Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32026O0689

Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2026/689 ze dne 22. ledna 2026, kterými se mění obecné zásady (EU) 2015/510 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (ECB/2026/1)

ECB/2026/1

Úř. věst. L, 2026/689, 23.3.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2026/689/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2026/689/oj

European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2026/689

23.3.2026

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2026/689

ze dne 22. ledna 2026,

kterými se mění obecné zásady (EU) 2015/510 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (ECB/2026/1)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na čl. 3.1 první odrážku, články 9.2, 12.1, 14.3 a 18.2 a čl. 20 první pododstavec tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dosažení jednotné měnové politiky vyžaduje vymezení nástrojů a postupů, jež má využívat Eurosystém, který je tvořen Evropskou centrální bankou (ECB) a národními centrálními bankami členských států, jejichž měnou je euro (dále jen „národní centrální banky“), za účelem provádění této politiky jednotným způsobem ve všech členských státech, jejichž měnou je euro.

(2)

Dne 29. listopadu 2024 Rada guvernérů rozhodla o některých opatřeních, jejichž cílem je podpořit větší harmonizaci rámce Eurosystému pro zajištění. Za prvé, některé druhy aktiv akceptované podle dočasného rámce by měly být začleněny do obecného rámce zajištění, konkrétně a) obchodovatelná aktiva denominovaná v amerických dolarech, librách šterlinků a japonských jenech, a b) cenné papíry kryté aktivy s druhým nejlepším ratingem na stupni úvěrové kvality 3 na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému, které splňují kritéria způsobilosti stanovená v dočasném rámci zajištění. Za druhé, statistické interní systémy hodnocení úvěrového rizika (statistical in-house credit assessment systems – S-ICAS) národních centrálních bank by měly být akceptovány jako zdroj úvěrového hodnocení vedle interních systémů hodnocení úvěrového rizika (in-house credit assessment systems – ICAS) národních centrálních bank, které jsou v současné době již akceptovány; posledně uvedené systémy by proto měly být označovány jako „plnohodnotné interní systémy hodnocení úvěrového rizika“ (full in-house credit assessment systems – F-ICAS), aby se odlišily od S-ICAS. Za třetí, pokud jde o postup pro akceptaci S-ICAS jako třetího zdroje úvěrového hodnocení protistrany, je vhodné upustit od požadavku na předložení odůvodněného prohlášení podloženého dostatečným odůvodněním, aby se usnadnilo používání S-ICAS. V neposlední řadě Rada guvernérů rovněž rozhodla, že klientské dluhové nástroje kryté hypotékou a neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami by z důvodu omezeného využívání a nízké poptávky už neměly být způsobilé jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, aby se zjednodušil rámec Eurosystému pro zajištění.

(3)

Po uplynutí přechodného období v souvislosti s používáním vzorů ECB pro vykazování údajů o úvěrech a postupném ukončení procesu určování registrů údajů o úvěrech ze strany Eurosystému, o němž rozhodla Rada guvernérů dne 22. března 2019, je třeba provést následné změny příslušných ustanovení rámce měnové politiky Eurosystému.

(4)

Je třeba dále zpřesnit kritéria způsobilosti uplatňovaná na cenné papíry kryté aktivy jako způsobilé zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, aby byly výslovně vyloučeny cenné papíry kryté aktivy, jejichž emitent je vystaven riziku zbytkové hodnoty.

(5)

Pokud jde o zacházení se subjekty, pro něž byl přijat program řešení krize založený na strategii řešení krize „otevřených“ bank, je nezbytné vyjasnit rámec Eurosystému pro protistrany, aby se při posuzování finančního zdraví zohlednily příslušné postupy a lhůty.

(6)

Dále se vyjasňuje posuzování finančního zdraví protistrany v případě diskrečních opatření přijímaných Eurosystémem z důvodu obezřetnosti.

(7)

Kritéria způsobilosti uplatňovaná na kupóny s proměnlivou sazbou, které jsou vázány na inflační index jakožto referenční sazbu, by měla být vymezena pomocí zvláštních ustanovení, která tato kritéria odliší od těch, která se vztahují na nástroje s jinými kupóny s proměnlivou sazbou, a zajistí lepší srozumitelnost.

(8)

Je třeba vyjasnit, že kritéria způsobilosti týkající se formy emise mezinárodních dluhových nástrojů by se měla vztahovat jen na mezinárodní dluhové nástroje vydané prostřednictvím mezinárodních centrálních depozitářů cenných papírů ve formě globálních dluhopisů (global notes) a zastoupené fyzickým (listinným) certifikátem nebo elektronickou (digitální) kopií listinného globálního dluhopisu. U mezinárodních dluhových nástrojů vydaných prostřednictvím mezinárodních centrálních depozitářů cenných papírů v plně dematerializované podobě by si však Eurosystém měl vyhradit právo ověřit, zda tyto nástroje a) nezpůsobují významná rizika, která by mohla ovlivnit práva Eurosystému jako držitele zajištění, a b) zda jsou platně zřízeny podle práva, jimiž se řídí, bez ohledu na technologii, pomocí níž jsou vydávány.

(9)

Kritéria způsobilosti uplatňovaná na úvěrové pohledávky jako způsobilé zajištění pro úvěrové operace Eurosystému by měla být vyjasněna výslovným vyloučením úvěrových pohledávek v selhání s cílem zajistit, aby byl Eurosystém chráněn před riziky, která tyto úvěrové pohledávky představují, a aby pro úvěrové operace Eurosystému bylo přijímáno pouze dostatečné zajištění.

(10)

Vzhledem k velkým rozdílům v množství, hodnotě a typech aktiv, jakož i k okolnostem případného nedodržení povinností by měly být provedeny úpravy, které umožní účinnější a flexibilnější uplatňování finančních a nefinančních postihů ukládaných protistranám, které nedodržují určitá pravidla týkající se operací měnové politiky.

(11)

Rada guvernérů rozhodla 23. července 2025 o zavedení „klimatického faktoru“ do rámce zajištění Eurosystému. Eurosystém provádí úvěrové operace se způsobilými protistranami, aby dosáhl svého prvořadého cíle, kterým je udržovat cenovou stabilitu a který Rada guvernérů definuje jako symetrický inflační cíl na úrovni 2 % ve střednědobém horizontu. Podle článku 18.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky mají být tyto operace dostatečně zajištěny. Klíčovým rizikem těchto operací je potenciální pokles hodnoty zajištění v případě, že se protistrana ocitne v selhání a Eurosystém se na neurčitou dobu stane právním vlastníkem zajištění.

(12)

Eurosystém ve svém současném rámci zajištění používá řadu opatření ke zmírnění finančních rizik spojených s jeho úvěrovými operacemi, potenciální finanční dopad nejistot souvisejících s klimatickou transformací však zůstává neřešen. S tím související finanční rizika pro Eurosystém vyplývají z potenciálu přecenění aktiv v důsledku neočekávaných šoků spojených s klimatickou transformací v návaznosti na přechod ekonomiky směrem k nízkouhlíkové budoucnosti vyvolaný změnami v politice, technologiích, dynamice trhu a preferencích spotřebitelů. Rada guvernérů proto rozhodla zavést „klimatický faktor“, což je dodatečné opatření ke kontrole rizik, jehož cílem je zmírnit potenciální finanční dopad nejistot souvisejících s klimatickou transformací tak, že se upraví hodnota přiřazená způsobilým obchodovatelným aktivům vydaným některými nefinančními podniky a jejich přidruženými společnostmi a mobilizovaným jako zajištění v závislosti na rozsahu, v jakém mohou být dotčená aktiva ovlivněna budoucími nejistotami souvisejícími s klimatickou transformací.

(13)

Úprava hodnoty přiřazené způsobilým aktivům mobilizovaným jako zajištění by měla být založena na souboru objektivních kritérií s cílem zajistit, aby toto opatření bylo vhodné pro dosažení stanoveného cíle, kterým je zmírnění finančních rizik, a nepřekračovalo meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné. Klimatický faktor by měl být odvozen z bodového hodnocení (skóre) nejistoty, které se skládá ze tří prvků: a) zátěžového faktoru specifického pro daný sektor, tj. jednotný „tržní faktor“ odvozený z očekávaného schodku v nepříznivém scénáři klimatického zátěžového testu Eurosystému, který se vztahuje na všechna aktiva vydaná podniky v konkrétním sektoru; b) expozice specifické pro daného emitenta, tj. míra expozice emitenta vůči nejistotám souvisejícím s transformací, a to na základě metodiky vypracované pro přesměrování nákupů v rámci programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru (CSPP); a c) zranitelnosti specifické pro dané aktivum, tj. posouzení míry citlivosti tržní ceny aktiva na neočekávané budoucí klimatické šoky, s přihlédnutím k jeho zbytkové splatnosti. Na základě skóre nejistoty by měl Eurosystém každému způsobilému obchodovatelnému aktivu, na něž se dané opatření k řízení rizik vztahuje, přiřadit klimatický faktor, který může dále upravit jeho hodnotu zajištění po uplatnění jiných opatření ke kontrole rizika. Aktivům, která se stanou způsobilými mezi dvěma ročními aktualizacemi v souvislosti s klimatickým faktorem, by měl být nejprve přiřazen medián klimatického faktoru pro příslušný druh aktiva, konkrétně dluhopis, střednědobý dluhopis nebo komerční papír. Použití mediánu klimatického faktoru na základě druhu aktiva odráží inherentní rozdíly v cenové citlivosti na podobné šoky mezi jednotlivými druhy aktiv a vyvažuje řízení rizik s ohledem na efektivnost až do příští každoroční aktualizace.

(14)

Klimatický faktor by měl být nastaven tak, aby byla zachována schopnost Eurosystému provádět měnovou politiku prostřednictvím široké dostupnosti zajištění.

(15)

Klimatický faktor by měl odrážet nejistoty související s klimatickou transformací, kterým mohou být vystavena obchodovatelná aktiva vydaná některými nefinančními podniky a jejich přidruženými subjekty. Zaměření na tato obchodovatelná aktiva je dáno lepší dostupností údajů v tomto segmentu a zkušenostmi, které Eurosystém získal při začleňování transformačních rizik souvisejících se změnou klimatu do programu CSPP. Klimatický faktor, včetně jeho rozsahu uplatnění, metodiky a kalibrace, by měla Rada guvernérů pravidelně přezkoumávat a podle potřeby aktualizovat s cílem a) zohlednit rostoucí dostupnost příslušných údajů a modelů a b) zhodnotit příslušný vývoj v oblasti regulace a pokrok ve schopnostech posuzování rizik.

(16)

Zavedením klimatického faktoru jako dodatečného opatření ke kontrole rizik Eurosystém dále zajišťuje soulad s článkem 11 Smlouvy o fungování Evropské unie, který vyžaduje, aby požadavky na ochranu životního prostředí byly zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Unie, což zahrnuje i měnovou politiku Unie. Zavedení tohoto opatření rovněž zajišťuje splnění povinností Eurosystému podle článku 7 Smlouvy, který vyžaduje, aby Unie zajistila soudržnost mezi svými politikami a činnostmi.

(17)

Vzhledem k technickému provedení klimatického faktoru v rámci systému Eurosystému pro správu zajištění (ECMS) je nezbytné sladit datum použitelnosti klimatického faktoru s datem aktualizace ECMS, k níž dojde ve druhém čtvrtletí roku 2026, a proto by se klimatický faktor měl uplatňovat od 15. června 2026.

(18)

Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (1) je proto třeba příslušným způsobem změnit,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Změny

Obecné zásady (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) se mění takto:

1)

Článek 2 se mění takto:

a)

vkládá se nový bod 7a, který zní:

„7a)

‚klimatickým faktorem‘ úprava, kterou lze uplatnit na hodnotu přiřazenou obchodovatelným aktivům vydaným některými nefinančními podniky a jejich příslušnými skupinami korporátních emitentů, která jsou mobilizována jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému, s cílem zmírnit potenciální finanční dopad nejistot souvisejících s klimatickou transformací;“;

b)

vkládá se nový bod 10a, který zní:

„10a)

‚skupinou korporátních emitentů‘ – pro účely klimatického faktoru – skupina podniků, které působí jako jeden hospodářský subjekt a tvoří vykazující subjekt pro účely předkládání konsolidované účetní závěrky, zahrnující mateřský podnik a všechny jeho přímé a nepřímé dceřiné podniky;“;

c)

v bodě 16 se zrušuje písmeno e);

d)

v bodě 23 se zrušují písmena c) a d);

e)

bod 26a se zrušuje;

f)

bod 26b se zrušuje;

g)

bod 31a se zrušuje;

h)

bod 49 se zrušuje;

i)

bod 50a se nahrazuje tímto:

„50a)

‚registrem údajů o úvěrech‘ registr sekuritizací ve smyslu čl. 2 bodu 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (*1), který je registrován u Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) podle článku 10 uvedeného nařízení;

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/2402/oj).“;"

j)

bod 70 se nahrazuje tímto:

„70)

‚neobchodovatelným aktivem‘ kterékoli z těchto aktiv: termínované vklady a úvěrové pohledávky;“;

k)

bod 70a se zrušuje;

l)

vkládá se nový bod 79a, který zní:

„79a)

‚rizikem zbytkové hodnoty‘ riziko, které vzniká v souvislosti s platbou z aktiva, které vytváří peněžní toky, v kterémkoli z těchto případů:

a)

platba je strukturována tak, že je systematicky závislá na prodeji nebo refinancování daného zboží, aniž by bylo dáno právo postihu vůči dlužníkovi za účelem pokrytí případného schodku mezi výnosy z prodeje zboží a plánovanými platbami z aktiva, které vytváří peněžní toky, nebo případného schodku při těchto plánovaných platbách, který vznikne v důsledku neschopnosti plně nebo částečně refinancovat zboží;

b)

dlužník má mimo jiné možnost dodat zboží za účelem úplného vypořádání svých platebních závazků, ale nemá povinnost pokrýt schodek mezi výnosy z prodeje zboží a plánovanými platbami z aktiva, které vytváří peněžní toky, nebo případný schodek při těchto plánovaných platbách, který vznikne důsledku neschopnosti plně nebo částečně refinancovat zboží;

c)

v případě podle písmene a) nebo b), bez ohledu na to, zda existuje povinnost zpětného odkupu, záruka nebo jiný závazek třetí strany nebo strany transakce provést plánovanou platbu nebo pokrýt případný schodek mezi výnosy z prodeje zboží a plánovanými platbami z aktiva, které vytváří peněžní toky, nebo případný schodek při těchto plánovaných platbách, který vznikne v důsledku neschopnosti plně nebo částečně refinancovat zboží;“;

m)

vkládá se nový bod 79b, který zní:

„79b)

‚orgánem příslušným k řešení krize‘ orgán příslušný k řešení krize ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (*2) nebo Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený v souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (*3);

(*2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/59/oj)."

(*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/806/oj).“."

n)

vkládá se nový bod 80a, který zní:

„80a)

‚opatřením ke zmírnění rizika‘, kterékoli z těchto opatření: a) stanovení limitu pro objem likvidity poskytovaný po zrušení omezení přístupu protistrany k operacím měnové politiky Eurosystému se standardní splatností jeden týden nebo kratší, a to i v případech, kdy indikativní kalendář těchto operací stanoví výjimečně delší splatnost; b) omezení mobilizace zajištění v podobě držených mobilizovaných cenných papírů krytých aktivy a krytých dluhopisů pro vlastní použití ve smyslu čl. 3 odst. 5 a 2a obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2016/65 (ECB/2015/35) (*4) nebo jiných aktiv, která Eurosystém považuje za nelikvidní, a c) požadavek na splnění dodatečných kapitálových požadavků, jak je stanoví příslušný orgán v souladu s čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU, vedle plnění kapitálových požadavků podle článku 92 nařízení (EU) č. 575/2013;

(*4)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2016/65 ze dne 18. listopadu 2015 o srážkách při ocenění uplatňovaných při provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2015/35) (Úř. věst. L 14, 21.1.2016, s. 30,, ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2016/65/oj).“;"

2)

v článku 10 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Reverzní transakce na absorpci likvidity jsou založeny na aktivech poskytnutých Eurosystémem. Kritéria způsobilosti těchto aktiv jsou shodná s kritérii způsobilosti uplatňovanými v případě způsobilých aktiv používaných při reverzních transakcích na poskytnutí likvidity, jak je uvedeno v části čtvrté. V reverzních transakcích na absorpci likvidity se neuplatňují žádné srážky při ocenění ani klimatické faktory.“

;

3)

Článek 62 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

znít na bezpodmínečně stanovenou částku jistiny, která je na fixní bázi vázána na tuzemský inflační index jakožto jedinou referenční sazbu pro dluhové nástroje denominované v eurech, librách šterlinků, jenech nebo amerických dolarech. Navázáním na fixní bázi se rozumí kompenzace inflace zaznamenané v tuzemském inflačním indexu jakožto referenční sazbě, v poměru jedna ku jedné (avšak s možností kladných spodních a/nebo horních mezí).“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Dluhové nástroje, které jsou v souladu s odst. 1 písm. b) a jejichž kupónová struktura odpovídá čl. 63 odst. 1 písm. ba), mají kupóny vázané na tentýž tuzemský inflační index jakožto referenční sazbu jako jistina.“

;

4)

V článku 63 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   „Aby byly způsobilé, musí mít dluhové nástroje až do konečného splacení jednu z těchto kupónových struktur:

a)

kupón s pevnou sazbou, nulový kupón nebo kupón s odstupňovanou sazbou a s předem vymezeným kupónovým rozvrhem a předem definovanými kupónovými hodnotami,

b)

kupóny s proměnlivou sazbou, které nejsou vázány na inflační index jakožto referenční sazbu a které mají tuto strukturu: kupónová sazba = (referenční sazba * l) ± x s tím, že f ≤ kupónová sazba ≤ c, přičemž:

i)

v případě dluhových nástrojů denominovaných v eurech je referenční sazbou v určitém čase jen jedna z těchto sazeb:

sazba peněžního trhu v eurech, jejíž použití je v Unii povoleno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (*5), např. krátkodobá eurová sazba (€STR) (včetně složené nebo průměrné denní €STR), Euribor nebo obdobné indexy; pro první a/nebo poslední kupón může být referenční sazbou lineární interpolace mezi dvěma dobami do splatnosti téže sazby peněžního trhu v eurech, např. lineární interpolace mezi dvěma různými dobami do splatnosti sazby Euribor,

sazba swapů s konstantní splatností, např. indexy CMS, EIISDA, EUSA,

výnos jednoho státního dluhopisu v eurozóně nebo index několika státních dluhopisů v eurozóně se splatností jeden rok nebo kratší,

ia)

v případě dluhových nástrojů denominovaných v librách šterlinků, jenech nebo amerických dolarech je referenční sazbou v určitém čase jen jedna z těchto sazeb:

jedna sazba peněžního trhu, jejíž používání je v Unii povoleno v souladu s nařízením (EU) 2016/1011, a to v měně, v níž jsou dluhové nástroje denominovány,

jakákoli jiná akceptovatelná referenční úroková sazba v cizí měně podle rozhodnutí Rady guvernérů.

ii)

f (spodní hranice), c (horní hranice), l (faktor snížení/zvýšení páky (‚leveraging/deleveraging factor‘)) a x (marže) jsou, pokud jsou dány, číselné hodnoty, které jsou buď předem definovány k okamžiku emise, nebo se mohou časem měnit pouze na hodnoty předem definované v okamžiku emise, kde l je větší než nula po celou dobu životnosti aktiva;

ba)

kupóny s proměnlivou sazbou, které jsou vázány na tuzemský inflační index jakožto referenční sazbu pro příslušnou měnu, tj. euro, libry šterlinků, jeny nebo americké dolary, za předpokladu, že:

i)

pevná složka kupónu, která není upravena o inflaci, a případně další marže, které lze uplatnit prostřednictvím přičtení nebo odečtení, jsou pevně stanoveny nebo se mohou časem měnit pouze způsobem předem určeným při emisi;

ii)

kompenzace inflace je na fixní bázi vázána na tuzemský inflační index jakožto jedinou referenční sazbu – s možnými výjimkami kladných spodních a horních mezí a případů, kdy je kompenzace inflace vypočtena s ohledem na maximální úroveň cenového indexu dosaženou k posledním datům kupónových plateb v případě zaznamenaných období deflace (jako např. v případě dluhopisů Buoni del Tesoro poliennali (BTP) Italia);

iii)

spodní hranice a horní hranice, pokud jsou dány, jsou číselné hodnoty, které jsou buď předem stanoveny k okamžiku emise nebo se mohou časem měnit pouze na hodnoty předem stanovené v okamžiku emise;

iv)

tyto kupóny s proměnlivou sazbou neobsahují žádnou jinou komplexní složku;

c)

kupóny s odstupňovanou nebo proměnlivou sazbou vázanou na výkonnostní cíle udržitelnosti, pokud:

i)

splnění výkonnostních cílů udržitelnosti ze strany emitenta nebo podniku patřícího do téže skupiny emitenta dluhopisů vázaných na udržitelnost podléhá ověření nezávislou třetí osobou v souladu s podmínkami dluhového nástroje a

ii)

událost zvýšení sazby kupónu a/nebo související platba nebyly emitentem ani jiným způsobem zrušeny či zneplatněny.

(*5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1011/oj).“;"

5)

Článek 65 se nahrazuje tímto:

„Článek 65

Měna, v níž jsou denominována obchodovatelná aktiva

Aby byly dluhové nástroje způsobilé, musí být denominovány v jedné z těchto měn: euro, jedna z bývalých měn členských států, jejichž měnou je euro, libry šterlinků, jen nebo americký dolar.“

;

6)

Článek 66 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Aby byly způsobilé, musí být dluhové nástroje denominované v eurech vydány v EHP a dluhové nástroje denominované v librách šterlinků, jenech nebo amerických dolarech musí být vydány v eurozóně, v obou případech u centrálního depozitáře, který provozuje i) způsobilý systém vypořádání obchodů s cennými papíry nebo ii) systém vypořádání obchodů s cennými papíry, který má se způsobilým systémem vypořádání obchodů s cennými papíry způsobilé propojení.“

;

b)

odstavec 3 se zrušuje;

7)

Vkládá se nový článek 66a, který zní:

„Článek 66a

Forma emise některých obchodovatelných aktiv

1.   Níže uvedená kritéria způsobilosti se vztahují jen na mezinárodní dluhové nástroje vydané prostřednictvím mezinárodních centrálních depozitářů cenných papírů ve formě globálních dluhopisů (global notes) a zastoupené fyzickým (listinným) certifikátem nebo elektronickou (digitální) kopií listinného globálního dluhopisu.

a)

pokud jsou tyto nástroje vydány na doručitele v globální podobě (global bearer form), musí být vydány jako ‚new global notes‘ (NGN) a musí být uloženy u společného uschovatele, který je mezinárodním centrálním depozitářem cenných papírů nebo centrálním depozitářem cenných papírů provozujícím i) způsobilý systém vypořádání obchodů s cennými papíry nebo ii) systém vypořádání obchodů s cennými papíry, který má se způsobilým systémem vypořádání obchodů s cennými papíry způsobilé propojení. Tento požadavek neplatí pro mezinárodní dluhové nástroje na doručitele v globální podobě, které byly vydány jako ‚classical global notes‘ před 1. lednem 2007, a zastupitelné navyšované emise těchto dluhopisů, které byly vydány pod stejným kódem ISIN bez ohledu na datum navyšované emise.

b)

pokud jsou tyto nástroje vydány na jméno v globální podobě (global registered form), musí být vydány v souladu s novou strukturou úschovy mezinárodních dluhových nástrojů. Odchylně toto neplatí pro mezinárodní dluhové nástroje na jméno vydané v globální podobě před 1. říjnem 2010.

2.   Mezinárodní dluhové nástroje v podobě individuálních dluhopisů, které jsou zastoupeny individuálními fyzickými (listinnými) certifikáty, nejsou způsobilé, ledaže byly v podobě individuálních dluhopisů vydány před 1. říjnem 2010.

3.   U mezinárodních dluhových nástrojů vydaných prostřednictvím mezinárodních centrálních depozitářů cenných papírů v plně dematerializované podobě si Eurosystém vyhrazuje právo ověřit, zda tyto nástroje nezpůsobují významná rizika, která by mohla ovlivnit práva Eurosystému jako držitele zajištění, a zda jsou platně zřízeny podle práva, kterými se tyto nástroje řídí, bez ohledu na technologii, pomocí níž jsou vydávány.“

;

8)

Článek 70 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Aby byly dluhové nástroje způsobilé, musí být s výhradou výjimek obsažených v odstavcích 3a až 7 tohoto článku a v čl. 81a odst. 4 vydány emitentem usazeným v EHP nebo v zemi G10 mimo EHP. V případě obchodovatelných aktiv s více než jedním emitentem platí tento požadavek pro každého emitenta.“

b)

doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

„7.   V případě dluhových nástrojů denominovaných v librách šterlinků, jenech nebo amerických dolarech musí být emitent usazen v EHP.“

;

9)

Článek 72 se nahrazuje tímto:

„Článek 72

Kritéria způsobilosti cenných papírů krytých aktivy

1.   Aby byly cenné papíry kryté aktivy s úvěrovým hodnocením odpovídajícím minimálně stupni úvěrové kvality 2 na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému způsobilé pro úvěrové operace Eurosystému, musí splňovat a) obecná kritéria způsobilosti týkající se všech druhů obchodovatelných aktiv ve smyslu oddílu 1, s výjimkou požadavků uvedených v článku 62 týkajících se jistiny, a b) zvláštní kritéria způsobilosti vymezená v článcích 73 až 79a.

2.   Aby byly cenné papíry kryté aktivy s úvěrovým hodnocením odpovídajícím stupni úvěrové kvality 3 na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému způsobilé pro úvěrové operace Eurosystému, musí splňovat požadavky stanovené v odstavci 1 a další zvláštní kritéria způsobilosti stanovená v článku 79b.“

;

10)

Článek 73 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Aby byly cenné papíry kryté aktivy způsobilé, musí být všechna aktiva, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, stejnorodá, tj. musí být možné je vykazovat podle jednoho z druhů vzorů pro vykazování údajů o úvěrech uvedených v prováděcích technických normách přijatých Komisí podle čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2402, které se týkají:

a)

hypotečních úvěrů na bydlení;

b)

úvěrů malým a středním podnikům;

c)

úvěrů na pořízení automobilu;

d)

spotřebitelských úvěrů;

e)

leasingových pohledávek nebo

f)

pohledávek z kreditních karet.“

;

b)

doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

„7.   Emitent cenných papírů krytých aktivy nesmí být vystaven riziku zbytkové hodnoty.“

;

11)

Článek 78 se nahrazuje tímto:

„Článek 78

Dostupnost údajů o úvěrech v případě cenných papírů krytých aktivy

1.   Aby se cenné papíry kryté aktivy staly nebo zůstaly způsobilými, příslušné strany předávají do registru sekuritizací v souladu s tímto článkem komplexní a standardizované údaje o úvěrech týkající se souboru aktiv, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy.

1a.   Údaje o úvěrech se předkládají za každou jednotlivou transakci za použití příslušných vzorů uvedených v prováděcích technických normách přijatých Komisí podle čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) 2017/2402. Příslušný vzor, který je třeba předložit, závisí na druhu aktiva, které zajišťuje cenné papíry kryté aktivy, jak je uvedeno v čl. 73 odst. 1 písm. a) až f).

1b.   Údaje o úvěrech se vykazují alespoň čtvrtletně, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne splatnosti platby úroku z příslušných cenných papírů krytých aktivy. Pro účely vzorů uvedených v odstavci 1a je ‚datem validity informací o podkladovém souboru‘ datum, ke kterému byl pořízen přehled výkonnosti podkladových aktiv pro účely příslušného výkazu, který má být předložen, přičemž doba mezi ‚datem předložení výkazu‘ a tímto datem validity informací o podkladovém souboru nesmí být delší než dva měsíce.

1c.   Pro zajištění souladu s požadavky uvedenými v odstavcích 1, 1a a 1b provádí registr údajů o úvěrech pro každou transakci automatickou kontrolu shody a přesnosti výkazů ve vztahu ke všem novým a aktualizovaným údajům o úvěrech.“

;

12)

Vkládá se nový článek 79b, který zní:

„Článek 79b

Dodatečná kritéria způsobilosti cenných papírů krytých aktivy s úvěrovým hodnocením na úrovni stupně úvěrové kvality 3

1.   Aby byly cenné papíry kryté aktivy s úvěrovým hodnocením na úrovni stupně úvěrové kvality 3 na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému způsobilé, musí splňovat tato dodatečná zvláštní kritéria způsobilosti:

a)

soubor aktiv, která vytvářejí peněžní toky zajišťující cenné papíry kryté aktivy, nesmí v okamžiku emise cenných papírů krytých aktivy nebo po jeho následném doplnění – například nahrazením aktiv, která vytvářejí peněžní toky – obsahovat úvěry, u nichž je platba úroku nebo jistiny více než 90 dnů po splatnosti a dlužník je v selhání ve smyslu článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo pokud existují závažné důvody pochybovat o tom, že platba takového úroku nebo jistiny bude provedena v plné výši;

b)

soubor aktiv, která vytvářejí peněžní toky, nesmí obsahovat úvěry, které jsou nebo v kterémkoli okamžiku byly strukturovanými úvěry, syndikovanými úvěry nebo úvěry s vysokou finanční pákou;

c)

dokumenty o transakci s cennými papíry krytými aktivy obsahují ustanovení o kontinuitě obsluhy.

2.   Protistrana nesmí jako zajištění předložit cenné papíry kryté aktivy, které splňují dodatečná zvláštní kritéria způsobilosti stanovená v odstavci 1, pokud tato protistrana nebo kterákoli třetí strana, s níž je v úzkém propojení vystupuje ve vztahu k těmto cenným papírům jako poskytovatel úrokového zajištění.

3.   Pro účely tohoto článku se použijí tyto definice:

a)

‚strukturovaným úvěrem‘ se rozumí úvěr, jehož struktura zahrnuje podřízené úvěrové pohledávky;

b)

‚syndikovaným úvěrem‘ se rozumí úvěr poskytnutý skupinou věřitelů v rámci syndikátu věřitelů;

c)

‚úvěrem s vysokou finanční pákou‘ se rozumí úvěr poskytnutý společnosti, která je již značně zadlužen, např. za účelem financování odkupu či převzetí, kdy tento úvěr slouží k nabytí účasti na společnosti, která je rovněž dlužníkem z tohoto úvěru;

d)

‚ustanoveními o kontinuitě obsluhy‘ se rozumí ta ustanovení právní dokumentace k cenným papírům krytým aktivy, která zahrnují ustanovení o náhradním obsluhovateli, nebo pokud náhradní obsluhovatel neexistuje, ustanovení o zprostředkovateli náhradního obsluhovatele;

e)

‚ustanoveními o zprostředkovateli náhradního obsluhovatele‘ se rozumí ustanovení, která: i) požadují jmenování zprostředkovatele náhradního obsluhovatele a jeho pověření, aby do 60 dnů od okamžiku, kdy nastala rozhodná událost, našel vhodného náhradního obsluhovatele, tak aby bylo zajištěno včasné splácení a obsluha cenného papíru krytého aktivy, a ii) stanoví, že mezi obsluhovatelem, zprostředkovatelem náhradního obsluhovatele a bankou vedoucí účet emitenta nesmí současně existovat úzké propojení.

f)

‚ustanoveními o náhradním obsluhovateli‘ se rozumí ustanovení, která: i) upravují důvody pro výměnu obsluhovatele, které jsou spojeny se změnami jeho ratingu, neplněním jeho povinností nebo jakýmikoli jinými důvody pro výměnu obsluhovatele, které jsou v daném odvětví běžné; a ii) stanoví, že mezi náhradním obsluhovatelem a obsluhovatelem nesmí existovat úzké propojení.“

;

13)

V čl. 82 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

Cenné papíry kryté aktivy musí mít úvěrové hodnocení vypracované alespoň dvěma rozdílnými systémy akceptovaných externích ratingových agentur a vyjádřené ve formě dvou veřejných úvěrových ratingů, z nichž každý je vydán jiným tímto systémem, minimálně v souladu se stupněm úvěrové kvality 3 na harmonizované ratingové stupnici Eurosystému.“;

14)

V článku 87 se doplňuje nová tabulka, která zní:

Tabulka 9

Implicitní hodnocení úvěrové kvality pro emitenty nebo ručitele bez hodnocení úvěrové kvality od externí ratingové agentury

 

Rozdělení emitentů nebo ručitelů podle nařízení (EU) č. 575/2013

Implicitní hodnocení úvěrové kvality podle rámce Eurosystému pro hodnocení úvěrového rizika pro emitenta nebo ručitele z příslušné skupiny

Skupina 1

Regionální vlády, místní orgány a subjekty veřejného sektoru podle nařízení o kapitálových požadavcích, ke kterým příslušné orgány pro účely kapitálové přiměřenosti přistupují v souladu s čl. 115 odst. 2 a čl. 116 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013 stejně jako k ústřední vládě

Přidělí se úvěrové hodnocení externí ratingové agentury platné pro ústřední vládu, v jejíž jurisdikci je subjekt usazen

Skupina 2

Ostatní regionální vlády, místní orgány a subjekty veřejného sektoru podle nařízení o kapitálových požadavcích

Přidělí se hodnocení úvěrové kvality o jeden stupeň úvěrové kvality (*6) nižší než hodnocení úvěrové kvality ze strany externí ratingové agentury platné pro ústřední vládu, v jejíž jurisdikci je subjekt usazen

Skupina 3

Subjekty veřejného sektoru ve smyslu čl. 2 bodu 75, které nejsou subjekty veřejného sektoru podle nařízení o kapitálových požadavcích

K těmto subjektům se přistupuje jako k emitentům či dlužníkům ze soukromého sektoru, tj. jejich obchodovatelná aktiva nejsou způsobilá

15)

v článku 89 se doplňuje nový odstavec 6, který zní:

„6.   Úvěrové pohledávky klasifikované jako nevýkonné expozice podle čl. 47a odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 nejsou způsobilými druhy úvěrových pohledávek, i když jsou kryty zárukou, která je přijatelná podle hlavy IV.“

;

16)

v části čtvrté hlavě III kapitole 1 se zrušuje oddíl 3 s názvem „Kritéria způsobilosti klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou“, který obsahuje článek 107;

17)

v části čtvrté hlavě III kapitole 1 se zrušuje oddíl 4 s názvem „Kritéria způsobilosti neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami“, který obsahuje články 107a až 107f;

18)

V článku 108 se zrušuje písmeno b);

19)

v článku 109 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Aniž je dotčen čl. 89 odst. 6 a článek 92, protistrany musí příslušnou národní centrální banku nejpozději během následujícího obchodního dne uvědomit o jakékoli úvěrové události, která je jim známa, včetně prodlení dlužníků s platbami úvěrových pohledávek mobilizovaných jako zajištění a, požádá-li o to příslušná národní centrální banka, stáhnout nebo nahradit aktiva.“

;

20)

Článek 110 se mění takto:

a)

odstavec -1 se nahrazuje tímto:

„-1.   Plnohodnotné interní systémy hodnocení úvěrového rizika (full in-house credit assessment systems – F-ICAS) národních centrálních bank akceptované Eurosystémem v souladu s obecnými akceptačními kritérii uvedenými v hlavě V části čtvrté se použijí jako primární zdroj hodnocení úvěrového rizika pro hodnocení úvěrové kvality dlužníků a ručitelů úvěrových pohledávek mobilizovaných jako zajištění, pokud je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované akceptovaným F-ICAS, ať již domácí národní centrální banky nebo kterékoli jiné národní centrální banky.“

;

b)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Protistrany, které jako zajištění mobilizují úvěrové pohledávky, si mohou zvolit jeden další systém nebo zdroj úvěrového hodnocení z některého z ostatních zdrojů úvěrového hodnocení, které Eurosystém akceptuje v souladu s obecnými akceptačními kritérii obsaženými v hlavě V části čtvrté. Systém nebo zdroj úvěrového hodnocení, jejž si protistrana zvolí podle tohoto odstavce, se označuje jako sekundární systém nebo zdroj úvěrového hodnocení. Sekundární systém nebo zdroj úvěrového hodnocení lze použít pouze v případě, že není k dispozici úvěrové hodnocení příslušného dlužníka nebo ručitele vypracované akceptovaným F-ICAS národní centrální banky.“

;

c)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Domácí národní centrální banky mohou protistranám umožnit, aby používaly více než dva systémy nebo zdroje úvěrového hodnocení, a to po předložení odůvodněné žádosti domácí národní centrální bance, podložené dostatečným odůvodněním založeným na nedostatečném pokrytí primárních a sekundárních zdrojů nebo systémů hodnocení úvěrového rizika. Domácí národní centrální banka může na žádost protistrany povolit použití statistických interních systémů hodnocení úvěrového rizika (statistical in-house credit assessment systems – S-ICAS) jako třetího systému nebo zdroje úvěrového hodnocení, aniž by vyžadovala, aby tato protistrana předložila odůvodněné prohlášení podložené dostatečným odůvodněním.“

;

21)

V části čtvrté hlavě III kapitole 2 se zrušuje oddíl 2 s názvem „Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu klientských dluhových nástrojů krytých hypotékou“, který obsahuje článek 112;

22)

V části čtvrté hlavě III kapitole 2 se zrušuje oddíl 3 s názvem „Požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami“, který obsahuje článek 112a;

23)

Článek 119 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Informace o úvěrovém hodnocení, na nichž Eurosystém zakládá hodnocení způsobilosti aktiv způsobilých jako zajištění pro úvěrové operace Eurosystému, poskytují systémy úvěrového hodnocení, které patří k jednomu z těchto čtyř zdrojů:

a)

externí ratingové agentury;

b)

F-ICAS národních centrálních bank;

c)

S-ICAS národních centrálních bank;

d)

interní systémy protistran na bázi ratingů.“

;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   V rámci každého zdroje hodnocení úvěrového rizika uvedeného v odstavci 1 může existovat soubor systémů hodnocení úvěrového rizika. Systémy hodnocení úvěrového rizika musí splňovat akceptační kritéria vymezená v této hlavě. Seznam akceptovaných systémů hodnocení úvěrového rizika, tj. seznam akceptovaných externích ratingových agentur, F-ICAS a S-ICAS, je zveřejněn na internetových stránkách ECB.“

;

24)

Článek 121 se mění takto:

a)

Název se nahrazuje tímto:

„Obecná akceptační kritéria a provozní postupy pro plnohodnotné interní systémy hodnocení úvěrového rizika a statistické interní systémy hodnocení úvěrového rizika národních centrálních bank“;

b)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Národní centrální banky mohou rozhodnout, že pro účely hodnocení úvěrového rizika budou používat svůj vlastní F-ICAS nebo S-ICAS. Rozhodnutí národní centrální banky používat vlastní F-ICAS nebo S-ICAS podléhá postupu akceptace ze strany Eurosystému.“

;

c)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Úvěrové hodnocení prostřednictvím F-ICAS nebo S-ICAS může být provedeno předem nebo na zvláštní žádost protistrany při předání aktiva národní centrální bance používající F-ICAS nebo S-ICAS.“

d)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Pokud se týká odstavce 2, při předání aktiva národní centrální bance používající F-ICAS nebo S-ICAS, ve vztahu k němuž se posuzuje způsobilost dlužníka nebo ručitele, národní centrální banka používající F-ICAS nebo S-ICAS informuje protistranu buď o jeho způsobilosti, nebo o lhůtě nezbytné k provedení úvěrového hodnocení. Je-li F-ICAS nebo S-ICAS co do rozsahu působnosti omezen a hodnotí pouze určité typy dlužníků nebo ručitelů nebo není-li národní centrální banka používající F-ICAS nebo S-ICAS schopna přijímat informace a údaje nezbytné pro provedení úvěrového hodnocení, vyrozumí o tom bezodkladně protistranu. V obou případech se příslušný dlužník či ručitel považují za nezpůsobilé, ledaže by aktiva byla v souladu s požadavky na úvěrovou kvalitu podle alternativního zdroje nebo systému úvěrového hodnocení, který je protistrana oprávněna používat podle článku 110. Pokud se mobilizovaná aktiva stanou nezpůsobilými v důsledku zhoršení úvěruschopnosti dlužníka nebo ručitele, musí se aktivum odstranit v nejkratší možné lhůtě. Vzhledem k tomu, že neexistuje smluvní vztah mezi nefinančními podniky a národní centrální bankou používající F-ICAS nebo S-ICAS, ani právní povinnost těchto podniků poskytovat neveřejné informace národní centrální bance používající F-ICAS nebo S-ICAS, jsou informace poskytovány dobrovolně.“

;

e)

odstavec 4 se zrušuje;

25)

Čl. 128 odst. 1 se mění takto:

a)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

srážky při ocenění, jak jsou stanoveny v obecných zásadách (EU) 2016/65 (ECB/2015/35);“;

b)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

variační marže (oceňování podle tržní hodnoty):

Eurosystém vyžaduje, aby se u reverzních transakcí na poskytnutí likvidity tržní hodnota způsobilých aktiv po úpravě o příslušné srážky a případně klimatické faktory zachovala po celou dobu trvání operace. Pokud hodnota způsobilých aktiv, jež se měří každý den, klesne pod určitou úroveň (nedostatečné zajištění), vyzve domácí národní centrální banka protistranu k dodání doplňujících aktiv nebo hotovosti pomocí výzvy k dodatkové úhradě v souladu s článkem 136. Podobně pokud hodnota způsobilých aktiv po jejich přecenění přesáhne určitou úroveň, národní centrální banka vrátí nadbytečnou hotovost.“;

c)

doplňuje se nové písmeno e), které zní:

„e)

od 15. června 2026 klimatický faktor stanovený v příloze XIIb.“;

26)

v článku 136 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Pokud mobilizovaná aktiva po ocenění, srážkách a případně uplatnění klimatických faktorů nesplňují požadavky vypočtené pro daný den, uskuteční se výzvy k dodatkové úhradě v souladu s postupy stanovenými v článku 11 obecných zásad (EU) 2024/3129 (ECB/2024/22). Pokud hodnota způsobilých aktiv mobilizovaných protistranou jako zajištění po jejich přecenění přesahuje částku, kterou protistrana dluží, případně zvýšenou o variační marži, národní centrální banka vrátí nadbytečnou hotovost, kterou protistrana na výzvu k dodatkové úhradě poskytla.“

;

27)

V čl. 138 odst. 3 se zrušuje písmeno b);

28)

v článku 141 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Protistrana nesmí jako zajištění předložit ani používat nezajištěné dluhové nástroje vydané úvěrovou institucí nebo jiným subjektem, s nímž je úvěrová instituce úzce propojena, v takové míře, že hodnota tohoto zajištění vydaného danou úvěrovou institucí nebo jiným subjektem, s nímž je úvěrová instituce úzce propojena, dohromady převyšuje 2,5 % celkové hodnoty aktiv užitých jako zajištění touto protistranou po příslušné srážce a případně uplatnění klimatického faktoru. Tato prahová hodnota se neuplatňuje v těchto případech:

a)

pokud hodnota těchto aktiv nepřevyšuje částku 50 milionů EUR po všech příslušných srážkách a případně uplatnění klimatického faktoru;

b)

pokud jsou tato aktiva zaručena subjektem veřejného sektoru, který je oprávněn vybírat daně, formou záruky, která splňuje charakteristické znaky vymezené v článku 114; nebo

„c)

pokud jsou tato aktiva vydána agenturou, mezinárodní rozvojovou bankou nebo mezinárodní organizací.“

;

29)

Nadpis části páté se nahrazuje tímto:

„SANKCE ZA NEDODRŽENÍ POVINNOSTÍ PROTISTRANY“;

30)

Článek 155 se nahrazuje tímto:

„Článek 155

Finanční postih za nedodržování určitých provozních pravidel

1.   Pokud protistrana nedodrží povinnost uvedenou v čl. 154 odst. 1, uloží Eurosystém za každé jednotlivé nedodržení povinnosti finanční postih. Pro účely části páté představuje každé jednotlivé aktivum mobilizované jako zajištění, které je dotčeno nedodržením povinnosti, případ nedodržení povinnosti. Příslušný finanční postih zahrnuje:

a)

pevně stanovenou částku ve výši 500 EUR za každé nedodržení povinnosti, které národní centrální banka oznámí protistraně, bez ohledu na počet aktiv mobilizovaných jako zajištění, která jsou nedodržením povinnosti dotčena;

b)

proměnlivou částku, která se vypočte v souladu s přílohou VII oddílem I, za každé aktivum mobilizované jako zajištění, které je dotčeno nedodržením povinnosti.

2.   Celkový příslušný finanční postih vypočtený v souladu s odstavcem 1 a přílohou VII se sníží o 50 % v kterémkoli z těchto případů nedodržení povinností, které protistrana sama nahlásí:

a)

pokud protistrana napraví nedodržení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. c) a oznámí to národní centrální bance předtím, než národní centrální banka, ECB nebo externí auditor oznámí toto nedodržení protistraně;

b)

pokud protistrana oznámí národní centrální bance nedodržení povinnosti, které i) národní centrální banka nebo ECB nezjistily a ii) nastalo v souvislosti s aktivy, která byla demobilizována. Finanční postih se nesnižuje, pokud jde o aktiva, u nichž probíhá postup ověřování, jehož si je protistrana vzhledem k oznámení národní centrální banky, ECB nebo externího auditora vědoma.“

;

31)

Článek 156 se nahrazuje tímto:

„Článek 156

Nefinanční postih za nedodržování určitých provozních pravidel

1.   V případě, že protistrana nedodrží povinnost stejného druhu, jak je uvedeno v čl. 154 odst. 1 písm. a) nebo b), platí toto:

a)

Eurosystém může vyloučit protistranu po třetím a každém následném nedodržení povinnosti v průběhu období 12 měsíců, pokud jsou ve vztahu ke každému takovému nedodržení povinnosti splněny obě následující podmínky:

i)

byl uložen finanční postih;

ii)

o každém rozhodnutí o uložení finančního postihu byla protistrana vyrozuměna;

b)

období 12 měsíců uvedené v písmenu a) se počítá ode dne oznámení prvního nedodržení povinnosti stejného druhu, jak je uvedeno v čl. 154 odst. 1 písm. a) nebo b). První nedodržení povinnosti, které protistrana sama nahlásí ve smyslu čl. 155 odst. 2 a k němuž dojde v příslušném období 12 měsíců, se za nedodržení povinnosti nepovažuje.

2.   Vyloučení Eurosystémem podle odstavce 1 se týká všech dalších operací na volném trhu, které jsou stejného druhu jako operace na volném trhu, která vedla k uložení finančního postihu podle odstavce 1.

3.   Doba vyloučení podle odstavce 1 se určí v souladu s přílohou VII.

4.   V případě, že protistrana nedodrží povinnost stejného druhu, jak je uvedeno v čl. 154 odst. 1 písm. b), platí toto:

a)

Eurosystém může vyloučit protistranu po třetím a každém následném nedodržení povinnosti v průběhu období 12 měsíců, pokud jsou ve vztahu ke každému takovému nedodržení povinnosti splněny obě následující podmínky:

i)

byl uložen finanční postih;

ii)

o každém rozhodnutí o uložení finančního postihu byla protistrana vyrozuměna;

b)

období 12 měsíců uvedené v písmenu a) se počítá ode dne oznámení prvního nedodržení povinnosti stejného druhu, jak je uvedeno v čl. 154 odst. 1 písm. c). První nedodržení povinnosti, které protistrana sama nahlásí ve smyslu čl. 155 odst. 2 a k němuž dojde v příslušném období 12 měsíců, se za nedodržení povinnosti nepovažuje.

c)

jakékoli vyloučení podle písmene a) se vztahuje na první operaci na volném trhu zaměřenou na poskytnutí likvidity v rámci udržovacího období pro povinné minimální rezervy, jež následuje po oznámení o vyloučení.

5.   V případě nedodržení povinností uvedených v čl. 154 odst. 1 může Eurosystém ve výjimečných případech protistranu vyloučit ze všech budoucích operací měnové politiky Eurosystému po dobu tří měsíců. V takovém případě Eurosystém zohlední závažnost případu a zejména dotčené částky a četnost a dobu trvání nedodržení povinnosti.“

;

32)

Článek 157 se nahrazuje tímto:

„Článek 157

Ukládání nefinančního postihu pobočkám za nedodržování určitých provozních pravidel

Pokud Eurosystém protistranu vyloučí v souladu s čl. 156 odst. 5, může se toto vyloučení vztahovat i na pobočky této protistrany usazené v jiných členských státech, jejichž měnou je euro.“

;

33)

Článek 158 se mění takto:

a)

v odst. 2 čtvrté větě se slovo „některá“ nahrazuje slovem „kterákoli“

b)

v odstavci 2 se vkládá nové písmeno -a), které zní:

„(-a)

neexistuje vyhlídka na včasné obnovení souladu protistrany s příslušnými kapitálovými požadavky;“;

c)

v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V případě zpoždění při poskytování příslušných informací za konkrétní referenční období v důsledku událostí, které protistrana nemohla ovlivnit, se příslušné lhůty pro podávání zpráv na konci čtvrtletí ve vztahu ke konkrétnímu čtvrtletí prodlužují takto:

a)

o osm týdnů v případě protistran, které splňují kritéria způsobilosti podle čl. 55 písm. b) bodu i) nebo ii), nebo

b)

o dva týdny v případě smluvních stran uvedených v čl. 55 písm. b) bodě iii).“;

d)

vkládají se nové odstavce 4a a 4b, které znějí:

„4a.   a) Pro protistrany uvedené v odstavci 4 zruší Eurosystém omezení přístupu k operacím měnové politiky Eurosystému se standardní splatností jeden týden nebo kratší, a to i v případech, kdy indikativní kalendář těchto operací stanoví výjimečně delší splatnost. Zrušení omezení nabývá účinku v obchodní den následující po přijetí programu řešení krize nebo opatření k řešení krize, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

orgán příslušný k řešení krize informoval Eurosystém o nadcházejícím řešení krize nejpozději 48 hodin před obchodním dnem, kdy se očekává zrušení omezení přístupu;

b)

orgán příslušný k řešení krize písemně potvrdil:

i)

přijetí programu řešení krize podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 nebo opatření k řešení krize podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí článek 32 směrnice 2014/59/EU;

ii)

že program řešení krize nebo opatření k řešení krize vstoupily v platnost, v příslušných případech podle čl. 18 odst. 7 nařízení (EU) č. 806/2014;

c)

program řešení krize nebo opatření k řešení krize ve vztahu k protistraně, jejíž přístup byl omezen, nepředpokládá použití nástroje překlenovací instituce podle článku 25 nařízení (EU) č. 806/2014 nebo vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí článek 40 směrnice 2014/59/EU;

d)

příslušný orgán písemně potvrdil, že po přijetí programu řešení krize nebo opatření k řešení krize protistrana uvedená v odstavci 4 splňuje kapitálové požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013 na individuálním a/nebo konsolidovaném základě, s přihlédnutím k přijetí programu řešení krize nebo opatření k řešení krize a jejich vstupu v platnost.

V případě zpoždění příslušného orgánu nebo orgánu příslušného k řešení krize při plnění podmínek uvedených v písmenech a) až d) může zrušení omezení nabýt účinku s odpovídajícím zpožděním.

Eurosystém může omezení v plném rozsahu zrušit, pokud příslušný orgán poskytne informace uvedené v čl. 55a odst. 1 a protistrana je finančně zdravá v souladu s čl. 55 písm. c).

Pokud příslušný orgán neposkytne informace uvedené v čl. 55a odst. 1 do 12 týdnů od přijetí programu řešení krize nebo opatření k řešení krize, omezí Eurosystém přístup protistrany k operacím měnové politiky Eurosystému z důvodu obezřetnosti.

4b.   Aniž je dotčeno uplatňování opatření ke kontrole rizika podle čl. 128 odst. 2, Eurosystém může vůči protistraně uvedené v odstavci 4 po zrušení omezení uvedeného v odstavci 4a uplatnit kterékoli z opatření ke zmírnění rizika uvedených v čl. 2 bodě 80a.“

;

e)

doplňuje se nový odstavec 7a, který zní:

„7a.   Diskreční opatření, která může Eurosystém přijmout z důvodu obezřetnosti podle odstavce 1, mohou vycházet z jakýchkoli informací, které vzbuzují vážné obavy ohledně finanční zdraví protistrany.“

;

34)

Přílohy II, VII a VIII se mění v souladu s přílohou I těchto obecných zásad;

35)

Text uvedený v příloze II těchto obecných zásad se doplňuje jako nová příloha XIIb.

Článek 2

Nabytí účinku a provádění

1.   Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám.

2.   Národní centrální banky přijmou opatření nezbytná k dosažení souladu s těmito obecnými zásadami a použijí je ode dne 30. března 2026. Nejpozději do 4. března 2026 informují ECB o textech a prostředcích, které se týkají těchto opatření.

Článek 3

Určení

Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 22. ledna 2026.

Za Radu guvernérů ECB

prezidentka ECB

Christine LAGARDE


(1)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (obecné zásady o obecné dokumentaci) (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2015/510/oj).

(*6)  Informace o stupních úvěrové kvality jsou zveřejněny na internetových stránkách ECB.“


PŘÍLOHA I

Přílohy II, VII a VIII obecných zásad (EU) 2017/510 (ECB/2014/60) se mění takto:

1)

V příloze II se doplňuje nový bod v), který zní:

„v)

přichází-li to v úvahu, zda je nabídkové řízení prováděno s plným přidělením.“;

2)

Příloha VII se nahrazuje tímto:

PŘÍLOHA VII

VÝPOČET SANKCÍ UKLÁDANÝCH PODLE ČÁSTI PÁTÉ A FINANČNÍ POSTIHY UKLÁDANÉ PODLE ČÁSTI SEDMÉ

I.   VÝPOČET FINANČNÍCH POSTIHŮ UKLÁDANÝCH PODLE ČÁSTI PÁTÉ

1.

Má-li národní centrální banka uložit finanční postih některé ze svých protistran v souladu s částí pátou, vypočítá proměnlivou výši postihu na základě předem stanovené sankční sazby takto.

a)

V případě porušení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. a), b) nebo c) se proměnlivá částka finančního postihu vypočítá za použití sazby mezní zápůjční facility, která se uplatňovala v den, kdy porušování začalo, navýšené o 2,5 procentního bodu.

b)

V případě porušení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. d) nebo e) se proměnlivá částka finančního postihu vypočítá za použití sazby mezní zápůjční facility, která se uplatňovala v den, kdy porušování začalo, navýšené o 5 procentních bodů. Dojde-li v období 12 měsíců ode dne prvního porušení k opakovanému porušení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. d) nebo povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. e), navyšuje se sazba finančního postihu při každém porušení o dalších 2,5 procentních bodů.

2.

V případě porušení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. a) nebo b) se proměnlivá částka finančního postihu vypočítá použitím sankční sazby určené podle odst. 1 písm. a) na výši zajištění nebo hotovosti, které protistrana nebyla schopna dodat nebo vypořádat, přičemž výsledná hodnota se vynásobí koeficientem X/360, kde X představuje počet kalendářních dnů (nejvýše sedm), po které protistrana nebyla schopna zajistit či vypořádat: a) přidělený objem uvedený v potvrzení jednotlivých výsledků přidělení po dobu splatnosti operace, nebo b) zbývající objem dané operace, pokud ze strany národní centrální banky došlo k předčasnému ukončení pro zbývající období operace.

3.

V případě porušení povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. c) se proměnlivá částka finančního postihu vypočítá ve vztahu ke každému dotčenému aktivu uplatněním sankční sazby určené podle odst. 1 písm. a) na hodnotu nezpůsobilého aktiva nebo aktiva, které protistrana nemůže mobilizovat nebo využít – po uplatnění srážek a případně klimatického faktoru –, takto:

a)

v případě nezpůsobilého aktiva, které protistrana poskytla národní centrální bance, se bere v úvahu hodnota nezpůsobilého aktiva po uplatnění srážek a případně klimatického faktoru, nebo

b)

v případě obchodovatelného aktiva, které bylo původně způsobilé, ale stalo se nezpůsobilým nebo nesmí být protistranou nadále mobilizováno či používáno, se bere v úvahu hodnota aktiva – po uplatnění srážek a případně klimatického faktoru –, které nebylo odstraněno do začátku osmého kalendářního dne od okamžiku, ke kterému se způsobilá aktiva stala nezpůsobilými nebo nesmí být protistranou nadále mobilizována či používána.

4.

Hodnoty uvedené v odst. 3 písm. a) a b) se násobí koeficientem X/360, kde X představuje počet kalendářních dnů (nejvýše sedm), po které protistrana porušovala své povinnosti týkající se použití aktiv poskytnutých jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému. V případě podle odst. 3 písm. b) se X začíná počítat po uplynutí dodatečné lhůty sedmi kalendářních dnů.

[[hodnota nezpůsobilých aktiv po uplatnění srážek (a případně klimatického faktoru) v první den porušení] EUR * (sazba mezní zápůjční facility platná v den, kdy porušování začalo + 2,5 %) *[X]/360 = […]EUR]

5.

V případě nesplnění povinnosti uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. c), které vyplývá z překročení prahové hodnoty pro předkládání nebo používání nezajištěných dluhových nástrojů vydaných úvěrovou institucí nebo subjekty, s nimiž je úvěrová instituce v úzkém propojení, jak je uvedeno v článku 141 (dále jen ‚překročení omezení‘), se dodatečná lhůta uplatňuje takto:

„a)

dodatečná lhůta sedmi kalendářních dnů se uplatní, pokud k překročení omezení došlo v důsledku změny ocenění po uplatnění srážek a případně klimatického faktoru –bez toho, aby byly předloženy dodatečné nezajištěné dluhové nástroje, a bez odstranění aktiv (včetně splatných aktiv) z celkového souboru zajištění – z důvodu:

i)

zvýšení hodnoty již předložených nezajištěných dluhových nástrojů; nebo

ii)

snížení celkové hodnoty souboru zajištění.

V těchto případech je protistrana povinna hodnotu celkového souboru zajištění a/nebo hodnotu takových nezajištěných dluhových nástrojů v dodatečné lhůtě upravit tak, aby zajistila soulad s příslušným omezením.

b)

v případě předložení dalších nezajištěných dluhových nástrojů vydaných úvěrovou institucí nebo subjekty, s nimiž je úvěrová instituce v úzkém propojení, v rozporu s příslušným omezením, nemá protistrana na dodatečnou lhůtu nárok.

6.

Pokud protistrana poskytne informace, které z hlediska Eurosystému negativně ovlivní hodnotu jejího zajištění v souvislosti s čl. 145 odst. 4, např. nesprávné nebo neaktuální informace o zůstatku použité úvěrové pohledávky, nebo pokud protistrana neposkytne včas informace požadované podle čl. 101 písm. a) bodu iv), bere se při výpočtu finančního postihu podle odstavce 3 v úvahu výše (hodnota) zajištění, která byla negativně ovlivněna a neuplatní se žádná dodatečná lhůta. Pokud jsou nesprávné informace opraveny v příslušné lhůtě pro oznámení, např. v případě úvěrových pohledávek během následujícího obchodního dne ve smyslu čl. 109 odst. 2, neukládá se žádný postih.

7.

V případě porušení povinností uvedených v čl. 154 odst. 1 písm. d) nebo e) se proměnlivá částka finančního postihu vypočítá použitím sankční sazby určené podle odst. 1 písm. b) na objem nepovoleného přístupu protistrany k mezní zápůjční facilitě nebo nesplaceného úvěru od Eurosystému.

II.   VÝPOČET NEFINANČNÍCH POSTIHŮ UKLÁDANÝCH PODLE ČÁSTI PÁTÉ

Vyloučení v případě nedodržení povinností uvedených v čl. 154 odst. 1 písm. a) nebo b)

9.

Dochází-li k vyloučení podle čl. 156 odst. 1, uloží národní centrální banka sankci spočívající ve vyloučení v souladu s následujícími pravidly:

a)

jestliže výše neposkytnutého zajištění nebo hotovosti dosahuje až 40 % celkové výše zajištění nebo hotovosti, které měly být poskytnuty, uplatní se vyloučení v délce jednoho měsíce;

b)

jestliže výše neposkytnutého zajištění nebo hotovosti dosahuje 40 % až 80 % celkové výše zajištění nebo hotovosti, které měly být poskytnuty, uplatní se vyloučení v délce dvou měsíců;

c)

jestliže výše neposkytnutého zajištění nebo hotovosti dosahuje 80 % až 100 % celkové výše zajištění nebo hotovosti, které měly být poskytnuty, uplatní se vyloučení v délce tří měsíců.

III.   VÝPOČET FINANČNÍCH POSTIHŮ UKLÁDANÝCH PODLE ČÁSTI SEDMÉ

1.

Národní centrální banky vypočítávají finanční postih, který má být uložen podle čl. 166 odst. 4a, v souladu s těmito pravidly:

a)

V případě porušení povinnosti uvedené v čl. 166 odst. 4a se finanční postih vypočítá za použití mezní zápůjční sazby, která se uplatňovala v den, kdy porušování začalo, navýšené o 2,5 procentního bodu.

b)

Finanční postih se vypočítá použitím sankční sazby určené podle písmene a) na výši hotovosti, kterou protistrana nemohla uhradit či zaplatit, nebo na hodnotu aktiv, která nebyla dodána, přičemž výsledná hodnota se vynásobí koeficientem X/360, kde X představuje počet kalendářních dnů (nejvýše sedm), po které protistrana nebyla schopna: i) uhradit jakoukoli částku úvěru, zaplatit cenu zpětného odkupu nebo jinak splatnou hotovost, anebo ii) dodat aktiva v době splatnosti nebo v době, kdy byla jinak povinna tak učinit podle smluvní či veřejnoprávní úpravy.

2.

K výpočtu finančního postihu v souladu s odst. 1 písm. a) a b) se použije tento vzorec:

[[peněžní částka, kterou protistrana nemohla uhradit či zaplatit, nebo hodnota aktiv, které protistrana nemohla dodat] EUR * (sazba mezní zápůjční facility platná v den, kdy porušování začalo, navýšená o 2,5 procentního bodu) * [X]/360 (kde X představuje počet kalendářních dnů, po které protistrana nezaplatila, neuhradila nebo nedodala) = […] EUR].

“;

3)

Příloha VIII se zrušuje.


PŘÍLOHA II

Vkládá se nová příloha XIIb, která zní:

„PŘÍLOHA XIIB

STANOVENÍ KLIMATICKÝCH FAKTORŮ POUŽITELNÝCH NA OBCHODOVATELNÁ AKTIVA ZA ÚČELEM ZMÍRNĚNÍ NEJISTOT SOUVISEJÍCÍCH S KLIMATICKOU TRANSFORMACÍ

1.

Klimatický faktor uvedený v čl. 128 odst. 1 písm. e) těchto obecných zásad se uplatňuje na obchodovatelné dluhové nástroje vydané nefinančními podniky a jejich příslušnými skupinami korporátních emitentů, s výjimkou:

a)

dluhových nástrojů vydaných agenturami ve smyslu čl. 2 bodu 2;

b)

dluhových nástrojů vydaných subjekty pro likvidaci ve smyslu čl. 2 bodu 99a;

c)

dluhových nástrojů, u nichž je hodnocení úvěrové kvality založeno na čl. 87 odst. 2 písm. a) a b), a

d)

dluhových nástrojů vydaných úvěrovými institucemi v rámci skupiny korporátních emitentů.

2.

Pro každé aktivum ipodniku j v sektoru s se vypočítá bodové hodnocení (‚skóre‘) citlivosti na nejistoty související s klimatickou transformací (dále jen ‚skóre nejistoty‘) pomocí tohoto vzorce:

Formula

s těmito proměnnými:

a)

zátěžový faktor specifický pro daný sektor S s odvozený ze souhrnného nárůstu očekávaného schodku na úrovni sektoru v nepříznivém transformačním scénáři v porovnání se základním scénářem posledního dostupného klimatického zátěžového testu Eurosystému. Tato metrika je stejná pro všechna aktiva vydaná subjekty v rámci daného sektoru;

b)

expozice specifická pro daného emitenta E j založená na převrácené hodnotě ‚klimatického skóre‘ v rámci programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru, jak je stanoveno v příloze rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/948 (ECB/2016/16) (*1). Tato metrika je stejná pro všechna aktiva vydaná stejným subjektem;

c)

zranitelnost specifická pro dané aktivum V i , která se rovná druhé odmocnině zbytkové splatnosti aktiva. Tato metrika je specifická pro každé aktivum.

3.

Skóre nejistoty pro jednotlivá aktiva se přepočítá na ‚klimatický faktor‘ (CF) pro jednotlivá aktiva pomocí tohoto vzorce:

Formula

s těmito dvěma parametry:

a)

parametr a  stanoví Rada guvernérů a vychází zejména z očekávaného souhrnného schodku ve všech sektorech v nepříznivém transformačním scénáři v porovnání se základním scénářem posledního dostupného klimatického zátěžového testu Eurosystému;

b)

parametr b stanoví Rada guvernérů a vychází zejména z mediánu skóre nejistoty

Formula

všech aktiv, na která se vztahuje klimatický faktor, a vypočítá se pomocí tohoto přirozeného logaritmického vzorce:

Formula

c)

Parametry a a b jsou stejné pro všechna aktiva, na něž se vztahují klimatické faktory. Nejvyšší možný klimatický faktor je jedna u aktiv s nejnižším skóre nejistoty, zatímco nejnižší možný klimatický faktor se rovná parametru a pro aktiva s nejvyšším skóre nejistoty.

4.

Hodnota zajištění každého aktiva nebo výše úvěru, který může být poskytnut oproti aktivu poskytnutému protistranou, se vypočítá tak, že se jeho hodnota upravená o srážky případně vynásobí příslušným klimatickým faktorem.

5.

Skóre nejistoty a klimatický faktor vztahující se na každé aktivum budou každoročně aktualizovány. Aktivům, která se stanou způsobilými mezi dvěma ročními aktualizacemi, bude zpočátku přiřazen medián klimatického faktoru vypočtený pomocí tohoto vzorce:

Formula

kde

Formula
je nejnovější medián klimatického faktoru všech dluhopisů, pro které byl klimatický faktor vypočítán při poslední každoroční aktualizaci,
Formula
je nejnovější medián klimatického faktoru všech střednědobých dluhopisů, pro které byl klimatický faktor vypočítán při poslední roční aktualizaci, a 
Formula
je nejnovější medián klimatického faktoru všech komerčních papírů, pro které byl klimatický faktor vypočítán při poslední roční aktualizaci. Tento klimatický faktor je platný až do následné každoroční aktualizace skóre nejistoty a klimatického faktoru.

.

(*1)  Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/948 ze dne 1. června 2016 o provádění programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru (ECB/2016/16) (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 28, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2016/948/oj).‘


ELI: http://data.europa.eu/eli/guideline/2026/689/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


Top