Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32025Y05112

Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 9. července 2025, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (ESRB/2025/5)

Úř. věst. C, C/2025/5112, 22.9.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/5112/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/5112/oj

European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C


C/2025/5112

22.9.2025

DOPORUČENÍ EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA

ze dne 9. července 2025,

kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě

(ESRB/2025/5)

(C/2025/5112)

GENERÁLNÍ RADA EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (1), zejména na přílohu IX uvedené dohody,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (2), a zejména na článek 3 a články 16 až 18 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (3), a zejména na článek 458 uvedeného nařízení,

s ohledem na rozhodnutí Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/1 ze dne 20. ledna 2011, kterým se přijímá jednací řád Evropské rady pro systémová rizika (4), a zejména na články 18 až 20 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S cílem zajistit, aby byla vnitrostátní opatření makroobezřetnostní politiky účinná a konzistentní, je důležité doplnit uznávání požadované podle práva Unie dobrovolnou reciprocitou.

(2)

Cílem rámce pro dobrovolnou reciprocitu opatření makroobezřetnostní politiky stanoveného v doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2015/2 (5) je zajistit, aby se všechna opatření makroobezřetnostní politiky založená na expozicích, která byla aktivována v jednom členském státě, recipročně uplatňovala v ostatních členských státech.

(3)

Švédský orgán finančního dohledu (Finansinspektionen) jako pověřený orgán pro účely článku 458 nařízení (EU) č. 575/2013 oznámil dne 30. dubna 2025 Evropské radě pro systémová rizika (ESRB) svůj záměr prodloužit dobu uplatňování dvou stávajících přísnějších vnitrostátních opatření v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013.

(4)

Finansinspektionen konkrétně oznámil ESRB svůj záměr: a) prodloužit od 31. prosince 2025 na období dvou let nebo do doby, než makroobezřetnostní nebo systémová rizika pominou, v současné době platnou minimální úroveň expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah ve výši 25 %, která se uplatňuje na švédské retailové hypoteční expozice; a b) prodloužit od 30. září 2025 na období dvou let nebo do doby, než makroobezřetnostní nebo systémová rizika pominou, i) v současné době platnou minimální úroveň průměrných rizikových vah ve výši 35 %, která se uplatňuje na úrovni portfolia na podnikové expozice zajištěné komerčními nemovitostmi, a ii) v současné době platnou minimální úroveň průměrných rizikových vah ve výši 25 %, která se uplatňuje na úrovni portfolia na podnikové expozice zajištěné obytnými nemovitostmi. Stávající přísnější vnitrostátní opatření se uplatňují jak na individuálním, tak konsolidovaném základě na všechny úvěrové instituce povolené ve Švédsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup založený na interním ratingu (IRB).

(5)

Generální rada ESRB již dříve rozhodla zařadit tato opatření na seznam opatření makroobezřetnostní politiky, u nichž se doporučuje reciproční uplatnění podle doporučení ESRB/2015/2 (6).

(6)

Oznámení, která ESRB obdržela od Finansinspektionen dne 30. dubna 2025, obsahují žádost, aby ESRB doporučila reciproční uplatnění předmětných opatření makroobezřetnostní politiky podle čl. 458 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013 na individuálním, subkonsolidovaném a konsolidovaném základě.

(7)

Reciproční uplatnění makroobezřetnostních opatření aktivovaných orgány jiných členských států, na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě, bez ohledu na to, zda jsou dotčené expozice drženy prostřednictvím dceřiných podniků nebo poboček, nebo vyplývají z přímého přeshraničního poskytování úvěrů, omezuje úniky a regulatorní arbitráž, řeší systémová rizika, a podporuje tak celkovou účinnost makroobezřetnostní politiky tím, že zajišťuje, aby zvýšená rizika byla řešena nejen v členském státě, který opatření makroobezřetnostní politiky zavedl, ale také v jiných členských státech, v nichž jsou bankovní skupiny těmto zvýšeným rizikům vystaveny. Cílem uznání by proto mělo být rovněž zajistit, aby bankovní skupiny, které jsou vystaveny těmto systémovým rizikům, byly dostatečně odolné. Makroobezřetnostní opatření vyplývající z rozhodnutí uznat makroobezřetnostní opatření jiných členských států by proto měla být obecně uplatňována na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě.

(8)

V návaznosti na žádost Finansinspektionen adresovanou ESRB a s cílem: a) zabránit materializaci nepříznivých přeshraničních účinků v podobě úniků a regulatorní arbitráže, které by mohly nastat v důsledku zavedení opatření makroobezřetnostní politiky ve Švédsku v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013, a b) zachovat rovné podmínky pro úvěrové instituce usazené v Unii, generální rada ESRB rozhodla ponechat tato opatření na seznamu opatření makroobezřetnostní politiky, u nichž se doporučuje reciproční uplatnění podle doporučení ESRB/2015/2, a doporučit reciproční uplatnění těchto opatření na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě.

(9)

V doporučení ESRB/2015/2 ve znění doporučení ESRB/2017/4 (7) se doporučuje, aby příslušný orgán aktivující opatření makroobezřetnostní politiky při předložení žádosti o reciprocitu ESRB navrhl maximální práh podstatnosti, pod jehož úrovní lze expozici určitého poskytovatele finančních služeb vůči zjištěnému makroobezřetnostnímu riziku v jurisdikci, v níž aktivační orgán uplatňuje opatření makroobezřetnostní politiky, považovat za nepodstatnou. ESRB může doporučit jinou prahovou hodnotu, považuje-li to za nezbytné.

(10)

V souladu s obdrženými oznámeními by měl být práh podstatnosti na úrovni jednotlivých institucí pro reciproční uplatnění stávající minimální úrovně průměrných rizikových vah ve výši 25 % u švédských retailových hypotečních expozic ponechán ve výši 5 miliard SEK. Stávající práh podstatnosti na úrovni jednotlivých institucí ve výši 5 miliard SEK by měl být rovněž ponechán pro stávající minimální úroveň průměrných rizikových vah ve výši 35 %, která se uplatňuje na úrovni portfolia na podnikové expozice zajištěné komerčními nemovitostmi, a pro stávající minimální úroveň rizikových vah ve výši 25 %, která se uplatňuje na úrovni portfolia na podnikové expozice zajištěné obytnými nemovitostmi. Překročení obou prahových hodnot by mělo být posuzováno na konsolidované, subkonsolidované a individuální úrovni.

(11)

Touto změnou doporučení ESRB/2015/2 není dotčena pokračující platnost doporučení recipročního uplatnění vnitrostátních makroobezřetnostních opatření aktivovaných švédskými orgány, jak je stanoveno v doporučení ESRB/2023/4 (8). Současné změny doporučení ESRB/2015/2 odrážejí skutečnost, že reciproční uplatnění se nyní doporučuje na individuálním, subkonsolidovaném a konsolidovaném základě. Standardní tříměsíční přechodné období po zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie se proto vztahuje pouze na opatření nebo jejich změny, které vnitrostátní orgány přijmou za účelem recipročního uplatnění obou minimálních úrovní rizikových vah na individuálním, subkonsolidovaném a konsolidovaném základě.

(12)

Doporučení ESRB/2015/2 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

ZMĚNA

Příloha doporučení ESRB/2015/2 se mění v souladu s přílohou tohoto doporučení.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 9. července 2025.

Vedoucí sekretariátu ESRB,

jménem generální rady ESRB,

Francesco MAZZAFERRO


(1)   Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/1994/1/oj.

(2)   Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2010/1092/oj.

(3)   Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/575/oj.

(4)   Úř. věst. C 58, 24.2.2011, s. 4.

(5)  Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2015/2 ze dne 15. prosince 2015 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 97, 12.3.2016, s. 9).

(6)  Viz doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2023/4 ze dne 6. července 2023, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 307, 31.8.2023, s. 1); viz též doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2019/1 ze dne 15. ledna 2019, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 106, 20.3.2019, s. 1).

(7)  Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2017/4 ze dne 20. října 2017, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 431, 15.12.2017, s. 1).

(8)  Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2023/4 ze dne 6. července 2023, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 307, 31.8.2023, s. 1).


PŘÍLOHA

Příloha doporučení ESRB/2015/2 se mění takto:

1)

V části týkající se Švédska se oddíl s názvem „I. Popis opatření“ nahrazuje tímto:

„I.   Popis opatření

1.

Švédské opatření, které se v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 uplatňuje na úvěrové instituce povolené ve Švédsku, které používají přístup IRB, spočívá v zavedení minimální úrovně expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah na úrovni jednotlivých úvěrových institucí ve výši 25 % pro portfolio retailových expozic zajištěných nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku. Expozicí váženou průměrnou hodnotou je průměrná hodnota rizikových vah jednotlivých expozic vypočtená v souladu s článkem 154 nařízení (EU) č. 575/2013, vážená příslušnou hodnotou expozic. Uvedené opatření se uplatňuje na konsolidovaném a individuálním základě.

2.

Švédské opatření, které se v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 uplatňuje na úvěrové instituce povolené ve Švédsku, které používají přístup IRB, spočívá v zavedení minimální úrovně expozicí vážených rizikových vah na úrovni jednotlivých úvěrových institucí ve výši 35 % pro některé podnikové expozice ve Švédsku zajištěné komerčními nemovitostmi a minimální úrovně expozicí vážených rizikových vah na úrovni jednotlivých úvěrových institucí ve výši 25 % pro některé podnikové expozice ve Švédsku zajištěné obytnými nemovitostmi. Expozicí váženou průměrnou hodnotou je průměrná hodnota rizikových vah jednotlivých expozic vypočtená v souladu s článkem 153 nařízení (EU) č. 575/2013, vážená příslušnou hodnotou expozic. Uvedené opatření se nevztahuje na podnikové expozice zajištěné: i) zemědělskými nemovitostmi; ii) nemovitostmi přímo vlastněnými obcemi, státy nebo regiony; iii) nemovitostmi, u nichž je více než 50 % nemovitosti využíváno pro vlastní podnikání, a iv) vícebytovými nemovitostmi, které neslouží komerčním účelům (například bytová sdružení, která jsou ve vlastnictví rezidentů a jsou nezisková) nebo kde je počet bytových jednotek nižší než čtyři. Uvedené opatření se uplatňuje na konsolidovaném a individuálním základě.“;

2)

V části týkající se Švédska se v oddíle s názvem „II. Reciprocita“ nahrazuje odstavec 3 tímto:

„3.

V souladu s čl. 458 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 se příslušným orgánům dotčených členských států doporučuje, aby uvedená švédská opatření recipročně uplatnily na úvěrové instituce s vnitrostátním povolením, které používají přístup IRB a které mají ve Švédsku předmětné expozice, včetně retailových expozic zajištěných obytnými nemovitostmi a podnikových expozic zajištěných komerčními nebo obytnými nemovitostmi. Reciproční opatření by se měla uplatňovat na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě bez ohledu na to, zda jsou expozice drženy prostřednictvím dceřiných podniků nebo poboček, nebo vyplývají z přímého přeshraničního poskytování úvěrů. V souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby zavedly stejná opatření, jaká uplatňuje aktivační orgán ve Švédsku, a to nejpozději do tří měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie.“;

3)

V části týkající se Švédska se v oddíle s názvem „III. Práh podstatnosti“ nahrazují odstavce 6, 7 a 8 tímto:

„6.

V souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 mohou příslušné orgány dotčeného členského státu osvobodit ve vztahu k opatřením popsaným v odstavcích 1 a 2 jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením, které používají přístup IRB a jejichž expozice nedosahují práh podstatnosti ve výši 5 miliard SEK. Při uplatňování prahu podstatnosti by příslušné orgány měly sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby příslušná švédská opatření uplatnily na dříve osvobozené jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením, dojde-li ve vztahu k danému opatření k překročení prahu podstatnosti ve výši 5 miliard SEK. Podstatnost expozic by měla být posuzována na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě, přičemž při posuzování na subkonsolidovaném a konsolidovaném základě by do výpočtu expozic pro účely uplatňování prahu podstatnosti měly být zahrnuty všechny expozice, které jsou drženy prostřednictvím dceřiných podniků či poboček, jakož i ty, které vyplývají z přímého přeshraničního poskytování úvěrů.

7.

Pokud žádná úvěrová instituce s vnitrostátním povolením, která používá přístup IRB, nemá prostřednictvím dceřiných podniků nebo poboček nacházejících se ve Švédsku nebo prostřednictvím přímého přeshraničního poskytování úvěrů retailové expozice ve smyslu odstavce 1 ve výši více než 5 miliard SEK, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby opatření popsané v odstavci 1 recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce s vnitrostátním povolením, která používá přístup IRB, překročí prahovou hodnotu 5 miliard SEK.

8.

Pokud žádná úvěrová instituce s vnitrostátním povolením, která používá přístup IRB, nemá prostřednictvím dceřiných podniků nebo poboček nacházejících se ve Švédsku nebo prostřednictvím přímého přeshraničního poskytování úvěrů podnikové expozice ve smyslu odstavce 2 ve výši více než 5 miliard SEK, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby opatření popsané v odstavci 2 recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce s vnitrostátním povolením, která používá přístup IRB, překročí prahovou hodnotu 5 miliard SEK.“

ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/5112/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)


Top