52004PC0475

V Bruselu dne 14.7.2004

KOM(2004) 475 v konečném znění

2004/0154 (KOD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2236/95

( předloženo Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

I TRANSEVROPSKÉ DOPRAVNÍ A ENERGETICKÉ SÍTě – HYBNÉ SÍLY RůSTU A SOUDRžNOSTI

1. Neexistují konkurenceschopné ekonomiky bez výkonných dopravních a energetických sítí. Vytvoření a řádné fungování transevropských sítí v oblasti dopravy, energie a telekomunikací, které je již více než deset let uznávány jako politika Společenství, představují dvě základní podmínky pro úspěšnost vnitřního trhu, pro zajištění trvalé mobility a bezpečnosti zásobování energií v rozšířené Unii. Přesto je síť postavena před silný, ale nevyvážený nárůst dopravy, zatímco se potřeba udržitelného rozvoje zvyšuje a nezbytnost integrovat jak dopravní, tak energetické sítě nových členských států stává nevyhnutelným požadavkem.

2. Za účelem dotvoření propojení na úrovni Společenství tyto sítě vyžadují značné investice. Celková částka investic na dokončení transevropské dopravní sítě (RTE-T) v rozšířené Unii, která byla schválena Radou a parlamentem dne 29. dubna 2004, tak na horizontu roku 2020 dosahuje více než 600 miliard EUR, ale dopravní a v určitých případech energetické infrastruktury vykazují z nedostatku odpovídajících finančních prostředků a z nedostatku rámce vhodného pro investice výpadek financí.

3. Částka nezbytná na dotvoření transevropské energetické sítě (RTE-E) byla pouze pro prioritní projekty odhadnuta přibližně na 28 miliard EUR. Pokud dopravní síť zůstává velmi široce závislá na veřejných prostředcích, transevropské energetické sítě se běžně dovolávají financování prostřednictvím provozovatelů v odvětví.

4. Naopak v odvětví telekomunikací, kde je kladen důraz hlavně na aplikace, vyžadují transevropské dopravní a energetické sítě ještě provedení významné základní infrastruktury; zejména nebyly realizovány všechny články řetězu, chybějící na úrovni přeshraničního propojování. V této souvislosti uvedla Evropská rada z prosince 2003 transevropské dopravní a energetické sítě do středu své Akce pro růst.

5. Ve světle tohoto vývoje a v pohledu účinnějšího řízení se tak ukazuje jako vhodné připravit pro dopravní a energetické sítě samostatné nařízení.

II. NEDOSTATEčNÉ FINANCOVÁNÍ TRANSEVROPSKÝCH DOPRAVNÍCH SÍTÍ

1. Situace vyznačující se kontrasty

6. Nicméně již roku 2001 sáhla Komise ve své Bílé knize o společné dopravní politice při zpoždění s realizací této sítě na poplašný zvonek. Přes závazky k realizaci čtrnácti velkých projektů infrastruktury do roku 2010, přijaté státy v prosinci roku 1994 na Evropské radě v Essenu, byly z těchto projektů na konci roku 2003 ukončeny pouze tři. Byla shledána méně než čtvrtina investic, nezbytných pro nadnárodní spojení těchto projektů. Při současném tempu investic by pro dokončení celkové transevropské dopravní sítě podle revize z roku 2004 bylo zapotřebí ještě více než 20 let.

7. Tyto velké dopravní projekty jsou financovány národními daňovými poplatníky, rozpočtem Společenství a soukromými investory, nebo kombinací těchto tří zdrojů, které mohou přinést nezbytné finance.

8. Pokud se jedná o národní rozpočty, členské státy se často při financování těchto infrastruktur setkávají s rozpočtovými omezeními, souvisejícím kromě jiného s dodržováním paktu o stabilitě a růstu. Národní financování je kromě toho nejčastěji podrobeno nejbezodkladnějším národním prioritám a jasně ukázalo své hranice při poskytování výhod vnitrostátním úsekům na úkor projektů, jejichž výhody dopadají na jiné státy.

9. K doplnění finančních zdrojů budou tak uživatelé povoláni více přispívat na financování infrastruktur, jak je stanoveno návrhem Komise na poplatky těžkých nákladních vozidel[1], (směrnice „Eurovignette“).

10. Naděje – dlouhodobě hýčkaná – že bude vidět nárůst účasti soukromých investorů při financování těchto velkých infrastruktur, zůstala pro tento okamžik – s několika vzácnými výjimkami – marná. Při maximální míře spolufinancování, schválené nařízením o RTE, které stanovuje pravidla pro poskytování finanční pomoci transevropské síti[2], ještě nedávno omezené na 10%, nemohla pomoc Společenství hrát skutečnou úlohu katalyzátoru veřejno-soukromého partnerství. Jak bylo ohlášeno Evropskou radou z prosince 2003 v rámci Iniciativy pro růst, usnadnění tohoto druhu PPP bude vyžadovat mimo jiné eliminaci určitých správních překážek, zejména nízké přiměřenosti účetních standardů koncesních podniků provádějících PPP.

11 Zpráva p. Van Mierta nicméně vyjádřila přesvědčení, že by soukromé odvětví mohlo na tyto infrastruktury přispívat až do 20% celkových nákladů, což by pro veřejné finance, které jsou pro realizaci sítě již velmi silně namáhány, představovalo významný příspěvek, ale za určitých podmínek. Zvláště je třeba, aby se zvýšila míra spolufinancování Společenstvím a aby finanční nástroje poskytnuté prostřednictvím nařízení o RTE byly optimalizovány za účelem krytí následných rizik po fázi výstavby.

12. Je třeba mimo jiné zdůraznit, že realizace těchto transevropských dopravních infrastruktur není politika „velkých děl“, kterou někteří pranýřují. Směřuje k rozvoji obchodu a dynamiky vnitřního trhu, k prohloubení soudržnosti a k přispění k udržitelnému rozvoji. Jak ukazuje analýza vlivu uskutečněná v roce 2003 zapadá tento program do přímého sledu cílů udržitelného rozvoje Evropské rady z Göterborgu. 80% těchto velkých projektů se vskutku týká nesilničních oborů. Sníží emise CO2 o 4% a také znečištění atmosféry, zvláště v citlivých horských oblastech. Sníží přetížení silnic o 14% a ušetří čas při dopravě mezi regiony a umožní zjevné úspory. Tyto projekty přispějí ke stabilizaci rozdělení oborů dopravy a budou je dokonce moci zvrátit ve prospěch oborů dopravy, které nejvíce respektují životní prostředí, na hlavních mezinárodních osách. Přispěním k rozvoji obchodu mezi členskými státy a zlepšením dosažitelnosti by tyto projekty měly kromě toho zvýšit potenciál růstu z 0,2 na 0,3% HDP, což by odpovídalo tvorbě nebo udržení milionu trvalých pracovních příležitostí.[3]

2. Nové potřeby

13. S příchodem deseti nových členských států do Unie se doprava mezi členskými státy do roku 2020 na infrastrukturách někdy zastaralých, nebo jejichž kapacita již dnes naprosto nestačí potřebám, téměř zdvojnásobí. Nedostatek účinných transevropských propojení, která by čelila tomuto požadavku, tak může vážně postihnout konkurenceschopnost Unie a okrajových států a regionů, které nebudou moci – nebo již nebudou moci – plně využívat příznivé vlivy velkého jednotného trhu.

14. Toto znepokojující zjištění vybídlo Komisi k přípravě přesnější analýzy situace a stanovení chybějících článků řetězce, které je nutno realizovat přednostně. Zpráva skupiny, které předsedá p. Karel Van Miert, zveřejněná v červnu 2003 pouze potvrdila naléhavost provádění mnohem více voluntaristického přístupu na úrovni Unie. Zejména doporučuje zvýšit míru finanční pomoci Společenství a soustředit postup na sérii prioritních koridorů.

15. Na základě prací této skupiny předložila Komise v říjnu 2003 návrh na revizi hlavních směrů týkajících se transevropské dopravní sítě, a zvláště aktualizaci seznamu prioritních projektů – v nynějším počtu 30, včetně 14 již stanovených v Essenu. Ten byl dne 29. dubna 2004 přijat parlamentem a Radou. Tyto projekty jsou podrobně posuzovány skupinou Van Mierta, a poté Komisí při její důkladné studii vlivu. Od nynějška jsou známy harmonogramy, náklady a hlavní charakteristika těchto projektů[4], i když jejich přesný nástin a jejich místní dopad na životní prostředí mohou být ještě upřesněny.

3. Přidaná hodnota financování Společenstvím

16. Když už je Komise vybavena pravomocemi k plánování transevropských sítí, nebyly však tyto provázeny přiměřeným finančním aspektem pro podporu realizace těchto sítí.

17. Vzhledem k národnímu financování představuje nicméně financování Společenstvím významné výhody. Nabízí stabilitu financování na dobu, kterou mnoho národních rozpočtů, podléhajících konjunkturálním rizikům a změnám v rozhodování, nemůže nabídnout; má multiplikační účinek, který podněcuje členské státy k investicím do projektů s pevnou evropskou přidanou hodnotou, ale též je podněcuje ke vzájemné koordinaci. Přispívá k uskutečňování dopravní politiky, zvláště privilegováním oborů, které jsou více „obhájitelné“, zejména propojení přeshraniční železniční dopravy[5], a může rovněž sloužit jako katalyzátor při vytváření veřejno-soukromých partnerství.

18. Další klíčový aspekt hovoří nejen pro zvýšení míry účasti Společenství, ale rovněž pro co možná nejrychlejší schválení rámce (celkového), který budou moci využívat velké projekty transevropských dopravních sítí: hlavní prioritní projekty, jejichž data zahájení se pohybují kolem roků 2006 až 2008 (Brenner nebo Lyon-Torino-Benátky-Terst-Lublaň-Budapešť) nebo ty, které již běží (jako Perpignan-Figueras), budou na období 2007-2013 potřebovat zajištění finanční hotovosti Společenstvím. Znalost částek a prováděcího nařízení u pomoci Společenstvím jsou zásadní pro vyhnutí se zpožděním, pokud se jedná o rozhodnutí o zahájení. Společenství se pro tyto projekty stalo neopomenutelným partnerem při stanovení finančních plánů, absence jistot by měla negativní dopad na jejich uzavírání. To by bylo, jak několikrát zdůraznil Evropský parlament a Rada, v naprostém rozporu s celkovými politickými preferencemi zastávanými Společenství, a zvláště s naléhavou nezbytností dovršit tyto velké projekty co možná nejdříve.

19. Přes všechny tyto výhody se zdroje přidělené na transevropské sítě do roku 2006 ukazují ve srovnání s náklady na realizaci sítě jako směšně malé. Současné nařízení, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí, je na období 2000-2006 obdařeno celkovým finančním rámcem 4 600 mil. EUR (z nichž 4.170 mil. EUR je určeno dopravě[6]), tedy sotva 600 mil. EUR na rok během období, což je vzhledem ke zjištěným finančním potřebám na transevropskou dopravní síť a vzhledem k požadavkům na pomoc vyjádřeným členskými státy, které představují několikanásobek tohoto finančního rámce, velmi nedostačující.

20. Pokud Fond soudržnosti ročně vkládá částku 1,9 miliardy EUR, ke které se přidává nezanedbatelná podpora Evropského fondu pro regionální rozvoj (FEDER), jsou nicméně tyto dva poslední nástroje využity pouze v určitých okrajových zemích nebo regionech a ne v infrastrukturách centrálních regionů, kde se soustředí fenomény přetížení. Podstatná část prioritních projektů na transevropskou síť je také v rozporu s rozšířeným přesvědčením umístěna v zemích, které nebudou způsobilé k těmto dvěma nástrojům.

21. K financování sítí rovněž přispívá Evropská investiční banka (EIB), avšak úvěry. Ty musí být nicméně uhrazeny a soustředí se ke škodě složitějších železničních nebo přeshraničních projektů a krátkodobě nákladově málo efektivních projektů hlavně na projekty s nižším rizikem.

22. Nejzjevnější zpoždění tudíž postihují železniční projekty a přeshraniční trasy, a tím neumožňují maximalizovat dynamiku vyvolanou otevřením trhu se železniční přepravou[7]: žádný z velkých alpských přechodů jako Brenner nebo Lyon-Torino, o nichž se hovoří již od konce 80. let, a jejichž cílem je odlehčit osy přeplněné těžkými nákladními vozidly, ještě nespatřil světlo světa a jejich dokončení se při nejlepším předpokládá až po roce 2015. Tato zpoždění jsou kromě toho jedním z hlavních zdrojů přetížení a nevyváženosti mezi obory dopravy na velkých osách.

23. V této souvislosti je vhodné připomenout, že realizace přeshraničních úseků – pomocí vhodné pomoci Společenství – by současně s realizací národních úseků umožnila zvýšit míru jejich rentability a bude mít příznivé dopady na ostatní složky sítě. Několik velkých prioritních projektů – jako projekt železniční trasy Paříž-Brusel-Kolín-Amsterdam-Londýn (PBKAL)- vskutku trpí ze své minulosti nedostatkem kontinuity sítě.

24. Aby takové riziko bylo minimalizováno, bylo by třeba – prostřednictvím přiměřené finanční pomoci Společenstvím – podpořit financování infrastruktur státy, kterých se tyto práce netýkají přímo, ale přijímají dopady těchto prací. To je již případ určitých velkých prioritních projektů. Poslední datovaný příklad se týká francouzsko-italské dohody ze dne 5. května 2004 o realizaci bázového tunelu z Lyonu do Torina, u které je finanční podíl Itálie ve výši 63% oproti 37% Francie, aby bylo vyváženo břemeno investic, vztahujících se k celkovému projektu – a tedy usnadnění jeho realizace – zejména se zohledněním skutečnosti, že přístupové cesty k realizaci se nacházejí hlavně ve Francii.

4. Značné finanční potřeby.

25. Pouze finanční potřeby 30 prioritních projektů ve smyslu přílohy III rozhodnutí o hlavních směrech pro transevropské dopravní sítě určené Radou a Parlamentem[8] představují samy o sobě 225 miliard EUR, z nichž největší část nákladů bude vynaložena v období mezi rokem 2007 a 2013, což představuje přibližně 140 miliard EUR. Níže uvedená tabulka uvádí odhad nákladů – v průběhu období 2007-2013 – a podpory nezbytné na tři nejznámější velké prioritní projekty.

Investice nezbytné na období 2007-2013 a roční podpora na základě 50% sazby (odhady v mil. EUR) |

Studie | Výstavba |

1. Prioritní projekty[24] | 50% | do 30% |

jejich přeshraniční úseky | 50% | do 50% |

2a. Jiné projekty, jejich interoperabilita – bezpečnost – jistota | 50% | do 50% |

2b. Jiné projekty společného zájmu | 50% | do 15% |

V odvětví energií může podpora studií dosahovat 50% způsobilých nákladů, zatímco míra použitá na výstavbu je běžně omezena na 10% způsobilých nákladů. Ve výjimečných případech, a zejména v prioritních projektech, které musí překonávat velké finanční výzvy, a které v evropském měřítku představují zvláště významné výhody – což je běžně případ přeshraničních projektů nebo propojení se sousedními zeměmi – by tyto projekty mohly být subvencovány do 20%. Vzhledem ke konkurenčnímu charakteru energie se nenavrhuje zvýšení maximální procentní sazby podpory nad úroveň schválenou v rámci současného nařízení RTE. Financování prací RTE-energie by mělo být omezeno na části projektů, které se nacházejí uvnitř Společenství. Podpora studií by mohla zahrnovat všechny projekty, včetně jejich prvků, které se nacházejí mimo Společenství.

Pro finanční podporu výstavby projektů nebo úseků projektů, nacházejících se v partnerských zemích, je zásadní koordinace s dalšími nástroji Unie (nástroje věnované zahraničním politikám, Evropská investiční banka, atd.), aby byla možná finanční podpora prostřednictvím těchto nástrojů pro partnerské země s projekty RTE-Energie. Finanční nástroje, jako rizikový kapitál, subvence úrokových sazeb k úvěrům, záruky úvěrů, krytí nekomerčních rizik, atd., mohou být pro významné projekty v infrastruktuře v našich partnerských zemích využitelné prostřednictvím těchto nástrojů.

Formy zásahu

Iniciátoři mají k dispozici několik způsobů k usnadnění realizace projektů. Kromě úrokových příspěvků, směřujících ke zmírnění úrokových nákladů úvěrů, do současnosti velmi málo využívaných, a podílu na rizikovém kapitálu, které jsou již součástí ustanovení stanovených platným nařízením, je vytvoření nástroje záruky, kryjícího následná specifická rizika projektů RTE ve fázi po výstavbě, součástí nových specifických finančních nástrojů, které si nové nařízení vytyčuje zavést. Cílem tohoto nového nástroje záruky je vyvíjet multiplikační účinek na financování projektů transevropské dopravní sítě soukromým sektorem. Měl by pomáhat omezit náklady na financování a urychlit sjednání finančních „balíčků“ ze strany soukromého sektoru, zejména prostřednictvím soukromých bank. Záruka bude omezena na fázi provozního zahájení projektu a nebo na maximální procentní sazbu úvěru v soukromém sektoru. Bude povinný významný příspěvek členských států, ve kterých se budou projekty provádět. Podrobný návrh a také podmínky a prováděcí postupy budou předmětem odděleného sdělení. S ohledem na relativní složitost veškerých nástrojů by se mohlo ukázat jako nezbytné přistoupení k posudku řízení finančních nástrojů tohoto druhu.

Řízení

Provádění projektů zdůrazňuje nejprve zodpovědnost členských států podle vlastního úředního systému každého státu. Tato zodpovědnost se bude provádět v souladu s novým nařízením, které upřesňuje upotřebené prostředky, zodpovědnost Komise a členských států při výběru, řízení projektů a dohledu nad subvencemi. Nové nařízení, které zcela dodržuje rozhodnou úlohu Komise ohledně konečného rozhodnutí o výběru projektů, navrhuje poskytnout hlavní úlohu při technické kontrole a potvrzování výloh zvláště členským státům.

K provádění tohoto nařízení si Komise při dodržení nařízení Rady č.° 58/2003 ze dne 19. prosince 2002 vyhrazuje právo převést správu tohoto programu na Výkonnou agenturu pro transevropské dopravní sítě. Tato eventualita nezpochybňuje programovou odpovědnost Komise. Jednalo by se pouze o převedení určitých úloh při správě na agenturu.

V. POZNÁMKY K čLÁNKůM

Článek 1 stanoví cíl programu. Tento článek je téměř totožný s článkem 1 současného nařízení, pokud se jedná o poskytování finanční pomoci Společenstvím v oblasti transevropské dopravní a energetické sítě.

Článek 2 poskytuje definice termínů používaných v nařízení.

Článek 3 stanoví kritéria způsobilosti zájemců a odpovídá článku 2 současného nařízení.

Článek 4 stanoví postupy předkládání žádostí o pomoc a částečně přebírá článek 8 současného nařízení.

Článek 5 vysvětluje výběrová kritéria pro poskytování podpory v oblasti dopravy a energie. Článek stanoví, že je nutno udělit zvláštní pozornost prioritním projektům, které proto využívají vyšší financování.

Článek 6 stanoví oblast působnosti nařízení, která je totožná s oblastí působnosti současného nařízení s výjimkou rizik souvisejících s fází po výstavbě, která jsou od nynějška kryta nástrojem záruky.

Článek 7 stanoví způsoby zásahu a také maximální míry finanční podpory Společenstvím. Tento článek rovněž stanoví, že Komise přijme postupem projednávání ve výborech postupy, harmonogram a částky určené k převodu finančních nástrojů.

Článek 8 předkládá ustanovení týkající se souběhu finanční pomoci Společenství na různé činnosti v rámci téhož projektu.

Článek 9 upravuje koordinaci a slučitelnost s dalšími politikami Společenství, které musí brát ohled na projekty financované v rámci nařízení.

Článek 10 stanoví zodpovědnost Komise za uplatňování nařízení.

Článek 11 stanoví, že Komise vytvoří víceletý program, který zahrne prioritní projekty a stanoví částku finanční pomoci na období 2007-2013. Roční program stanoví kritéria pro poskytnutí finanční pomoci na projekty společného zájmu, které nejsou zahrnuty ve víceletém programovém období.

Článek 12 určuje způsoby poskytnutí finančního příspěvku Společenstvím, které se projeví přijetím ročních rozhodnutí o rozpočtovém plnění, podmíněných stavem pokroku projektů a rozpočtovými prostředky ze strany státu. Článek stanoví způsoby oznamování rozhodnutí Komise o poskytnutí.

Článek 13 přebírá původní článek 11, který se vztahuje k platebním ustanovením.

Článek 14 upravuje zodpovědnost členských států. Členské státy budou muset kontrolovat a prověřovat činnosti, které využívají podporu Společenství.

Článek 15 se týká způsobů kontroly, zrušení, snížení, pozastavení a zrušení pomoci Společenstvím a je téměř totožný s článkem 13 současného nařízení. Komise může v příslušných případech vyžadovat úhradu finanční podpory v souladu se zásadou proporcionality.

Článek 16 stanoví ochranná finanční opatření k zajištění uzpůsobeného provádění vybraných činností a kzabránění porušení předpisů a postihu porušení předpisů.

Článek 17 stanoví, že Komisi bude při uplatňování určitých článků nařízení nápomocen takzvaný poradní výbor.

Článek 18 stanoví hodnocení vybraných činností Komisí nebo členskými státy.

Článek 19 stanoví, že Komise podá ostatním orgánům každé tři roky zprávu o provedených činnostech. Tento článek rovněž vyžaduje, aby členské státy a příjemci zveřejňovali podporu Společenství.

Článek 20 stanoví referenční finanční částku na období 2007-2013.

Článek 21 stanoví doložku o revizi programu na období po roce 2013 na základě zkušeností získaných a sdělených Parlamentu a Radě před koncem roku 2010.

Článek 22 se týká změn nařízení č. 2236/95.

Článek 23 stanoví vstup nařízení v platnost a také jeho použití od 1. ledna 2007. Pro činnosti, které ke vstupu nařízení v platnost již probíhají, se nadále používá nařízení č. 2236/95.

PŘÍLOHA K DŮVODOVÉ ZPRÁVĚ

I. Přidaná hodnota Společenství, subsidiarita a proporcionalita.

- Jaké jsou cíle zamýšlených opatření vzhledem k závazkům Společenství?

V hlavě XV Smlouvy má Společenství povinnost přispívat k vytváření a rozvoji transevropské dopravní a energetické sítě. Činnost Společenství mimo jiné směřuje k podpoře propojení a interoperability národních sítí za účelem zajištění jejich kontinuity a vysokého stupně bezpečnosti a jistoty pro uživatele.

- Spadají zamýšlená opatření do výhradní působnosti Společenství nebo se dělí s členskými státy?

Působnost je rozdělena s členskými státy.

- Jaký je evropský rozměr problému?

Dopravní infrastruktury hlavně závisí na financování poskytovaném národními rozpočty. Ty však v období silného rozpočtového omezování dávají oproti nadnárodním trasám, u kterých je výše finančního zhodnocení nižší, a jsou závažné přeshraniční obtíže s koordinací, přednost investicím na domácích úsecích. Pokud se Společenství nezúčastní financování, většina nadnárodních tras, transevropské sítě, i když v centru politického odůvodnění, kterými se uvažuje propojit národní sítě, dozná značných zpoždění.

U energetických sítí plyne úroveň Společenství hlavně z nově založeného vnitřního trhu s elektrickou energií. Jak Evropská rada několikrát uzavřela, nepřiměřené infrastruktury by mohly zásadním způsobem podkopávat pokrok uskutečněný v oblasti trhu s elektrickou energií a v oblasti právního rámce. Energetické infrastruktury v Evropě musí být v následujících letech uzpůsobeny k podpoře toku energie, ke kterému nebyly původně stanoveny. Spotřebitelé z celého Společenství budou profitovat z takových investic, jako jsou třeba investice věnované na propojení, která umožní fungování sítí v evropském měřítku. Rovněž budou využívat investice v nové infrastruktuře ze zahraniční nabídky Evropě, vyžadované zvyšující se energetickou závislostí. Nakonec tyto transevropské sítě podpoří účinné využití energetických zdrojů v Evropě, zejména obnovitelných energií.

- Mohou být tyto cíle dosaženy vhodným způsobem členskými státy?

V odvětví dopravy mají velké projekty ke zlepšení oběhu dopravy transevropský dopad, který široce přesahuje národní hranice. Od těchto zemí nelze s jistotou očekávat, že budou samy financovat tyto infrastruktury, zatímco podstatná část výhod takových projektů dopadne do jiných států.

V energetických sítích byly investiční prémie pozměněny otevřením a integrací trhů. Investice, které jsou zásadně v transevropském zájmu, jako propojení, nemohou být placeny výhradně daňovými poplatníky pouze jednoho nebo dvou členských států.

- Jaké je nejúčinnější řešení, které je realizováno prostřednictvím činnosti Společenství nebo které je realizováno prostřednictvím národní činnosti? Jaká je přidaná hodnota, vložená činností Společenství, a jaké náklady by se musely zaplatit, kdyby z toho nebylo uděláno nic?

Projekty společného zájmu byly v oblasti dopravy již určeny v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech RTE-T. Avšak národní zájem s cílem provést investice, které by umožnily realizaci propojené a interoperabilní, konkurenceschopné a bezpečné dopravní sítě, by pravděpodobně nebyl tak vysoký, jako zájem, který má Společenství. Zpoždění při realizaci 14 prioritních projektů, stanovených v Essenu, a zvláště přeshraničních projektů, směřují k potvrzení tohoto závěru. Přispěním k rozvoji obchodu, zejména obchodu mezi členskými státy, a zlepšením dosažitelnosti by tyto projekty měly zvyšovat potenciál růstu z 0,2 na 0,3% HDP, což odpovídá milionu trvalých pracovních příležitostí. Ve srovnání s vývojem se sníží emise CO2 o 4%. V této souvislosti se může podpora těchto projektů společného zájmu Společenstvím ukázat jako zásadní a je ve všech případech odůvodněná. Cena za nerealizaci činností se projeví infrastrukturou všeobecně neuzpůsobenou potřebám, která by mohla mít negativní dopad nejen na dopravní sítě obecně, ale i na úroveň přetížení, bezpečnost, úroveň znečištění a dosažitelnosti okrajových regionů s nepřímými důsledky na růst a konkurenceschopnost celé Unie.

V energetických sítích byly rovněž určeny projekty evropského zájmu v rozhodnutí Rady a parlamentu o hlavních směrech TEN-Energie. Avšak národní zájmy v investicích, které umožňují rozvoj integrovaného energetického a konkurenceschopného trhu v Evropě, mohou nebýt tak důležité jako zájem Společenství. Tento závěr potvrzuje pomalý postup zjištěný u přeshraničních investic. Proto se podpora projektů evropského zájmu Společenstvím může ukazovat jako zásadní a v každém případě odůvodněnou. Nejde o to, nabídnout k činnosti státu přidanou hodnotu, ale o to, klást zvláštní důraz na investice evropského zájmu. Cenou za nečinnost by byla nepřiměřená infrastruktura, která by podkopávala rozvoj vnitřního trhu s energií.

- Je intenzita činnosti Společenství přiměřená cílům, které mají být dosaženy?

U dopravy se na prioritní projekty navrhuje průměrná podpora (celková) přibližně 15% celkových investičních nákladů. Prioritně by využívaly této podpory přeshraniční úseky. Výhody ve formě multiplikačního efektu k rozvoji interoperabilní a propojené sítě by byly velké. Stejně tak platí, že cenou za nečinnost by byly obecně vysoké náklady ekonomiky Společenství.

U energetických sítí odpovídá navrhovaná finanční pomoc 1,7% celkových investičních nákladů v Evropě u prioritních projektů určených v hlavních směrech RTE-Energie. Podpora RTE-Energie bude zvláště soustředěna na zásadní projekty k dosažení politických cílů stanovených Unií. Výhody ve formě multiplikačního efektu k rozvoji propojené sítě by byly velké. Stejně tak platí, že cenou za nečinnost by byly obecně vysoké náklady ekonomiky Společenství.

- Jaké je nejlepší řešení k realizaci těchto cílů? (doporučení, finanční podpora, vzájemné uznání, právní předpisy, atd.).

Je běžné, že finanční podpora, která se zakládá na nařízení parlamentu a Rady.

- Je v rámci právních předpisů důležitější než nezbytná oblast působnosti, doba nebo intenzita?

Vzhledem k omezení veřejných investic a k obtížím s přilákáním soukromých investorů je finanční pomoc Společenství infrastrukturám, které mají výhody na evropské úrovni, odůvodněna a doplňuje stávající politický rámec, který je definován v Bílé knize o dopravě a obecných zásadách k RTE-T.

Pokud se jedná o energetické sítě, finanční podpora na investice, které představují výhodu na evropské úrovni, by byla v určitém případě odůvodněna i v rámci liberalizovaného trhu, investice do infrastruktur k předávání energie jsou v současnosti prováděny provozovateli sítí na základě nákladů začleněných do upravených sazeb.

II. Hodnocení vlivu

V rámci revize hlavních směrů RTE-Transport (KOM (2003) 564) nechala Komise provést důkladnou analýzu vlivu návrhu, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě. Hlavní poznámky k dokumentu SEK (2003) 1060 jsou následující:

a. Investiční program RTE-T podnítí konkurenceschopnost a ekonomiku v Evropě. Přispěje k rozvoji mezinárodního obchodu, zejména v nových členských státech.

b. Stavební práce krátkodobě podpoří zaměstnanost, zvláště v dotčených oblastech.

c. Dlouhodobé zlepšení životních podmínek vyplývající z nárůstu důvodů k setkání a rozvoj obchodní perspektivy díky zlepšení propojení a dosažitelnosti je odhadován na 0,23 % HDP a představuje přibližně milion trvalých pracovních míst.

Potřeby investic na všechny projekty společného zájmu byly v rámci zprávy Van Mierta odhadnuty na výši 600 miliard EUR, z toho 225 miliard na prioritní projekty (140 miliard na tyto projekty pouze na období 2007-2013).

U energetických sítí bylo hodnocení vlivů způsobilých projektů, tj. projektů společného zájmu a zvláště prioritních projektů, Komisí předloženo současně s návrhem ze dne 10. prosince 2003 k novým hlavním směrům TEN-Energie[25].

V hodnocení bylo uzavřeno, že uskutečnění projektů, určených v současných hlavních směrech z června 2003 a projektů navrhovaných v nových hlavních směrech, by mělo příznivý dopad na celé hospodářství, na soudržnost prostřednictvím integrace energetických sítí nových členských států, na životní prostředí usnadněním integrace výroby zdrojů obnovitelné energie, na vnitřní energetický trh zvýšením kapacit pro obchod, na bezpečnost zásobování energií zvýšením dovozních kapacit a diverzifikací zdrojů a tras dovozu a nakonec na spolupráci se sousedními zeměmi.

Je jasné, že podpora sítí RTE-Energie nepředstavuje pro všechny druhy energetických infrastruktur tutéž výhodu. Rozsah sítí bude zvláště příznivý pro tvorbu elektrické energie v širokém měřítku. Naopak přímé propojení energetických zdrojů s místními systémy distribuce elektrické energie (společné u určitých obnovitelných energií a kombinovaných technologií na výrobu elektřiny - teplo) podle současných hlavních směrů nespadá do zmocnění k podpoře RTE-Energie.

Navrhovaná podpora Společenstvím poslouží k povzbuzení a urychlení uskutečnění těchto projektů energetické infrastruktury, vymezených v hlavních směrech RTE-Energie, a umožní tedy přinést očekávaný užitek.

2004/0154 (KOD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ,

kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2236/95

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

vzhledem ke Smlouvě o založení Evropského společenství, a zejména článku 156 této smlouvy,

vzhledem k návrhu Komise[26],

vzhledem ke stanovisku Hospodářského a sociálního výboru[27],

vzhledem ke stanovisku Výboru regionů[28],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[29],

vzhledem k těmto důvodům:

Zasedání Rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března ve svých závěrech podtrhlo, že výkonné a integrované sítě v oblastech energie a dopravy představují svorník vnitřního evropského trhu, a že lepší využívání stávajících sítí a vložení chybějících článků umožní zvýšit efektivnost a konkurenceschopnost a zajistit odpovídající úroveň jakosti a také snížení bodů zahlcení a tím pádem lepší dlouhodobou životaschopnost. Tyto potřeby zapadají do rámce strategie přijaté šéfy států a vlád na vrcholné schůzce v Lisabonu a následně pravidelně připomínané.

Evropská rada schválila na svém zasedání ve dnech 12. a 13. prosince 2003 Evropskou akci pro růst tím, že vyzvala Komisi, aby přeorientovala případné výdaje na investice do fyzického kapitálu, zejména investice do infrastruktury, jejichž prioritní projekty představují významné prvky pro posílení soudržnosti vnitřního trhu.

Zpoždění zaznamenaná při realizaci výkonných transevropských spojení, zejména jejich přeshraničních úseků, představují riziko vážného ohrožení konkurenceschopnosti Unie a okrajových států a okrajových regionů, které nebudou moci nebo již nebudou moci plně využívat výhod velkého jednotného trhu.

V rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES a Rady o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě[30] (dále jen„RTE-T“) ve znění rozhodnutí 884/2004/ES byly náklady na doplnění transevropské dopravní sítě do roku 2020 odhadnuty na 600 miliard eur. Investice potřebné jen pro prioritní projekty ve smyslu přílohy III uvedeného rozhodnutí představují přibližně 140 miliard eur na období 2007-2013.

Aby bylo možné těchto cílů dosáhnout, uvedly jak Komise, tak Evropský parlament jako hlavní myšlenku potřebu posílení a přizpůsobení finančních nástrojů zvýšením úrovně spolufinancování Společenství tak, že se stanoví možnost zvýšení podílu spolufinancování Společenství zejména pro projekty vyznačující se přeshraničním charakterem, tranzitní funkcí nebo překonáváním přírodních překážek.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1229/2003/ES ze dne 26. června 2003, kterým se stanoví řada hlavních směrů pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1254/93/ES[31], identifikuje cíle, akční priority a projekty společného zájmu pro doplnění a rozvoj této sítě včetně prioritních projektů. Investice nutné k tomu, aby umožnily všem členským státům plně se zúčastnit vnitřního trhu, a k doplnění spojení se sousedními státy jsou řádově 28 miliard eur do roku 2013 jen pro prioritní projekty. Uvedená částka zahrnuje přibližně 8 miliard eur investic, které mají být realizovány ve třetích zemích.

Evropská rada na svém zasedání ve dnech 12.-13. prosince 2003 vyzvala mimo jiné Komisi, aby nadále studovala nutnost vytvoření specifického nástroje záruky Společenství určeného k pokrytí určitých následných rizik po fázi výstavby v rámci projektů dopravních transevropských sítí. Pokud se týká energie, vyzvala Rada Komisi, aby přeorientovala případné výdaje na investice do fyzického kapitálu, aby byl stimulován růst.

Nařízení Rady (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí[32], ve znění nařízení č. 1655/99/ES a nařízení č. 807/2004/ES již představuje reálný pokrok, protože umožňuje pro projekty vyhlášené jako prioritní vyšší podíl financování, zvýšený na 20%[33]. Zůstává nicméně závislé na pravidlech realizace, které by si zasloužily zjednodušení a rozpočtový rámec, jehož zdroje jsou omezené. Jeví se tedy jako nutné, aby na doplnění národního veřejného a soukromého financování byla navýšena pomoc Společenství jak co do částek, tak co do sazeb zásahů pro posílení multiplikačního účinku prostředků Společenství, což umožní realizovat odsouhlasené prioritní projekty.

Ve světle rozvoje každé komponenty transevropských sítí – doprava, energie a telekomunikace – a jejich vlastních charakteristik, a z hlediska efektivnějšího řízení každého programu je vhodné stanovit několik různých nařízení pro oblasti, které doposud spadaly do působnosti nařízení Rady (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995.

Tímto nařízením by se měl založit program, který stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí. Tento program, který musí respektovat acquis Společenství zejména v oblasti životního prostředí, musí přispět k posílení vnitřního trhu a mít stimulující vliv na konkurenceschopnost a růst Společenství.

Vzhledem k tomu, že cíle realizace transevropských dopravních a energetických sítí nemohou být realizovány dostatečným způsobem členskými státy, zejména vzhledem k tomu, že je nutné koordinovat národní akce, které tudíž mohou být lépe realizovány na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření podle principu subsidiarity uvedeného v článku 5 smlouvy. Podle principu proporcionality tak, jak je vyhlášen v uvedeném článku, toto nařízení nepřesahuje to, co je nutné pro dosažení těchto cílů.

Program musí být charakterizován finanční pomocí Společenství soustředěnou na projekty a části projektů představující největší evropskou přidanou hodnotu a musí usilovat o podněcování účastníků, aby urychlili realizaci prioritních programů v rozhodnutích 1692/96/ES a 1229/2003/ES. Tento program musí umožnit financování i jiných projektů evropských infrastruktur společného zájmu definovaných v uvedených rozhodnutích.

Finanční pomoc Společenství je přidělována s cílem rozvinout investiční projekty v transevropských dopravních a energetických sítích, poskytnout pevný finanční závazek, mobilizovat institucionální investory a podněcovat formování finančních partnerství veřejného a soukromého sektoru. V oblasti energie musí finanční pomoc především pomoci překonat finanční překážky, které by mohly vyvstat při přípravě projektů a při jejich vývoji před realizací stavby, a bude muset být soustředěna na přeshraniční úseky prioritních projektů a na propojení se sousedními zeměmi.

Musí být možné, aby finanční pomoc Společenství mohla nabýt několika forem intervence, a to formu přímé subvence, úrokových příspěvků, nástrojů záruky na úvěr, účasti na kapitálových rizikových fondech, a musí být také schopná krýt specifická následná rizika po fázi výstavby.

Pro realizaci finanční pomoci Společenství projektům velkého rozsahu, které trvají několik let, je vhodné umožnit závazek Společenství na víceletém základě. Skutečně pouze finanční závazek, který je pevný, atraktivní a zavazující Společenství dlouhodobě, umožní snížit nejistoty spojené s realizací těchto projektů a mobilizovat jak veřejné, tak soukromé investory.

Zvláštní pozornost musí být věnována účinné koordinaci veškerých akcí Společenství, které mají dopad na transevropské sítě, zejména financování pocházející ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a podpory Evropské investiční banky.

Toto nařízení zřizuje pro celou dobu trvání programu finanční rámec, který tvoří pro rozpočtové orgány výsadní referenci ve smysli bodu 33 interinstitucionální smlouvy ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a zlepšení rozpočtového procesu[34].

S ohledem na zkušenosti získané při používání nařízení č. 2236/95 a charakter pravomocí svěřených Komisi tímto nařízením by měla být přijata opatření potřebná pro realizaci tohoto nařízení podle rozhodnutí Rady č. 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[35].

Vzhledem k tomu, že byla tímto nařízením se přijímají specifická ustanovení v oblasti dopravy a energie a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …. [36] ustanovení týkající se systémů družicové lokalizace a navigace, mělo by být pozměněno nařízení (ES) č. 2236/95 tak, aby se jeho oblast působnosti omezovala pouze na oblast telekomunikací,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ :

Kapitola I Obecná ustanovení

Článek 1 Účel

Toto nařízení vymezuje podmínky a postupy pro poskytování pomoci Společenství projektům společného zájmu v oblasti dopravních a energetických transevropských sítí na základě čl. 155 odst. 1 smlouvy.

Článek 2Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) „projektem společného zájmu“ projekt nebo část projektu identifikovaná jako společný zájem pro Společenství v oblasti dopravy v rámci rozhodnutí č. 1692/96/ES a v oblasti energie v rámci rozhodnutí č. 1229/2003/ES;.

2) „prioritním projektem“ projekt společného zájmu považovaný za prioritní pro Společenství v oblasti dopravy v rámci přílohy III rozhodnutí č. 1692/96/ES a v oblasti energie v rámci rozhodnutí č. 1229/3003/ES;

3) „částí projektu“ jakákoliv finančně, technicky nebo časově nezávislá činnost přispívající k realizaci projektu;

4) „příjemcem“ veřejná nebo soukromá organizace mající odpovědnost za dozor nad realizací projektu, která nabízí investice z vlastních prostředků nebo prostředků dodaných třetími stranami na realizaci projektu;

5) „studiemi“ studie potřebné pro definici projektu včetně přípravných a hodnotících studií a studií proveditelnosti a jakákoliv jiná opatření technické pomoci včetně přípravných akcí na práce potřebné pro úplnou definici projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako např. průzkumné akce na příslušných staveništích a příprava finančního návrhu;

6) „prácemi“ nákup a dodávka komponent, systémů a služeb a realizace stavebních prací a instalací týkajících se projektu včetně přejímky instalací a spuštění projektu;

7) „následnými riziky po fázi výstavby“rizika nastávající v prvních letech po dokončení výstavby, která jsou způsobená specifickými faktory a která způsobují snížení provozních příjmů oproti předpokladům.

8) „náklady na projekt“ celkové náklady na studie a práce, které jsou přímo svázané s realizací projektua pro realizaci potřebné a které příjemce skutečně nese;

9) „způsobilými náklady“ část nákladů na projekt, kterou Komise uvažuje pro výpočet finanční pomoci Společenství.

Kapitola IIZpůsobilé projekty, formy pomoci a souběh financování

Článek 3 Způsobilost projektů

1. Finanční pomoc Společenství podle tohoto nařízení mohou získat pouze projekty společného zájmu, identifikované v rámci rozhodnutí č. 1692/96/ES a č. 1229/2003/ES.

2. Způsobilost je podmíněna respektováním pravidel Společenství, zejména ohledně hospodářské soutěže, ochrany životního prostředí, přidělování veřejných zakázek, stejně jako efektivní realizací ustanovení Společenství, pokud se týká interoperability sítí, zejména železničních.

3. Pouze v oblasti dopravy je způsobilost také podmíněna závazkem každého dotčeného členského státu, že přispěje finančně na projekt, ucházející se o finanční pomoc Společenství případným mobilizováním soukromých prostředků.

Článek 4 Předkládání žádostí o pomoc

Žádosti o finanční pomoc Společenství jsou předkládány Komisi dotčeným členským státem nebo státy. V oblasti energie mohou být také předkládány přímo dotčenými podniky nebo veřejnými organizacemi se souhlasem členského státu nebo států.

Článek 5 Výběr projektů

1. Projekty společného zájmu získávají finanční pomoc Společenství v závislosti na stupni jejich přispění k cílům a prioritám definovaným v rámci rozhodnutí č. 1692/96/ES a č. 1229/2003/ES.

2 V oblasti dopravy je zvláštní pozornost věnována následujícím projektům a programům:

a) projekty předložené společně nejméně dvěmi členskými státy, zejména v případě přeshraničních projektů,

b) projekty, přispívající ke spojitosti sítě a k optimalizaci její kapacity,

c) prioritní projekty, které přispívají k integraci vnitřního trhu v rozšířeném Společenství a k obnovení rovnováhy oborů dopravy při upřednostňování těch oborů dopravy, které jsou nejšetrnější k životnímu prostředí, zejména dopravy zboží na velké vzdálenosti; za tímto účelem musí být každá žádost o financování vysokorychlostní železniční trati doprovázena podrobnou analýzou uvolněných kapacit v konvenční síti ve prospěch zboží převodem dopravy osob na vysokorychlostní tratě,

d) projekty přispívající ke zlepšení jakosti služeb nabízených na transevropské síti a které napomáhají, mimo jiné prostřednictvím pomoci na infrastrukturu, bezpečnosti uživatelů a zajišťují interoperabilitu mezi národními sítěmi,

e) programy rozvoje systémů řízení železničního provozu a to ve všech jeho složkách, stejně jako systémů řízení leteckého a námořního provozu, které zaručují interoperabilitu.

3. V oblasti energie bude zvláštní pozornost věnována projektům, které přispívají k:

a) spojitosti sítě a optimalizaci její kapacity,

b) integraci vnitřního trhu energie, zejména přeshraničních úseků,

c) jistotě zásobování energií a zejména propojení se třetími zeměmi,

d) připojení obnovitelných zdrojů energie nebo

e) bezpečnosti, spolehlivosti a interoperabilitě propojených sítí.

Článek 6 Formy pomoci

Finanční pomoc Společenství kryje jak studie a práce, tak následná rizika po fázi výstavby.

Článek 7Postupy pro pomoc

1. Finanční pomoc Společenství pro studie a práce týkající se projektů podle čl. 3 odst. 1, může nabývat několika následujících forem pomoci:

a) subvence,

b) úrokových příspěvků na úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou (EIB) či jinými veřejnými či soukromými finančními institucemi,

c) záruky na úvěry pro krytí následných rizik po fázi výstavby;

d) účasti na fondech rizikového kapitálu,

e) případně kombinace pomocí Společenství podle bodů a) d), s cílem získání účinku maximální stimulace od mobilizovaných rozpočtových zdrojů.

2. Finanční pomoc Společenství nepřesáhne následující sazby :

a) pokud se týká studií, 50 % celkových způsobilých nákladů na studie bez ohledu na dotčený projekt společného zájmu,

b) pokud se týká prací :

i) pro prioritní projekty v oblasti dopravy maximálně 30 % celkových způsobilých nákladů na práce; přeshraniční úseky mohou výjimečně obdržet sazbu pomoci maximálně 50 % celkových způsobilých nákladů na práce, s výhradou, že budou zahájeny do roku 2010 a že dotčené členské státy předloží Komisi plán dávající veškeré záruky potřebné z hlediska finančního vkladu členských států a z hlediska harmonogramu realizace projektu; tato sazba je měněna v závislosti na ziscích odebraných jinými členskými státy,

ii) pro prioritní projekty v oblasti energie maximálně 20% celkových způsobilých nákladů na práce,

iii) pro ostatní projekty v oblasti dopravy maximálně 15 % celkových způsobilých nákladů na práce; pro projekty, které spadají pod rozšíření systémů interoperability a bezpečnosti, může výjimečně tato sazba dosáhnout maximálně 50 % celkových způsobilých nákladů na práce se změnami v závislosti na ziscích odebraných jinými členskými státy,

iv) pro ostatní projekty v oblasti energie maximálně 10 % celkových způsobilých nákladů.

3. Komise určí postupem podle čl. 17 odst. 2 postupy, harmonogram a částky plateb pro nástroje uvedené v odst. 1 písm. b), c) a d) tohoto článku.

Článek 8 Souběh finanční pomoci Společenství

1. Finanční pomoc na studie a na práce jsou kumulovatelné.

2. Pomoci EIB jsou kompatibilní s poskytnutím finanční pomoci podle tohoto nařízení.

3. Finanční pomoc Společenství je vyloučena pro části projektu, které těží z jiných zdrojů financování na náklady rozpočtu Společenství.

Článek 9 Kompatibilita a koordinace s politik ami Společenství

1. Projekty společného zájmu financované podle tohoto nařízení musí odpovídat ustanovením smlouvy, aktům přijatým na základě těchto ustanovení a politikám Společenství včetně politik týkajících se ochrany životního prostředí, interoperability, hospodářské soutěže a přidělování veřejných zakázek.

2. Komise dbá na koordinaci a soudržnost projektů podniknutých v rámci tohoto nařízení s akcemi podniknutými díky příspěvkům rozpočtu Společenství, intervencím EIB a dalším finančním nástrojům Společenství.

Kapitola IIIRealizace, programy, kontrola

Článek 10Realizace

Komise je příslušná pro realizaci tohoto nařízení. Upřesňuje postupy a podmínky provádění projektů společného zájmu v rozhodnutích o poskytování finanční pomoci.

Článek 11 Víceleté programy a roční program

1. Komise sestaví postupem podle čl. 17 odst. 2 víceletý program a roční program.

2. Víceletý program pokrývá prioritní programy a určuje kritéria přidělování pomoci a finanční rámec na celé období 2007-2013. Částka musí být obsažena v rozsahu 65 až 85% rozpočtových zdrojů podle článku 20.

3. Roční program definuje kritéria poskytování za účelem finanční pomoci projektů společného zájmu, které nejsou zahrnuty do víceletého programu. Každý rok jsou zdroje nepoužité v rámci víceletého programu RTE-T přidělovány na financování projektů společného zájmu, které jsou součástí ročního programu.

Článek 12 Poskytování pomoci

1. Každý projekt společného zájmu vybraný na základě víceletého programu, je předmětem jediného rozhodnutí Komise o poskytnutí, přijatého podle čl. 17 odst. 2. Rozpočtový závazek každého ročního úseku je realizovaný Komisí na základě rozhodnutí o poskytnutí s přihlédnutím k vyhodnocení stavu postupu projektů, předpokládaných potřeb a rozpočtových možností.

2. Každý z projektů společného zájmu, kromě projektů uvedených v odstavci 1, je předmětem rozhodnutí o poskytnutí a rozpočtovém závazku Komise.

3. Komise oznámí dotčeným členským státům rozhodnutí o poskytnutí, stejně jako postupy příslušné finanční pomoci a informuje o nich příjemce.

Článek 13Finanční ustanovení

1. Pomoc Společenství se smí vztahovat pouze na výlohy náležící k projektu a nesené příjemci nebo třetími stranami pověřenými provedením projektu.

2. Způsobilé nejsou výdaje nastalé před datem, kdy Komise obdržela žádost o pomoc týkající se těchto výdajů.3. Rozhodnutí o poskytnutí finanční pomoc přijatá Komisí podle článku 12 mají platnost závazku k výdajům povoleným rozpočtem.4. Obecně jsou platby prováděny formou zálohy, dílčích plateb a konečné platby. Záloha, která normálně nesmí přesáhnout 50 % prvního ročního úseku, je zaplacena po schválení žádosti o pomoc. Dílčí platby jsou prováděny na základě žádostí o platby a s přihlédnutím ke stavu postupu projektu nebo studie a v případě potřeby přísně a transparentně podle revidovaných finančních plánů.5. Postupy placení berou v úvahu fakt, že se realizace projektů rozkládá přes několik let, a že je na důležité naplánovat analogické rozložení financování.6. Komise provede konečnou platbu po přijetí konečné zprávy o projektu nebo studii předložené příjemcem a potvrzené členským státem, ve které jsou předložené veškeré výdaje.

Článek 14 Úkoly členských států

1. Členské státy vynaloží v oblasti své odpovědnosti vše na provádění projektů společného zájmu, které těží z finanční pomoci Společenství poskytnuté v rámci tohoto nařízení.

2. Členské státy provádějí technické sledování a finanční kontrolu projektů v úzké spolupráci s Komisí a potvrzují skutečnost a soulad výdajů nastalých pro projekt nebo jeho část. Členský stát může požádat o účast Komise při kontrolách na místě.

3. Členské státy informují Komisi o opatřeních přijatých podle odstavce 2 a dodávají jí zejména popis systémů kontroly, řízení a sledování, vytvořených pro zajištění úspěšného dokončení projektů.

Článek 15 Odvolání, snížení, pozastavení a zrušení pomoci

1. Kromě případů řádně zdůvodněných u Komise, jsou Komisí odvolány finanční pomoci Společenství přidělené projektům společného zájmu, které nebyly zahájeny do dvou let po datu plánovaném pro jejich začátek uvedeném v rozhodnutí o poskytnutí pomoci.

2. Pokud se nezdá být zdůvodněná pomoc nebo její část poskytnutá pro realizaci projektu, přistoupí Komise k přezkoumání dokumentace a zejména požádá členský stát nebo příjemce, aby předložil ve stanovené lhůtě své stanovisko.

3. Návazně na prošetření podle odstavce 2 může Komise snížit, pozastavit nebo zrušit pomoc týkající se dané činnosti, jestliže se prošetřováním zjistí porušení předpisů, nebo že nebylo vyhověno některé z podmínek stanovených v rozhodnutí o poskytnutí pomoci, a zejména jestliže došlo k jakékoliv změně ovlivňující povahu nebo podmínky provedení projektu, pro kterou nebyl vyžádán souhlas Komise.

4. Jakýkoliv neschválený souběh vede k zpětnému inkasování neoprávněně vyplacených částek.

5. Pokud do deseti let od přidělení finanční pomoci projektu nebyl tento projekt dokončen, může Komise požádat při respektování principu proporcionality o refundaci zaplacené pomoci s tím, že budou brány v úvahu všechny podstatné faktory.

6. Veškeré neoprávněně vyplacené částky, které mají být vráceny, musí být splaceny Komisi.

Článek 16 Ochrana finančních zájmů Společenství

1. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a prověřování na místě (OLAF) podle nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96[37].

2. Pro akce Společenství financované tímto nařízením se pojmem „porušení předpisů“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 Rady[38] rozumí jakékoliv porušení ustanovení práva Společenství nebo jakékoli jiné porušení smluvního závazku vyplývající z jednání nebo opomenutí právního subjektu, které má nebo by mohlo mít prostřednictvím neodůvodněných výdajů škodlivý dopad na souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty jí spravované.

3. Rozhodnutí přijatá na základě tohoto nařízení předpokládají zejména sledování a finanční kontrolu Komise – nebo jakéhokoliv zástupce, který je Komisí oprávněn – a audity Účetního dvora, případně i na místě.

4. Dotčený členský stát a Komise si neprodleně předávají všechny vhodné informace týkající se provedených kontrol.

Kapitola IV Závěrečná ustanovení

Článek 17 Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. V případě, když je odkazováno na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí Rady1999/468/ES, při respektování ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

4. EIB určí svého zástupce ve výboru, který se nehlasuje.

Článek 18 Hodnocení

Komise a členské státy mohou s pomocí příjemců provést hodnocení postupu realizace projektů společného zájmu a programů, stejně jako dopad jejich realizace, kvůli zjištění, zda byly dosaženy stanovené cíle včetně ochrany životního prostředí. Komise může požádat členský stát – příjemce, aby předložil hodnocení specifické pro projekty společného zájmu financované v rámci tohoto nařízení, nebo jí případně dodat informace a potřebnou pomoc pro provedení hodnocení těchto projektů.

Článek 19Informace a zveřejnění

1. Komise předkládá jedenkrát za tři roky Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o realizovaných aktivitách v rámci tohoto nařízení. Tato zpráva obsahuje vyhodnocení výsledků dosažených podporou Společenství v různých oblastech působnosti, s ohledem na původní cíle a dále kapitolu o obsahu a realizaci právě probíhajícího víceletého programu.

2. Dotyčné členské státy a případně příjemci pomoci zajistí, aby pomoc poskytnutá podle tohoto nařízení byla vhodným způsobem zveřejněna s cílem informovat veřejnost o úloze Společenství při provádění projektů společného zájmu.

Článek 20Rozpočtové zdroje

1 Referenční částka pro realizaci tohoto nařízení na období 2007-2013 je 20 690 milionů eur, z čehož je 20 350 milionů na dopravu a 340 milionů na energii.

2 Roční položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu.

Článek 21 Ustanovení o revizi

Před koncem roku 2010 podá Komise Evropskému parlamentu a Radě obecnou zprávu o nabytých zkušenostech s mechanismy stanovenými tímto nařízením pro poskytování finanční pomoci Společenství.

Evropský parlament a Rada rozhodne postupem podle čl. 156 prvního pododstavce Smlouvy, zda a za jakých podmínek budou opatření stanovená tímto nařízením moci být zachována nebo pozměněna po skončení období uvedeného v čl. 20 odst. 1.1.

Článek 22Změna nařízení (ES) č. 2236/95

Nařízení (ES) č. 2236/95 se mění takto:

1) Název se nahrazuje tímto:

„Nařízení Rady (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských telekomunikačních sítí“

2) Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1: Definice a oblast působnosti

Toto nařízení vymezuje podmínky a postupy pro poskytování pomoci Společenství na projekty společného zájmu v oblasti transevropských telekomunikačních sítí na základě čl. 155 odst. 1 Smlouvy.“

3) V článku 4 se zrušuje odstavec 3.

4) V článku 5 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Bez ohledu na formu zvolené pomoci nesmí celková částka pomoci poskytované Společenstvím podle tohoto nařízení překročit X % z celkových investičních nákladů.“

5) Článek 5 a se zrušuje

6) V čl. 9 odst. 1 písm. a) se zrušuje čtvrtá odrážka.

7) Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Poskytnutí finanční pomoci

Podle článku 274 Smlouvy rozhodne Komise o poskytnutí finanční pomoci podle tohoto nařízení na základě posouzení žádosti s ohledem na výběrová kritéria.“

8). V článku 11 se odstavec. 7 nahrazuje tímto:“7. Komise určí postupem podle čl. 17 odst. 3 rámec pro postupy, harmonogram a částky plateb úrokových příspěvků, příspěvků na záruky a pomoc ve formě účasti na kapitálových rizikových fondech, pokud se týká investičních fondů nebo srovnatelných finančních institucí, majících jako prioritu dodávání rizikových kapitálů pro projekty transevropských sítí“.

9) Článek 14 se zrušuje.

10) V článku. 15 odst. 3 první věta se odkaz na články 5 a 6 nahrazuje odkazem na čl. 5 odst. 1 a 2 a na článek 6.

11) V článku 16 se odstavec 1 nahrazuje tímto:“1. Komise předloží každý rok výroční zprávu o činnostech vykonaných podle tohoto nařízení Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Tato zpráva obsahuje vyhodnocení výsledků dosažených v různých oblastech pomocí poskytnutou Společenstvím s ohledem na původní cíle.“

12) Příloha se zrušuje.

Článek 23 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2007.

Akce v oblasti dopravy a energie probíhající v den platnosti tohoto nařízení jsou nadále upraveny nařízením (ES) č. 2236/95 ve verzi, která je v platnosti od dne 31. prosince 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu předseda

FICHE FINANCIÈRE LÉGISLATIVE

Domaine(s) politique(s): Promotion de la compétitivité, de la sécurité et de la soutenabilité en matière environnementale des réseaux transeuropéens. Activité(s): Réseau Transeuropéen de Transport et d’Energie |

Dénomination de l’action: Soutien financier pour des projets d’interet commun dans le reseau transeuropeen de transport et d’energie |

1. LIGNE(S) BUDGÉTAIRE(S) + INTITULÉ(S)

06.0301 : Soutien financier aux projets d’intérêt commun du réseau transeuropéen de transport

06.01.04.04 : Soutien financier aux projets d'intérêt commun du réseau transeuropéen de transport — Dépenses pour la gestion administrative

06.03.02: Soutien financier aux projets d’intérêt commun du réseaux transeuropéen de l’énergie.

06.01.04.05 : Soutien financier aux projets d'intérêt commun du réseau transeuropéen de l'énergie — Dépenses pour la gestion administrative

2. DONNÉES CHIFFRÉES GLOBALES

2.1 Enveloppe totale de l’action (partie B): millions d'euros en CE

20.690 millions d’€ en crédits d’engagement.

The decision by the legislative authority is taken without prejudice of the budgetary decisions taken in the context of the annual procedure

2.2 Période d’application:

2007-2013

2.3 Estimation globale pluriannuelle des dépenses:

a) Échéancier crédits d'engagement/crédits de paiement (intervention financière) (cf. point 6.1.1)

Millions d'euros (à la 3e décimale)

DNO | CD | NON | NON | NON | N° 1A |

4. BASE JURIDIQUE

L’article 156 du traité.

Le Règlement (CE) n° 2236/95 du Conseil du 18 septembre 1995 déterminant les règles générales pour l'octroi d'un concours financier communautaire dans le domaine des réseaux transeuropéens, amendé par le Règlement (CE) nº 1655/1999 du Parlement européen et du Conseil, du 19 juillet 1999 et modifié par le Règlement (CE) n° 807/2004 du 21 avril 2004.

La Décision n° 1692/96/CE du Parlement européen et du Conseil, du 23 juillet 1996, sur les orientations communautaires pour le développement du réseau transeuropéen de transport amendée par la Décision n° 1346/2001/CE du Parlement européen et du Conseil du 22 mai 2001 modifiant la décision n° 1692/96/CE en ce qui concerne les ports maritimes, les ports de navigation intérieure et les terminaux intermodaux ainsi que le projet n° 8 de l’annexe III et amendée par la Décision n°884/2004/CE du 29 avril 2004.

DÉCISION No 1229/2003/CE DU PARLEMENT EUROPÉEN ET DU CONSEIL du 26 juin 2003 établissant un ensemble d'orientations relatif aux réseaux transeuropéens dans le secteur de l'énergie, et abrogeant la décision no 1254/96/CE

L'enveloppe financière du programme peut également couvrir les dépenses afférentes aux actions de préparation, de suivi, de contrôle, d'audit et d'évaluation, directement nécessaires à la gestion du programme et à la réalisation de ses objectifs, notamment, des études, des réunions, des actions d'information et de publication, (des dépenses liées aux réseaux informatiques visant l'échange d'informations), ainsi que toute autre dépense d'assistance administrative et technique à laquelle peut recourir la Commission pour la gestion du programme.

FICHE FINANCIÈRE LÉGISLATIVE : POINTS SPECIFIQUES POUR LE RESEAU TRANSEUROPEENS DE TRANSPORT

Dénomination de l’action: Soutien financier pour des projets d’interet commun dans le reseau transeuropeen de transport |

1. LIGNE(S) BUDGÉTAIRE(S) + INTITULÉ(S)

voir ci-dessus

2. DONNÉES CHIFFRÉES GLOBALES

2.1 Enveloppe totale de l’action (partie B): millions d'euros en CE

20.350 millions d’€ en crédits d’engagement.

2.2 Période d’application:

2007-2013

2.3 Estimation globale pluriannuelle des dépenses:

a) Échéancier crédits d'engagement/crédits de paiement (intervention financière) (cf. point 6.1.1)

Millions d'euros (à la 3e décimale)

1) Assistance technique et administrative (ATA): |

a) Bureaux d’assistance technique (BAT) |

b) Autre assistance technique et administrative: - intra-muros: - extra-muros: dont pour la construction et la maintenance de systèmes de gestion informatisés: | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 2,0 |

Sous-total 1 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 2,0 |

2) Dépenses d’appui (DDA): |

a) Études | 4,5 | 5,0 | 6,0 | 8,5 | 8,5 | 17 |

b) Réunion d’experts |

c) Information et publications | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 1 |

Sous-total 2 | 5,0 | 5,5 | 6,5 | 9,0 | 9,0 | 18,0 |

TOTAL | 6,0 | 6,5 | 7,5 | 10,0 | 10,0 | 20,0 |

6.2. Calcul des coûts par mesure envisagée en partie B (pour toute la période de programmation) [43]

Crédits d'engagement en millions d'euros (à la 3e décimale)

Ventilation | Type de réalisations /outputs (projets, dossiers …) | Nombre de réalisations/ outputs (total pour années 1…n) | Coût unitaire moyen | Coût total (total pour années 1…n) |

1 | 2 | 3 | 4=(2X3) |

Etudes et travaux pour la réalisation des projets RTE-T | Etudes techniques, environnementales, économiques, financières Travaux | 40 160 |

COÛT TOTAL | 200 |

(Si nécessaire, expliquer le mode de calcul.)

7. INCIDENCE SUR LES EFFECTIFS ET LES DÉPENSES ADMINISTRATIVES

7.1. Incidence sur les ressources humaines

Les besoins en ressources humaines et administratives seront couverts à l’intérieure de la dotation allouée à la DG gestionnaire dans le cadre de la procédure d’allocation annuelle

L'allocation de postes dépendra d'une part de l'organisation interne de la prochaine Commission et d'autre part d'une éventuelle réallocation de postes entre services suite aux nouvelles perspectives financières.

Situation actuelle Types d’emplois | Effectifs à affecter à la gestion de l’action par utilisation des ressources existantes et/ou supplémentaires | Total | Description des tâches découlant de l’action |

Nombre d’emplois permanents | Nombre d’emplois temporaires |

Fonctionnaires ou agents temporaires | A B C | 27 11 20 | 27 11 20 | (Si nécessaire, une description plus complète des tâches peut être annexée.) |

Autres ressources humaines |

Total | 58 | 58 |

Situation future Types d’emplois Variation par rapport à la situation actuelle | Effectifs à affecter à la gestion de l’action par utilisation des ressources existantes et/ou supplémentaires | Total | Description des tâches découlant de l’action |

Nombre d’emplois permanents | Nombre d’emplois temporaires |

Fonctionnaires ou agents temporaires | A B C | 37 (+10) 29 (+18) 27 (+7) | 37 (+10) 29 (+18) 27 (+7) | (Si nécessaire, une description plus complète des tâches peut être annexée.) |

Autres ressources humaines |

Total | 93 (+35) | 93 (+35) |

7.2 Incidence financière globale des ressources humaines

Type de ressources humaines | Montants en euros | Mode de calcul * |

Fonctionnaires Agents temporaires | 10.044.000 | 108.000 € en moyenne par fonctionnaire et par an |

Autres ressources humaines (indiquer la ligne budgétaire) |

Total | 10.044.000 |

Les montants correspondent aux dépenses totales pour 12 mois.

7.3 Autres dépenses de fonctionnement découlant de l’action

Ligne budgétaire (n° et intitulé) | Montants en euros | Mode de calcul |

Enveloppe globale (Titre A7) A0701 – Missions A07030 – Réunions A07031 – Comités obligatoires (1) A07032 – Comités non obligatoires (1) A07040 – Conférences A0705 – Études et consultations Autres dépenses (indiquer lesquelles) | 200.000 162.000 | 200 missions par an et 1.000 € par mission 4 réunions du comité réglementaire obligatoire RTE-T par an à 27 et 1.500 € par personne |

Systèmes d’information (A-5001/A-4300) |

Autres dépenses - partie A (indiquer lesquelles) |

Total | 362.000 |

Les montants correspondent aux dépenses totales de l’action pour 12 mois.

(1) Préciser le type de comité ainsi que le groupe auquel il appartient.

I. Total annuel (7.2 + 7.3) II. Durée de l’action III. Coût total de l’action (I x II) | 10.406.000 euros 7 années 72.842.000 euros |

8. SUIVI ET ÉVALUATION

8.1 Système de suivi

Le Règlement prévoit la nécessité d'un suivi et l'évaluation de chaque action. Il est ainsi prévu que les décisions de la Commission incluent, le cas échéant, des indicateurs physiques établis en accord avec les Etats membres.

D'autre part, selon les termes des Décisions standard de la Commission, les bénéficiaires doivent fournir annuellement des informations sur le déroulement des actions (Project Status Report) qui alimentent les analyses permettant l'évaluation conjointe avec les Etats Membres sur les modalités de réalisation des projets.

Les études, pour lesquelles des indicateurs ne peuvent pas être élaborés, seront évaluées conjointement avec les Etats membres, en fonction des objectifs poursuivis.

8.2 Modalités et périodicité de l’évaluation prévue

Indicateurs d’impact selon les objectifs poursuivis

L’impact et les résultats vis-à-vis les objectifs spécifiques seront évalués autant que possible selon les effets dérivés :

- augmentation des capacités et de l’efficacité des infrastructures RTE-T;

- sécurité des transports (passagers, cargos dangereux etc.) et réduction du nombre d’accidents ;

- évolution d’indicateurs socio-économiques par rapport aux prévisions ex-ante;

- réduction de la congestion ;

- réduction de pollution ;

- évaluation qualitative chez les utilisateurs des réseaux ;- bénéfices retirés par d’autres Etats membres ;

- avantages économiques engendrés par l’intervention communautaire (y compris justification des choix d’instruments financiers, en l’occurrence bonifications d’intérêt, subventions directes, primes de garantie etc.).

Ces indicateurs seront chiffrés selon les types d’action évalués et après discussion avec les Etats membres.

Evaluation ponctuelle: pour un nombre limité d’actions, il est possible de lancer des évaluations de projets ou d’un ensemble de projets.

Par ailleurs, une évaluation à mi-parcours sera réalisée avant fin 2010 pour adapter le programme si nécessaire. Une évaluation générale des résultats de l'activité RTE-Énergie sera réalisée à la fin du programme.

Cette évaluation visera à mesurer les résultats des actions financées dans le cadre des RTE-transport et à voir dans quelle mesure ces actions ont contribué par leur impact à atteindre ou à s’approcher des objectifs politiques de l’Union. Elle permettra également l’adaptation future des orientations RTE-transport.

9. MESURES ANTI-FRAUDE

Les dispositions anti-fraude sont établies par le règlement modifié qui prévoit des dispositions renforcées par rapport au règlement en vigueur et définit que les Etats Membres et la Commission, chacun dans son domaine de compétence, prennent les mesures nécessaires pour vérifier l’exécution des projets, prévenir et sanctionner les irrégularités et récupérer les fonds perdus suite à une irrégularité.

1. Afin de garantir l’opportunité, la légalité et la régularité des dépenses couvertes dans le cadre des projets financés au titre du présent règlement, les Etats membres et la Commission, chacun dans son domaine de compétence, prennent les mesures nécessaires pour :

- vérifier régulièrement que les projets et les études bénéficiant d’un soutien financier communautaire ont été exécutés correctement ;

- prévenir et sanctionner les irrégularités, récupérer les fonds perdus à la suite d’une irrégularité, y compris les intérêts y afférents.

2. L’Etat membre effectue les contrôles nécessaires y inclus les contrôles sur place afin de vérifier et certifier la régularité et l’exactitude des demandes de paiements établies. L’Etat membre peut demander la participation de la Commission lors des contrôles sur place.

L’Office de Lutte Anti-Fraude de la Commission (OLAF) peut également procéder à des contrôles et vérifications sur place en application du règlement (Euratom, CE) n° 2185/96 du Conseil.

Pour les actions communautaires financées par le présent règlement, la notion d’irrégularité visée à l’article 1 paragraphe 2 du règlement (CE, Euratom) n° 2988/95 s’entend comme toute violation d'une disposition du droit communautaire ou toute méconnaissance d'une obligation contractuelle résultant d'un acte ou d'une omission par une entité juridique qui a ou aurait pour effet de porter préjudice au budget général de l'Union européenne ou à des budgets gérés par celles-ci par une dépense indue.

Les décisions prises au titre du présent règlement prévoient notamment un suivi et un contrôle financier de la Commission (ou tout représentant autorisé par elle) et des audits de la Cour des Comptes, le cas échéant sur place.

L’Etat membre concerné et la Commission se transmettent immédiatement toutes les informations appropriées concernant les résultats des contrôles effectués.

3. L’Etat membre est responsable du remboursement des sommes indûment payées.

Plus spécifiquement, la Commission a mis en place une série de mesures, destinées à réduire le risque de fraude, parmi lesquelles on peut citer :

la mise en place de procédures financières et contractuelles dérivées des dispositions du règlement financier et de ses modalités d’application ; ces procédures permettent d’assurer une application homogène des règles ;

la vérification de la réalité de la prestation sur la base de rapports techniques détaillés ainsi que la vérification systématique des décomptes financiers avant paiement en tenant compte des obligations contractuelles ainsi que des principes d’économie et de bonne gestion financière ;

la réalisation d’audits financiers sur place, soit selon un programme basé sur l’analyse de risques, soit en cas de doute sur un contractant ;

la revue de l’adéquation du système de contrôle interne par la capacité d’audit interne, sur base d’une analyse des risques.

FICHE FINANCIÈRE LÉGISLATIVE : POINTS SPECIFIQUES POUR LE RESEAU TRANSEUROPEENS D’ENERGIE

Dénomination de l’action: Programme RTE - Energie |

1. LIGNE(S) BUDGÉTAIRE(S) + INTITULÉ(S)

2. DONNÉES CHIFFRÉES GLOBALES

2.1 Enveloppe totale de l’action (partie B): 340 Mio€ en CE

2.2 Période d’application: 2007 - 2013

2.3 Estimation globale pluriannuelle des dépenses:

a) Echéancier crédits d'engagement/crédits de paiement (intervention financière) (cf. point 6.1.1)

Mio€ (à la 3ème décimale)

1 | 2 | 3 | 4=(2X3) |

Action 1 Action 2 | Etudes Projets | 60 60 | 0.6 5 | 36 300 |

COÛT TOTAL | 335 |

7. INCIDENCE SUR LES EFFECTIFS ET LES DEPENSES ADMINISTRATIVES

7.1. Incidence sur les ressources humaines

Les effectifs actuels pour la gestion des réseaux transeuropéens d’Energie sont de 2,5 personnes.

Types d’emplois | Effectifs à affecter à la gestion de l’action par utilisation des ressources existantes et/ou supplémentaires | Total | Description des tâches découlant de l’action |

Nombre d’emplois permanents | Nombre d’emplois temporaires |

Fonctionnaires ou agents temporaires | A B C | 3 1 | 3 1 | Si nécessaire, une description plus complète des tâches peut être annexée. |

Autres ressources humaines |

Total | 4 | 4 |

Les besoins en ressources humaines et administratives seront couverts à l’intérieure de la dotation allouée à la DG gestionnaire dans le cadre de la procédure d’allocation annuelle

L'allocation de postes dépendra d'une part de l'organisation interne de la prochaine Commission et d'autre part d'une éventuelle réallocation de postes entre services suite aux nouvelles perspectives financières.

7.2 Incidence financière globale des ressources humaines

Type de ressources humaines | Montants € | Mode de calcul * |

Fonctionnaires Agents temporaires | 432.000 | 4*108.000 € |

Autres ressources humaines (indiquer la ligne budgétaire) |

Total | 432.000 € |

Les montants correspondent aux dépenses totales pour 12 mois.

7.3 Autres dépenses de fonctionnement découlant de l’action

Ligne budgétaire (n° et intitulé) | Montants € | Mode de calcul |

Enveloppe globale (Titre A7) A0701 – Missions A07030 – Réunions A07031 – Comités obligatoires (1) A07032 – Comités non obligatoires (1) A07040 – Conférences A0705 – Etudes et consultations … Autres dépenses (indiquer lesquelles) | 10.285 81.000 | 10 missions / an 2 réunions/an x 27 experts x 1500 € |

Systèmes d’information (A-5001/A-4300) | 50.000 | PMS : système de gestion de projets |

Autres dépenses - partie A (indiquer lesquelles) |

Total | 141.285 |

Les montants correspondent aux dépenses totales de l’action pour 12 mois.

(1) Préciser le type de comité ainsi que le groupe auquel il appartient.

I. Total annuel (7.2 + 7.3) II. Durée de l’action III. Coût total de l’action (I x II) | 573.285 € 7Années 4.012.996 € |

(Dans l’estimation des ressources humaines et administratives nécessaires pour l’action, les DG/services devront tenir compte des décisions arrêtées par la Commission lors du débat d’orientation et de l’approbation de l’avant-projet de budget (APB). Ceci signifie que les DG devront indiquer que les ressources humaines peuvent être couvertes à l’intérieur de la pré-allocation indicative prévue lors de l’adoption de l’APB.

Dans des cas exceptionnels où les actions visées n’étaient pas prévisibles lors de la préparation de l’APB, la Commission devra être saisie afin de décider si et comment (à travers une modification de la pré-allocation indicative, une opération ad hoc de redéploiement, un budget rectificatif et supplémentaire ou une lettre rectificative au projet de budget) la mise en œuvre de l’action proposée peut être acceptée)

8. SUIVI ET ÉVALUATION

8.1 Système de suivi

Au cours de la période 2007-2013, l’activité “RTE-énergie” fera l’objet d’un monitorage annuel qui n’est ni une évaluation ni un audit mais vise essentiellement à donner une analyse indépendante et rapide de la mise en place du programme afin de pouvoir en corriger les éventuelles dérives ou faiblesses

Il s’agira d’une analyse factuelle qui, en début de période 2007-2013, se concentrera sur les actions lancées et qui, au fur et à mesure de l’avancement des années, portera aussi sur les résultats et les impacts. Une partie de l’analyse sera consacrée à la valeur ajoutée européenne.

Les experts en charge du monitorage étudieront les volets suivants :

- efficacité et transparence de la conduite du programme (notamment appels à proposition, information des soumissionnaires, procédure d’évaluation et de sélection des offres, aspects contractuels) et de la coordination interne à la Commission ;

- cohérence des projets sélectionnés avec les objectifs du programme et avec les autres objectifs politiques de l’Union européenne;

- répartition géographique équilibrée des organisations et des entreprises retenues dans les appels d’offres, compte tenu des besoins identifiés par les orientations RTE-énergie ;

Les rapports de monitorage seront adressés au Secrétariat général, à la DG BUDG, à la DG AUDIT et, le cas échéant, aux autres services intéressés de la Commission.

8.2 Modalités et périodicité de l’évaluation prévue

Une évaluation à mi-parcours sera réalisée avant fin 2010 pour adapter le programme si nécessaire.

Une évaluation générale des résultats de l'activité RTE-Énergie sera réalisée à la fin du programme, ainsi que le prévoit le Règlement.

Cette évaluation visera à mesurer les résultats des actions financées dans le cadre des RTE-énergie et à voir dans quelle mesure ces actions ont contribué par leur impact à atteindre ou à s’approcher des objectifs politiques des RTE-énergie. Elle permettra également l’adaptation future des orientations en fonction de l’évolution technologique et des changements de la structure de production et de consommation d’énergie en Europe et chez ses voisins concernés par les RTE-énergie.

Les rapports d’évaluation seront adressés au Secrétariat général, à la DG BUDG et le cas échéant, aux autres services intéressés de la Commission. Ils seront également soumis aux autres Institutions communautaires.

9. MESURES ANTI-FRAUDE

voir point 9 des dispositifs pour les Réseaux transeuropéens de transport

[1] KOM(2003)448 v konečném znění ze dne 23.7.2003

[2] Nařízení 1655/99

[3] Údaje převzaté z SEK (2003) 1060 a studie „Scénarios, Traffic and Corridor Analysis of TEN-Transport (TEN-STAC)“.

[4] Srov. Kapitola II zprávy Van Mierta k nahlédnutí na internetové stránce „Europa“ a také dokument SEK 2003) 1060, ze dne 01/10/2003, „Důkladná analýza vlivu a návrh, kterým se mění rozhodnutí 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě“.

[5] Více než 65% rozpočtu RTE je vyměřeno projektům na železniční přepravu a 20% inteligentním a inovativním systémům přepravy (ITS), jako jsou systémy interoperability v oblasti železniční dopravy a letového provozu. Zvláštní důraz se rovněž klade na rozvoj velkých přeshraničních projektů za účelem námořní nákladní dopravy, které využívají zabezpečení financování.

[6] Doplňkových 255 mil EUR je poskytnuto v období roku 2004 a 2006, aby se čelilo rozšíření.

[7] Úplné pro nákladní dopravu v roce 2007 a v roce 2010 pro mezinárodní osobní trasy.

[8] Rozhodnutí č. 884/2204/ES

[9] Srážka již poskytnuté podpory

[10] Náklady 2007-2009

[11] Nařízení 807/2004 ze dne 21/04/2004, Úř. věst. č. L 143 ze dne 30/04/2004.

[12] Tato zvýšená míra se také týká prioritních projektů v oblasti energie.

[13] Který schválil Evropskou iniciativu růstu .

[14] Zelená kniha „Směrem k Evropské strategii pro zásobování energií“ KOM(2000)769

[15] Rozvoj energetické politiky pro rozšířenou EU, sousední a partnerské země, KOM(2003)262

[16] Jak je uvedeno v „Podíl obnovitelné energie v EU“ KOM(2004)366

[17] Rozhodnutí 1254/96/ES, rozhodnutí č. 1229/2003/ES

[18] Hodnocení průběhu poloviny období programu RTE-E, 2004

[19] 1996-2000: Strukturální fondy, řádově 2 miliardy EUR dotací; Evropská investiční banka, řádově 3 miliardy EUR úvěrů.

[20] Alespoň pro účastníky sítě mimo EU

[21] Rozhodnutí č. 1229/2003/ES a navrhované změny

[22] Rozhodnutí ES/1999/468 ze dne 28. června 1999, Úř. věst. L 184, 17.7. 1999

[23] Směrnice č. 2004/54 ze dne 29. dubna 2004, o bezpečnosti tunelů.

[24] Ve smyslu přílohy III rozhodnutí č. 884/2004 ze dne 21. dubna 2004.

[25] SEK(2003)1369, 10.12.2003

[26] Úř. věst. C, … , s.

[27] Úř. věst. C,… dne, s.

[28] Úř. věst. C,…, s.

[29] ….

[30] Úř. věst. L 228, 9.9.1996 s.1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím č. 884/2004/ES (Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s.1).

[31] Úř. věst. L 176, 12.7.2003 s.11.

[32] Úř. věst. L 228, 23.9.1995, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 807/2004 (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 46).

[33] Všechny prioritní projekty v oblasti energie tuto sazbu mají, zatímco v oblasti dopravy se to týká pouze přeshraničních úseků nebo úseků překonávajících přírodní překážky.

[34] Úř. věst. L

[35] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[36] Viz strana Úředního věstníku o nařízení týkajícím se systémů družicové lokalizace a navigace, (GALILEO).

[37] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s.2.

[38] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s.1.

[39] Pour plus d'informations, voir le document d'orientation séparé.

[40] COM (2001) 370 : « La politique européenne des transports à l’horizon 2010 : l’heure des choix »

[41] Trafic total : +70% du trafic fret pour EU 15 et +100% pour EUR10.

[42] Plus de 65% du budget RTE est alloué aux projets ferroviaires, 20% aux systèmes de transport intelligents (ITS) et innovants, tels que les systèmes d’interopérabilité dans le domaine ferroviaire ou de la navigation aérienne. Un accent particulier est également mis sur le développement de grands projets transfrontaliers à vocation fret qui bénéficient d’une assurance des financements.

[43] Pour plus d'informations, voir le document d'orientation séparé.

[44] Pour plus d'informations, voir le document d'orientation séparé.