—

umožnění otevřené vědy pomocí sdílení a opakovaného použití dat, mimo jiné prostřednictvím evropského cloudu pro otevřenou vědu (EOSC)

—

posílení udržitelnosti, dostupnosti a odolnosti výzkumných infrastruktur v EVP

—

posílení genderové rovnosti a inkluzivnosti v EVP, zejména prostřednictvím meziodvětvového přístupu

—

zatraktivnění a zvýšení udržitelnosti kariéry ve výzkumu a podpora mobility

—

reforma hodnocení výzkumu

—

rozšiřování kapacit a činností v oblasti zhodnocování poznatků

—

uplatňování globálního přístupu k výzkumu a inovacím

—

vytvoření strategického plánu pro energetické technologie (SET) jako klíčové tematické složky EVP

—

zlepšení propojení mezi výzkumem a inovacemi a vysokoškolským vzděláváním v rámci EVP a plné využití potenciálu evropských ekosystémů výzkumu a inovací

—

zvýšení důvěry ve vědu prostřednictvím účasti občanů, jejich zapojení a komunikace o vědě

—

zlepšení přístupu EU k excelenci

—

uplatňování rovnosti v otevřené vědě

—

rozvoj evropského ekosystému vědy pro politiku (S4P)

—

usnadnění a urychlení odpovědného využívání umělé inteligence ve vědě v EU

—

posílení bezpečnosti výzkumu

—

urychlení investic do výzkumu a inovací v zájmu průmyslové transformace a konkurenceschopné udržitelnosti Evropy

—

urychlení metodik nového přístupu s cílem dosáhnout pokroku v biomedicínském výzkumu a testování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků

—

vytvoření soudržného a koordinovaného rámce pro evropský přístup k integritě a etice v oblasti výzkumu a inovací tváří v tvář novým výzvám

—

posílení výzkumu a inovací: nová éra v řízení výzkumu

—

jsou odměňovány a vyučovány postupy a dovednosti otevřené vědy a stávají se „novou normou“;

—

normy, nástroje a služby umožňují výzkumným pracovníkům vyhledávat, zpřístupňovat, znovu používat a kombinovat výsledky;

—

je zavedena a udržována sjednocená infrastruktura řízená komunitou, která umožňuje otevřené sdílení vědeckých výsledků;

—

Evropa je v čele sítě výzkumných dat FAIR (1) se zavedenými vazbami na další datové prostory;

—

výzkumným pracovníkům jsou poskytovány lepší právní podmínky a zdroje pro přístup k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných zdrojů a jejich opětovné použití a pro využívání publikací a dat pro vědecké účely.

—

podporovat využívání uzlu EU evropského cloudu pro otevřenou vědu evropskou výzkumnou komunitou;

—

podporovat rozšíření federace EOSC o několik uzlů a zajistit její škálovatelnost prostřednictvím společných norem a zásad používání federace EOSC od roku 2025;

—

vést další konzultace se zúčastněnými stranami a shromažďovat další důkazy o určených možnostech politiky s cílem zajistit, aby byl legislativní a regulační rámec EU pro autorská práva a údaje vhodný pro účely výzkumu;

—

rozšířit monitorovací rámec evropského cloudu pro otevřenou vědu o nejmodernější metodiky pro hodnocení dopadu souvisejících politik a postupů.

—

vytvořit vysoce hodnotnou federaci evropského cloudu pro otevřenou vědu a zvýšit její využívání;

—

zvýšit množství a produktivitu výzkumných dat FAIR v Evropě;

—

identifikovat oblasti pro opatření a iniciativy s cílem umožnit vytvoření rámce EU pro autorská práva a údaje, který bude vhodný pro účely výzkumu;

—

vyhodnotit dopad politik a postupů v oblasti otevřené vědy na základě zpravodajské platformy pro politiku v oblasti otevřené vědy.

—

posílené služby výzkumné infrastruktury lépe přizpůsobené potřebám uživatelů v kontextu současných i nových vědeckých, technologických a inovačních výzev a priorit politiky EU;

—

posílený evropský ekosystém výzkumné infrastruktury, a to i prostřednictvím konsolidace stávající výzkumné infrastruktury a identifikace nových projektů výzkumné infrastruktury, které zaplní mezery;

—

vytvoření integrovanějších a udržitelnějších systémů pro posílení přístupu k výzkumné infrastruktuře a jejím službám, zejména pro výzkumné pracovníky a inovátory z celého EVP;

—

větší dopad na výzkum a společnost a posílení spolupráce s průmyslem;

—

vytvoření lepších vazeb a případně interoperability mezi různými druhy infrastruktur (výzkumné infrastruktury, technologické infrastruktury, elektronické infrastruktury, datové infrastruktury);

—

dosažení většího zapojení zúčastněných stran do činností v oblasti výzkumné infrastruktury.

—

vypracování dlouhodobé strategie v oblasti výzkumných infrastruktur;

—

provádění jasného monitorování výkonnosti jednotlivých výzkumných infrastruktur;

—

provedení jasné analýzy finanční podpory výzkumných infrastruktur;

—

provedení strategické analýzy prostředí pro výzkumné infrastruktury v Evropě.

—

Z dlouhodobých a opakujících se činností: (1) Dlouhodobá strategie EU pro výzkumné infrastruktury včetně nového strategického přístupu k podpoře výzkumných infrastruktur ze strany EU; (2) plán ESFRI do roku 2026 a klíčové prvky pro analýzu prostředí do roku 2028, (3) monitorování ukazatelů ESFRI; (4) zapojení zúčastněných stran (zprávy o akcích/aktivitách).

—

Z krátkodobých aktivit, zprávy s doporučeními týkajícími se: (1) financování včetně synergií s vnitrostátním a regionálním financováním, EU a dalšími zdroji, (2) mezinárodní spolupráce s ohledem na aspekty bezpečnosti výzkumu; (3) posouzení dopadů plánu ESFRI; (4) odolnosti a ekologizace evropských výzkumných infrastruktur; (5) dalšího posílení konsorcií ERIC jako součásti ekosystému výzkumné infrastruktury.

—

prohloubit politický dialog a koordinaci politik a opatření mezi členskými státy a případně mezi přidruženými zeměmi a zúčastněnými stranami týkajících se genderové rovnosti a inkluzivnosti, zejména prostřednictvím meziodvětvového přístupu, v oblasti výzkumu a inovací včetně institucionálních/strukturálních změn prostřednictvím inkluzivních plánů genderové rovnosti, začlenění genderového rozměru do obsahu výzkumu a inovací, ukončení genderově podmíněného násilí a rozvoj genderového rozpočtování;

—

prosazovat genderovou rovnost a inkluzivnost, zejména prostřednictvím meziodvětvového přístupu, v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím využívání a zdokonalování stávajících doporučení a nástrojů;

—

zlepšit sběr dat, monitorování a hodnocení ohledně genderové rovnosti a inkluzivnosti, zejména prostřednictvím meziodvětvového přístupu, v oblasti výzkumu a inovací s cílem identifikovat úspěšné postupy a výzvy a případné nedostatky, které by měly být řešeny budoucími politikami a opatřeními;

—

snížit geografické rozdíly v řešení genderové rovnosti a inkluzivnosti, zejména prostřednictvím meziodvětvového přístupu, mezi členskými státy a případně mezi přidruženými zeměmi;

—

dosáhnout vyšší míry účasti žen a nedostatečně zastoupených výzkumných pracovníků, zlepšit kvalitu pracovních (a studijních) podmínek při zajištění genderové rovnosti, genderové vyváženosti, rovných příležitostí a inkluzivnosti pro výzkumné pracovníky ze všech prostředí včetně spravedlivějšího náboru nedostatečně zastoupených a marginalizovaných skupin, povyšování a přidělování rozpočtu, dostupnosti opatření pro sladění pracovního a soukromého života, bezpečnějšího prostředí bez genderově podmíněného násilí, lepší genderové vyváženosti v rozhodovacích pozicích a objektivních a kvalitnějších výstupů výzkumu a inovací.

—

navrhnout přístup k monitorování a hodnocení pro účinné provádění inkluzivních plánů GEP;

—

vypracovat pokyny pro uplatňování meziodvětvového přístupu v rámci politiky v oblasti výzkumu a inovací, včetně shromažďování, výběru a analýzy ukazatelů;

—

navrhnout přístup k monitorování a hodnocení, který by zvýšil využívání začlenění genderového rozměru do obsahu výzkumu a inovací;

—

posílený mechanismus začleňování genderového hlediska za účelem synergií s dalšími opatřeními v rámci EVP na unijní a vnitrostátní úrovni;

—

provádět kodex chování v oblasti genderově podmíněného násilí v oblasti výzkumu a inovací, který byl vypracován v rámci opatření č. 5 politického programu EVP na období 2022–2024;

—

zásady vypracované pro genderové rozpočtování a sledování výdajů v oblasti výzkumu a inovací.

—

podporovat uznávání výzkumných profesí a interoperabilitu a srovnatelnost kariér ve výzkumu v různých odvětvích a členských státech v souladu s doporučením Rady o evropském rámci pro přilákání a udržení výzkumných, inovačních a podnikatelských talentů v Evropě;

—

zlepšit nábor a pracovní podmínky včetně aspektů souvisejících s otevřeným a transparentním náborem založeným na výsledcích (OTM-R);

—

posílit dovednosti výzkumných pracovníků s cílem podpořit meziodvětvovou a mezioborovou kariéru;

—

podporovat lepší kariérní rozvoj a postup a utvářet nové investiční cesty s cílem snížit nejistotu a rozšířit spektrum kariérních příležitostí;

—

usilovat o vyváženější pohyb talentů včetně meziodvětvových toků;

—

zajistit efektivní a spolehlivé údaje ze Střediska pro sledování kariéry v oblasti výzkumu a inovací (ReICO);

—

vytvářet synergie s dalšími souvisejícími politickými opatřeními v oblasti EVP a souvisejícími současnými a budoucími iniciativami EU, zejména těmi, které podporují mobilitu výzkumných pracovníků v rámci Evropy, jako je například balíček Komise týkající se mobility talentů a dovedností.

—

společné vytvořené pokyny pro provádění doporučení Rady o evropském rámci pro přilákání a udržení výzkumných, inovačních a podnikatelských talentů v Evropě, pro kvalitnější pracovní místa a lépe fungující trh práce ve výzkumu;

—

komunita odborníků z praxe pro sdílení zkušeností a posílení kariéry v oblasti výzkumu na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni a na úrovni organizací;

—

konsolidované středisko ReICO se zapojením relevantních aktérů mimo komunitu v oblasti výzkumu a inovací a společné odstraňování nedostatků;

—

doporučení pro lepší profesní rozvoj a kariérní postup včetně evropských modelů, jako je postup jmenování na stálé pracovní místo, a souvisejících mechanismů hodnocení a financování;

—

spoluvytvářené investiční cesty, spojování a koordinace sil a společné navrhování iniciativ s cílem snížit nejistotu a usnadnit kariérní cesty k neakademickým kariérám v oblasti výzkumu.

—

provést institucionální změny s cílem zlepšit hodnocení výzkumu;

—

měřit úroveň pokroku dosaženého při reformách hodnocení výzkumu;

—

zvyšovat znalosti a povědomí o reformách;

—

identifikovat nedostatky v reformách, veškeré omezující nebo blokující faktory a další potřebná opatření;

—

v konečném důsledku přispět ke zvýšení kvality, výkonnosti a dopadu výzkumu, a tím i k zatraktivnění kariéry v oblasti výzkumu.

—

identifikace a široké sdílení osvědčených postupů, souborů nástrojů a doporučení pro hodnocení výzkumu;

—

pořádání mezinárodních dialogů, akcí zaměřených na šíření informací a vzájemné učení ze strany Komise, Koalice pro podporu hodnocení výzkumu (Coalition for Advancing Research Assessment, CoARA) a členských států;

—

provádění reforem hodnocení výzkumu ve výzkumných institucích;

—

vypracování studie s cílem identifikovat změny vnitrostátních rámců, změny provedené výzkumnými institucemi a změny očekávané v akčních plánech signatářů Dohody o reformě hodnocení výzkumu;

—

pokračování vnitrostátních dialogů mezi vnitrostátními orgány a výzkumnými organizacemi.

—

znalosti a povědomí o postupech a reformách hodnocení výzkumu ze strany koalice CoARA, výzkumných organizací (včetně organizací provádějících, financujících a hodnotících výzkum), vnitrostátních orgánů a institucí EU a zapojení do těchto postupů a reforem;

—

podpora, mapování a analýza změn provedených ve vnitrostátních rámcích a v jednotlivých výzkumných institucích;

—

identifikace případných zbývajících nedostatků reforem a případných opatření, která jsou ještě nutná na všech úrovních (institucionální, vnitrostátní a evropské).

—

posílit zhodnocování a využívání poznatků, dovedností a odborné podpory;

—

zlepšit přístup k duševnímu vlastnictví a údajům získaným z výzkumu a inovací a jejich využívání;

—

upevnit kulturu zhodnocování poznatků.

—

budování způsobilosti zprostředkovatelů k posilování vazeb mezi akademickou obcí, průmyslem a veřejnými orgány;

—

zlepšování přístupu k duševnímu vlastnictví a jeho ochrany, zejména prostřednictvím odpovědného udělování licencí a sdílené správy dat;

—

posilování kapacit a dovedností v oblasti zhodnocování poznatků u aktérů v oblasti výzkumu a inovací včetně výzkumných a financujících organizací;

—

zvýšení využívání výsledků multidisciplinárního výzkumu včetně sociálních, uměleckých a humanitních věd;

—

zlepšení rámce měření pro zachycení vytvořené širší společenské hodnoty.

—

evropský systém zásad odpovědného udělování licencí a sdíleného přístupu ke správě dat, který by usnadnil rozsáhlejší meziodvětvovou spolupráci, přinesl prospěch podnikům i společnosti a zohlednil bezpečnostní aspekty výzkumu;

—

„výukové laboratoře pro tvorbu hodnot“ pro rozvoj dovedností v oblasti zhodnocování poznatků a podnikání prostřednictvím cílených školení, vzájemného učení a kontaktu se vzory;

—

politické pokyny pro zvýšení a urychlení přejímání výsledků v oblasti výzkumu a inovací multidisciplinární povahy v Evropském výzkumném prostoru, které vycházejí z podkladové studie Komise a z práce na vytvoření specializované komunity;

—

komplexní rámec měření, který by zachycoval široké spektrum činností v oblasti zhodnocování poznatků, a umožnil tak sledovat výkonnost EVP v této oblasti.

—

zaručit, aby politický program EVP na období 2025–2027 zahrnoval mezinárodní rozměr jako průřezovou, dlouhodobou a základní charakteristiku ekosystému výzkumu a inovací;

—

posílit rozhraní mezi vědou, politikou a diplomacií;

—

řešit globální výzvy a současně chránit strategické zájmy, hodnoty a zásady Unie, jejích členských států a případně přidružených zemí;

—

podporovat rovné podmínky na úrovni EU u mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací;

—

prohloubit znalosti o dvoustranné spolupráci vedené členskými státy a případně přidruženými zeměmi se zeměmi mimo EU.

—

opakované mapování dvoustranné a mnohostranné vědecké spolupráce členských států a případně přidružených zemí a zúčastněných stran;

—

podpora synergií s dalšími programy a iniciativami EU, jako je například strategie Global Gateway;

—

koordinace a sladění s ostatními opatřeními v rámci EVP, jako je například navrhované opatření týkající se bezpečnosti výzkumu;

—

poskytování podnětů a pokynů ohledně toho, jak posílit mezinárodní rozměr příštího rámcového programu.

—

evropský rámec pro vědeckou diplomacii (2025);

—

plán pro mnohostranný dialog o hodnotách a zásadách mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací (2025);

—

nové pilotní iniciativy v rámci přístupu Tým Evropa, které budou zahrnovat i Latinskou Ameriku a Karibik v roce 2025 a Indii v roce 2026; a rozšíření současných přístupů Týmu Evropa i na Afriku a Čínu;

—

stanovisko ke způsobu organizace mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací se třetími zeměmi v rámci příštího rámcového programu.

—

zajistit hlubší propojení mezi komunitou v oblasti výzkumu a inovací a průmyslem s cílem podpořit zavádění inovací v oblasti čisté energie, aniž by se zvýšila administrativní zátěž;

—

vytvořit společné přístupy k průřezovým otázkám včetně rozvoje dovedností, výzkumu a inovací přizpůsobených společenským potřebám, digitalizace, pronikání na trh a přístupnosti trhu;

—

přezkoumat současný rozsah technologií s cílem navrhnout v případě potřeby nové relevantní technologie v oblasti čisté energie;

—

zlepšit spolupráci mezi evropskými technologickými a inovačními platformami a evropskými průmyslovými sdruženími.

—

zřídit pět průřezových pracovních skupin, které budou vydávat nástroje a vypracovávat doporučení týkající se průřezových otázek v rámci plánu SET;

—

vytvořit pracovní skupinu pro vodík s cílem realizovat pilotní projekt EVP pro zelený vodík;

—

sladit priority v oblasti výzkumu a inovací mezi členskými státy a EU a zároveň podporovat přeshraniční společná opatření evropských výzkumných center, univerzit a průmyslových odvětví.

—

sladění všech strategických programů pro výzkum a inovace specifických pro danou oblast/technologii a prováděcích plánů s novými prioritami EU a vypracování prováděcích plánů;

—

politická doporučení k lepšímu začlenění následujících oblastí do výzkumného a inovačního rámce plánu SET v oblasti energetiky: oběhovost a nahrazování materiálů; výzkum a inovace pro potřeby společnosti; digitalizace, dovednosti; pronikání na trh;

—

zlepšené sledování pokroku prostřednictvím informačního systému plánu SET.

—

dosáhnout lepší soudržnosti mezi strategiemi, politikami, programy a financováním výzkumu a inovací a vysokoškolským vzděláváním. zajistit užší spolupráci a dialog mezi těmito dvěma oblastmi na unijní, vnitrostátní, regionální a institucionální úrovni;

—

dosáhnout silnějších a propojenějších regionálních systémů výzkumu a inovací a zmenšení evropských rozdílů v inovacích;

—

zlepšovat znalosti, ukazatele a nástroje pro provádění komplexních meziodvětvových strategií a sladit inovace s širšími společenskými cíli;

—

zajistit vyšší úroveň povědomí o výzkumu a vzdělávání a jejich lepší doplňkovost;

—

snížit roztříštěnost a regionální rozdíly v evropském prostředí výzkumu a inovací;

—

posílit spolupráci mezi akademickými, veřejnými a soukromými subjekty.

—

vypracování doporučení vytvořených za účelem navrhování a provádění strategií na institucionální, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni;

—

identifikace současných právních překážek na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni, zásad a hlavních prvků nezbytných pro vytvoření právního rámce pro zavedení páté svobody, doporučení pro upevnění pozice evropských vysokoškolských institucí v čele světového výzkumu a inovací;

—

identifikace politik, mechanismů a pobídek na podporu užší spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi a ostatními aktéry v oblasti výzkumu a inovací;

—

přijetí plánu ambicí pro strategické sladění EVP/EHP (v oblasti vysokoškolského vzdělávání).

—

zvýšit zapojení veřejnosti do výzkumu a inovací, občanské vědy a vědecké komunikace prostřednictvím společně vypracovaných pokynů;

—

vyvinout účinnější mechanismy pro významné a inkluzivní zapojení veřejnosti do výzkumu a inovací;

—

posílit vazby mezi vědou a společností na vnitrostátní/regionální/místní úrovni;

—

zvýšit vědeckou gramotnost a vědecký kapitál prostřednictvím užších vazeb mezi vědeckou komunitou a mladými lidmi a lidmi, kteří se obvykle nezabývají vědou.

—

hlavní zásady inkluzivního zapojení: vypracovat společné přístupy pro zapojení veřejnosti do výzkumu a inovací a vědecké komunikace;

—

aktivity propojující výzkumné pracovníky a mladé lidi: inovativní způsoby účinného a inkluzivního angažování a zapojení mladých lidí do vědy prostřednictvím přizvání odborníků z praxe, kteří poskytnou osvědčené vnitrostátní postupy, a navázat na tuto práci při přípravě příruček a pokynů v rámci projektů financovaných EU;

—

propojovat vědu a občany, organizovat činnosti, které propojují a posilují místní komunity v oblasti výzkumu a inovací s různými zúčastněnými stranami a občany v souvislosti s tématem vědy a její role ve společnosti;

—

vzájemné učení o důvěře ve vědu, upevňování a sdílení znalostí o tom, jak budovat, měřit a posilovat důvěru prostřednictvím zapojení veřejnosti;

—

mechanismus a systém financování určený k povznesení osvědčených postupů vnitrostátních iniciativ v oblasti účasti a zapojení občanů na úroveň EU.

—

zlepšit přístup k excelenci v celé EU;

—

přispívat k soudržnému a synergickému navrhování a provádění investic EU do výzkumu a inovací z programů politiky soudržnosti a 10. rámcového programu pro výzkum a inovace;

—

navázat užší vazby mezi regionálními orgány s iniciativami v rámci programů výzkumu a inovací a poskytovat pobídky k zahájení vnitrostátních iniciativ, které doplňují iniciativy na úrovni EU.

—

pokračování v práci podskupiny RIMA v rámci Fóra EVP, která sdružuje vnitrostátní orgány pro výzkum a inovace a řídící orgány programů politiky soudržnosti s cílem usnadnit sdílení informací o výsledcích a postupech iniciativ EU.

—

doporučení týkající se zlepšení přístupu k excelenci a zajištění soudržnosti a synergií mezi programy;

—

zpráva o pokroku při provádění doporučení z první fáze průzkumu RIMA podle stávajícího právního rámce (např. komunikace, budování kapacit, dlouhodobé plánování, dostupnost údajů a přístup založený na datech, prováděcí pravidla a modely koordinace mezi oběma komunitami);

—

poradenství ohledně vytváření silnějších synergií v budoucnu mezi politikou soudržnosti, zejména v oblasti inteligentní specializace, při současném využití synergií s opatřeními financovanými v rámci části programu „Rozšiřování účasti“, a rámcovým programem;

—

výměna osvědčených postupů pro zlepšení přístupu k excelenci, zejména vnitrostátních politik, opatření a nástrojů, které usnadňují přístup k vědeckým a inovačním sítím, a návrhů politik, zejména pro spolupráci mezi členskými státy.

—

identifikovat překážky a výzvy týkající se rovnosti v praktickém uplatňování otevřené vědy a navrhnout způsoby, jak na ně politicky reagovat;

—

rozšířit neziskové modely vědeckého publikování s otevřeným přístupem, které mají široký dopad a jsou uznávány napříč obory, a to i v rámci hodnocení výzkumu;

—

budovat kapacity v oblasti dovedností týkajících se otevřené vědy a spravedlivého přístupu výzkumné komunity EVP k infrastrukturám otevřené vědy;

—

rozvíjet politické přístupy EU s cílem identifikovat cesty k větší rovnosti v rámci postupů a infrastruktur v oblasti otevřené vědy.

—

zkoumání vnitrostátních zkušeností a politických rámců v souvislosti s přístupem, pokrytím a koncepcí infrastruktur pro otevřenou vědu, politikami vědeckého publikování a kapacitami výzkumných pracovníků v oblasti otevřené vědy;

—

zahájení vzájemného učení o rovnosti v otevřené vědě v letech 2025/2026;

—

podpora šíření dovedností a odborné přípravy s cílem řešit nerovnosti v praktickém uplatňování otevřené vědy;

—

pořádání seminářů pro orgány veřejné správy s cílem identifikovat doporučení pro instituce a tvůrce politik a vydat zprávu v roce 2027.

—

zhodnocení výzev v oblasti rovnosti v otevřené vědě v zemích EVP (s ohledem na stávající rozmanitost rámců, kapacit, financování atd.);

—

politická a finanční podpora provozu vysoce kvalitních neziskových služeb otevřeného přístupu k odborným publikacím v celém EVP;

—

vývoj a šíření sdílených nástrojů, školicích metod a služeb pro zvýšení kapacity, pokud jde o dovednosti v oblasti otevřené vědy; ve spolupráci se zúčastněnými stranami;

—

doporučení pro rozvoj politického přístupu EU k rovnosti v otevřené vědě v rámci jejích jednotlivých postupů.

—

dále rozvíjet „vědu pro politiku“ a zlepšit průřezového začleňování znalostí do veřejných politik;

—

podporovat a posilovat evropský ekosystém S4P napříč všemi přístupy, odvětvími a úrovněmi správy;

—

podporovat spolupráci mezi sítěmi relevantních aktérů a podporovat identifikaci a výměnu osvědčených postupů a vzájemné učení.

—

síť národních koordinátorů vědy pro politiku, která sdružuje úředníky působící v oblasti S4P ve vnitrostátních správních orgánech a institucích zabývajících se politikou výzkumu a inovací v celé Evropě, jejichž cílem je koordinovat úsilí o začlenění přístupů v oblasti S4P do svých správních postupů na všech úrovních správy a podporovat vzájemné učení mezi jednotlivými zeměmi;

—

komunita odborníků z praxe v oblasti S4P s cílem podpořit silné celoevropské a mezinárodní vazby a větší interakci, vzájemné učení a spolupráci sítí a aktérů S4P.

—

pravidelný dialog mezi sítí, komunitou odborníků z praxe a dalšími zainteresovanými stranami s cílem prozkoumat, jak vytvořit nezbytné podmínky pro účinné propojení výzkumu a politiky;

—

je podporováno vzájemné učení, které posiluje dovednosti a kompetence a umožňuje spolupráci v oblasti S4P napříč různými odvětvími a úrovněmi správy;

—

je vytvořeno středisko pro sledování evropského prostředí S4P a jeho postupů, které shromažďuje informace o faktorech úspěchu a společných problémech spojených s působením na rozhraní vědy a politiky.

—

sladění politik v oblasti umělé inteligence ve vědě včetně společného určování prioritních oblastí;

—

rozsáhlejšímu sdílení odborných znalostí a zdrojů mezi zeměmi;

—

vytvoření základu pro spolupráci a budoucí zapojení, pro sdílení osvědčených postupů a pro přilákání dalších podobně smýšlejících partnerů;

—

užší spolupráci se zúčastněnými stranami a k jejich zapojení, vytváření sítí a budování komunity.

—

strategie pro umělou inteligenci ve vědě;

—

zřízení Evropské rady pro výzkum umělé inteligence;

—

dohoda o zaměření financování umělé inteligence ve vědě.

—

aktualizovat, propagovat a šířit vyvíjející se pokyny EVP pro používání generativní umělé inteligence ve výzkumu (nejméně jednou ročně v letech 2025, 2026 a 2027);

—

společný plán pro umělou inteligenci ve vědě (2025);

—

strategický program financování dohodnutý s členskými státy a případně také s evropskými poskytovateli finančních prostředků (2026);

—

společné projekty, pokud je účastníci považují za proveditelné/užitečné (2026–2027);

—

dohodnutý plán pro soustavnou spolupráci a rozvoj politiky (2027).

—

zlepšit bezpečnost výzkumu v EU, aby bylo zachováno silné a otevřené akademické prostředí, přičemž základem bude doporučení Rady o bezpečnosti výzkumu;

—

poskytnout tvůrcům politik prostor pro spolupráci za účelem sdílení zkušeností a provádění a rozvoje vnitrostátního přístupu ke zmírňování rizik při současném respektování akademické svobody a institucionální autonomie;

—

umožnit evropskému odvětví výzkumu a inovací optimalizovat příležitosti a zmírňovat rizika mezinárodní spolupráce a udržet mezinárodní spolupráci na otevřené a bezpečné úrovni.

—

usilovat o vytvoření evropského prostoru pro spolupráci v oblasti bezpečnosti výzkumu prostřednictvím strukturální spolupráce mezi odborníky z členských států, poskytovateli finančních prostředků na výzkum a organizacemi zúčastněných stran v oblasti výzkumu a inovací na úrovni EU, jakož i prozkoumat a posoudit možnosti strukturálnější podpory v tomto ohledu, například prostřednictvím Evropského odborného centra pro bezpečnost výzkumu, přičemž se zohlední stávající struktury a vytvoří se propojení s jednotnou platformou;

—

svolat tvůrce politik, odborníky a profesionály z praxe k jednání o tématu bezpečnosti výzkumu na evropské stěžejní konferenci o bezpečnosti výzkumu, která se bude konat každé dva roky (2025, 2027);

—

mapovat, monitorovat a analyzovat opatření a iniciativy v oblasti bezpečnosti výzkumu na vnitrostátní a unijní úrovni, mimo jiné prostřednictvím monitorování bezpečnosti výzkumu prováděného jednou za dva roky (2025, 2027);

—

podporovat sdílení informací, vzájemné učení a budování kapacit, zejména pro účely rozvoje vnitrostátních přístupů k bezpečnosti výzkumu;

—

vypracovat pokyny a nástroje pro bezpečnostní opatření v programech financování výzkumu na vnitrostátní a unijní úrovni, jakož i pro řízení rizik a postupy náležité péče v organizacích provádějících výzkum (tj: v jednotné platformě pro řešení zahraničních zásahů do oblasti výzkumu a inovací);

—

užší spolupráce s mezinárodními partnery v oblasti přístupů a opatření týkajících se bezpečnosti výzkumu.

—

dosáhnout lepšího porozumění potřebám průmyslu v oblasti výsledků výzkumu a inovací a investic do nich, což umožní tvůrcům politik a financujícím agenturám navrhnout a zavést cílené nástroje pro mobilizaci investic do výzkumu a inovací;

—

zvýšit synergie při financování výzkumu a inovací, zejména ze strany průmyslu, pro účely přenosu technologií, demonstrátorů, rozšiřování, ověřování a technologických infrastruktur;

—

usnadnit cestu k zavádění a využívání pokročilých technologií v průmyslu se zaměřením na udržitelnost a společenský prospěch.

—

integrace současných nástrojů na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni, vyzdvihování osvědčených postupů při jejich používání, usnadňování výměny zkušeností a poskytování příležitostí členským státům a regionům ke sdílení osvědčených postupů a k přinášení nových poznatků;

—

uplatňování evropského přístupu k technologickým infrastrukturám založeného na poptávce, včetně pilotních akcí a možných režimů financování, jako součást stávající práce na výzkumných a technologických infrastrukturách;

—

rozvoj, testování a provádění přístupu založeného na souboru politických nástrojů pro urychlení dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví a podporu oběhového hospodářství při současném zajištění příspěvku ze strany komunity zapojené do realizace plánu SET.

—

zmapování politických nástrojů podporujících průmyslový výzkum a inovace;

—

příspěvek k evropské politice v oblasti výzkumných a technologických infrastruktur, včetně opatření vedoucích k využívání těchto infrastruktur ze strany průmyslu, zejména malými a středními podniky, začínajícími a rychle se rozvíjejícími podniky, na základě poptávky;

—

budování a výměna znalostí a zkušeností v oblasti vnitrostátních plánů v oblasti průmyslových technologií pro dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví;

—

přispívání k evropské monitorovací platformě pro technologie a průmyslové demonstrátory (Evropské inovační centrum pro průmyslovou transformaci a emise – INCITE).

—

program rozvoje metodik nového přístupu a infrastruktury, který určuje, kde jsou metodiky nového přístupu nejpotřebnější a kde se očekává jejich největší krátkodobý až střednědobý dopad (4. čtvrtletí 2027);

—

členské státy a zúčastněné strany určí opatření, která by mohly společně podporovat za účelem rozvoje nových metodik nového přístupu a souvisejících infrastruktur (1. čtvrtletí 2028);

—

strategie pro přijetí a zavádění metodik nového přístupu, která stanoví kritéria pro používání metodik nového přístupu (3. čtvrtletí 2027);

—

členské státy a zúčastněné strany společně podporují validaci a kvalifikaci omezeného souboru metodik nového přístupu určených k přijetí a zavedení do zákonem vyžadovaných zkoušek léčivých přípravků a zdravotnických prostředků (4. čtvrtletí 2027 – 3. čtvrtletí 2028);

—

plán vzdělávání a odborné přípravy v oblasti metodik nového přístupu (1. čtvrtletí 2027) a společné programy vzdělávání a odborné přípravy (2. čtvrtletí 2027 – 2. čtvrtletí 2028);

—

harmonizovaný program otevřenosti a informovanosti v oblasti metodik nového přístupu, který zlepšuje otevřený přístup k protokolům metodik nového přístupu a k výsledkům pokusů na zvířatech. Program poskytne pokyny pro členy etických komisí, hodnotitele a regulační orgány na základě osvědčených postupů v zúčastněných členských státech. Navrhují se v něm konkrétní opatření ke zvýšení důvěry regulačních orgánů v metodiky nového přístupu včetně lepšího pochopení potenciálu a omezení metodik nového přístupu (2. čtvrtletí 2028);

—

alespoň jedna významná konference s cílem zvýšit povědomí občanské společnosti a pacientů o biomedicínském výzkumu a o objevování a vývoji léků (3. čtvrtletí 2028).

—

vytvořit komunitu pro výměnu informací s cílem usnadnit diskuse o novém přístupu k etice a integritě v oblasti výzkumu, který je technologicky neutrální a usnadní inovace a podpoří excelenci, přičemž bude respektovat zjednodušení a přístup „etika již od návrhu“;

—

koordinovat opatření na posilování etiky a integrity, předcházení porušování předpisů a řešení překážek při uplatňování stávajících etických pokynů;

—

postupně vytvořit evropskou síť pro zavedení rámce pro integritu a etiku výzkumu, včetně plánu opatření a ukazatelů výkonnosti, s přihlédnutím k již existujícím sítím a strukturám;

—

vytvořit vizi ekosystému etického poradenství a podpory založeného na důvěře, který umožní vědě a výzkumu prosazovat odpovědné inovace v souladu se společenskými zájmy.

—

zaujmout koordinovaný přístup k integritě a etice s cílem usnadnit reakce odvětví na tuto výzvu a další vznikající výzvy;

—

současně poskytovat širokou škálu nástrojů pro předvídání, prevenci, řízení a zmírňování nových výzev narušujících integritu výzkumu;

—

vytvořit skutečně funkční, soudržný a udržitelný evropský přístup na podporu výzkumných pracovníků při řešení etických výzev.

—

vytvoření koordinační struktury (v podobě evropské platformy), která bude sdružovat stávající evropské sítě pro etiku a integritu výzkumu;

—

podrobný plán opatření a ukazatelů výkonnosti;

—

praktické pokyny, provozní soubory nástrojů a standardní operační postupy;

—

přístup ke společným vzdělávacím akcím na pilotním základě.

—

dosáhnout lepšího uznání profese vedoucího výzkumu, jakož i atraktivních a jasnějších profesních drah pro vedoucí výzkumu;

—

zajistit rozsáhlý a snadný přístup ke vzdělávacím materiálům a k aktivitám/nástrojům prohlubování dovedností pro vedoucí výzkumu včetně začínajících vedoucích výzkumu a včetně pokynů týkajících se nástrojů umělé inteligence;

—

vytvořit uznávaný celoevropský systém vzdělávání a rozvoje dovedností pro vedoucí výzkumu s prvky vzájemného učení a mobility, které zajistí začlenění priorit a hodnot EVP, např. etiky a integrity výzkumu, otevřené vědy a genderové rovnosti;

—

zlepšit vytváření kontaktů s vedoucími výzkumu z veřejného a soukromého sektoru, což povede k lepší informovanosti o programech profesního rozvoje, kariérním postupu a dostupných možnostech odborné přípravy.

—

zavedení v roce 2025 a realizace zastřešujícího a flexibilního kariérního a kompetenčního rámce pro vedoucí výzkumu; uskutečnění informační kampaně založené na důkazech v členských státech, jejíž výsledky budou zveřejněny v roce 2026;

—

spoluvytvoření Evropské charty pro vedoucí výzkumu v roce 2026 a vytvoření trojúhelníkového přístupu organizací provádějících výzkum, organizací financujících výzkum a evropského průmyslu, což zajistí uznávání napříč odvětvími; navržení přístupů k budování kapacit; a analýza úlohy řízení výzkumu u vybraných opatření financovaných v rámci rozšiřování účasti na programu Horizont Evropa s cílem sledovat dopad na celkovou účinnost a efektivitu systému výzkumu a inovací;

—

zahájení provozu centralizovaného online střediska v roce 2027, pokud možno v rámci připravované platformy EVP pro využívání talentů, které bude shromažďovat současné a nové učební plány, vzdělávací materiály, nástroje pro prohlubování dovedností vedoucích výzkumu a přístup k důležitým vzdělávacím a certifikačním programům pro stávající i začínající odborníky.