52005DC0259

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 15.6.2005

KOM(2005) 259 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Summit OSN 2005 - Řešení celosvětových výzev a zajištění úspěšné reformy OSN

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Summit OSN 2005 - Řešení celosvětových výzev a zajištění úspěšné reformy OSN

Summit OSN, který se koná ve dnech 14–16. září 2005 v New Yorku, je příležitostí pro mezinárodní společenství, aby se dohodlo na nových společných opatřeních a závazcích zaměřených na výzvy dnešního světa a rovněž posílilo kapacitu a účinnost OSN. Jak je uvedeno v Evropské bezpečnostní strategii a sdělení Komise „Evropská unie a Organizace spojených národů: volba multilateralismu“[1] ze září 2003, EU je pevně zavázána účinnému multilateralismu a splní očekávání mezinárodního společenství přispět k úspěchu summitu OSN. EU aktivně usiluje o to, aby výsledky summitu splnily její očekávání přijmout značná opatření na podporu plného provedení cílů deklarace tisíciletí a lépe připravit OSN na řešení problémů 21. století.

Návrhy Komise v oblasti rozvoje ze dne 12. dubna 2005 a z nich vyplývající ambiciózní závazek, který EU přijala dne 24. května 2005, představují důležitý důkaz o jejím odhodlání přispět k úspěchu summitu. EU také přispívá k rozvoji agendy v jiných oblastech, například při upevňování míru a dodržování lidských práv. Významným přínosem je usnesení, které Evropský parlament přijal dne 9. června 2005. EU musí také prokázat své odhodlání zajistit včasné provádění výsledků summitu a ukázat partnerům, jakým způsobem zamýšlí účinně přispět k tomuto provedení včetně využití politik a nástrojů Společenství. V tomto sdělení by Komise na základě stanovisek dohodnutých v rámci EU ráda představila návrhy zaměřené na postoje a činnosti EU s praktickým dopadem v souvislosti se summitem a navazujícími opatřeními v několika klíčových oblastech.

VYSOKÁ ÚROVEŇ AMBICIÓZNÍCH CÍLŮ PŘED SUMMITEM A PEVNÉ ODHODLÁNÍ PROVÉST VÝSLEDKY SUMMITU

Komise od summitu očekává co nejvyšší možný počet jasných rozhodnutí a rozhodnutí zaměřených na praktická opatření, která se provedou co nejdříve po skončení summitu. V návrhu dokumentu o výsledcích summitu, který předložil dne 3. června 2005 předseda Valného shromáždění OSN Jean Ping[2], se v určitých případech naznačuje, že bude potřebné po summitu vypracovat další podrobnosti ohledně navrhovaných rozhodnutí. V tomto případě by se měl pro celý postup případně stanovit jasný časový rámec, který by neohrozil žádné rozhodnutí přijaté během summitu.

Odhodlání EU podporovat opatření, která se zaměřují na hlavní výzvy dnešního světa a na reformu OSN, však summitem nekončí. EU by měla také prokázat své odhodlání zajistit pokračování a provedení výsledků summitu. EU by měla hrát jasnou hlavní roli v souladu se svým odhodláním pro podporu účinného multilateralismu.

V této fázi příprav summitu nemohly být do tohoto sdělení zahrnuty všechny otázky, které se budou během summitu řešit, ale sdělení se zaměřuje jen na některé oblasti, které jsou z hlediska EU klíčové a k řešení kterých může Komise specifickým způsobem přispět. Omezení množství oblastí v tomto sdělení neznamená, že ostatní otázky na programu summitu jsou pro EU méně důležité. Sdělení se také zaměřuje na některé návrhy na provedení, které by se měly považovat za příklad, jak zajistit provedení výsledků summitu.

1. Rozvoj: Splnit cíl zvýšení objemu pomoci a zlepšit její účinnost a soudržnost politik

Návrh dokumentu o výsledcích summitu, předložený předsedou Valného shromáždění, obsahuje v oblasti rozvoje několik kladných doporučení, což poskytuje dobrý základ pro prospěšné výsledky summitu v září. EU především doufá, že další země budou následovat příklad přijímání pevných závazků k novým a ambiciózním cílům v oblasti financování rozvoje , zejména pokud jde o oficiální rozvojovou pomoc (ORP), na základě dohody z Monterrey a barcelonských závazků, a soudržnosti politik a zaměření se na Afriku . Nový společný závazek EU o dosažení hranice 0,56 % HDP do roku 2010 (což by znamenalo o 20 miliard EUR více na oficiální rozvojovou pomoc (ORP) ročně od roku 2010 v porovnání se sumou očekávanou v roce 2006) a 0,7 % do roku 2015 (což by znamenalo o 45 miliard EUR více ročně od tohoto roku), je důležitým krokem směrem k mezinárodní solidaritě a jasným znamením závazku EU k úspěšnému summitu. Kromě toho EU ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi usiluje o nalezení řešení problémů neudržitelných břemen zadlužení a snaží se o plné provedení iniciativy pro silně zadlužené chudé země. Zásadní význam bude mít dohodnutí se na rozsahu a způsobu dalšího mnohostranného zrušení dluhu, aby se z dlouhodobého hlediska zajistila udržitelnost zadlužení pro jednotlivé případy.

Kromě objemu pomoci se EU rozhodla věnovat zvláštní pozornost její kvalitě a účinnosti a bude pracovat na zvýšení komplementarity činností v rámci poskytování pomoci a dalšího uvolnění pomoci. V návrhu o novém prohlášení o rozvojové politice EU, jenž bude v dohledné době přijat, Komise navrhne způsob, jakým se dá zajistit, aby se výsledky summitu v příslušných oblastech zohlednily.

Vzhledem k tomu, že EU představuje více jak 50 % světové ORP a samotné Evropské společenství 10 % ORP, je lepší provádění pomoci oblastí klíčového zájmu. EU by měla prosazovat summit OSN jako vhodné fórum pro zdůraznění zvýšené účinnosti pomoci. Od roku 2000 se Komise plně zapojuje do procesu reformy řízení, prostřednictvím které se podstatně urychlilo a zkvalitnilo poskytování vnější pomoci Evropským společenstvím. Velká reforma politiky, posílené strategické programování a hodnocení, účinnější řídící struktury, zlepšené pracovní metody a převedení rozhodovacích pravomocí na delegace Komise jsou charakteristickými znaky tohoto procesu. Výsledkem toho je program vnější pomoci, který podporuje koordinaci a posiluje soudržnost na úrovni EU.

Více finančních prostředků a účinnější poskytování pomoci jsou nástroje, které doplňují úsilí samotných rozvojových zemí, na kterých podle dohody z Monterrey spočívá hlavní zodpovědnost. Kromě tohoto úsilí, které se také výrazně zaměřuje na mobilizaci tuzemských finančních zdrojů pro rozvoj, EU zdůraznila také přínos politik, které se netýkají poskytování pomoci , k dosažení rozvojových cílů tisíciletí (dále jen „RCT“). EU přijala soubor konkrétních závazků na zvýšení soudržnosti politik a na posílení závazků ve prospěch rozvoje v rámci politik, které se netýkají poskytování pomoci.

EU uznává důležitou úlohu osmi RCT pro snížení chudoby a zvýšení růstu ve všech rozvojových zemích a opět zdůrazňuje svoji odhodlanost dosáhnout všech cílů. EU by měla plně uznat souvislost mezi dosažením RCT a splněním ostatních stávajících závazků vyplývajících z důležitých mezinárodních konferencí . Například několik problémů týkajících se udržitelného rozvoje, sexuálního a reprodukčního zdraví, jakož i zaměstnanosti a slušné práce si zasluhují, aby byly ve výsledcích summitu řádně uvedeny.

Komise navrhuje, aby EU v souvislosti s prováděním výsledků summitu vyjádřila svou připravenost uvést do lepšího souladu rozvojovou politiku s prioritami, které v souladu s RCT stanovily rozvojové země ve svých strategiích na snížení chudoby. Tím by se usnadnilo předvídatelné dodatečné financování a zlepšila koordinace a soulad rozvojové spolupráce. EU by rovněž měla vyzvat mezinárodní dárcovské organizace, aby uskutečnily nezbytné přizpůsobení.

Obzvláště těžká situace Afriky a neradostné výhledy k dosažení RCT na tomto kontinentu si zasluhují zvláštní pozornost. V květnu Rada na základě návrhů Komise přijala celou řadu závazků, jejichž cílem je zajistit, aby se Afrika stala politickou prioritou a aby se v omezeném počtu oblastí urychlila opatření EU. EU potvrdila, že zvýší finanční pomoc subsaharské Africe a celkově kontinentu poskytne nejméně 50 % dohodnutého zvýšení prostředků ORP. To by znamenalo od roku 2010 o 10 miliard EUR více ORP ročně a od roku 2015 o 22 miliard EUR více. Zvýšení podpory určené pro Afriku znamená další investice dárců a partnerských zemí do řádné správy věcí veřejných, vnitřního propojení, zajištění potravin, do lidského, sociálního a hospodářského rozvoje, poskytování základních služeb a environmentální udržitelnosti. Komise potvrzuje svůj záměr předložit do podzimu návrhy na vyčerpávající a dlouhodobou strategii EU pro Afriku, kterou Evropská rada přijme v prosinci 2005.

Pokud jde o boj proti přenosným nemocem, EU obnovila a zdůraznila své odhodlání bojovat proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze (TBC) prostřednictvím vnějších opatření nového Evropského akčního programu, který Komise přijala v dubnu 2005[3]. Tento akční program usnadní koordinaci a společná opatření EU (ES a členských států). Komise a členské státy navrhnou, jak požádala Rada ve svých závěrech k akčnímu programu, „cestovní mapu“ EU, aby se zvýšila soudržnost a koordinace úsilí EU v boji proti HIV/AIDS, malárii a TBC prostřednictvím vnějších opatření. Akční program a cestovní mapa mohou také pomoci vytvořit spojení se společnou strategií orgánů OSN v boji proti těmto třem chorobám. V této souvislosti by EU měla zdůraznit, že je potřebné věnovat mimořádnou pozornost dětem, jejichž rodiče jsou HIV/AIDS pozitivní.

EU by také měla přikládat velký význam úspěšným výsledkům druhé fáze Světového summitu o informační společnosti (WSIS), který se bude konat v Tunisu v listopadu 2005, protože informační a komunikační technologie (ICT) hrají klíčovou roli pro dosažení RCT.

2. Obchod a rozvoj: Mobilizace obchodu jako hnací síly rozvoje

EU by měla prostřednictvím obchodní politiky, která by podporovala jiné politické priority, jako například rozvoj, snížení chudoby, ochranu životního prostředí a podporu slušné práce pro všechny, silně zdůraznit mobilizaci mezinárodního obchodu jako hnací síly rozvoje . Vítanou by byla výzva ze strany summitu k rychlému uzavření kola jednání o rozvojovém programu z Dohá nejpozději do roku 2006 způsobem, který by tento slib podpory rozvoje splnil. V květnu 2005[4] EU potvrdila svůj pevný závazek o dosažení udržitelných a ambiciózních výsledků rozvojové agendy z Dohá, které by co nejvíce zvýšily přínos pro rozvoj a přispěly by tak k dosažení RCT. EU bude pokračovat ve svém úsilí též v souvislosti s ministerským zasedáním Světové obchodní organizace v Hongkongu v prosinci 2006. Ambiciózní výsledek by znamenal nové příležitosti přístupu na trh pro zboží a služby z rozvojových zemí a pevná obchodní pravidla podporující rozvoj.

Komise připomíná závazek[5] usilovat o dosažení cíle bezcelního a bezkvótového přístupu na trh pro všechny výrobky z nejméně rozvinutých zemí (NRZ) a je toho názoru, že vyspělé země by se měly na summitu OSN zavázat tento závazek splnit.

Na summitu by se rovněž měla uznat důležitost dodatečného financování na podporu strategií rozvojových zemí, zaměřených na přizpůsobení obchodu a integraci rozvojových zemí do mnohostranného systému. EU bude pokračovat v pomoci rozvojovým zemím při integraci obchodu do jejich vnitrostátních rozvojových strategií a při zavádění potřebných tuzemských reforem. EU bude pokračovat ve zlepšovaní svého Všeobecného systému preferencí a pravidel původu ve prospěch rozvojových zemí .

Na summitu by se měla uznat a podpořit úloha regionálních organizací a regionální integrace v celé řadě oblastí, včetně obchodu, samozřejmě pod podmínkou, že jsou v souladu s předpisy WTO. EU bude dále podporovat regionální integraci jako osvědčenou strategii pro hladkou a postupnou integraci rozvojových zemí do světového hospodářství, zejména v rámci dohod o hospodářském partnerství se zeměmi AKT.

3. Zaměstnanost a sociální otázky: Zaměření se na sociální dimenzi globalizace

Na summitu by se měl potvrdit závazek navázat na summit v Kodani a zejména podpořit slušnou práci pro všechny (včetně boje proti dětské práci), což by mělo být zohledněno ve světovém partnerství pro rozvoj a mělo by být součástí vnitrostátních strategií pro rozvoj rozvojových zemí. Slušná práce zahrnuje nejen podporu plné a produktivní zaměstnanosti, ale též celou řadu jiných klíčových prvků, jakými jsou základní pracovní normy, pracovní podmínky, rovné postavení žen a mužů, investice do lidského kapitálu, sociální jistoty, bezpečnost při práci a sociální dialog. Je nutné uznat důležitost integrovaného politického přístupu a soudržnosti politiky pro rozvoj a v této souvislosti podporovat vzájemně se posilující politiky v oblastech hospodářství, zaměstnanosti, sociálních záležitostí a životního prostředí na celosvětové, regionální a vnitrostátní úrovni.

EU je pevně odhodlána zmobilizovat všechny své politiky a nástroje, včetně obchodní, rozvojové politiky a politiky vnějších vztahů, s cílem podpořit slušnou práci a lépe využít možnosti a zvládnout problémy globalizace. Na základě zprávy Světové komise pro sociální dimenzi globalizace a návrhů Evropské komise[6] zdůraznila v prosinci 2004 Evropská rada význam posílení sociální dimenze globalizace, aby byl zajištěn maximální přínos výhod pro všechny, pro muže i ženy. Za tímto účelem bude EU spolupracovat s vnitrostátními orgány, sociálními partnery a občanskou společností. Bude podporovat snahy o zajištění soudržnosti mezi mezinárodními institucemi a povzbuzovat dialog a spolupráci mezi WTO, brettonwoodskými institucemi a Mezinárodní organizací práce (MOP).

EU má dále v úmyslu zvýšit podporu spravedlivého obchodu jako nástroje udržitelného rozvoje a snížení chudoby a nadále povzbuzuje evropské společnosti, aby přijaly princip sociální odpovědnosti podniků, jako významný příspěvek podnikatelského sektoru k trvale udržitelnému rozvoji a snížení chudoby.

4. Rovné postavení žen a mužů prostřednictvím všeobecného zohlednění a zvláštních opatření

Rovné postavení žen a mužů je ústředním prvkem pro rozvoj a snížení chudoby, mír a bezpečnost a pro lidská práva a mělo by se důrazně posílit a podpořit prostřednictvím kombinace zohlednění rovnosti žen a mužů ve všech oblastech a zvláštních opatření v rámci politik a programů ve všech oblastech života. To by se mělo zohlednit ve všech partnerstvích a vnitrostátních rozvojových strategiích a rovněž ve strategiích ke snížení chudoby. Mělo by se posílit vyvážené zastoupení žen a mužů při rozhodování, včetně v subjektech a orgánech OSN. Aspekt rovného postavení žen a mužů by měl být plně zohledněn ve výsledcích summitu OSN a integrován do následných hlavních konferencí OSN týkajících se hospodářské, sociální a environmentální oblasti. Právě k tomu se EU zavázala při příležitosti 10. výročí pekingské akční platformy. EU by se měla snažit, aby se na summitu potvrdilo odhodlání respektovat právo žen na plné uplatňování veškerých lidských práv a rovněž připravenost účinně bojovat proti obchodování se ženami, které je součástí obchodování s lidmi. Měl by být kladen zvláštní důraz na lepší řešení problému násilí na ženách.

Komise bude nadále podporovat iniciativy v oblasti všeobecného zohlednění rovnosti žen a mužů ve všech oblastech a zvláštní opatření ve všech oblastech rozvojové spolupráce. V této souvislosti Komise podnikla významné kroky co se týče budování kapacit a odborného vzdělávání. Na období 2007 – 2009 se plánuje rozšířený program na budování kapacit, který se zaměří na posílení kapacit klíčových zúčastněných stran v partnerských zemích. Komise také podporuje zvláštní iniciativy týkající se rovného postavení žen a mužů s cílem sledovat trendy, posílit dialog zemí a rozvíjet vnitrostátní strategické plány z hlediska pohlaví.

5. Zachování našeho životního prostředí a ochrana základny přírodních zdrojů pro účely rozvoje

Má-li summit splnit své ambice, hlavním rysem jeho výsledků by mělo být uznání významu udržitelného rozvoje a ochrany základny přírodních zdrojů pro rozvoj a snížení chudoby. Realizace sedmého rozvojového cíle tisíciletí, „environmentální udržitelnost“, je nezbytná, mají-li se splnit jiné RCT týkající se chudoby, zdraví nebo rovného postavení žen a mužů.

EU hrála vedoucí roli v podpoře udržitelného rozvoje a umožnila propojení mezi udržitelným rozvojem a snížením chudoby v řadě svých politik. Nadále se významně angažuje, aby globální cíle byly dosaženy a v některých případech i překročeny a to jak v rámci Unie, tak na mezinárodní úrovni. Zabývá se problémem neudržitelné spotřeby a výroby a snaží se přerušit vzájemné souvislosti mezi hospodářským růstem a zhoršováním stavu životního prostředí[7]. Vyvinula i vlastní strategii udržitelného rozvoje, kterou v současnosti přezkoumává, s cílem posílit její mezinárodní aspekty.

EU stále více začleňuje požadavky na ochranu životního prostředí do rozvojové politiky a poskytuje podporu rozvojovým zemím, které se zavázaly v rámci mnohostranných dohod o životním prostředí. V souvislosti se svým zaměřením se na Afriku EU posílí podporu pro boj proti zhoršování stavu životního prostředí. Prosazuje mechanismy na ochranu rozvojových zemí před nebezpečnými látkami a odpadem a na odstranění nejškodlivějších syntetických látek ze světa.

EU bude dále podporovat řadu iniciativ a politik týkajících se životního prostředí ve prospěch chudých. EU je například největším světovým poskytovatelem rozvojové pomoci týkající se dodávek vody a čištění odpadních vod . Především Vodní iniciativa EU a facilita AKT-EU pro vodu jsou nástroji založenými na partnerství, které přispívají k dosažení mezinárodních cílů týkajících se pitné vody a čištění odpadních vod. V oblasti energetiky zahájila EU energetické iniciativy EU pro snížení chudoby a udržitelný rozvoj a schválila facilitu AKT-EU pro energetiku, aby se zpřístupnily moderní energetické služby, včetně udržitelného využívání biomasy k spotřebě energie v domácnostech. EU pokračuje v úsilí o zvýšení podílu obnovitelné energie v energetice a spolu se svými partnery z Johannesburské koalice pro obnovitelnou energii se bude snažit o dosažení tohoto cíle.

Mezi oblastmi, kterými se summit bude zabývat, by se podle Komise měla věnovat zvláštní pozornost těmto:

- Celosvětové problémy způsobené změnou klimatu si vyžadují co nejširší spolupráci všech zemí a jejich účast na účinné, nákladově efektivní a odpovídající mezinárodní iniciativě na základě společných, ale rozlišených odpovědností a příslušných schopností. Na summitu by se mělo rozhodnout o provedení soustředěné celosvětové akce na zmírnění klimatických změn a omezení jejich negativních dopadů a o zahájení formálních diskusí v listopadu / prosinci 2005 na konferenci o změnách klimatu v Montrealu, které se budou týkat otevřenějšího mezinárodního rámce pro boj proti klimatickým změnám po roce 2012EU znovu potvrdila svou podporu Kjótského protokolu a posiluje začlenění problematiky klimatických změn do oblasti rozvojové spolupráce[8]. EU také uznává potřebu podporovat snahy o přizpůsobení rozvojových zemí, zejména nejchudších a nejpostiženějších. EU začala vypracovávat střednědobé a dlouhodobé strategie, které přinesou vítězství v boji proti změně klimatu, a to jak uvnitř EU, tak ve spolupráci s mezinárodním společenstvím[9]. S tímto cílem se EU angažuje v otevřeném dialogu se svými mezinárodními partnery ohledně budoucího vývoje mezinárodního systému pro změnu klimatu v období po roce 2012 a ohledně způsobu, jakým může podpořit udržitelný rozvoj rozvojových zemí.

- Cíle světové vrcholné schůzky o udržitelném rozvoji (WSSD), týkající se biologické rozmanitosti , nejsou zdaleka splněné. Podle hodnocení OSN ekosystémů na přelomu tisíciletí (Millennium ecosystem Assessment), by bylo zapotřebí nebývalého úsilí, aby se do roku 2010 dosáhlo výrazného snížení ztráty biologické rozmanitosti. Zachování naší biologické rozmanitosti je klíčem k dosažení RCT, zejména těch týkajících se chudoby, vody, zdraví a životního prostředí. Všechny vlády by se proto měly na summitu vyzvat, aby významně zvýšily snahy, jednotlivě i společně, o provedení Úmluvy o biologické rozmanitosti a dosažení johannesburského závazku, tj. do roku 2010 výrazně zpomalit snižování biologické rozmanitosti.EU se zavázala zastavit snižování biologické rozmanitosti v Evropě do roku 2010 a k dosažení tohoto cíle Komise navrhuje přezkoumat strategii EU pro biologickou rozmanitost. Kromě toho také zvýší prostředky vyhrazené na biologickou rozmanitost a posílí opatření na zohlednění obav souvisejících s biologickou rozmanitostí v oblasti rozvojové pomoci.

- Desertifikace často postihuje marginalizované skupiny v některých z nejchudších zemí světa. Úmluva Organizace spojených národů o boji proti desertifikaci však zatím nedosáhla očekávaných výsledků. Summit by měl vyzvat k zvýšené soustředěnosti na desertifikaci v odvětvových politikách a strategiích, aby se urychlilo jejich provedení, a měl by vyzvat smluvní strany Úmluvy, aby v rámci globálního procesu měření pokroku na vnitrostátní a regionální úrovni stanovily měřitelné cíle, které mají být dosaženy do roku 2015.

- Udržitelné využívání zdrojů oceánů a řízení oceánů , společného zdroje pro lidstvo, je nezbytné pro udržitelný rozvoj. EU podporuje klíčový přínos OSN v oblasti řízení oceánů v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) a Johannesburského plánu provádění z roku 2002 ze Světového summitu o udržitelném rozvoji (WSSD). Komise začala pracovat na zelené knize, která má být přijata v první polovině roku 2006, představující první krok k vytvoření komplexní námořní politiky a zahrnující oblasti jako mezinárodní řízení oceánů a mořské právo, výměna údajů, výzkum, námořní bezpečnost, ochrana životního prostředí a hospodárné využití oceánu a jeho zdrojů udržitelným způsobem.

6. Zvýšit připravenost na katastrofy a jejich předcházení

Obavy vzbuzuje především nedostatečná odolnost vůči přírodním katastrofám a EU by měla na summitu podpořit závazek vytvořit celosvětový systém včasného varování pro všechna přírodní rizika a plně provést výsledek světové konference o omezení důsledků katastrof konané v Kóbe v lednu 2005. Je nezbytné, aby se předcházení katastrofám a připravenost na ně zohlednilo ve strategiích změřených na RCT, ve strategických dokumentech týkajících se snižování chudoby a ve vnitrostátních strategiích udržitelného rozvoje.

S vědomím, že samotným globálním oteplováním může být do roku 2050 ohroženo 200 milionů lidí, se EU snaží pomáhat obětem takových katastrof, včetně katastrof, které jsou výsledkem zhoršení stavu životního prostředí, ať už se oběti nacházejí v zasažené zemi, nebo musely překročit státní hranice, aby nalezly bezpečné útočiště.

Komise navíc vymezila opatření[10] na posílení schopnosti Evropské unie reagovat na katastrofy a zdůraznila, že prohlášení a akční rámec z Hyogo, přijaté na světové konferenci o omezení důsledků katastrof, by měly být výchozím bodem pro strategii EU na posílení preventivních opatření, včasného varování a připravenosti na katastrofy. EU by měla mimo jiné klást zvláštní důraz na integraci omezování důsledků katastrof do politik udržitelného rozvoje a do programů v zemích, které byly katastrofou zasaženy, a na posílení institucí, mechanismů a kapacit na všech úrovních, aby se zvýšila odolnost vůči rizikům a připravenost na katastrofy (jak v EU, tak mimo ni).

7. Mír a KOLEKTIVNÍ BEZPEčNOST: ZVÝšENÍ ÚčINNOSTI SYSTÉMU

Komise se domnívá, že je důležité, aby se ve výsledcích summitu uznaly souvislosti mezi bezpečnostními hrozbami, které neznají žádné hranice (včetně chudoby, ozbrojených konfliktů, násilí na civilním obyvatelstvu - zejména na ženách a dětech, zbraní hromadného ničení, terorismu, organizované trestné činnosti, zhoršování stavu životního prostředí a infekčních chorob) a rovněž potřeba preventivně a integrovaným způsobem čelit těmto hrozbám (také prostřednictvím rozvojové pomoci na řešení hlavních příčin). Na základě tohoto uznání by měl vzniknout nový konsenzus týkající se bezpečnosti.

7.1.1. Udržování míru

Evropská unie nedávno zdvojnásobila úsilí na posílení prostředků pro řešení mezinárodních krizí, včetně v oblasti udržování míru. Tento přínos je plně uznaný v návrhu dokumentu o výsledcích summitu. Vzhledem k tomu, že si EU uvědomuje důležitost regionálního přístupu pro udržení míru, zavedla facilitu pro mír, která může podpořit africké prostředky na udržení míru. Komise bude nadále přispívat k dalšímu rozvoji prostředků EU pro řešení krizí.

7.1.2. Mírová komise

Konsenzus ohledně zřízení Mírové komise je nezbytný. Takový orgán by vyplnil jasnou mezeru v systému OSN. EU by měla podpořit široký mandát, který by odrážel globální přístup k upevňování míru, tj. zahrnoval by celou řadu rozvojových otázek od udržování míru po dlouhodobější rozvojové problémy. Během stabilizační a rozvojové fáze je nutné výrazně se zaměřit na konsolidaci udržitelného míru a na předcházení opakovanému konfliktu. Na summitu by mělo být rozhodnuto o zřízení Mírové komise a rovněž o základních rysech jejího mandátu, její povinnosti podávat zprávy Radě bezpečnosti OSN a Hospodářské a sociální radě OSN, o podmínkách týkajících se jejího složení a o časovém rámci pro zahájení její činnosti. Na summitu by dále mělo být rozhodnuto o zřízení úřadu pro podporu upevňování míru (Peacebuilding Support Office) a také o zřízení několikaletého fondu pro opatření na upevňování míru (podmínky o tomto fondu by mohly být vypracované po summitu). Komise navrhuje, aby EU na vytvoření Mírové komise podpořila lhůtu 31. prosince 2005, kterou navrhl předseda Valného shromáždění.

Využitím nástrojů Evropského společenství a společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), v souladu s Evropskou bezpečnostní strategií, EU aktivně přispěje k budoucí práci Mírové komise. EU již mnoho let značně přispívá k úsilí upevňování míru na celém světě, mimo jiné prostřednictvím nástrojů Evropského společenství v rámci vnějších vztahů a rozvojové politiky. Dále se zdůrazňují zejména prvky týkající se prvního pilíře.

ES má dobré možnosti vypořádat se s postkonfliktními výzvami vzhledem k finančním částkám, které má k dispozici, a celkovému geografickému pokrytí. K tomu dochází prostřednictvím celé řady politických rámců vnější pomoci, cílených hospodářských opatření (poskytování pomoci, obnova, rekonstrukce a rozvoj) a prostřednictvím zvláštních programů pro ochranu lidských práv, rovného postavení žen a mužů, demokratizace a právního státu. Vzhledem k tomu, že řídí obchodní politiku největšího obchodního partnera na světě, může navíc využít nástroje související s obchodem, které sehrály a dále mohou hrát rozhodující roli při vypořádání se s postkonfliktními výzvami.

Z posledních let lze vyjmenovat mnoho příkladů, kdy Evropské společenství poskytlo značnou pomoc na činnosti upevňování míru ve světě, např. v Afganistánu, Iráku, Kosovu, Konžské demokratické republice, Súdánu, Pobřeží slonoviny, Libérii, Africké unii a třech regionálních afrických organizacích, Střední Americe a latinské Americe, atd. Komise zváží poučení z těchto a z jiných zkušeností a osvědčených postupů, aby se v úzké spolupráci s generálním tajemníkem / vysokým představitelem podílela na přínosu EU k diskusi na úrovni OSN o vytvoření a činnosti Mírové komise.

Vzhledem k těmto zkušenostem a přínosu k úsilí upevňování míru na celém světě by se Evropské společenství mělo zúčastnit všech zasedání Mírové komise .

7.1.3. Sankce

EU důsledně zdůrazňovala svůj závazek rychlého provedení všech sankcí Rady bezpečnosti OSN. Měla by vyjádřit podporu všem snahám posílit účinné provedení všemi členy OSN. Ve výsledcích summitu by se měla odrazit potřeba dalšího zvýšení účinnosti jednotlivých cílených sankcí a zároveň by se mělo vážně zvážit další zlepšení postupů doplnění do seznamů a odstranění z nich, aby se zabezpečilo dodržování základních práv. EU by měla zdůraznit, že udržitelnost jednotlivých cílených sankcí – z kterých se stal nástroj preferovaný v mnohých sankčních režimech Rady bezpečnosti OSN, v neposlední řadě v boji proti terorismu – závisí také na dodržování lidských práv a vhodných prostředcích na jeho zajištění na úrovni OSN.

7.1.4. Malé a lehké zbraně

Hromadění a šíření malých a lehkých zbraní nadále ohrožuje mezinárodní bezpečnost, lidskou bezpečnost a sociálně-ekonomický rozvoj. Komise sdílí analýzu generálního tajemníka OSN[11]. Tento problém má negativní vliv na mír a udržitelný rozvoj, zejména v Africe. Je proto důležité, aby se na summitu dosáhlo dohody o rozvoji právně závazného mezinárodního nástroje, který by reguloval značení, sledování a nezákonné zprostředkování malých a lehkých zbraní. Konsenzus o takové dohodě by měl být dosažen do hodnotící konference o akčním programu, která se bude konat příští rok. Vedoucí představitelé by se také měli zavázat k urychlenému vyjednávání o nástroji týkajícím se nezákonného zprostředkování dodávek zbraní. Summit by měl také podpořit vyjednávání o mezinárodní smlouvě o obchodu se zbraněmi. Summit by se měl zaměřit na lepší začlenění opatření, jejichž cílem je zničit přebytky malých a lehkých zbraní, do demobilizace, odzbrojení a reintegrace a do rozvojových procesů. Komise zdůrazňuje svou rozhodnou podporu protokolu OSN o střelných zbraních. V oblasti boje proti nezákonnému obchodování se střelnými zbraněmi probíhá několik iniciativ členských států EU a Europolu, které budou pravděpodobně mít vliv na předcházení konfliktů a boj proti terorismu.

Protipěchotní miny jsou i nadále jednou z největších hrozeb bezpečnosti osob v mnoha zemích, zejména v postkonfliktních regionech. Je nutné zajistit pokračování pomoci na odstraňování min a likvidaci zásob a rovněž podpořit všeobecné přistoupení k Ottawské úmluvě.

7.1 5. Terorismus a organizovaná trestná činnost

Výsledky summitu by měly zahrnovat podporu a závazek k provedení návrhu generálního tajemníka OSN o komplexní strategii OSN pro boj proti terorismu . Účastníci summitu by také měli podpořit uzavření komplexní dohody o terorismu v souvislosti s 60. zasedáním Valného shromáždění, avšak nejpozději do června 2006 (jak bylo navrženo předsedou Valného shromáždění). Je také podstatné, aby se ve výsledcích summitu uznala potřeba zabývat se hlavními příčinami terorismu a důležitost plného dodržování lidských práv v boji proti terorismu.

Účinné předcházení terorismu a boj proti němu vyžadují, abychom pracovali v rámci jednotlivých zemích a spolupracovali s našimi partnery ve světě. Kromě politických dialogů se EU aktivně usiluje o mezinárodní spolupráci v oblasti technické pomoci, aby pomohla zemím provést rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1373 a podpořila budování kapacit a prosazovala hodnoty svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, právního státu a řádnou správu věcí veřejných.

Komise také podporuje rozvoj mnohostranných přístupů k boji proti organizované trestné činnosti a snaží se zajistit celkovou ratifikaci a provedení mezinárodních nástrojů, jako například příslušných úmluv OSN, a rozvoj mezinárodních norem a ustanovení vypracovaných v rámci jiných fór, jako například Rada Evropy, G8, OBSE a OECD. Komise a Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) podepsali dohodu o spolupráci[12], čímž posílili spolupráci v oblasti boje proti organizované trestné činnosti a omamným látkám.

Transparentnost a řádná správa věcí veřejných v oblastech financí, daní a soudnictví jsou nezbytné při řešení obav souvisejících s bojem proti financování terorismu, financování organizované trestné činnosti, praní peněz, podnikovým a finančním podvodům, daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem, korupci a dalším negativním jevům. EU by proto měla své partnery povzbudit, aby přijali co nejvyšší normy transparentnosti, výměny informací a spolupráce mezi příslušnými orgány.

7.1.6. Životní prostředí a bezpečnost

Komise sdílí názor, že vzhledem k provázanosti bezpečnosti, rozvoje a lidských práv se musíme zabývat obavami o bezpečnost ve všech státech a integrovaným způsobem řešit jejich ekonomické, environmentální a sociální rozměry. Spojitost mezi využíváním přírodních zdrojů (např. diamantů či dřeva) a konfliktem se v poslední době v některých nejkrutějších konfliktech stává pravidlem. Summit by měl uznat důležitost životního prostředí pro světovou bezpečnost a také hrozbu pro bezpečnost v důsledku zhoršování životního prostředí. OSN by měla otázky životního prostředí v plném rozsahu integrovat na úrovni programování a tvorby politiky při předcházení konfliktů, humanitární pomoci, upevňování míru a obnově. Komise navíc věří, že by se měly dále zvážit následující otázky:

- Posílení monitorování omezených, poškozených, hodnotných a/nebo přeshraničních environmentálních zdrojů, a to zejména v oblastech, kde by mohly vést ke konfliktům, nebo pokud by jejich společné řízení mohlo zlepšit sousedské vztahy.

- V rámci úsilí o systematičtější odstranění hlavních příčin konfliktu zřídit struktury v rámci OSN, které by přezkoumaly provázanost mezi využíváním přírodních zdrojů a konfliktem.

- Podporovat úzkou spolupráci dárcovských vlád se zeměmi, které vyrábějí zboží a které čelí hrozbě konfliktů, aby se posílilo vládnutí, transparentnost a sledovatelnost v klíčových výrobních odvětvích.

EU může přispět k posílenému monitorování přírodních zdrojů, zejména prostřednictvím společné iniciativy Evropské komise a Evropské kosmické agentury, která má do roku 2008 vytvořit evropskou kapacitu pro globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti (GMES).

8. Lidská práva, demokracie a právní stát: zlepšení systému na podporu jejich realizace

8.1.1. Lidská práva

EU by měla plně podporovat nahrazení komise OSN pro lidská práva stálou Radou pro lidská práva (RLP) , kterou by přímo volilo Valné shromáždění. Vzhledem k tomu, že členství v RLP by znamenalo, že daná země má zvláštní odhodlání podporovat a chránit lidská práva, od případných členů by se mělo očekávat, že prokáží připravenost přezkoumat a zlepšit i vlastní výsledky v této oblasti. To by mohlo zahrnovat i přípravu prezentace, která by podrobně představila například závazek ratifikovat a provádět mezinárodní smlouvy o lidských právech, plnit požadavky týkající se předkládání zpráv orgánům zřízeným takovými smlouvami, závazek k aktivní spolupráci se zvláštními mechanismy OSN a k dalším domácím i mezinárodním činnostem na podporu a ochranu lidských práv.

RLP by měla zachovat osvědčené prvky současného systému, včetně zvláštních postupů podle zemí a tematických oblastí. Navrhovaný systém vzájemného hodnocení mezi státy by však novému orgánu přidal jedinečnou a novou úlohu. Všechny členské státy OSN by měly procesem projít a mělo by se jednat o všechna lidská práva. Míra ratifikace hlavních nástrojů na ochranu lidských práv se výrazně liší a proto by se tento systém neměl zakládat jen na plnění závazků dodržování lidských práv ratifikovaných v jednotlivých hodnocených státech, ale měl by rovněž sledovat pokrok v souvislosti s širší škálou norem a standardů lidských práv.

Je však potřebné, aby existovala jasná perspektiva ohledně toho, kam by takové hodnocení mohlo vést. Mohlo by se jednat o doporučení na zlepšení, případně doprovázené technickou pomocí, nebo také o kritické zhodnocení. RLP by v každém případě měla být schopná kdykoliv upozornit na náhlé a výrazné zhoršení úrovně dodržování lidských práv v konkrétní zemi. Taková „varovná funkce“ by byla pro RLP důležitou úlohou; další by spočívala v podpoře a monitorování integrace lidských práv do všech činností ostatních orgánů OSN, včetně Rady bezpečnosti a Mírové komise.

Bylo by vhodné, aby nová RLP vznikla co nejrychleji po summitu OSN a poté, co na 60. zasedání Valného shromáždění pravděpodobně dojde k přijetí dalších podrobností ohledně složení a funkce RLP. EU by pak měla okamžitě přihlédnout k důsledkům, které bude pro tento proces mít dokončení příprav na novou RLP na 60. zasedání třetího výboru Valného shromáždění OSN a 62. zasedání Komise pro lidská práva. Aby se zajistilo účinné zapojení států do procesu vzájemného hodnocení, měl by být s dostatečným předstihem stanoven jasný harmonogram účasti států na hodnocení. EU by mohla předjímat logiku vzájemného hodnocení, tedy zakotvení spolupráce v oblasti lidských práv v řádném zhodnocení potřeb konkrétní země za její aktivní účasti, ve svých úvahách o možných krocích ohledně situace v jednotlivých zemích.

Se vznikem RLP musí jít ruku v ruce posílení Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR), včetně většího důrazu na spolupráci s jednotlivými státy při plnění jejich závazků ohledně lidských práv. Podpora OHCHR ze strany EU by měla mít podobu trvalého úsilí o to, aby měl úřad vhodné podmínky pro transformaci v souladu s akčním plánem předloženým generálnímu tajemníkovi OSN v květnu 2005. EU by měla zajistit, že reakce zohlední důraz na větší zapojení jednotlivých zemí do plánu, který je v souladu i s procesem uvnitř EU, kterým se přenáší více odpovědnosti na činnosti na úrovni členských států. Kromě úsilí o zlepšení koordinace mezi dárci by se mělo jednat i o zlepšení koordinace politiky. Lze pořádat kulaté stoly se zástupci velvyslanectví členských států EU, delegací Evropské komise, OSN a dalších hlavních zúčastněných stran, které by mohly pomoci při vymezení společných priorit ohledně lidských práv v daných lokalitách a vyústit v lepší koordinaci činností. Komise hodlá úsilí OHCHR doplnit o technickou pomoc zaměřenou na podporu plnění norem týkajících se lidských práv v celém světě.

Na obecné úrovni by EU měla zdůraznit, že dodržování a ochrana lidských práv, tj. všech občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv, jsou ústředním bodem pro zlepšení postavení lidí a jejich životní úrovně.

8.1.2. Fond pro demokracii

Zřízení Fondu pro demokracii je vítaným návrhem. Komise doporučuje, aby se EU zasazovala o to, aby fond působil na základě požadavků jednotlivých zemí. Ovšem je důležité, aby se pomocí fondu podporovala i občanská společnost. Fond by měl podporovat všechny prvky demokratizace, nejen oblast voleb. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, jak fondu pro demokracii využít k podpoře dialogu o demokratických hodnotách mezi národy, bez ohledu na kulturní, náboženské a politické rozdíly.

Kroky nezbytné pro zorganizování činnosti fondu je třeba podniknout okamžitě po ukončení summitu tak, aby byl fond funkční již začátkem roku 2006. Komise poskytne materiály pro příspěvek EU k diskusi OSN o návrhu na Fond pro demokracii a zajistí, aby se její programy v oblasti podpory demokracie a obdobné činnosti řízené OSN vzájemně doplňovaly.

Komise již několik let pěstuje v oblasti voleb úzké vztahy s odborem OSN pro pomoc při volbách UNEAD a rozvojovým programem OSN UNDP. Například krátce před prezidentskými volbami, volbami do ustavujícího sněmu a kurdskými volbami v Iráku v lednu 2005 Komise zajistila odborníky, kteří společně se skupinou technické pomoci OSN pomáhali Irácké nezávislé volební komisi, a zároveň poskytla přes 30 milionů eur do svěřeneckého fondu řízeného OSN na průběh samotných voleb. Komise také úzce spolupracovala s OSN ve volebních otázkách v dalších částech světa, např. v Afghánistánu, Guiney Bissau, Libanonu, Nigérii a Indonésii. Komise je připravena úzce spolupracovat s fondem v rámci širší spolupráce EU na podporu demokratizace.

8.1.3. Odpovědnost za ochranu

Evropská unie by měla podporovat myšlenku odpovědnosti za ochranu a měla by zajistit, aby se tato myšlenka promítla do smysluplných závazků a činností ze strany států, včetně plného využití mezinárodního trestního soudu. Summit OSN by měl myšlenku odpovědnosti za ochranu podpořit. Pokud se summit rozhodne, že vyzve Valné shromáždění k další diskusi o této otázce, měl by tuto výzvu provázet i jasný cíl a harmonogram, který by neměl sahat za 60. Valné shromáždění.

8.1.4. Bezpečnost osob

Komise znovu potvrzuje svůj závazek podporovat bezpečnost osob jako prostředek na posílení postavení lidí a na účinné řešení bezpečnostních problémů. V této souvislosti bude zejména prosazovat opatření na ochranu dětí dotčených ozbrojeným konfliktem, v neposlední řadě s cílem znemožnit jejich zneužívání jako vojáků.

9. Humanitární pomoc: Posílení mezinárodních kapacit

V oblasti humanitární pomoci by měla EU podporovat úsilí o posílení schopnosti humanitárního systému reagovat účinně a spravedlivě na humanitární krize. EU by měla pečlivě přezkoumat doporučení iniciativy „Zhodnocení humanitární reakce” (Humanitarian Response Review), jejímž autorem je koordinátor humanitární pomoci/zástupce generálního tajemníka pro humanitární záležitosti, a měla by spolupracovat se systémem OSN tak, aby se zajistily konkrétní následné kroky v praxi. EU by měla jak při vývoji politik, tak i při svých činnostech v terénu podporovat OSN při posilování a ochraně humanitárního prostoru a zásad, zajišťovat bezpečný přístup ke zranitelným částem obyvatelstva, přispívat k úsilí o souvislejší financování, zlepšovat místní kapacitu v oblastech ohrožených katastrofami, ale i posilovat vnitřní koordinační úlohu OSN a její roli vedoucího koordinátora humanitárních činností. EU by však měla spolupracovat s OSN i na tom, aby se zlepšilo přijímání hlavních zásad pro vysídlené osoby coby mezinárodních norem na jejich ochranu, a na provedení těchto zásad v zákonech jednotlivých států.

10. Posílení Spojených národů: Reforma institucionálního zřízení

10.1.1. Valné shromáždění

EU by měla zdůraznit svou podporu oživení Valného shromáždění . Je třeba obnovit jeho politické postavení a prosazovat jeho úlohu coby hlavního světového poradního orgánu a v tomto smyslu podpořit výsledky summitu. Program Valného shromáždění by se měl více zaměřovat na dohodnuté celosvětové priority OSN a na hlavní průběžné podstatné otázky. EU by rovněž měla podpořit větší zapojení občanské společnosti do práce OSN a doporučení Cardosovy zprávy.

10.1.2. ECOSOC

EU by měla vyjádřit podporu reformě ECOSOC , aby se stal operativnější. Výsledky summitu by měly upozornit na jeho úlohu mezi pilíři udržitelného rozvoje, a zároveň dbát na to, aby případné reformy rady ECOSOC a jejích činností byly v souladu s reformami Valného shromáždění a jeho výborů. Úloha rady ECOSOC jako mostu k jiným institucím a subjektu, který zajistí soulad a koordinovanou realizaci zásadních konferencí a summitů OSN a následných kroků, by měla být posílena nejen pokud jde o rozvoj a hospodářskou správu a řízení, ale i v dalších aspektech týkajících se hospodářství, životního prostředí a sociálních otázek.

10.1.3. Rada bezpečnosti

Členské státy OSN by měly pokračovat v diskusi o ucelené reformě Rady bezpečnosti a o cestách k tomu, aby byla více reprezentativní a transparentní. V této souvislosti je však nezbytné zajistit, aby diskuse o reformě Rady bezpečnosti OSN nebrzdily pokrok v jiných oblastech na programu summitu.

10.1.4. Rada pro lidská práva

Rada pro lidská práva (RLP) by mohla být v přiměřené lhůtě zřízena jako hlavní orgán s oporou v chartě, ovšem to by si vyžádalo změnu charty OSN, a proto by bylo možné přijmout prozatímní řešení, kdy by rada byla vytvořena jako orgán podřízený Valnému shromáždění. EU by také měla zajistit, aby existovaly způsoby úplného přidružení nevládních organizací k práci RLP. S tím, jak se bude rozvíjet systém pro hodnocení v rámci RLP, lze očekávat, že úspěšné uplatňování tohoto systému a zvláštního mechanismu posílí šance států na zvolení do rady. EU by se spolu s dalšími členy západní skupiny a s dalšími regionálními skupinami v OSN měla dále zabývat myšlenkou tohoto propojení a usilovat i o to, aby byla dobrým příkladem.

10.1.5. Sekretariát OSN

Pro realizaci reformy OSN je reforma sekretariátu OSN nepostradatelná. EU by měla zdůraznit svou podporu reformnímu úsilí generálního tajemníka OSN a jeho odhodlání přezkoumat fungování mechanismu OSN pro operativní činnosti v souladu s výsledky summitu.

10.1.6. Soudržnost systému OSN

Systém agentur, fondů a programů OSN časem rostl co do rozsahu i působnosti a došlo k výraznému zdvojování mandátů a činností různých subjektů. EU by se měla aktivně podílet na snaze zlepšit soudržnost a účinnost systému OSN, zejména pak jeho činností na úrovni jednotlivých zemí. Takové zlepšení soudržnosti a koordinace musí zároveň přinést lepší a systematičtější spolupráci s dalšími partnery včetně Světové banky. Agentury, fondy a programy OSN by proto měly zorganizovat své technické činnosti na úrovni jednotlivých zemí tak, aby účinně přispívaly k jejich rozvoji a k provádění národních strategií pro snižování chudoby v rámci rozvojových cílů tisíciletí. Pro pokrok tohoto procesu má zásadní význam program UNDP a rozvojová skupina OSN UNDG, která vede a koordinuje pracovní skupiny OSN pro jednotlivé země. Jejich úloha by měla být dále posílena spolu s koordinační úlohou koordinátora OSN v místě. Řídicí a výkonné rady agentur, fondů a programů by měly tento proces plně podpořit a EU by měla v této významné součásti reformy OSN sehrát ústřední úlohu.

Zvýšení souladu je také ústředním prvkem při vytváření nových struktur a orgánů OSN. Především bude nutné do systému OSN dobře začlenit novou Mírovou komisi a Radu pro lidská práva, včetně vytvoření účinných vazeb mezi nimi.

10.1.7. Řádná správa v oblasti ochrany životního prostředí

Významnou součástí snižování chudoby a programu celosvětové bezpečnosti je zlepšení správy v oblasti životního prostředí . Je zapotřebí bezodkladně přehodnotit mandát agentur, fondů a programů OSN, aby se otázka životního prostředí hlouběji začlenila do celého systému OSN. V příslušných případech je třeba podpořit partnerství mezi orgány OSN.

Summit by měl přijmout jasné rozhodnutí zahájit proces přípravy organizace OSN pro životní prostředí s harmonogramem pro další kroky. Tato organizace by měla být založena na programu OSN pro ochranu životního prostředí UNEP a měla by mít integrovaný a modernizovaný mandát, založený na stabilních přizpůsobitelných a předvídatelných finančních zdrojích a měla by působit za stejných podmínek jako jiné specializované agentury OSN. Organizace OSN pro životní prostředí se sídlem v Nairobi by uceleným způsobem posílila environmentální rozměr udržitelného rozvoje tak, aby byl v souladu s ostatními prvky systému, a za tímto účelem by úzce spolupracovala s mnohostrannými agenturami, přičemž každá z nich by mohla optimálně využívat své komparativní výhody.

10.1.8. Vztah mezi OSN a regionálními organizacemi

Komise navrhuje, aby EU ocenila záměr generálního tajemníka OSN uzavřít dohody (nebo memoranda o porozumění) mezi OSN a regionálními organizacemi . EU by měla řádným způsobem zvážit uzavření takové dohody nebo memoranda o porozumění s OSN, aby získala pro spolupráci obecný institucionální rámec, který by stavěl na stávajících způsobech spolupráce. Pokud jde o posílení kapacity regionálních organizací , EU zvýší svou podporu budování kapacit Africké unie. Pomůže v provádění reforem zahájených v budoucnosti mechanismem vzájemného hodnocení pro Afriku a vyzvala Komisi k předložení konkrétních návrhů. EU zvýší svou podporu Africké unii a dalším, subregionálním organizacím v oblasti míru a bezpečnosti v rámci evropského akčního plánu pro mír a bezpečnost v Africe a pomocí facility pro mír.

ZÁVĚR

Přípravy na summit se zintenzivňují a předložením návrhu dokumentu o výsledcích summitu dosáhly kritického bodu. Pro EU existuje jasný potenciál v následujících měsících sehrát hlavní úlohu ve společném úsilí o úspěch summitu a o přeměnu jeho výsledků na konkrétní činy. Mnoho mezinárodních partnerů má velká očekávání, že EU tuto roli splní. EU by na základě svých závazků v oblasti rozvoje a svých pravidelných příspěvků k mnohým důležitým bodům diskuse měla již v této fázi být připravena zabývat se také tím, co bude následovat po summitu a představit svůj názor ohledně způsobu, jakým by se výsledky summitu daly účinně provést a nedořešené problémy rychle vyřešit. Komise se domnívá, že Evropská unie by měla mít v souvislosti se summitem vysoká očekávání a oslovit ostatní zúčastněné strany v diskusi o reformě, zejména ostatní členské státy OSN a zástupce občanské společnosti, a také co nejlepším způsobem podpořit generálního tajemníka OSN a jeho spolupracovníky a rovněž předsedu Valného shromáždění v přípravách na úspěšný summit. Evropská unie doposud prokázala jasné odhodlání věnovat veškeré potřebné úsilí v zájmu zajištění úspěchu summitu. EU by měla v tomto úsilí pokračovat, a být tak příkladem pro ostatní.

[1] KOM(2003) 526, 10.9.2003; přijato Radou dne 8. prosince 2003 a Evropskou radou dne 12. prosince 2003.

[2] http://www.un.org/ga/president/59/draft_outcome.htm

[3] KOM(2005) 179.

[4] Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy, 23.-24. května 2005.

[5] NRZ III, Brusel, květen 2001.

[6] KOM(2004) 383, 18.5.2004.

[7] Byla vypracována integrovaná výrobková politika založená na přístupu životního cyklu výrobků a akční plán pro environmentální technologie; připravované iniciativy zahrnují tematické strategie pro udržitelné využívání přírodních zdrojů a prevenci vzniku odpadů a recyklování.

[8] „Změna klimatu v kontextu rozvojové spolupráce“ - KOM(2003) 85 - a „Akční plán doprovázející strategii EU zaměřenou na změnu klimatu v kontextu rozvojové spolupráce - 2004-2008“, Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy, 22. listopadu 2004.

[9] „Jak zvítězit v boji proti celosvětové změně klimatu“ - KOM(2005) 35 - a Evropská rada, 25.-26. března 2005.

[10] KOM(2005) 153: o posílení schopnosti EU reagovat na katastrofy a krizové situace ve třetích zemích; KOM(2005) 137: a o zdokonalení mechanismu civilní ochrany Společenství:.

[11] Zpráva generálního tajemníka OSN „Ve větší svobodě“ ( In larger freedom ), březen 2005.

[12] Výměna dopisů, podepsaná v lednu 2005.