(1)

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu (1) spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku (2) a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států (3). Tento rámec má za cíl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Prosazuje také odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.

(2)

Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl mimo jiné do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů (4), jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze (PMN)), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.

(3)

Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(4)

Na doporučení Komise má Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.

(5)

Slovensko dne 15. října 2024 předložilo Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v článku 36 nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí s ohledem na důvody uvedené Slovenskem.

(6)

Za účelem vytvoření rámce pro dialog vedoucí k předložení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů zaslala Komise dne 21. června 2024 Slovensku podle článku 9 nařízení (EU) 2024/1263 referenční trajektorii (5). Dne 15. října 2024 Komise tuto referenční trajektorii zveřejnila (6). Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik a zajišťuje, aby byl do konce období fiskální korekce za předpokladu, že nejsou po tomto období přijata žádná další rozpočtová opatření, veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo ve střednědobém horizontu zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí během období korekce snížen pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto referenční hodnotou setrval. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. V souladu s čl. 6 písm. d) a články 7 a 8 nařízení (EU) 2024/1263 je referenční trajektorie rovněž v souladu s referenční hodnotou pro schodek, ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu a ochranným opatřením pro odolnost schodku. Referenční trajektorie Slovenska stanoví, že na základě předpokladů Komise, z nichž vycházejí předběžné pokyny předané v červnu 2024, a za předpokladu čtyřletého období korekce by čisté výdaje neměly růst více než o hodnoty uvedené v tabulce 1. To odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů během období korekce (2025–2028) o 2,0 %.

Tabulka 1: Referenční trajektorie, kterou Komise poskytla Slovensku dne 21. června 2024

(7)

V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Slovensko a Komise od června do září 2024 technický dialog. Dialog se zaměřoval na dráhu čistých výdajů, kterou Slovensko plánuje, a související předpoklady (zejména fiskální korekci zatíženou odkladem úsilí v roce 2026, což bylo vysvětleno investicemi do obrany a vnitrostátním spolufinancováním grantů financovaných z EU), jakož i na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.

(8)

V září a říjnu 2024 byl v souladu s čl. 11 odst. 3 a čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263 a podle informací poskytnutých Slovenskem v jeho plánu národní střednědobý fiskálně-strukturální plán projednán v Hospodářské a sociální radě, jejímiž členy jsou odbory, svaz zaměstnavatelů, sdružení zaměstnavatelů a obce Slovenska.

(9)

Dne 26. července 2024 Rada rozhodla, že na Slovensku existuje nadměrný schodek z důvodu nedodržení kritéria schodku (7). Toto doporučení se vydává současně s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU s cílem odstranit na Slovensku nadměrný schodek veřejných financí (8). Souběžné přijetí uvedených doporučení, které je dáno a opodstatněno přechodem na nový rámec správy ekonomických záležitostí, zajišťuje soulad mezi doporučenými postupy korekce.

(10)

Dne 15. října 2024 předložilo Slovensko svůj návrh rozpočtového plánu na rok 2025. Komise přijala stanovisko k tomuto návrhu rozpočtového plánu dne 26. listopadu 2024 (9).

(11)

Dne 19. června 2024 dospěla Komise k závěru, že se Slovensko potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Slovensko konkrétně čelí zranitelnosti související s nákladovou konkurenceschopností, vnější rovnováhou, trhem s bydlením a zadlužením domácností (10).

(12)

Dne 21. října 2024 vydala Rada sérii doporučení pro Slovensko v rámci evropského semestru (11).

(13)

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:

(14)

Hospodářská činnost na Slovensku v roce 2023 vzrostla o 1,4 %, což bylo zapříčiněno poklesem soukromé a veřejné spotřeby. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se očekává, že v roce 2024 ekonomika poroste o 2,2 % vzhledem ke stabilní soukromé spotřebě, ale slabší poptávce po vývozu. V roce 2025 by měl reálný HDP vzrůst o 2,3 %, jelikož bude stimulován soukromou spotřebou a investicemi. V roce 2026 by měl reálný HDP vzrůst o 2,5 %, jelikož se očekává stabilní soukromá spotřeba a kladný čistý vývoz. V horizontu prognózy (tj. 2024–2026) se očekává mírný pokles růstu potenciálního HDP na Slovensku z 2,3 % v roce 2024 na 2,2 % v roce 2026. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 5,8 % a na základě prognózy Komise dosáhne v roce 2024 hodnoty 5,5 %, v roce 2025 hodnoty 5,3 % a v roce 2026 hodnoty 5,1 %. Předpokládá se, že inflace (deflátor HDP) klesne z 10,1 % v roce 2023 na 4,4 % v roce 2024 a podle prognózy dosáhne v roce 2025 hodnoty 3,8 % a v roce 2026 hodnoty 2,8 %.

(15)

Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Slovenska v roce 2023 činil 5,2 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 očekává, že v roce 2024 dosáhne 5,8 % HDP, načež v roce 2025 klesne na 4,7 % HDP a v roce 2026 za předpokladu nezměněné politiky na 4,1 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 zahrnují i návrh rozpočtu Slovenska na rok 2025, který vláda v říjnu předložila vnitrostátnímu parlamentu. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 56,1 % HDP. Na základě prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 zvýší na 58,9 % HDP. Na konci roku 2025 by měl vzrůst na 59,8 % HDP a na konci roku 2026 na 61,8 % HDP. Fiskální projekce Komise nezohledňují politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nejsou podloženy důvěryhodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.

(16)

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Slovenska se vztahuje na roky 2025–2028 a zahrnuje fiskální korekci v délce čtyř let.

(17)

Plán obsahuje veškeré informace požadované v článku 13 nařízení (EU) 2024/1263.

(18)

Plán představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2028 ve výši 2,0 %. Průměrný růst čistých výdajů uvedený v plánu na období korekce (2025–2028) odpovídá (12) referenční trajektorii, kterou Komise předala dne 21. června 2024. Plán předpokládá postupné snižování růstu potenciálního HDP z 2,4 % v roce 2025 na 1,4 % v roce 2028. Dále se v plánu předpokládá, že míra růstu deflátoru HDP klesne z 4,6 % v roce 2024 na 3,2 % v roce 2025 a poté na 2,9 % v roce 2028.

Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Slovenska

(19)

Pokud by se naplnila dráha čistých výdajů stanovená v plánu a výchozí předpoklady, veřejný dluh by se podle plánu postupně zvyšoval z 58,5 % v roce 2024 na 62,1 % HDP v roce 2027 a poté by se začal snižovat až na 61,4 % na konci období korekce (2028), jak je uvedeno v následující tabulce. Očekává se, že referenční hodnota 60 % HDP uvedená ve Smlouvě bude poprvé překročena v roce 2026, a to na úrovni 61,6 % HDP, a nad referenční hodnotou zůstane i v dalších letech období korekce. Následně se ve střednědobém horizontu (tj. do roku 2038) bude poměr dluhu k HDP podle plánu postupně snižovat až na 54,8 % HDP do roku 2038.

Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Slovenska

Podle plánu se tedy veřejný dluh ve střednědobém horizontu sníží pod referenční hodnotu 60 % HDP uvedenou ve Smlouvě. To se na základě předpokladů plánu jeví jako věrohodné, neboť podle všech deterministických zátěžových testů v rámci analýzy udržitelnosti dluhu provedené Komisí by dluh měl být do roku 2038 nižší než 60 % HDP. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu je v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 6 písm. a) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(20)

Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů plánu by schodek veřejných financí měl v roce 2024 dosáhnout 5,9 % HDP a postupně se snížit na 1,8 % v roce 2028. Očekává se, že v roce 2027 se schodek vrátí pod úroveň 3 % HDP a bude činit 2,9 % HDP. Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce (2028) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP. Kromě toho schodek veřejných financí nepřekročí 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2038). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 6 písm. b) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(21)

Časový profil fiskální korekce, měřený změnou primárního strukturálního salda, podle plánu na rozdíl od výchozí lineární dráhy, kterou požaduje čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263, odkládá největší úsilí na závěr období. V roce 2025 činí fiskální korekce primárního strukturálního salda 0,8 procentního bodu, což je o 0,5 procentního bodu méně než průměrná roční korekce v horizontu plánu. Méně ambiciózní fiskální korekce v roce 2025 je vysvětlena odloženou realizací vojenských investic z předchozích let, které v roce 2025 dosáhnou 0,4 % HDP. Korekce tak odkládá úsilí na rok 2026, kdy má plánovaná korekce primárního strukturálního salda být o 0,5 procentního bodu vyšší než průměrná roční korekce. V letech 2027 a 2028 je korekce primárního strukturálního salda lineární. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu je v souladu s ochranným opatřením proti odkladu úsilí stanoveným v čl. 6 písm. c) a přechodným ustanovením čl. 36 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2024/1263.

Tabulka 4: Vývoj primárního strukturálního salda v plánu Slovenska

(22)

Dráha čistých výdajů uvedená v plánu je v souladu s požadavky podle postupu při nadměrném schodku (zejména s minimální roční strukturální korekcí stanovenou v čl. 3 odst. 4 třetím pododstavci nařízení Rady (ES) č. 1467/97).

(23)

Požadavek preventivní složky stanovený v článku 8 nařízení (EU) 2024/1263 týkající se ochranného opatření pro odolnost schodku, jehož cílem je zajistit společnou rezervu ve vztahu k referenční hodnotě schodku ve výši 3 %, se na Slovensko vztahuje od roku 2028, neboť se plánuje, že od roku 2027 bude schodek nižší než 3 % HDP. V roce 2028 by roční korekce primárního strukturálního salda s cílem dosáhnout společné rezervy pro odolnost ve strukturálním vyjádření ve výši 1,5 % HDP neměla být nižší než 0,4 % HDP, jestliže strukturální schodek v roce 2027 zůstane nad 1,5 % HDP. Fiskální korekce, která vyplývá z politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu, činí v roce 2028 1,3 %. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro odolnost schodku.

(24)

Veřejný dluh bude podle plánu v letech 2026, 2027 a 2028 dosahovat úrovně mezi 60 % a 90 % HDP. Jelikož se však schodek veřejných financí podle plánu v roce 2027 sníží pod 3 % HDP, v důsledku čehož by v závěrečném roce období korekce došlo ke zrušení rozhodnutí o existenci nadměrného schodku, ochranné opatření pro udržitelnost dluhu se během období, na něž se vztahuje plán, nepoužije.

(25)

Plán vychází ze souboru makroekonomických a fiskálních předpokladů, který je v souladu s předpoklady Komise, jež byly Slovensku předány dne 21. června 2024. Zohledňuje další dostupné informace ve srovnání s referenční trajektorií a zahrnuje odpovídajícím způsobem aktualizované makroekonomické a fiskální ukazatele. Dopad této aktualizace nemá významný vliv na průměrný růst čistých výdajů uvedený v plánu ve srovnání s referenční trajektorií.

(26)

Podle orientační fiskální strategie uvedené v plánu budou závazky týkající se čistých výdajů realizovány především prostřednictvím diskrečního zvyšování příjmů. Plán představuje opatření, která představují jednu třetinu cílové částky, zatímco zbývající dvě třetiny budou upřesněny v následujících ročních rozpočtech. Plánovaná fiskální konsolidace v roce 2025 vychází z plánovaných opatření ke zvýšení příjmů a snížení výdajů obsažených v návrhu rozpočtového plánu na rok 2025. Zahrnuje zvýšení daní z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a spotřební daně z tabákových výrobků, nové daně z finančních transakcí pro podniky a vyšší spotřební daně ze slazených nápojů a jiných než tabákových výrobků. Na straně výdajů tato opatření zahrnují postupné ukončení stávajících podpůrných opatření souvisejících s vysokými cenami energií a snížení mezd ve veřejném sektoru. Diskreční zvyšování příjmů činí 1,6 % HDP, zatímco snížení výdajů 0,6 % HDP. Slovensko však také plánuje zvýšit výdaje o 0,6 % HDP, což povede k čisté konsolidaci ve výši 1,6 % HDP.

(27)

Přesná specifikace příslušných politických opatření bude potvrzena nebo korigována a vyčíslena v ročních rozpočtech. Provádění orientační fiskální strategie uvedené v plánu nadále ohrožují některá rizika. Tato rizika vyplývají z toho, že fiskální korekce je založena především na diskrečním zvyšování příjmů. Břemeno silného konsolidačního úsilí je přeneseno na domácnosti a podniky, nikoli na vládu. Taková konsolidační strategie může mít další makroekonomické dopady s možnými fiskálními důsledky. Daňová konsolidace s sebou nese zejména fiskální riziko nižšího výběru daňových příjmů, než se předpokládá v plánu. Návrh rozpočtového plánu na rok 2025 upřesňuje politická opatření, jejichž prostřednictvím bude splněn závazek týkající se čistých výdajů na rok 2025 (13).

(28)

Plán popisuje politické záměry týkající se reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, včetně doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze, a řešit společné priority EU. Konkrétně plán zahrnuje 18 reforem a 11 investic, z nichž 18 je finančně podporováno z Nástroje pro oživení a odolnost a 1 z fondů politiky soudržnosti.

(29)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, plán představuje modernizaci nízkouhlíkové dopravní infrastruktury, která je zahrnuta v plánu pro oživení a odolnost, jenž má prodloužit délku rekonstruované nebo modernizované železniční infrastruktury využívající čisté technologie. Toto opatření má reagovat na doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020, 2022 a 2023 týkající se udržitelné veřejné dopravy a snižování závislosti na fosilních palivech. Kromě toho plán zahrnuje (v rámci plánu pro oživení a odolnost) projekty zaměřené na řešení výzev související s ekologickou transformací vydáváním tematických výzev v souladu s prioritami programu Horizont Evropa. Tato investice reaguje na doporučení určená Slovensku z let 2019, 2020, 2022 a 2023, která se týkají snížení závislosti na fosilních palivech, podpory ekologické transformace a zaměření investic na výzkum a inovace. Plán představuje i další opatření ekologické transformace, na něž se vztahuje plán pro oživení a odolnost, jako je reforma trhu s elektřinou, změna zákona o odpadech, přičemž obojí již bylo provedeno, a zákon o ochraně přírody a zákon o vodách. Na podporu spravedlivé digitální transformace zahrnulo Slovensko opatření, jako je systém elektronické fakturace a lepší elektronické služby pro finanční správu. Cílem těchto opatření je řešit daňové úniky a podporovat přístup zaměřený na klienta. Přímo souvisejí s doporučeními pro danou zemi, která se zasazují o posílení dodržování daňových předpisů a digitalizaci daňové správy a která byla Slovensku vydána v letech 2022, 2023 a 2024. Součástí plánu jsou také investice do výzkumu a inovací na podporu digitalizace hospodářství (v rámci plánu pro oživení a odolnost), které mají reagovat na doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020 a 2024 týkající se podpory výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti. Kromě toho zahrnuje plán reformu, jejímž cílem je zřídit centralizovanou platformu pro zadávání veřejných zakázek na IT zdroje (v rámci plánu pro oživení a odolnost), což má přispět k reagování na doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020 týkající se digitální infrastruktury a kvalitních veřejných služeb.

(30)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je sociální a hospodářská odolnost, včetně evropského pilíře sociálních práv, zahrnuje plán několik opatření. Zavádí se cílenější daňové zvýhodnění na podporu rodin s dětmi, které je zaměřeno zejména na domácnosti s nízkými příjmy, čímž se má přispět k sociální odolnosti. Cílem tohoto opatření je řešit doporučení pro danou zemi z let 2022, 2023 a 2024 týkající se zlepšení efektivity veřejných výdajů a zajištění toho, aby struktura daní více podporovala udržitelný růst podporující začlenění. Sociální odolnost je spojena s energetickou transformací v investicích týkajících se renovace bydlení pro domácnosti trpící energetickou chudobou, jejichž cílem je zvýšit počet renovovaných domů pro osoby ohrožené energetickou chudobou a které mají reagovat na doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020, 2022 a 2023. Kromě toho Slovensko zahrnulo reformu, jež má posílit inkluzi a odstranění segregace ve vzdělávání coby součást nového legislativního balíčku školských zákonů a která má reagovat na doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020 a 2024 týkající se zlepšení kvality a inkluzivnosti vzdělávání, zejména pro děti ze znevýhodněného prostředí. Mezi další opatření, která mají zlepšit sociální odolnost, patří dobudování kapacit mateřských škol (v rámci plánu pro oživení a odolnost), vymezení speciálních vzdělávacích potřeb a příprava metodických materiálů (v rámci plánu pro oživení a odolnost), reforma učebních osnov v základním vzdělávání (v rámci plánu pro oživení a odolnost), přičemž všechna mají reagovat na doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020 a 2024 týkající se zlepšení kvality a inkluzivnosti vzdělávání, zlepšení přístupu k cenově dostupné péči o děti a podpory integrace znevýhodněných skupin. Opatření zaměřená na hospodářskou odolnost zahrnují vypracování Průmyslové politiky Slovenské republiky na období 2027–2035, která má řešit doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2024 týkající se potřeby zvýšit konkurenceschopnost. Kromě toho Slovensko zahrnulo do plánu reformu řízení, hodnocení a podpory vědy, výzkumu a inovací (v rámci plánu pro oživení a odolnost) a investice na podporu spolupráce mezi podniky, akademickou obcí a výzkumnými a vývojovými organizacemi, přičemž reforma i investice mají reagovat na obdobná doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020 a 2024 týkající se podpory výzkumu a inovací a zvyšování konkurenceschopnosti. V neposlední řadě má Slovensko v rámci plnění doporučení pro danou zemi z let 2019, 2023 a 2024, která se týkají makroekonomických zranitelností, jež tato země zažívá na trhu s bydlením, v úmyslu změnit stavební zákon, zjednodušit stavební řízení a rozšířit dostupnost nájemního bydlení. Jeho cílem je rovněž provádění zákona o státní podpoře veřejného bydlení, aby se zlepšil přístup k cenově dostupným možnostem pronájmu.

(31)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž je energetická bezpečnost, plán zahrnuje reformu týkající se vypracování legislativních návrhů pro účinné zavádění vodíkových technologií v souladu s požadavky EU a vnitrostátními prioritami, přičemž se jedná o Akční plán pro národní vodíkovou strategii, který je součástí kapitoly REPowerEU v plánu pro oživení a odolnost. Cílem této reformy je řešit doporučení pro danou zemi, která Slovensko obdrželo v letech 2020, 2022 a 2023 v oblasti snižování celkové závislosti na fosilních palivech. Kromě toho chce Slovensko výstavbou nových obnovitelných zdrojů elektřiny (v rámci plánu pro oživení a odolnost) vyrobit 122,4 MW nové elektřiny. Cílem této investice je řešit doporučení pro danou zemi z let 2020, 2022 a 2023, podle nichž je vhodné urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie. Kromě toho Slovensko do plánu zahrnulo investici (v rámci plánu pro oživení a odolnost) do modernizace distribučních energetických systémů s cílem usnadnit postupy pro připojení obnovitelných zdrojů k síti, čímž hodlá reagovat na doporučení pro danou zemi z let 2020, 2022 a 2023.

(32)

Pokud jde o společnou prioritu, jíž jsou obranné schopnosti, zahrnuje plán opatření k realizaci vybraných projektů, mezi něž patří zejména vývoj kolových obrněných vozidel 8x8 a systému protivzdušné obrany středního dosahu coby součást dlouhodobého plánu rozvoje ministerstva obrany do roku 2035.

(33)

Dále plán obsahuje politické opatření, které má nahradit stávající rodičovský důchod mechanismem umožňujícím poukázání části zaplacené daně rodičům a jehož cílem je reagovat na doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2024 týkající se potřeby zachovat udržitelnost veřejných financí a snížit nákladná výdajová opatření. K omezení veřejných výdajů navíc přispěje opatření ke snížení počtu úředníků a zaměstnanců veřejného sektoru o 5 000 v letech 2025–2027 (doporučení pro danou zemi z roku 2024). Kromě toho plán zahrnuje také reformu centrálního systému pro řízení nemocnic (v rámci plánu pro oživení a odolnost), která má reagovat na doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020 týkající se udržitelnosti veřejných financí v odvětví zdravotnictví a potřebu posílit odolnost zdravotnictví; reformu spočívající v zavedení nové sítě soudů (v rámci plánu pro oživení a odolnost), která má reagovat na doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020 týkající se efektivity soudního systému, a opatření týkající se zřízení center sdílených služeb (v rámci plánu pro oživení a odolnost) s cílem zlepšit účinnost základních veřejných služeb, které má reagovat na doporučení pro danou zemi z let 2020 a 2024 týkající se zlepšení kvality veřejných služeb.

(34)

Plán obsahuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě s fondy politiky soudržnosti a s plánem pro oživení a odolnost Slovenska. Konkrétně plán zahrnuje investici zahrnutou v plánu pro oživení a odolnost (investice 4 složky 16), která zřizuje centra sdílených služeb, jež mají zvýšit efektivitu a dostupnost základních veřejných služeb. Financování personálních kapacit center sdílených služeb bude zajištěno prostřednictvím výzvy financované z fondů politiky soudržnosti.

(35)

Plán podává přehled potřeb Slovenska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. Pokud jde o společnou prioritu, jíž je spravedlivá ekologická a digitální transformace, včetně souladu s evropským právním rámcem pro klima, opatření zahrnují zvýšení energetické účinnosti ve všech odvětvích a nahrazení fosilních paliv udržitelnějšími alternativami, směřování investic do jaderné, solární a větrné energie. Investiční potřeby se navíc zaměřují na zlepšení přístupu k digitálním službám veřejné správy a jejich využívání v souladu se slovenským národním strategickým plánem pro digitální dekádu. V zájmu zajištění sociální a hospodářské odolnosti plánuje Slovensko postupně zvyšovat veřejné výdaje na výzkum a vývoj do roku 2030. Pro zvýšení energetické bezpečnosti Slovensko uznává, že je třeba diverzifikovat dovozy různých druhů surovin coby střednědobé investiční řešení, a to budováním nových propojení, a dlouhodobě investovat do obnovitelných zdrojů energie a jaderné energie. V zájmu zajištění bezpečnosti, plnění závazků vůči NATO a EU a udržení regionální stability pokračují v zemi investice do projektů modernizace obrany, jejichž hlavním cílem je zajistit nové a moderní vojenské vybavení plně kompatibilní s vybavením členských zemí NATO. Plán zahrnuje zvýšení výdajů na obranu, aby bylo v souladu se závazky vůči NATO dosaženo cíle 2 % HDP.

(36)

Celkově Komise zastává názor, že plán Slovenska splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(37)

Rada vítá střednědobý fiskálně-strukturální plán Slovenska a má za to, že jeho plné provedení by přispělo k zajištění zdravých veřejných financí a k podpoře udržitelnosti veřejného dluhu, jakož i udržitelného a inkluzivního růstu.

(38)

Rada bere na vědomí posouzení plánu ze strany Komise. Vyzývá ji však, aby posouzení budoucích plánů předložila v samostatném dokumentu, mimo doporučení Komise pro doporučení Rady.

(39)

Rada bere na vědomí posouzení Komise týkající se dráhy čistých výdajů a hlavních makroekonomických předpokladů v plánu, a to i ve vztahu k předběžným pokynům Komise, jakož i dopadů dráhy čistých výdajů plánu na schodek veřejných financí a veřejný dluh. Bere na vědomí posouzení Komise, že makroekonomické a fiskální předpoklady, ačkoli se v některých případech liší od jejích předpokladů, a to i pokud jde o zohlednění aktualizovaných makroekonomických a fiskálních dat, jsou celkově řádně odůvodněny a podloženy řádnými ekonomickými argumenty. Rada bere na vědomí obecnou fiskální strategii plánu a rizika spojená s výhledem, která by mohla ovlivnit naplnění makroekonomického scénáře a výchozích předpokladů a realizaci dráhy čistých výdajů plánu. Zejména vítá, že před předložením plánu byly na vnitrostátní úrovni zapojeny příslušné zainteresované strany. Rada rovněž konstatuje, že geopolitická rizika mohou vyvíjet tlak na výdaje na obranu.

(40)

Rada očekává, že bude Slovensko připraveno svou fiskální strategii podle potřeby upravit, aby byla zajištěna realizace dráhy čistých výdajů. Je odhodlána pozorně sledovat hospodářský a fiskální vývoj, včetně vývoje, z něhož scénář plánu vychází.

(41)

Rada má za to, že před příštím kolem fiskálního dohledu jsou zapotřebí další jednání s cílem dospět ke společnému porozumění, pokud jde o důsledky kumulativního tempa růstu čistých výdajů pro roční dohled.

(42)

Rada bere na vědomí popis Komise týkající se reforem a investičních potřeb a záměrů reagujících na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zdůrazňuje, že je důležité zajistit realizaci těchto reforem a investic. Na základě zpráv předložených Komisí Rada tyto reformy a investice posoudí a v rámci evropského semestru bude sledovat jejich provádění.

(43)

Rada se zájmem očekává roční zprávy Slovenska o pokroku, které budou obsahovat zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou a provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru.

(44)

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by Rada měla doporučit Slovensku dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu,

1.