(1)

V doporučení Komise 2003/670/ES ze dne 19. září 2003 týkajícím se evropského seznamu nemocí z povolání (1) Komise doporučila členským státům, aby provedly řadu opatření s cílem aktualizovat a zlepšit různé aspekty svých politik v souvislosti s nemocemi z povolání. Uvedená opatření se týkají uznávání, náhrady a prevence nemocí z povolání, stanovení vnitrostátních cílů pro omezení nemocí z povolání, hlášení a registrace nemocí z povolání, shromažďování údajů týkajících se epidemiologie nemocí, podpory výzkumu v oblasti onemocnění souvisejících s pracovní činností, zlepšení diagnostiky nemocí z povolání, šíření statistických a epidemiologických údajů o nemocech z povolání a podpory aktivní úlohy vnitrostátních systémů veřejného zdraví a zdravotní péče při prevenci nemocí z povolání.

(2)

Rozšíření onemocnění COVID-19 postihlo od začátku roku 2020 všechny členské státy, závažně narušilo fungování všech odvětví a služeb a mělo dopad na zdraví a bezpečnost pracovníků v celé Evropské unii (EU). Epidemiologická situace v EU v souvislosti s onemocněním COVID-19 je nyní lepší, a to zejména díky široké dostupnosti očkovacích látek, zůstává však nadále problematická, zejména s ohledem na možné další vlny onemocnění COVID-19 a výskyt variant viru SARS-CoV-2 a rovněž na případy dlouhodobé formy tohoto onemocnění.

(3)

V této souvislosti Komise ve svém sdělení „Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v měnícím se světě práce“ (2) (dále jen „strategický rámec EU“) mimo jiné uvedla, že přistoupí k aktualizaci doporučení Komise 2003/670/ES a zahrne do něj onemocnění COVID-19 s cílem podpořit uznání onemocnění COVID-19 členskými státy jako nemoci z povolání a posílit sbližování.

(4)

V návaznosti na přijetí strategického rámce EU zřídil Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (ACSH) specializovanou pracovní skupinu, kterou pověřil vypracováním návrhu stanoviska k aktualizaci doporučení 2003/670/ES za účelem zahrnutí onemocnění COVID-19, určeného k přijetí výborem ACSH. Dne 18. května 2022 výbor ACSH přijal související stanovisko, v němž doporučuje zařadit onemocnění COVID-19 do přílohy I doporučení 2003/670/ES a doplnit novou položku č. 408 týkající se onemocnění COVID-19 v důsledku pracovních činností v oblasti prevence nemocí, zdravotní a sociální péče a domácí péče, nebo v souvislosti s pandemií v odvětvích, kde se v rámci činností, u nichž bylo prokázáno riziko nákazy COVID-19, tato nákaza rozšířila.

(5)

Toto doporučení zohledňuje stanovisko výboru ACSH a doplňuje onemocnění COVID-19 do přílohy I tohoto doporučení. Pojem „zdravotní a sociální péče“ by měl být chápán jako odkaz na ekonomické činnosti v rámci sekce Q statistické klasifikace NACE Rev. 2 (3). Pokud jde o ekonomické činnosti kromě těch, které spadají do sekce Q statistické klasifikace NACE Rev. 2, stanovené podmínky, tj. existence „pandemické situace“ a „rozšíření nákazy v rámci činností s prokázaným rizikem nákazy“, by měly být chápány jako kumulativní. V tomto ohledu je třeba pojem „pandemická situace“ chápat jako případ, kdy příslušné mezinárodní subjekty, jako je Světová zdravotnická organizace (WHO), prohlásí rozšíření určité nákazy za pandemii. Pojem „rozšíření nákazy“ ve smyslu nového ustanovení tohoto doporučení by měl být definován členskými státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí. „Prokázané“ riziko nákazy existuje u činností, u nichž byla v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí zjištěna příčinná souvislost mezi vykonáváním práce v rámci těchto činností a zvýšenou expozicí viru SARS-CoV-2.

(6)

V souladu se zásadou subsidiarity a s ohledem na příslušné pravomoci EU a členských států v oblasti veřejného zdraví a sociální politiky podle Smluv by stanovení opatření v oblasti veřejného zdraví, která mají být přijata v souvislosti s jakoukoli pandemií, včetně opatření týkajících se pracovišť a podniků, jakož i zjištění rozšíření nákazy v rámci činností s prokázaným rizikem nákazy, mělo být ponecháno na členských státech, které jednají plně v souladu s právem EU, včetně právních předpisů EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V této souvislosti by mělo být zohledněno zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 1082/2013/EU (2020/0322(COD)) (4).

(7)

Zpráva Eurostatu z roku 2021 nazvaná „Possibility of recognising COVID-19 as being of occupational origin at national level in EU and EFTA countries“ (5) (Možnost uznání onemocnění COVID-19 jako nemoci z povolání na vnitrostátní úrovni v zemích EU a ESVO) ukazuje, že většina členských států uznává onemocnění COVID-19 jako nemoc z povolání nebo jako pracovní úraz v souladu s podmínkami stanovenými na vnitrostátní úrovni.

(8)

I když je uznávání nemocí z povolání úzce spjato s koncepcí systémů sociálního zabezpečení, která spadá do pravomoci členských států, Komise se staví za to, aby členské státy uznaly nemoci z povolání uvedené v evropském seznamu nemocí z povolání. Jak je uvedeno ve strategickém rámci EU, na nemoci z povolání je třeba nadále klást větší důraz. V souladu s obecnými zásadami prevence, které tvoří jádro rámcové směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci z roku 1989 (6) a souvisejících směrnic o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, by toto doporučení mělo být hlavním nástrojem prevence nemocí z povolání na úrovni EU. Kromě toho je rovněž důležité podporovat pracovníky s nákazou, a to zejména s nákazou COVID-19, a rodiny, které přišly o rodinné příslušníky v důsledku expozice této nemoci při práci.

(9)

V souladu se strategickým rámcem EU by členské státy měly být vyzvány, aby do tvorby opatření pro účinnou prevenci nemocí z povolání aktivně zapojily všechny zúčastněné strany, zejména sociální partnery.

(10)

Strategický rámec EU poukazuje na potřebu solidnější faktické základny pro legislativní činnost a politiky a na potřebu výzkumu a shromažďování údajů, a to jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni, jako předpoklad prevence nemocí z povolání a pracovních úrazů. Spolupráce a výměna informací, zkušeností a osvědčených postupů má zásadní význam pro lepší analýzu a prevenci v celé EU.

(11)

S ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 (7) i vzhledem k vývoji v souvislosti s pilotními činnostmi týkajícími se evropské statistiky nemocí z povolání zůstává doporučení členským státům, aby předaly Komisi a zpřístupnily zúčastněným stranám statistické a epidemiologické údaje o nemocech z povolání uznaných na vnitrostátní úrovni, nadále relevantní.

(12)

Úlohou Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/126 (8), je mimo jiné poskytovat orgánům a institucím Unie a členským státům dostupné a objektivní technické, vědecké a ekonomické informace a kvalifikované poradenství, které potřebují k tvorbě a provádění uvážlivých a účinných politik zaměřených na ochranu bezpečnosti a zdraví pracovníků, a shromažďovat, analyzovat a šířit technické, vědecké a ekonomické informace v členských státech. Tato agentura by proto měla rovněž hrát důležitou úlohu při výměně informací, zkušeností a osvědčených postupů v oblasti prevence nemocí z povolání.

(13)

Vnitrostátní systémy veřejného zdraví a zdravotní péče mohou hrát důležitou úlohu při zlepšování prevence nemocí z povolání, například zvyšováním informovanosti zdravotnického personálu s cílem zlepšit znalosti a diagnostiku těchto onemocnění.

(14)

S ohledem na výše uvedené a s přihlédnutím na jedné straně ke skutečnosti, že zařazení onemocnění COVID-19 do přílohy I tohoto doporučení spěchá, zejména s ohledem na možné další vlny onemocnění COVID-19 a výskyt variant viru SARS-CoV-2, a na druhé straně ke skutečnosti, že doporučení 2003/670/ES zůstává z valné části relevantní a vhodné pro daný účel, by toto doporučení mělo zařadit onemocnění COVID-19 do přílohy I a převzít obsah doporučení 2003/670/ES, aniž jsou dotčeny další aktualizace tohoto doporučení v pozdější fázi,

1.

co nejdříve zavedly evropský seznam uvedený v příloze I do svých vnitrostátních právních a správních předpisů týkajících se vědecky uznaných nemocí z povolání, u kterých existuje nárok na náhradu a na něž se vztahují preventivní opatření;

2.

podnikly kroky k tomu, aby do svých vnitrostátních právních a správních předpisů zavedly právo pracovníka na náhradu v případě nemoci z povolání, pokud trpí onemocněním, které není uvedeno v příloze I, ale u něhož lze prokázat, že jeho příčina a povaha jsou spojeny s povoláním, zejména pokud je toto onemocnění uvedeno v příloze II;

3.

rozvíjely a zlepšovaly účinná preventivní opatření zaměřená na nemoci z povolání uvedené na evropském seznamu v příloze I, aktivně zapojily všechny zúčastněné strany a tam, kde je to vhodné, si vyměňovaly informace, zkušenosti a osvědčené postupy prostřednictvím Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci;

4.

vypracovaly číselně vyjádřené vnitrostátní cíle, jejichž účelem je snížit míru uznaných nemocí z povolání, zejména těch, které jsou uvedeny na evropském seznamu v příloze I;

5.

zajistily, aby byly všechny případy nemocí z povolání hlášeny, a postupně slaďovaly své statistiky o nemocech z povolání s evropským seznamem v příloze I, a to v souladu s probíhající prací na systému harmonizace evropských statistik o nemocech z povolání, aby byly pro každý případ nemoci z povolání k dispozici informace o původci nebo příčině nemoci, lékařské diagnóze a pohlaví pacienta;

6.

zavedly systém shromažďování informací nebo údajů týkajících se epidemiologie nemocí uvedených v příloze II a jakýchkoli dalších nemocí souvisejících s povoláním;

7.

podporovaly výzkum v oblasti onemocnění souvisejících s pracovní činností, zejména onemocnění uvedených v příloze II a psychosociálních poruch v souvislosti s prací;

8.

zajistily, aby se všeobecně rozšířily doklady napomáhající diagnostice nemocí z povolání uvedených ve vnitrostátních seznamech, a zohlednily přitom zejména pokyny k diagnostice nemocí z povolání, které vydala Komise;

9.

předávaly Komisi a zpřístupňovaly zúčastněným stranám statistické a epidemiologické údaje o nemocech z povolání uznaných na vnitrostátní úrovni, zejména prostřednictvím informační sítě, kterou zřídila Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci;

10.

podporovaly aktivní úlohu vnitrostátních systémů zdravotní péče při prevenci nemocí z povolání, zejména zvyšováním informovanosti zdravotnického personálu s cílem zlepšit znalosti a diagnostiku těchto nemocí.