52004DC0757

V Bruselu dne 19.11.2004

KOM(2004) 757 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Výzvy pro evropskou informační společnost po r oce 2005

OBSAH

1. Úvod 3

2. Příspěvek IKT k lisabonským cílům 3

3. Další potřeba politik v oblasti informační společnosti 4

4. Otázky politiky informační společnosti po roce 2005 6

5. Závěry 10

1. ÚVOD

Na zasedání Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000 uvedly hlavy států a předsedové vlád států Evropské unie strategii, jejímž cílem je připravit EU na výzvy nového století. Ta se stala známou jako „lisabonská strategie“. Cíle stanovené v Lisabonu byly ambiciózní – vyšší růst, lepší pracovní místa a jejich větší množství a větší sociální začlenění. Bylo zjištěno, že při dosahování těchto cílů hrají klíčovou roli informační a komunikační technologie (IKT). Tato klíčová role „informační společnosti pro všechny“ byla potvrzena na jarním zasedání Rady v roce 2004[1] a nedávnou zprávou Wima Koka[2].

V reakci na to zahájila Evropská komise iniciativu eEurope, čímž dala politický impuls k rozvoji informační společnosti. Celkově vzato byla iniciativa eEurope úspěšná. Zabývala se správnými otázkami ve správný čas a přitom vyvolala politickou debatu o informační společnosti po celé Evropě i mimo ni. Současný akční plán eEurope poběží do konce roku 2005 a nedávné střednědobé přezkoumání potvrdilo, že jeho hlavní cíle budou platné až do té doby.

V této souvislosti je nyní vhodné provést bilanci toho, co bylo dosaženo, zvážit budoucí výzvy a stanovit politiky, jak je řešit. Cílem tohoto sdělení je zahájit širokou politickou debatu o strategii informační společnosti v EU po roce 2005[3]. Naznačuje hlavní oblasti, kde může politika na úrovni EU týkající se IKT podstatně zlepšit situaci.

2. PřÍSPěVEK IKT K LISABONSKÝM CÍLůM

IKT jsou klíčovou součástí lisabonské strategie. Jejich důležitost vyplývá jak z jejich přispívání k celkovým hospodářským výsledkům, tak z výhod, které nabízejí společnosti jako celku. Význam IKT lze shrnou následovně:

- Za prvé - odvětví zařízení a služeb IKT je po zásluze významným odvětvím . Vzrostlo ze 4 % HDP EU na počátku 90. let na cca 8 % a v roce 2000 se podílelo 6 % na zaměstnanosti v EU[4]. Jde o jedno z nejinovativnějších odvětví, které se podílí 18 % na celkových výdajích EU na výzkum a vývoj (R&D)[5]. Je rovněž jedním z nejproduktivnějších díky ročnímu růstu produktivity ve výši průměrně 9 % v období 1996-2000[6].

- Za druhé - IKT hrají ústřední roli v oblasti růstu produktivity a zlepšování konkurenceschopnosti. O 40 % růstu produktivity v EU mezi lety 1995 a 2000 se zasloužila oblast IKT[7]. Hospodářské zisky z IKT pocházejí přímo z růstu a inovací na trzích zboží a služeb IKT a z využívání IKT při zvyšování výkonnosti podnikatelských činností. IKT rovněž stále více tvoří nedílnou součást všech průmyslových trhů a trhů služeb, a to buď díky zapracovávání součástek IKT do zboží (např. do spotřebního zboží, automobilů, zdravotnických prostředků) nebo jako součást nabídky služeb (sledování dodávek balíků, elektronické bankovnictví). Empirické důkazy naznačují, že propastný rozdíl v produktivitě mezi Evropou a USA lze do značné míry vysvětlit nedostatečnými investicemi do IKT.

- A nakonec - IKT působí pozitivně na občanská práva a povinnosti a kvalitu života . IKT umožňuje, že lze většímu počtu osob poskytovat více služeb v lepší kvalitě. Nové informační nástroje pomáhají zlepšovat průhlednost a otevřenost i vztahy mezi vládou a občany. IKT jsou rovněž mocným nástrojem ochrany a propagace evropské rozmanitosti a kulturního dědictví díky tomu, že je obsah dostupný široké veřejnosti.

Několik zemí EU vyniká v přijímání inovací v oblasti IKT a ve vytváření zisků na jejich základě[8]. Je ale třeba podstatně zlepšit průměrnou evropskou výkonnost tím, že si uvědomíme potenciál IKT. V souvislosti s tím, že Evropa zaostává za cíli stanovenými v Lisabonu, je důležité, aby byly plně využity příležitosti související s IKT[9].

3. DALšÍ POTřEBA POLITIK V OBLASTI INFORMAčNÍ SPOLEčNOSTI

VYUžÍVÁNÍ POTENCIÁLU, KTERÝ NABÍZ ejí IKT, bude vyžadovat zavádění specifických politik pro oblast IKT ještě po mnoho dalších let. Nacházíme se stále ještě v počáteční fázi šíření těchto technologií. Podpora širšího využití závisí na naší schopnosti vyřešit mnoho problémů, které vznikají využíváním těchto technologií. Obecně IKT zrychluje tempo technologického pokroku, modernizace a strukturálních změn v našich ekonomikách.

- Mnohého bylo dosaženo díky rozvoji a používání IKT. A mnohé má ještě přijít. Například v EU 15 členských států v červenci 2004 mohlo využít širokopásmový přístup (broadband) přibližně 80 % obyvatelstva, ale v průměru se mezi jeho účastníky zařadilo pouze 7,7 %[10]. Spolu s nedávným růstem v oblasti mobilních služeb třetí generace to naznačuje značný potenciál budoucího růstu v nadcházejících letech. Navíc se možná budou připravovat nové zlomové technologie[11]. Stávající politiky jako např. regulační politika nebo politika spektra se proto budou muset přizpůsobit novým okolnostem.

- K důležitému rozvoji dochází na globální úrovni. Světový trh IKT se rychle rozšiřuje. Je na něm stále větší konkurence, neboť na trh přicházejí noví hráči. Mezi roky 1992 a 2001 vykázaly výdaje na IKT v Číně, Indii a Brazílii rychlý růst, když činily po uvedené období průměrně mezi 20 % a 35 % ročně[12]. EU musí pozorně sledovat vývoj v těchto zemích, aby chápala jeho dopady. Pro EU bude rovněž důležité podílet se na rozhodnutích o globální struktuře a řízení sítí.

- Silná přítomnost v oblasti výzkumu a vývoje je důležitá pro obecnou sílu odvětví IKT a pro jeho rozšíření v ekonomice jako celku. Vlády a Evropská unie povzbuzují a podporují výzkumné úsilí v evropských společnostech vytvářením příznivého vědeckého, finančního a podnikatelského prostředí. Na evropské úrovni hraje důležitou roli rámcový program. Potřeba výzkumu a vývoje v IKT se ale stále zvyšuje a výzkum by měl být doplněn úsilím o podporu inovací opírajících se o IKT, jak se předpokládá v navrhovaném rámci pro inovace a konkurenceschopnost[13]. Podobně je stále více potřebný výzkum socioekonomického dopadu využití IKT v různých odvětvích včetně silnějšího partnerství více zúčastněných subjektů a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a lepší koordinace národních a regionálních iniciativ.

- Regulace aktivit v oblasti IKT a zejména elektronických komunikací zůstane nadále rozhodující pro vytváření prostředí, které povede k větším investicím, větším inovacím, novějším službám a nižším cenám. Nový předpisový rámec EU pro elektronické komunikace se používá od roku 2003. Je zde potřeba zajistit, aby byl plně a efektivně prováděn a aby byl nadále vhodný v prostředí, kde se technologie rychle vyvíjejí.

- Existuje mnoho dalších právních problémů, které mají důležité dopady na vývoj IKT. Mezi ně patří ochrana autorských práv, pravidla týkající se plateb uskutečňovaných prostřednictvím mobilních telefonů a malých plateb, ochrana soukromí a potřeba donucovacích orgánů. Je třeba soustředit úsilí na určení a zavedení řešení, která budou chránit oprávněné zájmy, které musejí odpovídat příslušnému podnikatelskému a regulačnímu prostředí, a přitom umožňovat plně využívat výhody IKT.

- Existuje zde rovněž potřeba propojit různé iniciativy EU v oblasti informační společnosti. Ekonomika propojená sítěmi dosáhne svého úplného potenciálu, pouze až budou odstraněny hranice mezi odvětvími a bude zajištěno rovnoměrné rozložení IKT ve společnosti. Například rozšíření elektronického podnikání (e-business) bude značně podpořeno větší schopností podniků a úřadů spolu navzájem komunikovat a provádět transakce on-line.

- Vzhledem k dnešní stále narůstající závislosti otevřených sítí a systémů informačních technologií představují slabé stránky a zranitelná místa těchto systémů vážnou hrozbu. Obrana proti takovým bezpečnostním hrozbám a potírání počítačové kriminality vyžaduje úzkou mezinárodní spolupráci napříč všemi odvětvími. Bezpečnost na internetu zůstane důležitým úkolem vyžadujícím uskutečňování činností, které podporují stabilitu a odolnost internetu, jako např. předvídání rizik a dodržování pravidel, a jsou využívány a řízeny.

- Vlády samotné jsou důležitými dodavateli a uživateli IKT. Ovlivňují tedy rozšíření IKT, když používají své vlastní politiky pro zakázky na podporu nejmodernějších produktů a služeb a zvyšují svou nabídku on-line služeb (eGovernment, eHealth, eLearning, atd.). Musí vytvořit komplexní přístup k využití potenciálu IKT, aby se podpořila větší efektivita a výkonnost ve veřejném sektoru a zároveň aby byly on-line služby přizpůsobeny na míru potřebám podniků a občanů.

- Účinné využití IKT se stává postupem času čím dál tím složitější. Rychle se měnící standardy a nástroje a jejich interoperabilita vyžadují stálou zvláštní pozornost. Aby tedy bylo možné efektivně využívat pokrok v oblasti IKT, musí mít malé podniky přístup ke kompetentním, dostupným a cíleným službám v oblasti podpory, které budou šity na míru podle konkrétních potřeb, jak pro vnitropodniková řešení v oblasti IKT, tak pro řešení v oblasti IKT orientované na zákazníka.

Z těchto důvodů by měly mít všechny země promyšlené politiky související s IKT. Tak zní politická myšlenky, kterou Evropská unie propaguje v současné činnosti Světové vrcholné schůzky o informační společnosti.

4. PROBLÉMY POLITIKY INFORMAčNÍ SPOLEčNOSTI PO ROCE 2005

Rostoucí šíření IKT podporuje změny, které se netýkají jen technologie. Užívání IKT s sebou nese nové způsoby komunikace a interakce mezi občany, podniky a státem, což vede k novým sociálním a ekonomickým strukturám a novým způsobům vládnutí.

Na základě nedávných zkušeností s politikou EU v oblasti informační společnosti Komise zjistila řadu problémů, které považuje za důležité pro vývoj koherentní a prozíravé evropské politiky v oblasti informační společnosti po roce 2005[14].

4.1. Obsah a služby

Mnoho uživatelů má nyní přístup k infrastruktuře a službám, které umožňují dodávku mnoha druhů digitálních obsahů. To znamená, že existují obrovské tržní příležitosti rozvíjet atraktivní obsahy a služby, ze kterých bude mít prospěch nejen uživatel ale i ekonomika. Pokrok v této oblasti je ale stále pomalý.

Audiovizuální a multimediální obsahy jsou hnací silou pro úspěch nových technologií obecně a zejména pro úspěch širokopásmového přístupu. Proto je důležité, aby Evropská unie hrála aktivní roli při podpoře poskytovatelů obsahu a při napomáhání vývoji inovačních služeb. Vývoj nových služeb a obsahů nyní zpomalují různé překážky: Některé jsou právní povahy, jako např. nejistota ohledně uplatňování pravidel pro finanční služby na platby prostřednictvím mobilního telefonu nebo vývoj a přijatelnost systémů, které umožňují oprávněné užívání obsahu v souladu s existujícími pravidly týkajícími se práv duševního vlastnictví. Některé souvisejí s trhem, jako např. obtíže se zaváděním systémů nebo problémy s interoperabilitou, nedostatek uživatelské vstřícnosti a přístupnosti a situace, kdy nové služby konkurují již existujícím službám. Ostatní stále souvisejí s dominantním postavením na trhu. Růst trhu pro nové služby a obsahy bude záviset na schopnosti nalézt adekvátní řešení na tento dlouhý seznam problémů, které se týkají jak veřejného, tak soukromého sektoru.

4.2. eInclusion a zapojení občanů

Cílem politik známých jako „eInclusion“, neboli zapojení technologií do informační společnosti, je zajištění rovného přístupu ke službám IKT a jejich dostupnost pro všechny, a to za přijatelnou cenu. Důležitost takových politik se zvyšuje s tím, jak IKT pronikají společností. Zapojení občanů znamená účast všech ve společnosti, ale čelí novým výzvám se stále rostoucím využíváním IKT v každodenním životě. Nové a složité technologie v sobě skrývají riziko, že některé části společnosti s nimi nedokáží nakládat. Problematika eInclusion by se měla řešit na vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

Digitální gramotnost představuje zajištění toho, aby občané měli nezbytné dovednosti a základní znalosti, aby dokázali IKT plně a efektivně využít. Politiky eInclusion by měly zajistit digitální gramotnost pro každého ve společnosti. Měly by zajistit, aby technologie bylo snadné využívat, a měly by poskytovat obsah a služby, aby zabránily novým digitálním propastem. Tato výzva je o to větší s ohledem na změny ve společnosti, kterým bude EU čelit v nadcházejících letech. Prognózy naznačují, že v některých členských státech bude v roce 2020 až 40 % obyvatelstva starší 65 let[15].

Tyto politiky jsou absolutní nutností, přesto je jejich provádění složité. Rovněž vyžadují značné výzkumné úsilí, přičemž je nepravděpodobné, že jej dokáže vyvinout sám soukromý sektor. Veřejný sektor může poskytnout důležitý impuls pro řešení těchto problémů. Evropská unie povzbuzuje a podporuje výzkumné úsilí v tomto oboru prostřednictvím rámcového programu. Navíc rostoucí kulturní rozmanitost, včetně rozmanitosti na regionální úrovni, zvětšuje naléhavost řešit nové digitální propasti.

4.3. Veřejné služby

Cílem využití IKT v této oblasti je zlepšení kvality poskytovaných služeb a zvýšení demokracie a průhlednosti. V současné době existuje silný politický impuls pro reformu veřejného sektoru při hledání větší efektivity a výkonnosti. Ta je podněcována potřebou čelit velkým společenským výzvám, jako např. stárnutí a problematika přistěhovalectví, a přitom udržovat veřejné výdaje pod kontrolou, a to zejména v oblastech zdravotnictví a sociálních služeb, a současně zlepšovat celkovou úroveň kvality života.

V této oblasti existuje několik politických výzev. Za prvé, investice do IKT nejsou dostatečné. Jak je uvedeno níže, tyto investice musí provázet reorganizace, jejíž realizace je často obtížná. Za druhé, existují problémy, jako např. takové, které souvisejí s nedostatkem interoperability mnoha služeb, s rozdíly ve správním právu a praxi mezi jednotlivými zeměmi, s otázkami identity managementu a s někdy nedostatečným stupněm spolehlivosti a bezpečnosti dostupných sítí. Navíc jsou zlepšení v této oblasti důležitá zejména pro malé a střední podniky, neboť na ty nepřiměřeně dopadá administrativní zátěž. Podniky, a to zejména ty malé, musí být schopny provádět co možná nejvíce postupů on-line. Aby toho mohlo být dosaženo, musí být možné předkládání dokumentů s ověřenými elektronickými podpisy. A nakonec zůstává prioritou přeshraniční rozměr veřejných služeb[16]. Zejména zápis společnosti a jediné kontaktní místo pro mobilitu občanů jsou příklady klíčových celoevropských služeb, které by mohly být sledovány.

4.4. Dovednosti a práce

Analýza dopadů používání IKT ukazuje, že nejlepších výsledků je dosahováno kombinací reorganizace procesů a investic do dovedností v oblasti IKT. Proto je nutné posilování složky IKT během všech procesů učení a školení, aby se prokázalo, jak jsou pracovní procesy ovlivňovány a jak musí být změněna praxe, aby uživatelé mohli získat veškeré výhody. Je zde ale rovněž potřeba učinit dovednosti v oblasti IKT dostupnými pro všechny občany. To pravděpodobně představuje největší politickou výzvu ze všech.

Zároveň IKT usnadňují osvojování si a aktualizaci dovedností. Díky nim je osvojování úspornější, méně vázané na konkrétní místa a časy a snadněji lze přizpůsobit tak, aby splňovalo konkrétní potřeby.

Výzva v oblasti zaměstnanosti v Evropě se odráží v diskusi o propastném rozdílu mezi produktivitou v USA a v Evropě. Klíčovým problémem je využívání IKT na pracovišti takovými způsoby, které zvyšují efektivitu, zlepšují kvalitu práce a napomáhají vzniku lepších pracovních míst. Součástí lisabonské agendy je zvýšení účasti pracujících. IKT může napomoci při dosahování tohoto cíle tím, že učiní práci přístupnější, například pro pracovníky pracující na částečný úvazek a pracovníky pracující doma, a případně oddálí odchod pracovníků do důchodu.

Zároveň je nutné, aby Evropská unie reagovala na globální konkurenční tlak objasněním strategických dopadů globálního zajišťování zdrojů a soustřeďování se na správnou globální pozici v budoucnosti. Sem patří prosperující základna pro výzkum a vývoj a dostupnost kvalifikované pracovní síly na všech místech, která si bude dobře vést v oblasti nejmodernějších IKT technologií. Veřejné politiky musí řešit všechny tyto aspekty. Musí být doplňovány výzkumem, aby byly vytvořeny služby a aplikace, které to dokáží, a rovněž zaváděním vhodných technických řešení.

4.5. IKT jako klíčové průmyslové odvětví

Průmysl v oblasti IKT je po zásluze předním ekonomickým odvětvím, které zahrnuje informační technologie, elektronickou komunikaci a audiovizuální trhy. EU již dlouho uznává to, že jde o klíčové odvětví, jehož vývoj je třeba podporovat. V poslední době táhne výrobu, výzkum a činnosti v oblasti normalizace obrovský růst jiných trhů, zejména v Asii a Latinské Americe, směrem do těchto regionů.

Proto je zde naléhavá potřeba učinit Evropu obecně atraktivnějším místem pro investice a vytváření velmi kvalitních pracovních míst. Průmyslová politika ES se zaměřuje především na vytvoření prostředí umožňujícího hospodářskou soutěž, které bude co možná nejjasnější a nejjednodušší[17]. V roce 2005 bude Komise analyzovat konkurenceschopnost v odvětví a navrhne příslušná opatření. I mimo rámec toho hraje výzkum v oblasti IKT klíčovou roli. Úsilí v oblasti výzkumu a vývoje je hlavním prvkem, který rozhoduje o přispění IKT k růstu produktivity. Komise již předložila hlavní směry pro budoucí politiku Evropské Unie na podporu takového výzkumného úsilí[18].

4.6. Interoperabilita

Jak se aplikace vycházející z IKT stávají dostupnější mi, vzrůstá potřeba učinit je slučitelnými: např. konvergence mezi pevnými a bezdrátovými sítěmi a mezi telekomunikacemi a audiovizuální vybaveností. Interoperabilita má mnoho stránek: pro operátory sítě znamená, aby byli schopni vytvořit propojení s ostatními sítěmi, pro poskytovatele služeb nebo obsahu znamená, aby byli schopni provozovat služby přes jakoukoli vhodnou platformu. Pro spotřebitele znamená schopnost koupit zařízení a užívat je k přístupu ke službám a ke stahování obsahu z různých zdrojů.

Obecně interoperabilitu a normy vypracovávají a vybírají hospodářské subjekty na trhu. Očekává se, že práce evropských normalizačních organizací, CEN, CENELEC a ETSI, v rámci eEurope 2002 a 2005 bude pokračovat ve vztahu k novým prioritám. Navíc však vlády musí pečlivě sledovat pokrok v této oblasti. Za některých okolností mohou považovat za nutné podporovat zúčastněné subjekty při hledání společných řešení. V některých oblastech, které jsou zvláště důležité pro veřejnou politiku, může být nezbytné požadovat užívání otevřených norem.

4.7. Důvěra a spolehlivost

Využívání internetu začíná pronikat do každodenního života občanů. Předpokladem toho, aby se více rozšířil, je, že prokáže důvěryhodnost. Bezpečnost, ochrana soukromí, ochrana vlastnictví a obecné vládnutí v odvětví jsou nepostradatelné pro vybudování důvěry občanů v informační společnost. To je zejména důležité, pokud jde o obavy spotřebitelů týkající se ztráty soukromí, nekalých nebo nezákonných obchodních praktik, nevyžádaných sdělení, jakož i ve vztahu k nedovoleným a škodlivým materiálům a k ochraně nezletilých osob. Vyvíjí se velké úsilí, aby se internet posunul do takové pozice, aby byl např. bezpečnější pro děti, aby byly vytvořeny systémy pro řízení rizik a reagování na poruchy a aby byla zavedena opatření v oblasti spamů. Další rozměr souvisí se spolehlivostí systémů a sítí. Infrastruktury moderního života jako je např. bankovnictví, finančnictví, zdravotní péče, energie, doprava a ostatní se do značné míry opírají o IKT a jsou na sobě vzájemně závislé a selhání v jednotlivých oblastech by mohlo mít dalekosáhlé důsledky.

Zároveň se ochrana soukromí a údajů stává stále větším problémem vzhledem k výkonnějších možnostem, které poskytují relativně snadný přístup k souhrnným informacím jak o soukromých osobách, tak o duševním vlastnictví.

4.8. Využití IKT v podnikání

Uznává se, že účinné využití IKT společnostmi je jedním z faktorů úspěšnosti pro zlepšení konkurenceschopnosti v Evropě. Přesto zůstává výzvou, zejména pro miliony malých a středních podniků v Evropě, efektivní rozšíření nových procesů v podnikání a přijímání nových obchodních modelů za účelem využití potenciálu IKT. Nižší a pomalejší investice do IKT v Evropě jsou jasným makroekonomickým ukazatelem, že Evropa neinvestuje do IKT zvyšujících produktivitu tak, jako USA. Navíc je výkonnost v Evropě ovlivňována velkým podílem malých a středních podniků, které stále zaostávají za většími podniky, nejen co se týče šíření infrastruktury IKT, ale rovněž úrovně sofistikovanosti využívání IKT.

5. ZÁVěRY

Toto sdělení se zabývá argumenty hovořícími pro širší využívání IKT proto, aby politiky nadále věnovaly pozornost problémům souvisejícím s IKT a předkládá některé z klíčových výzev v oblasti politik, kterým EU čelí, když pohlíží na příštích posledních pět let lisabonské agendy. Musíme navazovat na značné množství práce, která již byla vykonána v politice EU v oblasti informační společnosti. Je nutné přímo zdůraznit velké množství pozitivních dopadů IKT a – obecněji - informační společnosti, aby byl překonán strach z nových technologií a obavy z prohlubování digitální propasti. Z ekonomického pohledu hlavním problémem není pouze zajistit, aby IKT byla přijata ještě ve větší šíři, ale také jak zajistit bezpečnější a efektivnější investování do IKT a jak dále stavět na zkušenostech, aby se výhody ještě více rozšířily.

Toto sdělení zahajuje proces úvah o nové vizi informační společnosti, která by měla být sestavena na počátku roku 2006. Komise bude po nadcházející rok jednat se zúčastněnými subjekty, včetně Evropského parlamentu, Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů, jakož i s poradní skupinou pro eEurope, a předloží nový politický program.

Komise vyzývá členské státy, aby hrály aktivní roli při vypracovávání nové politiky v oblasti informační společnosti pro nadcházející roky a reagovaly na problémy uvedené v tomto dokumentu.

[1] „Zpráva Komise pro jarní zasedání Evropské rady. Zprostředkování lisabonské strategie. Reformy pro rozšířenou Unii“, KOM(2004) 29.

[2] „Facing the Challenge. The Lisbon strategy for growth and employment“, zpráva skupiny zasedající na vysoké úrovni, jíž předsedal Wim Kok, listopad 2004.

[3] Čerpá rovněž z nedávné konference konané v Amsterdamu ve dnech 29. – 30. září 2004 v rámci nizozemského předsednictví, www.ICTstrategy-eu2004.nl, a z informací poradní skupiny pro eEurope.

[4] Viz „OECD Measuring the Information Economy 2002“; „OECD Information Technology Outlook 2004“.

[5] IDATE Comparaison de la recherche dans les TIC dans les grands pays industriels (konečná zpráva z 08.04.02).

[6] Vlastní kalkulace vycházející z údajů, které shromáždilo GGDC (Středisko pro růst a vývoj v Groningenu) a které byly předloženy v rámci hospodářských dokumentů Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářské a finanční věci (ECFIN) (European Economy – European Commission Economic Paper, číslo 208, červenec 2004).

[7] „Hospodářství EU: Hodnocení 2003“, KOM(2003) 729.

[8] Obvykle jsou alespoň tři evropské země mezi prvními pěti v případě různých pokusů hodnotit výkonnost na globální úrovni na faktorech jako např. e-readiness, ukazatele informačních technologií nebo digitální přístup (digital access). Viz: například WEF Global IT report;, Economist Business Intelligence Unit, ITU digital access index.

[9] „Zpráva Komise pro jarní zasedání Evropské rady. Zprostředkování lisabonské strategie. Reformy pro rozšířenou Unii“, KOM(2004) 29.

[10] Zdroj: Komunikační výbor.

[11] Nedávná studie, kterou zadalo Nizozemsko v rámci svého předsednictví „Rethinking the ICT-agenda“ (Price Waterhouse Coopers, srpen 2004), uvádí jako možný příklad takových zlomových technologií identifikaci na základě radiových frekvencí (radio-frequency based identification RFID).

[12] Viz „OECD Information Technology Outlook 2004“.

[13] Viz „Finanční výhled 2007–2013“ KOM(2004) 487.

[14] „Střednědobé hodnocení eEurope„ KOM(2004) 108 a „Akční plán eEurope pro rok 2005: Aktualizace“, KOM(2004) 380.

[15] Viz IPTS/ESTO „eHealth v souvislosti se stárnoucí společností v Evropě. Výhledová studie“, konečná zpráva, duben 2004.

[16] Jak je uvedeno v transevropských programech, např. eTen nebo IDABC.

[17] Za tímto účelem Komise v současné době zkoumá politiky v odvětví IKT na vnitrostátní a regionální úrovni a brzo hodlá zahájit debatu s členskými státy a průmyslovým odvětvím, na níž se na vysoké úrovni budou podílet zúčastněné subjekty, viz rovněž: „Podpora strukturální změny: průmyslová politika pro rozšířenou Evropu“ KOM(2004) 274 v konečném znění.

[18] Viz „Věda a technologie: klíč k budoucnosti Evropy. Hlavní směry pro budoucí politiku Evropské Unie na podporu výzkumu“ KOM(2004) 353.