(1)

Dne 1. dubna 2025 podala Estonská republika, zastoupená ministerstvem financí, Komisi žádost podle čl. 35 odst. 1 směrnice 2014/25/EU (dále jen „žádost“) jménem společnosti AS Eesti Post (dále jen „Eesti Post“ nebo „žadatel“), která je podnikem vykonávajícím činnosti uvedené v žádosti. V souladu s požadavky čl. 1 odst. 1 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/1804 (2) žádost obsahuje informace stanovené v příloze I uvedeného prováděcího rozhodnutí.

(2)

Žadatel je poskytovatelem poštovních služeb v Estonsku a zadavatelem ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2014/25/EU. Eesti Post je jediným poskytovatelem všeobecných služeb v Estonsku (3). Žádost se týká činností souvisejících s poskytováním některých poštovních služeb a jiných služeb než poštovních, jak je uvedeno v čl. 13 odst. 1 písm. a) a b) a čl. 13 odst. 2 písm. b) a c) směrnice 2014/25/EU, poskytovaných žadatelem na území Estonska. Dotyčnými službami, jak jsou popsány v žádosti, jsou:

(3)

Pokud jde o kategorii „mezinárodní služby (standardního a expresního) dodávání balíků (příchozí, odchozí)“, žadatel po různých výměnách názorů s Komisí uvedl, že si po přezkoumání této kategorie nepřeje zahrnout mezinárodní služby expresního dodávání balíků do oblasti působnosti žádosti (4). Ve vztahu k této kategorii služeb se proto toto rozhodnutí týká pouze mezinárodních služeb standardního dodávání balíků (viz 22. bod odůvodnění a oddíl 3.2.1.3).

(4)

Pokud jde o kategorii „mezinárodní služby (standardního) dodávání balíků“, žadatel tvrdí, že tato kategorie zahrnuje doručování maxi dopisů s obsahem zásilky do 2 kg, které spadají do rozsahu všeobecných poštovních služeb poskytovaných společností Eesti Post, neboť tyto maxi dopisy lze de facto přirovnat k „extra malým balíkům“ (5) doručovaným mezinárodně (6). Komise souhlasí s názorem žadatele, že maxi dopisy a extra malé balíky by měly být součástí stejného trhu; měly by však být odlišeny od mezinárodních služeb standardního dodávání balíků (viz oddíl 3.2.1.4).

(5)

Pokud jde o kategorii „logistické služby třetích a čtvrtých stran (mezinárodní obchod)“, žadatel po různých výměnách názorů s Komisí uznal, že směrnice 2014/25/EU se již nevztahuje na zakázky zadávané za účelem poskytování logistických služeb třetích a čtvrtých stran, a souhlasil s tím, že oblast působnosti výjimky by měla být omezena vynětím této kategorie z oblasti působnosti žádosti (7). Toto rozhodnutí se proto této kategorie netýká.

(6)

K žádosti nebylo připojeno odůvodněné a podložené stanovisko přijaté nezávislým vnitrostátním orgánem, který je příslušný ve vztahu k dotčeným činnostem. Tento orgán by důkladně analyzoval podmínky pro použitelnost čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU na dotčené činnosti v souladu s odstavci 2 a 3 uvedeného článku. V souladu s bodem 1 písm. a) a bodem 1 druhým pododstavcem přílohy IV směrnice 2014/25/EU a vzhledem k tomu, že se v tomto případě na základě čl. 34 odst. 3 prvního pododstavce uvedené směrnice předpokládá volný přístup na trhy a že neexistuje odůvodněné a podložené stanovisko nezávislého vnitrostátního orgánu, přijme Komise prováděcí rozhodnutí týkající se žádosti do 105 pracovních dnů.

(7)

Podle bodu 1 třetího pododstavce přílohy IV směrnice 2014/25/EU lhůta pro přijetí prováděcích aktů začíná běžet od prvního pracovního dne následujícího po dni, k němuž Komise obdrží žádost podle čl. 35 odst. 1 uvedené směrnice, nebo pokud jsou informace, které mají být dodány společně s žádostí, neúplné, od pracovního dne následujícího po obdržení úplných informací. Původní lhůta proto skončila dne 8. září 2025 (8). Avšak vzhledem k tomu, že Komise potřebovala získat a prozkoumat další informace, byla lhůta se souhlasem žadatele prodloužena do 30. září 2025 (9).

(8)

Na základě žádostí o vysvětlení, které Komise zaslala e-mailem dne 9., 14., 22., 24., 28. a 30. dubna 2025; 5., 8. a 27. května 2025; 3., 5., 10., 12., 16., 19. a 24. června 2025; 1. a 7. července 2025, předložil žadatel své odpovědi a doplňující informace e-mailem dne 11., 16., 17., 25. a 30. dubna 2025; 7. a 15. května 2025; 2., 6., 10., 12., 16., 18., 19., 26., 27. a 30. června 2025; 3. a 9. července 2025; 29. srpna 2025 a 3., 4., 5. a 8. září 2025.

(9)

Směrnice 2014/25/EU se vztahuje na zadávání zakázek na vykonávání činností souvisejících s poštovními službami a jinými službami, jestliže jsou tyto jiné služby poskytovány subjektem, který rovněž poskytuje poštovní služby ve smyslu směrnice 2014/25/EU, pokud není tato činnost předmětem výjimky podle článku 34 uvedené směrnice.

(10)

V souladu s čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU se zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon činnosti, na kterou se tato směrnice vztahuje, touto směrnicí neřídí, pokud v členském státě, kde se tato činnost vykonává, je přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup.

(11)

Toto rozhodnutí je založeno na právní a skutkové situaci ze září 2025, na informacích předložených žadatelem a na veřejně dostupných informacích. Může být revidováno, pokud by v případě podstatných změn právní či skutkové situace došlo k tomu, že by podmínky pro použitelnost čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU již nebyly splněny.

(12)

Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud dotčený členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy Unie k otevření daného odvětví nebo jeho části hospodářské soutěži. Tyto právní předpisy jsou uvedeny v příloze III směrnice 2014/25/EU, která v případě poštovních služeb zahrnuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES (10).

(13)

Jak uvedl žadatel (11), Estonsko provedlo (12) a uplatňuje směrnici 97/67/ES. V důsledku toho se přístup na relevantní trh považuje za neomezený v souladu s čl. 34 odst. 3 směrnice 2014/25/EU.

(14)

Přímé vystavení hospodářské soutěži by mělo být posouzeno na základě různých kritérií, z nichž žádné samo o sobě by nemělo být rozhodující. Pokud jde o příslušné činnosti dotčené tímto rozhodnutím, jedním kritériem, které by mělo být vzato v úvahu, je podíl hlavních účastníků daného trhu. Jelikož se podmínky u různých činností, jichž se žádost týká, liší, mělo by přezkoumání stavu hospodářské soutěže zohlednit různorodost situace na příslušných trzích.

(15)

Toto posouzení je však omezeno krátkými platnými lhůtami a potřebou spoléhat se na informace, které má Komise k dispozici. Tyto informace pocházejí buď z již dostupných zdrojů, nebo z informací získaných v souvislosti s žádostí a nelze je doplnit časově náročnějšími metodami, jako jsou zejména veřejné ankety u dotčených hospodářských subjektů. Posouzením přímého vystavení hospodářské soutěži, jež se v rámci směrnice 2014/25/EU uskutečňuje, není proto dotčeno plnohodnotné uplatňování předpisů o hospodářské soutěži.

(16)

Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže a jiné oblasti práva Unie. Zejména kritéria a metodika používané k posouzení přímého vystavení hospodářské soutěži podle článku 34 směrnice 2014/25/EU nejsou nutně totožné s těmi, které jsou používány k provedení posouzení podle článku 101 nebo 102 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (13), jak potvrdil Tribunál ve věci Österreichische Post AG v. Komise (14).

(17)

Cílem tohoto rozhodnutí je stanovit, zda jsou činnosti, na něž se žádost vztahuje, vystaveny takové míře hospodářské soutěže (na trzích, na které není omezen přístup ve smyslu článku 34 směrnice 2014/25/EU), která zajistí, že i v případě neuplatňování podrobných pravidel pro zadávání veřejných zakázek stanovených ve směrnici 2014/25/EU bude zadávání veřejných zakázek za účelem výkonu dotčených činností probíhat transparentním a nediskriminačním způsobem založeným na kritériích, která kupujícím umožňují určit řešení, jež je z celkového hlediska ekonomicky nejvýhodnější.

(18)

Komise rovněž v předchozích rozhodnutích (15) rozlišovala mezi vnitrostátními a mezinárodními službami dodávání balíků. Komise měla za to, že vnitrostátní služby dodávání balíků jsou poskytovány společnostmi, které provozují vnitrostátní distribuční sítě, zatímco mezinárodní dodávání balíků spočívá ve sběru balíků k přepravě a doručení v zahraničí a zajišťují je společnosti s přístupem k sítím v cílových zemích. Stanovisko žadatele je v souladu s touto praxí Komise. Žadatel zejména tvrdí, že v Estonsku využívají vnitrostátní i mezinárodní standardní balíkové služby stejnou vnitrostátní infrastrukturu – převážně sítě balíkomatů. Tyto sítě balíkomatů jsou integrovanými systémy automatizovaných míst pro sběr a dodávání balíků, která se nacházejí po celém Estonsku a nejsou součástí sítě poskytované společností Eesti Post v rámci povinnosti poskytovat všeobecné poštovní službu (16). To znamená, že balíky (včetně extra malých balíků) mohou vstupovat do poštovní sítě a následně být dodávány prostřednictvím sítě balíkomatů v Estonsku (pokud to země původu balíku umožňuje) (17). Na rozdíl od vnitrostátních služeb dodávání balíků totiž mezinárodní služby standardního dodávání balíků vyžadují navíc dohody mezi provozovateli o poskytování přeshraničních služeb (18). Zatímco většina účastníků trhu působících v Estonsku používá pro balíky omezené na pobaltské země vlastní sítě, pro mezinárodní zásilky musí získat přístup k sítím třetích stran (19).

(19)

Komise v předchozích rozhodnutích (20) rovněž rozhodla, že trh služeb dodávání balíků (na vnitrostátní i mezinárodní úrovni) lze rozdělit na expresní a standardní (označované také jako „odložené“) doručovací služby. Toto rozdělení zohledňuje, že expresní služby jsou rychlejší a spolehlivější než standardní služby, že každá z těchto služeb vyžaduje odlišnou infrastrukturu a že expresní služby mají vyšší přidanou hodnotu jako např. sledování a dohledávání zásilek a jsou zpravidla rovněž dražší.

(20)

V tomto případě poskytují různá uspořádání provozovatelů poštovních služeb v Estonsku značný prostor pro nahrazení expresních a standardních doručovacích služeb na straně nabídky (21). Expresní i standardní služby využívají podobné logistické sítě a všichni provozovatelé poštovních služeb používají stejnou síť pro zasílání expresních i odložených zásilek. V tomto ohledu jsou všechny klíčové fáze doručovacího řetězce, jako je vyzvednutí a odvoz, třídění, odbavení na odbavovací ploše a celní odbavení, stejné pro většinu expresních i standardních služeb (22). Klíčové subjekty na trhu navíc nabízejí svým zákazníkům nezaručené dodání v rámci dodání do druhého dne, a to jak u expresních, tak u standardních služeb (23).

(21)

Na straně poptávky žadatel zdůrazňuje oblíbenost automatů na vyzvedávání balíků umístěných v různých populačních centrech v blízkosti nebo uvnitř obchodních prostor po celém Estonsku (jakož i v ostatních pobaltských zemích), protože umožňují bezkontaktní dodání a flexibilitu, pokud jde o dobu, kdy balík dorazí k zákazníkovi (24). Kromě toho, další funkce služeb s přidanou hodnotou, které jsou spotřebitelům k dispozici, jako jsou služby sledování zásilek, jsou nabízeny téměř stejným způsobem jako součást standardních a expresních služeb dodávání balíků (25).

(22)

Na základě výše uvedených skutečností se proto žadatel domnívá, že pokud jde o vnitrostátní službu dodávání balíků, nebylo by vhodné rozdělit tento trh na expresní a standardní, vzhledem k tomu, že existuje značný prostor pro nahrazení na straně poptávky a nabídky (26). Žadatel se domnívá, že by měl existovat jednotný trh vnitrostátních služeb expresního a standardního dodávání. Komise s tímto názorem souhlasí a dospěla k závěru, že pro účely tohoto rozhodnutí patří služby expresního a standardního dodávání balíků na stejný trh. Pokud jde o mezinárodní služby expresního dodávání balíků, žadatel se domnívá, že tyto služby jsou otevřené hospodářské soutěži (27); jelikož jsou však tyto služby z oblasti působnosti žádosti vyloučeny, omezuje Komise svou analýzu na mezinárodní služby standardního dodávání balíků (oddíl 3.2.1.3).

(23)

V některých případech by se mohlo uvažovat o dalším rozdělení služeb dodávání balíků na spotřebitelské a obchodní balíky (tj. vnitrostátní a mezinárodní služby dodávání balíků pro soukromé osoby (C2X) a vnitrostátní a mezinárodní služby dodávání balíků pro podniky (B2X)). Podle žadatele všechny společnosti využívají v případě vnitrostátních služeb dodávání balíků v Estonsku ke zpracování zásilek a k poskytování služeb spotřebitelům (C2X) a podnikům (B2X) stejnou infrastrukturu; balíky jsou tříděny centrálně a pro přepravu sdílejí stejnou traťovou síť, z čehož vyplývá, že neexistuje žádný významný rozdíl v infrastruktuře mezi C2X a B2X, pokud jde o dodávání (28). Žadatel provedl podobné úvahy u mezinárodních služeb, přičemž objasnil, že obecně většina mezinárodních balíků souvisí s elektronickým obchodem, a je tedy součástí segmentu B2X (29). Komise proto dospěla k závěru, že pro účely tohoto rozhodnutí patří služby C2X a B2X na stejný trh jak pro vnitrostátní, tak pro mezinárodní služby dodávání balíků.

(24)

Pokud jde o případný rozdíl mezi doručováním maxi dopisů s obsahem zásilky do 2 kg, které spadají do oblasti všeobecných poštovních služeb poskytovaných společností Eesti Post, a mezinárodními službami standardního dodávání balíků, na základě informací od žadatele se přibližně [95–100] % maxi dopisů používá k doručování zboží zakoupeného online (30). Hlavní hnací silou objemů je mezinárodní prodej z velkých (převážně čínských) obchodů, zatímco objemy na domácím trhu jsou okrajové (méně než [0–5] %) (31). Podle žadatele (32) jsou sice tyto produkty klasifikovány jako maxi dopisy z důvodu využívání sítě Světové poštovní unie, ale měly by být de facto považovány za balíky a za alternativu k „extra malým balíkům“ poskytovaným provozovateli, jako jsou společnosti SmartPosti a DPD (33). Obě služby jsou podobné, pokud jde o velikost a funkčnost, a cenové úrovně jsou obecně srovnatelné (34).

(25)

Z pohledu zákazníka, zejména v případě drobného zboží zakoupené prostřednictvím elektronického obchodu, poskytují maxi dopisy, které lze sledovat, z hlediska dodání zkušenost, která je do značné míry rovnocenná zkušenosti s malými balíky (35). Týká se to podobné rychlosti dodání, oznamování zákazníkům a možností sledování zásilky. Navíc i kdyby byly ceny maxi dopisů regulovány v rámci povinnosti všeobecných služeb, neodstranilo by to konkurenční tlak ze strany extra malých balíků, jak ukazuje postupný pokles podílu společnosti Eesti Post na těchto službách (viz oddíl 3.2.1.4). Kromě toho jsou maxi dopisy nyní často zpracovávány prostřednictvím pokročilých logistických sítí, jako jsou PRIME Tracked a IPC INTERCONNECT (36), které nabízejí sledování, stanovené standardy dodávání a spolehlivé služby – podobně jako se to očekává od standardních balíkových sítí. Z pohledu spotřebitele tak nyní mezinárodní maxi dopisy slouží jako srovnatelná možnost pro dodávání v rámci elektronického obchodu (37).

(26)

Nicméně výše uvedené skutečnosti by spíše svědčily pro zařazení maxi dopisů s obsahem zásilky do 2 kg do stejné kategorie jako extra malé balíky, než pro jejich zařazení do celkové kategorie mezinárodních služeb standardního dodávání balíků. Pro účely tohoto rozhodnutí proto Komise dospěla k závěru, že maxi dopisy a extra malé balíky jsou součástí stejného trhu. Není třeba rozhodovat o tom, zda doručování maxi dopisů a extra malých balíků patří na stejný trh jako mezinárodní standardní dodávání ostatních balíků, nebo na samostatný trh, protože výsledek analýzy zůstává nezměněn při obou definicích produktového trhu (viz oddíly 3.2.1.3 a 3.2.1.4) (38).

(27)

Podle žadatele by měl být relevantní zeměpisný trh pro vnitrostátní i mezinárodní služby dodávání balíků definován jako vnitrostátní, zahrnující území Estonska (39).

(28)

Ve svých předchozích rozhodnutích (40) Komise zastávala názor, že trhy vnitrostátních a mezinárodních služeb dodávání balíků a veškeré jejich segmenty, bez ohledu na rozdíl mezi vnitrostátním a mezinárodním trhem, mají vnitrostátní působnost. Stanovisko žadatele je v souladu s touto praxí Komise.

(29)

Vzhledem k tomu, že není uveden jiný rozsah zeměpisného trhu, lze mít za to, že pro účely tohoto rozhodnutí, a aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, zeměpisný rozsah trhů pro vnitrostátní a mezinárodní služby dodávání balíků zahrnuje území Estonska.

(30)

Od roku 2023 působí na trhu služeb vnitrostátního dodávání balíků 21 aktivních poskytovatelů služeb (41), včetně dceřiných společností vnitrostátních provozovatelů poštovních služeb, jako jsou DPD a SmartPosti.

(31)

Na základě informací předložených žadatelem činil podíl společnosti Eesti Post na tomto segmentu trhu z hlediska hodnoty [20–25] % v roce 2022, [20–25] % v roce 2023 a [15–20] % v roce 2024 (42).

(32)

Tržní podíly klíčových konkurentů společnosti Eesti Post za období 2022 až 2024 z hlediska hodnoty jsou následující: pro rok 2022 DPD [15–20] %, SmartPosti [10–15] %, Venipak [10–15] %, Jet Express [5–10] %. Pro rok 2023 jsou tržní podíly následující: DPD [15–20] %, SmartPosti [10–15] %, Venipak [10–15] %, Jet Express [5–10] %. Pro rok 2024 jsou tržní podíly klíčových konkurentů společnosti Eesti Post následující: DPD [15–20] %, SmartPosti [10–15] %, Venipak [10–15] %, Jet Express [5–10] % (43).

(33)

Na základě informací předložených žadatelem činil podíl společnosti Eesti Post na trhu z hlediska objemu [20–25] % v roce 2022, [20–25] % v roce 2023 a [20–25] % v roce 2024 (44).

(34)

Tržní podíly největších konkurentů společnosti Eesti Post za období 2022 až 2024 z hlediska objemu jsou následující: pro rok 2022 DPD [15–20] %, SmartPosti [10–15] %, Venipak [10–15] %, Jet Express [5–10] %. Pro rok 2023 jsou tržní podíly následující: DPD [15–20] %, SmartPosti [10–15] %, Venipak [5–10] %, Jet Express [5–10] %. Pro rok 2024 jsou tržní podíly klíčových konkurentů společnosti Eesti Post následující: DPD [15–20] %, SmartPosti [10–15] %, Venipak [5–10] %, Jet Express [0–5] % (45).

(35)

Tržní podíl společnosti Eesti Post se v posledních třech letech mírně snížil, na rozdíl od tržních podílů jejích hlavních konkurentů, které často mírně rostou. V důsledku toho se rozdíl mezi společností Eesti Post a jejími klíčovými konkurenty v průběhu let snižuje. Tento posun dále potvrzuje, že společnost Eesti Post je stále více vystavena konkurenčnímu tlaku. Kromě toho skutečnost, že 26 % celkového trhu z hlediska hodnoty i objemu je vyhrazeno jiným menším provozovatelům poštovních služeb, dále potvrzuje, že tato činnost je vystavena hospodářské soutěži.

(36)

Na základě informací předložených žadatelem není na rozdíl od tradičních poštovních služeb, které vyžadují licenci, pro poskytování služeb vnitrostátního dodávání balíků licence potřebná (46). Přestože společnosti musí estonskému orgánu pro hospodářskou soutěž oznámit zahájení své podnikatelské činnosti, žadatel uvádí, že postup oznamování je poměrně jednoduchý a nevytváří žádné překážky pro hospodářské subjekty, které chtějí vstoupit na trh (47). Například registrace účastníka, který nedávno vstoupil na trh, provozovatele poštovních služeb Unisend Eesti OÜ v roce 2023, naznačuje, že vstup na trh je poměrně hladký proces (48).

(37)

Na základě informací předložených žadatelem lze celkové náklady na vstup na trh odhadnout na 1 až 1,5 milionu EUR (49). Podle žadatele by poměrně malá zeměpisná velikost Estonska a rozvinutá infrastruktura usnadnily novým soutěžitelům vybudování konkurenční sítě v přiměřené době, která se odhaduje na tři až šest měsíců (50). Podle žadatele mohou noví soutěžitelé zaujmout „postupný přístup“ ke vstupu na trh tak, že se zpočátku zaměří na městské regiony s vysokou hustotou obyvatelstva (např. Tallinn, Tartu), což jim umožní vyhnout se nákladům spojeným s obsluhou venkovských oblastí v počátečních fázích pronikání na trh, a poté mohou své pokrytí rozšířit, jakmile se podnik rozroste (51).

(38)

Žadatel uvedl, že vstup společnosti Unisend Eesti OÜ na trh v roce 2023 byl vnímán jako faktor, který dále zvýší hospodářskou soutěž na tomto trhu. Konkrétně na základě informací předložených žadatelem, k dubnu 2025 provozovala společnost Unisend Eesti OÜ 173 balíkomatů v celém Estonsku (52), což potvrzuje obecný expanzivní trend.

(39)

S ohledem na faktory popsané výše Komise pro účely tohoto rozhodnutí, aniž by byly dotčeny předpisy o hospodářské soutěži, konstatuje, že činnost související s poskytováním vnitrostátních služeb standardního a expresního dodávání balíků v Estonsku je přímo vystavena hospodářské soutěži. Vzhledem k tomu, že podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU jsou splněny, mělo by být stanoveno, že se směrnice 2014/25/EU nevztahuje na smlouvy o výkonu činnosti týkající se vnitrostátních služeb dodávání balíků.

(40)

Na základě informací předložených žadatelem působí na tomto trhu devět poskytovatelů služeb, včetně dceřiných společností vnitrostátních provozovatelů poštovních služeb, jako jsou společnosti DPD a SmartPosti, přičemž nejméně pět z nich má podíl na trhu vyšší než 10 % (53). Podobně jako v případě domácího trhu neexistují žádné právní ani regulační překážky vstupu na trh, jak naznačuje registrace provozovatele poštovních služeb Unisend Eesti OÜ v roce 2023 (54), přičemž pro poskytování mezinárodních služeb standardního dodávání balíků není vyžadována licence (55).

(41)

Na základě informací předložených žadatelem, pokud je trh mezinárodních služeb standardního dodávání balíků definován jako trh bez maxi dopisů a extra malých balíků, činil podíl společnosti Eesti Post na trhu z hlediska hodnoty v roce 2022 [10–15] %, v roce 2023 [20–25] % a v roce 2024 [15–20] % (56).

(42)

Tržní podíly klíčových konkurentů společnosti Eesti Post za období 2022 až 2024 z hlediska hodnoty jsou následující: pro rok 2022 DHL [20–25] %, TNT/Fedex [20–25] %, DPD [15–20] %, SmartPosti [10–15] %, EKLT/UPS [5–10] %, Venipak [0–5] %. Pro rok 2023 jsou tržní podíly následující: TNT/Fedex [20–25] %, DHL [15–20] %, DPD [10–15] %, SmartPosti [10–15] %, EKLT/UPS [5–10] %, Venipak [5–10] %. Pro rok 2024 jsou tržní podíly klíčových konkurentů společnosti Eesti Post následující: TNT/Fedex [20–25] %, DHL [15–20] %, DPD [15–20] %, SmartPosti [10–15] %, Venipak [5–10] %, EKLT/UPS [5–10] % (57).

(43)

Podle informací předložených žadatelem činil podíl společnosti Eesti Post na trhu z hlediska objemu [10–15] % v roce 2022, [25–30] % v roce 2023 a [25–30] % v roce 2024 (58).

(44)

Tržní podíly klíčových konkurentů společnosti Eesti Post za období let 2022 až 2024 z hlediska objemu jsou následující: pro rok 2022 DHL [15–20] %, TNT/Fedex [20–25] %, DPD [15–20] %, SmartPosti [15–20] %, EKLT/UPS [5–10] %, Venipak [0–5] %. Pro rok 2023 jsou tržní podíly následující: TNT/Fedex [15–20] %, DHL [15–20] %, SmartPosti [15–20] %, DPD [10–15] %, EKLT/UPS [5–10] %, Venipak [5–10] %. Pro rok 2024 jsou tržní podíly klíčových konkurentů společnosti Eesti Post následující: TNT/Fedex [15–20] %, DHL [15–20] %, SmartPosti [10–15] %, DPD [10–15] %, Venipak [5–10] %, EKLT/UPS [5–10] % (59).

(45)

Tato analýza se nezmění, pokud se do tohoto trhu zahrnou maxi dopisy a extra malé balíky. Podíly společnosti Eesti Post na trhu mezinárodních služeb standardního dodávání balíků, který zahrnuje i maxi dopisy a extra malé balíky, jsou následující: pro rok 2021, [35–40] % z hlediska objemu a [20–25] % z hlediska hodnoty; pro rok 2022, [25–30] % z hlediska objemu a [15–20] % z hlediska hodnoty; pro rok 2023, [30–35] % z hlediska objemu a [20–25] % z hlediska hodnoty (60). Pro srovnání, tržní podíly dvou nejbližších konkurentů společnosti Eesti Post činily (v průměru) přibližně [10–15] % z hlediska objemu a [15–20] % z hlediska hodnoty v případě společnosti DPD, a [10–15] % z hlediska objemu a [10–15] % z hlediska hodnoty v případě společnosti SmartPosti (61). Dalšími silnými konkurenty na stejném trhu jsou soukromé subjekty, například společnost TNT/Fedex, která měla ve stejném období podíl na trhu (v průměru) [15–20] % z hlediska objemu a [15–20] % z hlediska hodnoty, nebo společnost DHL, která měla přibližně [15–20] % z hlediska objemu a [15–20] % z hlediska hodnoty (62).

(46)

Tyto údaje ukazují, že prostředí poskytování mezinárodních služeb standardního dodávání balíků je v Estonsku poměrně konkurenční.

(47)

S ohledem na faktory popsané v tomto oddíle Komise pro účely tohoto rozhodnutí, aniž by byly dotčeny předpisy o hospodářské soutěži, konstatuje, že činnost související s poskytováním mezinárodních služeb standardního dodávání balíků (příchozích, odchozích) v Estonsku je přímo vystavena hospodářské soutěži. Vzhledem k tomu, že podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU jsou splněny, mělo by být stanoveno, že se směrnice 2014/25/EU nevztahuje na smlouvy o výkonu činnosti mezinárodních služeb standardního dodávání balíků (příchozích, odchozích).

(48)

Tento oddíl analyzuje tržní podíly příslušných tržních subjektů odhadované žadatelem (63), kdy jsou maxi dopisy a extra malé balíky definovány jako samostatný trh odlišný od mezinárodních služeb standardního dodávání balíků.

(49)

Žadatel uvedl, že společnost Eesti Post zaznamenala výrazný pokles podílů na trhu maxi dopisů. Například v roce 2021 zpracovala společnost Eesti Post přibližně 4,5 milionu maxi dopisů ([20–25] % z hlediska objemu a [10–15] % z hlediska hodnoty), zatímco v roce 2023 tento počet klesl na 1,6 milionu maxi dopisů ([5–10] % z hlediska objemu, méně než [0–5] % z hlediska hodnoty ve výši [1–5] milionů EUR) a v roce 2024 na 1,3 milionu maxi dopisů, což představuje pokles o přibližně 71 % (64). Podle žadatele je pokles u společnosti Eesti Post způsoben zejména změnami spotřebitelských preferencí. Žadatel konkrétně uvádí, že spotřebitelé stále více upřednostňují malé balíky, které lze posílat a přijímat prostřednictvím balíkomatů, jež jsou dostupnější, často k dispozici nepřetržitě a nabízejí pružnější možnosti vyzvednutí než tradiční způsoby dodávání (65).

(50)

Pokud jde o extra malé balíky, na základě informací poskytnutých žadatelem zaznamenala společnost Eesti Post rovněž mírný pokles z přibližně 5,7 milionu ([30–35] % z hlediska objemu a [10–15] % z hlediska hodnoty) v roce 2021 na přibližně 5,3 milionu ([25–30] % z hlediska objemu a [5–10] % z hlediska hodnoty) v roce 2023 (66). Pro srovnání, tržní podíl dvou dalších poskytovatelů extra malých balíků v Estonsku (tj. společností SmartPosti/Itella a DPD) zůstal ve stejném období v průměru stabilní na úrovni [10–15] % z hlediska objemu a [5–10] % z hlediska hodnoty v případě společnosti SmartPosti/Itella a na úrovni [10–15] % z hlediska objemu a [5–10] % z hlediska hodnoty v případě společnosti DPD (67).

(51)

Z údajů uvedených v 49. a 50. bodě odůvodnění vyplývá, že společnost Eesti Post v období 2021–2023 ztratila podíl na trhu ve srovnání s ostatními provozovateli, kteří jsou nadále silnými konkurenty. Kromě toho, jak je popsáno výše v 38. bodě odůvodnění, očekává se, že vstup nového provozovatele (společnosti Unisend Eesti OÜ) dodá tomuto trhu další dynamiku.

(52)

S ohledem na faktory popsané v tomto oddíle Komise pro účely tohoto rozhodnutí, aniž by bylo dotčeno právo hospodářské soutěže, konstatuje, že činnost související s poskytováním maxi dopisů a extra malých balíků v Estonsku je přímo vystavena hospodářské soutěži. Jelikož pak podmínky stanovené v článku 34 směrnice 2014/25/EU jsou splněny, lze dospět k závěru, že směrnice 2014/25/EU neplatí pro zakázky, které mají za cíl umožnit provozování výše uvedené činnosti.

(53)

Pokud jde o tiskařské a balicí služby, jsou nabízeny jako součást balíčku služeb pro dodávky ve velkém měřítku, což je běžnou praxí související s masovou korespondencí. Tento balíček zahrnuje mimo jiné přijímání dokumentů, tisk, obálkování, foliování a balení. Za účelem zvýšení nákladové efektivnosti podniky často tyto interní procesy zajišťují externě u třetích stran.

(54)

Na základě informací poskytnutých žadatelem (68) a s přihlédnutím k předchozím rozhodnutím Komise (69) je relevantní výrobkový trh definován jako služby související s tiskem a balením poštovních zásilek. Stanovisko žadatele je v souladu s touto praxí Komise (70).

(55)

Podle předchozích rozhodnutí Komise je trh tiskařských a balicích služeb v zásadě vnitrostátní. Za prvé, tisk je organizován na vnitrostátní úrovni, i když v některých případech může být tisk prováděn mimo vnitrostátní území. Za druhé, v různých členských státech se ceny liší. Za třetí, většina těchto služeb je prováděna pro potenciální nebo již existující vnitrostátní odesílatele s cílem optimalizovat jejich vnitřní postupy a snížit jejich náklady (71). Žadatelem navrhovaná definice jiných než poštovních služeb je v souladu s praxí Komise (72). Vzhledem k tomu, že neexistují žádné důvody předpokládat odlišný zeměpisný rozsah trhu, je pro účely tohoto rozhodnutí zeměpisný trh tiskařských a balicích služeb vnitrostátní.

(56)

Společnost Eesti Post, která je jediným poskytovatelem služeb, na které se vztahují pravidla pro zadávání veřejných zakázek na trhu tiskařských a balicích služeb v Estonsku, měla v roce 2022 podíl na trhu [25–30] %, v roce 2023 [30–35] % a v roce 2024 [30–35] %, a to jak z hlediska hodnoty, tak objemu (73). Na základě informací předložených žadatelem plánuje společnost Eesti Post v rámci svého dlouhodobého strategického plánu postupně ukončit poskytování této tiskařské a balicí služby, a to do srpna 2026. Vzhledem k tomuto plánovanému ukončení nepředpokládá společnost Eesti Post žádné významné investice na tomto trhu (74).

(57)

Tržní podíly hlavních konkurentů společnosti Eesti Post jsou následující: společnost United Post AS měla podíl na trhu ve výši [55–60] % v roce 2022, [50–55] % v roce 2023 a [50–55] % v roce 2024, a to jak z hlediska hodnoty, tak objemu (75). Společnost Joon OÜ měla podíl na trhu ve výši [10–15] % v roce 2022, [5–10] % v roce 2023 a [10–15] % v roce 2024, a to jak z hlediska hodnoty, tak objemu (76). Kromě toho je třeba poznamenat, že tito konkurenti na rozdíl od společnosti Eesti Post neuplatňují pravidla pro zadávání veřejných zakázek, což by jim oproti společnosti Eesti Post poskytlo další konkurenční výhodu.

(58)

Na základě informací předložených žadatelem se na činnost na relevantním trhu tiskařských a balicích služeb nevztahují žádné regulační požadavky omezující vstup na trh (77). Kromě toho v roce 2022 působilo v segmentu podnikání klasifikovaném jako „tisk a reprodukce nahraných médií“ 381 společností. Podle žadatele je tento segment sice širší než trh tiskařských a balicích služeb, ale přítomnost značného počtu aktivních společností v tomto širším segmentu podnikání dokládá, že toto odvětví je poměrně konkurenční a obecně přístupné (78). Jak je uvedeno v žádosti, náklady na vstup na trh lze odhadnout na 150 až 180 tisíc EUR, což podle žadatele postačuje k získání nejméně 10 % podílu na trhu (79).

(59)

S ohledem na faktory popsané v tomto oddíle Komise pro účely tohoto rozhodnutí, aniž by bylo dotčeno právo hospodářské soutěže, konstatuje, že činnost související s poskytováním tiskařských a balicích služeb v Estonsku je přímo vystavena hospodářské soutěži. Vzhledem k tomu, že podmínky stanovené v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU jsou splněny, mělo by být stanoveno, že se směrnice 2014/25/EU nevztahuje na zakázky, které mají umožnit výkon činnosti související s tiskařskými a balicími službami,