1.   Lokalitou pro shromažďování údajů („monitorovací lokalitou“) je čtverec o rozměrech 2 km x 2 km se středem v bodě hlavní souřadnicové sítě LUCAS.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy použít předem stanovené monitorovací lokality, pokud byly tyto lokality vybrány v souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 4, 5 a 6.

3.   Členské státy shromažďují údaje o četnosti a druhové rozmanitosti opylovačů v minimálním počtu monitorovacích lokalit stanovených v příloze I.

4.   Členské státy vyberou monitorovací lokality pomocí stratifikovaného náhodného výběru vzorků. Stratifikace se provede podle biogeografických oblastí a podle následujících typů ekosystémů:

Kromě stratifikace uvedené v prvním pododstavci mohou členské státy použít stratifikaci podle regionů NUTS, tříd nadmořské výšky, statusu ochrany nebo přesnějších kategorií využití půdy nebo krajinného pokryvu.

Počet lokalit v každé vrstvě je úměrný zeměpisnému podílu dané vrstvy na suchozemském území daného členského státu.

5.   Postup stratifikovaného náhodného výběru vzorků lokalit zajistí reprezentativnost na celém území státu.

Vzdálenosti mezi monitorovacími lokalitami jsou minimálně:

V případě členských států s rozlohou suchozemského území menší než 1 000 km2 není minimální vzdálenost mezi monitorovacími lokalitami stanovena.

6.   Při použití stratifikovaného náhodného výběru vzorků monitorovacích lokalit mohou členské státy určitou monitorovací lokalitu vyloučit, pokud splňuje alespoň jedno z následujících kritérií pro vyloučení:

7.   Členské státy vypracují seznam monitorovacích lokalit vybraných v souladu s odstavci 4, 5 a 6 na svém území („seznam monitorovacích lokalit“).

Seznam monitorovacích lokalit se v průběhu posuzovaného období nemění.

8.   Odchylně od odstavce 7 druhého pododstavce může být lokalita na seznamu monitorovaných lokalit kdykoli nahrazena, pokud lze dojít k závěru, že splňuje alespoň jedno z kritérií pro vyloučení uvedených v odstavci 6. Monitorovací lokality, které jsou ze seznamu vyloučeny, se nahradí použitím stratifikovaného náhodného výběru vzorků podle odstavců 4, 5 a 6.

9.   Členské státy neprodleně informují Komisi a Evropskou agenturu pro životní prostředí o seznamu monitorovacích lokalit a o každé jeho změně. Evropská agentura pro životní prostředí tento seznam zveřejní.

1.   Během doby pozorování stanovené v souladu s článkem 4 shromažďují členské státy údaje o včelách, pestřenkovitých, motýlech a nočních motýlech s denní aktivitou v každé monitorovací lokalitě prostřednictvím obchůzky transektu.

2.   Obchůzky transektu se provádějí zvlášť pro:

3.   Obchůzky transektu se provádějí ve stejné monitorovací lokalitě jednou měsíčně během doby pozorování, přičemž minimální časový interval je tři týdny.

4.   Odchylně od odstavce 3 platí, že pokud environmentální podmínky uvedené v odstavci 7 nejsou po delší dobu splněny, což brání provádění obchůzek transektu jednou měsíčně, mohou být obchůzky transektu prováděny méně často než jednou měsíčně.

5.   Odchylně od odstavce 3 mohou členské státy v monitorovacích lokalitách, u kterých je doba pozorování kratší než šest měsíců, provádět obchůzku transektu s vyšší četností. V tomto případě musí být minimální časový interval kratší než tři týdny.

6.   Při každé obchůzce transektu se zaznamenávají následující environmentální parametry:

7.   Obchůzky transektu se provádějí za environmentálních podmínek, při nichž jsou druhy uvedené v odstavci 1 aktivní v dospělém stádiu svého životního cyklu. Za tímto účelem stanoví členské státy pro environmentální parametry uvedené v odst. 6 písm. a) až f) podmínky, za kterých se mají obchůzky transektu provádět. Tyto podmínky mohou být přizpůsobeny místním podmínkám a v průběhu posuzovaného období se nemění.

8.   Délka každé obchůzky transektu je 1 km.

9.   Pro včely, pestřenkovité, motýly a noční motýly s denní aktivitou se v každé monitorovací lokalitě použije stejná trajektorie transektu. Trajektorie transektu se musí plně nacházet v rámci hranic monitorovací lokality. Trajektorie transektu může být souvislá nebo rozdělená na části. Před zahájením shromažďování údajů je-vztažena k zemskému povrchu a zmapována. Každá část trajektorie transektu se přiřadí k jednomu z typů ekosystémů uvedených v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci. Trajektorie transektu se v žádné monitorovací lokalitě nemění, pokud se nestane částečně nebo zcela nepřístupnou z důvodu vyšší moci.

10.   Obchůzka transektu se provádí konstantní rychlostí po celkovou efektivní dobu pozorování v délce 60 minut. Do doby pozorování se nezapočítává doba potřebná pro odchyt, manipulaci, identifikaci nebo evidenci exemplářů.

11.   Údaje se shromažďují v rámci následujícího vymezeného trojrozměrného pozorovacího prostoru kolem osoby provádějící obchůzku transektu („průzkumníka“):

12.   Každý záznam o exempláři se přiřadí k jednomu z typů ekosystémů uvedených v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci.

1.   Během doby pozorování stanovené v souladu s článkem 4 shromažďují členské státy údaje o nočních motýlech s noční aktivitou v každé monitorovací lokalitě pomocí světelných pastí.

2.   Světelné pasti musí být aktivní jednu noc v měsíci během doby pozorování, přičemž minimální časový interval mezi aktivními obdobími světelných pastí ve stejné monitorovací lokalitě je tři týdny.

3.   Odchylně od odstavce 2, pokud environmentální podmínky uvedené v odstavci 6 nejsou splněny po delší dobu, což brání umísťování světelných pastí každý měsíc, mohou být světelné pasti umísťovány méně často než jednou měsíčně.

4.   Odchylně od odstavce 2 lze světelné pasti umísťovat častěji než jednou měsíčně v monitorovacích lokalitách, kde je doba pozorování kratší než šest měsíců. V tomto případě musí být minimální časový interval kratší než tři týdny.

5.   Během aktivního období každé světelné pasti se zaznamenávají následující environmentální parametry:

6.   Světelné pasti se umísťují za environmentálních podmínek, během nichž jsou druhy uvedené v odstavci 1 aktivní v dospělém stádiu svého životního cyklu. Za tímto účelem stanoví členské státy pro environmentální parametry uvedené v odst. 5 písm. a) až f) podmínky, za kterých mají být světelné pasti umístěny. Tyto podmínky mohou být přizpůsobeny okolnostem v jednotlivých místech a v průběhu posuzovaného období se nemění.

7.   V každé monitorovací lokalitě se umístí dvě světelné pasti, přičemž vzdálenost mezi nimi musí být nejméně 50 m. Světelné pasti se umísťují nejméně 10 m od vodních ploch a nejméně 50 m od umělých zdrojů světla. Umístí se tak, aby vrchol světelného zdroje byl ve výšce 30 cm až 1 m nad úrovní terénu. V okruhu 1 m kolem každé pasti nesmí být žádné překážky, které by mohly blokovat světlo pasti.

8.   Poloha světelných pastí se u každé lokality před zahájením shromažďování údajů vztáhne k zemskému povrchu a zmapuje. Každá světelná past se přiřadí k jednomu z typů ekosystémů uvedených v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci. Umístění každé světelné pasti se v průběhu posuzovaného období nemění, pokud se nestane nedostupnou z důvodu vyšší moci.

9.   Členské státy musí ve všech monitorovacích lokalitách používat stejnou konstrukci světelné pasti a stejný typ světelného zdroje. Konstrukce světelné pasti a typ světelného zdroje se v průběhu posuzovaného období nemění.

Odchylně od prvního pododstavce lze v zeměpisných šířkách nad 60° s. š. použít jinou konstrukci světelné pasti a jiný typ světelného zdroje.

Světelný zdroj každé světelné pasti musí mít vysoký výkon v ultrafialovém a modrém rozsahu světla (350–550 nm). Světelné zdroje musí být řádně udržovány, aniž se v průběhu času podstatně změní intenzita světla nebo spektrální složení.

1.   Členské státy provádějí cílené monitorování všech druhů včel, pestřenkovitých a motýlů, které jsou posouzeny jako kriticky ohrožené. Pro tento účel může členský stát použít červený seznam ohrožených druhů EU (6) nebo národní červený seznam druhů, nebo obojí.

2.   Odchylně od odstavce 1, pokud je počet druhů stanovených v souladu s odstavcem 1 vyšší než patnáct, mohou členské státy omezit počet druhů, které mají být monitorovány, na patnáct.

3.   Členské státy vypracují seznam druhů, které mají být monitorovány v souladu s odstavci 1 a 2, a oznámí jej Komisi. Tento seznam se v průběhu posuzovaného období nemění.

4.   Druhy uvedené na seznamu podle odstavce 3 jsou monitorovány cílenými návštěvami v terénu alespoň jednou ročně ve známých lokalitách výskytu těchto druhů, přičemž se zjišťuje jejich přítomnost nebo nepřítomnost. Členské státy mohou v daném roce ukončit monitorování druhu, jakmile byl jeho výskyt zjištěn alespoň v jedné lokalitě.

5.   Všechny záznamy druhů uvedené v odstavci 3 jsou vztaženy k zemskému povrchu.

1.   Trendy v četnosti a rozmanitosti opylovačů se posuzují na základě údajů shromážděných členskými státy v souladu s tímto nařízením.

2.   Za účelem provedení posouzení podle odstavce 1 se pro každý členský stát vypočítá ukazatel běžných opylovačů pomocí metody stanovené v příloze II a pro každý členský stát se pomocí metody stanovené v příloze III vypočítá ukazatel bohatosti druhů opylovačů.

3.   Z rozsahu posouzení jsou vyloučeny nepůvodní druhy.

4.   První posuzované období začíná dne 16. prosince 2026 a končí v roce 2030. Každé následující posuzované období pak trvá šest let.