(1)

Dohoda o přidružení mezi Unií a Ukrajinou (2), včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, vstoupila v platnost dne 1. září 2017.

(2)

Ukrajina zahájila na jaře 2014 ambiciózní program reforem, jejichž cílem je stabilizovat ekonomiku a zlepšit životní podmínky obyvatel. Mezi hlavními prioritami programu jsou boj proti korupci, jakož i ústavní, volební a soudní reformy. Provádění uvedených reforem bylo podpořeno po sobě jdoucími programy makrofinanční pomoci, v jejichž rámci Ukrajina obdržela pomoc ve formě úvěrů v celkové výši 6,6 miliardy EUR. Mimořádná makrofinanční pomoc, která byla poskytnuta v souvislosti s rostoucím napětím na hranicích s Ruskem podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/313 (3), poskytla Ukrajině úvěry ve výši 1,2 miliardy EUR a byla vyplacena ve dvou splátkách ve výši 600 milionů EUR v březnu a květnu 2022. Mimořádná makrofinanční pomoc Unie ve výši až 1 miliardy EUR podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1201 (4) poskytla rychlou a naléhavou podporu ukrajinskému rozpočtu a byla v plné výši vyplacena ve dvou tranších ve dnech 1. a 2. srpna 2022. Tato pomoc přestavovala první fázi plánované úplné mimořádné makrofinanční pomoci Unie Ukrajině ve výši až 9 miliard EUR, kterou Komise oznámila ve svém sdělení ze dne 18. května 2022 nazvaném „Pomoc Ukrajině a její obnova“ a Evropská rada schválila ve dnech 23.–24. června 2022. Toto rozhodnutí představuje druhou fázi provádění uvedené mimořádné makrofinanční pomoci Unie. Vytváří základ pro poskytnutí Ukrajině dalších až 5 miliard EUR makrofinanční pomoci ve formě úvěrů za vysoce zvýhodněných podmínek. Po tomto rozhodnutí by mělo rychle následovat přijetí dalšího rozhodnutí, jímž bude provedena třetí fáze plánované úplné mimořádné makrofinanční pomoci Unie ve výši dalších až 3 miliard EUR, jakmile bude stanovena podoba této pomoci.

(3)

Nevyprovokovaná a neodůvodněná útočná válka Ruska vůči Ukrajině, která byla zahájena 24. února 2022, způsobila Ukrajině ztrátu přístupu na trh a drastický pokles veřejných příjmů, zatímco veřejné výdaje na řešení humanitární situace a zachování kontinuity státních služeb výrazně vzrostly. V této velmi nejisté a nestabilní situaci ukazují nejlepší odhady Mezinárodního měnového fondu (MMF), které se týkají potřeb Ukrajiny v oblasti financování, na mimořádný schodek financování ve výši přibližně 39 miliard USD v roce 2022, z čehož by zhruba polovina mohla být pokryta, pokud by dosud přislíbená mezinárodní podpora byla plně vyplacena. Rychlé poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině ze strany Unie podle tohoto rozhodnutí je za současných mimořádných okolností považováno za vhodnou krátkodobou reakci na značná rizika pro makrofinanční stabilitu Ukrajiny. Další částka mimořádné makrofinanční pomoci Unie ve výši až 5 miliard EUR podle tohoto rozhodnutí má podpořit makrofinanční stabilizaci Ukrajiny, posílit okamžitou odolnost země a podpořit její schopnost dosáhnout oživení, a tím přispět k udržitelnosti veřejného dluhu Ukrajiny a její schopnosti v konečném důsledku dostát svým finančním závazkům.

(4)

Mimořádná makrofinanční pomoc Unie podle tohoto rozhodnutí výrazně přispěje k uspokojení potřeb Ukrajiny v oblasti financování odhadovaných MMF a dalšími mezinárodními finančními institucemi, s přihlédnutím k její schopnosti se financovat z vlastních zdrojů. Při stanovení výše mimořádné makrofinanční pomoci Unie jsou rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od bilaterálních a multilaterálních dárců, nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování na Ukrajině a přidaná hodnota celkového zapojení Unie. Měl by být zohledněn závazek ukrajinských orgánů k úzké spolupráci s MMF při navrhování a provádění krátkodobých mimořádných opatření a jejich záměr spolupracovat s MMF na vhodném hospodářském programu, pokud to podmínky dovolí. O tento program bylo formálně požádáno v srpnu 2022. Cílem mimořádné makrofinanční pomoci Unie by mělo být zachování makrofinanční stability a odolnosti za válečných okolností. Komise by měla zajistit, aby mimořádná makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami a cíli opatření, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími relevantními politikami Unie.

(5)

Mimořádná makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Ukrajině. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu poskytování makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(6)

Poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Přetrvávající válka, a zejména stávající stanné právo by neměly do těchto zásad zasahovat, a to navzdory koncentraci moci v exekutivě.

(7)

S cílem zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie souvisejících s mimořádnou makrofinanční pomocí Unie by Ukrajina měla přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s touto pomocí. Kromě toho by ve smlouvě o úvěru mělo být stanoveno, že Komise bude provádět kontroly, Účetní dvůr bude provádět audity a Úřad evropského veřejného žalobce bude vykonávat své pravomoci v souladu s články 129 a 220 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (5) (dále jen „finanční nařízení“).

(8)

Na mimořádnou makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat přísné požadavky na podávání zpráv a politické podmínky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. Tyto přísné požadavky na podávání zpráv by měly za současných válečných okolností zajistit, aby byly finanční prostředky využívány účinným, transparentním a odpovědným způsobem. Politické podmínky by měly mít za cíl posílit okamžitou odolnost Ukrajiny a její dlouhodobější udržitelnost dluhu, a tím snížit rizika spojená se splácením jejích nesplacených a budoucích finančních závazků.

(9)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(10)

Úvěry poskytnuté podle tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201 by měly mít společnou průměrnou dobu splatnosti nejvýše 25 let.

(11)

Vzhledem k tomu, že úvěry podle tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201 obnášejí rizika pro rozpočet Unie a měly by mít společnou průměrnou dobu splatnosti nejvýše 25 let, na celkovou částku makrofinanční pomoci Unie Ukrajině podle tohoto rozhodnutí a rozhodnutí (EU) 2022/1201 ve výši 6 miliard EUR by se měla vztahovat společná metodika pro řízení finančních a rozpočtových důsledků. Měla by být zejména stanovena stejná úroveň rozpočtového krytí jako odpovídající ochrana proti možnosti potenciálního nesplácení některých nebo všech úvěrů ze strany Ukrajiny ve stanovených termínech. Rezervy poskytnuté z rozpočtu Unie v souvislosti se dvěma soubory úvěrů v rámci mimořádné makrofinanční pomoci Unie by měly být spravovány jako ucelený soubor rezerv. Tím se zvýší odolnost a pružnost rozpočtu Unie v reakci na případné nesplácení. Rozhodnutí (EU) 2022/1201 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(12)

Mimořádná makrofinanční pomoc podle tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201 představuje finanční závazek Unie v rámci celkového objemu záruky pro vnější činnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (7). Na úvěry poskytnuté Ukrajině v rámci mimořádné makrofinanční pomoci Unie v celkové výši až 6 miliard EUR by se měly vztahovat splacené rezervy ve výši 9 % dostupné pro úvěry makrofinanční pomoci v rámci záruky pro vnější činnost. Výše rezervy by měla být financována z finančního krytí plánovaného pro makrofinanční pomoc podle nařízení (EU) 2021/947 pro celkovou částku 540 milionů EUR. Tato částka by měla být přidělena na závazky a vyplacena do společného rezervního fondu v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 stanoveného nařízením Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (8).

(13)

V souladu s čl. 210 odst. 3 finančního nařízení se podmíněné závazky vyplývající z rozpočtových záruk nebo finanční pomoci a hrazené z rozpočtu Unie musí považovat za udržitelné, pokud je jejich předpokládaný víceletý vývoj slučitelný s mezemi stanovenými v nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 a se stropem ročních prostředků na platby stanoveným v čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (9). Aby mohla Unie poskytnout Ukrajině významnou podporu prostřednictvím mimořádné makrofinanční pomoci Unie v nebývalých částkách finančně bezpečným způsobem a zároveň zachovat vysoké úvěrové hodnocení Unie, a tudíž i její schopnost poskytovat účinné financování v rámci svých vnitřních i vnějších politik, je nezbytné náležitě chránit rozpočet Unie před naplněním těchto podmíněných závazků a zajistit jejich finanční udržitelnost ve smyslu čl. 210 odst. 3 finančního nařízení.

(14)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení by měl být společný rezervní fond navýšen o prostředky úměrné rizikům vyplývajícím z podmíněných závazků, které jsou spojeny s touto nebývale rozsáhlou mimořádnou makrofinanční pomocí Unie jedinému příjemci. Bez takového posílení by rozpočet Unie nebyl schopen z finančního hlediska bezpečně poskytnout nebývale rozsáhlou pomoc, kterou si vyžadují ukrajinské potřeby v souvislosti s válkou. Na ochranu rozpočtu Unie by se na mimořádné úvěry Unie v rámci mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši až 6 miliard EUR mělo vztahovat krytí na úrovni 70 % prostřednictvím splacených rezerv (ve výši 9 %), které lze doplnit zárukami ze strany členských států, aby bylo zajištěno rozpočtové krytí ztrát až ve výši dalších 61 % hodnoty úvěrů.

(15)

Zdroje podle nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 jsou vzhledem k celkovým výdajovým prioritám Unie pod vysokým tlakem. Je proto vhodné hledat alternativní řešení pro dodatečné zdroje, které by neovlivnilo běžné výdaje předpokládané ve finančním plánování víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

(16)

Dobrovolné příspěvky členských států ve formě záruk byly shledány vhodným nástrojem k zajištění ochrany nad rámec počáteční splacené rezervy. Záruky členských států by měly být poskytnuty dobrovolně a měly by představovat odpovídající pojistku na podporu rozpočtu Unie poté, co byly nebo v blízkém budoucnu budou vyčerpány rezervy ve společném rezervním fondu s ohledem na finanční závazky podle tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201. Příspěvky v rámci těchto záruk by měly být zahrnuty do částky schváleného finančního závazku, odchylně od čl. 211 odst. 1 prvního pododstavce finančního nařízení. Tyto částky by měly být zohledněny při výpočtu tvorby rezerv vyplývající z míry tvorby rezerv uvedené v čl. 211 odst. 1 finančního nařízení, odchylně od čl. 211 odst. 4 druhého pododstavce finančního nařízení.

(17)

Záruky poskytnuté členskými státy by měly pokrýt úvěr poskytnutý v rámci mimořádné makrofinanční pomoci podle tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201 (dále jen „zahrnutá makrofinanční pomoc“). Tyto záruky by měly být neodvolatelné, bezpodmínečné a splatné na požádání. Tyto záruky by měly zajistit schopnost Unie splácet finanční prostředky vypůjčené na kapitálových trzích nebo od finančních institucí. Čerpání záruk by mělo být vyžadováno, pouze pokud jsou splněny přísné podmínky týkající se přiměřenosti dostupných rezerv a v případě, že Unie od Ukrajiny včas neobdrží splátku úvěrů mimořádné makrofinanční pomoci poskytnutých v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci, aby byly splněny finanční závazky Unie plynoucí z dluhopisů nebo v případě, že došlo ke změně splátkového kalendáře úvěrů poskytnutých v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci. Je třeba čerpat záruky poskytnuté členskými státy na částku odpovídající částce vyplývající ze ztrát z finanční pomoci Ukrajině v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci a doplnit společný rezervní fond na požadovanou úroveň splacených rezerv. Čerpání záruk členských států by měla proběhnout až poté, co byla nebo v blízkém budoucnu bude vyčerpána částka počátečních rezerv vyčleněných s ohledem na mimořádnou makrofinanční pomoc v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci. Částky získané zpět v rámci smluv o úvěru v souvislosti s mimořádnou makrofinanční pomocí Ukrajině v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci by měly být odchylně od čl. 211 odst. 4 písm. c) finančního nařízení vráceny členským státům, které vyhověly výzvě k čerpání záruky.

(18)

V případě, že platba finančních závazků Unie vyplývajících z dluhopisů na mimořádnou makrofinanční pomoc Ukrajině v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci byla dočasně splněna z rezerv vyčleněných ve společném rezervním fondu na krytí jiných finančních závazků Unie, by se čerpání záruk poskytnutých členskými státy mohlo použít k doplnění rezerv na tyto finanční závazky.

(19)

Vzhledem k mimořádné povaze makrofinanční pomoci, která je kryta zárukami, je vhodné spravovat rezervy držené s ohledem na finanční závazky vyplývající z makrofinanční pomoci v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci a pro případné výplaty úvěrů, na které se poskytuje záruka podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU (10), po 15. červenci 2022 odděleně od ostatních finančních závazků podle záruky na vnější činnost a Záručního fondu pro vnější vztahy. Je proto vhodné, aby byly rezervy vyčleněné ve společném rezervním fondu použity výlučně pro účely finančních závazků z mimořádné makrofinanční pomoci v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci, místo toho, aby bylo uplatněno obecné pravidlo stanovené v čl. 31 odst. 6 nařízení (EU) 2021/947. Rovněž je vhodné použít rezervy vyčleněné ve společném rezervním fondu na úvěry zaručené rozhodnutím č. 466/2014/EU vyplacené po 15. červenci 2022 výlučně na finanční závazky z těchto úvěrů a použít na tvorbu rezerv pravidla finančního nařízení namísto toho, aby bylo uplatněno obecné pravidlo stanovené v čl. 31 odst. 8 nařízení (EU) 2021/947. Po tomto kroku by mělo odchylně od článku 213 finančního nařízení následovat vyloučení rezervy vyčleněné na tuto mimořádnou makrofinanční pomoc podle tohoto rozhodnutí z uplatňování efektivní míry tvorby rezerv.

(20)

Relativní podíl příspěvků každého členského státu (dále jen „klíč pro příspěvky“) na celkové zaručené částce by měl odpovídat relativním podílům členských států na celkovém hrubém národním důchodu Unie. Výzvy k čerpání záruk by měly být prováděny v poměrné výši podle uvedeného klíče pro příspěvky.

(21)

Je důležité, aby členské státy co nejrychleji dokončily své vnitrostátní postupy pro vstup těchto záruk v platnost. Vzhledem k naléhavosti situace by doba potřebná pro dokončení těchto postupů neměla opožďovat výplatu naléhavě potřebné makrofinanční pomoci Ukrajině podle tohoto rozhodnutí. Po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, přijetí memoranda o porozumění a podpisu smlouvy o úvěru budou urychleně sjednány úvěry makrofinanční pomoci podle tohoto rozhodnutí.

(22)

Vzhledem k obtížné situaci způsobené ruskou útočnou válkou a v zájmu podpořit Ukrajinu na cestě k dlouhodobé stabilitě je vhodné odchýlit se od čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení a povolit, aby Unie měla možnost pokrýt úrokové náklady týkající se úvěrů podle tohoto rozhodnutí a odpustit správní náklady, jež by jinak Ukrajina hradila. Subvence úrokových sazeb by měla být poskytnuta jako nástroj považovaný za vhodný k zajištění účinnosti podpory ve smyslu čl. 220 odst. 1 finančního nařízení a měla by být hrazena z rozpočtu Unie alespoň během víceletého finančního rámce na období 2021-2027. V průběhu období 2021-2027 by subvence úrokových sazeb měla být hrazena z finančního krytí uvedeného v čl. 6 odst. 2 písm. a) první odrážce nařízení (EU) 2021/947.

(23)

Mělo by být možné, aby Ukrajina mohla každoročně do konce března požádat o subvenci úrokových sazeb a odpuštění správních nákladů. Aby byla umožněna flexibilita při splácení jistiny, mělo by být odchylně od čl. 220 odst. 2 finančního nařízení rovněž možné refinancovat související výpůjčky sjednané jménem Unie.

(24)

V reakci na naléhavé potřeby Ukrajiny v oblasti financování Komise v červenci 2022 schválila přidělení a výplatu další částky ve výši 1,59 miliardy EUR ve formě úvěrů Evropské investiční banky poskytnutých Ukrajině, na které se poskytuje záruka podle vnějšího zápůjčního mandátu na období 2014–2020 (ELM). Protože se však jedná o úvěry poskytnuté ukrajinskému státu nebo za které tento stát ručí, představují pro rozpočet Unie stejnou úroveň rizika jako úvěry v rámci makrofinanční pomoci. Rozpočet Unie by měl následně použít stejný přístup předběžné opatrnosti na tyto expozice, jako tak činí v případě úvěrů makrofinanční pomoci v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci. Toto rozhodnutí proto uplatňuje míru tvorby rezerv na úrovni 70 % na přidělené úvěry v rámci ELM ve výši 1,59 miliardy EUR, jakož i na případné další výplaty úvěrů v rámci ELM poskytnutých Ukrajině. Tato míra tvorby rezerv by měla být použita místo míry tvorby rezerv vyplývající z ustanovení čl. 31 odst. 8 třetí věty nařízení (EU) 2021/947. Tvorba rezerv na úrovni 70 % v případě poskytnutí úvěrů Ukrajině v rámci ELM ve výši 1,59 miliardy EUR bude financována z rozpočtu Unie.

(25)

Každých šest měsíců bude proveden pravidelný přezkum tvorby rezerv na příslušné úvěry makrofinanční pomoci a úvěry v rámci ELM, počínaje 30. červnem 2023 nebo dříve, bude-li to vhodné. Tento přezkum bude zejména posuzovat, zda se situace na Ukrajině vyvíjí způsobem, který by mohl opodstatnit zvýšení nebo snížení míry tvorby rezerv. Komise může opětovně přehodnotit míru tvorby rezerv na bázi ad hoc, zejména v případě, že je to odůvodněno obzvláště důležitou událostí. S cílem zajistit, aby míra tvorby rezerv i nadále odpovídala finančním rizikům, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o případné zvýšení nebo snížení míry tvorby rezerv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(26)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Unie Ukrajině s cílem podpořit zejména její hospodářskou odolnost a stabilitu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(27)

Vzhledem k naléhavosti dané výjimečnými okolnostmi způsobenými nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válkou Ruska je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(28)

S ohledem na situaci na Ukrajině by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,