Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32025Y05111

Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 27. června 2025, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (ESRB/2025/4)

Úř. věst. C, C/2025/5111, 22.9.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/5111/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/5111/oj

European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada C


C/2025/5111

22.9.2025

DOPORUČENÍ EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA

ze dne 27. června 2025,

kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě

(ESRB/2025/4)

(C/2025/5111)

GENERÁLNÍ RADA EVROPSKÉ RADY PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (1), a zejména na článek 3 a články 16 až 18 uvedeného nařízení,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (2), a zejména na oddíl I kapitoly 4 hlavy VII uvedené směrnice,

s ohledem na rozhodnutí Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/1 ze dne 20. ledna 2011, kterým se přijímá jednací řád Evropské rady pro systémová rizika (3), a zejména na články 18 až 20 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S cílem zajistit, aby byla vnitrostátní opatření makroobezřetnostní politiky účinná a konzistentní, je důležité doplnit uznávání požadované podle práva Unie dobrovolnou reciprocitou.

(2)

Cílem rámce pro dobrovolnou reciprocitu opatření makroobezřetnostní politiky stanoveného v doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2015/2 (4) je zajistit, aby se všechna opatření makroobezřetnostní politiky založená na expozicích, která byla aktivována v jednom členském státě, recipročně uplatňovala v ostatních členských státech.

(3)

Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht (BaFin) jako německý pověřený orgán pro účely čl. 133 odst. 3 směrnice 2013/36/EU oznámil dne 10. března 2022 (5) Evropské radě pro systémová rizika (ESRB) svůj záměr aktivovat od 1. února 2023 podle článku 133 uvedené směrnice sektorovou kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika ve výši 2 % pro všechny expozice, tj. retailové i neretailové, vůči fyzickým a právnickým osobám, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Německu a u nichž se má za to, že takové zajištění snižuje dohledové kapitálové požadavky. BaFin předložil ESRB rovněž žádost o reciproční uplatnění sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika podle čl. 134 odst. 5 směrnice 2013/36/EU.

(4)

Dne 27. července 2022 přijala ESRB doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2022/4 (6) s cílem zahrnout sazbu sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, kterou zavedl BaFin, do seznamu opatření makroobezřetnostní politiky, u nichž se doporučuje reciproční uplatnění podle doporučení ESRB/2015/2.

(5)

Dne 31. března 2025 (7) BaFin jako pověřený orgán pro účely článku 133 směrnice 2013/36/EU oznámil ESRB, že sazbu sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika změnil na 1 % pro všechny expozice, tj. retailové i neretailové, vůči fyzickým a právnickým osobám, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Německu a u nichž se má za to, že toto zajištění snižuje dohledové kapitálové požadavky. BaFin předložil ESRB rovněž žádost v souladu s čl. 134 odst. 5 směrnice 2013/36/EU, aby doporučila reciproční uplatnění výše uvedeného opatření makroobezřetnostní politiky na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě.

(6)

Reciproční uplatnění makroobezřetnostních kapitálových požadavků aktivovaných orgány jiných členských států, na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě, bez ohledu na to, zda jsou dotčené expozice drženy prostřednictvím dceřiných podniků nebo poboček, nebo vyplývají z přímého přeshraničního poskytování úvěrů, omezuje úniky a regulatorní arbitráž, řeší systémová rizika, a podporuje tak celkovou účinnost makroobezřetnostní politiky tím, že zajišťuje, aby zvýšená rizika byla řešena nejen v členském státě, který kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika zavedl, ale také v jiných členských státech, v nichž jsou bankovní skupiny těmto zvýšeným rizikům vystaveny. Cílem uznání by proto mělo být rovněž zajistit, aby bankovní skupiny, které jsou vystaveny těmto systémovým rizikům, byly dostatečně odolné. Makroobezřetnostní kapitálové požadavky vyplývající z rozhodnutí uznat makroobezřetnostní opatření jiných členských států by proto měly být obecně uplatňovány na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě.

(7)

Za účelem uznání německé sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, jak požaduje BaFin, mohou dotčené příslušné nebo pověřené orgány jiného členského státu stanovit sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika v souladu s články 133 odst. 4 a 134 odst. 1 směrnice 2013/36/EU.

(8)

V souladu s čl. 134 odst. 1 směrnice 2013/36/EU by se uznání oznámené změny německé sazby sektorové kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika jinými členskými státy vztahovalo na expozice, které instituce povolené v členských státech uplatňujících reciproční postup mají v Německu.

(9)

V souladu s čl. 133 odst. 4 směrnice 2013/36/EU lze sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika uplatnit na individuálním, subkonsolidovaném nebo konsolidovaném základě. Uznání sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovené jiným členským státem proto zahrnuje možnost uplatnit tuto sazbu na všechny expozice na konsolidovaném základě (včetně expozic držených prostřednictvím dceřiných podniků, které se nacházejí v jiném členském státě).

(10)

V určitých případech mohou existovat důvody pro odchýlení se od obecného přístupu uplatňování uznaného německého opatření makroobezřetnostní politiky na individuálním, subkonsolidovaném a konsolidovaném základě, například pokud se orgány uplatňující reciproční postup domnívají, že příslušná systémová rizika jsou již dostatečně a vhodně zmírněna stávajícími požadavky uplatňovanými v členském státě, v němž je opatření uznáno.

(11)

V doporučení ESRB/2015/2 ve znění doporučení ESRB/2017/4 se doporučuje (8), aby příslušný orgán aktivující opatření makroobezřetnostní politiky při předložení žádosti o reciprocitu ESRB navrhl práh podstatnosti, pod jehož úrovní lze expozici určitého poskytovatele finančních služeb vůči zjištěnému makroobezřetnostnímu riziku v jurisdikci, v níž aktivační orgán uplatňuje opatření makroobezřetnostní politiky, považovat za nepodstatnou. ESRB může doporučit jinou prahovou hodnotu, považuje-li to za nezbytné.

(12)

V návaznosti na žádost Německa o reciproční uplatnění opatření ostatními členskými státy, kterou ESRB obdržela dne 31. března 2025, a s cílem zabránit materializaci nepříznivých přeshraničních účinků v podobě úniků a regulatorní arbitráže, které by mohly nastat v důsledku zavedení opatření makroobezřetnostní politiky, jež se bude uplatňovat v Německu, generální rada ESRB rozhodla ponechat opatření oznámené dne 10. března 2022 a pozměněné v návaznosti na oznámení BaFin ze dne 31. března na seznamu opatření makroobezřetnostní politiky, u nichž doporučuje reciproční uplatnění podle doporučení ESRB/2015/2, a doporučit reciproční uplatnění výše uvedeného opatření makroobezřetnostní politiky na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě v souladu s žádostí BaFin. Generální rada ESRB rovněž rozhodla ponechat doporučení týkající se prahu podstatnosti na úrovni jednotlivých institucí ve výši 10 miliard EUR. Příslušné orgány, které předmětné opatření recipročně uplatňují, mohou osvobodit instituce od požadavku kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, pokud jejich příslušné expozice nepřesahují 10 miliard EUR. V souladu s doporučením recipročního uplatnění opatření na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě by posouzení podstatnosti mělo být rovněž prováděno na každé z těchto úrovní. V případě posouzení na konsolidovaném a subkonsolidovaném základě by pro účely uplatňování příslušného prahu podstatnosti měly být zohledněny celkové expozice (včetně expozic držených prostřednictvím poboček, přímého přeshraničního poskytování úvěrů a prostřednictvím dceřiných podniků).

(13)

Doporučení ESRB/2015/2 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

ZMĚNY

Doporučení ESRB/2015/2 se mění takto:

1)

V oddíle 1 dílčím doporučení C 1) se opatření týkající se Německa nahrazuje tímto:

„—

sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 1 % pro všechny expozice, tj. retailové i neretailové, vůči fyzickým a právnickým osobám, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Německu a u nichž se má za to, že toto zajištění snižuje dohledové kapitálové požadavky.“;

2)

Příloha se mění v souladu s přílohou tohoto doporučení.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 27. června 2025.

Vedoucí sekretariátu ESRB,

jménem generální rady ESRB,

Francesco MAZZAFERRO


(1)   Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2010/1092/oj.

(2)   Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2013/36/oj.

(3)   Úř. věst. C 58, 24.2.2011, s. 4.

(4)  Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2015/2 ze dne 15. prosince 2015 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 97, 12.3.2016, s. 9).

(5)  První oznámení bylo ESRB předloženo dne 24. února 2022. Aktualizovaná verze oznámení byla ESRB předložena dne 10. března 2022.

(6)  Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2022/4 ze dne 2. června 2022, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 286, 27.7.2022, s. 1).

(7)  První oznámení bylo ESRB předloženo dne 31. března 2025. Aktualizovaná verze oznámení byla ESRB předložena dne 16. května 2025.

(8)  Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2017/4 ze dne 20. října 2017, kterým se mění doporučení ESRB/2015/2 o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (Úř. věst. C 431, 15.12.2017, s. 1).


PŘÍLOHA

Příloha doporučení ESRB/2015/2 se mění takto:

1)

V části týkající se Německa se oddíl s názvem „I. Popis opatření“ nahrazuje tímto:

„I.   Popis opatření

1.

Německé opatření uplatňované v souladu s článkem 133 směrnice 2013/36/EU ukládá sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 1 % pro všechny expozice, tj. retailové i neretailové, vůči fyzickým a právnickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Německu.

1a.

Uvedené opatření se uplatňuje na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě.“;

2)

V části týkající se Německa se oddíl s názvem „II. Reciprocita“ nahrazuje tímto:

„II.   Reciprocita

2.

Příslušným orgánům se doporučuje, aby německé opatření recipročně uplatnily ve vztahu k úvěrovým institucím s vnitrostátním povolením.

3.

Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit, a to včetně přijetí opatření a uplatnění pravomocí v oblasti dohledu stanovených v hlavě VII kapitole 2 oddíle IV směrnice 2013/36/EU. Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenné opatření co nejdříve a nejpozději do tří měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v  Úředním věstníku Evropské unie .

4a.

Na žádost BaFin se příslušným orgánům doporučuje, aby německé opatření recipročně uplatnily na individuálním, subkonsolidovaném a konsolidovaném základě, s výhradou výsledku posouzení uvedeného v odstavci 5a.“;

3)

V části týkající se Německa se oddíl s názvem „III. Práh podstatnosti“ nahrazuje tímto:

„III.   Práh podstatnosti

5.

Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti na úrovni jednotlivých institucí. Úvěrové instituce mohou být osvobozeny od požadavku na kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika, pokud jejich příslušné sektorové expozice nepřesahují 10 miliard EUR. Reciproční uplatnění se proto požaduje pouze v případě, že je tato prahová hodnota na úrovni jednotlivých institucí překročena.

5a.

Překročení prahu podstatnosti se posuzuje na konsolidovaném, subkonsolidovaném a individuálním základě. Při posuzování na konsolidovaném základě by do výpočtu expozic pro účely uplatňování prahu podstatnosti měly být zahrnuty všechny expozice držené prostřednictvím poboček, přímého přeshraničního poskytování úvěrů a prostřednictvím dceřiných podniků.

6.

Příslušné orgány by měly sledovat podstatnost expozic. V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 10 miliard EUR doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.

7.

Nejsou-li v členských státech žádné domácí úvěrové instituce, které by měly významné expozice v Německu, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že německé opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby německé opatření recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce překročí doporučený práh podstatnosti.“

ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/5111/oj

ISSN 1977-0863 (electronic edition)


Top