(1)

Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s těmito rybolovnými právy funkčně spojeny. V souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (1) mají být rybolovná práva stanovena v souladu s cíli a pravidly společné rybářské politiky stanovenými v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení. Rybolovná práva mají být stanovena v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 (2) a (EU) 2019/472 (3), kterými se zavádějí víceleté plány pro některé populace lovené v Severním moři a v západních vodách a pro rybolov využívající tyto populace. Podle čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají rybolovná práva rozdělená mezi členské státy zajistit relativní stabilitu rybolovných činností každého členského státu pro každou populaci ryb nebo druh rybolovu.

(2)

Celkové přípustné odlovy (TAC) by měly být stanoveny v souladu s článkem 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 podle nejlepších dostupných vědeckých doporučení, na základě dlouhodobé perspektivy, s ohledem na regionální specifika a s ohledem na názory vyjádřené během konzultací se zúčastněnými stranami.

(3)

Od 1. ledna 2019 se podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 povinnost vykládky vztahuje na všechny populace, pro které platí omezení odlovu, ačkoli se mohou uplatnit určité výjimky. Na základě společných doporučení členských států a v souladu s čl. 15 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 Komise přijala akty v přenesené pravomoci (EU) 2023/2459 (4) a (EU) 2023/2623 (5), kterými se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky u některých druhů rybolovu.

(4)

Rybolovná práva pro populace, na něž se vztahuje povinnost vykládky, by měla zohlednit skutečnost, že výměty již v zásadě nejsou povoleny. Rybolovná práva by proto měla by vycházet z vědeckého doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) ohledně množství celkového úlovku, pokud je k dispozici. Od doporučeného množství celkového úlovku by měla být odečtena množství, která mohou být na základě výjimky z povinnosti vykládky i nadále vymítána. Kromě toho by se u populací, pro které ICES poskytuje pouze doporučení k vykládkám, měla rybolovná práva stanovit na základě tohoto doporučení.

(5)

Víceleté plány zavedené nařízeními (EU) 2018/973 a (EU) 2019/472 stanoví cíle a opatření pro dlouhodobé řízení populací, na něž se tyto víceleté plány vztahují. Rybolovná práva pro populace uvedené v čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) 2018/973 a v čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) 2019/472 („cílové populace“) by měla být stanovena v souladu s rozmezím hodnot míry úmrtnosti způsobené rybolovem vedoucí k maximálnímu udržitelnému výnosu (MSY) („rozmezí FMSY“) nebo na nižší úrovni a kde je to vhodné, v souladu s ochrannými opatřeními pro biomasu stanovenými v uvedených nařízeních. Rozmezí FMSY jsou stanovena v příslušném doporučení ICES. Rybolovná práva pro cílové populace, pro něž nelze určit rozmezí FMSY, jakož i pro populace uvedené v čl. 1 odst. 4 nařízení (EU) 2018/973 a v čl. 1 odst. 4 nařízení (EU) 2019/472 (dále jen „populace ulovené jako vedlejší úlovky“) by měla být stanovena v souladu s cíli stanovenými v čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, nebo nejsou-li k dispozici dostatečné vědecké informace, v souladu s přístupem předběžné opatrnosti k řízení rybolovu, jak je definován v čl. 4 odst. 1 bodě 8 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(6)

Podle čl. 4 odst. 6 nařízení (EU) 2018/973 a čl. 4 odst. 7 nařízení (EU) 2019/472 by rybolovná práva pro cílové populace měla být stanovena tak, aby byla zajištěna menší než 5 % pravděpodobnost poklesu biomasy pod hraniční referenční úroveň biomasy (Blim) (6).

(7)

V souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2018/973 a článkem 8 nařízení (EU) 2019/472 pokud z vědeckého doporučení vyplývá, že biomasa reprodukující se populace některé z cílových populací je nižší než hodnota MSY Btrigger (7), měla by být přijata nápravná opatření Zejména by se rybolovná práva měla stanovit na úrovni, jež odpovídá úmrtnosti způsobené rybolovem, která je úměrně snížena, aby se zohlednil pokles biomasy. Pokud z vědeckého doporučení vyplývá, že biomasa reprodukující se populace některé z cílových populací je nižší než hodnota Blim, měla by být přijata další nápravná opatření, aby se zajistil rychlý návrat této populace na úrovně vyšší, než jsou úrovně schopné produkovat maximální udržitelný výnos. Tato nápravná opatření mohou zahrnovat zejména pozastavení cíleného rybolovu dotčené populace a přiměřené snížení rybolovných práv pro tyto nebo jiné populace v daném druhu rybolovu.

(8)

Existují určité populace, u nichž rada ICES doporučuje nulové nebo nízké odlovy, nebo předpovídá, že nižší než 5 % pravděpodobnosti, že biomasa klesne pod úroveň Blim, lze dosáhnout pouze při nízkých odlovech, že ji lze dosáhnout pouze při nulových odlovech nebo že ji nelze dosáhnout ani při nulových odlovech. Pokud by však byly TAC pro tyto populace stanoveny na těchto úrovních, povinnost vykládky všech úlovků, včetně vedlejších úlovků z těchto populací ve smíšeném rybolovu, může způsobit, že jedno nebo více rybářských plavidel ukončí rybolov, ačkoli stále mají kvótu pro jiné druhy, což může následně vést k předčasnému ukončení některých druhů rybolovu. Podle čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) 2018/973 čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) 2019/472 a čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 ve spojení s čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 5 písm. c) a f) nařízení (EU) č- 1380/2013 aby bylo dosaženo rovnováhy mezi udržením smíšeného rybolovu (s ohledem na potenciálně závažné socioekonomické dopady v případě, že tomu tak nebude), a potřebou dosáhnout dobrého biologického stavu těchto populací při zohlednění obtížnosti rybolovu všech populací ve smíšeném rybolovu s MSY, je tedy vhodné stanovit zvláštní TAC pro vedlejší úlovky těchto populací. Tyto TAC pro vedlejší úlovky by měly být stanoveny na úrovních, které zabrání riziku předčasného ukončení rybolovu prováděného rybářskými plavidly, která stále mají kvóty pro cílené druhy, v důsledku toho, že by tato rybářská plavidla neměla kvóty pro populace ulovené jako vedlejší úlovek, pokud by takové předčasné ukončení rybolovu mohlo mít v krátkodobém horizontu závažné socioekonomické dopady. Tyto TAC pro vedlejší úlovky by zároveň měly zajistit zachování dotčených populací, v případech, kdy by nezachování populací mohlo mít závažné dlouhodobé environmentální a socioekonomické dopady, jakož i související krátkodobé socioekonomické dopady. Tyto TAC pro vedlejší úlovky by měly být rovněž stanoveny na úrovních, které vycházejí z konkrétních, spolehlivých a ověřitelných důkazů týkajících se možných předčasných ukončení rybolovu, potenciálních krátkodobých socioekonomických dopadů, jakož i dlouhodobých dopadů na životní prostředí. Za účelem snížení úlovků populací, pro něž jsou stanoveny TAC pro vedlejší úlovky, by rybolovná práva pro smíšený rybolov, v němž jsou ryby z těchto populací uloveny jako vedlejší úlovky, měla být stanovena na úrovních, které napomohou obnově biomasy ohrožených populací a dosažení udržitelné úrovně.

(9)

S cílem zaručit co největší využívání rybolovných práv ve smíšeném rybolovu v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 je vhodné vytvořit sdílenou rezervu pro výměnu kvót pro členské státy. Tato sdílená rezerva pro výměnu kvót by poskytla nevyužité kvóty pro některé vedlejší úlovky členským státům pro pokrytí jejich nevyhnutelných vedlejších úlovků v některých oblastech, v nichž by tyto členské státy jinak neměly žádné kvóty.

(10)

V souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 by pro populace, na něž se nevztahují nařízení (EU) 2018/973 a (EU) 2019/472, jsou-li k dispozici odpovídající vědecké informace, měla být rybolovná práva stanovena v souladu s hodnotou bodu FMSY (8) a případně na úrovních, které obnovují populace nad úrovně, které mohou vytvářet maximální udržitelný výnos. Nejsou-li tyto vědecké informace k dispozici, měla by být rybolovná práva stanovena v souladu s přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu.

(11)

U některých populací zůstává doporučení ICES v platnosti několik let a zůstává nejlepším dostupným vědeckým doporučením po celou dobu své platnosti. V těchto případech by v zásadě měly být stanoveny roční TAC pokrývající celé období platnosti doporučení („víceleté TAC“). Bude-li během uvedeného období k dispozici nové doporučení ICES, mělo by být zajištěno, aby víceleté TAC zůstaly v souladu s novým doporučením, a to co nejdříve po zveřejnění tohoto nového doporučení ICES. Kromě toho je třeba zajistit, aby roční odpočty od doporučeného množství celkových úlovků, které zohledňují výjimky z povinnosti vykládky, zůstaly v souladu s dostupnými údaji. U některých populací, a to zejména u těch, které v poslední době vykazují významné výkyvy v biomase nebo úmrtnosti způsobené rybolovem, však může být vhodné nadále stanovovat roční TAC.

(12)

V souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2019/472 by měly Španělsko a Francie společně zajistit, aby při určování kvót pro komerční rybolov mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax) v divizích ICES 8a a 8b součet těchto kvót, výmětů z komerčního rybolovu, vykládek a uhynulých výmětů z rekreačního rybolovu nepřekročil nejnižší hodnotu v rozmezí FMSY (dále jen „MSY Flower“) pro celkové odlovy v této oblasti, tj. 3 883 tun. Aby Komise mohla sledovat správné uplatňování cílů a pravidel stanovených v nařízení (EU) č. 1380/2013 a nařízení (EU) 2019/472, měly by Španělsko a Francie předkládat Komisi informace o svých kvótách v rámci komerčního rybolovu mořčáka evropského.

(13)

Dodatečná opatření pro rekreační rybolov mořčáka evropského v divizích ICES 8a a 8b by měla být zachována s ohledem na významný dopad rekreačního rybolovu na míru úmrtnosti způsobené rybolovem u uvedené populace.

(14)

U některých populací rada ICES doporučuje odlovy nad nízkou úrovní. Pokud by však byly TAC pro tyto populace stanoveny na těchto úrovních, povinnost vykládky všech úlovků, včetně vedlejších úlovků z těchto populací ve smíšeném rybolovu, může způsobit, že jedno nebo více rybářských plavidel ukončí rybolov, ačkoli stále mají kvótu pro jiné druhy, což může následně vést k předčasnému ukončení některých druhů rybolovu. Podle čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) 2018/973, čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) 2019/472 a čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 ve spojení s čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 5 písm. c) a f) uvedeného nařízení a aby bylo dosaženo rovnováhy mezi udržením smíšeného rybolovu (s ohledem na potenciálně závažné socioekonomické dopady v případě, že tomu tak nebude), a potřebou dosáhnout dobrého stavu těchto populací při zohlednění obtížnosti rybolovu všech populací ve smíšeném rybolovu s MSY, je tedy vhodné stanovit zvláštní TAC pro vedlejší úlovky těchto populací. Uvedené TAC pro vedlejší úlovky by měly být stanoveny na úrovních, které: zabrání riziku předčasného ukončení rybolovu v důsledku toho, že by rybářská plavidla neměla kvóty pro populace ulovené jako vedlejší úlovek, pokud by takové předčasné ukončení rybolovu mohlo mít v krátkodobém horizontu závažné socioekonomické dopady, přičemž zároveň zajistí zachování dotčených populací, v případech, kdy by nezachování populací mohlo mít závažné dlouhodobé environmentální a socioekonomické dopady, jakož i související krátkodobé socioekonomické dopady. Tyto TAC pro vedlejší úlovky by měly být rovněž stanoveny na úrovních, které vycházejí z konkrétních, spolehlivých a ověřitelných důkazů týkajících se možných předčasných ukončení rybolovu, potenciálních krátkodobých socioekonomických dopadů, jakož i dlouhodobých dopadů na životní prostředí. Za účelem snížení úlovků populací, pro něž jsou stanoveny TAC pro vedlejší úlovky, by rybolovná práva pro smíšený rybolov, v němž jsou ryby z těchto populací uloveny jako vedlejší úlovky, měla být stanovena na úrovních, které napomohou obnově biomasy ohrožených populací a dosažení udržitelné úrovně.

(15)

Podle příslušného doporučení ICES nejsou rekreační úlovky tresky polak (Pollachius pollachius) v podoblasti ICES 8 a divizi 9a zanedbatelné. Je proto vhodné stanovit omezení pro rekreační úlovky tresky polak v uvedené oblasti a přilehlých oblastech, totiž v podoblastech ICES 8, 9 a 10 a ve vodách Unie v oblasti Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF) 34.1.1.

(16)

V květnu 2022 rada ICES konstatovala, že navzdory úsilí členských států o obnovu úhoře říčního (Anguilla anguilla) nebylo dosaženo celkového pokroku při realizaci cíle týkajícího se úniku biomasy úhoře stříbrného ve výši 40 % v celé Unii, jak požaduje čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 (9), a že nebyly pozorovány žádné jasné vzorce úmrtnosti. V listopadu 2025 ICES opět doporučila v případě uplatnění přístupu předběžné opatrnosti nulové úlovky úhoře říčního ve všech přírodních stanovištích a ve všech fázích života v celém jeho přirozeném areálu rozšíření, který zahrnuje severovýchodní Atlantik a Středozemní moře. To se týká rekreačních i komerčních úlovků a zahrnuje i úlovky sklovitých úhořů pro účely doplnění stavů a akvakultury;

(17)

Nařízení Rady (EU) 2023/194 (10) prodloužilo období zákazu rybolovu úhoře na šest měsíců pro všechny komerční rybolovné činnosti v mořských a brakických vodách Unie v severovýchodním Atlantiku. Zakázalo také veškerý rekreační rybolov úhoře v těchto vodách. Mělo se za to, že šestiměsíční období zákazu rybolovu bude populaci chránit lépe než opatření Unie a vnitrostátní opatření prováděná do roku 2022. Rovněž se mělo za to, že prodloužením období zákazu rybolovu se přispěje k dosažení cíle, kterým je únik alespoň 40 % stříbrných úhořů. Nařízení Rady (EU) 2024/257 (11) a (EU) 2025/202 (12) zachovala tato opatření a zároveň vyjasnila kritéria pro stanovení období zákazu rybolovu a možnou odchylku pro pokračování omezeného rybolovu úhoře během období migrace úhoře. Vzhledem k přetrvávajícímu kritickému stavu úhoře říčního je vhodné tato opatření zachovat i v roce 2026.

(18)

Podle nařízení (ES) č. 1100/2007 je doplnění stavu sklovitého úhoře opatřením pro zachování, které některé členské státy zvolily ve svých plánech řízení stavu úhoře. Aby tyto členské státy mohly pokračovat v provádění tohoto opatření, mohou být vyžadovány odlovy sklovitého úhoře v mořských a brakických vodách Unie v severovýchodním Atlantiku ve vhodném ročním období a případně během jeho hlavního migračního období. Členské státy proto mohou povolit pokračování lovu sklovitého úhoře po dobu dalších 50 dnů během jeho hlavního migračního období výlučně pro doplnění stavu.

(19)

ICES předpokládá, že biomasa jazyka obecného (Solea solea) v subdivizích ICES 20 až 24 v roce 2026 klesne pod úroveň Blim. V souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) 2018/973 by pro tuto populaci měla být stanovena nápravná opatření na rok 2026, aby se zajistil její rychlý návrat na vyšší úroveň biomasy než té, kdy je schopná produkovat maximální udržitelný výnos. Tato nápravná opatření by měla být stanovena pro rybolov s významnými vedlejšími úlovky jazyka obecného, tj. jak pro smíšený rybolov platýse evropského (Pleuronectes platessa) pomocí tenatových sítí, tak pro smíšený rybolov humra severského (Nephrops norvegicus) pomocí vlečných sítí. Vzhledem k tomu, že vedlejší úlovky jazyka obecného jsou při rybolovu tenatovými sítěmi v subdivizi 24 a drobném pobřežním rybolovu v subdivizi 22 jižně od 55° s. š. minimální, měly by být dané oblasti z těchto opatření vyňaty.

(20)

Ve svých doporučeních pro některé populace příčnoústých (konkrétně rejnokovité a žraloky) na rok 2026 rada ICES doporučuje nulové odlovy vzhledem ke špatnému stavu ochrany těchto populací a vzhledem k tomu, že by i omezená rybolovná činnost mohla způsobit vážné riziko pro ochranu těchto populací. Rybolov těchto druhů by proto měl být zakázán. Kromě toho podle čl. 15 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky nevztahuje na druhy, jejichž rybolov je zakázán. Při náhodném ulovení by tyto druhy neměly být poraněny a měly by se ihned vypustit. Má se za to, že výměty těchto příčnoústých významně nezvyšují jejich úmrtnost způsobenou rybolovem a podporují zachování těchto populací, neboť při výmětu vykazují vysokou míru přežití.

(21)

S cílem zajistit maximální využívání rybolovných práv je vhodné umožnit zavedení flexibilního uspořádání mezi některými oblastmi TAC, pokud se jedná o stejnou biologickou populaci.

(22)

Články 3 a 4 nařízení Rady (ES) č. 847/96 (13) stanoví meziroční flexibilitu kvót pro populace podléhající jak „preventivnímu TAC“, tak „analytickému TAC“. Podle článku 2 uvedeného nařízení má Rada při stanovení TAC rozhodnout, na které populace se nemají použít články 3 a 4 uvedeného nařízení, na základě biologického stavu populací a závazků se třetími zeměmi. Kromě toho čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví další meziroční flexibilitu pro všechny populace, na které se vztahuje povinnost vykládky. Aby se zabránilo nadměrné flexibilitě, která by ohrozila dosažení cílů společné rybářské politiky, neměla by se meziroční flexibilita kvót podle článků 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 a čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 uplatňovat kumulativně. Meziroční flexibilita by měla být podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 v relevantních případech vyloučena na základě biologického stavu populace a závazků dosažených se třetími zeměmi.

(23)

Je-li populace lovena pouze jedním členským státem, je vhodné zmocnit tento členský stát ke stanovení TAC pro uvedenou populaci v souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Toto zmocnění je vhodné za podmínky, že členský stát při určování úrovně TAC dodržuje cíle a pravidla stanovená v nařízení (EU) č. 1380/2013 a v nařízeních (EU) 2018/973 a (EU) 2019/472. Aby Komise mohla sledovat správné uplatňování uvedených cílů a pravidel, měly by členské státy předkládat Komisi informace o těchto TAC. Kromě toho může Komise požádat Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), aby tyto TAC posoudil, a v případě, že VTHVR shledá, že tyto TAC nejsou v souladu s cíli a pravidly stanovenými v nařízení (EU) č. 1380/2013 a v nařízeních (EU) 2018/973 a (EU) 2019/472, měly by členské státy tyto TAC změnit v souladu s doporučením VTHVR.

(24)

Je nezbytné stanovit omezení intenzity rybolovu jazyka obecného v západní části Lamanšského průlivu (divize ICES 7e) v souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2019/472.

(25)

V souladu s články 6, 11, 13 a 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2053 (14) je nezbytné stanovit stropy intenzity rybolovu tuňáka obecného (Thunnus thynnus) v části oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), konkrétně v Atlantském oceánu východně od 45° z. d.

(26)

Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení, která jsou k dispozici rybářským plavidlům Unie, se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (15), a zejména články 33 a 34 uvedeného nařízení, které se týkají zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je tudíž nezbytné určit kódy, které mají členské státy použít, když zasílají Komisi údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu u populací podle tohoto nařízení.

(27)

Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) na svém výročním zasedání v roce 2025 nepřijala doporučení stanovující TAC pro okouníka bradatého (Sebastes mentella) v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 2 na rok 2026. Než bude možné přijmout doporučení NEAFC pro tuto populaci, měl by být TAC pro okouníka bradatého v podoblastech ICES 1 a 2 prozatímně stanoven na nulovou hodnotu.

(28)

Na svém výročním zasedání v roce 2025 NEAFC na rok 2026 rovněž nepřijala doporučení pro platýse černého (Reinhardtius hippoglossoides) v podoblastech ICES 1 a 2. Kvóta Unie pro platýse černého v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 2 by na rok 2026 měla být tudíž stanovena na úrovni 1 711 tun. Tato úroveň odpovídá 9,25 % úrovně doporučené v doporučení ICES na rok 2023 (18 494 tun), což představuje nejlepší dostupné vědecké doporučení pro tuto populaci.

(29)

Makrela obecná (Scomber scombrus), treska modravá (Micromesistius poutassou) a atlantsko- -skandinávská populace sledě obecného (Clupea harengus) v severovýchodním Atlantiku je předmětem konzultací pobřežních států o řízení rybolovu této populace a rovněž patří mezi populace řízené NEAFC. Unie se těchto konzultací pobřežních států pro rok 2026 účastní na základě postojů potvrzených Radou dne 13. října 2025. Pokud jde o atlantsko-skandinávskou populaci sledě obecného a tresku modravou, výsledek konzultací byl zdokumentován ve schválených zápisech podepsaných ve dnech 21. a 23. října 2025. Na svém výročním zasedání v roce 2025 přijala NEAFC doporučení týkající se opatření pro zachování a řízení atlantsko-skandinávské populace sledě obecného na rok 2026, nikoli však pro tresku modravou. Je proto vhodné stanovit TAC pro atlantsko-skandinávskou populaci sledě obecného na základě příslušného doporučení NEAFC a TAC pro tresku modravou v severovýchodním Atlantiku na rok 2026 na úrovni rybolovných práv dohodnutých v příslušném schváleném zápisu pobřežních států. Pokud jde o makrelu obecnou, konzultace s pobřežními státy stále probíhají a komise NEAFC na svém výročním zasedání v roce 2025 nepřijala žádné doporučení. Je proto vhodné stanovit prozatímní TAC pro makrelu obecnou na první polovinu roku 2026. Vzhledem k sezónní povaze rybolovu makrely obecné je vhodné stanovit prozatímní TAC na 156 921 tun, což odpovídá 90 % TAC doporučeného radou ICES.

(30)

Treska modravá (Micromesistius poutassou) v severovýchodním Atlantiku je předmětem konzultací pobřežních států o řízení rybolovu této populace a rovněž patří mezi populace řízené NEAFC. Unie se těchto konzultací pobřežních států účastnila na základě postoje potvrzeného Radou dne 7. října 2025. Výsledek konzultací pobřežních států o populaci tresky modravé byl zanesen do schváleného zápisu podepsaného dne 23. října 2025. Na svém výročním zasedání v roce 2025 NEAFC nepřijala doporučení týkající se opatření pro zachování a řízení tresky modravé na rok 2026. TAC pro tresku modravou na rok 2026 by proto měl být stanoven na úrovni uvedené ve schváleném zápisu ze dne 23. října 2025.

(31)

Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) na svém výročním zasedání v roce 2025 ponechala v platnosti stávající opatření pro některé populace v oblasti úmluvy ICCAT na rok 2026. Mimoto ICCAT zvýšila úrovně TAC pro tuňáka obecného ve východním Atlantiku a snížila možnost uchovávat na palubě žraloka mako (Isurus oxyrinchus) v jižním Atlantiku na rok 2026 ve srovnání s rokem 2025. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(32)

Kvóty Unie pro populace v oblasti úmluvy ICCAT na rok 2026 byly během výročního zasedání ICCAT v roce 2025 upraveny v souladu s několika doporučeními ICCAT, podle nichž Unie může na základě žádosti převést stanovený procentní podíl své nevyužité kvóty z let 2024 až 2026 nebo z let 2025 až 2026. Dokud kvóty Unie nebudou případně upraveny, měly by kvóty pro jednotlivé členské státy být stanoveny na základě celkové kvóty Unie na rok 2026 schválené ICCAT před jakoukoli takovou úpravou.

(33)

Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) na svém výročním zasedání v roce 2025 přijala pro období od 1. prosince 2025 do 30. listopadu 2026 omezení odlovu pro populace v oblasti úmluvy CCAMLR. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(34)

Na svém výročním zasedání v roce 2025 stanovila Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) ve své oblasti působnosti na rok 2026 tato opatření: zachovala stávající opatření přijatá pro tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), přezkoumala omezení odlovu tuňáka velkookého (Thunnus obesus) a poprvé přijala omezení odlovu tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis). Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. Kvóta Unie pro tuňáka pruhovaného v oblasti působnosti IOTC na rok 2026 by měla být přidělena dotčeným členským státům na základě průměrné úrovně rybolovných činností těchto členských států během dvou referenčních období: nejlepších pěti let každého členského státu v období 2015–2024 a v období 2022–2024.

(35)

Výroční zasedání Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO) se bude konat ve dnech 2. až 6. března 2026. Stávající opatření v oblasti úmluvy SPRFMO, která jsou funkčně spojena s TAC, by proto měla být dočasně zachována až do konání výročního zasedání a stanovení TAC na rok 2026.

(36)

Meziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC) na svém výročním zasedání v roce 2025 změnila některá stávající opatření platná v oblasti úmluvy IATTC a zároveň zachovala stávající počet unášených lovných zařízení s uzavíracím mechanismem na rok 2026. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(37)

Komise na ochranu tuňáka jižního (CCSBT) na svém výročním zasedání v roce 2023 přijala TAC pro tuňáka jižního (Thunnus maccoyii) na tříleté období od roku 2024 do roku 2026. Uvedené opatření by mělo být provedeno v právu Unie v roce 2026.

(38)

Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO) na svém výročním zasedání v roce 2025 zachovala na rok 2026 stávající TAC v oblasti úmluvy SEAFO. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(39)

Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC) na svém výročním zasedání v roce 2025 ponechala v platnosti na rok 2026 opatření přijatá na rok 2025. Kromě toho WCPFC přijala omezení vedlejších úlovků tuňáka pacifického (Thunnus orientalis) v oblasti úmluvy WCPFC. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(40)

Na svém 47. výročním zasedání v roce 2025 přijala Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) rybolovná práva pro některé populace v úmluvě NAFO na rok 2026. Na rok 2026 rovněž ponechala v platnosti stávající opatření, která jsou funkčně spojena s právy na lov kalmara tryskového (Illex illecebrosus) v podoblastech NAFO 3 a 4 a platýse zlatého (Limanda ferruginea) v divizích NAFO 3LNO, jejichž cílem je minimalizovat úroveň vedlejších úlovků necílových druhů a bez nichž by bylo nutné omezit rybolovná práva pro tyto populace, aby byly chráněny necílové druhy. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(41)

Na výročním zasedání v roce 2025 byly v rámci Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu (SIOFA) revidována stávající opatření pro hlubinné žraloky, včetně stávajícího uzavření rybolovných oblastí a seznamu druhů žraloků, u nichž je zakázán cílený rybolov v oblasti dohody SIOFA. Kromě toho bylo v rámci dohody SIOFA přijato nové opatření pro bentický rybolov, které zahrnuje uzavření určitých oblastí pro všechny rybolovné činnosti při dně a v některých oblastech umožňuje pouze rybolov na dlouhou lovnou šňůru. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.

(42)

Podle čl. 498 odst. 2 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (16) (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci“) mají Unie a Spojené království vést každoroční konzultace s cílem dohodnout do 10. prosince každého roku TAC na následující rok pro populace uvedené v příloze 35 uvedené dohody.

(43)

V roce 2025 vedly Unie a Spojené království dvoustranné konzultace o stanovení velkého počtu TAC na rok 2026 pro populace uvedené v příloze 35 dohody o obchodu a spolupráci. Tyto konzultace byly vedeny podle čl. 498 odst. 2, 4 a 6 dohody o obchodu a spolupráci a Unie se jich zúčastnila na základě postoje Unie potvrzeného Radou dne 21. října 2025 a v souladu s pracovními dokumenty útvarů Komise schválenými Radou ve dnech 21., 23. a 31. října a 11. a 25. listopadu 2025. Výsledek konzultací byl zanesen do písemného záznamu podepsali vedoucí delegací dne 10. prosince 2025. Příslušná rybolovná práva by proto měla být stanovena na úrovních stanovených v písemném záznamu a ostatní opatření funkčně spojená s rybolovnými právy, která jsou rovněž stanovena v uvedeném písemném záznamu, by měla být provedena v právu Unie.

(44)

Unie a Spojené království se dohodly na recipročním přístupu od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030 s cílem odlovit nejprve 560 tun severoatlantské populace tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) ve výlučných ekonomických zónách členských států a Spojeného království. Tato dohoda vylučuje přístup k oblastem uvedeným v čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(45)

Unie a Spojené království se dohodly na nápravných opatřeních týkajících se tresky obecné (Gadus morhua), tresky skvrnité (Melanogrammus aeglefinus), tresky merlang (Merlangius merlangus), jazyka obecného a platýse evropského v Keltském moři, Irském moři a Lamanšském průlivu. Tato opatření jsou funkčně spojena s TAC pro dotčené populace, neboť bez těchto opatření by úrovně TAC nezajistily dostatečnou obnovu populace. Aby byly zajištěny rovné podmínky pro hospodářské subjekty z Unie ve vztahu k subjektům ze Spojeného království, měla by se tato opatření použít ode dne 1. června 2026.

(46)

Podle příslušného doporučení ICES pro rok 2026 představují rekreační úlovky tresky polak v podoblastech ICES 6 a 7 významný podíl celkových úlovků. Je proto vhodné stanovit omezení pro rekreační úlovky tresky polak v těchto oblastech.

(47)

Sezónní zákaz rybolovu smačků rodu Ammodytes za použití některých vlečných zařízení v divizích ICES 2a a 3a a podoblasti ICES 4 by měl pokračovat, aby byla umožněna ochrana oblastí tření a omezení úlovků nedospělých jedinců.

(48)

V roce 2025 vedly Unie, Spojené království a Norsko třístranné konzultace o šesti sdílených a společně řízených populacích, které se vyskytují v oblastech spadajících do jejich jurisdikce. Tyto konzultace probíhaly v období od 27. října do 4. prosince 2025 na základě postoje Unie potvrzeného Radou dne 21. října 2025 a v souladu s pracovními dokumenty útvarů Komise schválenými Radou ve dnech 23. a 27. října 2025. Výsledek konzultací byl zdokumentován ve schváleném zápisu podepsaném vedoucími delegace dne 5. prosince 2025. Příslušná rybolovná práva by měla být stanovena na úrovni dohodnuté se Spojeným královstvím a Norskem spolu s ostatními ustanoveními schváleného zápisu.

(49)

Stávající doprovodná opatření pro populaci tresky obecné na šelfu Severního moře by měla být zachována. Mimoto by měla být zavedena nápravná opatření s cílem snížit úmrtnost tresky obecné způsobenou rybolovem a zvýšit ochranu nedospělých jedinců. Patří mezi ně dva nové zákazy rybolovu tresky obecné ve vodách Unie divize ICES 4b, dva prodloužené zákazy rybolovu ve vodách Unie divizí 3a a 2, aktualizace režimů ukončení odlovu v reálném čase od 1. ledna do 31. března 2026 ve východní části Lamanšského průlivu (divize ICES 7d), jižní části Severního moře (divize ICES 4c) a střední části Severního moře (divize ICES 4b a 3), jakož i omezení lovu tresky obecné v jižní a střední části Severního moře (divize ICES 4c a 4b) omezením celkového odlovu tresky obecné v těchto dvou divizích.

(50)

Unie vedla dvoustranné konzultace s Norskem o řízení sedmi sdílených populacích v oblasti Skagerraku – treska obecná (Gadus morhua), treska skvrnitá (Melanogrammus aeglefinus), sleď obecný (Clupea harengus), kreveta severní (Pandalus borealis), platýs velký (Pleuronectes platessa), šprot obecný (Sprattus sprattus) a treska merlang (Merlangius merlangus). Tyto konzultace se konaly s cílem dohodnout se na řízení těchto populací a rybolovných právech na rok 2026, jakož i na výměně kvót a ujednání o přístupu pro šest společně řízených populací v Severním moři. Tyto konzultace byly úspěšně završeny ve dnech 16. a 18. prosince 2025 a jejich výsledek byl zdokumentován ve třech schválených zápisech. Dvoustranná dohoda o ujednáních o rybolovu v oblastech Skagerraku a Kattegatu na rok 2026 a protokol o konzultacích v oblasti rybolovu mezi Norskem a Evropskou unií jménem Švédska na rok 2026 byly podepsány vedoucími delegací dne 16. prosince 2025; dne 18. prosince 2025 podepsali vedoucí delegací dohodu o výměně kvót a přístupu do vod pro společně řízené populace v Severním moři. Příslušná rybolovná práva by měla být stanovena na úrovni dohodnuté s Norskem a ostatní ustanovení uvedených schválených zápisů by měla být rovněž provedena v právu Unie.

(51)

Mezi Unií a Norskem stále probíhají konzultace o přístupu do jejich příslušných vod, pokud jde o lov atlantsko-skandinávské populace sledě obecného (Clupea harengus) a tresky modravé (Micromesistius poutassou). Dokud nebudou ukončeny tyto konzultace, měly by tyto úrovně přístupu nést označení „bude stanoveno“.

(52)

Pokud jde o tresku modravou (Micromesistius poutassou), měly by být v roce 2025 povoleny převody z WHB/8C3411 do WHB/1X14, aby mohlo dojít k dohodnutému převodu tresky modravé z Unie na Norsko na rok 2026. Tím by neměla být dotčena zásada relativní stability rybolovných činností. Nařízení (EU) 2025/202 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(53)

V souladu s postupem stanoveným v Dohodě mezi Evropskou unií na jedné straně (17) a vládou Grónska a vládou Dánska na straně druhé (18) o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, jakož i v prováděcím protokolu k této dohodě, se strany na zasedání smíšeného výboru ve dnech 19. a 20. listopadu 2025 dohodly na úrovni rybolovných práv, která jsou Unii k dispozici ve vodách Grónska v roce 2026. Příslušná rybolovná práva by proto měla být stanovena na úrovni uvedené v podepsaném zápisu ze zasedání smíšeného výboru a s přihlédnutím k převodům z Unie na Norsko ve schválených zápisech podepsaných vedoucími delegací dne 16. prosince 2025.

(54)

Smlouva ze dne 9. února 1920 o Špicberkách (Svalbardu) (dále jen „Pařížská smlouva z roku 1920“) přiznává všem smluvním stranám smlouvy rovný a nediskriminační přístup ke zdrojům kolem Svalbardu, mimo jiné v oblasti rybolovu. Postoj Unie k tomuto přístupu je uveden v několika verbálních nótách Norsku, přičemž poslední jsou ze dne 26. února 2021, 28. června 2021, 1. srpna 2022 a 26. října 2023. Pokud jde o rybolovná práva na kraby rodu Chionoecetes v oblasti Svalbardu, je vhodné stanovit počet rybářských plavidel oprávněných k výkonu tohoto rybolovu, aby se zajistila slučitelnost využívání populace krabů rodu Chionoecetes v oblasti Svalbardu s nediskriminačními pravidly pro řízení, jež může stanovit Norsko, pod jehož svrchovanost a jurisdikci daná oblast spadá v souladu s příslušnými ustanoveními Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu a Pařížské smlouvy z roku 1920. Přidělení těchto rybolovných práv členským státům je omezeno na rok 2026. V Unii nesou hlavní odpovědnost za zajištění dodržování platného práva členské státy vlajky.

(55)

Pokud jde o rybolovná práva pro tresku obecnou v severovýchodní části Severního ledového oceánu, a vzhledem k neexistenci referenční hodnoty TAC na rok 2026 je vhodné stanovit prozatímní kvótu Unie pro tresku obecnou ve vodách Svalbardu a v mezinárodních vodách podoblasti ICES 1 a divize 2b, aby se zajistilo pokračování rybolovných činností loďstva Unie v roce 2026. Prozatímní kvóta Unie by měla odpovídat polovině kvóty Unie stanovené na rok 2025 a být omezena na období od 1. ledna do 30. června 2026. Uvedená prozatímní kvóta Unie by měla být přidělena členským státům v souladu s rozhodnutím Rady 87/277/EHS (19) s výhradou nezbytných úprav v důsledku vystoupení Spojeného království z Unie, jak je stanoveno v tabulce E přílohy 36 dohody o obchodu a spolupráci.

(56)

V souladu s prohlášením Unie určeným Bolívarovské republice Venezuele o udělení rybolovných práv ve vodách Unie rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Venezuely ve výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany, schváleným jménem Unie rozhodnutím Rady (EU) 2015/1565 (20), je nezbytné stanovit maximální počet oprávnění k rybolovu pro chňapalovité pro Venezuelu ve vodách Unie na rok 2026.

(57)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci s cílem udělit povolení jednotlivým členským státům, aby mohly řídit určování intenzity svého rybolovu na základě systému založeného na kilowattdnech; poskytnout dodatečné dny na moři za trvalé zastavení rybolovných činností a k posílení přítomnosti vědeckých pozorovatelů a rovněž zavést tabulkové formáty pro shromažďování a předávání informací o převodech dní na moři mezi rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou členského státu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (21).

(58)

V zájmu nepřerušeného uplatňování pravidel a s cílem zabránit právní nejistotě v období mezi koncem roku a dnem počátku platnosti nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva na následující rok, měla by se ustanovení tohoto nařízení o zákazech a obdobích zákazu uplatňovat i na začátku roku 2027 až do vstupu v platnost nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva na rok 2027.

(59)

Z důvodu naléhavosti a co nejrychlejšího zajištění právní jistoty by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení.

(60)

Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistila se obživa rybářů, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2026.

(61)

Některá mezinárodní opatření, kterými se vytváří či omezují rybolovná práva Unie, byla příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu přijata na konci roku 2025 a nabyla účinnosti před vstupem tohoto nařízení v platnost. S cílem zohlednit tuto situaci by se ustanovení tohoto nařízení, kterými se tato opatření provádějí v právu Unie, měla použít se zpětnou působností od 1. prosince 2025. Zejména proto, že rybářská sezóna v oblasti úmluvy CCAMLR probíhá od 1. prosince do 30. listopadu, a některá rybolovná práva nebo zákazy v oblasti úmluvy CCAMLR jsou stanoveny na období počínající dnem 1. prosince 2025, měla by se příslušná ustanovení tohoto nařízení použít od téhož dne. Rovněž rybářská sezóna pro ledovky v oblasti dohody SIOFA trvá od 1. prosince do 30. listopadu, a jelikož jsou TAC pro tuto skupinu druhů stanoveny na období od 1. prosince 2025, měly by se TAC použít od téhož dne. Touto zpětnou působností není dotčena zásada oprávněného očekávání, jelikož rybářská plavidla plující pod vlajkou smluvního státu mají zakázáno lovit v oblasti úmluvy CCAMLR a v oblasti dohody SIOFA bez oprávnění.

(62)

Dále by se měla ustanovení, kterými se mění nařízení (EU) 2025/202 a která umožňují převody kvót pro tresku modravou z WHB/8C3411 do WHB/1X14 pro rok 2025, použít se zpětnou působností. Touto zpětnou působností není dotčena zásada legitimního očekávání, neboť kvóty v rámci těchto TAC nebyly dosud vyčerpány,