52005DC0331

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 25.7.2005

KOM(2005) 331 v konečném znění

.

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Přezkoumání systému, který poskytuje členským státům střednědobou finančnípomoc podle článku 119 Smlouvy

.

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Přezkoumání systému, který poskytuje člensk ým státům střednědobou finanční pomoc podle článku 119 Smlouvy

SOUVISLOSTI

Podle článku 119 Smlouvy má Společenství k dispozici systém na poskytování střednědobé finanční pomoci členským státům, které nepřijaly jednotnou měnu a zažívají nebo jim hrozí obtíže v jejich platební bilanci na běžném nebo kapitálovém účtu. Systém se řídí nařízením Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002 (dále jen „nařízení”)[1] Nařízení stanoví, že Rada by měla každé tři roky přezkoumat, do jaké míry tento systém ještě plní svůj účel z hlediska zásad, úprav a limitů nesplacených půjček poskytnutých v rámci tohoto systému. Rada přezkoumá systém na základě zprávy Komise a stanoviska Hospodářského a finančního výboru (HFV). Jelikož od přijetí nařízení uplynuly tři roky, Komise zpracovala toto sdělení jako zprávu o fungování systému určenou Radě.

HLAVNÍ RYSY SYSTÉMU

SYSTÉM BYL KONCIPOVÁN TAK, ABY UMOžNIL VčASNÉ POSKYTNUTÍ VYSOKÉ FINANčNÍ POMOCI. ČLENSKÝ STÁT, JEMUž JE POMOC URčENA, BY JI MěL DOSTAT VčAS, ABY MOHL PřIJMOUT ZÁSADNÍ HOSPODÁřSKÁ OPATřENÍ K ODVRÁCENÍ AKUTNÍ KRIZE V PLATEBNÍ BILANCI A K PODPOřE ÚSILÍ SMěREM KE KONVERGENCI. PřÍSTUP K SYSTÉMU POMOCI SPOLU S EKONOMICKÝMI PODMÍNKAMI, KTERÉ PODMIňUJÍ JAKOUKOLI FINANčNÍ POMOC, TAK MOHOU POSÍLIT DůVěRU FINANčNÍCH TRHů VE SCHOPNOST PřIJÍMAJÍCÍHO čLENSKÉHO STÁTU OBNOVIT VYROVNANÝ STAV PLATEBNÍ BILANCE [2].

Systém financování může Rada použít z podnětu Komise (podle článku 119) po dohodě s členským státem, který žádá o finanční prostředky Společenství nebo na přímou žádost dotyčného členského státu. Po zahájení jednání o systému financování Rada přezkoumá situaci v členském státě, který usiluje o pomoc, a rozhodne a) zda poskytne úvěr nebo použije příslušný systém financování a současně rozhodne o jeho výši a průměrné splatnosti b) o opatřeních v oblasti hospodářské politiky, jimiž bude podmíněna finanční pomoc, a jejichž účelem bude obnovení udržitelné situace platební bilance a c) o způsobech čerpání úvěru či systému financování, které zpravidla probíhá formou postupných tranší. O poskytnutí pomoci cestou systému financování rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise vypracovaný po konzultaci s HFV.

Komise v součinnosti s HFV pravidelně prověřuje, zda se hospodářská politika členského státu, který přijímá pomoc, shoduje se závazky stanovenými v ozdravném programu či s jinými podmínkami. Členský stát poskytne Komisi veškeré potřebné informace, přičemž vyplacení dalších tranší závisí na závěrech prověřování. Na žádost přijímajícího členského státu lze poskytnout možnost předčasného splacení úvěrů. Pokud byla během trvání finanční pomoci zavedena nebo opětovně uvalena omezení na pohyb kapitálu (článek 120 Smlouvy), budou znovu přezkoumány podmínky a ujednání, jimiž se řídí finanční pomoc.

FINANCOVÁNÍ ÚVěRů CESTOU SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ

ČÁSTKA NESPLACENÝCH ÚVěRů, KTERÉ LZE POSKYTNOUT čLENSKÝM STÁTůM V RÁMCI SYSTÉMU STřEDNěDOBÉ FINANčNÍ POMOCI, JE V SOUčASNOSTI OMEZENA NA 12 MILIARD EUR. KOMISE JE ZMOCNěNA SJEDNÁVAT JMÉNEM EVROPSKÉHO SPOLEčENSTVÍ ODPOVÍDAJÍCÍ VÝPůJčKY Až DO UVEDENÉHO LIMITU NA KAPITÁLOVÝCH TRZÍCH NEBO U FINANčNÍCH INSTITUCÍ. VÝPůJčNÍ A ÚVěROVÉ OPERACE SE PROVÁDěJÍ V EURECH, POUžÍVAJÍ STEJNOU VALUTU A SPOLEčENSTVÍ SE NESMÍ TÝKAT ZMěNA SPLATNOSTI, RIZIKO SMěNNÝCH KURZů, RIZIKO ÚROKOVÝCH SAZEB ANI žÁDNÉ JINÉ KOMERčNÍ RIZIKO. ECB ZAřÍDÍ VšE POTřEBNÉ PRO SPRÁVU ÚVěRů [3].. Rada rovněž rozhodne o případném úplném nebo částečném financování střednědobé pomoci ze strany členských států.

Na žádost dlužného členského státu, když okolnosti umožní lepší úrokové sazby z úvěrů, může Komise nefinancovat všechny nebo část svých původních výpůjček nebo restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. V důsledku těchto operací nesmí dojít k prodloužení průměrné doby splatnosti příslušné půjčky ani ke zvýšení nesplacené jistiny. Náklady na uzavření a uskutečnění jednotlivých operací ponese přijímající členský stát. O těchto operacích musí být informován HFV. Úvěry poskytnuté jako střednědobá finanční pomoc lze poskytnout jako krátkodobou podporu na konsolidaci měny, která je dostupná od Evropské centrální banky (ECB) jako úvěrový rámec s velmi krátkou dobou splatnosti.

HODNOCENÍ PRINCIPU A STROP PRO POSKYTNUTÉ ÚVěRY V RÁMCI TOHOTO SYSTÉMU

Od přijetí nařízení nebyl systém použit[4].. Ve sledovaném období u žádného způsobilého členského státu nenastaly ani mu nehrozily obtíže s platební bilancí. V důsledku toho nebyla v podmínkách některého členského státu, který by měl skutečnou potřebu financování ze strany Společenství, odzkoušena přiměřenost systému z hlediska jeho zásad, úprav a limitu poskytnutých půjček.

Třebaže potřeba střednědobé finanční pomoci od přijetí nařízení nevznikla, zásady a důvod existence tohoto systému zůstávají v platnosti. Po rozšíření Unie 1. května 2004 se počet členských států, které mohou systém využívat, zvýšil ze tří na třináct. Dokud tyto členské státy nepřijmou euro, mají právo žádat od Společenství finanční pomoc v případě problémů s jejich platební bilancí. V očekávání budoucího rozšíření rozhodla Rada o aktuálním stropu poskytnutých a nesplacených úvěrů ve výši 12 miliard. EUR[5].. I když aktuální strop znamená snížení 16 miliardového stropu podle nařízení z r. 1988, Komise se domnívá, že zůstává na dostatečně vysoké úrovni k tomu, aby uspokojil souběžné potřeby několika členských států. V této fázi se tudíž nenavrhují žádné změny principu, způsobu fungování tohoto systému ani horní meze poskytnutých a nesplacených úvěrů.

AKTUALIZACE PROGRAMU POUKÁZEK SPOLEčENSTVÍ SE STřEDNěDOBOU SPLATNOSTÍ (EUROPEAN MEDIUM-TERM NOTE, EMTN)

NAřÍZENÍ, KTERÉ SYSTÉM UPRAVUJE, VYžADUJE ZAVEDENÍ VHODNÝCH POSTUPů A NÁSTROJů, KTERÉ SPOLEčENSTVÍ UMOžNÍ POSKYTOVAT POMOC RYCHLE. V TÉTO SOUVISLOSTI JE TřEBA KONSTATOVAT, žE KOMISE ZAKTUALIZOVALA SVOU RÁMCOVOU DOHODU O EMISI DLUHOPISů, TJ. PROGRAM POUKÁZE k se střednědobou splatností (European Medium-Term Notes – EMTN). Dokumentace související s aktualizovanou rámcovou dohodou je nyní v souladu s platnými standardy finančních trhů. Aktualizovaný EMTN navíc umožňuje Komisi přímo vydávat jménem Společenství a/nebo Euratomu emise se splatností od tří měsíců do 30 let až do částky 4 miliardy EUR, které jsou šité na míru těch projektů, jež mají být financovány.[6]. Šíře programu odpovídá realistickému hodnocení finančních potřeb v dohledné budoucnosti a v případě potřeby je možné ho rychle rozšířit z podnětu Komise.

Program EMTN neslouží jen systému střednědobé finanční pomoci. Emise EMTN se používají i k financování vzájemných (back-to-back) půjček, které i) EU poskytuje jako finanční výpomoc nečlenským státům, u nichž nastala vážná finanční potřeba; a ii) může Euratom poskytnout členským státům, některým zemím střední a východní Evropy a bývalým zemím SNS na zvýšení bezpečnosti jaderných elektráren. K červnu 2005 bylo z nového programu vyčerpáno celkem 1,66 miliard EUR.

V souvislosti s aktualizací programu EMTN byly do podkladové dokumentace doplněny články o skupinových žalobách ve shodě se společným názorem, k němuž HFV dospěl v září 2003. Články o skupinových žalobách mají posílit práva držitelů dluhopisů s pomocí ustanovení o kolektivním zastoupení, restrukturalizaci většiny a o vymáhání v případě neplnění ze strany emitenta. Začlenění článků o skupinových žalobách do dokumentace EMTN je v souladu s prohlášením členských států a Komise o tom, že půjdou příkladem při zařazování doložek o skupinových žalobách do svých emisí mezinárodních dluhových nástrojů, aby tak podpořily mezinárodní úsilí o řádnou restrukturalizaci v případě krize dluhopisů vydaných suverénním státem[7].

ZÁVěR

Toto sdělení je první zprávou Radě za poslední tři roky o zásadách, úpravách a limitech úvěrů poskytnutých na základě systému střednědobé finanční pomoci Společenství tak, jak o něm rozhodla Rada v příslušném nařízení. Jelikož ani jeden způsobilý členský stát nevyužil tento systém během sledovaného období, nebyly odzkoušeny zásady, úpravy ani horní limit tohoto systému. Komise se však domnívá, že tento systém nadále uspokojuje potenciální potřeby způsobilých členských států, a proto se v této fázi nenavrhuje žádná jeho změna.

[1] Úřední věstník L 53, 23.2.2002, oprava: Úřední věstník L 349, 24.12.2002. Nařízení z r. 2002 nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1969/88.

[2] Členský stát, který mimo Společenství usiluje o získání finančních zdrojů, jež jsou podmíněny opatřeními v hospodářské politice, musí nejdříve konzultovat Komisi a ostatní členské státy, aby zjistil, jaké možnosti existují v rámci systému střednědobé finanční pomoci Společenství. Tyto konzultace proběhnou v rámci Hospodářského a finančního výboru.

[3] Rozhodnutí Evropské centrální banky č. ECB/2003/14 ze dne 7. listopadu 2003 ohledně správy výpůjčních a úvěrových operací Evropského společenství v rámci systému střednědobé finanční pomoci [Úřední věstník L 297 ze dne 15.11.2003].

[4] O použití systému rozhodla Rada ještě podle předchozího nařízení v lednu 1993, kdy Itálie dostala úvěr ve výši 8 miliard EUR ve čtyřech tranších. Vyplaceny byly pouze první dvě tranše v částce 2 miliardy EUR, protože díky zlepšení stavu platební bilance Itálie už nemusela čerpat zbývající tranše.

[5] V době přijetí nařízení rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002 patřilo mezi přistupující země deset nových členských států, Bulharsko a Rumunsko.

[6] Nový program nahrazuje program, který byl původně zaveden v roce 1994 a později aktualizován v roce 1999 a který byl omezen částkou 2 miliardy EUR. Program zrealizují Goldman Sachs a Deutsche Bank, kteří budou současně odpovídat za umístění dluhopisů mezi evropské a mezinárodní investory.

[7] V souvislosti s mezinárodním úsilím o podporu řádné restrukturalizace v případě krize zadluženosti suverénního státu se členské státy EU dohodly, že půjdou příkladem a začlení články o skupinových žalobách do svých emisí mezinárodních dluhopisů. Konkrétně prezident ECOFIN oznámil v dubnu 2003 IMFC (Mezinárodní monetární a finanční výbor), že „EU začne do konce tohoto roku používat v emisích vládních dluhopisů vydaných v zahraničí, anebo na něž se vztahují zahraniční zákony, smluvní ustanovení rámcově dohodnutá na úrovni G-10, v případě potřeby v souladu s platnou právní úpravou, a přizpůsobená místním právním zvyklostem. Poté už členské státy EU nebudou vydávat dluhopisy bez doložek o skupinových žalobách.“ Komisař pro hospodářské a měnové záležitosti současně uvedl, že články o skupinových žalobách budou také součástí dokumentace k emisím Společenství.