(1)

Úmluva o mezinárodním civilním letectví (dále jen „Chicagská úmluva“), jež upravuje mezinárodní leteckou dopravu, vstoupila v platnost dne 4. dubna 1947. Byla jí zřízena Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále jen „ICAO“).

(2)

Všechny členské státy jsou smluvními státy Chicagské úmluvy a členy ICAO, přičemž Unie má v některých orgánech ICAO status pozorovatele. V Radě ICAO je nyní zastoupeno šest členských států.

(3)

Podle článku 54 Chicagské úmluvy má Rada ICAO přijímat mezinárodní standardy a doporučené postupy a označit je jako přílohy Chicagské úmluvy.

(4)

Rada ICAO přijala mezinárodní standardy a doporučené postupy v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy jako přílohu 17 Chicagské úmluvy.

(5)

Rada ICAO má na svém 238. zasedání přijmout navrhovanou změnu č. 19 přílohy 17 – Ochrana letectví před protiprávními činy – Chicagské úmluvy (dále jen „změna č. 19“). Změna č. 19 zlepší několik mezinárodních standardů a doporučených postupů, zavede nová vymezení pojmů reviduje některá stávající a více sladí některé postupy se stávající praxí v Unii, zejména v oblasti bezpečnostních kontrol a bezpečnostních prohlídek letadel.

(6)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v Radě ICAO, neboť jakmile bude změna č. 19 přijata, bude podle mezinárodního práva, v souladu s článkem 90 Chicagské úmluvy, závazná a může rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah práva Unie, konkrétně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 (1), prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1998 (2) a prováděcího rozhodnutí Komise C(2015) 8005 (3).

(7)

Postojem, který má být zaujat jménem Unie na 238. nebo kterémkoli pozdějším zasedání Rady ICAO, by měla být podpora změny č. 19. Tento postoj by měly vyjádřit členské státy, které jsou členy Rady ICAO, jednajíce společně v zájmu Unie.

(8)

Přijme-li Rada ICAO změnu č. 19, má její přijetí oznámit generální tajemník ICAO dopisem této organizace jednotlivým státům. V takovém případě by postoj, který má být zaujat jménem Unie, měl spočívat v neoznámení nesouhlasu a v dodržování změny č. 19. Pokud by se právo Unie lišilo od nově přijatých mezinárodních standardů a doporučených postupů po zamýšleném dni nabytí jejich účinnosti, měl by být ICAO oznámen jakýkoli rozdíl mezi právem Unie a těmito konkrétními mezinárodními standardy a doporučenými postupy. Postoj, který má být zaujat jménem Unie, pokud jde o takový případný rozdíl, by měl vycházet z písemného dokumentu, který Komise předloží Radě k projednání a schválení. Tento postoj by měly vyjádřit všechny členské státy jednajíce společně v zájmu Unie,