(1)

Dne 14. února 2014 obdržela Komise stížnost (dále jen „stížnost“), kterou podala společnost CABB GmbH (dále jen „stěžovatel“) a v níž se tvrdí, že Polská republika (dále jen „Polsko“) poskytla protiprávní státní podporu společnosti PCC MCAA Sp. z o. o. (2) (dále jen „PCC“) na zřízení nového závodu na výrobu kyseliny monochloroctové v Dolním Slezsku. Stěžovatel tvrdil, že tato podpora je neslučitelná s vnitřním trhem.

(2)

Komise předala Polsku nedůvěrnou verzi stížnosti dne 28. března 2014. Dne 23. července 2014 se polské orgány ke stížnosti vyjádřily.

(3)

Dne 23. září 2014 zaslala Komise stěžovateli předběžné posouzení údajné státní podpory. Stěžovatel předložil další připomínky dne 23. října 2014, 13. května 2015, 25. srpna 2016 a 7. června 2018.

(4)

Dne 9. února 2015, 2., 11. a 24. března 2015, 23. června 2015, 9. října 2015, 20. listopadu 2015, 4. září 2017, 14. září 2018 a 7. prosince 2018 si Komise vyžádala od Polska doplňující informace. Polsko další informace předložilo dne 5., 16. a 30. března 2015, 20. července 2015, 13. listopadu 2015, 21. prosince 2015, 12. ledna 2016, 20. ledna 2017, 12. července 2017, 8. března 2018, 8., 21. a 28. května 2018, 30. října 2018, 5. listopadu 2018, 13., 14. a 19. března 2019.

(5)

Dne 25. března 2015 se Komise sešla se stěžovatelem.

(6)

Dne 27. ledna 2017 se uskutečnilo jednání Komise s polskými orgány.

(7)

Rozhodnutím ze dne 31. října 2019 Komise polské orgány informovala, že se rozhodla zahájit ve věci podpory formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“).

(8)

Rozhodnutí o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. dubna 2020 (3). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby ve lhůtě jednoho měsíce podaly připomínky.

(9)

Po zveřejnění rozhodnutí o zahájení řízení obdržela Komise 26 podání. Dne 13. května 2020 podala připomínky společnost Seda Group Sp. z o. o. Dne 14. května 2020 podali připomínky zaměstnanec společnosti PCC (který podal připomínky 25 zaměstnanců společnosti PCC), místní správa okresu Wołow, společnost ARAPneumatik L.T.M. Kościelniak Sp. j., výzkumný ústav Główny Instytut Górnictwa, výzkumná síť „Łukasiewicz“ – „PORT“ Polské centrum technologického rozvoje a Polská komora chemického průmyslu. Dne 15. května 2020 předložily své připomínky společnost Rinnen Polska Sp. z o. o. Spedycja Międzynarodowa, společnost Proton SC, Obecní úřad obce Miękinia, společnost VTU Engineering GmbH, společnost ABB Sp. z o. o., společnost Bulk Tainer Logistics Limited, společnost PC Logistic Sp. z o. o. a společnost PCC Autochem Sp. z o. o. Dvě podání v tento den podal i Obecní úřad obce Brzeg Dolny. Dne 18. května 2020 Komise obdržela připomínky od společnosti PCC Exol SA, která se specializuje na technologie přípravků na ochranu rostlin, dvě podání předsednictva odborové organizace NSZZ Solidarność v Dolním Slezsku, Wrocławské Polytechniky, Obecního úřadu obce Wołów, společnosti PCC SE v Německu, Úřadu maršálka Dolnoslezského vojvodství a společnosti PCC. Dne 1. července 2020 Komise předala tyto připomínky Polsku (4); jeho připomínky v reakci na ně byly doručeny dopisem ze dne 3. srpna 2020 (přičemž byly znovu předloženy v angličtině dopisem, který Komise zaevidovala ke dni 15. září 2020).

(10)

Stěžovatel po zveřejnění rozhodnutí o zahájení řízení nepředložil žádné připomínky.

(11)

Dne 11. srpna 2020 uspořádaly útvary Komise telekonferenci s polskými orgány.

(12)

Dne 16. října 2020 obdržela Komise další připomínky od společnosti PCC.

(13)

Ve dnech 18. května a 16. července 2021, 7. a 8. dubna a 13. a 16. května, 23. června a 6. července 2022 si Komise od Polska vyžádala další informace. Polsko předložilo informace dne 16. června a 1. září 2021, 21. března, 4. a 10. května, 14 a 6. června a 6. července 2022.

(14)

Dne 29. září 2022 a 9. ledna 2023 předložila společnost PCC Komisi další informace. Dne 28. března 2023 si Komise od společnosti PCC vyžádala informace, které společnost PCC poskytla dne 24. dubna 2023. Dne 17. května 2023 Komise předala polským orgánům nedůvěrnou verzi podání společnosti PCC a požádala je o další informace. Polské orgány předložily své odpovědi dne 28. června a 10. července 2023.

(15)

Dne 22. září 2023 si Komise od Polska vyžádala další informace, které Polsko poskytlo dne 30. října 2023.

(16)

Příjemcem podpory je společnost PCC, podnik patřící do skupiny PCC SE (dále jen „skupina PCC“). Společnost PCC je považována za velký podnik a byla založena v roce 2010 za účelem realizace investice do výstavby závodu na výrobu ultračisté kyseliny monochloroctové.

(17)

Skupina PCC je mezinárodní skupina působící v několika odvětvích, včetně chemického průmyslu, logistiky a energetiky. Skupina PCC má 3 300 zaměstnanců a pobočky v 17 zemích (5).

(18)

Projekt se týká počáteční investice do nového závodu na výrobu ultračisté kyseliny monochloroctové v obci Brzeg Dolny v Dolním Slezsku, tedy v regionu PL51 Dolnośląskie (dále jen „projekt“). Způsobilé náklady projektu tvořily náklady na nový hmotný majetek, konkrétně na pořízení pozemků, budov a zařízení.

(19)

Projekt se nachází ve speciální ekonomické zóně ve Valbřichu (Wałbrzych).

(20)

Cílem projektu bylo zřídit inovativní zařízení na výrobu ultračisté kyseliny monochloroctové, což je druh kyseliny monochloroctové s obsahem až 90 ppm kyseliny dichloroctové, s teoretickou maximální (dále jen „jmenovitou“) roční výrobní kapacitou 42 kt.

(21)

Kyselina monochloroctová je meziprodukt, který se používá v mnoha procesech organické syntézy, včetně výroby přípravků na ochranu rostlin, hnojiv, plastů, detergentů, barev, kosmetiky a výrobků osobní hygieny. Hlavní uplatnění nachází kyselina monochloroctová při výrobě karboxymethylcelulózy (CMC), která se používá například při výrobě lepidel, detergentů, mýdel, zahušťovadel emulzních barev a potravinářských zahušťovadel, emulgátorů a stabilizátorů. Používá se také při výrobě betainů (amfoterních povrchově aktivních látek používaných v přípravcích na vlasy), jako je kyselina thioglykolová (TGA), v agrochemickém průmyslu a různými dalšími způsoby (6).

(22)

V letech 2012 a 2013 poskytly polské orgány společnosti PCC na projekt dvě samostatná opatření podpory, jedno ve formě přímé dotace a druhé ve formě osvobození od daně (dále jen „opatření podpory“). Cílem projektu bylo podpořit rozvoj regionu, který byl v době poskytnutí opatření podpory oblastí způsobilou pro podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy. Podle mapy regionální podpory platné v letech 2012 a 2013 (dále jen „polská mapa regionální podpory na období 2007–2013“) (7), činila maximální intenzita podpory pro daný region 40 % v případě velkých podniků.

(23)

Dne 4. dubna 2012 poskytlo polské ministerstvo hospodářství společnosti PCC podporu ve formě přímé dotace ve výši 66 995 311,50 PLN (16 124 798,18 EUR (8)) v diskontované hodnotě na investiční projekt se způsobilými náklady ve výši 223 317 705 PLN (53 749 327 EUR (9)) v diskontované hodnotě (dále jen „dotace“).

(24)

Dotace byla údajně poskytnuta na základě režimu státní podpory (dále jen „režim podpory“), jehož cílem bylo usnadnit poskytování finanční podpory na investice velkého hospodářského významu v rámci operačního programu Inovativní hospodářství na období 2007–2013 (dále jen „operační program“). Režim podpory byl zaveden jako opatření regionální investiční podpory podle článku 13 nařízení Komise (ES) č. 800/2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (dále jen „nařízení č. 800/2008“) (10).

(25)

Vnitrostátním právním základem režimu podpory bylo ministerské nařízení ze dne 8. května 2009 o finančních investicích zásadního hospodářského významu v rámci operačního programu Inovativní hospodářství (dále jen „nařízení o operačním programu“) (11). Článek 19 nařízení o operačním programu stanovil, že nařízení vstoupí v platnost dnem vyhlášení. Bylo vyhlášeno a vstoupilo v platnost dne 20. května 2009. V režimu podpory byly stanoveny podmínky vztahující se na příspěvky z operačního programu, například počet pracovních míst, která mají být projektem vytvořena, a maximální dostupná intenzita podpory.

(26)

Podle čl. 9 odst. 1 nařízení č. 800/2008 předá členský stát Komisi souhrn informací o režimu podpory do 20 pracovních dnů od vstupu režimu podpory v platnost.

(27)

Dopisem ministerstva hospodářství ze dne 29. července 2009 předaly polské orgány Komisi souhrn informací o režimu podpory. Režim podpory byl u Komise zaregistrován dne 29. července 2009 pod číslem SA.29131 (X 656/2009) na období od 20. května 2009 do 31. prosince 2013.

(28)

Ministerským nařízením ze dne 2. března 2010 (dále jen „pozměňovací nařízení o operačním programu“) (12) polské orgány změnily nařízení o operačním programu, mimo jiné s cílem snížit minimální počet pracovních míst, která musí být vytvořena v rámci investic v odvětví výroby, z 200 na 150, a zvýšit maximální intenzitu podpory, která je k dispozici pro projekty realizované v odvětví výroby, z 25 % na 30 %.

(29)

Článek 3 pozměňovacího nařízení o operačním programu stanovil, že nařízení vstoupí v platnost dnem vyhlášení. Bylo vyhlášeno a vstoupilo v platnost dne 16. března 2010. Polsko nepředalo Komisi aktualizovaný souhrn informací o pozměněném režimu (dále jen „pozměněný režim podpory“).

(30)

Dne 15. prosince 2010 (13) požádala společnost PCC o dotaci na projekt v rámci pozměněného režimu podpory. V žádosti o dotaci bylo uvedeno, že způsobilé náklady na projekt budou činit 223 317 705 PLN, a byla požadovaná podpora ve výši 66 995 311,50 PLN. Společnost PCC v žádosti uvedla, že dotace umožní, aby byl projekt „plně realizován na území Evropské unie, resp. Polska“. Projekt byl považován za „velký projekt“ ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (14) (dále jen „nařízení č. 1083/2006“). Společnost PCC v rámci své žádosti předložila prohlášení, že není podnikem v obtížích. Polské orgány při posuzování žádosti společnosti PCC ověřily její finanční situaci. Jak polské orgány upřesnily v průběhu formálního šetření, dne 2. března 2011 zaslaly společnosti PCC dopis, v němž uvedly, že se rozhodly dotaci udělit. V tomto dopise polské orgány společnost PCC požádaly, aby „poskytla kompletní dokumentaci pro potvrzení podpory Evropskou komisí“ (15).

(31)

Dne 4. dubna 2012 polské orgány poskytly společnosti PCC předmětnou dotaci na základě uzavření dohody o poskytnutí dotace (16) (dále jen „dohoda“). V preambuli dohody o poskytnutí dotace byla mimo jiné připomenuta ustanovení nařízení o operačním programu (v platném znění) a nařízení č. 800/2008. V čl. 1 odst. 1 dohody o poskytnutí dotace je uvedeno, že projekt bude realizován v rámci podopatření 4.5.1 operačního programu „Podpora investic v odvětví výroby“. V článku 5 odst. 27 dohody o poskytnutí dotace bylo uvedeno, že pokud příjemce realizuje velký projekt (17) ve smyslu nařízení o operačním programu (ve znění pozměňovacího nařízení o operačním programu), bude dotace vyplacena za podmínky, že Komise schválila nebo se má za to, že schválila předmětnou podporu v souladu s nařízením Rady (ES) č. 659/1999 (dále jen „nařízení č. 659/1999“) (18). V čl. 4 odst. 3 dohody o poskytnutí dotace se uvádí, že pokud by se náklady na projekt zvýšily nad rámec uvedených způsobilých nákladů ve výši 223 317 705 PLN (53 749 327 EUR), toto zvýšení by nebylo způsobilé pro podporu a nesla by je společnost PCC.

(32)

Způsobilé náklady projektu přesahují 50 milionů EUR, a tudíž se jedná o velký investiční projekt ve smyslu čl. 2 odst. 12 (19) nařízení č. 800/2008. Podle čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení byly členské státy povinny poskytnout Komisi souhrn informací o regionální podpoře velkým investičním projektům poskytnuté na základě určitého režimu do 20 pracovních dnů ode dne poskytnutí podpory. Polské orgány předložily Komisi souhrn informací o dotaci dne 25. června 2012 (20).

(33)

V roce 2014 Komise v rámci každoroční kontroly ex-post vzorku opatření podpory provedených členskými státy podle nařízení č. 800/2008 přezkoumala pozměněný režim podpory a jeho uplatňování u několika příjemců (21). V té době Komise nezjistila žádné obavy, pokud jde o soulad pozměněného režimu podpory s nařízením č. 800/2008.

(34)

Dne 25. září 2014 Komise schválila finanční příspěvek na projekt z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“) (dále jen „rozhodnutí o velkém projektu“). (22)

(35)

Během předběžného posouzení stížnosti Komise zjistila, že v souvislosti s projektem poskytlo Polsko společnosti PCC druhé opatření podpory (dále jen „osvobození od daně“) na základě režimu státní podpory pro usnadnění investic do polských speciálních ekonomických zón (dále jen „SEZ“) (dále jen „režim osvobození od daně“).

(36)

Vnitrostátním právním základem režimu osvobození od daně bylo nařízení Rady ministrů ze dne 10. prosince 2008 o veřejné podpoře pro podnikatele působící na základě povolení k výkonu hospodářské činnosti ve speciálních ekonomických zónách (dále jen „nařízení o SEZ“) (23), které vstoupilo v platnost dne 30. prosince 2008, spolu se zákonem o speciálních ekonomických zónách ze dne 20. října 1994 (dále jen „zákon o SEZ“) (24) a zákonem o dani z příjmů právnických osob ze dne 15. února 1992 (dále jen „zákon o DPPO“) (25). Jak je uvedeno v článcích 2 a 3 zákona o SEZ, SEZ mohou být zřizovány v neobydlených částech Polska, aby se urychlil hospodářský rozvoj části země. Podle článku 12 a čl. 16 odst. 1 zákona o SEZ a čl. 17 odst. 1 bodu 34 zákona o DPPO by hospodářská činnost vykonávaná v SEZ na základě povolení měla nárok na osvobození od daně z příjmů právnických osob.

(37)

Režim osvobození od daně byl zaveden jako opatření regionální investiční podpory podle článku 13 nařízení č. 800/2008. Polské orgány předložily Komisi souhrn informací o tomto režimu v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení č. 800/2008 (26. bod odůvodnění) dopisem ministerstva hospodářství ze dne 12. února 2009.

(38)

Režim osvobození od daně byl u Komise zaregistrován dne 12. února 2009 pod číslem SA.27752 (X 193/2009) na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

(39)

Dne 15. ledna 2013 zveřejnila společnost Wałbrzyska Specjalna Strefa Ekonomiczna IP Sp. z o. o. (dále jen „správce SEZ“) výzvu k podávání žádostí o povolení k provozování hospodářské činnosti v „Invest-Parku“ WSSE, které bude vydáno na základě jednacího řízení (dále jen „výzva k podání nabídek“). Ve výzvě k podání nabídek bylo uvedeno, že povolení budou vydávána na základě zákona o SEZ a nařízení o SEZ a budou se na ně vztahovat podmínky uvedené v zadávací dokumentaci (dále jen „zadávací podmínky“). V zadávacích podmínkách bylo uvedeno, že jednání budou vedena mimo jiné na základě zákona o SEZ, zákona ze dne 30. dubna 2004, kterým se stanoví pravidla řízení o státní podpoře (dále jen „zákon o státní podpoře“) (26), nařízení o SEZ, nařízení č. 800/2008, pokynů k vnitrostátní regionální podpoře na období 2007–2013 (dále jen „pokyny z roku 2007“) (27) a nařízení Rady ministrů ze dne 13. října 2006 o vytvoření map regionální podpory (28) (dále jen „nařízení o mapách regionální podpory“).

(40)

Dne 11. února 2013 požádala společnost PCC správce SEZ o povolení k realizaci zmíněného projektu v SEZ, které by ji opravňovalo k osvobození od daně. V žádosti společnost PCC uvedla, že způsobilé náklady projektu budou činit 200 000 000 PLN, zatímco v podnikatelském plánu, který byl předložen spolu se žádostí, uvedla, že způsobilé náklady budou činit nejméně 200 000 000 PLN a že maximální způsobilé náklady budou činit 300 000 000 PLN. Finanční analýza předložená spolu se žádostí uvádí investiční náklady ve výši 301 478 910 PLN. Společnost PCC rovněž poskytla další finanční údaje, aby prokázala, že se v jejím případě nejedná o podnik v obtížích. Společnost PCC v žádosti uvedla, že obdržela dotaci v maximální výši 66,9 milionu PLN. Dále uvedla, že poskytne finanční příspěvek na projekt ve výši přesahující 25 % způsobilých nákladů, a to formou, která je prosta jakékoli veřejné podpory. Společnost PCC rovněž prohlásila, že před podáním žádosti nezahájila práce na projektu a že bez výhrad přijala podmínky jednání a zadávací podmínky.

(41)

Dne 12. února 2013 proběhlo jednání mezi společností PCC a vyjednávacím výborem zřízeným správcem SEZ ohledně žádosti společnosti PCC o povolení. Z jednání byl sepsán protokol (dále jen „protokol z jednání“), v němž se uvádí, že bylo dohodnuto, že společnosti PCC bude uděleno povolení k realizaci předmětného projektu v SEZ. Dále se uvádí, že náklady na projekt budou vyšší než 200 000 000 PLN a že maximální způsobilé náklady budou činit 300 000 000 PLN. Protokol z jednání uvádí, že společnost PCC byla informována o tom, že podmínky pro poskytnutí státní podpory jsou stanoveny v polských a unijních právních předpisech, zejména v zákoně o státní podpoře, v nařízení o mapách regionální podpory, v nařízení o SEZ, v nařízení č. 800/2008 a v pokynech z roku 2007.

(42)

Dne 19. února 2013 vydal správce SEZ společnosti PCC povolení k provozování hospodářské činnosti ve speciální ekonomické zóně ve Valbřichu (dále jen „povolení SEZ“) (29). To opravňovalo společnost PCC k osvobození od daně z příjmů právnických osob v souvislosti s projektem. V povolení SEZ bylo uvedeno, že pro získání osvobození od daně musí být v rámci projektu mimo jiné vynaloženy způsobilé náklady v minimální výši 200 000 000 PLN (47 985 796 EUR) (30) (nominální hodnota) a maximální výši 300 000 000 PLN (71 978 694 EUR) (31) (nominální hodnota). Polské orgány informovaly Komisi, že maximální způsobilé náklady na projekt v diskontované hodnotě ke dni vydání povolení SEZ činily 271 513 408 PLN (65 143 935 EUR) (32).

(43)

V povolení SEZ nebyla uvedena výše podpory, na kterou by společnost PCC měla nárok v důsledku osvobození od daně, ani nebylo uvedeno, že společnost PCC obdržela dotaci, a ani nebyla uvedena její výše.

(44)

Jelikož projekt představuje velký investiční projekt ve smyslu nařízení č. 800/2008 (30. bod odůvodnění), byly polské orgány podle čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení povinny předložit Komisi souhrn informací do 20 dnů ode dne poskytnutí podpory. Polsko tento souhrn informací předložilo dne 16. července 2015 (33), tj. více než dva roky po vydání povolení SEZ.

(45)

V tomto souhrnu informací polské orgány uvedly, že maximální výše podpory na projekt bude činit 95 797 682 PLN (23 086 560 EUR) (34) v diskontované hodnotě. Dále uvedly, že by měla být zohledněna částka 66 995 311,50 PLN (16 124 798,18 EUR) (23. bod odůvodnění) již poskytnuté podpory na projekt, což znamená, že osvobození od daně by činilo maximálně 28 802 370 PLN (6 910 523 EUR) (35) v diskontované hodnotě – tj. rozdíl mezi těmito dvěma částkami.

(46)

Během předběžného šetření Komise dospěly polské orgány k názoru, že osvobození od daně bylo přiznáno v rozporu s čl. 8 odst. 2 nařízení č. 800/2008, který vyžaduje, aby příjemce požádal o podporu před zahájením prací na podporovaném projektu. Polsko mělo za to, že společnost PCC zahájila práce na projektu dne 14. září 2012, přestože o osvobození od daně požádala až dne 11. února 2013. V důsledku toho zahájil polský ministr pro rozvoj a finance dne 31. března 2016 šetření týkající se protiprávnosti předmětného osvobození od daně a později zahájil řízení z moci úřední o zrušení povolení SEZ. Rozhodnutím č. 290/DI/16 ze dne 30. prosince 2016 ministr pro rozvoj a finance zrušil povolení SEZ z důvodu, že podpora neměla pobídkový účinek.

(47)

Dne 23. ledna 2017 společnost PCC požádala o přezkum rozhodnutí o zrušení a tvrdila, že před podáním žádosti o povolení SEZ pouze provedla „studie proveditelnosti“ a nezahájila žádné práce. Na základě této žádosti případ přezkoumalo Ministerstvo pro podnikání a technologie, které dne 6. března 2018 vydalo rozhodnutí č. 46/DI/18, kterým zrušení potvrdilo.

(48)

Dne 11. dubna 2018 podala společnost PCC proti tomuto rozhodnutí odvolání k Vojvodskému správnímu soudu ve Varšavě. Dne 28. listopadu 2018 tento vojvodský správní soud zrušil zrušení povolení SEZ (36). Dne 25. února 2019 podaly polské orgány proti tomuto rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

(49)

Dne 22. září 2022 Nejvyšší správní soud kasační stížnost polských orgánů zamítl a potvrdil zrušení rozhodnutí polských orgánů z roku 2016 a 2018 (37) (dále jen „rozsudek Nejvyššího správního soudu“). Povolení SEZ je proto v současné době plně platné a účinné (38).

(50)

Stěžovatel je chemickou výrobní společností se sídlem v Německu, která mimo jiné provozuje zařízení na výrobu kyseliny monochloroctové v Unii i na mezinárodní úrovni. Stěžovatel je přímým konkurentem společnosti PCC na trhu s kyselinou monochloroctovou, a proto je považován za „zúčastněnou stranu“ ve smyslu čl. 1 písm. h) nařízení Rady (EU) 2015/1589 (39) (dále jen „nařízení č. 2015/1589“) a čl. 1 písm. h) nařízení č. 659/1999, které bylo platné v době podání stížnosti Komisi.

(51)

Stížnost se týkala výhradně dotace. Stěžovatel tvrdí, že dotace byla udělena protiprávně a není slučitelná s vnitřním trhem. Stěžovatel zejména uvedl, že dotace neměla pobídkový účinek a byla zaměřena na trh s nadměrnou kapacitou. V tomto ohledu stěžovatel tvrdil, že relevantním výrobkovým trhem je trh s ultračistou kyselinou monochloroctovou, nikoli trh s kyselinou monochloroctovou jako celek, a že relevantním zeměpisným trhem je EHP, zejména proto, že vysoké dopravní náklady znamenají, že vývoz do USA není ziskový. Stížnost je podrobně shrnuta v rozhodnutí o zahájení řízení, zejména ve 20. až 30. bodě odůvodnění.

(52)

Komise zahájila formální vyšetřovací řízení dne 31. října 2019. V rozhodnutí o zahájení řízení, které bylo přijato téhož dne, poskytla předběžné posouzení podpory, kterou polské orgány poskytly společnosti PCC.

(53)

Jak je uvedeno v 57. až 62. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, Komise dospěla k závěru, že dotace a osvobození od daně představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, což polské orgány nezpochybnily (62. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Komise tedy vyjádřila pochybnosti o souladu opatření podpory s příslušnými nařízeními o blokových výjimkách a o jejich slučitelnosti s vnitřním trhem podle platných pokynů.

(54)

Komise měla za to, že pozměňovací nařízení o operačním programu přineslo podstatné změny režimu podpory, a jelikož Polsko nepředložilo aktualizovaný souhrn informací ani neoznámilo pozměněný režim podpory podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, byl tento režim od 2. března 2010, kdy byly změny přijaty, uplatňován protiprávně (65. až 70. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(55)

Dotace byla poskytnuta na základě pozměněného režimu podpory. V důsledku toho a vzhledem k tomu, že se nepoužil čl. 13 odst. 1 nařízení č. 800/2008 o doplňkové regionální podpoře ad hoc, podléhala dotace oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy a jelikož ji Polsko neoznámilo, Komise ji považovala za protiprávní (71. až 73. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(56)

Komise podpůrně poznamenala, že i kdyby změnila svůj předběžný závěr o pozměněném režimu podpory, měla by za to, že dotace nespadá do oblasti působnosti nařízení č. 800/2008, jelikož akt o poskytnutí podpory neobsahoval výslovné odkazy požadované v čl. 3 odst. 1 nařízení č. 800/2008 a Polsko nepředložilo souhrn informací o dotaci, jak vyžaduje čl. 9 odst. 4 (30. bod odůvodnění) (74. až 78. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(57)

Komise konstatovala, že Polsko sice nepředložilo souhrn informací o režimu osvobození od daně do 20 pracovních dnů, jak požaduje čl. 9 odst. 1 nařízení č. 800/2008, ale toto pochybení bylo od 12. února 2009 napraveno. Komise neměla žádné údaje o tom, že by nebyly splněny další platné podmínky nařízení č. 800/2008 (81. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(58)

Komise vzala na vědomí stanovisko Polska, že osvobození od daně není v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení č. 800/2008, protože společnost PCC zahájila práce na projektu ještě předtím, než požádala o tuto podporu (46. bod odůvodnění). Komise s tímto hodnocením předběžně souhlasila, ale poznamenala, že následné zrušení povolení SEZ dosud nenabylo právní moci, neboť bylo napadeno společností PCC a bylo předmětem probíhajícího vnitrostátního soudního řízení (82. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(59)

Komise nicméně zjistila další pochybnosti o tom, zda je osvobození od daně v souladu s nařízením č. 800/2008. Zaprvé Komise pochybovala, že Polsko ověřilo, zda by byl projekt v daném regionu realizován i bez poskytnutí podpory, jak vyžaduje čl. 8 odst. 3 písm. d) uvedeného nařízení, a konstatovala, že výjimka z tohoto požadavku stanovená v čl. 8 odst. 4 se neuplatní (85. až 87. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(60)

Zadruhé Komise uvedla, že povolení SEZ opravňuje společnost PCC k využití osvobození od daně v souvislosti se způsobilými náklady v maximální výši 271,5 milionu PLN (65,4 milionu EUR) v diskontované hodnotě (40), zatímco způsobilé výdaje uvedené v žádosti o dotaci činily 223 milionů PLN (56,2 milionu EUR) v diskontované hodnotě. Zdá se, že toto zvýšení nákladů nebylo důsledkem nárůstu velikosti nebo většího rozsahu projektu (88. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(61)

Zatřetí, jelikož v povolení SEZ nebyla určena maximální výše poskytnuté podpory, nebylo v něm uvedeno, že byla poskytnuta dotace, a nebyl v něm stanoven limit týkající se kumulace podpory, nebylo toto povolení v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení č. 800/2008 (89. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(62)

Začtvrté Komise nemohla vyloučit, že osvobození od daně by bylo přiznáno navíc k dotaci, což by mohlo vést k překročení maximální přípustné intenzity podpory podle polské mapy regionální podpory na období 2007–2013 a čl. 13 odst. 3 nařízení č. 800/2008 (90. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(63)

Zapáté se zdálo, že tato kombinovaná částka podpory překračuje příslušnou individuální prahovou hodnotu oznamovací povinnosti, což vede k porušení čl. 6 odst. 2 nařízení č. 800/2008 (90. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(64)

Zašesté Polsko nepředložilo souhrnný informační list týkající se osvobození od daně do 16. července 2015 (44. bod odůvodnění), čímž porušilo čl. 9 odst. 4 nařízení č. 800/2008 (91. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(65)

A konečně, akt o poskytnutí podpory týkající se osvobození od daně (tj. povolení SEZ) neobsahoval povinné výslovné odkazy požadované čl. 3 odst. 2 nařízení č. 800/2008 (92. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(66)

Komise podpůrně poznamenala, že čl. 13 odst. 1 nařízení č. 800/2008 se nepoužije (93. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(67)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že na osvobození od daně nelze uplatnit blokovou výjimku podle nařízení č. 800/2008 a že bylo poskytnuto protiprávně (93. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(68)

Komise zvažovala, zda by se na dotaci a osvobození od daně mohlo vztahovat zpětné uplatnění nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen „nařízení č. 651/2014“) (41), podle čl. 58 odst. 1 uvedeného nařízení.

(69)

V čl. 14 odst. 12 nařízení č. 651/2014 se uvádí, že intenzita podpory vyjádřená hrubým ekvivalentem podpory (dále jen „HEP“) nesmí přesáhnout maximální intenzitu podpory, která byla pro dotyčnou oblast stanovena v mapě regionální podpory platné v době poskytnutí podpory. Zatímco samotná dotace byla v souladu s limitem podle polské mapy regionální podpory na období 2007–2013, nebylo jasné, zda tomu tak bylo v kombinaci s osvobozením od daně (96. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(70)

Kromě toho se Komise v souladu se svou dosavadní rozhodovací praxí (42) domnívala, že čl. 14 odst. 2 ve spojení s čl. 2 bodem 27 nařízení č. 651/2014 vyžaduje, aby byla dodržena také intenzita podpory uvedená v polské mapě regionální podpory na období 2014–2020 (43). Standardní limit pro velké podniky v regionu PL51 Dolnośląskie byl pro období 2014–2020 snížen na 25 % HEP. Na základě uplatnění aktualizovaného limitu regionální podpory a vzorce pro snížení podpory podle stanovené stupnice, který se vztahuje na velké investiční projekty, na způsobilé náklady uvedené v žádosti o dotaci byla stanovena maximální přípustná výše podpory ve výši 12 968 666 EUR (intenzita podpory 24,13 %). Polsko poskytlo podporu nejméně ve výši 23 086 560 EUR v diskontované hodnotě (intenzita podpory 38,6 %). V důsledku toho se na dotaci a osvobození od daně společně nemohlo vztahovat zpětné uplatnění nařízení č. 651/2014 (96. až 99. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(71)

Jelikož Komise předběžně dospěla k závěru, že nařízení č. 800/2008 se nevztahuje na pozměněný režim podpory a že nařízení č. 800/2008 ani nařízení č. 651/2014 se nevztahují na dotaci, resp. na osvobození od daně, měla za to, že relevantním základem pro posouzení jejich slučitelnosti jsou pokyny z roku 2007 (100. a 101. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(72)

Komise provedla předběžné posouzení slučitelnosti pozměněného režimu podpory a opatření podpory podle pokynů z roku 2007.

(73)

Komise konstatovala, že nemůže potvrdit, že pozměněný režim podpory je v souladu s odstavci 38 nebo 74 pokynů z roku 2007. Předběžně proto dospěla k závěru, že pozměněný režim podpory nelze prohlásit za slučitelný s vnitřním trhem (102. až 107. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(74)

Komise měla pochybnosti o souladu opatření podpory poskytnutých společnosti PCC (44) s odstavci 38, 67 a 71 pokynů z roku 2007.

(75)

Pokud jde o odstavec 38, Komise uvedla, že příslušný polský orgán zřejmě nevystavil „dokument vyjadřující úmysl přiznat podporu pod podmínkou obdržení souhlasu Komise s takovým opatřením“ před zahájením prací na projektu, a to ani v případě dotace ani v případě osvobození od daně (108. až 112. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(76)

Pokud jde o odstavec 67, Komisi nebylo jasné, proč společnost PCC uvedla v žádosti o dotaci a v žádosti o osvobození od daně různé způsobilé náklady. Komise použila částku uvedenou pro dotaci (223 317 710 PLN (53 749 328 EUR) v diskontované hodnotě) pro výpočet maximální intenzity podpory, přičemž takto vypočtený limit činil 38,6 %. Komise měla pochybnosti o tom, zda kombinovaná opatření podpory budou s tímto limitem v souladu (113. až 123. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(77)

V souvislosti s odstavcem 71 se Komise domnívala, že dodržování pravidel kumulace by měly příslušné orgány poskytující podporu zajistit v okamžiku poskytnutí podpory, a nikoli až při výplatě, což se v případě osvobození od daně nezdálo být splněno. Komise měla pochybnosti, zda budou dodrženy limity kumulace (124. a 125. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(78)

Komise proto na základě pokynů z roku 2007 předběžně dospěla k závěru, že jako celek nejsou opatření podpory slučitelná s vnitřním trhem. Poznamenala však, že samotné poskytnutí dotace by mohlo být slučitelné, pokud by bylo prokázáno, že je v souladu s odstavcem 38 (126. a 127. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(79)

Ve 129. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že nemůže vyloučit, že podpora na projekt spadá pod odstavec 68 pokynů z roku 2007 (45), a nemohla učinit závěr o určení relevantních výrobkových a zeměpisných trhů (132. až 146. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Kromě toho nemohla vyloučit, že budou splněny prahové hodnoty uvedené v odstavcích 68 písm. a) a b), a nemohla tedy vyloučit potřebu provést podrobné ověření, zda je podpora nezbytná k zajištění pobídkového účinku pro investici a zda výhody podpory převažují nad výsledným narušením hospodářské soutěže a dopadem na obchod mezi členskými státy (147. až 160. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(80)

Komise rovněž poznamenala, že i kdyby nemusela provádět testy uvedené v odstavci 68 nebo kdyby výsledek těchto testů nevyžadoval podrobné posouzení, nemohla by prokázat, že rozdíl mezi příznivými a nepříznivými účinky podpory je jednoznačně kladný a že podpora nevede k nepřijatelnému narušení hospodářské soutěže (161. a 162. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(81)

Tento oddíl shrnuje připomínky, které Komisi k rozhodnutí o zahájení řízení předložila společnost PCC a 24 dalších třetích stran.

(82)

Společnost PCC předložila věcné právní připomínky, které se do značné míry překrývaly s původními připomínkami k rozhodnutí o zahájení řízení předloženými Polskem. Ostatní třetí strany se většinou vyjadřovaly k výhodám, které projekt regionu přinese.

(83)

V souvislosti s pozměněným režimem podpory společnost PCC konstatovala, že pokyny z roku 2007 nestanovují minimální počet pracovních míst, která musí určitá investice vytvořit. Snížení počtu pracovních míst, která musí určitá investice vytvořit, v pozměňovacím nařízení o operačním programu (28. bod odůvodnění) bylo proto nepodstatnou změnou a nemělo vliv na slučitelnost pozměněného režimu podpory s pokyny z roku 2007.

(84)

Společnost PCC nesouhlasí s tím, že pozměněný režim podpory nevyžadoval, aby správní orgán po podání žádosti o podporu písemně potvrdil, že projekt po podrobném ověření v zásadě splňuje podmínky způsobilosti stanovené daným režimem. Tento požadavek je stanoven v podmínkách upravujících postup podávání žádostí o podporu a navíc společnost PCC takové potvrzení obdržela dopisem ze dne 3. ledna 2011. Před zahájením prací na projektu byla společnosti PCC podpora skutečně poskytnuta.

(85)

Společnost PCC vysvětlila, proč ve svých žádostech o dotaci a o osvobození od daně uvedla různé způsobilé náklady na projekt (60. bod odůvodnění).

(86)

Společnost PCC vysvětlila, že před zahájením projektu skupina PCC zjistila závažná selhání na trhu s kyselinou monochloroctovou, která byla z velké části způsobena nedostatkem inovací ze strany velkých zavedených výrobců působících na trhu. Skupina PCC se při zvažování, zda investovat do nového výrobního zařízení, rozhodla pro nový závod využívající inovativní technologie, zejména s ohledem na státní podporu, která by byla pro tento účel k dispozici. Původní odhad nákladů na projekt činil přibližně 223 000 000 PLN.

(87)

Jelikož skupina PCC neměla s takto komplexním typem investic zkušenosti, najala si externího poradce, skupinu Siemens (dále jen „Siemens“), aby potvrdil výši kapitálových výdajů a pomohl jí při rozhodování o konkrétních technických otázkách. Společnost Siemens na základě své analýzy uvedla, že minimální nezbytné investiční výdaje bude třeba zvýšit na přibližně 300 000 000 PLN. Protože by pak návratnost investice byla příliš nízká, rozhodla se společnost PCC požádat kromě dotace také o osvobození od daně. Společnost PCC uvádí, že od okamžiku, kdy si byla vědoma nutnosti zvýšit výdaje na projekt, uváděla ve veškeré korespondenci s polskými orgány a Komisí vyšší částku.

(88)

Společnost PCC tvrdí, že se rozhodla projekt realizovat až poté, co v únoru 2013 obdržela potvrzení, že jí bude přiznáno osvobození od daně.

(89)

Společnost PCC zpochybnila posouzení Polska, s nímž se Komise předběžně ztotožnila (58. bod odůvodnění) a podle něhož společnost zahájila práce na projektu před podáním žádosti o osvobození od daně. Společnost PCC uvedla, že stavební práce byly zahájeny dne 5. dubna 2013 (46) a že svůj první závazný příslib objednávky zařízení souvisejícího s projektem učinila dne 16. srpna 2013 (47). Před provedením těchto úkonů provedla pouze přípravné studie proveditelnosti projektu, což je běžná obchodní praxe.

(90)

Společnost PCC zdůraznila inovativní povahu výrobní metody, která bude po realizaci projektu zavedena. Od roku 2008 spolupracuje s poradci třetích stran na vývoji původní koncepce. Metoda výroby zahrnuje několik procesů, které nelze řádně modelovat bez empirického testování, mimo jiné kvůli jejich složitosti a působení více proměnných. Jediným způsobem, jak shromáždit potřebné údaje, je tedy využití laboratorních podmínek. […]. Provádění zkoušek v průmyslovém závodě […] bylo považováno za nadměrně rizikové. […] (48) […]. Společnost PCC se proto na radu společnosti Siemens rozhodla provést práce v polotechnickém měřítku pomocí pilotního zařízení, které by zajistilo podmínky podobné těm v průmyslových reaktorech, aby se ověřila proveditelnost projektu […].

(91)

Společnost PCC vysvětlila, že samotné pilotní zařízení bylo souborem několika malých zařízení namontovaných na dvou ocelových rámech vysokých přibližně 2 metry a zabírajících malou plochu (1 x 2 metry a 1 x 1 metr) v jedné z místností určených pro výzkum. Nebylo trvale připevněno k zemi a mohlo být snadno demontováno a přemístěno jinam. Jeho uvedení do provozu nevyžadovalo žádné stavební práce. Ve skutečnosti byly všechny součásti pilotního zařízení ihned po dodání do společnosti PCC předány společnosti Siemens v Německu.

(92)

Celkové náklady na pilotní zařízení činily přibližně 150 000 EUR, což je podle společnosti PCC zanedbatelná část celkových nákladů projektu. Dne 17. října 2012 společnost PCC zakoupila pouze několik drobných součástí pilotního zařízení v hodnotě 23 854,19 PLN (5 814 EUR) (včetně daně z přidané hodnoty) (49); většina nákladů vznikla až po vydání povolení SEZ.

(93)

Společnost PCC poznamenala, že pokud by výsledky pilotního projektu nebyly uspokojivé, mohla by od projektu odstoupit, protože by jí vznikly pouze drobné náklady na přípravné práce. Kromě toho společnost PCC uvažovala o tom, že se v takovém případě zbaví práv duševního vlastnictví souvisejících s pilotním projektem, aby snížila nebo vyloučila případné ztráty. Společnost PCC uvedla, že proto zaúčtovala veškeré náklady související s pilotním projektem jako samostatnou položku na svých analytických účtech, aby mohla propojit své výrobní náklady s minimální prodejní cenou, kterou by za toto duševní vlastnictví požadovala.

(94)

Společnost PCC uvedla, že zejména podle pokynů z roku 2007 a nařízení č. 651/2014 nelze za zahájení prací považovat vypracování studií proveditelnosti ani pilotní zařízení.

(95)

V návaznosti na rozsudek Nejvyššího správního soudu (49. bod odůvodnění) společnost PCC navíc poznamenala, že oficiální stanovisko polského státu bylo, že povolení SEZ by nemělo být zrušeno z důvodu nesplnění formálního požadavku na pobídkový účinek. Vzhledem k tomu, že Komise v rozhodnutí o zahájení řízení nevznesla v tomto ohledu žádné vlastní pochybnosti, měla by dospět k obdobnému závěru.

(96)

Společnost PCC uvedla, že nebylo nutné provést podrobné posouzení podle odstavce 68 pokynů z roku 2007, protože nebyla dosažena žádná z prahových hodnot stanovených v tomto odstavci.

(97)

Společnost PCC poznamenává, že aby se použil odstavec 68 pokynů z roku 2007, musí celková výše podpory ze všech zdrojů překročit 75 % maximální výše podpory, kterou by mohla získat investice se způsobilými výdaji ve výši 100 milionů EUR při použití standardního limitu regionální podpory platného pro velké podniky podle schválené mapy regionální podpory ke dni poskytnutí podpory (dále jen „75% prahová hodnota“). Společnost PCC rovněž poznamenává, že není sporné, že příslušná částka v době přiznání dotace i osvobození od daně činila 30 milionů EUR (50). Společnost PCC zdůrazňuje, že samotná výše dotace je mnohem nižší než tato částka.

(98)

Společnost PCC dále tvrdí, že osvobození od daně je omezeno zákonem, takže opatření podpory nemohou dohromady této částky dosáhnout. Společnost PCC uvádí, že v čl. 4 odst. 5 nařízení o SEZ se uvádí, že: „pokud by celková hodnota regionální podpory poskytnuté ze všech zdrojů překročila 75 % maximální hodnoty podpory, kterou lze poskytnout na realizaci investic se způsobilými náklady ve výši 100 milionů EUR při použití standardních limitů státní podpory platných pro velké podniky podle schválené mapy regionální podpory ke dni poskytnutí podpory, musí být projekt individuální podpory oznámen Evropské komisi“.

(99)

Společnost PCC dále poznamenává, že podle článku 1 nařízení o SEZ lze státní podporu v rámci režimu osvobození od daně poskytnout pouze v souladu s podmínkami nařízení č. 800/2008. Proto nemohla být v rámci tohoto režimu poskytnuta částka přesahující 75% prahovou hodnotu, na kterou se nevztahuje bloková výjimka podle uvedeného nařízení. Jako další důkaz společnost PCC uvádí, že podle čl. 17 odst. 1 bod 34 zákona o DPPO (51) platí, že „výše státní podpory poskytnuté prostřednictvím [režimu osvobození od daně] nesmí překročit výši státní podpory pro podnik[,] která je k dispozici v nejvyšší možné výši[,] pro oblasti způsobilé pro podporu v souladu se zvláštními předpisy“. Mezi tyto „zvláštní předpisy“ patří i nařízení o SEZ, včetně 75% prahové hodnoty. Podle společnosti PCC je důsledkem nařízení o SEZ a zákona o DPPO to, že když podpora dosáhne 75% prahové hodnoty, ztrácí investor ze zákona nárok na jakékoli další osvobození od daně spojené s projekty realizovanými v SEZ.

(100)

Společnost PCC dále zdůrazňuje, že omezení prahových hodnot stanovených unijním právem bylo do polských právních předpisů začleněno v rámci zásadní reformy speciálních ekonomických zón, která byla součástí přistoupení Polska k Unii. Předtím bylo osvobození od daně omezeno pouze časově, nikoliv co do výše.

(101)

Společnost PCC uvádí, že vzhledem k tomu, že 75% prahová hodnota vyplývá přímo z obecně platného právního předpisu, který byl přijat příslušným orgánem a řádně vyhlášen, je plně transparentní a přístupná všem zúčastněným stranám. Každý podnikatel by si tak měl být vědom toho, že 75% prahová hodnota se použije bez ohledu na ustanovení konkrétního povolení k provozování hospodářské činnosti v SEZ. Podnikatel, který by přesto uplatnil nárok na osvobození od daně nad tento limit, by nezákonně podhodnotil výši dlužné daně a daňové orgány by měly právo vymáhat daňové nedoplatky včetně úroků. Úmyslné nárokování nadměrných částek může vést i k trestní odpovědnosti.

(102)

V této souvislosti PCC připomíná, že podniky musí o svém osvobození od daně informovat v ročním daňovém přiznání a jsou povinny o tomto osvobození vést záznamy. Daňové orgány mají k dispozici robustní právní, procesní a IT nástroje k zajištění účinného ověřování výše osvobození od daně, na které má podnik nárok, včetně práva provádět kontroly u podniků, které takové osvobození od daně využívají.

(103)

Společnost PCC tvrdí, že při použití vzorce pro snížení podpory podle stanovené stupnice by maximální výše podpory, kterou by mohla obdržet na projekt, činila 23 086 560 EUR, což je méně než 75% prahová hodnota, která by vedla k uplatnění odstavce 68. Společnost PCC uvádí, že Komise již dříve přijala (52) pouhý závazek členského státu, že budou uplatněna pravidla pro snížení podpory podle stanovené stupnice v souladu s pokyny z roku 2007, a proto by bylo nepřiměřené dospět k závěru, že by k zajištění souladu s předpisy nepostačovalo pravidlo vyplývající z polského práva spolu s různými procesními zárukami podpořenými finančními a trestními sankcemi.

(104)

Nehledě na to, že společnost PCC neobdržela podporu překračující 75% prahovou hodnotu, tvrdí, že nebyly dosaženy prahové hodnoty stanovené v odstavcích 68 písm. a) a b). Za tímto účelem společnost PCC určila následující relevantní výrobkové a zeměpisné trhy.

(105)

Společnost PCC uvedla, že dotčeným výrobkem v rámci projektu je samotná kyselina monochloroctová, a nikoli její specifická varianta, a souhlasila s tvrzeními v rozhodnutí o zahájení řízení (53), která toto stanovisko spíše podporují. Společnost PCC poznamenala, že v rámci projektu je v závislosti na potřebách kupujících nabízen celý sortiment kyseliny monochloroctové z hlediska čistoty, vlastností a funkcí a že s jednotlivými součástmi tohoto sortimentu není nakládáno jako se samostatnými výrobky. Kyselina dichloroctová, základní chemický prvek kyseliny monochloroctové, se vyskytuje v rámci každé třídy kyseliny monochloroctové, a proto kyselina monochloroctová každé třídy prochází podobnými chemickými reakcemi, což vede k podobným výsledkům. Volba konkrétní třídy čistoty závisí na technologických a obchodních rozhodnutích klientů; není pravda, že by vývoj určitých výrobků vyžadoval určité třídy čistoty. Rovněž nemusí nutně platit, že by s vyššími třídami čistoty byly spojeny vyšší náklady než s technickou kyselinou monochloroctovou, protože ceny se určují podle potřeb a typu jednotlivých zákazníků.

(106)

Společnost PCC poznamenala, že podle pokynů z roku 2007 zahrnuje relevantní výrobkový trh výrobek a jeho rovnocenné náhrady z pohledu spotřebitele nebo výrobce na základě flexibility výrobního zařízení (54). Zařízení používaná v rámci předmětného projektu poskytují společnosti PCC téměř neomezenou flexibilitu při přechodu z výroby jedné třídy čistoty na jinou. Společnost PCC připomněla, že stěžovatel rovněž uznal, že jak jeho závody, tak závody společnosti Akzo Nobel nabízejí plnou flexibilitu, pokud jde o možnost výroby všech tříd čistoty kyseliny monochloroctové (55).

(107)

Společnost PCC dále uvedla, že v pokynech z roku 2007 (56) se uvádí, že pro účely odstavce 68 budou objem trhu a zdánlivá spotřeba definovány na příslušné úrovni nomenklatury Prodcom (57). Příslušný kód nomenklatury Prodcom zahrnuje nejen všechny stupně čistoty kyseliny monochloroctové, ale také další různé množné chloroctové kyseliny, takže je mnohem širší (58).

(108)

Společnost PCC dále uvedla, že předchozí rozhodnutí Komise definovala trh s kyselinou monochloroctovou jako jeden trh (59).

(109)

Společnost PCC tvrdí, že relevantním zeměpisným trhem je trh s kyselinou monochloroctovou zahrnující přinejmenším Evropský hospodářský prostor (dále jen „EHP“), Severní Ameriku a Jižní Ameriku a že v souladu s odstavcem 70 pokynů z roku 2007 není trh EHP vhodný a že existují snadno dostupné statistické údaje týkající se správné segmentace trhu (60). Společnost PCC bere se souhlasem na vědomí, že Komise zjistila rozpor v tvrzení stěžovatele, že trhem je EHP, zatímco sám stěžovatel se odvolával na čínský dovoz do EHP, a že statistické údaje o obchodu zahrnují vývoz z Evropy do USA (61).

(110)

Společnost PCC tvrdí, že poptávka po kyselině monochloroctové v EHP a v Severní a Jižní Americe se týká především výrobků s relativně vysokou třídou čistoty, které vyrábějí pouze evropští výrobci (a v malé míře místní severoameričtí výrobci). Nevyrábějí je asijští výrobci.

(111)

Severoamerické a jihoamerické regiony se tradičně vyznačují velkým nedostatkem v dodávkách kyseliny monochloroctové, což vede zákazníky k tomu, že kyselinu monochloroctovou odpovídající kvality poptávají u evropských duopolistů, tj. stěžovatele a společnosti Akzo Nobel. Stěžovatel má dominantní postavení na trhu s kyselinou monochloroctovou bez ohledu na region a v roce 2006 dosahoval podílu 47 % v EHP, 40 % v Severní Americe a 55 % v Jižní Americe. Společnost Akzo Nobel měla na těchto trzích podíly 39 %, 23 % a 14 % (62). Duopolní struktura trhu je tedy charakteristická a společná pro celý geografický trh zahrnující EHP, Severní Ameriku a Jižní Ameriku (63). Vzhledem k tomu, že sám stěžovatel má tak velký podíl na trzích Severní a Jižní Ameriky, společnost PCC namítá, že nelze potvrdit tvrzení stěžovatele, že tyto regiony jsou odděleny od EHP a nemohou být účinně obsluhovány evropskými výrobci.

(112)

Společnost PCC dále uvedla, že lze dokonce argumentovat tím, že relevantním zeměpisným trhem je celosvětový trh, neboť existují určité dodávky kyseliny monochloroctové nižší čistoty do EHP, Severní a Jižní Ameriky ze strany asijských výrobců (Čína a Indie jsou čistými vývozci kyseliny monochloroctové). Tito asijští výrobci se však nejvíce zaměřují na území, jako je Turecko a Austrálie. Za správný zeměpisný trh proto považuje EHP a Severní a Jižní Ameriku.

(113)

Podle odstavce 68 písm. a) pokynů z roku 2007 může být podrobné posouzení podpory vyžadováno, pokud na příjemce podpory připadá více než 25 % objemu prodeje daného výrobku/daných výrobků na příslušném trhu/příslušných trzích před investicí nebo na něj připadne více než 25 % po provedení investice.

(114)

Společnost PCC připomíná, že relevantním trhem je trh s kyselinou monochloroctovou všech tříd čistoty, který zahrnuje přinejmenším EHP a Severní a Jižní Ameriku. Společnost PCC uvádí, že po dokončení projektu by nedosáhla 25% podílu na objemu prodeje na tomto trhu, což vyplývá i z informací, které Komise poskytla v rozhodnutí o zahájení řízení na základě nezávislých údajů (64). Z těchto informací také vyplývá, že společnost PCC by takového podílu na objemu prodeje nedosáhla ani v případě, že by se zeměpisný trh omezil na EHP (65). Společnost PCC tvrdí, že výpočty stěžovatele (66) nejsou správné.

(115)

Společnost PCC proto tvrdí, že hloubkové posouzení podle odstavce 68 písm. a) pokynů z roku 2007 není v tomto případě nutné.

(116)

Podle odstavce 68 písm. b) pokynů z roku 2007 může být hloubkové posouzení podpory vyžadováno, pokud projektem vytvořená výrobní kapacita představuje více než 5 % trhu měřeno prostřednictvím údajů o zdánlivé spotřebě (výroba plus import minus export) daného výrobku, ledaže průměrné meziroční tempo růstu jeho zdánlivé spotřeby za posledních pět let bylo vyšší než průměrné meziroční tempo růstu hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“) v Evropském hospodářském prostoru.

(117)

Společnost PCC nesouhlasí s metodikou, kterou Komise použila v rozhodnutí o zahájení řízení pro výpočet míry růstu trhu, protože nesplňuje požadavky pokynů z roku 2007 a použité údaje nejsou potvrzeny jinými nezávislými údaji. Společnost PCC v každém případě tvrdí, že metodika složené roční míry růstu nezohledňuje výkyvy v průběhu období a bere v úvahu pouze mezní roky. V tomto případě může použití této metodiky bez dalších předpokladů vést k nesprávným závěrům o vnitřní dynamice trhu. Roky 2011 a 2012, které předcházely poskytnutí individuální podpory společnosti PCC, nebyly běžnými roky v rámci obvyklého průběhu hospodářského cyklu, nýbrž byly součástí přechodného období mezi finanční krizí a oživením. Hodnota zdánlivé spotřeby v mezních letech proto není spolehlivým měřítkem pro posouzení trhu s kyselinou monochloroctovou. Společnost PCC se domnívá, že vzhledem k tomu, že referenční období bylo narušeno bezprecedentní hospodářskou krizí, je důležitější předpovědět dynamický růst trhu na konci tohoto období.

(118)

Společnost PCC proto tvrdí, že hloubkové posouzení podle odstavce 68 písm. b) pokynů z roku 2007 není v tomto případě nutné.

(119)

Společnost PCC připomíná judikaturu ve věci Smurfit Kappa (67), podle níž může Komise provést ověření vyváženosti podpory, pokud není jasné, zda její pozitivní účinky převažují nad negativními. V tomto ohledu společnost PCC zdůrazňuje, že Komise musí pečlivě a nestranně přezkoumat sporná opatření podpory, aby měla při přijímání konečného rozhodnutí k dispozici co nejúplnější a nejspolehlivější informace. Proto tvrdí, že Komise nemůže konstatovat neslučitelnost státní podpory pouze na základě negativní domněnky vyplývající z nedostatku informací, které by umožnily zjistit opak. Komise tudíž nemůže konstatovat, že trh s kyselinou monochloroctovou klesal nebo byl nadměrně zásobován, protože Polsko nebo jiná strana nepředložily důkazy o opaku. V zájmu právní jistoty musí být Komise schopna svá zjištění odůvodnit a nespoléhat se pouze na domněnky.

(120)

Společnost PCC dodává, že za předpokladu, že nelze předložit věrohodné, konkrétní a spolehlivé důkazy o trhu s kyselinou monochloroctovou v období 2006–2011, je rozumné a odůvodněné přezkoumat také údaje po roce 2011, které ilustrují skutečný vývoj trhu s kyselinou monochloroctovou po tomto období. Komise není při provádění ověření vyváženosti omezena na zkoumání období před investicí a k ověření skutečného dopadu státní podpory na relevantní trh může použít i informace ex post (68).

(121)

Společnost PCC tvrdí, že pozitivní dopady státní podpory na projekt výrazně převažují nad jejím případným negativním dopadem.

(122)

Společnost PCC opakuje své stanovisko, že podpora měla formální pobídkový účinek. Konstatuje, že podpora je přiměřená, neboť respektuje platný limit regionální podpory, včetně mechanismu pro snížení podpory podle stanovené stupnice.

(123)

Před podáním žádosti o podporu provedla společnost PCC kalkulaci investičního výhledu projektu a dospěla k závěru, že bez předmětných opatření podpory by investice vedla k záporné čisté současné hodnotě (dále jen „ČSH“) ve výši -[1,3–1,5] milionu PLN a finanční míře návratnosti (dále jen „FMN“) ve výši -[6,8–7,9] %. Naopak s opatřeními podpory by ČSH projektu dosáhla přibližně [62–72] milionů PLN a FMN by činila [12,7–15] %. Pokud by společnost PCC neobdržela opatření podpory, omezila by investici na výstavbu jednoduchého rozpouštěcího zařízení s odhadovanými náklady ve výši [48–58] milionů PLN, s ČSH ve výši přibližně [15–18] milionů PLN a FMN na úrovni [8,6–10,2] %. Společnost PCC poznamenává, že skutečná výše státní podpory vyplývající z osvobození od daně je závislá na její ziskovosti, což dále dokazuje, že podpora nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro realizaci projektu.

(124)

Společnost PCC poznamenává, že převážně pozitivní účinek podpory ověřila a potvrdila sama Komise v průběhu řízení o schválení finančního příspěvku na projekt z EFRR (34. bod odůvodnění).

(125)

V době, kdy byla poskytnuta podpora společnosti PCC, tvořily stěžovatel a společnost Akzo Nobel duopol na trhu s kyselinou monochloroctovou a byli pod velmi malým tlakem ze strany ostatních soutěžitelů. Komise zjistila, že v letech 1984–1999 působili na trhu s kyselinou monochloroctovou jako součást kartelu (dále jen „rozhodnutí o kartelu“) (69). Usnadněním vstupu nového soutěžitele by tedy podpora vedla k pozitivním účinkům na trh. Kromě toho obdržela společnost Akzo Nobel státní podporu ve výši přibližně 64 milionů EUR – mnohem vyšší než je částka poskytnutá společnosti PCC – na přemístění výrobních zařízení na výrobu chloru a kyseliny monochloroctové v Nizozemsku, kterou Komise schválila v roce 2004 (70). Společnost PCC je přesvědčena, že stěžovatel podal stížnost proti ní pouze proto, aby narušil její činnost a vyřadil z trhu s kyselinou monochloroctovou nového účastníka.

(126)

Společnost PCC dále uvádí, že duopolní povaha trhu znamená, že odběratelé jsou často závislí na konkrétním dodavateli a v případě nedostatečné výrobní kapacity nemají k dispozici jiné možnosti. Výroba kyseliny monochloroctové je složitý proces a je během ní nutné dělat časté přestávky za účelem provedení údržby výrobních jednotek To vede k pravidelným výpadkům dodávek, zejména proto, že stěžovatel a společnost Akzo Nobel mají omezené skladovací prostory, které by mohly v případě takových výpadků využít pro uskladnění rezervních zásob. Přítomnost společnosti PCC prostřednictvím předmětného projektu pomáhá tento problém zmírnit a stabilizovat trh. Společnost PCC uvádí, že od zahájení provozu projektu ve skutečnosti sám stěžovatel požádal společnost PCC, aby mu dodávala kyselinu monochloroctovou z důvodu odstávky zařízení stěžovatele za účelem údržby.

(127)

Společnost PCC dále tvrdí, že odběratelé kyseliny monochloroctové upřednostňují kvalitu jejího zákaznického servisu před zákaznickým servisem zavedených duopolistů, protože poskytuje otevřenější a individuálnější služby a nabízí inovativní přístup.

(128)

Pokud jde o otázku nadměrné kapacity, společnost PCC uvádí, že poptávka po kyselině monochloroctové trvale roste, mimo jiné v souvislosti s výrobou betainů (prostředky pro osobní péči a čisticí prostředky) a CMC (používá se jako zahušťovadlo pro potraviny, farmaceutické výrobky, prostředky pro osobní péči a pro frakovací aplikace); Společnost PCC bez uvedení zdrojů uvádí, že složená roční míra růstu těchto odvětví je vyšší než [3,3–4]–[5,8–7] %. Zejména u betainů (skupina povrchově aktivních látek) se očekává nárůst poptávky, přičemž společnost PCC uvádí, že na americkém trhu se předpokládá jejich využití v objemu [98–118] kt/rok. Za předpokladu, že by spotřeba kyseliny monochloroctové při výrobě betainů činila přibližně [11,4–12,8] %, znamenalo by to, že spotřeba kyseliny monochloroctové by činila [11,5–12,7] kt/rok pouze pro tuto specifickou část trhu s povrchově aktivními látkami. Druhé největší využití má kyselina monochloroctová při výrobě CMC, přičemž u této výroby se do roku 2023 předpokládal významný nárůst (71). Společnost PCC poznamenala, že vývoz CMC z Unie se zvyšuje (72), což svědčí o rostoucí poptávce po kyselině monochloroctové pocházející z Unie a je v rozporu s tvrzením stěžovatele o klesajícím nebo stagnujícím trhu s kyselinou monochloroctovou.

(129)

Společnost PCC zdůrazňuje, že stabilní vzestupný trend na trhu s kyselinou monochloroctovou je součástí obecnějšího trendu v celém chemickém průmyslu, který po silném propadu v roce 2009 vykazuje stabilní a dlouhodobý růst (73). Společnost PCC rovněž zdůrazňuje, že významným prodejním trhem je pro unijní výrobce kyseliny monochloroctové trh v USA (74), u něhož se navíc předpokládá, že bude neustále růst.

(130)

Společnost PCC tvrdí, že když stěžovatel naznačuje, že úroveň nabídky kyseliny monochloroctové převyšuje poptávku, nesprávně interpretuje údaje. Stěžovatel namítá, že v letech 2010 až 2016 bylo na evropském trhu vyrobeno 200 kt/rok kyseliny monochloroctové, ale spotřebováno bylo pouze přibližně 144–147 kt/rok, což znamená, že 42 kt/rok vyrobených společností PCC po realizaci projektu je nadbytečných (viz 26. a 27. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Společnost PCC tvrdí, že zjednodušená metodika sčítání maximálních jmenovitých kapacit výrobních zařízení neodráží skutečnost, že ve výrobních závodech dochází k systémovým, pravidelným a nevyhnutelným přerušením výroby, která jsou běžnou součástí procesu údržby: skutečná výrobní kapacita se blíží 80–90 % jmenovité kapacity (75). Společnost PCC uvádí, že celková poptávka na trhu s kyselinou monochloroctovou pro Evropu a USA by činila přibližně [255–305] kt/rok, zatímco nabídka činí [215–258] kt/rok – deficit ve výši [34–40] kt/rok odpovídá skutečné nabídkové kapacitě projektu (na rozdíl od jeho jmenovité kapacity).

(131)

Společnost PCC poznamenává, že samotné jednání stěžovatele je v rozporu s jeho údajným výkladem situace na trhu. Stěžovatel ve svých oficiálních marketingových zprávách opakovaně prezentoval trh s kyselinou monochloroctovou jako perspektivní trh s dynamickým růstem a zároveň zdůrazňoval svou neschopnost uspokojit poptávku zákazníků (zpráva za rok 2013). V roce 2018 také oznámil, že rozšíří své výrobní a skladovací kapacity (76).

(132)

Pokud jde o výhled trhu, společnost PCC poznamenává, že společnost Akzo Nobel i stěžovatel v posledních letech oznámili investice do kyseliny monochloroctové (77). Společnost PCC tvrdí, že to dokazuje, že opatření podpory nesnížila tržní kapacitu zavedených podniků. Kromě toho v srpnu 2020 společnost Nouryon (dříve Akzo Nobel) oznámila, že rozšíří svou výrobní kapacitu kyseliny monochloroctové v Nizozemsku, přičemž uvedla, že kyselina monochloroctová slouží zejména pro rychle rostoucí odvětví, včetně přípravků na ochranu rostlin v Americe a farmaceutických výrobků v Indii a na dalších rozvíjejících se trzích. Společnost PCC tvrdí, že tato investice byla motivována stejnou zjevnou dynamickou poptávkou na trhu, ze které vycházel i předmětný projekt. Společnost PCC rovněž poznamenává, že oznámení společnosti Nouryon potvrzuje názor společnosti PCC, že trh s kyselinou monochloroctovou zahrnuje přinejmenším EHP a USA, ne-li dokonce celosvětový trh.

(133)

Společnost PCC zdůrazňuje, že v době svého rozhodnutí investovat do projektu prověřila příslušné údaje, které byly k dispozici. Podle zprávy společnosti Tecnon Orbichem týkající se kyseliny monochloroctové za období 2008–2018 (dále jen „zpráva společnosti Tecnon Orbichem“) se předpokládalo, že v letech 2005–2015 bude složená roční míra růstu spotřeby kyseliny monochloroctové v Evropě a v Americe dosahovat [2–2,4] %, celosvětově pak [2,5–3] %–[3–3,6] %. Ve zprávě vypracované v roce 2010 společnost Kline & Company předpovídala velký nárůst roční evropské výroby CMC ([3–3,6] %) a TGA ([2,5-3] %), což jsou hlavní aplikace kyseliny monochloroctové. Ve zprávě společnosti SRI Consulting z roku 2011 (dále jen „zpráva SRI z roku 2011“) (78)se mezitím uvádělo, že v Severní Americe má největší vliv na spotřebu kyseliny monochloroctové trh s povrchově aktivními látkami a že v petrochemickém průmyslu se zvýšila poptávka po CMC a že velmi dobrá situace je v odvětví polyvinylchloridu (PVC), kde se používá TGA. Z ní vyplývá, že spotřeba kyselin v USA v období 2004–2008 pravidelně rostla, což narušila až celosvětová hospodářská krize v roce 2009. Společnost Tecnon Orbichem uvedla podobná zjištění pro evropský trh s nárůstem spotřeby kyseliny monochloroctové pro povrchově aktivní látky ([2,5–3] %–[3–3,6] % ročně), CMC ([1,9–2,3] % ročně) a TGA ([0,9–1,1]–[1,9–2,3] % ročně). Z údajů o trhu uvedených ve zprávě společnost SRI rovněž vyplýval silný nárůst poptávky po kyselině monochloroctové ve střední a východní Evropě (složená roční míra růstu [8,2–9,5] % v období 2002–2010).

(134)

Společnost PCC zdůrazňuje, že hlavním důvodem projektu bylo rozšíření stávajícího hodnotového řetězce chloru v rámci skupiny PCC o látky se slibným potenciálem na trhu. Kyselina monochloroctová byla považována za vhodnou pro tuto strategii, protože klíčovou surovinou pro její výrobu je chlor a trh s kyselinou monochloroctovou byl považován za trh s omezenou volatilitou vzhledem k jeho velké rozmanitosti z hlediska koncových trhů, z nichž ty klíčové měly tendenci ke globálnímu růstu. Vzhledem k duopolní struktuře trhu s kyselinou monochloroctovou, dobře využitým kapacitám členů duopolu na trzích EU a USA, neustále rostoucí poptávce po kyselině monochloroctové, která je do značné míry imunní vůči krátkodobým a střednědobým hospodářským výkyvům, a přiměřeným interním dodávkám chlóru v rámci skupiny PCC byl proto projekt považován za legitimní a přiměřenou investici.

(135)

Společnost PCC připomíná, že investice se nachází v oblasti způsobilé pro regionální podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, jejíž HDP na obyvatele v období 2007–2013 činil pouze 47,52 % průměru EU-25. Tato oblast zůstala pro období 2014–2021 tzv. oblastí „a“ s HDP na obyvatele ve výši 65,33 % průměru EU-25. Konkrétní oblast, v níž se projekt nachází, je navíc ještě více znevýhodněná než předmětná oblast jako celek a v období před investicí vykazovala míru nezaměstnanosti 21,6 %, z čehož 46 % bylo dlouhodobě nezaměstnaných.

(136)

V rámci projektu bylo vytvořeno 150 přímých pracovních míst, včetně míst pro vysoce kvalifikované inženýry a vedoucí výroby. Výsledkem bylo také vytvoření přibližně 600 nepřímých pracovních míst, včetně pracovních míst pro místní dodavatele. Pracovní podmínky ve společnosti PCC jsou lepší než je tomu v dané oblasti obvyklé, např. díky přístupu ke školení a nepeněžním benefitům.

(137)

Společnost PCC úzce spolupracuje s univerzitami a studentskými komunitami, mimo jiné prostřednictvím poskytování stáží, workshopů, školení, partnerství při soutěžích, nabídky praktického výcviku, bonusů za výsledky vzdělávání, vytváření patronátních programů s místními školami a účasti na široké škále společenských akcí.

(138)

Společnost PCC uvádí, že projekt podnítil vedlejší investice v regionu ze strany dalších firem, které jsou navázány na zařízení na výrobu kyseliny monochloroctové, zejména se zapojením společností ze skupiny PCC, ale také některých dalších externích společností (např. externích poskytovatelů logistických služeb). Kromě toho byly hlavní inovační cíle projektu východiskem pro realizaci dalších činností v oblasti výzkumu a vývoje jak v rámci společnosti PCC, tak i v rámci spolupráce mezi společností PCC se sítí vědeckých pracovišť a odborných firem působících v oblasti výzkumu a vývoje, například […], což vede k efektu přelévání znalostí. Projekt byl rovněž odrazovým můstkem pro následné projekty v oblasti výzkumu a vývoje, které byly vybrány pro samostatnou podporu financovanou EU.

(139)

Kromě toho projekt poskytuje platformu pro činnosti zaměřené na zmírnění dopadu výroby kyseliny monochloroctové na životní prostředí, například prostřednictvím nízké spotřeby energie v tomto inovativním výrobním procesu.

(140)

Projekt vytvořil významnou synergii s ostatními závody společnosti PCC a regionálními aktivitami, což je prospěšné pro životní prostředí a zamezuje přepravě nebezpečných materiálů po silnici.

(141)

Projekt vedl k významným daňovým transferům do veřejných rozpočtů a ke zlepšení průmyslové infrastruktury v oblasti, z čehož měly prospěch všechny místní podniky.

(142)

Společnost PCC SE, holdingová společnost skupiny PCC, uvedla, že společnost PCC […] od dokončení závodu (náběh výroby a komerční prodej kyseliny monochloroctové byl zahájen na konci roku 2016). Chlór, který společnost PCC používá ve svém výrobním procesu, dodává společnost PCC Rokita, která se nachází ve stejné lokalitě, a ta zase dodává společnosti […] kyselinu monochloroctovou, kterou tato potřebuje k výrobě povrchově aktivních látek. Společnost PCC úzce spolupracuje s dceřinými logistickými společnostmi PCC Autochem Sp. z o. o. a PCC Intermodal SA.

(143)

Společnost PCC SE uvádí, že společnost PCC je jednou z pouhých tří společností na světě, které mají vlastní technologii na výrobu kyseliny monochloroctové nejvyšší kvality, přičemž toto inovativní výrobní zařízení je jediné svého druhu ve východní Evropě. Společnost PCC má vynikající zpětnou vazbu od zákazníků a získala ocenění za udržitelnost (stejně jako společnost PCC Exol). Společnost PCC SE popisuje pozitivní vliv společnosti PCC Rokita v regionu a konstatuje, že projekt představuje pokračování, upevnění a posílení úspěchu […]. Společnost PCC SE žádá Komisi, aby vzala v úvahu synergie, efektivitu a pozitivní dopad investic společnosti PCC v Dolním Slezsku, které by se bez dotyčné podpory neuskutečnily.

(144)

Společnost PCC SE dále znovu předložila své vyjádření ze dne 14. března 2019, které poskytla v souvislosti s předběžným posouzením opatření podpory Komisí, s tím, že zůstává relevantní. V tomto podání zejména poukázala na duopolní povahu trhu s kyselinou monochloroctovou, na výhody, které přináší společnost PCC, a na své obavy, že stěžovatel podal Komisi neupřímnou stížnost ve snaze využít pravidla pro poskytování státní podpory k nátlaku na nového soutěžitele.

(145)

Společnost PCC Autochem Sp. z o. o., která se specializuje na silniční a intermodální přepravu kapalných chemikálií, uvedla přínosy, které jí spolupráce se společností PCC přinesla, včetně zvýšení bezpečnosti pracovníků (například díky lepšímu proškolení zaměstnanců při přípravě na přepravu produktů společností PCC), zvýšení konkurenceschopnosti (například díky většímu zviditelnění a důvěryhodnosti značky PCC Autochem), stability tržní síly a rozvoje zkušeností.

(146)

Společnost PCC Exol SA, výrobce povrchově aktivních látek pro průmysl, […]. Zdůrazňuje, že společnost PCC je spolehlivým a transparentním obchodním partnerem, který dodává kyselinu monochloroctovou nejvyšší kvality a čistoty, což je obzvláště důležité pro […], protože jsou součástí kosmetických přípravků a výrobků osobní péče.

(147)

Dvacet šest zaměstnanců společnosti PCC předložilo svědecká tvrzení, v nichž zdůraznili význam projektu pro region. Zdůraznili, že společnost PCC poskytuje stabilní a obohacující zaměstnání v oblasti, kde je nedostatek pracovních míst. Zapojuje řadu mladých lidí s vysokou kvalifikací, umožňuje jim využívat možnosti odborné přípravy a rozvíjet kariéru a zároveň dává jistotu rodinám žijícím v dané oblasti. Projekt je nedílnou součástí hospodářské a sociální struktury regionu, a pokud by byla opatření podpory zrušena, mohlo by to mít pro tuto oblast vážné důsledky.

(148)

Předsednictvo odborové organizace NSZZ Solidarność v Dolním Slezsku konstatovalo, že společnost PCC realizovala projekt podle stanovených požadavků, což si vyžádalo velké množství finančních prostředků. To by nebylo možné bez podpůrných opatření. Společnost PCC a projekt jsou důležité pro místní komunitu, protože vedou ke zvýšení přímé i nepřímé zaměstnanosti a k vyšším místním daňovým příjmům, které lze využít k rozvoji regionu. Ztráta státní podpory by měla katastrofální důsledky pro společnost PCC, skupinu PCC i pro zaměstnance společnosti PCC a jejich rodiny.

(149)

Polská stavební společnost SEDA Group Sp. z o. o., která na projektu se společností PCC spolupracovala, uvedla, že ve společnosti PCC získala nového zákazníka, s kterým navázala úspěšnou spolupráci. Spolupráce se společností PCC jí umožnila zvýšit zaměstnanost a zajistit vybavení a školení zaměstnanců.

(150)

Společnost ARAPneumatik L.T.M. Společnost Kościelniak Sp. j, která je dodavatelem společnosti PCC, uvedla, že projekt jí umožnil zvýšit prodej i zaměstnanost a měl dopad na její místní partnery. Ztráta stabilního zákazníka, jako je společnost PCC, by představovala velmi významný problém.

(151)

Ústřední báňský institut (Główny Instytut Górnictwa) poskytoval společnosti PCC analytické a výzkumné služby, což usnadnilo přenos znalostí a znamenalo získání zkušeností jak pro institut, tak pro jeho odbor monitoringu životního prostředí (Zakład Monitoringu Środowiska GIG). Zdůrazňuje inovativnost projektu a to, že přispěl k významným výsledkům v oblasti výzkumu a vývoje.

(152)

Společnost Proton SC, dodavatel společnosti PCC, uvádí, že díky stabilní spolupráci se společností PCC mohla rozvíjet své aktivity a zvyšovat svůj obrat.

(153)

Společnost ABB Sp. z o. o., která společnosti PCC dodala řídicí a měřicí zařízení, uvedla, že díky spolupráci se společností PCC má stabilního zákazníka a může rozvíjet výrobu specializovaných zařízení, zvyšovat obrat a zlepšovat technické znalosti zaměstnanců.

(154)

Společnost Rinnen Polska Sp. z o. o. Dopravní společnost Spedycja Międzynarodowa uvádí, že dopravní zakázky, které jí zadala společnost PCC, vedou k optimalizaci provozu, což se přímo projevuje ve zvýšení ziskovosti a snížení spotřeby paliva a emisí. Odhaduje, že její spolupráce se společností PCC vedla ke zvýšení zaměstnanosti o 3,5 nových pracovních míst a také k nepřímým přínosům pro mnoho odvětví automobilového průmyslu, například pro dodavatele provozních dílů.

(155)

Společnost VTU Engineering GmbH, součást skupiny VTU, která projektuje zařízení pro zpracovatelský průmysl, uvedla, že od svého založení navázala se společností PCC dlouhodobou spolupráci, která umožnila vzájemný rozvoj v oblasti vědy a výzkumu. Zaměstnanci VTU, kteří se zabývají projekty společnosti PCC, sídlí převážně v Rakousku a Itálii, což má na tyto další oblasti jejího podnikání pozitivní dopad. Projekt přispívá k inovacím a vede k přenosu znalostí do obce Brzeg Dolny.

(156)

Výzkumná síť „Łukasiewicz“ – „PORT“ Polské centrum technologického rozvoje zdůraznilo pozitivní dopad projektu na rozvoj regionu, mimo jiné prostřednictvím rozšíření trhu práce, rozvoje spolupráce s podniky a stimulace podnikání. Opatření podpory jsou nutná k podpoře rozvoje společnosti PCC a k přenosu jejích inovací na trh.

(157)

Společnost Bulk Tainer Logistics Limited, provozovatel cisteren, uvádí, že od zahájení spolupráce se společností PCC v roce 2016 dosáhla větší stability v regionu díky pravidelné přepravě kyseliny monochloroctové do Polska a z Polska, což umožňuje výrazně zvýšit konkurenceschopnost jejích opatření a zvýšit počet místních subdodavatelů. Její značka se těší většímu uznání a důvěryhodnosti na místním trhu. Spolupráce se společností PCC jí umožnila zvýšit počet pracovních míst, získat zkušenosti a rozvíjet dopravní technologie.

(158)

Místní správa okresu Wołow konstatovala, že zřízení SEZ ve Valbřichu vedlo k přílivu cenných investic, které měly významný dopad na hospodářský a sociální rozvoj okresu. Je přesvědčena, že se podařilo dosáhnout všech očekávaných přínosů projektu, zejména snížení nezaměstnanosti, a to vytvořením 170 pracovních míst, z nichž 120 je obsazeno obyvateli Wołowska. Investice je rovněž podnětem k posílení podnikání v regionu a má přímý dopad na rozvoj inovativních technologií v oblasti chemického inženýrství.

(159)

Obecní úřad obce Wołów konstatuje, že disponuje dílčí částí SEZ ve Valbřichu a že se aktivně podílí na jejím rozvoji, což má pozitivní dopad na obec, zaměstnanost a podnikání.

(160)

Maršálek Dolnoslezského vojvodství zdůrazňuje, že projekt se nachází v regionu dlouhodobě postiženém chudobou a každá investice do tohoto regionu viditelně přispívá ke zlepšení tamních podmínek. Chemický průmysl byl v regionu označen za klíčové odvětví s potenciálem pro významné inovace a realizace a pro zlepšení vazeb mezi soukromým sektorem a výzkumnou komunitou. Projekt je v souladu s regionální a národní strategií a politikou Unie, nabízí atraktivní pracovní místa a vede k přenosu znalostí do Polska.

(161)

Obecní úřad obce Miękinia, která sousedí s místem realizace projektu, potvrzuje jeho pozitivní dopad na socioekonomický rozvoj regionu, a to vytvořením více než 150 nových pracovních míst, což vedlo také ke zvýšení rozmanitosti a rozšíření nabídky pracovníků a vytvoření dalších nepřímých pracovních míst. Přítomnost rozsáhlého pracoviště ve vysoce technologickém oboru nabízí obrovské možnosti rozvoje místního trhu práce a podporuje investice v obci. Lepší pracovní podmínky zlepšují kvalitu života v dané komunitě a pomáhají budovat pocit sociální identity.

(162)

Obecní úřad obce Brzeg Dolny vyjádřil obavy, že by mohly vymizet pozitivní účinky projektu na zaměstnanost, inovace a místní daňové příjmy, ekonomiku a podnikání.

(163)

Vratislavská polytechnika uvádí, že projekt má pro Dolní Slezsko značný význam, neboť přispívá k rozvoji výzkumu a vývoje a vzdělávání, k propagaci Dolního Slezska jako výrobce kvalitních výrobků na mezinárodním trhu, ke snížení nezaměstnanosti a ke zlepšení regionální, národní a mezinárodní spolupráce.

(164)

Polská komora chemického průmyslu zdůraznila význam projektu pro Polsko, Evropu a chemický průmysl, protože jsou v jeho rámci vyráběny výrobky vynikající kvality v inovativním zařízení, což je zajímavé pro odběratele kyseliny monochloroctové po celém světě. Přivádí na trh s kyselinou monochloroctovou nového účastníka a vytváří v daném regionu (a v Německu) nová a udržitelná pracovní místa. Provedením investice v Polsku se zabrání přesunu investic z Evropy do Číny nebo Indie. Projekt eliminuje přepravu chlóru (80), čímž přispívá k ochraně životního prostředí. Chemickému průmyslu je jasné, že vzhledem k tomu, že projekt byl riskantní, obtížně proveditelný a velmi inovativní, nemohl být plně realizován bez veřejné podpory. Od vstupu společnosti PCC na trh s kyselinou monochloroctovou se situace na tomto trhu výrazně zlepšila, a to jak z hlediska dostupnosti a bezpečnosti dodávek, tak z hlediska kvality služeb. Odnětí podpory představuje pro projekt a společnost PCC vážnou hrozbu.

(165)

Společnost PC Logistic Sp. z o. o. uvádí, že spolupráce se společností PCC jako dopravcem jí pomohla mimo jiné dosáhnout zlepšení v oblasti firemních procesů, odborné přípravy zaměstnanců i technického vybavení. Výsledkem je větší známost značky a lepší postavení na trhu.

(166)

Občan, který tvrdí, že je odborníkem na technologii přípravků na ochranu rostlin, vyzdvihuje inovativnost činnosti společnosti PCC a konstatuje, že projekt umožnil rozšířit soubor moderních chemických výrobků, které budou mít významný dopad na konkurenceschopnost evropského hospodářství. Upozorňuje, že nařízení REACH (81) vedlo ke zvýšení nákladů podniků, a proto je pro společnosti, jako je PCC, nezbytná státní podpora na vývoj nových výrobků. […]. Stávající […] v Polsku by byli nuceni (byly nuceny) jej přepravovat na dlouhé vzdálenosti, což by zvýšilo náklady a zvýšilo rizika pro životní prostředí a emise. To by také mohlo vést k závažným problémům souvisejícím s nerovnoměrným rozvojem průmyslu v Unii.

(167)

Třetí strany uvádějí, že zrušení opatření podpory by mělo značné negativní důsledky pro místní hospodářství a obyvatelstvo.

(168)

Kromě třetích stran, které předložily Komisi připomínky, byla k odpovědi společnosti PCC na rozhodnutí o zahájení řízení přiložena prohlášení společnosti GEA Process Engineering Sp. z o. o. a Univerzity Marie Curie-Skłodowské v Lublinu, které chválily spolupráci se společností PCC.

(169)

Tento oddíl popisuje připomínky Polska k rozhodnutí o zahájení řízení. Tyto připomínky zahrnují připomínky Polska k připomínkám třetích stran, které byly Polsku předloženy v nedůvěrné podobě. Tento oddíl rovněž obsahuje další informace, které Polsko předložilo v reakci na konkrétní otázky Komise.

(170)

Předtím, než se Polsko začalo zabývat otázkami vznesenými v rozhodnutí o zahájení řízení, vyjádřilo svůj postoj, že analýza, kterou Komise provedla před vydáním rozhodnutí o velkém projektu, měla již zmírnit většinu jejích obav souvisejících s projektem. Komise podle Polska nemůže nebrat v potaz své vlastní posouzení podle rozhodnutí o velkém projektu. V rámci tohoto posouzení Komise zkoumala povahu a strukturu dotčeného trhu. V souladu s čl. 41 odst. 1 nařízení č. 1083/2006 bylo navíc nutné, aby toto posouzení potvrdilo soulad projektu s politikou soudržnosti a dalšími politikami, včetně politiky hospodářské soutěže (82). Polsko sice připouští, že postup podle nařízení č. 1083/2006 není totožný s postupem podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, nicméně se domnívá, že je rozumné předpokládat, že závěry Komise učiněné v rozhodnutí o velkém projektu by se měly vztahovat i na ostatní postupy, včetně kontrol souladu s pravidly pro poskytování státní podpory.

(171)

Polsko rovněž poznamenává, že pozměněný režim podpory byl předmětem auditu, který se týkal jeho souladu s politikou státní podpory. Dne 4. dubna 2017 Komise (83) informovala polské orgány o výsledcích auditu a nevznesla námitky, pokud jde o zákonnost podpory poskytnuté v rámci tohoto režimu (84).

(172)

Za těchto okolností se Polsko domnívá, že zamítavé rozhodnutí týkající se udělení dotace by bylo v rozporu se zásadami ochrany legitimního očekávání a právní jistoty, a to jak ve vztahu k Polsku, tak ke společnosti PCC. Posouzení relevantního trhu ze strany Komise a situace v oblasti hospodářské soutěže schválené Komisí v rámci řízení vedoucího k rozhodnutí o velkém projektu by pro ni mělo být závazné i při posuzování osvobození od daně.

(173)

Polské orgány předložily připomínky k souladu opatření podpory s nařízením č. 800/2008.

(174)

Polsko nesouhlasí s předběžným závěrem Komise, že pozměněný režim podpory byl od 2. března 2010, kdy bylo přijato pozměňovací nařízení o operačním programu, uplatňován protiprávně, neboť zpochybňuje, že mělo v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení č. 800/2008 poskytnout aktualizovaný souhrnný informační list týkající se tohoto režimu. Uvádí, že jedinou změnou zavedenou pozměňovacím nařízením o operačním programu, která se týkala nařízení č. 800/2008, bylo zvýšení maximální přípustné intenzity podpory z 25 % na 30 % a že tato intenzita podpory nepřekročila maximum stanovené v polské mapě regionální podpory na období 2007–2013.

(175)

Polsko poznamenává, že v rozhodnutí o zahájení řízení Komise navrhuje, aby se na změnu režimu podpory pohlíželo podobně jako na změnu existující (stávající) podpory ve smyslu nařízení č. 659/1999. Čl. 4 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (85) stanoví, že změnou stávající podpory se rozumí změna kromě úprav čistě formálního či administrativního charakteru, která nemůže ovlivnit hodnocení slučitelnosti opatření podpory.

(176)

Polsko však připomíná, že režimy podpory, na které se vztahuje bloková výjimka, nejsou „existující podporou“ ve smyslu nařízení č. 659/1999 a neposuzují se z hlediska slučitelnosti ex ante. Potřeba a cíl poskytování souhrnného informačního listu by se proto měly posuzovat pouze z hlediska souladu s nařízením č. 800/2008. Tím se liší od změny stávající podpory, u níž byla slučitelnost již dříve posouzena, takže by bylo nutné potvrdit, že jakákoli změna zůstává v souladu s kritérii slučitelnosti.

(177)

Podle polských orgánů soudy Unie nerozhodly o otázce použití čl. 9 odst. 1 nařízení č. 800/2008. Generální advokát Wahl však uvedl, že jeho účelem je umožnit Komisi provést účinnou a rychlou kontrolu dodržení podmínek vynětí ze strany dotčeného členského státu (86). Polsko zdůrazňuje, že pozměněný režim podpory splnil podmínky pro udělení výjimky, neboť zvýšení intenzity podpory nepřekročilo povolené maximum. Kromě toho zůstaly v platnosti informace, které byly o režimu podpory dříve zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie. Polsko každopádně konstatuje, že Komise pozměněný režim podpory kontrolovala a nevznesla žádné obavy ohledně jeho souladu s nařízením č. 800/2008 (33. bod odůvodnění).

(178)

S ohledem na své stanovisko uvedené v 174. až 177. bodě odůvodnění se Polsko nedomnívá, že by dotace byla protiprávní z důvodu jejího poskytnutí v rámci protiprávního režimu. Polsko rovněž tvrdí, že akt o poskytnutí podpory obsahoval povinné odkazy požadované čl. 3 odst. 2, neboť 7. bod odůvodnění preambule dohody o poskytnutí dotace odkazuje na nařízení č. 800/2008 a odkaz na jeho zveřejnění. Dohoda o poskytnutí dotace rovněž odkazuje na nařízení o operačním programu, které obsahuje výslovný odkaz na nařízení č. 800/2008, zejména na jeho kapitolu I a článek 13. Polsko dále uvádí, že dohoda o poskytnutí dotace obsahuje kopii žádosti o dotaci, která rovněž obsahuje odkaz na nařízení č. 800/2008 a jeho článek 13.

(179)

Pokud jde o předložení souhrnu informací týkajících se individuální podpory na velký investiční projekt, které vyžaduje čl. 9 odst. 4 nařízení č. 800/2008, Polsko konstatuje, že tyto informace byly Komisi zaslány dne 21. června 2012. Polsko navrhuje, aby veškeré nedostatky související s jejich pozdním předložením byly odstraněny ode dne, kdy Komise informace obdržela. Před předložením informací nebyla společnosti PCC poskytnuta žádná podpora, zejména proto, že její konečné právo získat podporu bylo podmíněno schválením spolufinancování z EFRR Komisí.

(180)

Polsko popírá, že by společnost PCC uvedla orgány poskytující podporu v omyl tím, že v rámci žádosti o dotaci a žádosti o osvobození od daně předložila jiné způsobilé náklady na projekt.

(181)

Zaprvé Polsko uvádí, že pravidla týkající se způsobilosti výdajů v rámci operačních programů, jako je předmětný operační program, jsou přísnější než pravidla pro poskytování státní podpory v případě způsobilých nákladů (která se vztahovala na osvobození od daně). Některé náklady způsobilé pro státní podporu proto nemusí být považovány za náklady způsobilé pro unijní financování.

(182)

Zadruhé Polsko zopakovalo tvrzení společnosti PCC (86. a 87. bod odůvodnění), že žádost o dotaci byla podána na základě prognóz dostupných k tomuto datu. Původní odhad ve výši přibližně 223 milionů PLN (54 milionů EUR) (diskontovaná hodnota) byl v následujících letech revidován po ověření technologických a finančních aspektů projektu skupinou Siemens. Její analýza (87), jejíž kopii poskytlo Polsko, vedla k tomu, že náklady na projekt byly zvýšeny na přibližně 300 milionů PLN (72 milionů EUR) (nominální hodnota), což by vedlo k nižší než požadované návratnosti investice. Vzhledem k tomu, že postupy pro vyplácení prostředků z operačního programu neumožňovaly navýšení částky dotace na projekt (88), nebylo třeba aktualizovat způsobilé náklady uvedené v rámci dotace. Aktualizovaná výše způsobilých nákladů byla místo toho uvedena v žádosti o osvobození od daně.

(183)

Polsko dále uvádí, že podle obchodních zvyklostí v tomto odvětví se odhady investičních nákladů v průběhu času vyvíjejí. Podle doporučení (89) Asociace pro rozvoj nákladového inženýrství (AACE International) se v procesu odhadu investičních nákladů rozlišuje nejméně pět úrovní přesnosti odhadu, od páté třídy (nejnižší úroveň přesnosti, na začátku investičního plánování) až po první třídu (nejvyšší úroveň přesnosti, na konci investičního plánování). Polsko konstatuje, že technologické a finanční ověření projektu provedené skupinou Siemens zahrnovalo přechod ze čtvrté třídy (studie nebo studie proveditelnosti) do třetí třídy (sestavení rozpočtu, schválení nebo kontrola). Nárůst mezi čtvrtou a třetí třídou byl plně v souladu s tržními standardy.

(184)

Polsko zdůrazňuje, že skutečnost, že společnost PCC získala právo na dotaci, neznamená, že převzala definitivní závazek projekt realizovat, což by jej činilo nezvratným; pokud by odmítlo v projektu pokračovat, jediným důsledkem by bylo odmítnutí pomoci. Proto byla oprávněna požádat o další podporu s ohledem na zvýšené odhady nákladů. Skutečnost, že samotná dotace by společnosti PCC nestačila k tomu, aby mohla pokračovat v projektu, je zřejmá z dokumentů, které předložila spolu se žádostí o osvobození od daně.

(185)

Polsko konstatuje, že rozsudek Nejvyššího správního soudu (49. bod odůvodnění) je pravomocný a řeší spor ve prospěch společnosti PCC. Povolení SEZ je proto platné a účinné.

(186)

Polsko rovněž poznamenává, že společnost PCC musela při podání žádosti o povolení SEZ prokázat, že osvobození od daně splňuje podmínky stanovené v čl. 8 odst. 3 nařízení č. 800/2008.

(187)

Polsko popírá, že by skutečnost, že povolení SEZ neuvádí maximální výši poskytnuté podpory a neodkazuje na dotaci, znamenala, že by podpora byla poskytnuta nad rámec přípustných omezení.

(188)

Polsko vysvětluje, že povolení SEZ není samostatným aktem a že rozsah podpory a podmínky jejího použití jsou stanoveny v zákoně o SEZ a v nařízení o SEZ. Nařízení o SEZ stanovilo maximální intenzitu podpory (90), maximální přípustnou výši podpory pro velké investiční projekty (91) a požadavky, že osvobození od daně spolu s jakoukoli jinou podporou nesmí překročit maximální úrovně podpory povolené v rámci regionální podpory (92). Stanovilo také omezení týkající se kumulace podpory.

(189)

Polsko dále vysvětluje, že nedílnou součástí aktu o poskytnutí podpory je také protokol z jednání. V tomto protokolu je stanovena maximální povolená podpora pro projekt, a to uvedením maximální výše nákladů na projekt a odkazem na nařízení o mapách regionální podpory. Výše dostupné podpory se stanoví vynásobením maximální úrovně intenzity podpory a výše způsobilých nákladů, které se porovnají s již získanou státní podporou (dotací), přičemž se použijí diskontované údaje. Dostupná výše podpory je horní hranicí součtu všech výhod získaných formou regionální podpory na projekt; pokud jsou na investici realizovanou v SEZ získány i jiné formy podpory, je třeba dodržovat pravidla kumulace podpor z různých zdrojů.

(190)

Polsko dále poznamenává, že při podání žádosti o osvobození od daně společnost PCC souhlasila s podmínkami jednání a specifikacemi základních podmínek jednání. V těchto specifikacích jsou uvedeny právní základy, které se na jednání vztahují, včetně zákona o SEZ, zákona o státní podpoře, nařízení o SEZ, pokynů z roku 2007 a nařízení č. 800/2008. Ve výzvě k podání nabídek, která byla zveřejněna před podáním žádosti, bylo uvedeno, že případně udělené povolení bude podléhat zákonu o SEZ a nařízení o SEZ.

(191)

V povolení SEZ je uvedena minimální a maximální výše způsobilých nákladů v nominálních hodnotách 200 milionů PLN (přibližně 48 milionů EUR), resp. 300 milionů PLN (přibližně 72 milionů EUR). Podle zákona o SEZ (93)musí být v povolení určen rozsah způsobilých výdajů, přičemž podpora je omezena stanovením maximální výše způsobilých nákladů (z důvodu ochrany před kolísáním cen, výkyvy směnných kurzů nebo jinými faktory, které mohou přispět ke zvýšení nebo snížení celkové částky). Maximální výše způsobilých nákladů v diskontované hodnotě činila 271 513 408 PLN (65 143 935 EUR) (94). S přihlédnutím k této skutečnosti a k dotaci by bylo možné stanovit horní hranici státní podpory, kterou by bylo možné v rámci povolení SEZ získat. Tato částka nikdy nepřekročí přípustnou intenzitu podpory.

(192)

Polsko navíc konstatuje, že na základě příjmů, které společnost PCC obdržela v období 2018–2022, získala podporu v podobě osvobození od daně ve výši 18 386 294 PLN (4 411 405 EUR) (95), což je hluboko pod maximem, které by bylo přípustné.

(193)

Polsko se proto domnívá, že osvobození od daně splňuje podmínky čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 nařízení č. 800/2008.

(194)

Polsko sice uznává, že souhrn informací o osvobození od daně předložilo velmi pozdě (16. července 2015), nicméně se domnívá, že tímto předložením napravilo veškeré nesrovnalosti, takže osvobození od daně je v souladu s čl. 9 odst. 4 nařízení č. 800/2008. Polsko navíc poznamenává, že rozhodnutí o přiznání osvobození od daně společnosti PCC bylo zveřejněno na internetových stránkách správce SEZ bezprostředně po vydání povolení SEZ.

(195)

Pokud jde o otázku, zda povolení SEZ obsahovalo výslovné odkazy požadované v čl. 3 odst. 2 nařízení č. 800/2008, Polsko připomnělo, že povolení SEZ není samostatným aktem. Polsko uvedlo, že protokol z jednání obsahuje odkazy na zákon o SEZ, nařízení o SEZ a nařízení č. 800/2008, včetně příslušných údajů o zveřejnění a odkazu na Úřední věstník Evropské unie.

(196)

Polské orgány předložily připomínky ke slučitelnosti podpory podle pokynů z roku 2007.

(197)

Polsko nesouhlasí s názorem Komise uvedeným v 103. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, že pozměněný režim podpory výslovně neodkazuje na druhou podmínku stanovenou v bodě 38 pokynů z roku 2007.

(198)

Polsko konstatuje, že podpora byla poskytnuta projektům, které získaly nejvyšší počet bodů podle předem stanovených kritérií, přičemž pravidla soutěže byla zveřejněna spolu s vyhlášením výzev k předkládání návrhů. U žádostí se nejprve zkontrolovalo splnění formálních kritérií a poté proběhlo věcné posouzení. Žadatelé byli informováni, zda jejich projekty splňují formální kritéria, a ty, které je splňovaly, byly podrobeny věcnému hodnocení. K financování byly vybrány ty, které získaly kladné hodnocení a dostatečně vysoký počet bodů. Žadatelé obdrželi písemné pokyny. Polsko poskytlo kopii pravidel soutěže s uvedením jejich částí, kde je tento postup popsán. Polsko tvrdí, že na rozdíl od jiných jazykových verzí pokynů z roku 2007 (96), polská verze nevyžaduje, aby bylo před zahájením prací předloženo písemné potvrzení, že projekt v zásadě splňuje kritéria způsobilosti.

(199)

Polsko rovněž nesouhlasí s názorem Komise uvedeným ve 104. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, že pozměněný režim podpory nesplňuje podmínky pro kontrolu kumulace stanovené v 74. bodě pokynů z roku 2007.

(200)

Polsko tvrdí, že polské právo uplatňuje horizontální přístup a že všechny režimy podpory se řídí jednotným souborem pravidel stanovených v zákoně o státní podpoře a jeho prováděcích předpisech. Zákon o státní podpoře vyžaduje, aby žadatelé o podporu ve svých žádostech o podporu uvedli informace o obdržené státní podpoře. Polsko tvrdí, že z článku 6 zákona o státní podpoře vyplývá, že informace, které žadatelé předloží, jsou následně ověřovány orgány poskytujícími podporu na základě údajů v systému pro plánování, registraci a kontrolu veřejné podpory. Rozsah, v jakém lze podporu kumulovat, je v rámci každého režimu podpory stanoven individuálně. Polsko konstatuje, že dohoda o poskytnutí dotace odkazuje na nařízení o operačním programu, včetně jeho článku 12 o kumulaci podpory z různých zdrojů.

(201)

Polsko poskytlo své stanovisko ke slučitelnosti opatření podpory s pokyny z roku 2007.

(202)

Ve 112. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise zpochybnila, zda dotace, na kterou se pohlíží jako na podporu ad hoc mimo režim, splňuje požadavek pobídkového účinku stanovený v bodě 38 pokynů z roku 2007. Polsko v této souvislosti uvedlo, že dne 2. března 2011 poskytlo společnosti PCC dokument vyjadřující úmysl přiznat jí dotaci, a poskytlo jeho kopii.

(203)

Pokud jde o osvobození od daně, Polsko po rozsudku Nejvyššího správního soudu již netvrdilo, že společnost PCC nepožádala o osvobození od daně před zahájením prací na projektu. Povolení SEZ bylo vydáno 19. února 2013. Společnost PCC tvrdí, že práce na projektu zahájila 5. dubna 2013.

(204)

Pokud jde o pochybnosti Komise o tom, že kombinovaná opatření podpory zůstala v mezích přípustné intenzity podpory v souladu s bodem 67 pokynů z roku 2007 (viz 113. až 123. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení), Polsko odkázalo na své argumenty uvedené ve 180. až 184. bodě odůvodnění a 187. až 191. bodě odůvodnění.

(205)

Pokud jde o osvobození od daně, Polsko poznamenalo, že nařízení o SEZ stanoví, že podpora je omezena na maximální přípustnou částku podle mapy regionální podpory (97), že nárok na podporu platí pouze do dosažení maximálních hodnot (98)a že podpora přesahující 75% prahovou hodnotu musí být oznámena Komisi (99). Podobná omezení existují i v zákoně o DPPO (100). Polsko rovněž poznamenává, že společnost PCC při podání žádosti o osvobození od daně uvedla, že obdržela dotaci, což znamená, že tato skutečnost bude zohledněna při výpočtu maximální přípustné výše podpory.

(206)

Polsko se proto domnívá, že maximální výše podpory, která byla společnosti PCC poskytnuta prostřednictvím opatření podpory, činila 23 086 560 EUR (PLN 95 797 682 (101)) v diskontované hodnotě, což je v rámci přípustných limitů intenzity podpory.

(207)

Polsko vysvětlilo, že kumulace podpory ve formě osvobození od daně s jinými formami podpory je sledována a kontrolována příslušnými daňovými orgány. Od roku 2015 se roční daňové přiznání podává v elektronické podobě (102). Subjekty, jimž bylo přiznáno osvobození od daně pro hospodářskou činnost prováděnou v SEZ, musí k daňovému přiznání přiložit přílohu CIT/8S. Tato příloha CIT/8S obsahuje konkrétní informace týkající se osvobození od daně pro SEZ, jako jsou způsobilé náklady vynaložené na příslušnou investici, výše podpory, která již byla v rámci osvobození od daně využita, a výše případné jiné podpory, která byla na investici poskytnuta. Přístup k těmto informacím v elektronické podobě znamená, že daňové orgány mohou snadno určit výši státní podpory, na kterou má daňový poplatník nárok, s ohledem na skutečně vynaložené způsobilé náklady a výši již obdržené podpory. Daňoví poplatníci jsou povinni vést záznamy po celou dobu trvání promlčecí lhůty pro zpětné vymáhání státní podpory. Orgány státní daňové správy pravidelně ověřují správnost informací uváděných ve vybraných přílohách CIT/8S, aby zajistily soulad se zákonem o DPPO. V případě nesouladu mohou být uplatněny sankce. Polsko proto tvrdí, že orgány finanční a daňové kontroly mají prostředky k účinnému ověření toho, zda není požadována vyšší podpora, než na jakou je nárok, a za tímto účelem provádějí pravidelné kontroly.

(208)

Pokud jde o možné použití odstavce 68 pokynů z roku 2007, Polsko nejprve poznamenalo, že poněvadž se domnívá, že opatření podpory nepřekračují 75% prahovou hodnotu (204. až 206. bod odůvodnění), nelze tento odstavec použít.

(209)

Zadruhé, při posuzování, zda se na opatření podpory vztahuje odstavec 68 písm. a) nebo b), se Polsko v každém případě ztotožnilo s názory společnosti PCC (105. až 112. bod odůvodnění) a dospělo k závěru, že výrobkovým trhem je celkový trh s kyselinou monochloroctovou bez ohledu na stupeň čistoty a zeměpisným trhem je přinejmenším EHP a Severní a Jižní Amerika (103). Polsko se rovněž ztotožnilo se závěrem společnosti PCC (113. až 118. bod odůvodnění), že odst. 68 písm. a) a b) se na opatření podpory nevztahují.

(210)

Polsko tvrdí, že pozitivní účinky opatření podpory převažují nad jejich negativními dopady. Stejně jako společnost PCC (124. bod odůvodnění) Polsko zdůrazňuje, že pozitivní účinky podpory byly ověřeny a potvrzeny Komisí prostřednictvím schválení finančního příspěvku na projekt z EFRR.

(211)

Polsko zdůrazňuje, že projekt přinesl 160 přímých pracovních míst, včetně těch pro vysoce kvalifikované odborníky, a také nepřímá pracovní místa ve velmi znevýhodněné oblasti. Nejenže je daná oblast způsobilá pro regionální podporu podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, ale navíc okres Wołow, kde se projekt nachází, je výrazně více znevýhodněn než oblast jako celek. Pracovní podmínky ve společnosti PCC jsou výrazně lepší, než je v daném regionu obvyklé.

(212)

Investice vedly k zavedení nových procesů a organizačních řešení a k dalšímu výzkumu technologií a výrobních aplikací týkajících se kyseliny monochloroctové. V rámci intenzivní spolupráce s místními vzdělávacími institucemi, absolventy a studenty byly rovněž zpřístupněny výsledky výzkumných a vývojových činností společnosti PCC, které by byly prováděny bez podpory.

(213)

Polsko rovněž konstatuje, že projekt vedl ke vzniku synergií s ostatními závody společnosti PCC Rokita a regionálními aktivitami, a zejména umožnil bezpečnější a ekologičtější přepravu chlóru (104), a to díky blízkosti dodavatelského závodu. Inovativní proces uplatňovaný společností PCC zvyšuje energetickou účinnost a bez této podpory by nebyl možný.

(214)

Polsko poznamenalo, že podání, která Komisi předložily třetí strany (142. až 167. bod odůvodnění), spíše potvrzují názory polských orgánů na účinky projektu.

(215)

Polsko se dále ztotožňuje s názorem společnosti PCC (125. a 126. bod odůvodnění), že projekt vedl ke zlepšení hospodářské soutěže a bezpečnosti dodávek díky vstupu nového soutěžitele na duopolní trh.

(216)

Polsko naznačuje, že trh s kyselinou monochloroctovou roste. V rozhodnutí o kartelu Komise konstatovala růst trhu v letech 1996–1998 jak v objemovém, tak v hodnotovém vyjádření a uvedla, že rostl stabilním průměrným tempem. Stejně jako společnost PCC (129. bod odůvodnění) Polsko tvrdí, že tento stálý vzestupný trend je patrný v chemickém průmyslu jako celku, s výjimkou propadu v roce 2009, zejména s ohledem na rostoucí trh v USA, kde existuje jen omezená místní nabídka. Polsko rovněž opakuje připomínky společnosti PCC (131. bod odůvodnění), když poznamenává, že jednání stěžovatele zřejmě neodráží jeho tvrzení o nadměrné kapacitě na trhu.

(217)

Pro ilustraci tehdejších podmínek poskytlo Polsko řadu zpráv, které byly k dispozici v době poskytnutí podpory. Tyto zprávy obsahovaly kombinaci zjištěných údajů a prognóz.

(218)

Zaprvé, zpráva SRI z roku 2011, kterou měla Komise k dispozici v době rozhodnutí o zahájení řízení, poskytovala údaje o spotřebě za roky 2007 a 2010 a také prognózy na rok 2015.

Tabulka 1

Zpráva SRI z roku 2011, údaje o spotřebě kyseliny monochloroctové v kt/rok (2007–2015)  (105)

(219)

Po rozhodnutí o zahájení řízení Polsko předložilo Komisi zprávu společnosti Tecnon Orbichem, která obsahovala údaje za rok 2007 a prognózy na roky 2010, 2014 a 2015.

Tabulka 2

Zpráva společnosti Tecnon Orbichem, údaje o spotřebě kyseliny monochloroctové v kt/rok (2007–2015)

(220)

Polsko rovněž poskytlo zprávu z května 2011, kterou pro společnost PCC vypracovala společnost Roland Berger Strategy Consultants a která předpovídá, že kombinovaná míra růstu poptávky po kyselině monochloroctové v letech 2010–2015 v Evropě a Severní Americe by mohla činit [1,9–2,3]–[3–3,6] % (106). Kromě toho Polsko poskytlo zprávu, kterou pro společnost PCC v červnu 2010 vypracovala společnost KlineGroup a která předpovídá, že u hlavních výrobků, u nichž se kyselina monochloroctová používá, dojde v Evropě a Severní Americe k výraznému ročnímu nárůstu objemu spotřeby, a to v průměru o [1,9–2,3] % a až o [3–3,6] %.

(221)

Polsko poznamenává, že z poskytnutých údajů vyplývá, že trh s kyselinou monochloroctovou v příslušném období rostl a že jeho růst překročil průměrnou roční míru růstu v EHP. Trh s kyselinou monochloroctovou nebyl v absolutním poklesu (tj. nevykazoval zápornou míru růstu) a Polsko tvrdí, že nebyl v relativním poklesu, protože trh v období 2010–2015 rostl výrazně více než HDP EHP.

(222)

Polsko navíc navrhuje, že vzhledem k tomu, že prvním rokem provozu projektu by byl rok 2016, bylo by vhodné vzít za základ pro posouzení kapacity trhu s kyselinou monochloroctovou roky 2010–2016 (nebo i delší období). Polsko uvádí, že předpokládá-li se v tomto období pro evropský a americký trh roční míra růstu [2–2,4] %, pak by růst téměř odpovídal kapacitě přidané projektem.

(223)

Polsko dále poznamenává, že stěžovatel a společnost Akzo Nobel (nyní Nouryon) učinili rozhodnutí investovat na trhu s kyselinou monochloroctovou (107), což potvrzuje prognózy společnosti PCC o nárůstu spotřeby kyseliny monochloroctové po roce 2016. Není proto správné tvrdit, že v důsledku podpory pro společnost PCC došlo k odklonu soukromých investic z trhu nebo že kapacita vytvořená projektem vedla k přesycení trhu.

(224)

Polsko navíc souhlasí s tvrzením společnosti PCC (130. bod odůvodnění), že přístup stěžovatele, který jednoduše sečetl jmenovité kapacity, aby mohl tvrdit, že trh s kyselinou monochloroctovou je přesycen, je nesprávný a že trh v Evropě a USA ve skutečnosti trpí nedostatečnou nabídkou, přičemž tento nedostatek přibližně odpovídá kapacitě vytvořené projektem. Polsko vysvětlilo, že zatímco jmenovitá kapacita projektu je 42 kt/rok, jeho skutečná kapacita bude maximálně [34–40] kt/rok (108), z čehož přibližně […].

(225)

Komise v 62. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení dospěla k závěru, že opatření podpory představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy (53. bod odůvodnění). Polské orgány toto nezpochybnily.

(226)

Komise proto potvrzuje, že opatření podpory představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.

(227)

Komise se domnívá, že je vhodné zahájit konečné posouzení zkoumáním slučitelnosti opatření podpory na základě pokynů z roku 2007.

(228)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti ohledně slučitelnosti opatření podpory, která jsou považována za podpory ad hoc, s odstavci 38, 67 a 71 pokynů z roku 2007 (74. až 78. bod odůvodnění). Komise rovněž vyjádřila pochybnosti o tom, zda je povinna uplatnit na opatření podpory testy stanovené v odstavci 68 pokynů, resp. zda by výsledky těchto testů vedly k nutnosti provést hloubkové posouzení (79. bod odůvodnění). Komise navíc poznamenala, že i kdyby nemusela tyto testy provádět nebo kdyby výsledek těchto testů nevyžadoval hloubkové posouzení, nemohla by prokázat, že bilance účinků opatření podpory je jednoznačně pozitivní (80. bod odůvodnění).

(229)

Komise se domnívá, že je vhodné zahájit konečné posouzení zkoumáním slučitelnosti opatření podpory na základě těchto odstavců.

(230)

Odstavec 38 (109) pokynů z roku 2007 stanoví, že v případě podpory ad hoc musí příslušný orgán před zahájením prací na projektu vystavit dokument vyjadřující úmysl přiznat podporu pod podmínkou obdržení souhlasu Komise s takovým opatřením. Pokud práce započnou před splněním podmínek uvedených v tomto odstavci, nebude celý projekt způsobilý pro přiznání podpory.

(231)

Aby bylo možné určit, zda byla opatření podpory v souladu s bodem 38 pokynů z roku 2007, je třeba nejprve určit, kdy společnost PCC zahájila práce na projektu.

(232)

Komise bere na vědomí spor mezi společností PCC a Polskem ohledně zahájení prací (46. až 48. bod odůvodnění). Komise dále bere na vědomí stanovisko vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu (49. bod odůvodnění), které bylo přijato po událostech popsaných ve 46. až 48. bodě odůvodnění. Komise v této souvislosti připomíná, že má výlučnou pravomoc posuzovat slučitelnost opatření podpory s vnitřním trhem (110), a musí provést vlastní posouzení. Komise může přihlédnout ke stanovisku vyjádřenému v rozsudku Nejvyššího správního soudu.

(233)

Pro účely odstavce 38 pokynů z roku 2007 se „zahájením prací“ rozumí buď zahájení stavebních prací, nebo první závazný příslib objednávky zařízení; tento pojem však nezahrnuje předběžné studie proveditelnosti (111).

(234)

Společnost PCC tvrdí, že před podáním žádosti o osvobození od daně provedla pouze předběžné studie proveditelnosti. Komise konstatuje, že společnost PCC vysvětlila, že se vzhledem k inovativní a komplexní povaze projektu rozhodla zřídit pilotní zařízení, aby prověřila proveditelnost projektu, než se zaváže k jeho realizaci (90. bod odůvodnění). Toto pilotní zařízení zabíralo malou plochu, nebylo trvale upevněno, bylo snadno demontovatelné, nevyžadovalo stavební práce a bylo ve skutečnosti předáno ihned po jeho obdržení společnosti Siemens (91. bod odůvodnění). Celkové náklady na pilotní projekt činily 150 000 EUR, z toho 5 814 EUR (23 854,19 PLN) bylo vynaloženo v říjnu 2012 (92. bod odůvodnění). Pokud by výsledky pilotního projektu nebyly uspokojivé, mohla by společnost PCC od projektu odstoupit a získat zpět vynaložené náklady (93. bod odůvodnění). V průběhu šetření Komise neobdržela žádné informace, které by zpochybnily pravdivost tvrzení společnosti PCC.

(235)

Za těchto okolností se Komise domnívá, že práce na pilotním zařízení by neměly být považovány za zahájení prací. Komise bere na vědomí zejména skutečnost, že pilotní zařízení bylo sice nutné k ověření proveditelnosti projektu a k určení vhodného katalyzátoru, ale nebylo nedílnou součástí projektu. Pilotní zařízení zabíralo malou plochu, nebylo trvale upevněno a po obdržení bylo přemístěno do prostor společnosti Siemens v Německu. Komise konstatuje, že společnost PCC měla plán, jak naložit s duševním vlastnictvím souvisejícím s pilotním zařízením, pokud by se rozhodla v projektu nepokračovat (93. bod odůvodnění). Kromě toho byly náklady na pilotní zařízení ve srovnání s náklady na celý projekt pouze zanedbatelné. Komise se nedomnívá, že by pilotní zařízení zavazovalo společnost PCC k realizaci celé investice. Pilotní zařízení by proto mělo být považováno za předběžnou studii proveditelnosti projektu, která nevede k „zahájení prací“ pro účely odstavce 38 pokynů z roku 2007.

(236)

Komise bere na vědomí, že společnost PCC poskytla důkazy o tom, že zahájila stavební práce dne 5. dubna 2013 a že svůj první závazný příslib objednávky zařízení souvisejícího s projektem učinila dne 16. srpna 2013 (89. bod odůvodnění). Žádné informace shromážděné v rámci hloubkového šetření nenaznačují, že by společnost PCC přijala kromě pilotního zařízení jakékoli další závazky související s projektem, které by předcházely podání žádosti o podporu. Komise se proto domnívá, že k „zahájení prací“ na projektu došlo dne 5. dubna 2013.

(237)

Ve 112. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že podmínka stanovená v odstavci 38 pokynů z roku 2007 se v případě dotace, na kterou se pohlíží jako na podporu ad hoc, nezdá být splněna.

(238)

Komise konstatuje, že společnost PCC podala žádost o dotaci dne 15. prosince 2010. Jak bylo zjištěno v průběhu formálního šetření, dne 2. března 2011 polské orgány písemně informovaly společnost PCC o svém záměru poskytnout jí dotaci (202. bod odůvodnění). V tomto dopise polské orgány společnost PCC požádaly o poskytnutí dokumentace pro „potvrzení podpory Evropskou komisí“ (30. bod odůvodnění). Dne 12. dubna 2012 uzavřely polské orgány se společností PCC dohodu o poskytnutí dotace, v níž se uvádí, že v případě „velkých projektů“ bude vyplacení dotace podléhat schválení nebo domnělému schválení ze strany Komise podle nařízení č. 659/1999 (31. bod odůvodnění). Dohoda o poskytnutí dotace rovněž odkazuje mimo jiné na nařízení o operačním programu (v platném znění) a nařízení č. 800/2008 (31. bod odůvodnění).

(239)

Komise se proto domnívá, že před zahájením prací na projektu polské orgány nejenže vystavily dokument vyjadřující úmysl přiznat dotaci společnosti PCC, ale vydaly i samotný akt o poskytnutí dotace.

(240)

V dopise ze dne 2. března 2011 polské orgány uvedly, že podporu musí potvrdit Komise. Dohoda o poskytnutí dotace připomněla nařízení o operačním programu (ve znění pozdějších předpisů), podle něhož by měl být projekt, na nějž byla poskytnuta podpora vyšší než 30 milionů EUR, oznámen Komisi (31. bod odůvodnění). Z toho vyplývá, že pokud by projekt obdržel nižší částku podpory, nemusel by být oznámen. To odpovídá požadavkům čl. 6 odst. 2 nařízení č. 800/2008, na které se dohoda o poskytnutí dotace rovněž odvolává (31. bod odůvodnění). Za těchto okolností se Komise domnívá, že polské orgány sdělily společnosti PCC, že dotace byla udělena pod podmínkou schválení ze strany Komise, pokud to vyžadovalo právo Unie. Polské orgány proto v tomto ohledu postupovaly v souladu s odstavcem 38 pokynů z roku 2007.

(241)

V každém případě Komise poznamenává, že podle judikatury Unie je pro posouzení existence dokumentu vyjadřujícího úmysl přiznat podporu ve smyslu odstavce 38 pokynů z roku 2007 na Komisi, aby posoudila okolnosti každého jednotlivého případu s cílem určit, zda vyhlídka na poskytnutí podpory byla dostatečně pravděpodobná, aby bylo splněno kritérium týkající se pobídky. Při posuzování existence pobídkového prvku musí Komise zohlednit zejména přesnou formu a povahu aktů vydaných příslušnými vnitrostátními orgány a další relevantní okolnosti (112).

(242)

Na základě této úvahy se Komise domnívá, že klíčovou otázkou, která určuje, zda jsou v tomto případě splněny požadavky odstavce 38 pokynů z roku 2007, je to, zda lze dospět k závěru, že společnost PCC nezahájila práce na projektu, dokud se nedomnívala, že je přiměřeně pravděpodobné, že získá danou dotaci. V tomto ohledu Komise poznamenává, že společnost PCC zahájila práce na projektu dne 5. dubna 2013 (236. bod odůvodnění), tedy téměř celý rok poté, co od polských orgánů obdržela nejen dokument vyjadřující úmysl přiznat podporu, ale i samotný dokument o poskytnutí podpory (239. bod odůvodnění).

(243)

Komise proto dospěla k závěru, že polské orgány vystavily dokument vyjadřující úmysl přiznat společnosti PCC dotaci, jak je vyžadováno dle odstavce 38, před zahájením prací dne 5. dubna 2013.

(244)

Komise proto dospěla k závěru, že dotace splňuje podmínky odstavce 38 pokynů z roku 2007.

(245)

Ve 109. až 111. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že podmínka stanovená v odstavci 38 pokynů z roku 2007 se v případě osvobození od daně, na které se pohlíží jako na podporu ad hoc, nezdá být splněna.

(246)

Komise připomíná, že v době vydání rozhodnutí o zahájení řízení mělo Polsko za to, že společnost PCC zahájila práce na projektu před podáním žádosti o osvobození od daně (46. a 47. bod odůvodnění), a Komise s tímto závěrem předběžně souhlasila (57. bod odůvodnění).

(247)

Komise po přezkoumání poskytnutých informací dospěla k závěru, že práce na projektu byly zahájeny dne 5. dubna 2013 (236. bod odůvodnění).

(248)

Společnost PCC požádala o povolení k provozování hospodářské činnosti v SEZ, aby byla osvobozena od daně (40. bod odůvodnění), dne 11. února 2013. Dne 12. února 2013 souhlasil správce SEZ s udělením povolení SEZ společnosti PCC, jak je uvedeno v protokolu z jednání (41. bod odůvodnění). Dne 19. února 2013 vydal správce SEZ povolení SEZ, kterým bylo společnosti PCC přiznáno osvobození od daně (42. bod odůvodnění).

(249)

Za těchto okolností polské orgány nejenže vydaly dokument vyjadřující úmysl přiznat společnosti PCC osvobození od daně před zahájením prací na projektu (a potvrdily způsobilost společnosti PCC k získání podpory), ale vydaly i samotný akt o přiznání tohoto osvobození.

(250)

Komise konstatuje, že ani v protokolu z jednání ani v povolení SEZ nebylo uvedeno, že by byl záměr polských orgánů poskytnout podporu podmíněn schválením podpory Komisí. Komise však bere na vědomí stanovisko polských orgánů, že povolení SEZ není samostatným aktem a že jsou do něj formou odkazu začleněny různé právní základy (188. až 190. bod odůvodnění).

(251)

V tomto ohledu Komise připomíná, že ve výzvě k podání nabídek, na kterou společnost PCC reagovala žádostí o osvobození od daně, bylo uvedeno, že povolení SEZ bude vydáno na základě zákona o SEZ a nařízení o SEZ. Při podání žádosti společnost PCC bez výhrad souhlasila s podmínkami jednání a zadávacími podmínkami (40. bod odůvodnění). V zadávacích podmínkách bylo uvedeno, že jednání budou vedena mimo jiné na základě zákona o SEZ a nařízení o SEZ. Protokol z jednání navíc potvrzuje, že společnost PCC byla informována o tom, že povolení SEZ bude vydáno mimo jiné v souladu s nařízením o SEZ a nařízením č. 800/2008 (41. bod odůvodnění).

(252)

Komise proto souhlasí s tím, že povolení SEZ nebylo samostatným aktem a že do něj byly odkazem začleněny uvedené právní předpisy – zejména zákon o SEZ a nařízení o SEZ. Ustanovení těchto předpisů se proto vztahovala na osvobození od daně přiznané společnosti PCC.

(253)

V tomto ohledu Komise poznamenává, že čl. 4 odst. 5 nařízení o SEZ stanoví, že pokud podpora na velký investiční projekt přesáhne 75 % maximální podpory, kterou lze poskytnout na investice se způsobilými náklady ve výši 100 milionů EUR při použití standardních limitů podpory platných pro velké podniky ve schválené mapě regionální podpory ke dni poskytnutí podpory, musí být tato podpora oznámena Komisi. Z toho vyplývá, že pokud by projekt obdržel nižší částku podpory, nemusel by být oznámen. To odpovídá požadavku na oznamování podpory velkých investičních projektů stanovenému v čl. 6 odst. 2 nařízení č. 800/2008. Za těchto okolností má Komise za to, že povolení SEZ bylo vydáno pod podmínkou schválení Komisí, pokud bylo takové schválení vyžadováno podle práva Unie.

(254)

Komise dále připomíná, že klíčovou otázkou, která určuje, zda jsou splněny požadavky odstavce 38 pokynů z roku 2007, je to, zda lze dospět k závěru, že společnost PCC nezahájila práce na projektu, dokud se nedomnívala, že je přiměřeně pravděpodobné, že získá osvobození od daně (242. bod odůvodnění). V tomto ohledu Komise poznamenává, že když společnost PCC dne 5. dubna 2013 zahájila práce na projektu (236. bod odůvodnění), obdržela již od polských orgánů nejen dokument vyjadřující úmysl přiznat podporu, ale i samotný dokument o přiznání podpory (249. bod odůvodnění).

(255)

Komise proto dospěla k závěru, že polské orgány vystavily dokument vyjadřující úmysl přiznat společnosti PCC osvobození od daně, jak je vyžadováno dle odstavce 38, před zahájením prací dne 5. dubna 2013

(256)

Komise proto dospěla k závěru, že osvobození od daně splňuje podmínky požadované v odstavci 38 pokynů z roku 2007.

(257)

Závěrem se Komise domnívá, že opatření podpory (dotace i osvobození od daně) poskytnutá společnosti PCC splňují podmínky požadované v odstavci 38 pokynů z roku 2007 (244. a 256. bod odůvodnění).

(258)

Odstavec 67 (113) pokynů z roku 2007 stanoví upravený limit regionální podpory pro velké investiční projekty. Aby bylo možné určit, zda jsou opatření podpory s tímto limitem v souladu, je třeba nejprve stanovit výši způsobilých nákladů, které by měly být zohledněny při výpočtu intenzity podpory, a poté ověřit, zda opatření podpory tento limit dodržují.

(259)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že není jasné, proč společnost PCC uvedla rozdílné způsobilé náklady na projekt v žádosti o dotaci a v žádosti o osvobození od daně, a měla za to, že částka uvedená v žádosti o dotaci je přiměřená (76. bod odůvodnění).

(260)

Komise bere na vědomí vysvětlení Polska (180. až 184. bod odůvodnění) a společnosti PCC (85. až 88. bod odůvodnění), pokud jde o to, proč se způsobilé náklady, na jejichž základě společnost PCC požádala o dotaci, liší od nákladů uvedených v žádosti o osvobození od daně. Polsko a společnost PCC v podstatě tvrdí, že mezi podáním žádosti o dotaci a žádosti o osvobození od daně obdržela společnost PCC doporučení od třetí strany, které ji přimělo ke zvýšení odhadovaných nákladů. Vzhledem k tomu, že projekt by nebyl dostatečně ziskový, aby mohl být s ohledem na toto zvýšení realizován, požádala společnost PCC o další podporu ve formě osvobození od daně.

(261)

Komise připomíná, že společnost PCC zahájila práce na projektu dne 5. dubna 2013 (236. bod odůvodnění) a o osvobození od daně požádala dne 11. února 2013 (40. bod odůvodnění). Vzhledem k tomu, že společnost PCC v době podání žádosti o osvobození od daně nezahájila práce, mohla požádat o další podporu na projekt.

(262)

Komise uznává, že když společnost PCC žádala o dotaci, uvedla, že jí dotace bude stačit na realizaci projektu v Polsku (30. bod odůvodnění). Komise dále poznamenává, že při podpisu dohody o poskytnutí dotace dne 4. dubna 2012 společnost PCC souhlasila s tím, že případné zvýšení nákladů na projekt nebude způsobilé pro podporu a ponese je společnost PCC (31. bod odůvodnění).

(263)

V tomto ohledu Komise souhlasí s Polskem (184. bod odůvodnění), že nabytí práva na dotaci společností PCC ji nezavazovalo k realizaci projektu. Kromě toho se Komise nedomnívá, že by dohoda o poskytnutí dotace bránila společnosti PCC v tom, aby v případě zvýšených nákladů žádala o jakoukoli jinou státní podporu, ale spíše uvedla, že podle podmínek dohody o poskytnutí dotace by v takovém případě nebyla z operačního programu poskytnuta žádná další podpora.

(264)

Polsko předložilo kopii zprávy, kterou společnost Siemens poskytla společnosti PCC (182. bod odůvodnění), z níž vyplývá, že náklady na projekt by měly být zvýšeny na [66 340 000-80 340 000 EUR] ([72 290 000–87 500 000 EUR], pokud by byla zahrnuta rezerva na nepředvídané události) (114). Komise v této souvislosti poznamenává, že Polsko vysvětlilo, že v daném odvětví je zvykem odhady nákladů na takové projekty v průběhu času revidovat (183. bod odůvodnění). Komise konstatuje, že finanční analýza předložená společností PCC spolu s žádostí o osvobození od daně uvádí investiční náklady ve výši 301 478 910 PLN (40. bod odůvodnění). V této žádosti a k ní připojeném podnikatelském plánu byly uvedeny způsobilé náklady v maximální výši 300 000 000 PLN (40. bod odůvodnění). I když tyto částky nejsou totožné, zůstávají řádově stejné (bez ohledu na rezervu na nepředvídané události ve zprávě společnosti Siemens (115)); Komise rovněž poznamenává, že byly vyjádřeny v různých měnách, což mohlo vést k rozdílům v závislosti na použitých směnných kurzech. Maximální částka, o kterou bylo požádáno a která byla udělena v povolení SEZ (116), je tedy podložena zprávou společnosti Siemens a finanční analýzou předloženou spolu s žádostí o osvobození od daně.

(265)

Komise se proto domnívá, že při posuzování toho, zda kombinovaná maximální výše podpory poskytnutá společnosti PCC odpovídá platnému limitu, je třeba vzít v úvahu částku uvedenou v povolení SEZ.

(266)

Po stanovení způsobilých nákladů je třeba určit maximální výši podpory, která je pro projekt k dispozici, a to podle vzorce uvedeného v odstavci 67 pokynů z roku 2007: maximální výše podpory = R × (50 + 0,50 × B + 0,34 × C), kde R je neupravený limit regionální podpory, B jsou způsobilé výdaje v rozmezí 50 milionů EUR až 100 milionů EUR a C jsou způsobilé výdaje nad 100 milionů EUR.

(267)

Vezmeme-li v úvahu maximální výši způsobilých nákladů 271 513 408 PLN (65 143 935 EUR) (diskontovaných), je třeba použít následující vzorec: 40 % x (50 milionů + 0,5 x 15 143 935 + 0,34 x 0). Výsledkem je maximální výše podpory 23 028 787 EUR (95 981 681 PLN) (117). Vyjádřeno jako intenzita podpory to představuje 35 % způsobilých nákladů.

(268)

Komise musí zjistit, zda opatření podpory byla s tímto limitem v souladu. Co se týče dotace, zůstává zjevně pod tímto limitem. Samotné povolení SEZ se o předchozím opatření podpory nezmiňuje a neobsahuje žádná ustanovení, která by bránila tomu, aby celková výše regionální investiční podpory pro projekt (ve formě osvobození od daně a dotace) překročila daný limit.

(269)

Komise nicméně poznamenává, že společnost PCC prohlásila, že dotaci obdržela, když žádala o osvobození od daně (40. bod odůvodnění). Polské orgány si proto byly vědomy toho, že společnost PCC již dotaci využila, když se rozhodly poskytnout jí osvobození od daně.

(270)

Povolení SEZ navíc není samostatným aktem a jsou do něj formou odkazu začleněna různé další právní předpisy, zejména nařízení o SEZ (252. bod odůvodnění). V tomto ohledu Komise poznamenává, že nařízení o SEZ stanovilo maximální intenzitu podpory, maximální přípustnou výši podpory pro velké investiční projekty a požadavky, že osvobození od daně spolu s jakoukoli jinou podporou nesmí překročit maximální úrovně podpory v rámci regionální podpory (188. bod odůvodnění). Omezení podpory v těchto ustanoveních nařízení o SEZ jsou v souladu s omezeními podpory stanovenými v pokynech z roku 2007. Komise se proto domnívá, že tato ustanovení, která jsou začleněna do povolení SEZ, by měla zajistit, aby maximální výše podpory poskytnuté podle povolení SEZ nepřekročila maximální výši povolenou pokyny z roku 2007.

(271)

Za těchto okolností Komise konstatuje, že výše podpory, kterou může společnost PCC obdržet ve formě osvobození od daně, by měla být chápána jako maximální výše podpory, která je pro projekt k dispozici na základě způsobilých nákladů stanovených v povolení SEZ (267. bod odůvodnění), snížená o částku obdrženou ve formě dotace (31. bod odůvodnění).

(272)

Vzhledem k tomuto zjištění, které potvrdily polské orgány, celková výše regionální investiční podpory poskytnuté na projekt formou dotace a osvobození od daně nepřesahuje maximální přípustnou výši podpory podle pokynů z roku 2007.

(273)

Na základě úvah uvedených v 259. až 272. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že opatření podpory splňuje podmínky odstavce 67 pokynů z roku 2007.

(274)

V odstavci 71 (118) pokynů z roku 2007 je uvedeno, že pokud je podpora poskytována současně v rámci několika regionálních režimů nebo v kombinaci s podporou ad hoc, vztahují se limity intenzity podpory na celkovou podporu.

(275)

S ohledem na zjištění uvedená ve 271. a 272. bodě odůvodnění Komise konstatuje, že dotace a osvobození od daně byly společnosti PCC poskytnuty pouze v rozsahu, v němž nepřekračovaly maximální přípustnou intenzitu podpory podle pokynů z roku 2007. Kumulace podpory ve formě osvobození od daně s jinými formami podpory je sledována a kontrolována příslušnými daňovými orgány, které mají prostředky k účinnému ověření, zda není požadována nadměrná podpora, a k uložení sankcí v případě porušení předpisů (207. bod odůvodnění). Jako doplňující poznámku Komise uvádí, že společnost PCC dosud obdržela mnohem menší částku, než je maximální možná výše podpory ve formě osvobození od daně (192. bod odůvodnění), což nenaznačuje žádné zvláštní obavy, pokud jde o sledování kumulace podpor ve prospěch společnosti PCC.

(276)

Komise proto dospěla k závěru, že opatření podpory splňují podmínky odstavce 71 pokynů z roku 2007.

(277)

Komise proto dospěla k závěru, že opatření podpory splňují podmínky odstavců 38, 67 a 71 pokynů z roku 2007 (257., 273. a 276. bod odůvodnění). Komise připomíná, že v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila pouze pochybnosti o souladu opatření podpory s těmito odstavci (228. bod odůvodnění). Jelikož nevznesla pochybnosti o souladu opatření podpory s ostatními ustanoveními těchto pokynů, nepřímo uznala, že v tomto ohledu nemá pochybnosti (119). Aby se však předešlo pochybnostem, Komise poznamenává, že se domnívá, že opatření podpory splňují ostatní požadavky pokynů z roku 2007:

(278)

Komise proto dospěla k závěru, že opatření podpory splňují požadavky na slučitelnost per se stanovené v pokynech z roku 2007.

(279)

Poté, co Komise dospěla k závěru, že opatření podpory splňují požadavky per se pokynů z roku 2007 (278. bod odůvodnění), musí nyní posoudit, zda je nutné provést hloubkové posouzení opatření podpory podle odstavce 68 těchto pokynů.

(280)

Odstavec 68 (120) pokynů z roku 2007 stanoví, že pokud celková výše podpory ze všech zdrojů překročí 75% prahovou hodnotu (97. bod odůvodnění), musí Komise uplatnit testy stanovené v odst. 68 písm. a) a b). Pokud podpora splňuje podmínky stanovené v odst. 68 písm. a) nebo b), může být schválena až po podrobném posouzení.

(281)

V tomto případě se použije 75% prahová hodnota ve výši 30 milionů EUR. Jak uvedla společnost PCC, tato skutečnost není sporná (97. bod odůvodnění). Maximální výše podpory poskytnuté společnosti PCC na projekt činila 23 028 787 EUR (95 981 681 PLN) (267. až 272. bod odůvodnění). Celková výše podpory ze všech zdrojů pro projekt tedy nepřekračuje 75% prahovou hodnotu.

(282)

Komise proto dospěla k závěru, že se odstavec 68 nepoužije, aniž by bylo nutné provádět testy stanovené v odst. 68 písm. a) a b) pokynů z roku 2007. Není proto nutné provádět hloubkové posouzení podpory pro společnost PCC podle kritérií stanovených v odstavci 68.

(283)

Komise proto dospěla k závěru, že opatření podpory splňují podmínky odstavců 38 (257. bod odůvodnění), 67 (273. bod odůvodnění) a 71 (276. bod odůvodnění) pokynů z roku 2007. Proto splňují požadavky na slučitelnost per se uvedené v těchto pokynech. Komise navíc dospěla k závěru, že opatření podpory nevyvolávají potřebu provést podrobné posouzení podle odstavce 68 pokynů z roku 2007 (282. bod odůvodnění).

(284)

Bez ohledu na výsledek testů podle odstavce 68 musí Komise pro vyvození závěru o slučitelnosti opatření podpory podle pokynů z roku 2007 určit, zda pozitivní účinky podpory převažují nad negativními, pokud má v tomto ohledu pochybnosti (121).

(285)

Komise konstatuje, že Polsko poskytlo dotaci v dubnu 2012 a osvobození od daně v únoru 2013. Je proto vhodné analyzovat skutkové okolnosti a dostupné údaje, které existovaly v té době.

(286)

Komise konstatuje, že projekt významně pozitivně přispívá k regionálnímu rozvoji, což je účelem regionální státní podpory, jako jsou posuzovaná opatření podpory. Komise bere na vědomí zejména následující přínosy projektu, které bylo možné předvídat v době, kdy byla opatření podpory udělena:

(287)

Komise poznamenává, že stěžovatel tvrdí, že projekt byl zaměřen na trh s nadměrnou kapacitou (51. bod odůvodnění).

(288)

Aby bylo možné posoudit, zda se projekt zaměřil na trh s nadměrnou kapacitou, a pokud ano, jaký dopad by to mělo na ověření vyváženosti, je třeba nejprve stanovit relevantní výrobkové a zeměpisné trhy.

(289)

Komise poznamenává, že stěžovatel tvrdí, že relevantním výrobkovým trhem je trh s ultračistou kyselinou monochloroctovou (51. bod odůvodnění a 135. a 136. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení), zatímco Polsko a společnost PCC tvrdí, že se jedná o trh s kyselinou monochloroctovou jako celek (105. až 108. bod odůvodnění a 209. bod odůvodnění).

(290)

Komise připomíná, že v odstavci 69 pokynů z roku 2007 se uvádí, že relevantní výrobkový trh „zahrnuje tento výrobek a jeho rovnocenné náhrady z pohledu spotřebitele (z důvodu charakteristických vlastností, ceny a určeného účelu použití) nebo výrobce (na základě flexibility výrobního zařízení)“ (důraz přidán). Komise se proto domnívá, že pokud spotřebitel nebo výrobce považuje různé třídy čistoty kyseliny monochloroctové za vzájemně nahraditelné, měly by být považovány za součást téhož výrobkového trhu.

(291)

Komise zaprvé poznamenává, že různé zprávy o trhu poskytnuté Polskem (217. až 219. bod odůvodnění) nerozlišují mezi třídami čistoty, ale spíše se zabývají trhem s kyselinou monochloroctovou jako celkem. Kromě toho informace o trhu, které poskytl stěžovatel během fáze předběžného posouzení (viz 26. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení), nerozlišují mezi třídami čistoty, ale vztahují se na trh s kyselinou monochloroctovou jako celek. Ve své dosavadní rozhodovací praxi Komise zjistila, že zřejmě neexistují dostatečné náznaky toho, že by různé třídy čistoty odůvodňovaly segmentaci výrobkového trhu, a trh s kyselinou monochloroctovou považovala za jeden celek (122).

(292)

Pokud jde o stranu poptávky, Komise poznamenává, že stěžovatel tvrdí, že pro výrobky s kyselinou monochloroctovou existují nejméně dva různé trhy: jeden pro dva nejvyšší stupně čistoty a jeden pro dva nejnižší stupně čistoty (136. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení), zatímco společnost PCC tvrdí, že použití konkrétního stupně čistoty kyseliny monochloroctové závisí na volbě zákazníků, nikoli na omezeních souvisejících s jejími vlastnostmi, cenou a zamýšleným použitím (105. bod odůvodnění). Komise konstatuje, že obecné použití kyseliny monochloroctové (21. bod odůvodnění) je do značné míry stejné bez ohledu na čistotu. Pro některá specifická použití kyseliny monochloroctové mohou zákazníci upřednostňovat vyšší stupeň čistoty.

(293)

Pokud jde o stranu nabídky, Komise v každém případě poznamenává, že stěžovatel, společnost Nouryon (dříve Akzo Nobel), a společnost PCC mají díky svým výrobním zařízením plnou flexibilitu k tomu, aby vyráběli kyselinu monochloroctovou všech tříd čistoty (106. bod odůvodnění). Zdá se tedy, že na straně nabídky by se různé stupně čistoty kyseliny monochloroctové měly považovat za rovnocenné náhrady. Komise proto dospěla k závěru, že vzhledem k vysokému stupni nahraditelnosti na straně nabídky a neexistenci významných ukazatelů nedostatečné nahraditelnosti na straně poptávky není vhodné trh s kyselinou monochloroctovou dále dělit a že relevantním výrobkovým trhem je trh s kyselinou monochloroctovou bez ohledu na stupeň čistoty.

(294)

Komise poznamenává, že stěžovatel tvrdí, že relevantním zeměpisným trhem je EHP (51. bod odůvodnění), zatímco Polsko a PCC tvrdí, že se jedná přinejmenším o oblast zahrnující EHP, Severní Ameriku a Jižní Ameriku (109. až 112. a 209. bod odůvodnění).

(295)

Komise konstatuje, že její dosavadní rozhodovací praxe není v tomto ohledu jednoznačná. Zatímco v rozhodnutí týkajícím se fúze společností Akzo a Nobel Industries z roku 1994 (123)Komise považovala za vhodné prozkoumat západoevropský trh s kyselinou monochloroctovou, v roce 2020 Komise uvedla, že tento trh již nemusí být relevantní, a ponechala definici zeměpisného trhu s kyselinou monochloroctovou otevřenou (124).

(296)

Komise především poznamenává, že sám stěžovatel, který má sídlo v Unii, je zřejmě významným vývozcem přinejmenším na severoamerický a jihoamerický trh (111. bod odůvodnění). To se zdá být v rozporu s jeho tvrzením, že trh je omezen na EHP.

(297)

Komise konstatuje, že mezi Evropou a USA zjevně probíhá značný obchod s kyselinou monochloroctovou. Zpráva SRI z roku 2011 uvádí, že (125) v roce 2010 pocházelo 43 % spotřeby kyseliny monochloroctové v USA z dovozu, z čehož Německo dodávalo 69 % a Nizozemsko 24 % (126). Existují také důkazy o tom, že probíhá významný obchod i mezi Evropou a zbytkem Severní Ameriky. Zpráva SRI z roku 2011 uvádí, že Kanada – která neměla žádné domácí výrobce kyseliny monochloroctové – dováží ze Švédska, Nizozemska a Německa (127), zatímco Mexiko tradičně dováží také z Německa (128). Kromě toho se zdá, že z Evropy dovážejí značné množství kyseliny monochloroctové i země Střední a Jižní Ameriky. Například v roce 2010 pocházelo 34 % argentinského dovozu z Německa, přičemž kyselinu monochloroctovou dovážely i Brazílie a Kolumbie (129).

(298)

Jak uvádějí Polsko a společnost PCC (112. a 209. bod odůvodnění), může být také opodstatněné tvrdit, že zeměpisný trh je dokonce ještě širší než Evropa a Amerika. Zpráva SRI z roku 2011 například uvádí, že v roce 2006 pocházel největší objem dovozu do západní Evropy z Japonska (41 %) a Indie (39 %), zatímco od roku 2008 pocházel téměř veškerý dovoz z Indie; tento dovoz do západní Evropy však zůstává poměrně zanedbatelný. V roce 2010 směřovala velká část západoevropského vývozu do USA, Argentiny a Jihoafrické republiky (130). Zpráva společnosti Tecnon Orbichem mezitím zřejmě naznačuje, že trh s kyselinou monochloroctovou je trhem celosvětovým (131). Jak uvedla společnost PCC a Polsko (112. a 209. bod odůvodnění), asijští výrobci mohou zaměřit svou pozornost mimo evropské a americké trhy. Je však zřejmé, že přinejmenším mezi Evropou a Amerikou existuje stabilní obchod s kyselinou monochloroctovou.

(299)

Komise dospěla k závěru, že trh s kyselinou monochloroctovou není omezen na EHP. Komise nicméně poznamenává, že k provedení svého posouzení nemusí dospět k závěru o přesném relevantním zeměpisném trhu (kromě skutečnosti, že tento relevantní trh je širší než EHP), protože míra, do jaké relevantní zeměpisný trh přesahuje EHP, nemá podstatný vliv na výsledky analýzy relevantních tržních trendů provedené Komisí (301. až 305. bod odůvodnění).

(300)

Stěžovatel ve své stížnosti tvrdil, že trh s kyselinou monochloroctovou trpí nadměrnou kapacitou a že projekt by tuto nadměrnou kapacitu ještě zvýšil.

(301)

Komise zaprvé konstatuje, že údaje poskytnuté stěžovatelem (viz rozhodnutí o zahájení řízení, 26. bod odůvodnění) nepodporují tvrzení o strukturální nadměrné kapacitě na trhu s kyselinou monochloroctovou v letech předcházejících investičnímu rozhodnutí společnosti PCC. Předložené údaje spíše naznačují existenci trhu s relativně stabilní poptávkou (s výhradou bezprostředních dopadů finanční krize z roku 2008), relativně vysokou a stabilní úrovní vývozu z Unie do třetích zemí a velmi nízkou úrovní dovozu. Úroveň výroby v Evropě zůstala v poměru k celkové kapacitě stabilní. Komise poznamenává, že skutečnost, že poptávka zůstává pod absolutní výrobní kapacitou, sama o sobě nenaznačuje strukturální nadměrnou kapacitu, zejména s ohledem na skutečnost – jak zdůraznily společnost PCC a Polsko – že skutečná kapacita je nižší než jmenovitá kapacita (130. a 224. bod odůvodnění) (132). Stejně tak není známkou strukturální nadbytečné kapacity okolnost, že samotná evropská poptávka byla nižší než skutečný objem výroby nebo skutečná kapacita, poněvadž značná část evropské produkce byla na relativně stabilní úrovni každoročně vyvážena. Komise se proto nedomnívá, že by údaje poskytnuté stěžovatelem byly důkazem nadměrné kapacity trhu v době, kdy společnost PCC realizovala předmětnou investici.

(302)

Pokud jde o tvrzení, že by projekt vedl ke zvýšení nadměrné kapacity, Komise nejprve poznamenává, že, jak bylo uvedeno výše, trh se před realizací investice nevyznačoval strukturální nadměrnou kapacitou. Komise však posuzovala, zda by investice mohla nadměrnou kapacitu vytvořit.

(303)

Komise připomíná, že projekt byl navržen s jmenovitou roční výrobní kapacitou 42 kt (18. bod odůvodnění). Jeho skutečná výrobní kapacita se však odhaduje na [34–40] kt/rok (130. a 224. bod odůvodnění). Je pravdou, že při zachování stejné místní poptávky a vývozu by se tím na trhu značně zvýšila kapacita. Jak však zdůraznily společnosti PCC a Polsko, je třeba přidání kapacity posuzovat s ohledem na perspektivní poptávku na trhu v době investice (133).

(304)

Nezávislé zprávy poskytnuté Polskem, které byly k dispozici v době poskytnutí podpory, obsahují prognózy na rok 2015. Zpráva SRI z roku 2011 uvádí, že mezi lety 2010 a 2015 dojde k absolutnímu nárůstu roční spotřeby kyseliny monochloroctové na všech klíčových trzích, a to o [14–16,5] kt v samotné Evropě, [18–22] kt v Evropě a USA dohromady, [20–24] kt v Evropě a Severní Americe dohromady, [22–27] kt v Evropě a Americe dohromady a [150–180] kt ve světě (218. bod odůvodnění). To znamená, že v letech 2010–2015 se z hlediska objemu očekávala kladná složená roční míra růstu ve výši [1,4–1,6] % pro Evropu, [1,4–1,6] % pro Evropu a USA, [1,4–1,6] % pro Evropu a Severní Ameriku, [1,4–1,6] % pro Evropu a Ameriku a [3,2–3,7] % pro celý svět.

(305)

Zpráva společnosti Tecnon Orbichem mezitím uvádí prognózy pro roky 2010 až 2015, které naznačují nárůst spotřeby kyseliny monochloroctové podle objemu ročně o [14–15,2] kt v Evropě, [22–26] kt v Evropě a Severní Americe, [30–33] kt v Evropě a Americe a [90–105] kt ve světě (219. bod odůvodnění). To znamená, že v letech 2010–2015 se očekávala kladná složená roční míra růstu ve výši [1,3–1,5] % pro Evropu, [1,4–1,6] % pro Evropu a Severní Ameriku, [1,7–1,9] % pro Evropu a Ameriku a [2,6–2,8] % pro celý svět. Stejná zpráva uvádí kladnou složenou roční míru růstu za pět let v období 2010–2014 ve výši [1,2–1,4] % pro Evropu, [1,4–1,6] % pro Evropu a Severní Ameriku, [1,6–1,9] % pro Evropu a Ameriku a [2,7–3] % pro celý svět.

(306)

Komise poznamenává, že prognózy růstu trhu v době, kdy byla opatření podpory poskytnuta, byly nutně založeny na odhadech. Komise připomíná, že ačkoli zprávy uvedené v 304. a 305. bodě odůvodnění již předpovídaly růst trhu, jiné zprávy byly v tomto ohledu ještě optimističtější. Zprávy vypracované pro společnost PCC v době rozhodnutí o investici například uváděly ještě vyšší očekávaný růst trhu s kyselinou monochloroctovou v Evropě a Severní Americe v letech 2010–2015, a to ve výši [1,9–2,3]–[3–3,6] %, a stejně tak i podobnou míru růstu v případě trhů s navazujícími produkty (220. bod odůvodnění).

(307)

Komise rovněž poznamenává, že v době, kdy společnost PCC zahájila projekt, byl trh s kyselinou monochloroctovou považován za investičně atraktivní, neboť jak stěžovatel, tak společnost Akzo Nobel v letech předcházejících zahájení projektu a po něm oznámili investice do zvýšení své výrobní kapacity (132. a 223. bod odůvodnění). To tedy potvrzuje, že se očekával růst trhů s kyselinou monochloroctovou a navazujícími produkty a absorbce výrobní kapacity, která byla na trh přidána (129., 131., 132., 133. a 217. až 220. bod odůvodnění).

(308)

S ohledem na úvahy uvedené v 301. až 307. bodě odůvodnění se proto Komise domnívá, že bez ohledu na to, který zeměpisný trh je posuzován, existovala očekávání, že poptávka po kyselině monochloroctové v letech následujících po realizaci investice poroste. V době, kdy byla přijata opatření podpory ve prospěch společnosti PCC, se tedy trh s kyselinou monochloroctovou nenacházel v absolutním poklesu ani se nevyznačoval strukturální nadměrnou kapacitou a vzhledem k prognóze růstu trhu, která byla podložena důkazy, se neočekávalo, že by se v budoucnu nacházel v absolutním poklesu nebo že by se vyznačoval strukturální nadměrnou kapacitou, a to i s ohledem na kapacitu vytvořenou projektem.

(309)

Při vyvažování pozitivních a negativních účinků podpory Komise nakonec poznamenává, že stěžovatel a společnost Akzo Nobel měli významné podíly na trhu bez ohledu na dotčený region. Zpráva SRI z roku 2011 uvádí, že v roce 2010 představovali stěžovatel a společnost Akzo Nobel přibližně 97 % výrobní kapacity v Evropě, 74 % v Evropě a Severní Americe a 73 % v Evropě a Americe. Dominantní postavení těchto dvou účastníků trhu bylo uznáno i ve zprávě společnosti Tecnon Orbichem, která označila společnost Akzo Nobel za „celosvětově vedoucího hráče“ a stěžovatele za „druhého největšího hráče“. V této zprávě se uvádí, že v období 2012–2013 (kdy byla poskytnuta opatření podpory ve prospěch projektu) se předpokládá, že stěžovatel a společnost Akzo Nobel budou mít dohromady 92 % evropského trhu, 73 % evropského a severoamerického trhu a 71 % trhu v Evropě, Severní Americe a Jižní Americe. Komise poznamenává, že stěžovatel a společnost Akzo Nobel v minulosti (134) působili na trhu s kyselinou monochloroctovou v rámci kartelu (125. bod odůvodnění). Projekt umožnil společnosti PCC vstoupit na trh s kyselinou monochloroctovou, kterému dříve dominoval duopol stěžovatele a společnosti Akzo Nobel. Vstup společnosti PCC na trh měl proto reálný potenciál zlepšit podmínky hospodářské soutěže pro odběratele kyseliny monochloroctové (125., 126. a 215. bod odůvodnění).

(310)

Komise proto konstatuje, že v době, kdy společnost PCC zahájila projekt a získala na něj podporu, nebyl trh s kyselinou monochloroctovou v absolutním úpadku a předpokládalo se, že v krátkodobém horizontu poroste. To se odráží v nezávislých zprávách z období, kdy byla opatření podpory poskytnuta, a dokládá to i skutečnost, že ostatní účastníci trhu v té době investovali do dodatečné výrobní kapacity. Projekt nejenže přinesl regionu významné výhody, ale také zlepšil podmínky na trhu tím, že umožnil vstup nového subjektu na duopolní trh s kyselinou monochloroctovou. Komise poznamenává, že stávající duopolisté dříve na trhu s kyselinou monochloroctovou působili v rámci kartelu.

(311)

Komise proto dospěla k závěru, že pozitivní účinky opatření podpory převažují nad negativními účinky, které by tato opatření mohla mít na hospodářskou soutěž a obchod, a že opatření podpory nepovedou k nepřijatelnému narušení hospodářské soutěže.

(312)

Komise dospěla k závěru, že opatření podpory splňují kritéria slučitelnosti per se stanovená v pokynech z roku 2007 a nevyvolávají potřebu hloubkového posouzení podle odstavce 68 těchto pokynů (283. bod odůvodnění). Komise rovněž dospěla k závěru, že pozitivní účinky podpory převažují nad negativními (311. bod odůvodnění). Komise proto dospěla k závěru, že opatření podpory jsou slučitelná s vnitřním trhem na základě ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, jak jej vykládají pokyny z roku 2007.

(313)

Jelikož Komise dospěla k závěru, že opatření podpory jsou slučitelná podle pokynů z roku 2007, není třeba posuzovat, zda splňují kritéria stanovená v jiných právních základech pro slučitelnost, jako je nařízení č. 800/2008.

(314)

Komise konstatuje, že dotace a osvobození od daně, které Polsko poskytlo společnosti PCC v souvislosti s projektem, jsou slučitelné s vnitřním trhem na základě ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy, jak jej vykládají pokyny z roku 2007.