(1)

Odpadní elektrická a elektronická zařízení (dále jen „OEEZ“) jsou jedním z nejrychleji rostoucích toků odpadu v Unii, který v současnosti roste o 2 % ročně, a pokud není řádně zpracován, představuje vážné riziko pro lidské zdraví i životní prostředí. V roce 2019 bylo v Evropě vyprodukováno v průměru 16,2 kg OEEZ na obyvatele (1), zatímco v Unii bylo v roce 2020 odděleně sebráno přibližně 10,5 kg OEEZ na obyvatele (2), aby byla řádně zpracována v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU (3), a recyklováno. Na OEEZ sebraných tříděným sběrem má drobná spotřební elektronika, jako jsou mobilní telefony, tablety, notebooky a jejich nabíječky, sebraná tříděným sběrem obzvláště nízký podíl. Například míra sběru mobilních telefonů v členských státech je údajně nižší než 5 % a v domácnostech v celé Unii je podle odhadů uloženo 700 milionů nepoužívaných a odpadních mobilních telefonů.

(2)

Sběr a recyklace drobné spotřební elektroniky je navíc obzvláště náročná, protože je nesprávně likvidována prostřednictvím komunálního odpadu, nelegálně vyvážena nebo je s ní jinak nesprávně nakládáno. Například míra recyklace mobilních telefonů se v Unii odhaduje na 12 až 15 %.

(3)

Drobná spotřební elektronika, jako jsou mobilní telefony, tablety a notebooky, má v oběhovém hospodářství vysokou hodnotu, protože obsahuje velké množství materiálů, včetně důležitých kritických surovin, které lze při účinném nakládání s odpadem recyklovat nebo využít. Oběhové modely, jako je opětovné použití, oprava nebo repasování drobné spotřební elektroniky a recyklace vzácných a kritických surovin v ní obsažených, proto pomáhají předcházet vzniku odpadů tím, že výrobky, součásti a druhotné suroviny znovu vracejí do hospodářství. Opravy a opětovné použití elektrických a elektronických zařízení, jakož i příprava OEEZ na opětovné použití a recyklaci mohou navíc v oběhovém hospodářství podpořit vznik zelených pracovních míst. Například činnosti v oblasti opětovného použití elektrických a elektronických zařízení mohou vytvořit 60 až 140 pracovních míst na 1 000 tun shromážděných za účelem opětovného použití (4).

(4)

Při posuzování životnosti drobné spotřební elektroniky, jako jsou mobilní telefony, tablety nebo notebooky, jsou jejich environmentální a sociální dopady spojeny především s fází výroby. Těžba materiálů, včetně výroby kovů a těžby kritických surovin (5), jako jsou kovy platinové skupiny, kobalt, indium, antimon, beryllium, lithium, prvky vzácných zemin, wolfram a tantal, je často spojena s významnými environmentálními, zdravotními a sociálními dopady. Související dopady na životní prostředí a veřejné zdraví zahrnují dopady vyplývající z emisí látek znečišťujících ovzduší a skleníkových plynů, používání nebezpečných látek a vzniku odpadů, zatímco sociální dopady těžby kritických surovin zahrnují společenské konflikty, porušování lidských práv, dětskou práci nebo vyvlastňování půdy (6). Uplatnění zásad oběhového hospodářství na celý životní cyklus a prodloužení životnosti drobné spotřební elektroniky proto může vést k významným přínosům z hlediska účinného využívání zdrojů, dekarbonizace a odstraňování znečištění a podpory trhu s druhotnými surovinami.

(5)

Recyklace a zpětné získávání kritických surovin obsažených v drobné spotřební elektronice je obzvláště důležité s ohledem na rostoucí celosvětovou poptávku po těchto materiálech a možné výpadky dodávek. Kromě toho je Unie v současné době u mnoha těchto surovin závislá téměř výhradně na dovozu. Zlepšení množství i kvality sběru drobné spotřební elektroniky prostřednictvím dobře fungujících systémů zpětného odběru, které spotřebitelům umožňují vracet zařízení, která jsou odpadem nebo již nejsou používána, je proto pro ekonomické využití souvisejících součástek a materiálů zásadní.

(6)

Sdělení Komise z roku 2019 týkající se Zelené dohody pro Evropu (7) zdůrazňuje, že přechod na oběhové hospodářství se musí zaměřit na odvětví náročná na zdroje, jako je například odvětví elektroniky. Mezi navrhovanými opatřeními bylo i posouzení přínosů podpory systémů zpětného odběru, které by motivovaly k vracení nepotřebných zařízení, jako jsou mobilní telefony, tablety a nabíječky. To je podrobněji popsáno ve sdělení Komise z roku 2020 o Akčním plánu pro oběhové hospodářství (8), které vyzývá ke zlepšení sběru a zpracování OEEZ, včetně prozkoumání možností systémů zpětného odběru pro vrácení použitých a odpadních mobilních telefonů, tabletů a nabíječek. Sdělení Komise z roku 2021 týkající se Akčního plánu pro nulové znečištění (9) navíc vyzývá k předcházení vzniku odpadů a k vysoké kvalitě recyklace podporující cíle Unie v oblasti účinného využívání zdrojů a zároveň uznává, že OEEZ patří mezi nejrychleji rostoucí toky odpadů.

(7)

Cílem navrhovaného nařízení o bezpečném zásobování kritickými surovinami (10) je poskytnout rámec pro zajištění bezpečného a udržitelného zásobování kritickými surovinami v Unii. Je určeno na podporu strategických projektů, mimo jiné v oblasti recyklace, a zaměřuje se na zvýšení sběru použitého zboží i toků odpadů, které obsahují příslušné množství kritických surovin.

(8)

Nařízení Komise (EU) 2023/1670 (11) obsahuje pravidla pro zvýšení energetické účinnosti, odolnosti a snadnější opravy a recyklaci chytrých telefonů, mobilních telefonů jiných než chytrých telefonů, bezdrátových telefonů a počítačů typu slate. Zejména požadavky na dostupnost aktualizací verzí operačního systému, na funkce mazání a přenosu dat a na informace o množství některých kritických surovin (kobalt, tantal, neodym a zlato) a na procento recyklovaného obsahu (je-li k dispozici) mají v součinnosti s tímto doporučením za cíl podpořit opětovné použití a recyklaci mobilních telefonů a tabletů.

(9)

Směrnice 2012/19/EU upravuje OEEZ včetně odpadu z drobné spotřební elektroniky. V čl. 3 odst. 1 písm. e) směrnice 2012/19/EU je uvedena definice „odpadního elektrického a elektronického zařízení“, zatímco v čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (12) je „odpad“ definován jako „jakákoli látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil“.

(10)

Směrnice 2012/19/EU ukládá členským státům povinnost zajistit, aby bylo minimalizováno odstraňování OEEZ jako netříděného komunálního odpadu, aby bylo dosaženo vysoké úrovně tříděného sběru a aby bylo zajištěno řádné zpracování všech odděleně sebraných OEEZ. Tato směrnice stanoví roční cíl sběru OEEZ ve výši 65 %, který se použije od roku 2019 na základě průměrné hmotnosti elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh v předchozích třech letech v každém členském státě, nebo alternativně cíl 85 % OEEZ vyprodukovaných ročně na území každého členského státu. Kromě toho tato směrnice stanoví minimální cíle týkající se využití včetně cíle recyklace a přípravy k opětovnému použití pro různé kategorie elektrických a elektronických zařízení.

(11)

Směrnice 2012/19/EU rovněž stanoví konkrétní povinnosti zpětného odběru, aby byl zajištěn oddělený sběr OEEZ. Členské státy jsou povinny zajistit, aby byly zavedeny systémy umožňující bezplatný zpětný odběr OEEZ z domácností. Distributoři mají přijímat zpětný odběr OEEZ při prodeji podobných elektrických a elektronických zařízení. Distributoři mají v maloobchodních prodejnách určité velikosti (13) rovněž zajistit bezplatný sběr velmi malých OEEZ od koncových uživatelů, aniž by byl koncový uživatel povinen koupit elektrické a elektronické zařízení rovnocenného typu, pokud z posouzení nevyplývá, že alternativní stávající systémy sběru jsou pravděpodobně přinejmenším stejně účinné.

(12)

Podle čl. 14 odst. 2 směrnice 2012/19/EU mají členské státy zajistit, aby uživatelé elektrických a elektronických zařízení v domácnostech dostali potřebné informace o systémech zpětného odběru a sběru, které jsou jim k dispozici, a mají rovněž podporovat koordinaci informací o dostupných sběrných místech.

(13)

Přestože od přijetí první směrnice týkající se OEEZ, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES (14), v roce 2003 a v ještě vyšší míře od přijetí směrnice 2012/19/EU bylo dosaženo určitého pokroku, míra přípravy k opětovnému použití, sběru a využití odpadu z drobné spotřební elektroniky je v členských státech stále nízká. V domácnostech se uchovává značné množství takové drobné spotřební elektroniky, a to jak funkční, tak i odpadní, která se kvůli svým malým rozměrům používá jako záložní zařízení, úložiště dat nebo pro možnost dalšího prodeje. K nízké míře vracení přispívá také nedostatečná informovanost o dostupných možnostech zpětného odběru a obavy týkající se ochrany osobních údajů při vracení těchto zařízení k případnému opětovnému použití nebo přípravě na opětovné použití.

(14)

Aby byly zjištěny problémy týkající se nakládání s OEEZ v členských státech a bylo podpořeno jejich řešení, provedla Komise iniciativu na podporu dodržování předpisů v oblasti OEEZ, v jejímž rámci poskytla členským státům doporučení, která mají pomoci zvýšit sběr OEEZ (15). Tato doporučení zahrnují zejména to, aby členské státy vytvořily dostatečnou infrastrukturu pro spotřebitele, která jim umožní vyřadit OEEZ, a aby informovaly spotřebitele o možnostech zpětného odběru, které mají k dispozici. To zahrnuje zajištění toho, aby distributoři plnili své povinnosti týkající se zpětného odběru podle článku 5 směrnice 2012/19/EU a poskytovali spotřebitelům možnost bezplatného vrácení zařízení.

(15)

Studie provedená pro Komisi v roce 2022, jejímž cílem bylo prozkoumat možnosti v Unii pro systémy zpětného odběru mobilních telefonů, tabletů a dalších malých elektrických a elektronických zařízení (16), určila soubor politických opatření ke zvýšení míry zpětného odběru této použité a odpadní drobné spotřební elektroniky, zejména prostřednictvím finančních pobídek, regulačních opatření a zlepšení pohodlí pro spotřebitele. Tato opatření buď jednotlivě, nebo v kombinaci pravděpodobně zvýší účinnost systémů zpětného odběru drobné spotřební elektroniky.

(16)

Systémy zpětného odběru by měli mít možnost provozovat distributoři, poskytovatelé telekomunikačních služeb, soukromé podniky, sociální podniky a subjekty sociální ekonomiky, charitativní organizace, výrobci elektrických a elektronických zařízení nebo organizace, které jejich jménem plní povinnosti rozšířené odpovědnosti výrobců (organizace odpovědných výrobců), a online platformy.

(17)

Jako účinné opatření ke zvýšení míry zpětného odběru odpadních a použitých zařízení bylo označeno využívání finančních pobídek ve formě slev, poukázek, systémů vrácení záloh a peněžních odměn, které jsou spotřebitelům nabízeny při vrácení zařízení. Jak bylo zjištěno u stávajících systémů zpětného odběru, finanční odměna závisí na tom, zda je zařízení vhodné k opětovnému použití, nebo zda má být recyklováno. Použitá zařízení, která jsou vhodná k opětovnému použití, opravě a renovaci, mají vyšší hodnotu při dalším prodeji, a tím se odlišují od těch, která se stala odpadem a jsou shromažďována k recyklaci. Cílené nabídky finančních odměn usnadňují účinný sběr a využití použitých i odpadních zařízení a mají motivovat spotřebitele k odevzdávání drobné spotřební elektroniky, kterou již nepoužívají, ale skladují ji doma. Zkušenosti ukázaly, že tyto programy jsou obvykle účinnější a efektivnější, pokud jsou navrženy na omezenou dobu.

(18)

Pokud je prostřednictvím možnosti zpětného odkupu poskytována finanční odměna za vrácení drobné spotřební elektroniky, měly by být umožněny vhodné nástroje a opatření, které spotřebitelům pomohou při informovaném rozhodování, například poskytnutím prostředků pro výpočet hodnoty jejich zařízení při zpětném odkupu.

(19)

Některé členské státy mají pozitivní zkušenosti s využíváním infrastruktury a sítě poštovních a přepravních služeb, které doručují „až ke dveřím“, ke sběru použitých nebo odpadních elektrických a elektronických zařízení na svém území. Pokud taková opatření v členském státě existují, mohou spotřebitelé v daném členském státě využívat pošty jako místa zpětného odběru nebo poštovní a přepravní služby k zasílání použité nebo odpadní drobné spotřební elektroniky do sběrných míst zřízených v daném členském státě provozovateli zpětného odběru nebo organizacemi odpovědnosti výrobců. Bylo zjištěno, že taková opatření výrazně zlepšují pohodlí spotřebitele při vyřazování drobné spotřební elektroniky.

(20)

Cíle pro opětovné použití a přípravu na opětovné použití byly identifikovány jako klíčové faktory a ukazatele oběhového hospodářství. Stanovení těchto cílů může prostřednictvím vhodných opatření podpořit opětovné použití. Cíle mohou být stanoveny buď jako vnitrostátní cíl spojený se sledováním výsledků, nebo jako povinný cíl stanovený pro konkrétní provozovatele systémů zpětného odběru, jako jsou distributoři nebo organizace odpovědných výrobců.

(21)

Upřednostnění opětovného použití před recyklací je klíčové, protože má potenciál snížit emise skleníkových plynů a spotřebu zdrojů a také vytvářet pracovní místa. Směrnice 2008/98/ES ukládá členským státům povinnost přijmout opatření na podporu opětovného použití v rámci svých programů předcházení vzniku odpadů a sledovat a hodnotit provádění souvisejících opatření týkajících se opětovného použití měřením opětovného použití na základě společné metodiky stanovené prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2021/19 (17). Elektrická a elektronická zařízení představují jednu z kategorií výrobků zahrnutých do uvedeného prováděcího rozhodnutí, u nichž by členské státy měly měřit opětovné použití alespoň jednou za tři roky.

(22)

Cíle využití stanovené v příloze V směrnice 2012/19/EU jsou stanoveny jako kombinovaný cíl pro přípravu k opětovnému použití i recyklaci pro příslušné kategorie elektrických a elektronických zařízení. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2193 (18) vyžaduje, aby členské státy kromě množství recyklovaných OEEZ hlásily Komisi také množství OEEZ připravených k opětovnému použití. Oddělené vykazování přípravy k opětovnému použití umožňuje členským státům získat přehled o příslušných množstvích a případně přijmout iniciativy ke stanovení samostatných cílů pro přípravu k opětovnému použití, aby se podpořilo toto použití a také aby se zvýšily kombinované cíle pro přípravu k opětovnému použití i recyklaci.

(23)

Partnerství mezi organizacemi pro opětovné použití a provozovateli systémů zpětného odběru, jako jsou distributoři, soukromé podniky, organizace odpovědných výrobců, sociální podniky, subjekty sociální ekonomiky a charitativní organizace, by měla pomoci maximalizovat přípravu k opětovnému použití, například podporou oddělení OEEZ, která mají být připravena k opětovnému použití, od ostatních odděleně shromážděných OEEZ a umožněním přístupu k odděleně shromážděným OEEZ pracovníkům středisek pro opětovné použití. Taková partnerství by měla rovněž podpořit měření toků opětovného použití drobné spotřební elektroniky.

(24)

Zlepšení pohodlí a viditelnosti sběrných míst a míst zpětného odběru může ovlivnit spotřebitele, aby vraceli drobnou spotřební elektroniku, kterou již nepoužívají, ale stále ji skladují doma. Databáze by měly usnadnit a zlepšit viditelnost míst zpětného odběru jak pro odpad, tak pro použitá elektrická a elektronická zařízení, a to poskytováním informací o nejbližších místech zpětného odběru prostřednictvím uživatelsky přívětivých map a vyhledávacích nástrojů. Databáze by měly být rovněž využívány k podpoře opětovného použití prostřednictvím mapování míst opětovného použití, oprav nebo renovace elektrických a elektronických zařízení.

(25)

Aby se vyřešily obavy o bezpečnost údajů a zajistilo se, že všechny osobní údaje uložené v drobné spotřební elektronice budou správně spravovány a vymazány pro případné další použití nebo obnovu, některé systémy zpětného odběru mají certifikát, že splňují určité normy pro nakládání s údaji. Mezi příklady norem patří mimo jiné evropská norma EN50614 o požadavcích na přípravu OEEZ k opětovnému použití a standard „R2/Ready for Reuse“.

(26)

Různé studie označily cílené komunikační úsilí nebo informační kampaně na celostátní, regionální nebo místní úrovni za užitečný prostředek ke zvýšení povědomí o důležitosti vracení drobné spotřební elektroniky, která obsahuje kritické suroviny, k informování spotřebitelů o možnostech vracení, které mají k dispozici, a o jejich potenciálních výhodách (např. finanční pobídky) a ke zvýšení celkové míry vracení drobné spotřební elektroniky.

(27)

Zkušenosti členských států s prováděním povinností zpětného odběru stanovených v čl. 5 odst. 2 písm. b) a c) směrnice 2012/19/EU ukázaly, že dodržování předpisů a míru zpětného odběru lze zlepšit přísnějším sledováním a kontrolami, zda distributoři prodávající elektrozařízení, včetně distributorů on-line, zajišťují taková opatření pro zpětný odběr.

(28)

Provozovatelé systémů zpětného odběru použitých elektrických a elektronických zařízení by měli být schopni pokrýt několik značek a modelů a informace o zpětném odběru a možnosti vrácení drobné spotřební elektroniky musí být viditelné a sdělené spotřebiteli v místě prodeje, a to i v případě prodeje online.

(29)

Sdílení znalostí a osvědčených postupů mezi členskými státy umožňuje určit a porovnat nejvhodnější a nejúčinnější přístupy k řešení konkrétních problémů při sběru OEEZ, zejména v souvislosti s drobnou spotřební elektronikou. Komise poskytuje iniciativy a programy, zejména s cílem usnadnit vzájemné učení mezi orgány odpovědnými za životní prostředí a poskytnout podporu přizpůsobenou na míru orgánům členských států, které provádějí politiku a právní předpisy v oblasti životního prostředí. Komise zřídila program pro vzájemné učení (19), který by mohl sloužit k výměně osvědčených postupů týkajících se sběru a zpracování OEEZ, jakož i k výměně informací o opatřeních, která motivují ke zpětnému odběru použité drobné spotřební elektroniky,