(1)

Dne 20. prosince 2023 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu bionafty pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“, „ČLR“ nebo „Čína“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 7. listopadu 2023 organizace European Biodiesel Board (dále jen „žadatel“ nebo „EBB“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou bionafty, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Na dovoz bionafty se v současné době vztahují antidumpingová opatření, pokud pochází ze Spojených států amerických (dále jen „USA“) (3), a vyrovnávací opatření, pokud pochází z Argentiny (4), Indonésie (5) nebo USA (6).

(4)

Dne 29. dubna 2024 požádal žadatel o celní evidenci dovozu podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení. Komise dovoz neevidovala, protože podmínky použití se zpětnou účinností popsané v čl. 10 odst. 4 základního nařízení nebyly považovány za splněné.

(5)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise informovala o zahájení šetření žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány v ČLR, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je, aby se jej zúčastnili.

(6)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádná strana nepožádala o slyšení u úředníka pro slyšení. Komise uspořádala slyšení s žadatelem (spolu se sdruženími, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká), vyvážejícím výrobcem EcoCeres zařazeným do vzorku a dovozcem společnosti Zhuoyue ve spojení – společností Excelence New Energy BV.

(7)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(8)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek tří výrobců v Unii na základě největšího objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii v období od 1. října 2022 do 30. září 2023, který byl oznámen ve fázi zahájení řízení. Zohledněn byl rovněž sortiment výrobků. Na tři výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 12 % odhadovaného celkového objemu výroby obdobného výrobku v Unii a 23 % výroby a prodeje výrobců v EU, kteří se zúčastnili šetření. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Žadatel a čínský vyvážející výrobce EcoCeres předložili připomínky.

(9)

Společnost EcoCeres požádala o zařazení výrobce v Unii Neste do vzorku. Tvrdila, že zařazení společnosti Neste je opodstatněné z důvodu zajištění celkové reprezentativnosti vzorku, jelikož se jedná o největšího výrobce v Unii, který představuje 15 % odhadovaného celkového objemu výroby bionafty v Unii a bez něhož by vzorek nebyl reprezentativní z hlediska objemu výroby nebo prodeje. Rovněž shledala zařazení společnosti Neste do vzorku jako opodstatněné, jelikož se jedná o velkého výrobce typů výrobku hydrogenačně upraveného rostlinného oleje, což je hlavní typ výrobku prodávaný společností EcoCeres na trhu Unie.

(10)

Komise tvrzení společnosti EcoCeres zanalyzovala. Komise za prvé konstatovala, že vzorek zohledňuje velikost jednotlivých právních subjektů. S přihlédnutím k objasnění objemu výroby společnosti Neste, které poskytl žadatel, se v tomto ohledu jeví prohlášení společnosti EcoCeres ohledně příslušných objemů výroby společnosti Neste v jejích různých závodech jako nadhodnocené. Za druhé, z informací dostupných ve spisu vyplývá, že v období šetření výroba v Unii sestávala převážně z methylesteru mastné kyseliny („FAME“), zatímco objemy výroby hydrogenačně upraveného rostlinného oleje (7) byly zjevně nižší. Za třetí, prozatímní vzorek již zohledňoval tento sortiment výrobků v rozsahu, v němž zahrnoval společnost Raffineria di Gela S.p.A., která je součástí skupiny Eni a vyrábí hydrogenačně upravený rostlinný olej. Žádost společnosti EcoCeres o zařazení společnosti Neste do vzorku byla proto zamítnuta.

(11)

Vzhledem ke skladbě vstupních surovin čínských výrobců (na bázi odpadu) EBB tvrdila, že výrobce v Unii zařazený do vzorku, společnost Saipol, která vyrábí bionaftu z řepkového oleje, by měla být nahrazena výrobcem vyrábějícím bionaftu z pokročilých vstupních surovin se sídlem v Německu. EBB tvrdila, že čínské odvětví bionafty nepoužívá k výrobě bionafty řepkový olej, protože používá hlavně použitý kuchyňský olej, který je dostupný na domácím trhu. Pokud by tedy společnost Saipol byla potvrzena v konečném vzorku výrobců v Unii, nebylo by možné přímo porovnat téměř polovinu prodeje v Unii z tohoto vzorku s čínským dovozem bionafty z odpadu. EBB tvrdila, že vhodným výrobcem v EU zařazeným do vzorku pro účely tohoto šetření by byla společnost Verbio SE, jelikož se nachází v Německu a její závody používají pokročilé vstupní suroviny a zároveň k výrobě bionafty používají řepkový olej.

(12)

V návaznosti na toto tvrzení Komise objasnila, že kritérii pro výběr vzorku výrobců v Unii byly objem prodeje nebo výroby posuzovaných společností a také sortiment výrobků. Strany zařazené do vzorku na tomto základě byly považované za reprezentativní pro celé výrobní odvětví Unie. Navzdory připomínkám EBB proto Komise neshledala důvody pro vyloučení společnosti Saipol ze vzorku výrobců v Unii. Společnost Saipol skutečně patřila mezi největší výrobce bionafty (8) v Unii, jak uvedl sám žadatel. Společnost Saipol byla navíc považována za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie, protože vyráběla bionaftu z řepkového oleje, který je v Unii dominantní surovinou pro výrobu bionafty.

(13)

Kromě toho by zařazení závodu Verbio do vzorku bylo neoprávněné, protože, jak uvedla sama EBB, objem výroby společnosti Masol Iberia Biodiesel S.L.U., jedné ze tří společností navržených do vzorku, byl výrazně vyšší. Kromě toho by se díky společnosti Masol Iberia Biodiesel S.L.U. zajistilo srovnání mezi prodejem bionafty vyrobené z pokročilých vstupních surovin výrobním odvětvím Unie a prodejem vyvážejících výrobců. Proto byla žádost o zařazení společnosti Verbio SE zamítnuta.

(14)

S ohledem na použití hlavních vstupních surovin, které uvedly čínské strany zařazené do vzorku, však Komise považovala za vhodné rozšířit objem bionafty na bázi použitého kuchyňského oleje ve vzorku výrobců v Unii, neboť by to zlepšilo reprezentativnost sortimentu výrobního odvětví Unie ve vztahu k čínskému dovozu a usnadnilo srovnání cen bionafty v Unii a čínských dovozních cen. Komise se proto rozhodla zařadit do vzorku společnost Chevron Renewable Energy Group, což je výrobce bionafty se sídlem v Německu, který jako vstupní surovinu používá použitý kuchyňský olej.

(15)

Na čtyři výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 15 % odhadovaného celkového objemu výroby obdobného výrobku v Unii a 28 % výroby a prodeje výrobců v EU, kteří se zúčastnili šetření.

(16)

Komise vyzvala čtyři výrobce v Unii zařazené do vzorku, aby odpověděli na dotazník. Rovněž vyzvala zúčastněné strany, aby se k revidovanému vzorku vyjádřily. Společnost EcoCeres předložila připomínky.

(17)

Společnost EcoCeres uvedla, že rozhodnutí o výběru vzorku bylo přijato na základě chybného skutkového základu. Zejména tvrdila, že závod společnosti Neste v Rotterdamu měl větší výrobní kapacitu než jeden závod společnosti Saipol a že Komise podcenila výrobu hydrogenačně upraveného rostlinného oleje v EU (9). Společnost EcoCeres proto požadovala, aby byl do vzorku zahrnut alespoň jeden subjekt/závod společnosti Neste, a to místo společnosti Raffineria di Gela nebo doplňkově k ní.

(18)

Tvrzení, že výrobní kapacita hydrogenačně upraveného rostlinného oleje závodu společnosti Neste v Rotterdamu je vyšší než výrobní kapacita bionafty společnosti Saipol, neprokazuje, že by příslušný právní subjekt měl v období šetření skutečně úroveň výroby nebo prodeje v EU blízkou této výrobní kapacitě. Zároveň, jak je vysvětleno v 8. bodě odůvodnění výše, rozhodujícími prvky pro zařazení (či nezařazení) společnosti do vzorku jsou spíše objemy výroby a prodeje než výrobní kapacita. Pokud jde o údajné podhodnocení výroby hydrogenačně upraveného rostlinného oleje v Unii, Komise uvedla, že strana předložila rozporuplné informace. Výrobu 5 milionů tun hydrogenačně upraveného rostlinného oleje v Unii v roce 2022, kterou uvádí společnost EcoCeres, vyvrací její jiné podání (10), v němž se uvádí, že kapacita (tj. údaj obvykle vyšší než skutečná výroba) samostatných zařízení vyrábějících hydrogenačně upravený rostlinný olej v Unii v roce 2023 činila 3 miliony tun. S ohledem na výše uvedené a s cílem nadměrně nezastupovat hydrogenačně upravený rostlinný olej ve vzorku byla žádost společnosti EcoCeres týkající se zařazení alespoň jednoho subjektu/závodu společnosti Neste do vzorku zamítnuta.

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(20)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(21)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(22)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo 63 vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek tří vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi.

(23)

Komise obdržela připomínky k vzorku od jedné zúčastněné strany. Vyvážející výrobce Henan Junheng Industrial Group Biotechnology Company, Ltd. (dále jen „Henan Junheng“) tvrdil, že Komise by měla zvýšit počet společností vyrábějících hydrogenačně upravený rostlinný olej ve vzorku, aby se zohlednily rozdíly v nákladech a vývozních cenách vyplývající z různých výrobních postupů FAME a hydrogenačně upraveného rostlinného oleje.

(24)

Komise připomněla, že původní vzorek zahrnoval podstatnou část dovozu (přibližně 55 %). Kromě toho výrobce hydrogenačně upraveného rostlinného oleje zařazený do vzorku představoval přibližně jednu třetinu objemu vývozu zařazeného do vzorku. Komise se proto domnívala, že vzorek dostatečně reprezentuje čínské vyvážející výrobce vyrábějící obě odlišné podkategorie bionafty. Komise proto žádost zamítla a potvrdila původní vzorek vyvážejících výrobců.

(25)

Jeden vyvážející výrobce v ČLR požádal o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Posouzení této žádosti v prozatímní fázi šetření by bylo nepřiměřeně zatěžující, zejména s ohledem na složitou strukturu vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku (celkem pět výrobních subjektů a několik příslušných společností ve spojení, jako jsou dodavatelé nebo obchodníci) a odpovídající dobu trvání ověřování na místě. Kromě toho vyvážející výrobce žádající o individuální posouzení prodával bionaftu do Unie přímo a prostřednictvím obchodníka ve spojení, tj. individuální posouzení této společnosti by vyžadovalo šetření nejméně dvou subjektů. Komise se rozhodne, zda žádostem o individuální zjišťování vyhoví, až v konečné fázi šetření.

(26)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(27)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, dvěma dovozcům/obchodníkům, žadateli a vyvážejícím výrobcům v ČLR. S výjimkou dotazníku žadatele byly tytéž dotazníky v den zahájení šetření zpřístupněny na internetu (11).

(28)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(29)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2022 do 30. září 2023 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2020 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(30)

Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou monoalkylestery mastných kyselin a/nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, obecně známé jako „bionafta“, buď v čisté formě, nebo obsažené ve směsi, v současnosti kódů KN ex 1516 20 98 (kódy TARIC 1516 20 98 21, 1516 20 98 22, 1516 20 98 23, 1516 20 98 29, 1516 20 98 31, 1516 20 98 32 a 1516 20 98 39), ex 1518 00 91 (kódy TARIC 1518 00 91 21, 1518 00 91 22, 1518 00 91 23, 1518 00 91 29, 1518 00 91 31, 1518 00 91 32 a 1518 00 91 39), ex 1518 00 95 (kódy TARIC 1518 00 95 10, 1518 00 95 11 a 1518 00 95 19), ex 1518 00 99 (kódy TARIC 1518 00 99 21, 1518 00 99 22, 1518 00 99 23, 1518 00 99 29, 1518 00 99 31, 1518 00 99 32 a 1518 00 99 39), ex 2710 19 43 (kódy TARIC 2710 19 43 21, 2710 19 43 22, 2710 19 43 23, 2710 19 43 29, 2710 19 43 31, 2710 19 43 32 a 2710 19 43 39), ex 2710 19 46 (kódy TARIC 2710 19 46 21, 2710 19 46 22, 2710 19 46 23, 2710 19 46 29, 2710 19 46 31, 2710 19 46 32 a 2710 19 46 39), ex 2710 19 47 (kódy TARIC 2710 19 47 21, 2710 19 47 22, 2710 19 47 23, 2710 19 47 29, 2710 19 47 31, 2710 19 47 32 a 2710 19 47 39), 2710 20 11 , 2710 20 16 , ex 3824 99 92 (kódy TARIC 3824 99 92 10, 3824 99 92 11, 3824 99 92 13, 3824 99 92 14, 3824 99 92 15, 3824 99 92 16 a 3824 99 92 19), 3826 00 10 a ex 3826 00 90 (kódy TARIC 3826 00 90 11, 3826 00 90 12, 3826 00 90 13, 3826 00 90 19, 3826 00 90 31, 3826 00 90 32 a 3826 00 90 39) s výjimkou udržitelného leteckého paliva splňujícího požadavky normy ASTM D7566-22 Standard Specification for Aviation Turbine Fuel Containing Synthesized Hydrocarbons (Specifikace pro letecké turbínové palivové zdroje obsahující syntetické uhlovodíky), v současnosti kódů KN ex 2710 19 43 (doplňkový kód TARIC 89FT), ex 2710 19 46 (doplňkový kód TARIC 89FT), ex 2710 19 47 (doplňkový kód TARIC 89FT), ex 2710 20 11 (doplňkový kód TARIC 89FT) a ex 2710 20 16 (doplňkový kód TARIC 89FT), a pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(31)

Výrobek, který je předmětem šetření, lze vyrábět různými procesy, například transesterifikací olejů a tuků, Fischerovou-Tropschovou syntézou nebo hydrogenační úpravou obnovitelných vstupních surovin. Jedná se o obnovitelné palivo, které se vyrábí z různých surovin, včetně rostlinných olejů, jako je řepkový olej, sójový olej nebo palmový olej, použitých kuchyňských olejů, živočišných tuků nebo biomasy.

(32)

Bionafta se obvykle používá v dopravě, například v odvětví silniční, železniční a letecké dopravy, především ve směsi s fosilní naftou, ale také v čisté formě.

(33)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“).

(34)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(35)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(36)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, minerálů a chemikálií (dále jen „CCCMC“), zmocněná zastupovat v tomto šetření 27 vyvážejících výrobců (12), uvedla, že bionafta vyrobená ze surovin uvedených v příloze IX směrnice o obnovitelných zdrojích energie („RED II“) (13) by měla být vyloučena z oblasti působnosti tohoto šetření z toho důvodu, že v nedávném šetření týkajícím se mastných kyselin pocházejících z Indonésie „Komise zjistila, že ačkoli mastné kyseliny se stupněm štěpení nejméně 97 % vyrobené z odpadu a certifikované v rámci nepovinného režimu uznaného Komisí podle čl. 30 odst. 4 směrnice RED II nebo v rámci vnitrostátního certifikačního systému podle čl. 30 odst. 6 uvedené směrnice mají stejné vlastnosti jako jiné mastné kyseliny, mají odlišné použití a nekonkurují obdobnému výrobku“ (14). Komise poznamenala, že na rozdíl od citovaného případu týkajícího se mastných kyselin se v tomto šetření na všechny typy výrobků zpravidla vztahuje směrnice RED II, vzhledem k tomu, že odběratelé požadují bionaftu vyrobenou ze surovin uvedených v příloze IX části A a B směrnice RED II. Jak je dále vysvětleno v tomto oddíle, jsou také přímými konkurenty. Komise tvrzení CCCMC zamítla.

(37)

V rámci tohoto řízení lze rozlišit tři hlavní skupiny výrobků: FAME, hydrogenačně upravený rostlinný olej a udržitelná letecká paliva.

(38)

Společnost EcoCeres požádala, aby byla bionafta v podobě udržitelného leteckého paliva vyloučena z rozsahu šetření, protože nikdy předtím nebyla v rámci šetření na ochranu obchodu týkajících se bionafty zkoumána, měla jiné fyzikální a technické vlastnosti, byla určena pro jiné konečné použití a podléhala jinému výrobnímu procesu. Poukázala také na skutečnost, že není zaměnitelná s ostatními skupinami výrobků FAME a hydrogenačně upraveného rostlinného oleje. Společnost EcoCeres dodala, že uložení cel na udržitelná letecká paliva, kterých je údajně v Unii a na celosvětovém trhu nedostatek, by bylo nepřiměřené a v rozporu se silnými politickými iniciativami, které předložila sama Komise.

(39)

Na úvod Komise objasnila, že ne všechna udržitelná letecká paliva jsou bionaftou a že v závislosti na kontextu a regulačním prostředí se mohou použít různé definice a terminologie. Článek 3 nařízení o Iniciativě pro letecká paliva ReFuelEU (15) definuje udržitelná letecká paliva jako letecká paliva, která jsou: a) syntetickými leteckými palivy; b) leteckými biopalivy nebo c) recyklovanými leteckými palivy s obsahem uhlíku. Tento oddíl se týká pouze paliv uvedených v oddíle b), t.j. příslušných leteckých biopaliv.

(40)

Šetření prokázalo, že rozdíly ve výrobním procesu a základních fyzikálních, chemických a technických vlastnostech udržitelných leteckých paliv oproti hydrogenačně upravenému rostlinnému oleji jsou omezené. V současnosti nicméně hydrogenačně upravený rostlinný olej ani FAME pro letecké motory použít nelze. Komise tedy zjistila, že udržitelné letecké palivo má odlišné použití, a dospěla k závěru, že jej nelze považovat za zaměnitelné s hydrogenačně upraveným rostlinným olejem či FAME nebo jim konkurující.

(41)

Na základě těchto úvah se Komise rozhodla předběžně přijmout vyloučení udržitelných leteckých paliv z rozsahu tohoto šetření.

(42)

CCCMC požádala o vyloučení hydrogenačně upraveného rostlinného oleje z rozsahu šetření s odůvodněním, že FAME a hydrogenačně upravený rostlinný olej jsou zásadně odlišné výrobky, pokud jde o preference a normy spotřebitelů, fyzikální a chemické vlastnosti, konečné použití, výrobní postupy a vzájemnou zaměnitelnost.

(43)

Společnost EcoCeres požádala, aby byl hydrogenačně upravený rostlinný olej vyloučen z rozsahu šetření a aby byl považován za jiný výrobek než bionafta v podobě FAME, a to z toho důvodu, že hydrogenačně upravený rostlinný olej nikdy nebyl předmětem šetření EU na ochranu obchodu s bionaftou a že ve srovnání s FAME je údajně jinak vnímán na trhu, má jiné právní zacházení v EU ve srovnání s jinými orgány, jako je Spojené království a Spojené státy americké, které uplatňují jinou celní klasifikaci a jiné normy pro produkty, má odlišné fyzikální a chemické vlastnosti, různá konečná použití, odlišný výrobní proces a rozdílný dopad na životní prostředí.

(44)

Za prvé, Komise uvedla, že při určení definice výrobku může Komise zohlednit vícero faktorů, jako jsou zejména fyzikální, technické a chemické vlastnosti výrobků, jejich použití, jejich vzájemnou zaměnitelnost, jejich vnímání spotřebitelem, distribuční kanály a výrobní proces, výrobní náklady a kvalitu. Samotné rozdíly ve výrobním procesu a výrobních normách proto nejsou rozhodující pro určení, zda typy výrobků představují jeden výrobek.

(45)

Za druhé, pokud jde o tvrzení, že hydrogenačně upravený rostlinný olej nikdy nebyl předmětem šetření EU na ochranu obchodu s bionaftou, zdá se, že je v rozporu s vlastními prohlášeními společnosti EcoCeres (16). Komise poznamenala, že jak v předchozím, tak v současném šetření EU týkajícím se bionafty zahrnovala definice výrobku plynové oleje získané syntézou a/nebo hydrogenací nefosilního původu. V rámci šetření ukončeného v roce 2021 již obdržela a řešila žádost o vyloučení hydrogenačně upraveného rostlinného oleje z rozsahu šetření, která byla zamítnuta z několika důvodů. (17)

(46)

Následující body odůvodnění se zabývají dalšími argumenty shrnutými v 42. a 43. bodě odůvodnění.

(47)

Pokud jde o údajné rozdílné základní fyzikální a chemické vlastnosti, Komise v předchozích šetřeních uznala, že určité rozdíly ve fyzikálních vlastnostech mezi FAME a hydrogenačně upraveným rostlinným olejem existují, ale nejsou takového rázu, aby byly důvodem pro jeho vyloučení z definice výrobku (18).

(48)

Strany uvedly, že fyzikální a chemické vlastnosti hydrogenačně upraveného rostlinného oleje jsou blíže konvenční motorové naftě než vlastnosti FAME a že obvyklý bod filtrovatelnosti (dále jen „CFPP“) a další vlastnosti (např. hustota nebo viskozita) hydrogenačně upraveného rostlinného oleje a FAME se liší.

(49)

To však neznamená, že hydrogenačně upravený rostlinný olej je pro účely tohoto šetření odlišným výrobkem. V rámci hydrogenačně upraveného rostlinného oleje a FAME existují různé typy výrobků s odlišným CFPP, hustotou a viskozitou. Existují typy výrobků FAME se stejným CFPP jako u některých typů výrobků hydrogenačně upraveného rostlinného oleje (19). CCCMC poukázala na dobrou skladovací stabilitu hydrogenačně upraveného rostlinného oleje ve srovnání s FAME, ale ani to neznamená, že by hydrogenačně upravený rostlinný olej byl odlišným výrobkem.

(50)

Společnost EcoCeres uvedla, že suroviny pro výrobu FAME jsou potravinářské a rostlinné a liší se od surovin používaných k výrobě bionafty druhé generace, což z ní činí zásadně odlišný produkt.

(51)

Komise s tímto názorem nesouhlasila a uvedla, že současné využívání surovin je výsledkem legislativních rozhodnutí, která se v průběhu času vyvíjejí. Kromě toho se některé typy FAME vyrábějí z „odpadu“, jako například UCOME, přičemž teoreticky nic nebrání tomu, aby se k výrobě hydrogenačně upraveného rostlinného oleje používaly suroviny, které odpadem nejsou.

(52)

Pokud jde o údajné rozdílné konečné použití, Komise již v nedávném šetření týkajícím se stejné definice výrobku zamítla žádost o vyloučení hydrogenačně upraveného rostlinného oleje z definice výrobku, neboť zjistila, že konečné použití výrobku hydrogenačně upraveného rostlinného oleje a FAME je stejné. (20) V současném šetření Komise zjistila, že hydrogenačně upravený rostlinný olej vyráběný v Číně konkuruje veškeré bionaftě vyráběné v Unii. Hydrogenačně upravený rostlinný olej lze používat celoročně v celé Unii, a to buď v čisté formě, nebo po smíchání s jinými druhy bionafty před použitím, stejným způsobem jako například methylester řepkového oleje („RME“), druh FAME z řepkového oleje, který se v Unii hojně vyrábí. Hydrogenačně upravený rostlinný olej je tedy vzájemně zaměnitelný s bionaftou vyráběnou v Unii.

(53)

CCCMC uvedla, že pouze hydrogenačně upravený rostlinný olej se používá v čisté formě. V motorech se však v čisté formě používají jak FAME, tak hydrogenačně upravený rostlinný olej, což je v rozporu s tímto tvrzením (21). FAME i hydrogenačně upravený rostlinný olej lze rovněž míchat s fosilní naftou (a dalšími druhy bionafty) s cílem dosáhnout optimálního paliva pro konkrétní druh dopravy a/nebo roční období.

(54)

Vyšetřování rovněž ukázalo, že FAME a hydrogenačně upravený rostlinný olej jakéhokoli původu jsou z hlediska fyzikálních vlastností / specifikací obecnými výrobky, které jsou z pohledu dovozce a obchodníka srovnatelné. (22)

(55)

Konečně, pokud jde o konečné použití, CCCMC rovněž tvrdila, že výrobci automobilů běžně dávají přednost hydrogenačně upravenému rostlinnému oleji před FAME. Toto tvrzení však nebylo podložené a nic ve spise jej nepotvrzovalo.

(56)

Pokud jde o údajné rozdílné vnímání hydrogenačně upraveného rostlinného oleje na trhu ve srovnání s FAME, Komise zjistila, že FAME a hydrogenačně upravený rostlinný olej patří do stejné obecné kategorie, tj. udržitelná náhrada fosilní motorové nafty používaná zejména v odvětví dopravy. Trh vnímá FAME a hydrogenačně upravený rostlinný olej jako udržitelná alternativní paliva pro naftové motory v odvětví dopravy. Společnost EcoCeres uvedla, že internetové stránky žadatele a několika výrobců označují hydrogenačně upravený rostlinný olej jako „obnovitelnou naftu“. Komise poznamenala, že informace na těchto internetových stránkách mají popisný účel a rozlišují mezi různými typy výrobků, což ale nepodporuje závěr, že hydrogenačně upravený rostlinný olej je pro účely tohoto šetření jiným výrobkem.

(57)

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Komise prozatím vyloučila udržitelná letecká paliva z rozsahu šetření a zamítla všechna ostatní tvrzení týkající se definice výrobku. Bylo zjištěno, že všechny druhy bionafty vyrobené v Unii, jichž se toto šetření týkalo, přímo konkurují bionaftě vyrobené v Číně. Všechny mají navíc navzdory možným rozdílům, pokud jde o suroviny použité pro jejich výrobu nebo odlišnosti ve výrobním postupu, tytéž nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se ke stejným účelům. Možné odchylky přezkoumávaného výrobku nemění jeho základní vymezení, jeho vlastnosti nebo to, jak jej vnímají různé strany. Zejména z pohledu koncového uživatele motorové nafty nehraje roli, zda dostupná směs obsahuje bionaftu vyrobenou z jedné konkrétní vstupní suroviny nebo specifickým výrobním procesem. Všechny druhy bionafty a směsí bionafty, na které se vztahuje toto šetření, jsou součástí legislativního balíčku týkajícího se energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a alternativních paliv. Výrobní odvětví bionafty v Unii vyrábí všechny typy bionafty, které jsou předmětem tohoto šetření.

(58)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(59)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě bionafty. Příslušné informace předložilo 42 vyvážejících výrobců.

(60)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(61)

Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(62)

Čínská vláda, CCCMC a společnost Zhuoyue předložily připomínky k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Uvedenými připomínkami se zabývá oddíl 3.2.1.8.

(63)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy by pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot mohla být vhodnou reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Brazílie. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(64)

Dne 7. března 2024 informovala Komise poznámkou ke spisu (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě bionafty, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pak také Komise určila možné reprezentativní země, a to Brazílii, Kolumbii, Malajsii a Thajsko. Komise se rovněž zabývala informacemi týkajícími se výběru reprezentativní země, které předložila společnost EcoCeres při zahájení šetření podle bodu 5.3.2 oznámení o zahájení.

(65)

Komise obdržela připomínky k první poznámce od žadatele a všech tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(66)

Dne 7. června 2024 Komise zveřejnila druhou poznámku (dále jen „druhá poznámka“), v níž se zabývala připomínkami k první poznámce podrobně popsanými v oddílech 3.2.2.2 až 3.2.2.4 níže a případně je zohlednila při další analýze a výběru reprezentativní země.

(67)

Ve druhé poznámce Komise informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlí použít pro zjištění běžné hodnoty, přičemž jako reprezentativní země byla zvolena Malajsie. Rovněž zúčastněné strany informovala, že správní, prodejní a režijní náklady a zisk stanoví na základě finančních informací o sedmi výrobcích bionafty v reprezentativní zemi.

(68)

Komise obdržela připomínky ke druhé poznámce od EBB a skupiny Jiaao a společnosti Zhuoyue. Připomínkami se zabývají oddíly 3.2.2.2 až 3.2.2.4 níže.

(69)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(70)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(71)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(72)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování existence podstatných zkreslení se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(73)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(74)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(75)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(76)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (dále jen „zpráva“) (23), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i ve vybraných odvětvích (jako je chemický průmysl). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Tato zpráva týkající se Číny byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření.

(77)

Žadatel odkázal na důkazy obsažené ve zprávě, jakož i na zjištění Komise v nedávných šetřeních (24), aby zdůraznil význam níže uvedených narušení v kontextu antidumpingových řízení EU.

(78)

Žadatel rovněž doplnil zprávu o další relevantní důkazy, jako jsou zprávy orgánů v jiných jurisdikcích. Žadatel například poukázal na to, že v roce 2023 americké ministerstvo zemědělství prokázalo, že „politicky motivované směrnice vydané ČLR rovněž umožnily, aby bylo odvětví biopaliv v zemi částečně izolováno od globálního trhu a méně reagovalo na tržní síly“  (25).

(79)

Žadatel dále připomněl následující prvky, které vedly k podstatným zkreslením.

(80)

Za prvé, v odvětví bionafty působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví státních orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny. Například jeden z hlavních výrobců bionafty v Číně, společnost Beijing Haixin Energy Technology Co., Ltd, je ovládána státními podniky, konkrétně společnostmi Beijing Haixinzhi Low Carbon Technology Development a Beijing Haidian District State-owned Assets Investment Management Co., Ltd, které vlastní 35,22 % akcií společnosti (26). V roce 2022 výroba bionafty ve společnosti „vstoupila do fáze hromadné výroby a výroba, prodej a objem bezpečnostních zásob se meziročně výrazně zvýšily“  (27).

(81)

Čínská vláda také dohlíží na soukromé výrobce bionafty a řídí je, jak je patrné z následujících údajů:

(82)

Soukromý průmysl skutečně sleduje národní cíle: například společnost Longyan Zhuoyue New Energy Co., Ltd. (dále jen „Zhuoyue“), další významný čínský výrobce bionafty, na svých internetových stránkách tvrdí, že „úspěšně realizovala několik důležitých programů, včetně Národního plánu klíčových nových výrobků, Národního plánu Torch, Národního desátého pětiletého plánu vědeckého a technologického výzkumu, Národního jedenáctého pětiletého programu na podporu vědy a techniky a Národního dvanáctého pětiletého programu vědeckého a technologického výzkumu“.

(83)

Za druhé, přítomnost státu ve firmách působících v odvětví bionafty rovněž umožňuje orgánům ovlivňovat ceny či náklady. Žadatel skutečně zjistil, že ve společnostech zapojených do výroby bionafty dochází k překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí: například generální ředitel společnosti Sanju Environmental Protection je členem Komunistické strany Číny, zatímco několik členů představenstva společnosti Haixin Energy Technology spolu s jejím generálním ředitelem a jednatelem jsou propojeni s Komunistickou stranou Číny a dodržují její zásady. Generální ředitel a předseda společnosti Zhejiang Jiaao Enprotech Stock Co. Ltd. je členem Čínského lidového politického poradního shromáždění.

(84)

Za třetí, čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil, zejména na úrovni provincií. Například Šanghaj zavedla opatření na podporu výroby a používání bionafty z odpadního kuchyňského oleje a tuků:

(85)

Žadatel dále poznamenal, že ke zkreslení cen a nákladů dochází také v odvětví energetiky: hlavním zdrojem energie v Číně je uhlí, a proto je pravděpodobné, že energie používaná k výrobě bionafty v Číně pochází rovněž z uhlí. Jak je popsáno ve zprávě, ceny uhlí a také elektřiny jsou regulovány státem (29).

(86)

Žadatel rovněž zjistil, že odvětví dotčeného výrobku využívá četné daňové politiky. Čína totiž zavedla politiku vracení DPH, která umožňuje výrobcům bionafty využívat 70% slevu na DPH, pokud je bionafta vyrobena z použitých živočišných a rostlinných olejů. Například v roce 2023 obdržela společnost Zhejiang Dongjiang Energy Technology Co. za období od prosince 2022 do března 2023 přibližně 12 milionů CNY (1,54 milionu EUR) v důsledku slevy na dani. Společnost uvedla, že „výše uvedená částka přesahuje 10 % auditovaného čistého zisku společnosti v posledním fiskálním roce“  (30).

(87)

Čínští výrobci bionafty navíc využívají 90% slevu na zdanitelné příjmy z příslušných výrobků.

(88)

Za čtvrté, podobně jako v jiných odvětvích čínské ekonomiky i v odvětví bionafty dochází ke zkreslením v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného prosazování pravidel čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Žadatel odkázal na zprávu (31) a na nedávná šetření Komise a dále uvedl, že v oblasti úpadku zasahuje čínská vláda do reorganizace společností kótovaných na burze, čímž brání řádnému provádění zákonů o úpadku (32).

(89)

Za páté, mzdové náklady jsou v odvětví dotčeného výrobku zkreslené, jak Komise prokázala v předchozích šetřeních na ochranu obchodu (33). V Číně se totiž nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování.

(90)

Za šesté, výrobci bionafty mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu. V předchozích šetřeních na ochranu obchodu Komise zdůraznila silné postavení státních bank, které poskytují přístup k financování na základě hospodářské a sociální politiky státu, a nikoli na základě tržních hledisek. Banky jsou navíc zpravidla propojeny s čínským státem prostřednictvím osobních vztahů, přičemž jejich nejvyšší představitelé jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny (34).

(91)

Závěrem žadatel uvedl, že v odvětví bionafty dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(92)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu. Důkazy ve spisu zahrnovaly důkazy obsažené ve zprávě, jakož i v její aktualizované verzi (dále jen „aktualizovaná zpráva“) (35), která se opírá o veřejně dostupné zdroje.

(93)

Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(94)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“ (36).

(95)

Hospodaření státních podniků je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“  (37). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(96)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (38).

(97)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(98)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(99)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny. “  (39) To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(100)

Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(101)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (40). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(102)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(103)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(104)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(105)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (41).

(106)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (42).

(107)

Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, nýbrž na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (43).

(108)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (44).

(109)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (45).

(110)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (46).

(111)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(112)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na státní podniky. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státem vlastněné podniky realizovaly, ale také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi vládními orgány a státními podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státních podniků a stranických buněk ve společnostech, jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státních podniků. Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (47).

(113)

Zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se však staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (48), přičemž si Komunistická strana Číny nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(114)

V odvětví dotčeného výrobku působí jak státní podniky, tak soukromé společnosti. Například společnost China Petrochemical Corp („Sinopec“) je plně ve vlastnictví státu (49), zatímco společnosti Zhuoyue (50) a Zhejiang Jiaao Enprotech Stock Co., Ltd. (dále jen „Jiaao“) (51) jsou soukromé. Kromě toho jeden z hlavních výrobců dotčeného výrobku, společnost Beijing Haixin Energy Technology, dříve známá jako Beijing Sanju Environmental Protection and New Materials (dále jen „Haixin“) (52), vykazuje významný podíl veřejného vlastnictví, a to 35,22 % (53).

(115)

Čínská vláda řídí podniky také stanovením konkrétních cílů pro dané odvětví. Například agentura NEA vydala v roce 2023 Oznámení o organizaci a provádění pilotních demonstrací na podporu a používání bionafty (dále jen „oznámení“) (54), které se přímo týká odvětví dotčeného výrobku, neboť si klade za cíl „[r]ozšířit možnosti použití domácí bionafty, prozkoumat a vytvořit systém politiky a rozvoje, který lze reprodukovat a rozšiřovat, postupně vytvořit demonstrační efekt a efekt rozsahu a shromáždit zkušenosti pro další rozšiřování podpory a používání ekologických kapalných paliv, jako je bionafta“  (55). V oznámení je dále uvedeno, jak by mělo být výše uvedených cílů dosaženo: „[v] závislosti na současném stavu rozvoje odvětví bionafty, jakož i na výrobě a spotřebě mohou vlády na všech úrovních, podniky a další subjekty, které žádají o pilotní demonstrace, zvolit jednu nebo více z následujících metod provádění pilotních demonstrací na podporu a používání bionafty s ohledem na místní podmínky. Současně se místní samosprávy vybízejí k tomu, aby kreativně prováděly pilotní demonstrace i jinými způsoby. […] (I) Organizace a podávání zpráv. Komise pro rozvoj a reformy a energetické úřady příslušných provincií (autonomních oblastí a obcí přímo podřízených ústřední vládě), komise pro rozvoj a reformy a energetické úřady samostatně plánovaných měst, městská komise pro správu měst v Pekingu a příslušné energetické společnosti by měly klást důraz na podporu a používání bionafty a aktivně zapojit města, okresy a příslušné společnosti ve správním regionu do provádění pilotních demonstrací na podporu a používání bionafty. […] (III) Vedení k vytváření. Náš úřad poskytne celkové vodítko pro vytváření oblastí pro pilotní demonstrace a projektů na podporu a používání bionafty. Příslušný vedoucí provinční útvar by měl spolupracovat s příslušnými útvary místní samosprávy, aby posílil vedení a podporu tvorby pilotních demonstrací na podporu a používání bionafty ve své jurisdikci, a koordinovat řešení souvisejících problémů. […] (V) Podpora politiky. Náš úřad bude prioritně podporovat způsobilé projekty pilotních demonstrací v rámci střednědobých a dlouhodobých úvěrových projektů pro zpracovatelský průmysl a bude se aktivně zasazovat o zavedení metodiky snižování emisí uhlíku u bionafty, prosazovat začlenění bionafty do vnitrostátního mechanismu certifikovaného dobrovolného snižování emisí a urychlovat rozvoj ekologické hodnoty bionafty“  (56).

(116)

Podobně v roce 2023 vydala Národní komise pro rozvoj a reformy (dále jen „NDRC“) Poradní stanovisko k podpoře ekologických inovací a vysoce kvalitního rozvoje rafinérského průmyslu, které aktivně podporuje „[rozvoj] kapalných paliv z biomasy, jako je bionafta a biopalivo pro tryskové motory, využívající jako hlavní surovinu odpadní tuky“  (57).

(117)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (58).

(118)

Například Čínská federace ropného a chemického průmyslu (dále jen „CPCIF“) (59) uvádí v článku 3 svých stanov, že organizace „zřizuje organizaci Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a vytváří nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace“ a  „přijímá obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany, jakož i příslušných správních oddělení odpovědných za řízení odvětví“  (60).

(119)

CPCIF zřídila Výbor pro biochemický průmysl a energii z biomasy, jehož cílem je:

(120)

Sinopec patří mezi členy CPCIF (62).

(121)

Oddělení průmyslu v oblasti energie z biomasy (63) Čínské asociace pro podporu rozvoje průmyslu podle článku 4 svých řídících opatření sleduje cíl „organizovat průmysl v oblasti energie z biomasy za účelem provádění vnitrostátních strategií, plánů a politik rozvoje nové energie a energie z biomasy v souladu s vnitrostátními požadavky na energetiku, ochranu životního prostředí a moderní rozvoj zemědělství, posilovat samosprávu průmyslu v oblasti energie z biomasy a zlepšovat úroveň rozvoje průmyslu“  (64).

(122)

V důsledku toho je soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví skutečně podléhají politickému dohledu a pokynům.

(123)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státem vlastněných, tak v soukromých.

(124)

Podle práva obchodních společností v Číně má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (65)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky.

(125)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (66), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (67).

(126)

Už v roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (68). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(127)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (69), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(128)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (70).

(129)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí existuje i v odvětví bionafty. Jako příklad lze uvést, že několik ředitelů společnosti Haixin, jakož i generální ředitel a výkonný zástupce generálního ředitele jsou členy Komunistické strany Číny (71).

(130)

Současný ředitel a zástupce generálního ředitele společnosti Jiaao je rovněž zástupcem na 14. shromáždění lidových zástupců města Ťia-sing v provincii Če-ťiang (72). Informace z roku 2023 navíc ukazují, jak stranická pobočka společnosti přímo zasahovala do operativního rozhodování: „[z]ástupci pobočky se v roce 2023 účastnili 100 % zasedání akcionářů, představenstva a dozorčí rady společnosti a podíleli se na 100 % hlavních rozhodovacích procesů. Pobočka poskytla záruky pro vědecké rozhodování vedení společnosti“  (73).

(131)

Kromě toho je členy Komunistické strany Číny řada vedoucích pracovníků společnosti Sinopec, včetně několika ředitelů a předsedy představenstva společnosti. Například předseda Sinopecu je zároveň tajemníkem stranické organizace (74). Stranické struktury v rámci skupiny se podílejí na mnoha aspektech každodenní obchodní činnosti , například pokud jde o posílení správy a řízení společnosti: „[v]šechny návrhy předložené představenstvu k posouzení, jako je transformace a modernizace rafinérských a chemických podniků a akční plán týkající se uhlíkového maxima, byly přijaty a provedeny řádným a účinným způsobem, čímž se realizovala jednota vedoucí úlohy stranické skupiny a plnění povinností představenstva a řídícího týmu v souladu se zákonem a stanovami“ (75).

(132)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (76). Přítomnost státu ve firmách v odvětví bionafty a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(133)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(134)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (77).

(135)

Čínské orgány přijaly několik politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(136)

Například 14. pětiletý plán rozvoje bioekonomiky (78) stanoví tyto cíle: „[c]ílený výběr, podpora a používání nových olejnatých a energeticky využitelných lesních odrůd s vysokým výnosem, vysokou odolností a rychlým růstem, budování bioenergetických základen podle místních podmínek, posílení inovací termochemických technologií a podpora používání vysoce účinné a levné bioenergie. Vybudování demonstračních míst v odvětví celulózového etanolu, bionafty a bio zemního plynu v městských a venkovských oblastech, kde se soustřeďuje organický odpad […]. Provádění pilotních projektů na podporu bionafty v oblastech, kde to podmínky umožňují, a podpora předvádění a používání leteckých biopaliv“  (79).

(137)

Kromě toho podle 14. pětiletého plánu rozvoje energie z obnovitelných zdrojů (80) čínská vláda „[b]ude podporovat výzkum, vývoj a rozšiřování vyspělých technologických zařízení v odvětvích výroby bionafty a biopetroleje“ (81) a „[b]ude nadále podporovat komerční využití čistých kapalných paliv, jako je etanol a bionafta, a na základě vědeckého výzkumu v oblasti výroby energie a bezpečnosti rozšíří používání benzínu a nafty v těžkých vozidlech, letadlech a lodích“  (82).

(138)

Cílem 14. pětiletého plánu rozvoje vědy a techniky v oblasti energetiky (83) je „[v]ytvořit technický systém pro účinnou syntézu/přeměnu biomasy jako suroviny k výrobě paliv pro dopravu / energetických produktů s nízkým obsahem uhlíku“. [Demonstrace a testování] Vyvinout a demonstrovat řadu technologií, jako je účinná přeměna různých druhů surovin z biomasy na etanol, tepelná přeměna na topný olej a kontinuální termochemická přeměna olejů na bionaftu“ (84) a „[p]rovést demonstrace projektů v oblasti kapalných biopaliv, jako je bioetanol, bionafta či jiná biopaliva […]“ (85).

(139)

Katalog pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu (dále jen „katalog pokynů“) se přímo zabývá odvětvím dotčeného výrobku tím, že jej uvádí jako podporované odvětví, zatímco projekty přeměny rostlinného oleje na biopalivo, které nejsou v souladu s vnitrostátními plány a průmyslovými politikami, jsou uvedeny jako odvětví s omezením (86).

(140)

Dotčený výrobek rovněž využívá daňové podpory. Za prvé, suroviny pro výrobu bionafty jsou zařazeny do Katalogu výrobků a služeb s komplexním využitím, na které se vztahují preferenční sazby DPH, ve vydání z roku 2022, přičemž sazba vrácení daně činí 70 % (87). Za druhé, dotčený výrobek je rovněž osvobozen od spotřební daně (88), pokud splňuje následující podmínky: „1) Podíl odpadních živočišných a rostlinných olejů ve výrobních surovinách nesmí být nižší než 70 %. 2) Vyrobená čistá bionafta splňuje vnitrostátní normu „Bionafta s příměsí pro pohon vznětových motorů (BD100)“  (89) . Za třetí, podniky využívají slevu ve výši 90 % ze zdanitelného příjmu z bionafty, pokud jsou jako hlavní suroviny použity zdroje uvedené v Katalogu daňových pobídek pro podniky v oblasti komplexního využití zdrojů (dále jen „katalog daňových pobídek“) (90). Katalog daňových pobídek upravuje zejména bionaftu a směsný olej průmyslové kvality vyrobený z odpadních olejů z biomasy a odpadních mazacích olejů, přičemž vyžaduje, aby „1. Více než 90 % surovin výrobku pocházelo z uvedených zdrojů. 2. Výrobek splňoval vnitrostátní a průmyslové normy“  (91).

(141)

Na úrovni provincií mají vládní orgány podle 14. pětiletého plánu rozvoje chemického průmyslu provincie Ťiang-su (92) utvářet průmyslovou strukturu tohoto odvětví takto: „[p]odporovat nahrazování nefosilní energie a zaměřit se na podporu rozsáhlého využívání biopaliv, paliv získaných z odpadu a dalších zdrojů energie v klíčových oblastech“  (93).

(142)

Odvětví bionafty je významně podporováno také městem Šanghaj. Šanghajská opatření z roku 2021 se přímo týkají odvětví dotčeného výrobku (viz také 84. bod odůvodnění). Stanoví například mechanismus tvorby cen: „Podniky zabývající se přípravou a prodejem bionafty B5 nakupují bionaftu BD100 od podniků zabývajících se likvidací podle velkoobchodní ceny nafty 0# vyhlášené cenovým oddělením města (velkoobchodní cena nafty 0# je nejvyšší zveřejněná maloobchodní cena snížená o 300 CNY/t, totéž níže) […] Pokud je velkoobchodní cena nafty 0# nižší než 6 000 CNY/t, městské daňové fondy dotují část do výše 6 000 CNY/t podniku zabývajícímu se likvidací. Během provádění mimořádných dotací by měly podniky zabývající se likvidací nakupovat surový olej za cenu nejméně 3 600 CNY/t“ (94). Dále upravuje politiku finanční podpory: „[m]ěstské finance zajišťují finanční prostředky na dotování podniků zabývajících se mísením a prodejem bionafty B5 na základě skutečné slevy ve výši 80 % oproti ceně nafty 0# za bionaftu B5 prodávanou na čerpacích stanicích s bionaftou B5, plovoucích čerpacích stanicích a interních čerpacích stanicích. […] Pokaždé, když podnik zabývající se mísením a prodejem bionafty B5 stanoví nebo upraví maloobchodní cenu benzinu a motorové nafty na čerpacích stanicích, musí jasně stanovit cenu bionafty B5 nebo preferenční marži v porovnání s cenou nafty 0# a zaslat kopii dokumentu příslušným orgánům. Všechny čerpací stanice by měly iniciativně zveřejňovat prodejní ceny nafty 0# a bionafty B5 a přijímat společenský dohled. […] Finanční dotace podléhají celkové kontrole objemu, přičemž celkový objem dotované bionafty B5 nesmí překročit 600 000 tun. Pokud množství vyprodukované, shromážděné, přepravené, odstraněné, připravené a prodané v tomto městě přesáhne 600 000 tun, musí být společně přezkoumáno a nahlášeno Městskému úřadu pro ekologii a vzhled města, Městské komisi pro ekonomiku a informační technologie, Městskému úřadu pro dohled nad trhem, Městské komisi pro rozvoj a reformu a Městskému finančnímu úřadu. Úpravy budou provedeny po odsouhlasení vedením města“ (95). Dotační prostředky na výše uvedená opatření jsou přidělovány ze zvláštních šanghajských fondů na úsporu energie a snižování emisí (96).

(143)

Přidělení zvláštních finančních prostředků na podporu a využití bionafty z odpadních kuchyňských olejů v roce 2021 využila například společnost Sinopec Sales Co., Ltd. Shanghai Petroleum Branch – Biodiesel, která získala finanční podporu ve výši 129 milionů CNY (97). V roce 2022 získala 152 milionů CNY (98).

(144)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(145)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(146)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(147)

Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (99).

(148)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (100). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (101). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (102).

(149)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví dotčeného výrobku. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(150)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

(151)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (103).

(152)

Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (104). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám pro místní obyvatele dané správní oblasti.

(153)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (105). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(154)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva netýkal odvětví bionafty. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(155)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně se vyznačuje různými zkresleními.

(156)

Za prvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (106), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (107) a banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(157)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (108). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(158)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (109). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ . (110)

(159)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (111). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (112). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(160)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(161)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil nejméně jednu třetinu všech úvěrů (113) a v roce 2020 oficiální čínská média uvedla, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“  (114). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(162)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(163)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně ovlivněn podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(164)

V odvětví dotčeného výrobku například oznámení agentury NEA z roku 2023 uvedené ve 115. bodě odůvodnění(122) ukládá, že „[v] souladu s aktuální situací každý region zvýší záruky využití půdy a moře a dalších faktorů pro projekty pilotních demonstrací, optimalizuje proces schvalování projektů a prozkoumá možnosti a poskytne finanční podporu s cílem vytvořit dobré podmínky pro tvorbu oblastí a projektů pilotních demonstrací“  (115).

(165)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(166)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná v aktualizované zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I aktualizované zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném výše a v části II aktualizované zprávy.

(167)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše, zejména v oddílech 3.2.1 až 3.2.1.7. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci bionafty podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení má proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(168)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II aktualizované zprávy.

(169)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(170)

CCCMC ve svých připomínkách předložených dne 26. ledna 2024 vyjádřila obecný postoj, že metodika stanovená v čl. 2 odst. 6a základního nařízení pro zjištění běžné hodnoty není slučitelná s dohodami a judikaturou WTO, zejména s články 2.1 a 2.2 antidumpingové dohody WTO, které stanoví standardní metodiky pro zjištění běžné hodnoty. V této souvislosti CCCMC předložila následující tvrzení.

(171)

Za prvé, oddíl 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO umožňoval členům WTO odchýlit se od výše uvedené standardní metodiky při zjišťování běžné hodnoty a srovnatelnosti cen pouze do 11. prosince 2016, kdy platnost této odchylky skončila. Od té doby se očekávalo, že EU bude při zjišťování běžné hodnoty čínských vyvážejících výrobců dodržovat standardní metodiky stanovené v článcích 2.1 a 2.2 antidumpingové dohody WTO, tedy že bude používat skutečné ceny a náklady čínských vyvážejících výrobců.

(172)

Za druhé, metodika pro zjištění běžné hodnoty stanovená v antidumpingové dohodě WTO neumožňuje použít jiné informace než informace týkající se vyvážející země, což znamená, že vyšetřující orgán nemůže vypočítat běžnou hodnotu na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi (jiné než vyvážející země), a to z toho důvodu, že v antidumpingové dohodě WTO chybí pojem významného zkreslení. Na podporu svého tvrzení CCCMC citovala zprávu odvolacího orgánu ve sporu DS473 EU – bionafta (Argentina).

(173)

Tyto argumenty nebylo možné přijmout. Komise měla za to, že ustanovení čl. 2 odst. 6a je plně v souladu s povinnostmi, které má Evropská unie vůči WTO, a judikaturou citovanou čínskou obchodní komorou dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou totiž náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a základního nařízení předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Zpráva odvolacího orgánu ve věci DS473 se nezabývala použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení, ale konkrétního ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení. V každém případě právo WTO, jak je vykládáno Odvolacím orgánem ve věci DS437, připouští použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je taková úprava nezbytná a odůvodněná.

(174)

Pokud jde o závazky podle oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO, Komise zdůraznila, že v antidumpingových řízeních týkajících se výrobků z Číny se při zjišťování běžné hodnoty nadále uplatňují ty části oddílu 15 protokolu, jejichž platnost ještě neskončila.

(175)

Protože Komise dospěla v oddíle 3.2.1 k závěru, že je v tomto šetření vhodné použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení a že toto ustanovení je plně v souladu s pravidly WTO, byla tato tvrzení zamítnuta.

(176)

CCCMC ve svých připomínkách dále uvedla, že žadatel nenašel dostatečné důkazy o podstatných zkresleních ovlivňujících ceny a náklady v Číně. V této souvislosti CCCMC předložila několikero argumentů.

(177)

Za prvé, aby žadatel prokázal existenci podstatných zkreslení a vládního dohledu, vedení a zásahů v odvětví bionafty, vycházel z dokumentů, které jsou buď zastaralé, jako je zpráva, nebo příliš obecné a nezávazné, jako je Strategický akční plán pro rozvoj energetiky (2014–2020), jehož platnost již skončila, a 14. pětiletý plán rozvoje energie z obnovitelných zdrojů (2021–2025).

(178)

Za druhé, žadatel se rovněž opíral o několik minulých šetření Komise, která buď s tímto případem nemají žádnou časovou souvislost, nebo se týkají různých výrobků, průmyslových odvětví a sektorů. CCCMC připomněla, že jak rozhodl odvolací orgán ve věci DS379 US – AD a CVD (Čína): „[P]ouhé zapracování referenčních zjištění z jednoho rozhodnutí do jiného rozhodnutí obvykle nepostačuje jako odůvodněné a přiměřené vysvětlení. Pokud se však obě šetření časově a věcně překrývají, může takový křížový odkaz výjimečně postačovat“ (116). Vzhledem k tomu, že mezi uvedenými minulými šetřeními a tímto případem není časová a věcná souvislost, neslouží tedy pouhý odkaz na zjištění Komise v těchto šetřeních jako dostatečný důkaz o podstatných zkresleních v čínském odvětví bionafty.

(179)

Za třetí, žadatel s cílem prokázat podstatné zásahy státu, které ovlivňují domácí ceny a náklady, uvedl, že mnoho podniků v Číně je ve vlastnictví státu. Státní vlastnictví však není dostatečným důkazem „účinné kontroly“, „pověření“ či „usměrňování“ ze strany vlády nebo „zasahováním státu“ s cílem ovlivnit ceny nebo náklady v daném odvětví.

(180)

Za čtvrté, žadatel v žádném případě nepředložil důkazy o tom, že by zásahy státu byly příčinou „podstatných zkreslení“ ovlivňujících ceny a/nebo náklady čínských výrobců bionafty. Vzhledem k absenci takových důkazů nelze předpokládat, že ceny a náklady čínských výrobců bionafty nejsou výsledkem působení volných tržních sil.

(181)

Komise nemohla akceptovat námitky CCCMC týkající se (údajného nedostatku) důkazů o podstatných zkresleních v Číně z následujících důvodů.

(182)

Za prvé, i když platnost některých čínských politických dokumentů, jako jsou například pětileté plány 13. plánovacího cyklu uvedeného ve zprávě, mezitím skončila, druhy a rozsah narušení popsaných ve zprávě v Číně přetrvávají. Je tomu tak proto, že základní právní předpisy – včetně čínské ústavy, ústavy Komunistické strany Číny a řady sekundárních zákonů – zachovávají prvky, které vedou k narušení ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení a které zpráva podrobně popisuje. Žadatel se proto oprávněně spoléhal na zprávu jako na zdroj informací poukazující na existenci významných zkreslení. Komise v této souvislosti připomněla zvláštní důkazní standard při zahájení řízení podle čl. 5 odst. 9 základního nařízení (podrobněji viz 186. bod odůvodnění). V každém případě se žadatel zdaleka neopíral pouze o důkazy uvedené ve zprávě, ale poukázal na řadu dalších rušivých prvků v odvětví bionafty v Číně, jak je popsáno v 80. až 90. bodě odůvodnění.

(183)

Komise dále nesouhlasila s tím, že 14. pětiletý plán rozvoje energie z obnovitelných zdrojů, jakož i další pětileté plány, představují pouze nezávazné pokyny. Komise naopak připomněla, že čínský systém plánování stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství a orgány na každé úrovni státní správy sledují plnění plánů orgány na odpovídající nižší úrovni správy. Jak je podrobně popsáno v aktualizované zprávě, cíle stanovené nástroji plánování mají ve skutečnosti závaznou povahu, přičemž systém plánování vede k tomu, že jsou zdroje alokovány do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami.

(184)

Za druhé Komise připomněla, že ve věci DS379 Odvolací orgán ve svém rozhodnutí totiž výslovně uvedl, že křížové odkazy z jednoho rozhodnutí na druhé jsou přípustné, pokud se obě šetření časově a věcně překrývají. Toto šetření a šetření, na něž se žadatel odvolává, se zjevně věcně překrývají, zejména vzhledem k tomu, že tato šetření analyzovala politiky a pravidla, která jsou obecně platná v celém čínském hospodářství, ve všech odvětvích, a proto ovlivňují i odvětví dotčeného výrobku, jako je vliv čínské vlády a Komunistické strany Číny na společnosti a/nebo skutečnost, že systém plánování v ČLR vede k přidělování zdrojů v souladu s cíli průmyslových politik. Kromě toho se zjištění Odvolacího orgánu, které připomíná CCCMC, týkalo spíše konečného rozhodnutí než dostatečnosti důkazů při zahájení šetření.

(185)

Za třetí, pokud jde o státní vlastnictví, Komise v aktualizované zprávě objasnila všestranný vliv, který si čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují nad státními podniky, jakož i příslušné právní a organizační prvky, které čínským orgánům umožňují ovlivňovat chování na trhu i v případě soukromých společností (viz zejména oddíl 3.2.1.2). Komise dále připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení Komise neposuzuje, zda státní vlastnictví představuje „účinnou kontrolu“, „pověření“, „usměrňování“ nebo „zasahování státu“ ze strany vlády s cílem ovlivnit ceny nebo náklady v daném odvětví. Místo toho Komise určuje, zda na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny. To je jeden z prvků, jejichž dopad je třeba při posuzování existence podstatných zkreslení zohlednit.

(186)

Za čtvrté, jak potvrdil Tribunál ve věci Viraj Profiles, množství a kvalita důkazů, které jsou nezbytné pro splnění kritérií dostatečnosti důkazů pro účely zahájení šetření, se liší od těch, které jsou nezbytné pro účely předběžného nebo konečného určení existence dumpingu, újmy nebo příčinné souvislosti. (117) Podnět splňoval standardy stanovené v čl. 5 odst. 9 základního nařízení ve spojení s čl. 2 odst. 6a písm. d). Jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení, Komise ve fázi zahájení řízení usoudila, že existují dostatečné důkazy podle čl. 5 odst. 9 základního nařízení nasvědčující tomu, že v důsledku podstatných zkreslení, která ovlivňují ceny a náklady, je použití domácích cen a nákladů v ČLR nevhodné, což odůvodňuje zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise proto přistoupila k prokázání těchto zkreslení v oddílech 3.2.1.1 až 3.2.1.8.

(187)

Komise proto tvrzení CCCMC zamítla.

(188)

Společnost Zhuoyue ve svých připomínkách předložených dne 15. března 2024 vyjádřila obecný postoj, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s právem WTO.

(189)

Jelikož je toto tvrzení podobné tvrzením, která předložila CCCMC, Komise je z výše uvedených důvodů zamítla (viz 173. a 174. bod odůvodnění).

(190)

Společnost Zhuoyue rovněž tvrdila, že žadatel neprokázal existenci významných narušení a že v čínském odvětví bionafty žádná významná narušení neexistují. Komise poznamenala, že tvrzení vznesená společností Zhuoyue v souvislosti s údajným neprokázáním zkreslení ze strany žadatele jsou v podstatě totožná s tvrzeními, která potvrdila CCCMC, a proto je třeba je z výše popsaných důvodů zamítnout (viz 182., 184. a 186. bod odůvodnění). Společnost Zhuoyue nicméně předložila následující dodatečná tvrzení.

(191)

Za prvé, EU přijala tržní opatření v celé EU, která v podstatě odpovídají obdobným čínským opatřením, včetně poskytování dotací průmyslovým odvětvím EU na podporu jejich dodržování nových cílů průmyslové politiky EU (které samy o sobě odrážejí cíle průmyslové politiky čínské vlády) a zásahů do investic a rozhodování podniků.

(192)

Za druhé, společnost Zhuoyue je soukromý podnik bez jakéhokoli vládního zázemí, takže její činnost nepodléhá žádným zásahům ani vlivu čínské vlády. Žadatel uvedl několik vnitrostátních programů, které společnost provedla (viz 82. bod odůvodnění), ale tyto programy se zaměřují na technologický výzkum a vývoj a jejich cílem je povzbuzovat a podporovat inovace a vývoj technologií v určitých odvětvích. Nemají žádný vliv na náklady nebo cenu výrobků čínských výrobců ani na sílu volného trhu.

(193)

Za třetí, tvrzení žadatele o zásazích státu vyplývajících z povahy státních podniků a vazeb mezi Komunistickou stranou Číny a čínskými výrobci bionafty jsou neopodstatněná. Podle čl. 6 zákona Čínské lidové republiky o státem vlastněných aktivech v podnicích (dále jen „zákon o státních podnicích“), „[s]tátní rada a místní lidové vlády vykonávají podle zákona funkce přispěvatele založené na zásadách oddělení státních orgánů od podniků, oddělení správních funkcí veřejných záležitostí od funkcí státního přispěvatele do majetkové účasti a nezasahování do zákonných a nezávislých obchodních činností podniků“. Toto ustanovení je závazné, a proto bez ohledu na to, zda je výrobce ve vlastnictví státu či nikoli, je jeho činnost nezávislá na vládě.

(194)

V reakci na argumenty společnosti Zhuoyue Komise za prvé uvedla, že politiky EU nejsou v souvislosti s posouzením prováděným podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení relevantní.

(195)

Za druhé, pokud jde o tvrzení společnosti Zhuoyue, že se jedná o soukromou společnost, popsala Komise v oddílech 3.2.1.1 až 3.2.1.8 významné zásahy státu v ČLR, které vedly k narušení účinného přidělování zdrojů v souladu s tržními zásadami. Tato narušení ovlivňují komerční subjekty bez ohledu na vlastnickou strukturu nebo vedení. Kromě toho, pokud jde o tvrzení, že vnitrostátní programy se zaměřují na výzkum a vývoj, Komise poukázala na to, že ačkoli náklady na výzkum a vývoj ovlivňují náklady a ceny konečných výrobků, žadatel označil tyto programy za prvky poukazující na kontrolu nebo politický dohled či vedení orgánů nad hospodářskými subjekty v odvětví bionafty v Číně.

(196)

Závěrem Komise poznamenala, že výklad zákona o státních podnicích, který provedla společnost Zhuoyue, je zjevně selektivní. Zatímco společnost zdůraznila formální rozdělení mezi správní roli státu a roli státu jakožto společníka podle článku 6 zákona o státních podnicích, rozhodla se vynechat odkaz na článek 1. Článek 1 definuje obecný účel zákona, kterým je mimo jiné podpora vedoucí úlohy hospodářského odvětví ve státním vlastnictví v rámci národního hospodářství a podpora rozvoje socialistického tržního hospodářství. Společnost Zhuoyue rovněž neodkázala na článek 7, který ukládá státu, aby podporoval větší investice státního kapitálu do klíčových odvětví a oblastí důležitých pro národní hospodářství, ani neodkázala na článek 36, podle něhož státem vlastněné podniky musí při investování dodržovat vnitrostátní průmyslové politiky. Tato ustanovení ve skutečnosti vytvářejí právní prostředí, v němž je oddělení vlády a podniků téměř nemožné.

(197)

Komise proto tvrzení společnosti Zhuoyue zamítla.

(198)

Čínská vláda předložila dne 31. ledna 2024 vlastní připomínky, v nichž vyjádřila obecný postoj, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s právem WTO. Vzhledem k tomu, že tato tvrzení jsou obdobná těm, která předložily CCCMC a společnost Zhuoyue, Komise je z výše uvedených důvodů zamítla (viz 173., 174., 182. a 194. bod odůvodnění).

(199)

Kromě tvrzení týkajících se souladu čl. 2 odst. 6a základního nařízení s pravidly WTO čínská vláda tvrdila, že šetření prováděné Komisí na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení v tomto případě uplatňuje dvojí standardy. Podle čínské vlády Komise odmítla přijmout údaje o nákladech čínských vývozců, protože na čínském trhu docházelo k podstatnému narušení trhu, ale přijala údaje reprezentativní země a použila je k nahrazení údajů čínských výrobců, aniž by zjišťovala, zda nedochází k narušení trhu, které by tyto údaje ovlivňovalo. To je podle čínské vlády důkazem „dvojích standardů“. Čínská vláda poukázala na to, že podle práva EU je Komise povinna použít pro početní zjištění běžné hodnoty nezkreslené ceny. Proto by Komise měla podle názoru čínské vlády převzít iniciativu a prošetřit a prokázat existenci či neexistenci zkreslení v reprezentativních zemích, a nikoli pasivně čekat, až zúčastněné strany předloží důkazy.

(200)

Komisi tento argument nepřesvědčil. Komise totiž v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení běžnou hodnotu početně zjišťuje na základě údajů, kterými nejsou domácí ceny a náklady (pokud není jednoznačně prokázáno, že tyto náklady nejsou zkreslené) v zemi vývozu, pouze v případě, že se tyto údaje ukážou jako vhodný zdroj nezkreslených cen a nákladů. Komise je v rámci tohoto procesu povinna použít pouze nezkreslené údaje. V tomto ohledu Komise zdaleka nečeká pasivně, ale provádí vlastní analýzu a vyzývá zúčastněné strany, aby se vyjádřily k navrhovaným zdrojům pro stanovení běžné hodnoty v počátečních fázích šetření, a to prostřednictvím poznámek o nezkreslených zdrojích, které hodlá použít, zveřejněných na počátku řízení. Konečné rozhodnutí Komise o tom, které nezkreslené údaje by se měly k výpočtu běžné hodnoty použít, plně zohledňuje všechny připomínky obdržené od zúčastněných stran, jakož i vlastní průzkum Komise.

(201)

Závěrem čínská vláda uvedla, že zpráva je zkreslená, jednostranná a odtržená od reality. Ve zprávě jsou oprávněné konkurenční výhody čínských společností a normální institucionální rozdíly mezi Čínou a EU údajně pokládány za základ pro rozhodnutí o podstatném narušení trhu. Čínská vláda dále tvrdila, že skutečnost, že Komise přijala tvrzení o narušení trhu uváděná výrobním odvětvím Unie na základě zprávy, poskytla průmyslu Unie nespravedlivé výhody, což se rovná vynášení rozsudku ještě před soudním procesem. Prokazování důkazů ve prospěch podnětu výrobního odvětví se rovná přiklonění se na stranu výrobního odvětví, což neodpovídá základnímu právnímu duchu nestrannosti a spravedlnosti.

(202)

Komise nemohla tyto argumenty přijmout. Jak zpráva, tak aktualizovaná zpráva jsou komplexní dokumenty založené na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskou vládou, zpráv mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu, aby měly případné zúčastněné strany dostatek příležitostí ji a důkazy, na nichž je založena, vyvrátit, doplnit nebo se k nim vyjádřit. Čínská vláda neposkytla žádné takové vyvrácení a předložila pouze nepodložené obecné připomínky. Stejná argumentace platí i pro aktualizovanou zprávu.

(203)

Čínská vláda rovněž navrhla, aby vydání zprávy o situaci v zemi nahradilo skutečné šetření, ale Komise připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení může Komise, pokládá-li důkazy o podstatných zkresleních předložené žadatelem za dostatečné, na jejich základě zahájit šetření. Avšak k určení skutečné existence nebo dopadu podstatných zkreslení a následnému použití metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení dojde v době poskytnutí prozatímních a/nebo konečných informací na základě šetření. Existence a možný dopad podstatných zkreslení nejsou potvrzeny ve fázi zahájení řízení, jak tvrdí čínská vláda, ale teprve po důkladném šetření, a proto se i tento argument zamítá.

(204)

Závěrem lze říci, že čínská vláda, CCCMC ani vyvážející výrobci v tomto šetření nepředložili žádné komplexní věcné důkazy nebo argumenty, které by vyvracely existenci podstatných zkreslení v odvětví bionafty.

(205)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(206)

Jak je vysvětleno v 64. až 68. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Malajsii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(207)

V první poznámce Komise určila 49 zemí, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje podobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření. Z těchto 49 zemí Komise na základě prognóz OECD a FAO určila šest zemí s největší produkcí bionafty v letech 2022 a 2023 (119). Těmito zeměmi byly (v pořadí podle objemu výroby): Brazílie, Argentina, Thajsko, Malajsie, Kolumbie a Peru. Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi v podnětu určila také EBB.

(208)

EBB a společnost EcoCeres a skupina Jiaao se ve svých připomínkách k první poznámce vyjádřily k výrobě výrobku, který je předmětem šetření. EBB uvedla, že Brazílie jakožto největší výrobce bionafty mezi zeměmi s úrovní rozvoje podobnou úrovni ČLR je nejvhodnější reprezentativní zemí. Společnosti EcoCeres a skupina Jiaao naopak tvrdily, že Brazílie není vhodná, protože pouze několik jejích výrobců vyrábí bionaftu ze stejných surovin jako čínští výrobci, přičemž hlavními surovinami jsou použitý kuchyňský olej, hnědý tuk a odpadní vody z lisoven palmového oleje (dále jen „POME“). Podle společnosti EcoCeres se z těchto surovin vyráběla bionafta v nedostatečném množství také v Kolumbii a Thajsku.

(209)

Kromě toho se EBB a společnost EcoCeres a skupina Jiaao vyjádřily k vysoké úrovni vládní regulace v rámci hodnotového řetězce bionafty ve čtyřech potenciálních reprezentativních zemích (Brazílie, Kolumbie, Malajsie a Thajsko) uvedených v první poznámce (viz 246. bod odůvodnění).

(210)

Pokud jde o připomínky k úrovni vládní regulace v hodnotovém řetězci bionafty v potenciálních reprezentativních zemích, Komise ve druhé poznámce poukázala na to, že trh s bionaftou a její hodnotový řetězec jsou celosvětově regulovány prostřednictvím vládních opatření, neboť toto odvětví významně přispívá k plnění mezinárodních závazků zemí v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.

(211)

EBB ve svých připomínkách ke druhé poznámce zopakovala, že trh s bionaftou a její hodnotový řetězec podléhají v Malajsii vládním nařízením. Podle EBB je cena bionafty stanovena malajsijskou vládou pomocí cenového vzorce, který stanoví pevné správní, prodejní a režijní náklady a zisk. Vývoz surového palmového oleje navíc podléhá vývozní dani, což podle EBB ovlivňuje výrobní náklady malajských výrobců bionafty. EBB nakonec poukázala na to, že od února 2024 podléhá vývoz POME vývozní dani také v malajském státě Sabah.

(212)

Pokud jde o Malajsii, Komise uvedla, že mechanismus automatického stanovení cen se vztahuje na pohonné hmoty prodávané maloobchodníky na čerpacích stanicích, tj. na benzin s příměsí bionafty. Cena těchto pohonných hmot se stanovuje podle vzorce, který zohledňuje referenční cenu ropy, různé náklady ropné společnosti a maloobchodního prodejce, jakož i jejich zisk. (120) (121) (122) Pokud je pevná cena nižší než žádoucí tržní cena, tj. nepokrývá náklady a zisk maloobchodníka, může malajsijská vláda rozdíl vyrovnat prostřednictvím dotace vyplacené maloobchodníkovi (123).

(213)

Kromě toho se Komise při výběru společností, které byly použity jako zdroj správních, prodejních a režijních nákladů a zisku, zaměřila na společnosti, které vyráběly bionaftu z použitého kuchyňského oleje, POME a hnědého tuku. Ačkoli některé z vybraných společností mohou jako jednu ze surovin částečně používat surový palmový olej, Komise měla za to, že jejich finanční výsledky to ovlivní pouze okrajově. Vývozní daň uložená státem Sabah není pro toto šetření relevantní, protože byla zavedena až po období šetření.

(214)

Komise proto usoudila, že vládní nařízení platná pro trh s bionaftou a její hodnotový řetězec v Malajsii nejsou takové povahy, že by tato země nebyla vhodná jako reprezentativní země.

(215)

Pokud jde o Brazílii, EBB ve svých připomínkách k druhé poznámce poukázala na to, že systém veřejných dražeb byl od roku 2022 nahrazen mimoburzovním obchodováním s bionaftou. EBB dále potvrdila, že dovoz bionafty je velmi omezený, neboť podléhá dovozním licencím, které se vydávají pouze ve výjimečných případech. EBB nicméně tvrdila, že tato opatření neovlivnila ceny a náklady na brazilském trhu, protože počet certifikovaných výrobců bionafty působících v tomto odvětví zaručuje dostatečnou konkurenci.

(216)

Komise vzala tyto dodatečné informace na vědomí. Jelikož byla Malajsie potvrzena jako vhodná reprezentativní země, nepovažovala Komise za nutné podrobně analyzovat regulaci trhu s bionaftou a jeho hodnotového řetězce v Brazílii.

(217)

V první poznámce se Komise zaměřila na nejdůležitější výrobní činitele, které představují více než 80 % čínských výrobních nákladů, tj. na suroviny spadající pod kódy HS 1518 00 (použitý kuchyňský olej) a 3823 19 (POME, hnědý tuk a většina ostatních surovin, jako je potravinový odpad nebo mýdlový kal). Komise analyzovala, zda šest potenciálních reprezentativních zemí zavedlo vývozní omezení zkreslující domácí cenu, zda dovážely z Číny taková množství, která by mohla potenciálně zkreslit průměrnou dovozní cenu, a konečně zda bylo zboží spadající pod dva klíčové kódy HS dováženo v reprezentativním množství. Analýza byla provedena nejen na úrovni kódů HS, ale také na úrovni podrobnějších kódů zboží v závislosti na celní nomenklatuře jednotlivých zemí.

(218)

Komise zjistila, že v Argentině podléhá vývozní dani všechno zboží spadající pod dva klíčové kódy HS. V Malajsii navíc určité zboží spadající pod kód HS 1518 00 podléhalo vývozním licencím.

(219)

Komise dále zjistila, že značné množství uhlí dováženého do Argentiny (HS 2701 11 ), zboží zařazeného pod tři kódy zboží spadající pod kód HS 1518 00 v Malajsii a pět druhů zboží spadajících pod kód HS 1518 00 v Thajsku pochází z ČLR.

(220)

Po vyloučení dovozů, které buď podléhaly vývozním omezením, nebo byly pravděpodobně ovlivněny významnými množstvími dovezenými z ČLR, byla Malajsie zemí s daleko největším množstvím zboží dovezeného pod dvěma klíčovými kódy HS (200 tisíc tun pod kódem HS 1518 00 a 790 tisíc tun pod kódem HS 3823 19 ve srovnání se 17 tisíci tunami pod kódem HS 1518 00 v Thajsku a 18 tisíci tunami pod kódem HS 3823 19 v Brazílii, což jsou dvě země s druhým největším objemem dovozu).

(221)

Ve svých připomínkách k reprezentativní zemi a k výrobním činitelům předložených při zahájení šetření společnost EcoCeres poukázala na to, že kód HS 1518 00 zahrnuje širokou škálu zboží. Z tohoto důvodu je jakákoli celní nomenklatura, která neumožňuje rozlišovat mezi jedlými a nejedlými tuky a oleji, zcela nevhodná pro určení příslušného kódu zboží. S ohledem na to společnost navrhla, aby Komise ke stanovení nezkreslených nákladů na použitý kuchyňský olej použila „nezkreslené mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty“, a předložila informace o cenách shromážděné a zveřejněné společností Argus Biofuels (124).

(222)

V první poznámce Komise shledala, že je skutečně nutné vybrat vhodný zdroj nezkreslených nákladů na použitý kuchyňský olej. Komise konstatovala, že pouze celní nomenklatury Malajsie a Thajska umožňují rozlišovat mezi jedlými a nejedlými tuky a oleji. Komise se rozhodla dále analyzovat kvalitu všech potenciálních zdrojů nezkreslených nákladů na použitý kuchyňský olej, včetně mezinárodních referenčních hodnot poskytnutých společností EcoCeres.

(223)

Ve svých připomínkách k první poznámce společnosti EcoCeres a Zhuoyue a skupina Jiaao tvrdily, že Malajsie je jedinou potenciální reprezentativní zemí s reprezentativními objemy dovozu pod kódy HS 1518 00 a 3823 19 , které zahrnují nejdůležitější suroviny používané vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku (viz 208. bod odůvodnění). Kromě toho společnosti EcoCeres a Zhuoyue zopakovaly, že příslušné kódy HS zahrnují širokou škálu různých výrobků a že pouze celní nomenklatura Malajsie a Thajska umožňuje rozlišovat jedlé a nejedlé tuky a oleje pod kódem HS 1518 00 . Společnost EcoCeres zopakovala, že ke stanovení nezkreslených nákladů na použitý kuchyňský olej a POME lze použít mezinárodní referenční hodnoty.

(224)

EBB ve svých připomínkách k první poznámce naopak zdůraznila, že objemy dovozu do Brazílie pod dvěma klíčovými kódy HS jsou druhé největší (ze čtyř zbývajících potenciálních reprezentativních zemí, viz 246. bod odůvodnění) po Malajsii, a uvedla, že cena brazilského dovozu pod kódem HS 1518 00 odráží cenu nejedlých tuků a olejů na domácím trhu.

(225)

EBB dále uvedla, že vzhledem k tomu, že některé druhy zboží spadající pod kód HS 1518 00 podléhají v Malajsii vývozním licencím, zkresluje toto vývozní omezení rovněž dovozní (a domácí) ceny veškerého zboží spadajícího pod příslušný kód HS. Společnost EcoCeres nesouhlasila a tvrdila, že pokud by vývozní licence vztahující se na některé zboží stlačily ceny veškerého zboží pod kódem HS 1518 00 , zahraniční dodavatelé by přesměrovali svůj prodej na jiné trhy s atraktivnějšími cenami.

(226)

Pokud jde o dostupnost příslušných údajů, společnost Zhuoyue uvedla, že v Brazílii a Kolumbii nebyl zaznamenán žádný dovoz biosmoly.

(227)

Ve druhé poznámce Komise považovala za zásadní určit kódy zboží, které se co nejvíce blíží konkrétním vstupním surovinám používaným čínskými výrobci. V tomto ohledu Komise dospěla k závěru, že celní nomenklatura Brazílie a Kolumbie neumožňuje identifikovat dovozy, které by odrážely domácí ceny použitého kuchyňského oleje. Po ověřeních na místě se navíc potvrdilo, že objemy dovozu pod dvěma klíčovými kódy HS v Brazílii, Kolumbii a Thajsku nebyly reprezentativní, zejména ve vztahu k objemům spotřeby čínských výrobců bionafty.

(228)

Vzhledem ke skutečnosti, že kód HS 1518 00 zahrnuje širokou škálu výrobků, včetně těch, které se nepoužívají jako suroviny pro výrobu bionafty, Komise považovala za nepravděpodobné, že by vývozní licence platné pro několik kódů zboží stlačovaly dovozní (a domácí) ceny veškerého zboží dováženého pod kódem kód HS 1518 00 .

(229)

Komise však v této fázi šetření odmítla použít v případě použitého kuchyňského oleje a POME mezinárodní referenční hodnoty, jelikož tyto referenční hodnoty neuvádějí původ příslušných vstupních surovin. Nelze tedy zajistit, aby údaje týkající se použitého kuchyňského oleje nebyly zkresleny vstupní surovinou čínského původu. Podobně bylo zjištěno, že ceny POME pocházejícího z Indonésie byly zkresleny uplatněním vývozní daně (viz 237. bod odůvodnění) a nelze vyloučit, že se na indonéské POME vztahuje příslušná referenční hodnota.

(230)

Pokud jde o dovoz biosmoly, Komise uvedla, že ačkoli se nejedná o důležitý vstup z hlediska jeho podílu na celkových výrobních nákladech, výběr reprezentativní země s dovozem biosmoly byl výhodou.

(231)

EBB a skupina Jiaao ve svých připomínkách k druhé poznámce předložily připomínky týkající se nezkreslených nákladů na použitý kuchyňský olej. EBB poukázala na to, že určité objemy použitého kuchyňského oleje dovážené do Malajsie pocházejí z Indonésie. Ceny těchto dovozů však byly zkresleny vývozní daní uloženou na vývoz použitého kuchyňského oleje z Indonésie (125).

(232)

Komise tato tvrzení přezkoumala a zjistila, že vývoz použitého kuchyňského oleje z Indonésie skutečně podléhá vývozní dani. Na základě toho se Komise rozhodla vyloučit dovozy použitého kuchyňského oleje pocházejícího z Indonésie do Malajsie ze stanovení nezkreslených nákladů.

(233)

S odkazem na své připomínky k vládním nařízením týkajícím se trhu s bionaftou a jejího hodnotového řetězce v Malajsii (viz 211. bod odůvodnění) EBB zopakovala, že dovoz do Brazílie pod kódy HS 1518 00 (v případě použitého kuchyňského oleje) a 3823 19 (v případě POME) není navzdory svému omezenému objemu nespolehlivý. Strana navrhla dvě alternativy:

(234)

Jak je uvedeno v 258. bodě odůvodnění, Komise považovala Malajsii v prozatímní fázi za vhodnou reprezentativní zemi. Proto bylo použití dovozu do USA jako alternativního zdroje referenčních hodnot pro použitý kuchyňský olej a POME zamítnuto. Pokud jde o zařazení použitého kuchyňského oleje do kategorie jedlých nebo nejedlých olejů, Komise v této fázi šetření nemůže učinit závěr, zda je zařazení použité ve smlouvách slučitelné s malajskou celní nomenklaturou, zejména proto, že strana nepředložila smysluplné nedůvěrné shrnutí svých argumentů.

(235)

Ve svých připomínkách ke druhé poznámce společnost Jiaao tvrdila, že Komise by měla z rozsahu kódů používaných pro stanovení nezkreslených nákladů na použitý kuchyňský olej vyloučit některé kódy zboží, jako například kódy zahrnující nejedlé oleje ze lněných semen, oliv a mletých ořechů. Strana tvrdila, že Komise ověřila, že tyto druhy olejů společnost při výrobě bionafty nepoužívá. Skupina Jiaao dále uvedla, že dovoz použitého kuchyňského oleje pocházejícího z Japonska by měl být ze stanovení referenční hodnoty vyloučen, jelikož jeho domácí dodávky v Japonsku jsou omezené (126).

(236)

Ačkoli Japonsko má skutečně omezené množství použitého kuchyňského oleje na domácím trhu, v roce 2022 většinu získaných objemů vyvezlo (127). Pro srovnání, v roce 2022 vyvezené objemy výrazně převyšovaly objemy dovezené do Malajsie z Japonska v období šetření. Komise proto obě tvrzení zamítla.

(237)

Ve svých připomínkách ke druhé poznámce EBB uvedla, že malajský dovoz POME pod kódem HS 3823 19 byl zkreslen významným množstvím dovozu z Indonésie. Vzhledem k tomu, že Indonésie vybírá vývozní daň u vývozu POME (128), byly ceny tohoto dovozu zkresleny.

(238)

V návaznosti na toto tvrzení se Komise v této fázi rozhodla vyloučit z posuzování dovoz zboží pocházejícího z Indonésie, které spadá pod příslušné kódy zboží pro POME a mastné kyseliny z palmového oleje, jelikož dovoz pod těmito kódy zboží se používá pro oba vstupy jako zdroj nezkreslených nákladů.

(239)

Ve svých připomínkách k druhé poznámce společnost Zhuoyue tvrdila, že Komise by neměla používat kód zboží 3823 19 90 jako jeden z kódů pro hnědý tuk, potravinový odpad, mýdlový kal a olej extrahovaný z pevného odpadu ze zpracování palmového oleje. Podle této strany tento kód nezahrnuje rafinované kyselé oleje, přičemž všechny výše uvedené suroviny takové oleje představují. Společnost podpořila své argumenty skutečností, že jednotková dovozní cena podle tohoto kódu byla vyšší než jednotková dovozní cena použitého kuchyňského oleje, což je v rozporu s logikou, protože použitý kuchyňský olej je cennější surovinou s ohledem na své vlastnosti, jako je obsah volných mastných kyselin, složení a obsah kovů.

(240)

Komise konzultovala celní nomenklaturu Malajsie dostupnou na internetových stránkách Komise Acces2Markets (129) a dospěla k předběžnému závěru, že veškeré zboží pod kódem HS 3823 19 , s výjimkou kódů týkajících se derivátů palmového oleje, by mělo být přiměřeně zahrnuto do stanovení referenční hodnoty pro suroviny s vyšším obsahem volných mastných kyselin, jako jsou hnědý tuk, potravinový odpad, mýdlový kal a olej extrahovaný z pevného odpadu ze zpracování palmového oleje. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(241)

Společnost Zhuoyue ve svých připomínkách k druhé poznámce tvrdila, že Komise by neměla nahrazovat čínské náklady nezkreslenou referenční hodnotou, jelikož neexistují žádné důkazy o podstatných zkresleních na trhu s bionaftou v ČLR. Strana dále tvrdila, že i v případě nahrazení nákladů práce referenční hodnotou by Komise měla určit vhodnější metodu úpravy malajských nákladů práce, které byly k dispozici pouze za rok 2016, na úroveň odpovídající období šetření. Společnost Zhuoyue tvrdila, že mezi úrovní mezd a mírou inflace vyjádřenou prostřednictvím indexu cen výrobců neexistuje žádná souvislost.

(242)

Pokud jde o údajně nezkreslený trh s bionaftou v ČLR, odkazuje Komise na svá zjištění v oddílech 3.2.1 až 3.2.1.8 a konkrétně na zjištění ohledně trhu práce v oddíle 3.2.1.6. Vzhledem k tomu, že náklady práce představují zanedbatelný podíl na výrobních nákladech vyvážejících výrobců (maximálně 1,5 %), měla Komise za to, že použití indexu cen výrobců k aktualizaci nákladů práce v Malajsii nemá na nezkreslenou běžnou hodnotu významný vliv. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(243)

Ve svých připomínkách ke druhé poznámce společnost Zhuoyue dále poukázala na to, že Komise změnila kód HS, který se má používat pro biosmolu, a to z 1522 00 na 1520 00.

(244)

Komise zjistila, že ke změně došlo v důsledku administrativní chyby, a před stanovením nezkreslených nákladů na biosmolu tuto chybu opravila.

(245)

V první poznámce Komise zjistila, že vývoz bionafty pocházející z Argentiny podléhá antidumpingovým a antisubvenčním opatřením uloženým Peru (130) (131), Unií (132) a Spojenými státy (133) (134) (dále jen „USA“). Finanční výsledky argentinských výrobců by tak mohly být potenciálně zkresleny subvencováním a dumpingovými praktikami. Kromě toho by finanční údaje výrobců bionafty v Peru mohly být potenciálně ovlivněny újmou způsobenou dumpingovým a/nebo subvencovaným dovozem bionafty pocházející z Argentiny a USA (135).

(246)

Na základě zjištění vývozních omezení v Argentině (viz 218. bod odůvodnění) a možného zkreslení finančních informací v důsledku existence opatření na ochranu obchodu týkajících se Argentiny a Peru Komise dále analyzovala dostupnost a kvalitu finančních informací pouze u zbývajících čtyř potenciálních reprezentativních zemí: Brazílie, Kolumbie, Malajsie a Thajska.

(247)

V první poznámce Komise určila tři výrobce bionafty v Brazílii s vhodnými snadno dostupnými finančními informacemi, přičemž u jednoho z nich vycházela z informací uvedených v podnětu. U všech tří společností se finanční informace částečně překrývaly s obdobím šetření, obsahovaly podrobnosti ve formě přílohy k účetní závěrce a byly v souladu buď s mezinárodními standardy účetního výkaznictví (dále jen „IFRS“), nebo s místními obecně uznávanými účetními zásadami. V Kolumbii byly k dispozici snadno dostupné finanční informace o pěti společnostech. Finanční informace neobsahovaly tedy žádné další podrobnosti v podobě přílohy k účetní závěrce. V případě Malajsie a Thajska byly snadno dostupné finanční informace z databáze Orbis k dispozici pouze pro jednu společnost v každé zemi. Finanční informace thajské společnosti navíc částečně nebyly v souladu s IFRS.

(248)

EBB ve svých připomínkách k první poznámce poukázala na to, že Brazílie je jedinou potenciální reprezentativní zemí, kde je k dispozici úplný soubor účetních závěrek výrobce bionafty. Společnost EcoCeres však ve svých připomínkách k první poznámce předložila úplný soubor účetních závěrek třinácti výrobců bionafty z místního malajského rejstříku. Společnost EcoCeres rovněž uvedla, že jeden z výrobců bionafty v Kolumbii, kterého určila Komise, je dceřinou společností jiné určené společnosti. Mateřský subjekt je navíc velkou integrovanou ropnou společností a podle společnosti EcoCeres by neměl být brán v úvahu. Nakonec společnosti EcoCeres a Zhuoyue tvrdily, že Thajsko by nemělo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi, neboť jeho jediná snadno dostupná účetní závěrka, kterou Komise identifikovala, částečně nebyla v souladu s IFRS.

(249)

Ve druhé poznámce se Komise snažila výběr vhodných výrobců bionafty srovnat se snadno dostupnými finančními informacemi. Rozhodla se proto v tomto případě zohlednit vstupní suroviny používané výrobci v potenciálních reprezentativních zemích. Komise nalezla dvě společnosti vyrábějící bionaftu z použitého kuchyňského oleje, hnědého tuku nebo POME v Brazílii, dvě takové společnosti v Kolumbii, deset v Malajsii a osm v Thajsku.

(250)

V návaznosti na závěr, že dovoz hlavních vstupů do Kolumbie a Thajska není reprezentativní z hlediska množství (viz 227. bod odůvodnění), Komise analyzovala dostupnost a kvalitu finančních informací v Brazílii a Malajsii.

(251)

Ačkoli byly účetní závěrky dvou brazilských společností (viz 249. bod odůvodnění) dostupné, vůbec neobsahovaly vykazování podle segmentů, resp. vykazování podle segmentů nebylo dostatečné k tomu, aby bylo možné odlišit finanční informace týkající se výroby bionafty. Z deseti malajských společností jich sedm určila společnost EcoCeres a tři Komise. Komise shledala účetní závěrky sedmi z těchto společností jako vhodné pro stanovení správních, prodejních a režijních nákladů a zisku. U zbývajících tří nebyly finanční informace k dispozici vůbec nebo vykazování podle segmentů neumožňovalo určit finanční informace specifické pro výrobu bionafty.

(252)

Ve svých připomínkách ke druhé poznámce předložila EBB seznam přibližně 45 výrobců bionafty v Brazílii, z nichž přibližně 20 vyrábí bionaftu z použitého kuchyňského oleje nebo mastné kyseliny z palmového oleje (dále jen „PFAD“). EBB uvedla, že Komise by měla použít finanční informace společnosti BE8. Pokud by Komise shledala, že její finanční výkazy nejsou vhodné, EBB tvrdila, že Komise je oprávněna použít finanční informace společnosti vyrábějící výrobek stejné obecné kategorie jako bionafta. V tomto ohledu EBB navrhla výrobce ethanolu, společnost SF, která nedávno získala osvědčení, že splňuje mezinárodní požadavky jako dodavatel ethanolu pro výrobu udržitelných leteckých paliv (cestou alkohol-tryska).

(253)

U tří z dvaceti výrobců bionafty z použitého kuchyňského oleje nebo PFAD určených EBB byly k dispozici účetní závěrky z předchozích fází výběru reprezentativní země. U dvou z nich, včetně společnosti BE8, již Komise dospěla k závěru, že předložené účetní závěrky nejsou vhodným zdrojem nezkreslených správních, prodejních a režijních nákladů a zisku, jak je vysvětleno v 251. bodě odůvodnění. Jedinou zbývající společností byla Caramuru Alimentos S.A. (dále jen „Caramuru“), kterou EBB navrhla ve svém podnětu.

(254)

Vzhledem k závěrům o dostupnosti informací týkajících se výrobních činitelů, jak je uvedeno ve 227. bodě odůvodnění, a dostupnosti vhodných finančních informací týkajících se řady malajských výrobců bionafty dospěla Komise k závěru, že dostupnost finančních informací týkajících se společnosti Caramuru není relevantní. Rovněž nebylo nutné vyhledávat a analyzovat finanční informace o společnosti vyrábějící výrobek stejné obecné kategorie jako bionafta.

(255)

Nakonec společnost Zhuoyue ve svých připomínkách ke druhé poznámce tvrdila, že finanční informace jednoho z malajských výrobců bionafty, společnosti Vance Bioenergy Sdn Bhd. (dále jen „Vance“), nejsou vhodným zdrojem nezkreslených správních, prodejních a režijních nákladů a zisku, jelikož společnost vyrábí i jiné výrobky. Společnost dále tvrdila, že váha finančních informací další společnosti, FIMA BIODIESEL SDN BHD (dále jen „FIMA“), v rámci koše by měla být upravena, jelikož finanční informace byly k dispozici pouze za první čtvrtletí roku 2023, a nikoli za celý rok 2022 jako u ostatních šesti společností.

(256)

Komise tato tvrzení zamítla. Za prvé, ostatní výrobky vyráběné společností Vance byly vedlejšími produkty bionafty, a proto je nelze považovat za zcela nesouvisející kategorii výrobků. Za druhé, účetní závěrka společnosti FIMA byla k dispozici rovněž za celý rok, ale společnost použila jako účetní období časový úsek od 1. dubna do 31. března.

(257)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Malajsie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(258)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Malajsie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(259)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(260)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních faktorů, zejména surovin, databázi Global Trade Atlas (136) (dále jen „GTA“). Kromě toho Komise uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů práce použije informace zveřejněné Malajsijským institutem pro informace a analýzu trhu práce („ILMIA“) (137), pro elektřinu informace zveřejněné společností Tenaga Nasional Berhad („TNB“) (138), pro zemní plyn a vodní páru informace zveřejněné komisí pro energetiku (Suruhanjaya Tenaga) (139) a pro vodu informace zveřejněné Národní komisí pro vodohospodářské služby („SPAN“) (140).

(261)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1 –

Výrobní činitele bionafty

(262)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Pro stanovení této částky Komise použila náklady na výrobní režii, které vznikly vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku a které byly řádně upraveny na nezkreslenou úroveň. Tato metodika je podrobně vysvětlena v 277. a 278. bodě odůvodnění.

(263)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny vstupů a surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (141). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2.1 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Zbývající objemy byly Komisí považovány za reprezentativní. Kromě toho, pokud jde o nezkreslené náklady na POME, mastné kyseliny z palmového oleje, použitý kuchyňský olej, průmyslový směsný olej, odpadní olej a transesterifikovaný olej, Komise rovněž vyloučila dovozy pocházející z Indonésie. Jak je popsáno v 232. a 238. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že ceny výše uvedených vstupních surovin byly zkresleny uplatňováním vývozní daně ze strany Indonésie.

(264)

Za účelem stanovení použitelných dovozních cel podle kódu zboží a země původu Komise konzultovala mapu přístupu na trh. (142) Dovozní cla byla přičtena k hodnotě CIF zaznamenané v malajských dovozních statistikách, které jsou k dispozici v databázi GTA.

(265)

Komise vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku při dodávkách surovin, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny a poté uplatnila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na dopravu. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(266)

Ve svých připomínkách k první poznámce společnost EcoCeres uvedla, že dovozní statistiky nejsou spolehlivým zdrojem referenční hodnoty pro vodík z následujících důvodů:

(267)

Společnost navrhla, aby Komise použila cenový mechanismus obsažený ve smlouvě společnosti o dodávkách vodíku. Alternativně se společnost odvolávala na cenu vodíku na domácím trhu, kterou malajsijská vláda zpřístupnila v listopadu 2023 (143), a která tak pravděpodobně vycházela z cen platných v období šetření.

(268)

Komise zjistila, že množství vodíku dováženého do Malajsie je skutečně velmi nízké (o něco méně než 155 m3). Proto Komise v této fázi použila jako zdroj nezkreslených nákladů na vodík domácí cenu zveřejněnou malajskou vládou (144). Vzhledem k tomu, že se cena vztahuje na vodík používaný jako zdroj energie, Komise upravila cenu o rozdíl mezi cenou vodíku pro energetické a průmyslové využití na základě statistik shromážděných partnerstvím pro čistý vodík (145).

(269)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady některých vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v období šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Vzhledem k tomu, že hodnota těchto výrobních činitelů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu. Skutečná ověřená hodnota spotřebního materiálu byla vyjádřena jako podíl skutečných ověřených nákladů na suroviny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Tento procentní podíl byl použit ke stanovení nezkreslené hodnoty spotřebního materiálu, jak je popsáno v 287. bodě odůvodnění.

(270)

Statistické údaje o nákladech práce v Malajsii zveřejňuje Malajsijský institut pro informace a analýzu trhu práce („ILMIA“) (146). Komise použila informace o celkových nákladech práce techniků a pomocných odborných pracovníků v roce 2016. Průměrná měsíční hodnota za rok 2016 byla náležitě upravena o inflaci za použití indexu cen domácích výrobců (147) zveřejněného Světovou bankou. Pro stanovení hodinových nákladů práce použila Komise informace shromážděné statistickým oddělením MOP (dále jen „ILOSTAT“) o průměrném počtu skutečně odpracovaných hodin týdně na jednu zaměstnanou osobu (148).

(271)

Ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Malajsiji zveřejňuje TNB (149). Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové odběratele v odpovídajícím spotřebitelském pásmu v kWh za období šetření. Pokud byly k dispozici, byly zohledněny tarify ve špičce a mimo špičku.

(272)

Nezkreslené náklady na elektřinu použité pro každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku se liší v závislosti na pásmu spotřeby, do kterého spadá.

(273)

Cenu zemního plynu pro podniky (průmyslové uživatele) v Malajsii zveřejňuje komise pro energetiku (Suruhanjaya Tenaga) (150). Komise použila údaje o cenách plynu pro nebytové účely v příslušném pásmu spotřeby v mmBtu, které pokrývají období šetření.

(274)

Nezkreslené náklady na zemní plyn použité pro každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku se liší v závislosti na pásmu spotřeby, do kterého spadá.

(275)

Komise stanovila nezkreslené náklady na páru na základě nezkreslených nákladů na zemní plyn a podle metodiky zveřejněné Ministerstvem energetiky USA (151). Vzhledem k tomu, že metodika vypočítává pouze náklady na palivo používané k výrobě páry, Komise upravila náklady na palivo o správní, prodejní a režijní náklady a zisk malajsijské společnosti Gas Malaysia Energy & Services Sdn. Bhd (dále jen „GMES“) (152).

(276)

Sazby za vodu oznámila Národní komise pro vodohospodářské služby (SPAN) v Malajsii. Komise použila tarify platné pro jiné uživatele než domácnosti v různých regionech Malajsie (153).

(277)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(278)

Náklady na výrobní režii každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vynaložených vyvážejícím výrobcem. Tento procentní podíl byl použit ke stanovení nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(279)

Jak je uvedeno ve druhé poznámce, při stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a zisk vycházela Komise z finančních informací za účetní období končící dne 31. prosince 2022 a za účetní období končící dne 31. března 2023 z účetních závěrek předložených následujícími sedmi společnostmi v místním malajském rejstříku:

(280)

Pokud účetní závěrky obsahovaly potřebné informace, Komise odečetla od správních, prodejních a režijních nákladů náklady na dopravu, aby bylo možné vypočítat běžnou hodnotu na úrovni ceny ze závodu.

(281)

Kromě toho Komise nezohlednila některé náklady, které nesouvisely s prodejem nebo obecnou správou společnosti, jako jsou změny reálné hodnoty nebo nerealizované kurzové rozdíly.

(282)

Komise se však dále domnívala, že koš společností je omezen na výrobce používající výrobní proces transesterifikace. S cílem zohlednit potenciální rozdíly ve správních, prodejních a režijních nákladech a ziscích mezi různými výrobními procesy (viz 31. bod odůvodnění) se Komise v této fázi rozhodla do koše zahrnout další tři malajské výrobce ve stejném odvětví, tj. v odvětví organických chemikálií (154). Jejich finanční informace za účetní období končící dne 31. prosince 2022 byly dostupné v databázi Orbis. Společnosti byly ziskové a finanční informace obsahovaly všechny potřebné prvky (náklady na prodané zboží, různé další provozní a/nebo finanční náklady, zisk).

(283)

K sedmi výrobcům bionafty uvedeným v 279. bodě odůvodnění byly přidány tyto společnosti:

(284)

Nezkreslené správní, prodejní a režijní náklady a zisk byly stanoveny jako procentní podíl z nákladů na prodané zboží ve výši 5,4 %, resp. 12,7 %. Komise považovala tyto úrovně za přiměřené ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního pododstavce základního nařízení pro úroveň obchodu odpovídající ceně ze závodu.

(285)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(286)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise vynásobila ověřené skutečné množství spotřeby jednotlivých výrobních faktorů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nezkreslenými jednotkovými náklady těchto výrobních faktorů zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.2.4.

(287)

Část nezkreslených výrobních nákladů zohledňující nezkreslenou hodnotu spotřebního materiálu byla stanovena vynásobením nezkreslené hodnoty surovin stanovené podle 286. bodu odůvodnění procentním podílem spotřebního materiálu stanoveným podle 269. bodu odůvodnění.

(288)

Za druhé, Komise stanovila nezkreslenou hodnotu nákladů na výrobní režii vynásobením nezkreslené hodnoty výrobních nákladů procentním podílem nákladů na výrobní režii, jak je popsáno v 278. bodě odůvodnění.

(289)

Připočtením nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii k nezkreslené hodnotě výrobních nákladů Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady.

(290)

Nakonec Komise stanovila nezkreslené částky správních, prodejních a režijních nákladů a zisku vynásobením nezkreslené hodnoty výrobních nákladů podílem správních, prodejních a režijních nákladů a zisku, který byl stanoven tak, jak je vysvětleno v 279. až 284. bodě odůvodnění. Nezkreslené částky správních, prodejních a režijních nákladů a zisku, které Komise považovala za přiměřené pro obchodní úroveň cen ze závodu, byly přičteny k nezkresleným výrobním nákladům.

(291)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(292)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo jako dovozci prostřednictvím společností ve spojení.

(293)

U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cenou v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, jež byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie.

(294)

U vyvážejícího výrobce, který dotčený výrobek vyvážel do Unie prostřednictvím společnosti ve spojení, která vystupovala jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk. Vzhledem k nedostatku informací o zisku spolupracujících nezávislých dovozců vycházela Komise ze zisku ve výši 5 %, který byl v předchozím šetření týkajícím se dovozu bionafty pocházející z Argentiny a Indonésie považován za přiměřený (155).

(295)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) bylo možné je očistit zpět na obchodní úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možno provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(296)

Jak je vysvětleno v 291. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(297)

Komise nezjistila žádné důvody pro snížení běžné hodnoty a žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o takové snížení nepožádal.

(298)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: cla, dalšího dovozního poplatku, dopravy, pojištění, manipulace s nákladem a vedlejších výdajů.

(299)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na úvěr, bankovní poplatky a provize.

(300)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(301)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(302)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl celkového dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě údajů Eurostatu (databáze Comext).

(303)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, neboť vývoz vykázaný spolupracujícími vyvážejícími výrobci během období šetření převýšil celkový objem dovozu. Tento zjevný rozpor lze přičíst specifické povaze dodavatelského řetězce bionafty. Čínští výrobci jen zřídka dodávají zákazníkům v Unii přímo. Vývoz se uskutečňuje prostřednictvím obchodníků (často se sídlem ve třetích zemích), tj. v některých případech byli výrobci schopni odhadnout Unii jako místo určení pouze na základě žádosti obchodníka o certifikát udržitelnosti, případně mohla být bionafta původně určená pro trh Unie přesměrována do země mimo EU. Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce Komise považovala za přiměřené stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni společnosti zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(304)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(305)

Během období šetření vyrábělo obdobný výrobek 43 výrobců v Unii, kteří byli členy EBB, a odhadem 20 dalších výrobců, kteří nebyli členy EBB. Všichni tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(306)

V podání ze dne 11. ledna 2024 (156) společnost EcoCeres zpochybnila úplnost otevřeného spisu, pokud jde o obvyklé formuláře. Rovněž požádala o zdůvodnění rozporů mezi údaji v podnětu, pokud jde o skutečné žadatele a podporovatele, a údaji v poznámce Komise ke spisu týkající se reprezentativnosti, a zajímala se o konkrétní stanovisko výrobce v Unii, společnosti Neste. Komise potvrdila, že: a) všechny obdržené otevřené verze obvyklých formulářů byly včas vloženy do otevřeného spisu; b) byly splněny příslušné prahové hodnoty pro podání podnětu stanovené v základním nařízení a c) v otevřeném spisu byla zohledněna stanoviska jednotlivých společností, pokud je vyjádřily. Komise dále zjistila, že společnosti, které se účastnily posouzení reprezentativnosti, nebyly tytéž společnosti, které poskytly údaje pro účely vypracování podnětu, což vedlo k určitým nesrovnalostem mezi údaji v podnětu a údaji v poznámce Komise ke spisu týkající se reprezentativnosti.

(307)

Ve fázi zahájení řízení byla celková výroba v Unii během období šetření stanovena na přibližně 12 milionů tun. Komise stanovila tento údaj na základě údajů od žadatele, jednotlivých společností a příslušných sdružení. Podle CCCMC byl tento údaj v rozporu se zprávou GAIN Ministerstva zemědělství USA ze dne 14. srpna 2023, o kterou se žadatel opíral. Společnost EcoCeres rovněž poukázala na zkreslení objemu hydrogenačně upraveného rostlinného oleje.

(308)

Žadatel ve své odpovědi na makroekonomický dotazník upravil celkovou výrobu v Unii směrem nahoru. Žadatelem upravený údaj vycházel z externího poskytovatele průzkumu trhu s názvem Stratas. Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky k údajům o celkové výrobě v Unii, jak byly uvedeny v odpovědi na makroekonomický dotazník. V prozatímní fázi byla proto celková výroba v Unii během období šetření stanovena na 14 775 455 tun, což je údaj uvedený žadatelem snížený o odhad výroby udržitelných leteckých paliv provedený Komisí, jak je vysvětleno v oddíle 4.5.2.1.

(309)

V návaznosti na to, co bylo uvedeno v 15. bodě odůvodnění, s ohledem na výše uvedený upravený údaj o výrobě v Unii představují čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku 12 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(310)

Pokud by hydrogenačně upravený rostlinný olej nebyl vyloučen z rozsahu tohoto šetření, CCCMC uvedla, že hydrogenačně upravený rostlinný olej a FAME by měly být v rámci analýzy újmy provedené Komisí zkoumány odděleně, jak tomu bylo v případě šetření solárních modulů a článků (157).

(311)

Společnost EcoCeres uvedla, že pokud se Komise rozhodne ponechat hydrogenačně upravený rostlinný olej a udržitelná letecká paliva v rozsahu šetření, měla by provést analýzu újmy u FAME, hydrogenačně upraveného rostlinného oleje a udržitelných leteckých paliv podle segmentů, aby zohlednila rozdíly mezi těmito třemi výrobky. Podle této strany jsou FAME, hydrogenačně upravený rostlinný olej a udržitelná letecká paliva z hlediska fyzikálních a chemických vlastností, výrobních procesů, konečného použití a dopadu na životní prostředí zcela odlišné a na trhu, jakož i ze strany orgánů a agentur po celém světě, jsou považovány za odlišné výrobky. Na rozdíl od FAME nejsou hydrogenačně upravený rostlinný olej a udržitelná letecká paliva „bionaftou“ a dovoz jednoho typu výrobku nemůže způsobit újmu výrobcům ostatních typů výrobku. Společnost EcoCeres uvedla, že FAME je levnější než hydrogenačně upravený rostlinný olej a udržitelná letecká paliva, a proto jim nekonkuruje.

(312)

Komise uvedla, že segmentovaná analýza újmy může být potřebná: a) pokud dotčené výrobky nejsou „dostatečně zaměnitelné“; b) „ve zvláštní situaci charakterizované vysokou koncentrací domácího prodeje a dumpingového dovozu v jednotlivých segmentech a poměrně významnými cenovými rozdíly mezi těmito segmenty“ a c) pokud se dovoz „z velké části koncentroval v jednom ze segmentů trhu“. (158) Vzhledem k tomu, že udržitelná letecká paliva byla v této fázi vyloučena z definice výrobku, zahrnuje níže uvedená analýza FAME a hydrogenačně upravený rostlinný olej.

(313)

Za prvé, Komise shledala dotčené výrobky dostatečně zaměnitelnými, jak je vysvětleno v oddíle 2.4 výše. V tomto případě nedochází k segmentaci trhu, i když mohou existovat cenové rozdíly mezi FAME a hydrogenačně upraveným rostlinným olejem. Za druhé, rozpětí cen FAME i hydrogenačně upraveného rostlinného oleje se však může výrazně lišit v závislosti na okolnostech na trhu s bionaftou, konkrétně na regulačním prostředí, objemu dodávek a situaci v oblasti surovin.

(314)

Společnost EcoCeres ve svém podání ze dne 6. února 2024 (159) uvedla ceny hydrogenačně upraveného rostlinného oleje přesahující cenu FAME o 1 100 USD za tunu. Na počátku roku 2024 však bylo rozpětí mezi cenami hydrogenačně upraveného rostlinného oleje a FAME výrazně nižší (tj. přibližně 258 USD za tunu) (160).

(315)

Podobně výrazné rozpětí však existuje i mezi samotnými typy výrobků v podobě FAME. Například dne 20. září 2023 uváděly průzkumy trhu cenu 1 455 USD za tunu FAME z použitého kuchyňského oleje (FOB pro přístavy Amsterdam-Rotterdam-Antverpy (ARA)), cenu 1 190 USD za tunu FAME 0 (FOB ARA) a cenu 1 382 USD za tunu FAME z řepkového oleje (FOB ARA) (161). Tentýž zdroj uvedl rozpětí mezi cenami FAME 0 (FOB ARA) v západní části EU a FAME z použitého kuchyňského oleje (FOB ARA), které v několika případech během období šetření činilo přibližně 400 USD za tunu (162). Proto je tvrzení, že cenový rozdíl mezi hydrogenačně upraveným rostlinným olejem a FAME je významný, vytržené z kontextu a zavádějící.

(316)

A konečně čínský prodej do Unie odráží čínské kapacity a poptávku EU, v obou případech historicky hlavně FAME, ale v případě hydrogenačně upraveného rostlinného oleje roste. (163) V tomto ohledu šetření ukázalo, že FAME představuje přibližně dvě třetiny objemu vývozu zařazeného do vzorku, zatímco bionafta v podobě hydrogenačně upraveného rostlinného oleje představuje přibližně jednu třetinu. (164) I kdyby tedy existovaly dva odlišné segmenty pro FAME a hydrogenačně upravený rostlinný olej, což neexistují, dovoz není v drtivé většině soustředěn na žádný z typů výrobku prodávaných na trhu.

(317)

Neexistuje tedy žádný důvod, proč by v tomto případě byla opodstatněná segmentovaná analýza újmy. Komise proto zamítla žádosti o provedení analýzy újmy u FAME a hydrogenačně upraveného rostlinného oleje podle segmentů.

(318)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie v Unii, který předložil žadatel a který byl ověřen v prostorách EBB, a údajů o dovozu z databáze Comext.

(319)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2 –

Spotřeba v Unii (v tunách)

(320)

Spotřeba Unie se v posuzovaném období vyvíjela pozitivně v souladu se zvyšujícím se počtem předpisů pro používání a mísení bionafty v Unii.

(321)

V podání ze dne 26. ledna 2024 (165) CCCMC požádala Komisi, aby zveřejnila monitorovací údaje o dovozu týkající se celého období šetření a nepřihlížela k posouzení vývoje dovozu bionafty z Číny předloženému žadatelem v podnětu s odůvodněním, že je založeno na pouhých předpokladech a spekulacích. Komise uvedla, že pro stanovení objemu dovozu použila údaje z databáze Comext, jak je podrobně uvedeno níže.

(322)

Objem dovozu stanovila Komise na základě statistických údajů o dovozu získaných z databází Comext a GTA. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby bionafty v Unii v tabulce 2, údajů o prodeji výrobců v Unii, které předložil žadatel, a údajů z databází Comext a GTA. Jak je uvedeno v 57. bodě odůvodnění, udržitelná letecká paliva byla z rozsahu tohoto šetření vyloučena, a proto byly příslušné objemy vyloučeny na základě informací, které Komise získala během šetření.

(323)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3 –

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(324)

Dovoz z Číny kolísal, ale celkově v posuzovaném období prudce vzrostl (+ 60 %). Jeho podíl na trhu vzrostl o 49 %, tj. z 5,4 % v roce 2020 na 8 % v období šetření.

(325)

Tyto údaje jsou v rozporu s tvrzením CCCMC založeným na údajích z podnětu, že prudký nárůst čínského dovozu nepředstavoval „podstatné“ zvýšení v poměru k výrobě a spotřebě.

(326)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů z databáze Comext. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě ověřených odpovědí na dotazník.

(327)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4 –

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(328)

Cena dovozu z Číny se během posuzovaného období podstatně zvýšila (celkově o 53 %).

(329)

CCCMC uvedla, že skutečnost, že ceny čínského dovozu byly po většinu posuzovaného období vyšší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie, vyvrací tvrzení uvedená v podnětu. Komise uvedla, že rozdíl mezi oběma soubory cen, které představují průměry prodejů čínského výrobního odvětví a výrobního odvětví Unie v EU v EUR za tunu, vyplývá z rozdílného sortimentu výrobků. Z Číny se dovážejí typy bionafty využívající vstupní suroviny, které lze podle směrnic RED započítat dvakrát do cílů EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a proto jsou jejich ceny na trhu obvykle vyšší než ceny FAME z plodin a krmiv. Většinu prodeje výrobců v Unii však tvořily FAME na bázi rostlin a krmných plodin bez této prémie s ohledem na dvojí započítávání.

(330)

CCCMC požádala Komisi, aby se při analýze cenového podbízení nezaměřovala na jediný rok, a zároveň zpochybnila výpočty cenového podbízení uvedené v podnětu. Komise toto tvrzení, které nebylo doloženo, zamítla a stanovila cenové podbízení pro období šetření.

(331)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(332)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil 5,3 % až 13,8 %. Podbízení bylo zjištěno u 100 % objemů dovozu společností zařazených do vzorku.

(333)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(334)

Jak je uvedeno v 8. až 18. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(335)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise hodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených ve vyplněném makroekonomickém dotazníku, který předložil žadatel. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Komise posoudila mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(336)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(337)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(338)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5 –

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(339)

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity byly v období šetření na relativně podobné úrovni roku 2020. Objem výroby však v období šetření ve srovnání s rokem 2022 výrazně poklesl.

(340)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6 –

Objem prodeje a podíl na trhu

(341)

Během posuzovaného období podíl výrobního odvětví Unie na trhu významně poklesl o téměř 10 procentních bodů a v období šetření dosáhl 64,8 %. Od roku 2022, kdy se objem čínského dovozu začal exponenciálně zvyšovat, začal objem prodeje výrobního odvětví Unie a odpovídající podíl na trhu rychle klesat.

(342)

Výrobní odvětví Unie nezaznamenalo v posuzovaném období žádný růst výroby, přestože spotřeba bionafty se v tomto období vyvíjela pozitivně. Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během referenčního období ve skutečnosti snížily.

(343)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7 –

Zaměstnanost a produktivita

(344)

Komise uvedla, že ne všichni výrobci v Unii vykazovali údaje o zaměstnanosti EBB stejným způsobem a že u společností, které údaje nevykazovaly, bylo třeba provést některé odhady, což způsobilo určité nedostatky v údajích o zaměstnanosti, které měla Komise k dispozici. V každém případě byl odhadovaný počet zaměstnanců uvedený v tabulce 7 považován za přiměřeně přesný a odpovídající pro účely tohoto šetření.

(345)

CCCMC tvrdila, že zvýšení zaměstnanosti je jasným znakem zdravého průmyslu. Tvrdila také, že klesající produktivita je způsobena zvýšenou zaměstnaností ve spojení s poklesem poptávky (a z toho vyplývající výrobou a prodejem). Komise však uvedla, že ke zvýšení zaměstnanosti došlo především v roce 2021, kdy výrobní odvětví Unie mohlo využít poklesu čínského dovozu a zvýšit objem svého prodeje. V období šetření, kdy čínský dovoz prudce vzrostl, zaměstnanost výrazně poklesla. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(346)

Dumpingová rozpětí všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byla výrazně než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země a povaze výrobku, neboť se jedná o komoditní výrobek, nebyl dopad velikosti skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zanedbatelný.

(347)

Výrobek, který je předmětem šetření, byl již předmětem několika antidumpingových a antisubvenčních šetření. Stávající antidumpingová a antisubvenční opatření vůči USA (rozšířená na zásilky z Kanady s určitými výjimkami (168)) byla v posuzovaném období obnovena. Nic nenasvědčuje tomu, že by tato opatření nebyla účinná.

(348)

V roce 2020 výrobní odvětví Unie vykázalo jasné známky oživení poté, co byla v roce 2019 uložena konečná vyrovnávací opatření na dovoz bionafty pocházející z Argentiny (169) a z Indonésie (170). Pokud jde o zbytek posuzovaného období, oživení pokračovalo, jak ukazují mimo jiné nízké úrovně ziskovosti (jak je uvedeno níže), ale zastavilo se v roce 2022, kdy začal prudce růst dovoz z Číny.

(349)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří s nimi nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8 –

Prodejní ceny v Unii

(350)

Od roku 2020 do roku 2022 prodejní ceny kopírovaly vývoj nákladů a do roku 2022 vzrostly o 90 %. V období šetření nemohlo výrobní odvětví Unie zohlednit zvýšení nákladů ve svých prodejních cenách a bylo nuceno prodávat téměř za náklady.

(351)

Většinu prodeje výrobců v Unii tvořily FAME na bázi rostlin a krmných plodin bez prémie s ohledem na dvojí započítávání. Na konci posuzovaného období se rozdíl mezi jednotkovými výrobními náklady a jednotkovou prodejní cenou snížil a činil sotva 2 EUR.

(352)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9 –

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(353)

Náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku vzrostly v posuzovaném období v průměru o 15 %. Vzhledem k tomu, že náklady práce představují méně než 3 % nákladů na výrobu bionafty, má zvýšení nákladů práce, které není v rozporu s celkovým 12% nárůstem nákladů práce v Unii v období 2020–2023 podle Eurostatu (171), na stav výrobního odvětví Unie zanedbatelný dopad.

(354)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10 –

Zásoby

(355)

CCCMC uvedla, že tento faktor není v kontextu tohoto šetření relevantní z toho důvodu, že Komise již dříve uvedla, že úroveň zásob je pro tento typ výrobního odvětví méně významným ukazatelem (172). Komise potvrdila, že výrobní odvětví se snaží udržovat zásoby na nízké úrovni, ale ne vždy se to daří, pokud je čínský dovoz realizován za velmi nízké ceny. Rovněž poznamenala, že vzhledem k tomu, že se výrobek, který je předmětem šetření, prodává ve velkém, může jedna dodávka zahrnovat značný objem přesahující 10 000 tun, což může mít významný dopad na úroveň zásob v závislosti na konkrétním datu transakce.

(356)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11 –

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(357)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobního odvětví Unie byla v posuzovaném období na velmi nízké úrovni a v období šetření klesla na hranici rentability. K největšímu poklesu ziskovosti došlo mezi rokem 2022 a obdobím šetření, kdy se čínský dovoz zvýšil o 45 % a zisk výrobního odvětví Unie klesl o 1,7 procentního bodu na téměř nulovou hodnotu ve srovnání s rokem 2022.

(358)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se během posuzovaného období výrazně zhoršil a od roku 2021 byl vysoce záporný.

(359)

Investice do společností zařazených do vzorku během posuzovaného období kolísaly. Investice se obecně schvalují několik let před jejich realizací. V poslední části posuzovaného období byly investice projekty, které se předpokládaly již dlouho a týkaly se pouze dvou společností.

(360)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Vyvíjela se negativně v souladu se ziskovostí a po celé posuzované období byla velmi nízká a pouze v období šetření činila pouhých 1,3 %, v důsledku velmi nízké úrovně ziskovosti.

(361)

Z výše uvedeného posouzení makroekonomických a mikroekonomických ukazatelů vyplývá, že výrobní odvětví Unie utrpělo v období šetření podstatnou újmu, jelikož ztratilo významný podíl na trhu a jeho růst prodejních cen nebyl dostatečný na to, aby na ně bylo možno přenést silný nárůst výrobních nákladů, což způsobilo pokles jeho ziskovosti a negativně ovlivnilo návratnost investic a peněžní tok. Skutečnost, že se několik ukazatelů (výrobní kapacita, počet zaměstnanců) nezhoršilo, nezpochybňuje zjištění újmy.

(362)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(363)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a zvýšení výrobních nákladů.

(364)

Objem dovozu z ČLR se zvýšil o 60 %, jak ukazuje tabulka 3, zatímco spotřeba vzrostla o zhruba 7 % (tabulka 2). To vedlo ke zvýšení podílu dovozu z ČLR na trhu o 2,6 procentního bodu z 5,4 % na 8 %, zatímco podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v období šetření snížil téměř o 10 procentních bodů na 64,8 %.

(365)

Ceny čínského dovozu se v období šetření podbízely cenám výrobního odvětví Unie o 5,3 % až 13,8 %. Takto nízké ceny vedly ke stlačení cen na trhu Unie, v důsledku čehož nebylo výrobní odvětví Unie schopno dosahovat zdravých zisků. Během období šetření byly prodejní ceny výrobního odvětví Unie pouze mírně vyšší než jeho výrobní náklady.

(366)

Výrobní odvětví Unie, které se právě začalo zotavovat z dřívějších subvencování bionafty z Argentiny a Indonésie působících újmu, okamžitě pocítilo negativní dopad rostoucího objemu dovozu bionafty z ČLR za nízké ceny. Tento dovoz měl jednoznačně negativní dopad na finanční situaci výrobního odvětví Unie.

(367)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

(368)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12 –

Dovoz ze třetích zemí

(369)

Během období šetření byla průměrná dovozní cena všech ostatních dovozů nižší než dovozní cena z Číny. Dovozní ceny však nejsou přímo srovnatelné.

(370)

Konkrétně čínská bionafta používá jiné vstupní suroviny než ostatní zdroje dovozu a čínský dovoz představuje typ bionafty, na který se podle výše uvedených směrnic RED vztahuje prémie s ohledem na dvojí započítávání, a tudíž i vyšší cena na trhu EU. I když jsou tedy ceny dovozu z jiných zemí než z Číny někdy nižší než ceny dovozu z Číny, neznamená to, že mají stejný negativní dopad na výrobní odvětví Unie.

(371)

CCCMC zdůraznila, že výrobní odvětví bionafty v Unii ztratilo podíl na trhu ve prospěch dovozu ze třetích zemí. Během posuzovaného období zvýšily svůj objem prodeje a podíl na trhu zejména Spojené království a Singapur. Nelze však učinit žádný závěr o škodlivých účincích tohoto dovozu. Za prvé, dovoz ze Spojeného království zůstal od roku 2021 poměrně stabilní a v období šetření se zvýšil pouze o 0,4 procentního bodu ve srovnání s rokem 2021. Podíl dovozu ze Singapuru na trhu se zvýšil o dva procentní body, což je méně než nárůst podílu čínského dovozu na trhu, je ale stále významný. Komise však zjistila, že z Číny se dovážejí druhy bionafty, na které se vztahuje prémie (dvojí započítávání), a proto, i když se dovážejí za vyšší průměrné ceny, než je průměrná prodejní cena bionafty výrobního odvětví Unie, mohou způsobovat újmu a cenové podbízení. Takový závěr nelze učinit, pokud jde o dovoz z jiných zemí, pokud nejsou k dispozici informace o výchozích surovinách tohoto dovozu a příslušných prodejních kanálech.

(372)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k předběžnému závěru, že dovoz z jiných třetích zemí mohl přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, ale nanejvýš v omezené míře, a proto nezmírnil příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a čínským dumpingovým dovozem.

(373)

Objem vývozu výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13 –

Vývozní výkonnost výrobců v Unii (zařazených do vzorku)

(374)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie činil 11 % výroby v Unii v roce 2020, 6 % výroby v Unii v roce 2021 a 2022 a 9 % výroby v Unii v období šetření. Celkově tedy představoval poměrně malou část obratu výrobního odvětví Unie a na výkonnost výrobního odvětví jako celku měl ve srovnání s prodejem v Unii omezený vliv.

(375)

Vývozní prodej stran zařazených do vzorku byl celkově nízký a silně nestálý, zatímco výrobci zařazení do vzorku vyráběli různé druhy výrobků. Komise proto nemohla ze vzorku stanovit reprezentativní průměrné vývozní prodejní ceny. Místo toho stanovila vývozní ceny výrobního odvětví Unie na stejném základě jako žadatel pro objemy s použitím GTA, tj. pouze na základě vývozního prodeje pod kódem KN 3826 00 . Na tomto základě se vývozní prodejní ceny výrobního odvětví Unie během posuzovaného období vyvíjely mírně pozitivněji než jeho prodejní ceny na trhu Unie a s vyššími cenovými úrovněmi.

(376)

CCCMC jako zdroj újmy uvedla špatnou vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, konkrétně pokud jde o využití jeho kapacity. Komise však poznamenala, že výrobní odvětví Unie v období šetření zvýšilo svůj prodej na vývoz, což omezilo pokles využití kapacity, neboť se potýkalo s pokračující výraznou ztrátou podílu na trhu Unie. Prodej na vývoz představoval v posuzovaném období přibližně 10 % prodeje výrobního odvětví Unie a Komise na tomto základě dospěla k závěru, že vývozní výkonnost výrobců v Unii mohla k újmě přispět nanejvýš v omezené míře, pokud vůbec. Tvrzení CCCMC bylo zamítnuto.

(377)

CCCMC uvedla, že možnou příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie bylo zvýšení výrobních nákladů. Jak je uvedeno v tabulce 8 výše, výrobní náklady se během posuzovaného období zvýšily o 72 %, což je více než nárůst prodejních cen, a to o 69 % ve stejném období. K tomuto argumentu Komise nejprve uvedla, že již v počátečním roce posuzovaného období, tj. v roce 2020, dosahovalo výrobní odvětví Unie velmi nízkých zisků, neboť se teprve začínalo zotavovat z újmy způsobené dovozem z Argentiny a Indonésie, na který byla v roce 2019 uložena vyrovnávací cla. Komise dále uvedla, že za rovných podmínek je výrobní odvětví schopno plně zohlednit nárůst nákladů (na suroviny) ve svých prodejních cenách. V tomto případě však výrobci v Unii nebyli schopni plně promítnout nárůst výrobních nákladů do svých prodejních cen, zejména během období šetření, natož zvýšit své prodejní ceny na udržitelnější úroveň, a to v důsledku cenového tlaku vyvíjeného dumpingovým dovozem z Číny. Zvýšení celkových výrobních nákladů proto nelze považovat za příčinu újmy způsobené výrobnímu odvětví.

(378)

Z výše uvedené analýzy vyplývá, že v druhé polovině posuzovaného období došlo k výraznému nárůstu objemu dovozu pocházejícího z Číny a jeho podílu na trhu. Nízké ceny dumpingového čínského dovozu zabránily výrobnímu odvětví Unie zvýšit ceny na udržitelnou úroveň potřebnou k dosažení přiměřených ziskových rozpětí, což vedlo k situaci blízké hranici rentability v období šetření. Výrobní odvětví Unie rovněž ztratilo významný podíl na trhu. Komise tedy prokázala příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(379)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Dovoz ze třetích zemí získal významný podíl na trhu, Komise však nemohla prokázat cenovou újmu způsobenou tímto dovozem. Vývozní prodej výrobního odvětví Unie byl po celé posuzované období poměrně stabilní a vyšší než prodejní ceny Unie. Vzhledem k jejich nízkému podílu na celkovém prodeji přispěl malý pokles objemu vývozu v posuzovaném období k újmě nanejvýš v omezené míře. Byly analyzovány i další možné příčiny újmy, ale dospělo se k závěru, že k újmě přispěly nanejvýš v omezené míře, pokud vůbec.

(380)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma je zjevná, zejména pokud jde o objem prodeje na trhu Unie, podíl na trhu, ziskovost, peněžní tok a návratnost investic.

(381)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(382)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(383)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(384)

Komise nemohla stanovit ziskové rozpětí na základě let, které předcházely nárůstu dovozu z Číny, neboť výrobní odvětví Unie bylo po řadu let vystaveno přílivu dumpingového dovozu z jiných zemí původu, jak je uvedeno v oddíle 4.5.2.5, a žádné období několika let nebo žádný konkrétní rok proto nemohl být považován za období/rok s obvyklou konkurenční situací na trhu Unie. V důsledku toho se Komise uchýlila k zisku stanovenému pro tento druh výrobního odvětví v předchozích šetřeních. Základní zisk byl stanoven na 11 %. (175)

(385)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku nepředložili žádné odůvodněné tvrzení, že by úroveň jejich investic, výzkumu a vývoje a inovací v posuzovaném období byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší.

(386)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě dostupných důkazů, které byly podpořeny nástroji pro podávání zpráv a prognózami společností, stanovila Komise dodatečné náklady v rozmezí [1–8] až [15–20] EUR/t v závislosti na výrobci. Tento rozdíl byl připočten k ceně nepůsobící újmu uvedené ve 387. bodě odůvodnění.

(387)

Na základě toho Komise vypočítala průměrnou cenu nepůsobící újmu ve výši 2 209 EUR/t u obdobného výrobku výrobního odvětví Unie tak, že použila výše uvedené cílové ziskové rozpětí na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté přičetla úpravy podle čl. 7 odst. 2d na základě jednotlivých typů.

(388)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí újmy na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v Číně zařazených do vzorku, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(389)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz 302. až 303. bod odůvodnění).

(390)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(391)