(1)

V souladu s cíli stanovenými ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ přijala Komise sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie od zemědělce ke spotřebiteli pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (dále jen strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“), v němž oznámila opatření pro zdravější a udržitelnější potravinový systém Unie. Prostřednictvím těchto opatření se Komise snaží mimo jiné motivovat ke změně složení produktů s vysokým obsahem cukrů a usnadnit přechod na zdravou a udržitelnou stravu. Aby spotřebitelé měli možnost informovaně se rozhodovat pro zdravé a udržitelné potraviny, Komise dále oznámila možné rozšíření povinného označování původu nebo provenience na některé produkty, přičemž by měly být plně zohledněny dopady na vnitřní trh.

(2)

Směrnice Rady 2001/110/ES (3) stanoví definice, názvy, společná pravidla pro složení a jakost a požadavky na označování medu.

(3)

S ohledem na úzkou souvislost mezi jakostí medu a jeho původem a na potřebu zabránit uvádění spotřebitele v omyl, pokud jde o jakost výrobku, stanoví směrnice 2001/110/ES pravidla pro označování země původu, kde byl med sebrán. Ustanovení čl. 2 bodu 4 uvedené směrnice konkrétně vyžaduje, aby byly na etiketě uvedeny země původu, kde byl med sebrán, a stanoví, že pokud med pochází z více než jednoho členského státu nebo z více než jedné třetí země, lze povinné uvedení názvů zemí původu nahradit podle potřeby jedním z následujících označení: „směs medů ze zemí EU“, „směs medů ze zemí mimo EU“, „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“. Rozdílná pravidla přijatá na tomto základě členskými státy by mohla uvádět spotřebitele v omyl a mohla by bránit fungování vnitřního trhu.

(4)

Vzhledem k tomu, že spotřebitelé projevují o zeměpisný původ medu zvláštní zájem, a s ohledem na cíl strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, kterým je výraznější měrou umožnit spotřebitelům informovaně se rozhodovat, a to i pokud jde o původ jejich potravin, a v zájmu zachování účinného fungování vnitřního trhu v celé Unii prostřednictvím harmonizace pravidel označování je vhodné revidovat pravidla pro označování původu medu. Tato směrnice by jako standardní pravidlo měla stanovit, že země původu by měly být v případě směsí uvedeny na etiketě v sestupném pořadí spolu s procentním podílem každé země původu s odchylkou ve výši 5 % u každého jednotlivého podílu v rámci směsi vypočítanou na základě dokumentace hospodářského subjektu týkající se sledovatelnosti.

(5)

V zájmu zajištění určitého stupně flexibility by však členské státy měly mít možnost stanovit, že v případě směsí medu s více než čtyřmi různými zeměmi původu lze uvádět s procentním podílem pouze čtyři největší podíly, pokud dohromady představují více než 50 % celkového obsahu. Ostatní země původu by měly být uvedeny v sestupném pořadí, jako je tomu při použití standardního pravidla. Taková flexibilita nenarušuje volný pohyb medu označeného v souladu se standardním pravidlem, neboť podle standardního pravidla jsou spotřebitelům poskytovány úplnější informace. Ze vztahu mezi standardním pravidlem a touto flexibilitou vyplývá, že v případě směsí s více než čtyřmi zeměmi původu, u nichž jsou podíly páté nebo dalších zemí původu totožné s podílem čtvrté země původu, není možné uvést pouze čtyři největší podíly, a mělo by se proto použít standardní pravidlo.

(6)

S ohledem na menší velikost balení obsahujících pouze jednu porci medu o hmotnosti 30 g nebo méně a z toho vyplývající technické obtíže je vhodné stanovit, aby v případě směsí medu mohl být místo celých názvů zemí původu použit standardizovaný a mezinárodně známý kód, a to mezinárodní norma ISO 3166, která definuje mezinárodně uznávané písmenné kódy pro označování jednotlivých zemí. K řešení technických obtíží spojených s menší velikostí balení je vhodné využít zejména dvoupísmenný kód alfa-2, který Mezinárodní organizace pro normalizaci doporučuje jako kód pro obecné účely.

(7)

Koordinovaný plán kontrol pravosti medu realizovaný Komisí v letech 2015–2017 a koordinovaná akce Komise s názvem „From the Hives“ (2021–2022) poukazují na to, že existuje podezření, že vysoký procentní podíl medu uváděného na trh Unie je falšován. Je nezbytné zajistit, aby byly k dispozici harmonizované metody analýzy k odhalování falšování medu vyráběného a uváděného na trh v Unii. Komisi by proto měly být pro vypracování těchto jednotných metod svěřeny prováděcí pravomoci, které doplní stávající prováděcí pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/110/ES. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (4). Je vhodné stanovit konkrétní lhůtu pro výkon těchto pravomocí.

(8)

Určité typy tepelného ošetření mohou vést ke znehodnocení složek medu, zejména enzymů. Pyl, který je klíčovou složkou medu, a skýtá spojení s jeho botanickým původem, může poskytovat vodítka ohledně zeměpisného původu medu. Za účelem zajištění poctivého obchodního jednání a ochrany zájmů spotřebitelů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o kritéria pro určení původu medu z hlediska květů nebo částí rostlin či jeho zeměpisného původu a pro zajištění toho, aby med uváděný na trh byl v souladu se směrnicí 2001/110/ES, a to zejména s cílem zabránit deaktivaci enzymů a zajistit, aby nebylo odstraněno podstatné množství pylu.

(9)

S cílem chránit zájmy spotřebitelů, co nejvíce omezit podvody spojené s falšovanými výrobky, které neodpovídají označení „med“, umožnit validaci informací poskytnutých ohledně původu a jakosti medu a zajistit maximální transparentnost by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o zavedení požadavků na sledovatelnost, které zajistí dostupnost základních informací týkajících se původu medu, včetně země původu v rámci dodavatelského řetězce v Unii, od producenta, který med sebral, nebo dovozce až po spotřebitele, a přístup k těmto informacím. K tomu, aby příslušné orgány členských států mohly zpětně sledovat celý dodavatelský řetězec alespoň do prvního kroku v rámci hranic Unie, jsou zapotřebí harmonizované požadavky na sledovatelnost týkající se medů produkovaných v Unii a dovážených do Unie. Tato pravidla by neměla zvyšovat administrativní zátěž producentů, ale spotřebitelům a orgánům dohledu by měla usnadnit sledování celé cesty medu od sběru až po stáčení v Unii. Proto by měly být prostřednictvím nových požadavků na sledovatelnost medu zajištěny přesné informace o původu a pravosti medu v celém jeho dodavatelském řetězci. S ohledem na vytvoření systému sledovatelnosti a za účelem vypracování nejvhodnějších požadavků týkajících se mimo jiné analýzy dostupných digitálních řešení nebo metod, včetně případného jedinečného identifikačního kódu nebo podobných technik, by Komise měla provést studii proveditelnosti.

(10)

Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci své přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (5). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(11)

Měla být zřízena platforma, která by Komisi podporovala poskytováním nejlepších dostupných technických odborných znalostí. Platforma by měla mimo jiné poskytovat doporučení ohledně unijního systému sledovatelnosti, který zajistí dostupnost základních informací o původu medu, případně včetně země původu, roku produkce a jedinečného identifikátoru producenta v rámci dodavatelského řetězce v Unii, od producenta, který med sebral, nebo dovozce až po spotřebitele, a přístup k těmto informacím. Měla by rovněž podpořit budoucí zřízení referenční laboratoře Unie pro med v zájmu zlepšení kontrol a odhalování falšování medu prostřednictvím harmonizovaných metod a systematického testování medu s využitím nejnovějších metod testování k prokázání pravosti a jakosti medu.

(12)

Směrnice Rady 2001/112/ES (6) stanoví základní požadavky, které musí být splněny, pokud jde o výrobu, složení a označování ovocných šťáv a některých podobných produktů určených k lidské spotřebě, s cílem chránit zájmy spotřebitelů a posílit volný pohyb těchto produktů.

(13)

V roce 2012 byla směrnice 2001/112/ES změněna směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/12/EU (7) s cílem zohlednit nová pravidla týkající se povolených složek, jako jsou pravidla týkající se přidávání cukrů, které již nejsou v ovocných šťávách povoleny. S ohledem na tuto změnu požadavků na složení ovocných šťáv bylo výrobcům ovocných šťáv umožněno používat pouze po dobu jednoho roku tvrzení, že ovocné šťávy neobsahují přídavek cukrů, aby byli spotřebitelé informováni a mohli okamžitě a jasně rozlišit mezi ovocnými šťávami a některými jinými podobnými produkty, pokud jde o přídavek cukrů ve výrobcích. Tento krátký časový úsek se ukázal jako nedostatečný k informování spotřebitelů o tom, že podle nových pravidel o povolených složkách již není přidávání cukrů do ovocných šťáv povoleno. V souladu s částí II bodem 2 pátou odrážkou přílohy I směrnice 2001/112/ES mohou být ovocné nektary, které neobsahují přidané cukry ani sladidla, označeny výživovým tvrzením „bez přidaných cukrů“ nebo jakýmkoli tvrzením, které pro spotřebitele může mít stejný význam, doplněným o údaj „obsahuje přirozeně se vyskytující cukry“. Některým spotřebitelům a zdravotnickým pracovníkům tak stále není jasné, že ovocné šťávy na rozdíl od ovocných nektarů nemohou obsahovat přidané cukry. To by mohlo spotřebitele uvést v omyl, neboť výzkum ukázal, že při volbě mezi několika produkty se stejným nebo velmi podobným výživovým složením, bývají upřednostněny produkty s výživovým tvrzením.

(14)

Zejména s ohledem na skutečnost, že spotřebitelé si stále více uvědomují zdravotní problémy spojené s konzumací cukrů, je proto vhodné revidovat pravidla pro používání tvrzení o cukrech u ovocných šťáv, aby se spotřebitelé mohli informovaně rozhodovat. Je proto vhodné vytvořit zvláštní pravidlo pro dobrovolné používání tvrzení, že ovocné šťávy obsahují pouze přirozeně se vyskytující cukry. Záměrem tohoto tvrzení je poukázat na vlastnosti, které vyplývají z definice ovocných šťáv stanovené směrnicí 2001/112/ES, která uvádí povolené složky v ovocných šťávách. Zavedením tohoto tvrzení jsou spotřebitelům poskytovány pravdivé a přesné informace v souladu cíli informovat spotřebitele o výživových vlastnostech produktů, usnadnit rozlišování mezi ovocnými šťávami na jedné straně a ovocnými nektary na straně druhé a umožnit spotřebitelům informovaně se rozhodovat.

(15)

V důsledku technického pokroku byly nebo jsou vyvíjeny nové zpracovatelské postupy, které zcela nebo částečně odstraňují přirozeně se vyskytující cukry v ovocných šťávách a ovocných šťávách z koncentrátu, aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku spotřebitelů po produktech s nižším obsahem cukru. Tyto produkty mohou být v Unii uváděny na trh, pokud jsou v souladu se všemi příslušnými právními předpisy. Tyto produkty jsou však získávány způsobem zpracování, který není jedním z povolených způsobů zpracování uvedených v části II bodě 3 přílohy I směrnice 2001/112/ES, a jejich celkový obsah cukru je nižší než u šťávy získané z ovoce. Proto nemohou být označeny názvem produktu „ovocná šťáva“, „koncentrovaná ovocná šťáva“ nebo „ovocná šťáva z koncentrátu“.

(16)

Takové produkty jsou na trhu Unie stále dostupnější. S cílem usnadnit uvádění těchto produktů na vnitřní trh a umožnit změnu složení produktů a inovace, a aniž je dotčeno platné právo Unie, by měla být vytvořena nová kategorie produktů pro ovocné šťávy, u nichž bylo množství přirozeně se vyskytujících cukrů sníženo při zachování ostatních základních fyzikálních, chemických, organoleptických a výživových vlastností průměrného druhu šťávy z ovoce, z něhož pochází. Mělo by být možné, aby tyto produkty nesly název „ovocná šťáva se sníženým obsahem cukru“, „ovocná šťáva z koncentrátu se sníženým obsahem cukru“ nebo „koncentrovaná ovocná šťáva se sníženým obsahem cukru“. Aby byl zajištěn soulad s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 (8), měl by být obsah cukru snížen nejméně o 30 % ve srovnání s průměrným druhem ovocné šťávy, ovocné šťávy z koncentrátu a koncentrované ovocné šťávy z ovoce, z něhož pochází. Proto je vhodné zařadit tyto nové kategorie produktů do části I přílohy I směrnice 2001/112/ES a stanovit pravidla pro povolené složky těchto produktů a pro povolené postupy zpracování a látky v části II uvedené přílohy. Stejně jako v případě jiných druhů ovocných šťáv by u těchto nových kategorií produktů nemělo být povoleno používání sladidel nebo přidávání složek se sladivými vlastnostmi.

(17)

V souladu s přílohou I směrnice 2001/112/ES mohou ovocné nektary obsahovat přídavek cukrů nebo med. S cílem podpořit produkci ovoce a jeho uvádění na trh a zároveň zohlednit potřebu motivovat ke změně složení produktů s cílem snížit množství cukrů obsažených v ovocných nektarech by se měl snížit podíl cukrů nebo medu, jež mohou být přidávány do ovocných nektarů, které mají přirozeně nízkou kyselost a jsou chutné.

(18)

Po provedení této směrnice ve vnitrostátním právu budou výrobci nových kategorií ovocných šťáv, tedy ovocné šťávy se sníženým obsahem cukru, koncentrované ovocné šťávy se sníženým obsahem cukru a ovocné šťávy z koncentrátu se sníženým obsahem cukru, používat povolené postupy tak, aby konečný výrobek splňoval vlastnosti požadované směrnicí 2001/112/ES. Za účelem dosažení cílů směrnice 2001/112/ES ve znění této směrnice by však měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o stanovení pravidel týkajících se fyzikálních, chemických, organoleptických a výživových vlastností dotčených produktů se sníženým obsahem cukru, jakož i používání povolených postupů ke snížení množství cukrů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci své přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(19)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o metody analýzy k zajištění souladu s charakteristikami složení určitých druhů ovocných šťáv uváděných na trh v Unii. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(20)

S ohledem na Zelenou dohodu a cíl strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, kterým je podporovat spotřebitele v tom, aby se mohli informovaně rozhodovat, a s ohledem na velký zájem spotřebitelů o označování původu potravin by Komise měla nejpozději 36 měsíců po vstupu této směrnice v platnost předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí proveditelnost jednotlivých možností označování země nebo zemí původu, v nichž bylo ovoce použité k výrobě ovocné šťávy a ovocné dřeně sklizeno, a ke které případně připojí legislativní návrh.

(21)

Část II bod 3 přílohy I směrnice 2001/112/ES upravuje povolené způsoby zpracování a látky pro ovocné šťávy a některé podobné produkty. Stále častěji se používají k přímé lidské spotřebě bílkoviny ze slunečnicových semen, které se ukázaly jako účinný nástroj pro čiření ovocných šťáv. S cílem zohlednit tento další pokrok by měly být bílkoviny ze slunečnicových semen doplněny na seznam povolených způsobů zpracování a látek.

(22)

Stále více se v Unii prodává a konzumuje šťáva získaná z kokosových ořechů. V souladu s čl. 3 bodem 2 směrnice 2001/112/ES je zákonný název tohoto produktu „kokosová šťáva“. Mezinárodní norma vyjádřená ve všeobecné normě Codex Alimentarius pro ovocné šťávy a nektary (CXS 247-2005) však uvádí, že synonymem pro „kokosovou šťávu“, která se získává přímo z kokosového ořechu bez vylisování kokosové dužiny, je název „kokosová voda“. Je proto vhodné doplnit do přílohy III uvedené směrnice „kokosovou vodu“ jako zvláštní název. Aby bylo zajištěno, že tento zvláštní název bude snadno srozumitelný všem spotřebitelům v Unii, je vhodné umožnit používání termínu „kokosová voda“ v úředních jazycích Unie. Jelikož kokosovou šťávu z koncentrátu lze získat naředěním koncentrované kokosové šťávy pitnou vodou, je dále vhodné v příloze V uvedené směrnice definovat minimální hodnotu Brix pro tento produkt.

(23)

Směrnice Rady 2001/113/ES (9) stanoví základní požadavky, pokud jde o výrobu, složení a označování ovocných džemů, rosolů a marmelád a kaštanového krému určených k lidské spotřebě.

(24)

Ustanovení čl. 2 bodu 4 směrnice 2001/113/ES upravuje povinné uvádění obsahu cukru na etiketě, pokud není na etiketě uveden údaj o výživové hodnotě týkající se obsahu cukrů. Tento požadavek šel dále než pravidla stanovená ve směrnici Rady 90/496/EHS (10), podle které bylo uvádění výživových údajů na balených potravinách dobrovolné, pokud nebylo uvedeno výživové tvrzení, a pokud bylo uvedeno výživové tvrzení pro cukry, mělo obsahovat množství cukrů. Směrnice 90/496/EHS byla zrušena a nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (11). Podle uvedeného nařízení je nyní uvádění výživových údajů na obalech povinné. Zvláštní ustanovení o označování cukrů proto již není ve směrnici 2001/113/ES nutné a je vhodné je zrušit.

(25)

S ohledem na Zelenou dohodu a cíl strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, kterým je podporovat spotřebitele v tom, aby se mohli informovaně rozhodovat, a s ohledem na velký zájem spotřebitelů o označování původu potravin by Komise měla nejpozději 36 měsíců po vstupu této směrnice v platnost předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí proveditelnost jednotlivých možností označování země nebo zemí původu, v nichž bylo ovoce použité k výrobě ovocných džemů, rosolů, citrusových marmelád a kaštanového krému sklizeno, a ke které případně připojí legislativní návrh.

(26)

Část I přílohy I směrnice 2001/113/ES stanoví minimální množství ovoce, které se má použít při výrobě džemu, rosolu, džemu výběrového (Extra) nebo rosolu výběrového (Extra). Použití výrazů „džem výběrový (Extra)“ a „rosol výběrový (Extra)“ je vyhrazeno pro výrobky vyrobené z většího množství ovoce ve srovnání s „džemem“ a „rosolem“. Část II uvedené přílohy stanoví minimální obsah rozpustné sušiny, tedy cukrů přirozeně se vyskytujících v ovoci nebo přidaných, pro tyto výrobky a s cílem zohlednit stávající vnitrostátní tradice při výrobě ovocných džemů, rosolů a marmelád a kaštanového krému umožňuje členským státům povolit nižší minimální obsah rozpustné sušiny.

(27)

Pokud se zvýší množství ovoce použitého k výrobě džemů a rosolů, sníží se množství přidaného cukru potřebné k dosažení minimálního obsahu rozpustné sušiny v těchto výrobcích. S cílem motivovat k výrobě džemů a rosolů se zvýšeným obsahem ovoce, a tím podpořit trh s ovocem a zároveň zohlednit potřebu snížit množství volných cukrů, je třeba zvýšit minimální množství ovoce, které se má použít při výrobě džemů a rosolů, stanovené v příloze I směrnice 2001/113/ES. Stejně tak je s cílem pomoci spotřebitelům informovaněji se rozhodovat pro zdravé potraviny vhodné povolit používání vyhrazených názvů definovaných v části I uvedené přílohy pro výrobky, které mají obsah rozpustné sušiny nižší než 60 %, ale splňují podmínky vztahující se na výživové tvrzení „snížený obsah cukrů“ stanovené v příloze nařízení (ES) č. 1924/2006.

(28)

Příloha I směrnice 2001/113/ES omezuje pojem „marmeláda“ na konkrétní směs citrusových plodů. Avšak v řadě úředních jazyků Unie se sice v rámci obchodu používají právní názvy stanovené v uvedené příloze pro označení výrobků, na které se v ní odkazuje, ale spotřebitelé běžně používají pro džemy z jiného ovoce než citrusových plodů výrazy „marmeláda“ a „džem“ jako zaměnitelné. S cílem zohlednit toto běžné používání příslušných výrazů spotřebiteli, pokud k němu dochází, a s ohledem na skutečnost, že harmonizovaným názvem je i nadále výraz „džem“, by členské státy měly mít možnost na svém území povolit, aby se v případě džemů z jiného ovoce než citrusových plodů mohl pro název výrobku „džem“ používat výraz „marmeláda“. Aby se na straně spotřebitelů předešlo nejasnostem, měl by se v důsledku toho v celé Unii pro výrobek dosud definovaný jako „marmeláda“ používat kvůli rozlišení obou kategorií výraz „citrusová marmeláda“, přičemž výraz „citrusová“ lze nahradit názvem použitých citrusových plodů. Je proto vhodné odpovídajícím způsobem revidovat směrnici 2001/113/ES, pokud jde o názvy výrobku „marmeláda“ a „citrusová marmeláda“.

(29)

Na území členského státu, který nevyužije možnost označovat „džem“ výrazem „marmeláda“, protože spotřebitelé v tomto členském státě nepoužívají uvedené výrazy jako zaměnitelné, by však mělo být i nadále možné používat v případě citrusové marmelády vyrobené ze tří nebo více druhů ovoce označení „marmeláda ze směsi ovoce“ nebo „marmeláda z [x] druhů ovoce“, kde „x“ je počet použitých druhů ovoce.

(30)

Příloha II směrnice 2001/113/ES uvádí seznam dalších složek, které mohou být použity při výrobě výrobků, na něž se tato směrnice vztahuje. Šťáva z citrusových plodů může být použita jako okyselující činidlo v džemu, džemu výběrovém (Extra), rosolu a rosolu výběrovém (Extra) z jiných druhů ovoce. V porovnání se šťávou, která není z koncentrátu, je ovocná šťáva v koncentrované formě méně objemná a méně těžká při přepravě, je stabilnější, lze ji déle uchovávat a při výrobě konečného džemu nebo rosolu vyžaduje menší spotřebu energie na odpaření obsahu vody. Její použití při výrobě džemu, džemu výběrového (Extra), rosolu a rosolu výběrového (Extra) je proto udržitelnější než použití čerstvé ovocné šťávy. V uvedené příloze je proto vhodné upřesnit, že v případech, kdy je povoleno používat při výrobě různých kategorií džemu, džemu výběrového (Extra), rosolu a rosolu výběrového (Extra) určité ovocné šťávy, je možné používat tyto šťávy v koncentrované formě.

(31)

Používání potravinářských přídatných látek je v současné době upraveno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 (12), které obsahuje zvláštní ustanovení týkající se džemu a džemu výběrového (Extra). Je proto vhodné zrušit čtvrtou odrážku v příloze III části B bodě 1 směrnice 2001/113/ES a odpovídajícím způsobem změnit přílohu II uvedené směrnice.

(32)

Směrnice Rady 2001/114/ES (13) stanoví definice a společná pravidla pro složení, výrobní specifikace a označování některých druhů zahuštěného a sušeného mléka.

(33)

Bod 3 přílohy I směrnice 2001/114/ES uvádí způsoby zpracování, které jsou povoleny pro zahuštěné a sušené mléko. Aby bylo možné reagovat na vyvíjející se potřeby spotřebitelů, měl by být povolen způsob zpracování umožňující snížit množství laktózy v mléčných výrobcích. Kromě toho by měl být zvláštní název anglického termínu „evaporated milk“ v příloze II uvedené směrnice uveden do souladu s mezinárodními normami definovanými v normě Codex Alimentarius pro zahuštěná mléka (CXS 281-1971).

(34)

Směrnice 2001/110/ES, 2001/112/ES, 2001/113/ES a 2001/114/ES obsahují odkazy na zrušené akty. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES (14) byla zrušena a nahrazena nařízením (EU) č. 1169/2011. Směrnice Rady 89/107/EHS (15) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES (16) byly zrušeny a nahrazeny nařízením (ES) č. 1333/2008. Směrnice 98/83/ES (17) byla zrušena a nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 (18). Tyto odkazy by proto měly být nahrazeny odkazy na příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 1169/2011 a (ES) č. 1333/2008 a směrnice (EU) 2020/2184.

(35)

Směrnice 2001/110/ES, 2001/112/ES, 2001/113/ES a 2001/114/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(36)

S cílem umožnit členským státům přijmout vnitrostátní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí by se měla stanovit lhůta pro provedení v délce 18 měsíců. Aby měly hospodářské subjekty dostatek času přizpůsobit se novým požadavkům, měly by se vnitrostátní předpisy provádějící tuto směrnici použít až po uplynutí 24 měsíců ode dne jejího vstupu v platnost.

(37)

Aby bylo možné zohlednit zájmy hospodářských subjektů, které uvádějí produkty na trh nebo je opatřují etiketami v souladu s požadavky platnými před nabytím účinnosti vnitrostátních předpisů provádějících tuto směrnici, je třeba určit vhodná přechodná opatření. Tato směrnice by proto měla umožnit, aby se uvedené produkty uváděly na trh po omezenou dobu i po skončení období pro její provedení.

(38)

Jelikož cíle této směrnice, totiž změnit pravidla Unie týkající se složení a označování medu, ovocných šťáv, ovocných džemů, rosolů a marmelád a některých druhů zahuštěného a sušeného mléka, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků této směrnice, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

Články 3 a 4 se nahrazují tímto:

3)

Vkládají se nové články, které znějí:

4)

Příloha I se mění takto:

1)

Článek 3 se mění takto:

2)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

3)

Článek 7 se mění takto:

4)

Článek 7a se mění takto:

5)

Vkládají se nové články, které znějí:

(*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“ "

6)

Přílohy I a III se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

7)

V příloze IV oddílu I se dvacátý čtvrtý řádek týkající se „kdoulí“ nahrazuje tímto: „Kdoule (Cydonia oblonga L.) 50“.

8)

V příloze V se mezi řádky týkající se „černého rybízu“ a „hroznového vína“ vkládá nový řádek, který zní:

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

4)

Příloha I se mění v souladu s přílohou II této směrnice.

5)

Příloha II se mění takto:

6)

V příloze III části B bodě 1 se zrušuje čtvrtá odrážka.

1)

V článku 3 se návětí nahrazuje tímto:

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (*6) se vztahuje na produkty vymezené v příloze I této směrnice za těchto podmínek:

(*6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).“ "

2)

Příloha I se mění takto:

3)

V příloze II se písmeno a) nahrazuje tímto: