(1)

Dne 30. dubna 2024 vstoupil v platnost reformovaný rámec EU pro správu ekonomických záležitostí. Základními prvky reformovaného rámce EU pro správu ekonomických záležitostí jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu (1) spolu s pozměněným nařízením (ES) č. 1467/97 o postupu při nadměrném schodku (2) a pozměněnou směrnicí Rady 2011/85/EU o rozpočtových rámcích členských států (3). Tento rámec má za cíl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Prosazuje také odpovědnost členských států, více se zaměřuje na střednědobý horizont a stanoví rovněž účinnější a soudržnější vymáhání pravidel.

(2)

Ústředním bodem nového rámce správy ekonomických záležitostí jsou národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, které členské státy předkládají Radě a Komisi. Tyto plány mají plnit dva cíle: i) zajistit, aby byl mimo jiné do konce období korekce veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto hodnotou setrval, a ii) zajistit realizaci reforem a investic, které reagují na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řeší společné priority EU. Za tímto účelem má každý plán obsahovat střednědobý závazek týkající se dráhy čistých výdajů (4), jež účinně stanoví rozpočtové omezení po dobu trvání plánu, který se vztahuje na období čtyř nebo pěti let (v závislosti na řádné délce volebního období v členském státě). Kromě toho má plán vysvětlit, jakým způsobem členský stát zajistí realizaci reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi (včetně případných doporučení v souvislosti s postupem při makroekonomické nerovnováze), a jakým způsobem bude členský stát řešit společné priority Unie. Období fiskální korekce představuje období čtyř let, které může být prodlouženo až o tři roky, pokud se členský stát zaváže provést soubor relevantních reforem a investic, který splňuje kritéria stanovená v nařízení (EU) 2024/1263.

(3)

Po předložení plánu Komise posoudí, zda plán splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(4)

Na doporučení Komise má Rada přijmout doporučení, kterým stanoví dráhu čistých výdajů dotčeného členského státu a v příslušném případě schválí soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období fiskální korekce.

(5)

Španělsko dne 15. října 2024 předložilo Radě a Komisi svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Plán byl předložen po prodloužení lhůty stanovené v čl. 36 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2024/1263, které bylo dohodnuto s Komisí s ohledem na důvody uvedené Španělskem.

(6)

Za účelem vytvoření rámce pro dialog vedoucí k předložení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů zaslala Komise dne 21. června 2024 Španělsku podle článku 9 nařízení (EU) 2024/1263 referenční trajektorii (5). Dne 15. října 2024 Komise tuto referenční trajektorii zveřejnila (6). Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik a zajišťuje, aby byl do konce období fiskální korekce za předpokladu, že nejsou po tomto období přijata žádná další rozpočtová opatření, veřejný dluh uveden na věrohodně sestupnou trajektorii nebo ve střednědobém horizontu zůstal na obezřetné úrovni a aby byl schodek veřejných financí během období korekce snížen pod 3 % HDP a ve střednědobém horizontu pod touto referenční hodnotou setrval. Střednědobý horizont je definován jako období deseti let po skončení období korekce. V souladu s články 7 a 8 nařízení (EU) 2024/1263 je referenční trajektorie rovněž v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu a ochranným opatřením pro odolnost schodku.

Referenční trajektorie Španělska stanoví, že na základě předpokladů Komise, z nichž vycházejí předběžné pokyny předané v červnu 2024, a za předpokladu sedmiletého období korekce by čisté výdaje neměly růst více než o hodnoty uvedené v tabulce 1. To odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů o 2,8 % během období korekce (2025–2031) a během období, na něž se vztahuje plán (2025–2028), o 2,9 %.

Tabulka 1: Referenční trajektorie, kterou Komise poskytla Španělsku dne 21. června 2024

(7)

V souladu s článkem 12 nařízení (EU) 2024/1263 vedly Španělsko a Komise od července do října 2024 technický dialog. Dialog se zaměřil na dráhu čistých výdajů plánovanou Španělskem a její výchozí předpoklady (zejména využití aktualizací založených na datech), plánovaný soubor reformních a investičních závazků na podporu prodloužení období korekce, včetně reforem a investic, jako jsou opatření týkající se regulačního prostředí, lidského kapitálu, nabídky bydlení, zdanění a veřejných výdajů. Dialog se rovněž vztahoval na plánované provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a řešících společné priority Unie v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a budování obranných schopností.

(8)

Plán předložený Španělskem neuvádí, že před jeho předložením proběhly konzultace s příslušnými vnitrostátními zúčastněnými stranami (včetně sociálních partnerů).

(9)

Španělský nezávislý fiskální orgán AIReF vydal stanovisko k makroekonomické prognóze a makroekonomickým předpokladům, z nichž vychází víceletá dráha čistých výdajů. Makroekonomický scénář na roky 2024 až 2026, který slouží jako výchozí bod pro makroekonomické projekce a analýzu udržitelnosti dluhu, byl orgánem AIReF schválen.

(10)

Dne 21. října 2024 vydala Rada sérii doporučení pro Španělsko v rámci evropského semestru (7).

(11)

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2024/1263 posoudila Komise plán takto:

(12)

Hospodářská činnost ve Španělsku vzrostla v roce 2023 o 2,7 % díky silnému vývoji na trhu práce, který podpořil soukromou spotřebu, a také díky příspěvku čistého vývozu a veřejné spotřeby. Podle prognózy Evropské komise z podzimu 2024 se v roce 2024 očekává růst ekonomiky o 3,0 %, a to díky pozitivnímu vývoji veřejné a soukromé spotřeby, dynamické tvorbě pracovních míst, růstu reálných příjmů domácností a příspěvku cestovního ruchu. V roce 2025 by měl reálný HDP vzrůst o 2,3 %, jelikož se předpokládá, že hospodářskou činnost podpoří růst spotřeby a očekávané rozsáhlé oživení investic, zejména do vybavení a bydlení. V roce 2026 se v této fázi očekává nárůst reálného HDP o 2,1 %, jelikož domácí poptávka by měla podpořit hospodářskou expanzi. V horizontu prognózy (tj. 2024–2026) se ve Španělsku očekává mírný pokles potenciálního HDP z 2,4 % v roce 2023 na 2,3 % v roce 2026, jelikož příspěvek práce k potenciálnímu růstu se zmírňuje. Míra nezaměstnanosti v roce 2023 činila 12,2 % a na základě prognózy Komise dosáhne v roce 2024 11,5 %, v roce 2025 11,0 % a v roce 2026 10,7 %. V roce 2024 se inflace (deflátor HDP) snižuje z 6,2 % v roce 2023 na 3,1 %, v roce 2025 by měla dosáhnout 2,4 % a v roce 2026 pak 2,0 %.

(13)

Pokud jde o fiskální vývoj, schodek veřejných financí Španělska v roce 2023 činil 3,5 % HDP. Prognóza Komise z podzimu 2024 očekává, že v roce 2024 dosáhne 3,0 % HDP, načež v roce 2025 dále klesne na 2,6 % HDP a v roce 2026 se za předpokladu nezměněné politiky víceméně stabilizuje na 2,7 % HDP. Prognózy Komise z podzimu 2024 nezahrnují návrh rozpočtu Španělska na rok 2025, který v době jejich zveřejnění ještě nebyl španělskou vládou přijat. Veřejný dluh na konci roku 2023 představoval 105,1 % HDP. Na základě prognózy Komise z podzimu 2024 se předpokládá, že poměr dluhu k HDP se na konci roku 2024 sníží na 102,3 % HDP. Na konci roku 2025 by měl poklesnout na 101,3 % HDP a na konci roku 2026 na 101,1 % HDP. Fiskální prognóza Komise nezohledňuje politické závazky ve střednědobých plánech jako takové, dokud nebudou podloženy věrohodně oznámenými a dostatečně specifikovanými konkrétními politickými opatřeními.

(14)

Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Španělska se vztahuje na období 2025–2028 a zahrnuje fiskální korekci v délce sedmi let.

(15)

Plán obsahuje informace vyžadované v souladu s článkem 13 nařízení (EU) 2024/1263.

(16)

Plán představuje závazek k dráze čistých výdajů uvedené v tabulce 2, která odpovídá průměrnému růstu čistých výdajů v období 2025–2028 ve výši 3,4 %. Kromě toho se Španělsko zavazuje k souboru reforem a investic s cílem prodloužit období korekce na sedm let (2025–2031), během nichž se plánuje průměrný růst čistých výdajů ve výši 3,0 %.

Průměrný růst čistých výdajů uvedený v plánu na období korekce (2025–2031) je vyšší než referenční trajektorie, kterou Komise předala dne 21. června 2024.

Plán předpokládá, že růst potenciálního HDP se v letech 2025–2027 zvýší z 1,9 % na 2,1 % a poté se do roku 2031postupně sníží na 1,1 %. Kromě toho plán očekává, že míra růstu deflátoru HDP klesne z 3,1 % v roce 2024 na 2,7 % v roce 2025 a poté se v letech 2026–2028 dále sníží na 2,4 % a v letech 2029–2031 na 2,3 %.

Tabulka 2: Dráha čistých výdajů a hlavní předpoklady v plánu Španělska

(17)

Pokud by se naplnila dráha čistých výdajů stanovená v plánu i výchozí předpoklady, veřejný dluh by se postupně snižoval ze 102,5 % v roce 2024 na 90,6 % HDP na konci období korekce (2031), jak je uvedeno v následující tabulce. Po skončení období korekce by se podle plánu ve střednědobém horizontu (tj. do roku 2041) dluh veřejných financí nadále postupně snižoval a v roce 2041 by dosáhl 76,8 % HDP.

Tabulka 3: Vývoj veřejného dluhu a salda veřejných financí v plánu Španělska

Podle plánu by se tedy poměr veřejného dluhu k HDP měl do konce období korekce (2031) snížit. To je pravděpodobné, protože na základě předpokladů plánu má dluh během deseti let následujících po období korekce klesat v rámci všech deterministických zátěžových testů analýzy udržitelnosti dluhu provedené Komisí, a stochastické projekce naznačují, že dluh bude klesat s dostatečně vysokou pravděpodobností.

Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu je v souladu s požadavky na dluh stanovenými v čl. 6 písm. a) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(18)

Na základě dráhy čistých výdajů a předpokladů plánu by schodek veřejných financí v roce 2024 činil 3,0 % a postupně by se snižoval až na 0,8 % v roce 2031.

Podle plánu tedy schodek veřejných financí na konci období korekce (2031) nepřekročí referenční hodnotu 3 % HDP.

Kromě toho schodek veřejných financí nepřekročí 3 % HDP v průběhu deseti let po období korekce (tj. do roku 2041).

Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s požadavky na schodek stanovenými v čl. 6 písm. b) a čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1263.

(19)

Časový profil fiskální korekce měřený jako změna primárního strukturálního salda, jak je popsán v plánu, je lineární, jak vyžaduje čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. Kromě toho je fiskální korekce v prvních čtyřech letech plánu úměrná celkovému úsilí o korekci.

Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tudíž dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením proti odkladu úsilí stanoveným v čl. 6 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263.

Tabulka 4: Vývoj primárního strukturálního salda v plánu Španělska

(20)

V souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2024/1263 by roční korekce primárního strukturálního salda neměla být nižší než 0,25 % HDP, pokud strukturální schodek v předchozím roce zůstal vyšší než 1,5 % HDP, aby bylo dosaženo společné míry odolnosti ve strukturálním vyjádření ve výši 1,5 % HDP. Fiskální korekce, která vyplývá z politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu, činí 0,4 % HDP v každém roce v letech 2025 až 2031. Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je tedy dráha čistých výdajů předložená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro odolnost schodku.

(21)

V souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2024/1263, jelikož veřejný dluh bude během období korekce podle plánu vyšší než 90 % HDP, je nutné, aby míra zadlužení klesala v průměru alespoň o jeden procentní bod ročně, dokud neklesne pod 90 %, poté by měla klesat v průměru o 0,5 procentního bodu. Tento průměrný pokles je vypočítán pro období 2024–2031 a činí 1,7 procentního bodu (viz tabulka 3). Na základě politických závazků a makroekonomických předpokladů plánu je proto dráha čistých výdajů uvedená v plánu v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu.

(22)

Plán vychází ze souboru předpokladů, který se liší od předpokladů Komise, jež byly Španělsku předány dne 21. června 2024. Konkrétně plán používá různé předpoklady pro šest proměnných, a to výchozí bod (tj. fiskální a makroekonomické podmínky v roce 2024), růst potenciálního HDP, růst deflátoru HDP, růst reálného HDP a odstranění mezery výstupu, nominální implicitní úrokovou míru a předpoklady o příjmech. Tyto rozdíly v předpokladech je nutné pečlivě posoudit s cílem zajistit, že jsou podloženy spolehlivými a na datech založenými ekonomickými argumenty, a to zejména proto, že průměrný růst čistých výdajů v plánu je vyšší než referenční trajektorie.

Níže jsou uvedeny rozdíly v předpokladech s významným dopadem na průměrný růst čistých výdajů spolu s posouzením každého rozdílu samostatně.

Zbývající rozdíly v předpokladech nemají ve srovnání s předpoklady Komise významný dopad na průměrný růst čistých výdajů.

Celkově lze říci, že společný dopad obezřetnějších předpokladů a rozdílů v předpokladech, které se jeví řádně odůvodněné, převažuje nad rozdíly v předpokladech, které se nejeví řádně odůvodněné. To znamená, že rozdíl mezi dráhou čistých výdajů v plánu a referenční trajektorií je vysvětlen rozdíly v předpokladech, které lze celkově akceptovat v souladu s čl. 13 písm. b) nařízení (EU) 2024/1263.

Celkově všechny rozdíly v předpokladech vedou k tomu, že průměrný růst čistých výdajů v plánu je vyšší než referenční trajektorie.

Komise zohlední výše uvedené posouzení předpokladů plánu při budoucím posuzování souladu s dráhou čistých výdajů.

(23)

Plán neobsahuje orientační fiskální strategii pro realizaci dráhy čistých výdajů, neboť tato dráha je stanovena pouze jako technický strop, který se Španělsko zavazuje nepřekročit. Přesná specifikace příslušných politických opatření s přímými rozpočtovými účinky bude potvrzena nebo korigována a je vyčíslena v ročních rozpočtech.

(24)

V plánu se Španělsko zavazuje k souboru reforem a investic, jejichž cílem je zlepšit potenciální růst a udržitelnost veřejných financí a podpořit prodloužení období fiskální korekce ze čtyř na sedm let.

Soubor reforem a investic, které jsou základem pro prodloužení období korekce, se skládá z některých závazků z plánu pro oživení a odolnost Španělska; několika závazků z plánu pro oživení a odolnost s dodatečnými specifikacemi; jakož i některých nových reforem a investic. To zahrnuje následující opatření (viz také příloha II):

Reformy v oblasti digitální transformace: opatření jsou spojena se složkou 19 (investice do digitální transformace vzdělávání) zahrnutou v plánu pro oživení a odolnost, jejíž konečné milníky a cíle mají být splněny do 4. čtvrtletí roku 2025. Zahrnuje závazky spojené se složkou 17 (reforma zákona o vědě, technologii a inovacích) v plánu pro oživení a odolnost, jejíž konečné milníky a cíle již byly v době předložení tohoto dokumentu splněny.

Reformy v oblasti ekologické transformace: opatření jsou spojena se složkou 7 (reforma regulačního rámce na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů), která je součástí plánu pro oživení a odolnost a jejíž konečné milníky a cíle již byly v době předložení žádosti realizovány.

Reforma v oblasti daní: opatření jsou zaměřena na zvýšení veřejných příjmů a modernizaci daňového systému a zahrnují dodatečné specifikace související se složkou 28 (přizpůsobení daňového systému realitě 21. století) plánu pro oživení a odolnost s cílem dosáhnout do 4. čtvrtletí roku 2025 trvalého zvýšení veřejných příjmů do 4. čtvrtletí roku 2028, které se vyhodnocuje prostřednictvím monitorovacích zpráv. Očekává se, že klíčové kroky budou dokončeny do 4. čtvrtletí 2025 a 4. čtvrtletí 2028.

Reformy v oblasti veřejných výdajů: opatření jsou dodatečnými specifikacemi souvisejícími se složkou 29 (reforma zavádějící stálý proces přezkumu a hodnocení veřejných výdajů) zahrnutými do plánu pro oživení a odolnost. Opatření v plánu posilují následné kroky v návaznosti na doporučení s dodatečným závazkem přijmout reformy vyplývající z dokončených a probíhajících přezkumů výdajů a snížit roční výdaje do roku 2028, což se posuzuje prostřednictvím monitorovacích zpráv. Očekává se, že klíčové kroky budou dokončeny do 4. čtvrtletí 2026, 2. čtvrtletí 2027 a 1. čtvrtletí 2028.

Reformy v oblasti lidského kapitálu: další závazky zaměřené na podporu duálního odborného vzdělávání a na usnadnění uznávání odborných kvalifikací a dovedností (se zvláštním zřetelem na vysokoškolské vzdělání) obyvatel narozených v zahraničí s cílem zvýšit jejich produktivitu a příspěvek k hospodářskému růstu. Očekává se, že příslušné klíčové kroky budou dokončeny do 4. čtvrtletí 2025, 4. čtvrtletí 2027 a 4. čtvrtletí 2028.

Reformy v oblasti fyzického kapitálu a produktivity: opatření jsou spojena se složkou 13 (reforma zlepšující regulaci podniků a klimatu) obsaženou v plánu pro oživení a odolnost, jejíž konečné milníky a cíle již byly v době předložení žádosti realizovány. Plán obsahuje další závazky zaměřené na zvýšení nabídky cenově dostupného nájemního bydlení a také na vytvoření společného rámce, který odstraní rozdíly v administrativních požadavcích mezi autonomními společenstvími a místními subjekty. Očekává se, že příslušné klíčové kroky budou dokončeny do 2. čtvrtletí 2026 a 4. čtvrtletí 2027.

Reformy v oblasti boje proti daňovým podvodům: opatření jsou spojena se složkou 27 (reforma týkající se přijetí zákona o boji proti podvodům), která je součástí plánu pro oživení a odolnost a jejíž konečné milníky již byly v době předložení tohoto dokumentu realizovány.

Reformy v oblasti veřejných výdajů na zdravotnické služby: další závazky zaměřené na zlepšení řízení dávek pro osoby s dočasným zdravotním postižením s cílem zvýšit účinnost veřejných výdajů. Očekává se, že příslušný klíčový krok bude dokončen do 4. čtvrtletí roku 2025.

(25)

V souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1263 je každá reforma a investice, jež je podkladem pro prodloužení období korekce, dostatečně podrobná, přednostně uskutečňovaná, časově vymezená a ověřitelná.

(26)

Závazky plánu pro oživení a odolnost, na nichž je prodloužení období korekce založeno, obsahují významné reformy a investice zaměřené na zlepšení udržitelnosti veřejných financí a zvýšení růstového potenciálu ekonomiky. Kromě toho se Španělsko zavazuje pokračovat v reformním úsilí v období, na které se vztahuje střednědobý fiskálně-strukturální plán, a udržet úroveň investic financovaných z vnitrostátních zdrojů, které byly realizovány v období, na které se vztahuje plán pro oživení a odolnost (viz níže tabulka 5). Tento závazek bude monitorován v průběhu realizační fáze plánu. Závazky v rámci plánu pro oživení a odolnost lze proto zohlednit při prodloužení období korekce podle čl. 36 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2024/1263.

(27)

Očekává se, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro toto prodloužení, udržitelně zlepší potenciál v oblasti růstu a odolnosti španělské ekonomiky, jak požaduje čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2024/1263.

Jednotlivé reformy a investice byly v plánu rozděleny do čtyř hlavních os, z nichž každá ovlivňuje úroveň potenciálního HDP různými kanály:

Španělsko odhaduje, že reformy a investice střednědobého plánu, které jsou základem prodloužení období korekce, zvýší potenciální růst o 3,3 procentního bodu ve srovnání se základním makroekonomickým scénářem, z čehož 1,7 procentního bodu připadá na reformy a investice zahrnuté v plánu pro oživení a odolnost a 1,6 procentního bodu na dodatečná opatření, přičemž celkový dopad se soustředí do let po skončení plánu obnovy (2,1 procentního bodu v letech 2026–2031). Některé z těchto reforem a investic jsou uvedeny v příloze II.

Španělsko odhaduje dopad na růst a odolnost pomocí kalibrovaných dynamických stochastických modelů všeobecné rovnováhy. Tyto modely používají řadu předpokladů pro kalibraci dopadu politických opatření. Patří mezi ně například: změna délky smluv, snížení nákladů na nábor a propouštění, změna kvalifikačního složení pracovní síly, snížení překážek podnikání a zlepšení poptávky a nabídky obnovitelných zdrojů energie a fosilních paliv. Je obezřetné a věrohodné očekávat, že celkový dopad těchto reforem a investic na růst a odolnost je zásadní. Je však třeba poznamenat, že základní kalibrace je zatížena riziky a nejistotou. Ty se týkají zejména předpokládaného rozsahu a načasování dopadu opatření.

(28)

Očekává se, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, podpoří udržitelnost veřejných financí, jak požaduje čl. 14 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2024/1263.

Lze provést dodatečné úvahy o dopadu reforem, které jsou podkladem pro prodloužení. V tomto ohledu plán uvádí opatření k podstatnému zlepšení strukturálního primárního salda do roku 2031, což odráží přímý dopad některých rozpočtových opatření. V příloze II jsou zohledněna rozpočtová opatření, která jsou podkladem pro prodloužení a u nichž se předpokládá, že přispějí celkově 0,6 procentního bodu HDP. Očekává se, že daňová opatření zvýší příjmy o 0,5 procentního bodu HDP. Kromě toho se očekává, že budoucí přezkumy výdajů zlepší přezkumné procesy a provedou opatření ke snížení úrovně a zlepšení účinnosti veřejných výdajů s pozitivním dopadem na udržitelnost veřejných financí, což povede ke snížení výdajů o 0,1 procentního bodu HDP během období korekce. V příloze II jsou obsažena i další rozpočtová opatření, jako je boj proti daňovým podvodům, elektronická faktura či opatření zaměřená na dočasnou pracovní neschopnost. Plán ukazuje nepřímý, druhotný dopad na rozpočet způsobený vyšším ekonomickým působením ostatních opatření ve čtyřech zbývajících pilířích politiky, který povede k úsporám v celkové výši 1,4 procentního bodu HDP do roku 2031, a to takto: i) lidský kapitál (0,4 procentního bodu HDP), ii) fyzický kapitál a produktivita (0,3 procentního bodu HDP), iii) ekologická transformace (0,4 procentního bodu HDP) a iv) digitální transformace 0,3 procentního bodu HDP). Některé z těchto reforem a investic jsou také uvedeny v příloze II.

(29)

Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, řeší společné priority EU, jak požaduje čl. 14 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2024/1263. Plán zahrnuje zejména reformy a investice zaměřené na snížení závislosti na využívání fosilních paliv a přispění ke spravedlivé ekologické transformaci a zajištění energetické bezpečnosti prostřednictvím regulačního rámce na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Očekává se, že investice zaměřené na digitální transformaci vzdělávání přispějí ke spravedlivé digitální transformaci tím, že podpoří digitalizaci španělské ekonomiky a pronikání nových technologií. Kromě toho investice zaměřené na rozšíření kvality nabídky na trhu práce ve Španělsku a navýšení fondu sociálního nájemního bydlení přispívají k sociální a ekonomické odolnosti, včetně evropského pilíře sociálních práv, a to tím, že zajišťují spravedlivější a inkluzivnější oživení. Ekonomickou odolnost dále posiluje soubor přímých rozpočtových opatření.

(30)

Soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, se zabývá příslušným (10) doporučením pro danou zemi vydaným v rámci evropského semestru, jak vyžaduje čl. 14 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2024/1263, a jeho cílem je zlepšit kvalitu, účinnost a spravedlnost veřejných výdajů, zejména zavedením přezkumů veřejných výdajů a racionalizace výdajů a daňových opatření zaměřených na zlepšení účinnosti, dostatečnosti a spravedlivějšího daňového systému (viz také výše). Přijetím reforem zaměřených na posílení a zlepšení regulace a podnikatelského prostředí ve Španělsku, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky, se řeší doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020 týkající se inovací a zlepšení regulace hospodářské činnosti. Tyto reformy rovněž přispívají k realizaci doporučení pro danou zemi z roku 2020 s cílem zlepšit správní spolupráci, která je navíc podpořena opatřeními ke zjednodušení systému uznávání rovnocennosti diplomů. Doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020, 2022 a 2023 zaměřená na energetickou účinnost, zavádění obnovitelných zdrojů energie a snižování celkové závislosti na fosilních palivech jsou řešena prostřednictvím vytvoření regulačního rámce na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Opatření zaměřená na zlepšení správy dávek v dočasné pracovní neschopnosti přispívají k plnění požadavků doporučení pro danou zemi z let 2020 a 2021 s cílem zlepšit odolnost a udržitelnost zdravotního systému. Doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020 a 2023 týkající se rozvoje dovedností jsou podporována prostřednictvím reforem a investic zaměřených na rozšíření kvality nabídky na trhu práce ve Španělsku, včetně těch, které se týkají opatření v oblasti odborného vzdělávání, a na zjednodušení systému uznávání rovnocennosti diplomů. Opatření zaměřená na podporu cenově dostupného bydlení prostřednictvím převodu pozemků investorům přispívají k realizaci doporučení pro danou zemi z let 2019, 2022 a 2023 s cílem nabídnout podporu rodinám a zvýšit dostupnost energeticky účinného sociálního a cenově dostupného bydlení.

(31)

Plán zajišťuje, aby byla zachována plánovaná celková úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů dosahovaná během období, na něž se plán pro oživení a odolnost vztahuje, jak požaduje čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1263.

Tabulka 5: Veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů v rámci plánu (v % HDP)

(32)

Soubor reformních a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, lze tedy považovat za souladný se závazky plánu pro oživení a odolnost a v dohodě o partnerství, která byla dohodnuta na základě víceletého finančního rámce, jak vyžaduje čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1263. Dodatečné upřesnění daňové reformy a přezkumu výdajů vyplývá přímo ze závazků přijatých v rámci plánu pro oživení a odolnost; několik zbývajících opatření jsou nezměněné závazky plánu pro oživení a odolnost.

(33)

Závěrem lze konstatovat, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, splňuje ve svém souhrnu kritéria článku 14 nařízení (EU) 2024/1263. V důsledku toho může být období korekce prodlouženo ze čtyř na sedm let, jak je uvedeno v plánu.

(34)

Kromě souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, popisuje plán politické záměry týkající se dalších reforem a investic, jejichž cílem je reagovat na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a řešit společné priority EU. V plánu je obsaženo 44 reforem a investic.

(35)

Pokud jde o společnou prioritu spravedlivé ekologické a digitální transformace, včetně cílů v oblasti klimatu stanovených v nařízení (EU) 2021/1119, zahrnuje plán reformu (obsaženou v plánu pro oživení a odolnost), jejímž cílem je zavést národní plán digitálních kompetencí, jakož i investice ke zlepšení úrovně digitálních dovedností obyvatelstva. Plán zahrnuje reformy a investice, jejichž cílem je snížit závislost na využívání fosilních paliv a přispět ke spravedlivé ekologické transformaci a zajištění energetické bezpečnosti, a to prostřednictvím aktualizovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu zahrnujícího opatření týkající se skladování energie, zavádění obnovitelných zdrojů, podpory vlastní spotřeby a energetické účinnosti. Očekává se, že tato opatření budou přispívat k realizaci doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020 a 2021, která se týkají ekologické transformace, digitální transformace, sociální a územní soudržnosti, inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a politik pro příští generaci.

(36)

Pokud jde o společnou prioritu sociální a hospodářské odolnosti, včetně evropského pilíře sociálních práv, zahrnuje plán reformy, jako je modernizace aktivních politik trhu práce, s cílem posílit španělský trh práce a řešit významné strukturální problémy, včetně vysoké míry strukturální nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí, nadměrného počtu smluv na dobu určitou, nízké míry zaměstnanosti a hospodářské a sociální nerovnosti. Opatření reagují na doporučení pro danou zemi z let 2019 a 2020 týkající se fungování trhu práce, včetně rámce pro pracovní smlouvy, nehlášené práce, aktivní politiky trhu práce, pracovních pobídek a účasti na trhu práce.

(37)

Pokud jde o společnou prioritu energetické bezpečnosti, plán zahrnuje reformu na podporu rozvoje řešení skladování energie. Kromě toho plán obsahuje opatření na zavádění skladování energie prostřednictvím zahájení podpůrných a investičních iniciativ na rozvoj velkokapacitního skladování a na podporu skladování za měřidlem a integrovaného na odvětvové úrovni. Opatření mají řešit doporučení pro danou zemi z let 2019, 2020, 2022 a 2023 týkající se snížení závislosti na fosilních palivech, a to urychlením zavádění obnovitelných zdrojů energie se zaměřením na investice do zelené a digitální transformace.

(38)

Pokud jde o společnou prioritu obranných schopností, plán nezahrnuje další reformy a investice.

(39)

Poskytuje informace o soudržnosti a v příslušných případech též komplementaritě se španělským plánem pro oživení a odolnost. Stručně uvádí, že reformy a investice v něm obsažené reagují na hlavní výzvy stanovené v rámci evropského semestru a řeší společné priority Unie a navazují na opatření přijatá v rámci plánu pro oživení a odolnost.

(40)

Plán podává přehled potřeb Španělska v oblasti veřejných investic souvisejících se společnými prioritami EU. V souvislosti se spravedlivou ekologickou a digitální transformací pak zdůrazňuje potřebu investic do energetické účinnosti, zavádění obnovitelných zdrojů energie, elektrifikace, skladování energie, oběhového hospodářství a odolnosti ve všech hospodářských odvětvích, jakož i do vyspělých technologií, jako je umělá inteligence a analýza dat, a zlepšení digitální konektivity v celé zemi. V souvislosti se sociální a hospodářskou odolností zdůrazňuje potřebu investic do udržitelného růstu podporujícího začlenění, a to prostřednictvím modernizace vzdělávání, zvýšení zaměstnatelnosti, posílení systémů sociální ochrany, podpory malých a středních podniků prostřednictvím zdrojů a financování a zvýšení konkurenceschopnosti na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. V souvislosti s energetickou bezpečností plán zdůrazňuje potřebu snížit závislost na fosilních palivech prostřednictvím investic zaměřených na rozvoj energetické infrastruktury a zlepšení účinnosti ve všech odvětvích. V souvislosti s budováním obranných schopností plán zdůrazňuje, že Španělsko plní závazky v rámci NATO.

(41)

Celkově Komise zastává názor, že plán Španělska splňuje požadavky nařízení (EU) 2024/1263.

(42)

Rada vítá střednědobý fiskálně-strukturální plán Španělska a má za to, že jeho plné provedení by přispělo k zajištění zdravých veřejných financí a k podpoře udržitelnosti veřejného dluhu, jakož i udržitelného a inkluzivního růstu.

(43)

Rada bere na vědomí posouzení plánu ze strany Komise. Vyzývá ji však, aby posouzení budoucích plánů předložila v samostatném dokumentu, mimo doporučení Komise pro doporučení Rady.

(44)

Rada bere na vědomí posouzení Komise týkající se dráhy čistých výdajů a hlavních makroekonomických předpokladů v plánu, a to i ve vztahu k předběžným pokynům Komise, jakož i dopadů dráhy čistých výdajů plánu na schodek veřejných financí a veřejný dluh. Bere na vědomí posouzení Komise, že makroekonomické a fiskální předpoklady, ačkoli se v některých případech liší od jejích předpokladů, a to i pokud jde o zohlednění aktualizovaných makroekonomických a fiskálních dat, jsou celkově řádně odůvodněny a podloženy řádnými ekonomickými argumenty. Rada bere na vědomí obecnou fiskální strategii plánu a rizika spojená s výhledem, která by mohla ovlivnit naplnění makroekonomického scénáře a výchozích předpokladů a realizaci dráhy čistých výdajů plánu. Zejména bere na vědomí, že makroekonomická prognóza, z níž plán na roky 2025 a 2026 vychází, odpovídá oficiálním projekcím a byla schválena španělskou nezávislou fiskální radou (AIReF) a že podle posouzení Komise je celkový průměrný růst deflátoru HDP po celé období projekcí (2025–2041) v plánu o něco nižší než podle předpokladů Komise. Rada vítá, že plán byl projednán s Parlamentem. Rada rovněž konstatuje, že geopolitická rizika mohou vyvíjet tlak na výdaje na obranu.

(45)

Rada očekává, že bude Španělsko připraveno svou fiskální strategii podle potřeby upravit, aby byla zajištěna realizace dráhy čistých výdajů. Je odhodlána pozorně sledovat hospodářský a fiskální vývoj, včetně vývoje, z něhož scénář plánu vychází.

(46)

Rada má za to, že před příštím kolem fiskálního dohledu jsou zapotřebí další jednání s cílem dospět ke společnému porozumění, pokud jde o důsledky kumulativního tempa růstu čistých výdajů pro roční dohled.

(47)

Rada schvaluje soubor reformních a investičních závazků, který Španělsko předložilo ve svém střednědobém plánu a které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, a vítá úsilí o kvantifikaci jejich dopadu na růst a fiskální udržitelnost. Souhlasí s Komisí, že soubor reformních a investičních závazků předložený Španělskem poskytuje odůvodnění k prodloužení období korekce ze čtyř na sedm let. Rada bere na vědomí posouzení Komise, které ukazuje na to, že soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení, ve svém úhrnu splňuje kritéria stanovená v článku 14 nařízení (EU) 2024/1263, a to i s přihlédnutím k přechodnému ustanovení v čl. 36 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení. Bere na vědomí posouzení Komise, z něhož vyplývá, že reformní a investiční závazky by podle očekávání měly udržitelným způsobem zlepšit potenciál v oblasti růstu a odolnosti ekonomiky a podpořit udržitelnost veřejných financí. Rada Španělsku doporučuje, aby soubor reforem a investičních závazků v plném rozsahu uskutečnilo, a prodloužení období korekce tak zůstalo zachováno.

(48)

Vedle posouzení souboru reforem a investičních závazků, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce, Rada bere na vědomí popis Komise týkající se reforem a investičních potřeb a záměrů reagujících na hlavní výzvy zjištěné v kontextu evropského semestru a zdůrazňuje, že je důležité zajistit realizaci těchto reforem a investic. Na základě zpráv předložených Komisí Rada tyto reformy a investice posoudí a v rámci evropského semestru bude sledovat jejich provádění.

(49)

Rada se zájmem očekává roční zprávy Španělska o pokroku, které budou obsahovat zejména informace o pokroku při plnění dráhy čistých výdajů stanovené Radou a provádění širších reforem a investic v rámci evropského semestru, jakož i při plnění souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce.

(50)

V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1263 by Rada měla doporučit Španělsku dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu a schválit soubor reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce na sedm let,

1.

2.