(1)

Dne 24. září 2021 podal dánský orgán pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (DCCA) (dále jen „žadatel“) Komisi žádost podle čl. 35 odst. 1 směrnice 2014/25/EU (dále jen „žádost“). Žádost je v souladu s čl. 1 odst. 1 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/1804 (2).

(2)

Žádost se týká výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z konvenčních a obnovitelných zdrojů v Dánsku.

(3)

Nevztahuje se však na následující:

(4)

Výroba a velkoobchodní prodej elektřiny vyrobené z konvenčních a obnovitelných zdrojů energie představuje činnost související s dodávkami elektřiny v souladu s článkem 9 směrnice 2014/25/EU.

(5)

V souladu s odst. 1 písm. a) přílohy IV směrnice 2014/25/EU a vzhledem k tomu, že volný přístup na trh je možné předpokládat na základě čl. 34 odst. 3 prvního pododstavce uvedené směrnice, Komise přijme na žádost do 90 pracovních dnů prováděcí rozhodnutí.

(6)

Podle odst. 1 čtvrtého pododstavce přílohy IV směrnice 2014/25/EU může Komise tuto lhůtu prodloužit po vyjádření souhlasu těch, kdo o udělení výjimky požádali. Vzhledem k tomu, že orgán DCCA dne 4. března 2022 poskytl dodatečné informace, je lhůta, kterou má Komise pro rozhodnutí o této žádosti k dispozici, stanovena na den 31. července 2022.

(7)

Směrnice 2014/25/EU se vztahuje na zadávání zakázek na výkon činností souvisejících s dodávkami elektřiny do pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí elektřiny, pokud daná činnost není vyňata podle článku 34 uvedené směrnice.

(8)

V souladu s článkem 34 směrnice 2014/25/EU se zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon činnosti, na kterou se tato směrnice vztahuje, touto směrnicí neřídí, pokud je tato činnost v členském státě, kde se vykonává, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, u kterých neplatí omezený přístup. Přímé vystavení hospodářské soutěži je posuzováno na základě objektivních kritérií, která zohledňují zvláštní vlastnosti dotčeného odvětví (3). Toto posouzení je nicméně omezeno příslušnými krátkými lhůtami a skutečností, že musí vycházet z informací dostupných Komisi, které nelze doplnit časově náročnějšími metodami, jako jsou zejména veřejné ankety určené dotčeným hospodářským subjektům (4). V této souvislosti, ačkoli se o otázce, zda je určitá činnost přímo vystavena hospodářské soutěži, rozhodne na základě kritérií, která jsou v souladu s ustanoveními SFEU o hospodářské soutěži, není nutné, aby tato kritéria byla přesně totožná s kritérii uvedenými v ustanoveních právních předpisů EU o hospodářské soutěži (5).

(9)

Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy Unie k otevření daného odvětví nebo jeho části hospodářské soutěži. Tyto právní předpisy jsou uvedeny v příloze III směrnice 2014/25/EU. Pokud jde o výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny, uvedená příloha odkazuje na směrnici 2009/72/ES, zrušenou směrnicí (EU) 2019/944 (6) s účinkem od 1. ledna 2021. Podle žadatele Dánsko provedlo směrnici (EU) 2019/944 (7). Tudíž volný přístup na trh podle čl. 34 odst. 3 směrnice 2014/25/EU lze předpokládat.

(10)

Přímé vystavení hospodářské soutěži by se mělo hodnotit na základě různých ukazatelů, z nichž žádné nejsou samy o sobě nezbytně rozhodující. Pokud jde o trh, na který se toto rozhodnutí vztahuje, podíly na trhu představují jedno kritérium, které by mělo být zohledněno spolu s dalšími kritérii, jako je konkurenční tlak vyvíjený výrobci ze sousedních zemí nebo počet uchazečů v nabídkových řízeních na kapacitu energie z obnovitelných zdrojů.

(11)

Cílem tohoto rozhodnutí je stanovit, zda jsou služby, na něž se žádost vztahuje, vystaveny takové míře hospodářské soutěže (na trzích, na které není omezen přístup ve smyslu článku 34 směrnice 2014/25/EU), která bude dostačovat k tomu, že i v případě neuplatňování podrobných pravidel pro zadávání veřejných zakázek stanovených ve směrnici 2014/25/EU bude zadávání veřejných zakázek za účelem výkonu dotčených činností probíhat transparentním a nediskriminačním způsobem založeným na kritériích, která kupujícím umožňují určit řešení, jež je z celkového hlediska ekonomicky nejvýhodnější.

(12)

Toto rozhodnutí je založeno na právním a skutkovém stavu ze září 2021, jak se jeví na základě informací předložených žadatelem a z veřejně dostupných informací.

(13)

Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud dotčený členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy Unie k otevření daného odvětví nebo jeho části hospodářské soutěži. Dánsko dle žadatele provedlo směrnici (EU) 2019/944 prostřednictvím 29 vnitrostátních opatření. To bylo potvrzeno Dánskou energetickou agenturou (8). Proto má Komise za to, že podmínky volného přístupu na trh jsou de iure splněny.

(14)

Pokud jde o fakticky volný přístup, Komise konstatuje pokrok při uvolňování dánského trhu výroby elektřiny od jeho otevření hospodářské soutěži v roce 1999. Účast Dánska na energetické burze Nord Pool a rozvoj možností propojení hrálo významnou úlohu při posilování konkurenčního tlaku. Pokud jde o výrobu z obnovitelných zdrojů, zejména pokud jde o mořské větrné parky, lákají nabídková řízení organizovaná dánskými orgány stále větší počet účastníků.

(15)

Komise dospěla k závěru, že přístup na trh na území Dánska je pro účely tohoto rozhodnutí považován de iure a fakticky za volný.

(16)

Na základě praxe Komise v oblasti fúzí podniků (9) lze v odvětví elektřiny rozlišit tyto relevantní výrobkové trhy: i) výroba a velkoobchodní dodávky; ii) přenos; iii) distribuce a iv) maloobchodní dodávky. Zatímco některé tyto trhy lze dále rozčlenit, dosavadní praxe Komise (10) nerozlišovala mezi trhem výroby elektřiny a trhem velkoobchodních dodávek, neboť výroba jako taková představuje pouze první krok v hodnotovém řetězci, avšak objem vyrobené elektřiny je prodáván na velkoobchodním trhu. To bylo u severských zemí potvrzeno konkrétněji (11).

(17)

V rámci své praxe v oblasti fúzí podniků Komise navíc došla k závěru, že relevantní výrobkový trh v severském regionu zahrnuje elektřinu prodávanou jak prostřednictvím dvoustranných smluv, tak na platformě Nord Pool, a to jak v případě Elspot (denní trh), tak Elbas (vnitrodenní trh) (12).

(18)

Žadatel tvrdí, že podnikové smlouvy o nákupu elektřiny by měly být zahrnuty do oblasti působnosti příslušného trhu. Tyto smlouvy jsou dvoustrannými smlouvami mezi výrobcem elektřiny a zákazníkem (obvykle velkým uživatelem elektřiny), na jejichž základě uživatel nakupuje elektřinu přímo od výrobce. Obchodní společnosti uzavírají smlouvy o nákupu elektřiny s výrobci energie z konvenčních i obnovitelných zdrojů a při jejich uzavírání si konkurují.

(19)

Stejně jako u jiných dvoustranných transakcí musí zákazníci uzavírající smlouvy o nákupu elektřiny uzavřít smlouvu se subjektem zúčtování za účelem řízení svých odchylek. Pokud jde o vyrovnávání výroby/produkce elektrické energie, výrobci (např. vlastníci mořských větrných parků) musí sladit svou předpokládanou výrobu elektřiny v reálném čase, tj. přizpůsobit předpokládanou výrobu skutečné výrobě. Na tuto odpovědnost nemá vliv způsob, jakým se výrobce rozhodne vyrobenou elektřinu prodávat, ani podnikové smlouvy o nákupu elektřiny.

(20)

Pokud jde o to, zda elektřina z konvenčních i obnovitelných zdrojů patří na stejný výrobkový trh, dospěla Komise v závislosti na skutkovém stavu k různým závěrům. Zjistila, že výroba elektřiny z konvenčních i obnovitelných zdrojů v Německu (13) a Itálii (14) by měla být zařazena na odlišné výrobkové trhy.

(21)

V případě Nizozemska (15) však Komise zjistila, že výroba i velkoobchodní dodávky elektřiny z konvenčních i obnovitelných zdrojů jsou součástí téhož relevantního výrobkového trhu. Pokud jde o severský region, Komise v rámci své praxe v oblasti fúzí podniků považovala zdroj elektřiny pro účely definice produktu za irelevantní (16).

(22)

Žadatel tvrdí, že situace v Dánsku se od situace v Německu a Itálii uvedené ve výše uvedeném rozhodnutí liší a podobá se sporné situaci v Nizozemsku. Žadatel předložil tabulky, které podrobně uvádějí podobnosti a rozdíly mezi dánským, německým, italským a nizozemským případem. Žadatel upozorňuje na to, že hlavní rozdíly oproti situaci v Německu a Itálii spočívají v neexistenci zákonem stanovené výkupní ceny, absenci přednostního výkupu a ve skutečnosti, že elektřina z obnovitelných zdrojů se prodává na velkoobchodním trhu za stejnou cenu jako elektřina z konvenčních zdrojů.

(23)

Ve svém rozhodnutí o fúzi společností Fortum a Uniper (17) Komise připomněla, že relevantní výrobkový trh v severském regionu zahrnuje jak výrobu, tak velkoobchodní prodej elektřiny bez ohledu na zdroje výroby a obchodní kanály, a že zahrnuje elektřinu prodávanou na základě dvoustranných smluv a na severské energetické burze Nord Pool.

(24)

Pokud jde o elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů, žádost se týká mořských větrných parků Horns Rev 3, Vesterhav Syd, Vesterhav Nord a Kriegers Flask, jakož i budoucích mořských větrných parků, včetně mořského větrného parku Thor. Všechny dotčené režimy podpory podléhaly rozhodnutím Komise, která potvrzovala jejich slučitelnost s pravidly EU pro státní podporu (18).

(25)

Kromě toho se prémie vyplácené za využití větrné energie při výrobě v důsledku intenzivnější hospodářské soutěže v oblasti výroby snížily na minimum. V případě všech výše uvedených větrných parků uspořádala Dánská energetická agentura otevřené nabídkové řízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Nabídkové řízení týkající se parku Horns Rev 3 (400 MW), které se konalo v roce 2015, mělo čtyři uchazeče, řízení ohledně parku Kriegers Flak (600 MW), konané v roce 2016, mělo sedm uchazečů a řízení ohledně parku Vesterhav Nord/Sud (350 MW), konané v roce 2016, mělo tři uchazeče.

(26)

Zajištění rizik se provádí před zahájením nabídkových řízení, přičemž dánské orgány nyní lépe rozumějí fungování trhu a navázaly skutečný tržní dialog.

(27)

Celkové náklady na obnovitelné technologie, jako jsou větrné turbíny na moři nebo sluneční fotovoltaické systémy, se také výrazně snížily. Proto v roce 2010 v případě mořského větrného parku Anholt činila prémie vítězné nabídky 105 øre/kWh, zatímco v roce 2016 v případě mořského větrného parku Kriegers Flak činila 37 øre/kWh.

(28)

Dánsko má rovněž v úmyslu uvést do provozu tři nové velké mořské větrné parky. První mořský větrný park musí mít kapacitu přibližně 800 MW, zatímco zbývající mořské větrné parky musí mít kapacitu nejméně 800 MW. Dánská energetická agentura vyzve k podání nabídek v rámci nabídkových řízení pro každý budoucí mořský větrný park.

(29)

Stejně jako ve svém prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2018/71 (19) o vynětí týkajícím se výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Nizozemsku Komise konstatuje, že přidělování subvencí podléhá hospodářské soutěži prostřednictvím nabídkového řízení, které usměrňuje chování výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů, pokud jde o jejich politiku v oblasti zadávání zakázek. To v Dánsku staví výrobu elektřiny z konvenčních i obnovitelných zdrojů (v případě mořských větrných parků, které jsou předmětem žádosti) na stejnou úroveň.

(30)

Pro účely vyhodnocení podmínek stanovených v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU a aniž je dotčeno použití práva hospodářské soutěže, Komise za relevantní výrobkový trh považuje trh výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny (se zahrnutím podnikových smluv o nákupu elektřiny) vyrobené v konvenčních i mořských větrných parcích, na které se žádost o výjimku vztahuje.

(31)

V roce 2006 Komise v rozhodnutí o fúzi stanovila (20) pro účely velkoobchodního prodeje elektřiny dva samostatné zeměpisné trhy: východní Dánsko („DK2“) a západní Dánsko („DK1“), a to vzhledem k tomu, že v té době neexistovalo žádné přímé propojení mezi oběma dánskými dražebními (nebo cenovými) oblastmi. Ke stejnému závěru dospěla Komise v rozhodnutí o propojovacím vedení DE-DK v roce 2018 (21).

(32)

V roce 2014 dánská Rada pro hospodářskou soutěž ve svém rozhodnutí o virtuální elektrárně provedla šetření na trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Dánsku (22). Tímto rozhodnutím dánská Rada pro hospodářskou soutěž zrušila předchozí závazky přijaté společností Elsam A/S v rámci fúze společností Elsam A/S a Nesa A/S v roce 2004. Dánská Rada pro hospodářskou soutěž částečně podpořila větší zeměpisný trh než DK1. Oblast DK1 je propojena s Norskem, Švédskem a Německem prostřednictvím přenosových spojení. Velkoobchodní cena fyzické elektřiny se v oblasti DK1 v roce 2013 lišila od cen ve všech připojených cenových zónách během méně než 10 % hodin. Většinu hodin byla velkoobchodní cena v oblasti DK1 stejná jako v jedné z připojených cenových zón, což představovalo podporu širšího zeměpisného trhu než je západní Dánsko. Otázka, zda existuje širší zeměpisný trh než západní Dánsko, byla ponechána otevřená. V roce 2019 dánská Rada pro hospodářskou soutěž (23) uvedla, že trh výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny je svým rozsahem vnitrostátní, avšak otázku, zda stanovit širší nebo užší definici zeměpisného trhu, ponechala otevřenou. Tento závěr vycházel z následujících precedentních případů: 1) rozhodnutí M.8660 Fortum/Uniper, ve kterém Komise dospěla k závěru ohledně existence vnitrostátního trhu ve Švédsku, 2) rozhodnutí M.3268 Sydkraft a Graninge, v němž Komise zjistila, že Švédsko představuje trh oddělený od Finska a Dánska pouze během nevýznamného počtu hodin, což naznačilo, že velkoobchodní trh s elektřinou je svým rozsahem širší než vnitrostátní, a 3) rozhodnutí ohledně virtuální elektrárny (VPP) dánské Rady pro hospodářskou soutěž, u něhož nalezla známky většího zeměpisného trhu než je oblast DK1 v důsledku vývoje na trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Dánsku. Možnosti propojení mezi Dánskem a sousedními zeměmi byly od roku 2006 výrazně rozšířeny. Do provozu byla uvedena, popřípadě byla rozšířena, propojovací vedení Skagerrak (s Norskem), Kontiskan (se Švédskem) a Kontek (s Německem). Kabel Cobra (propojení s Nizozemskem) byl uveden do provozu v roce 2019. V rámci Dánska nyní západní a východní část Dánska spojuje Velký Belt.

(33)

Důkazy poskytnuté žadatelem (24) ukazují rostoucí cenovou korelaci mezi východním a západním Dánskem, jakož i se sousedními cenovými zónami Švédska, Norska a Německa (SE3, SE4, NO2 a DE). Například oblast DK1 měla stejnou cenu jako jedna z ostatních oblastí (DK2, SE3, SE4, NO2 a DE), a to u 91,7 % hodin v roce 2013 a 96,3 % v roce 2018; v případě oblasti DK2 to bylo 97,8 % v roce 2013 a 98,6 % v roce 2018. Naopak počet hodin, během kterých měla oblast DK1 odlišnou cenu od ostatních oblastí, klesl od roku 2013 do roku 2018 z 8,3 % na 3,7 %; v případě oblasti DK2 procentuální hodnota klesla z 2,2 % na 1,4 %.

(34)

Podle společnosti Energinet má Dánsko na propojovacích vedeních se sousedními zeměmi velmi velkou kapacitu, která se rovná přibližně 90 % jeho domácího špičkového zatížení. Úzká integrace se sousedními zeměmi Dánska znamená, že Dánsko má samostatnou spotovou tržní cenu elektřiny pouze přibližně 10 % času. Ve zbývajícím čase je velkoobchodní cena společná buď s Norskem, Švédskem, nebo Německem.

(35)

V roce 2019 mělo mezinárodní propojení mezi východním Dánskem (DK2) a Německem dostupnou obchodní kapacitu ve výši 90 % celkové kapacity propojovacího vedení v exportním směru a 95 % v importním směru. Zbývající zahraniční propojení měla dostupnou obchodní kapacitu v exportním směru mezi 60 a 88 % celkové kapacity propojovacího vedení. Obchodní kapacita mezi západním Dánskem (DK1), Norskem a Švédskem byla v roce 2019 ve srovnání s rokem 2018 nižší. Na druhou stranu byla obchodní kapacita vůči Německu u obou dánských dražebních oblasti vyšší. Propojení Cobra mělo v roce 2019 dostupnou obchodní kapacitu v exportním i importním směru 87 % z celkové kapacity propojovacího vedení.

(36)

Komise si všímá existence cenových omezení v obou zónách zvenčí: Oblast DK1 má stejné ceny jako ostatní oblasti u 89,3 % hodin a oblast DK2 u 98,4 % hodin. Pro informaci, v bodě 28 rozhodnutí o fúzi společností Fortum a Uniper dospěla Komise k závěru, že čtyři švédské nabídkové zóny tvoří jeden zeměpisný trh vzhledem k tomu, že mají společnou cenu pro 89,7 % hodin. Komise rovněž podotýká, že dle žadatele jsou čtyři největší hráči s tržními podíly nad 10 % přítomni jak v oblasti DK1, tak v oblasti DK2.

(37)

Pro účely vyhodnocení podmínek stanovených v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU a aniž je dotčeno použití práva hospodářské soutěže, má Komise za to, že relevantní zeměpisný trh pro výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny (se zahrnutím podnikových smluv) vyrobené z konvenčních i obnovitelných zdrojů, které jsou předmětem žádosti, lze ponechat otevřený, a to jak v případě samostatného trhu pro oblast DK1 i DK2, tak v případě jednotného národního dánského trhu.

(38)

Všechny výpočty podílů na trhu a ukazatele týkající se podílu výroby elektřiny se zakládají na vstupních informacích od žadatele.

(39)

Ve své analýze Komise zohledňuje několik činitelů. Zatímco tržní podíly představují důležité hledisko, v úvahu se bere také konkurenční tlak vyvíjený výrobci ze sousedních zemí a počet uchazečů v nabídkových řízeních na kapacitu energie z obnovitelných zdrojů.

(40)

Na trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Dánsku jsou v současné době přítomni tři hlavní účastníci trhu, na něž se vztahují pravidla zadávání veřejných zakázek podle směrnice 2014/25/EU. Jsou to Ørsted A/S (dále jen Ørsted) (50,1 % ve vlastnictví dánského státu), dánská dceřiná společnost Vattenfall, Vattenfall AB) (dále jen Vattenfall) (100 % vlastněná švédským státem) a HOFOR Energiproduktion A/S (dále jen HOFOR), v současné době ve vlastnictví města Kodaně.

(41)

Aktuálně na burze Nord Pool obchoduje osmnáct dánských společností. Většina těchto společností, jako jsou Danske Commodities a Centrica Energy Trading, není podle směrnice 2014/25/EU veřejnými podniky.

(42)

V roce 2018 a 2019 byl podíl společnosti Ørsted na společném trhu DK1-DK2 (z hlediska výroby) [20 až 30] % a [10 až 20] %, tržní podíl společnosti Vattenfall činil [5 až 10] % a [10 až 20] % a tržní podíl společnosti HOFOR činil [0 až 5] % a [0 až 5] %. Většími konkurenty těchto společností, na které se nevztahují pravidla zadávání veřejných zakázek, jsou společnost Vindenergi Danmark (tržní podíl ve výši [40 až 50] % a [40 až 50] %) a společnost Energi Danmark ([10 až 20] % a [10 až 20]%). Tržní podíly na trzích oblastí DK1 a DK2 se pohybovaly zhruba ve stejném rozmezí (Ørsted [20 až 30] % v oblasti DK1 a [10 až 20] % v oblasti DK2 v roce 2018, [20 až 30] % v oblasti DK1 a [10 až 20] % v oblasti DK2 v roce 2019, Vattenfall [5 až 10] % v oblasti DK1 a [0 až 5] % v oblasti DK2 v roce 2018, [10 až 20] % v oblasti DK1 a [0 až 5] % v oblasti DK2 v roce 2019, HOFOR [0 až 5] % v oblasti DK1 a [5 až 10] % v oblasti DK2 v roce 2019). Pokud je relevantní zeměpisný trh širší než Dánsko, byly by tyto tržní podíly menší.

(43)

Dovoz a vývoz je velmi významným rysem dánského trhu s elektřinou. V letech 2018 a 2019 se spotřeba elektřiny pohybovala okolo 33,5 TWh. Dovoz v roce 2018 představoval přibližně 45,6 % celkové spotřeby, zatímco vnitrostátní výroba v roce 2018 pokryla 41 % spotřeby a 48 % v roce 2019. Významný je také vývoz, který v letech 2018 a 2019 činil 73 % a 62 % dánské výroby elektřiny.

(44)

To demonstruje vysokou míru integrace dánského trhu s elektřinou do širšího zeměpisného trhu, v důsledku čehož vzniká konkurenční tlak, který prostřednictvím přeshraničních propojovacích vedení vyvíjí výrobci elektřiny ze sousedních zemí především (nikoli však výhradně) na dánské výrobce.

(45)

Pokud jde o velkoobchodní spotové ceny, severské ceny se stanoví na burze Nord Pool. Průměrná hodinová cena na spotovém trhu v oblasti DK1 a DK2 v roce 2019 činila 38,50 a 39,84 EUR/MWh, což v obou oblastech představuje pokles o 13 % oproti roku 2018. Systémová cena v roce 2019 činila 38,94 EUR/MWh. Cena v rámci severského systému je fiktivní spotovou cenou, která by platila, pokud by celý severský region byl jednou dražební oblastí. Oblast DK1 má obecně nižší ceny než oblast DK2 z důvodu poměrně velké instalované kapacity větrných turbín v oblasti DK1, což pomáhá tlačit ceny dolů. Průměrná spotová cena v roce 2019 činila v Norsku 39,28 EUR/MWh, v Německu 37,68 EUR/MWh a ve Švédsku 38,79 EUR/MWh a velmi se podobala ceně v oblasti DK1 a DK2.

(46)

V Dánsku se přibližně 6 procent elektřiny obchoduje na jednotném evropském vnitrodenním trhu Xbid. Vnitrodenní trh se zakládá na kontinuálním obchodování, kdy se obchody uskutečňují řízením podle nabídnuté ceny (pay-as-bid) na rozdíl od denního trhu, který je založen na aukci s jednotnou zúčtovací cenou. Vnitrodenní trh slouží k úpravě plánů spotřeby a výroby s ohledem, mimo jiné, na obnovení zůstatků portfolia. To znamená, že cena jednotlivých hodin na vnitrodenním trhu bude začínat na spotové ceně a poté, nastanou-li během okna obchodování nepředvídatelné události, se bude pohybovat směrem nahoru nebo dolů. Roční průměrná cena na vnitrodenním trhu v oblasti DK1 v roce 2019 činila 35,1 EUR/MWh. V oblasti DK2 činila 36,7 EUR/MWh. V roce 2018 činila průměrná cena v oblasti DK1 40,4 EUR/MWh a v oblasti DK2 41,9 EUR/MWh.

(47)

Další výpočty zahrnuté v žádosti (25) ukazují, že ceny v oblasti DK1 a DK2 jsou po většinu času stejné jako v jedné nebo více sousedních cenových zónách. V letech 2018 a 2019 byly ceny v oblasti DK1 stejné jako v jiné cenové oblasti regionu (DK2, SE3, SE4, NO2 a DE) po 94,8 % a 96,3 % času; ceny v oblasti DK2 byly stejné jako v některé další cenové oblasti regionu (DK1, SE3, SE4, NO2 a DE) po 98,8 % a 98,6 % času. Kromě toho je korelace mezi oběma dánskými zónami, severským systémem a německými velkoobchodními cenami poměrně vysoká. V období 2017–2018 se pohybovala mezi 64 a 83 %.

(48)

Dánsko na propojovacích vedeních se sousedními zeměmi disponuje velmi velkou kapacitou, která se rovná přibližně 90 % jeho domácího špičkového zatížení. Úzká integrace se sousedními zeměmi Dánska znamená, že Dánsko má v oblasti DK1 a DK2 samostatnou spotovou tržní cenu elektřiny pouze u přibližně 10 % času. Ve zbývajícím čase je velkoobchodní cena v oblasti DK1 a DK2 společná buď s Norskem, Švédskem, nebo Německem.

(49)

Komise shledává, že tyto prvky poukazují na velmi výrazné sbližování cen elektřiny v Dánsku s cenami v zemích severského regionu a v Německu.

(50)

Na základě žádosti mají zadavatelé omezený podíl na trhu výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Dánsku.

(51)

Vysoká úroveň dovozu a vývozu elektřiny v porovnání s objemem elektřiny vyrobené v Dánsku v kombinaci s kapacitou propojovacího vedení se sousedními zeměmi ukazuje, že elektřina a její velkoobchodní trh v Dánsku jsou z velké části integrovány do širšího nadnárodního trhu. Přestože zeměpisný trh není nutně nadnárodní, vlivem dovozu elektřiny do Dánska je v každém případě vyvíjen konkurenční tlak na dánské velkoobchodní ceny elektřiny po významný počet hodin každý rok.

(52)

To dále potvrzují údaje poskytnuté žadatelem, které se týkají velkoobchodních cen, jež prokazují, že dánské ceny jsou velmi podobné cenám v rámci celé burzy Nord Pool a německým cenám.

(53)

Cílem tohoto rozhodnutí je stanovit, zda jsou výroba a velkoobchodní prodej elektřiny vystaveny takové úrovni hospodářské soutěže (na trzích s volným přístupem), která zajistí, že i v případě neuplatňování podrobných pravidel pro zadávání veřejných zakázek stanovených ve směrnici 2014/25/EU bude zadávání veřejných zakázek za účelem výkonu dotčených činností probíhat transparentním a nediskriminačním způsobem založeným na kritériích, která zadavateli umožňují určit řešení, jež je z celkového hlediska ekonomicky nejvýhodnější.

(54)

S ohledem na výše zkoumané faktory může Komise dojít k závěru, že činnost v podobě výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny pocházející z konvenčních zdrojů a z mořských větrných parků, která je předmětem nabídkového řízení v Dánsku, je přímo vystavena hospodářské soutěži na trhu, na nějž není omezen přístup ve smyslu čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU.

(55)

Pro účely tohoto rozhodnutí a aniž je dotčeno uplatňování práva hospodářské soutěže, z 11. až 53. bodu odůvodnění vyplývá, že výroba a velkoobchodní prodej elektřiny z konvenčních zdrojů a mořských větrných parků, které jsou předmětem nabídkového řízení v Dánsku, jsou vystaveny hospodářské soutěži na trhu, na který není omezen přístup ve smyslu článku 34 směrnice 2014/25/EU. Z tohoto důvodu by se směrnice 2014/25/EU dále neměla vztahovat na zakázky, jejichž cílem je umožnit provozování uvedené činnosti v Dánsku.

(56)

Směrnice 2014/25/EU by se měla i nadále vztahovat na zakázky, jejichž cílem je umožnit provozování činností, které jsou z žádosti výslovně vyloučeny.

(57)

Toto rozhodnutí je založeno na právním a skutkovém stavu z října 2021 až března 2022, jak se jeví na základě informací předložených žadateli. Jeho revize je možná, pokud by podmínky pro použitelnost článku 34 směrnice 2014/25/EU po zásadních změnách právního či skutkového stavu již nebyly splněny.

(58)

Připomíná se, že článek 16 směrnice 2014/23/EU (26) stanoví výjimku z použití této směrnice na koncese udělované veřejnými zadavateli, pokud v členském státě, ve kterém mají být tyto koncese prováděny, bylo podle článku 35 směrnice 2014/25/EU stanoveno, že činnost je přímo vystavena hospodářské soutěži v souladu s článkem 34 uvedené směrnice. Vzhledem k tomu, že byl učiněn závěr, že činnost v podobě výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny, jež je předmětem žádosti, je vystavena hospodářské soutěži na trhu, na který není omezen přístup, budou koncese mající umožnit výkon těchto činností v Dánsku, vyňaty z oblasti působnosti směrnice 2014/23/EU.

(59)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Poradního výboru pro veřejné zakázky,