(1)

Na žádost Rumunska ze dne 7. srpna 2020 poskytla Rada prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2020/1355 (2) Rumunsku finanční pomoc ve formě půjčky v maximální výši 4 099 244 587 EUR s maximální průměrnou splatností 15 let s cílem doplnit vnitrostátní úsilí Rumunska při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovat na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Půjčka měla být Rumunskem použita k financování režimů zkrácené pracovní doby, podobných opatření a opatření souvisejících se zdravím podle článku 3 prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1355.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Rumunsku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To vedlo k opakovanému náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů Rumunska na nová opatření, konkrétně opatření uvedená v 11., 12. a 16. až 34. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí a opatření uvedená v čl. 3 písm. a), c), d), e), f), g), h) a i) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1355.

(4)

Rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Rumunsko provedlo v letech 2020, 2021 a 2022 s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, měla a stále mají dramatický dopad na veřejné finance. V roce 2020 Rumunsko vykazovalo schodek veřejných financí ve výši 9,3 % hrubého domácího produktu (HDP) a veřejný dluh ve výši 47,2 % HDP, což se ke konci roku 2021 změnilo na 7,1 % a 48,8 %. Podle prognózy Komise z jara 2022 má Rumunsko ke konci roku 2022 vykazovat schodek veřejných financí ve výši 7,5 % HDP a veřejný dluh ve výši 50,9 % HDP. Předpokládá se, že HDP Rumunska v roce 2022 vzroste o 2,6 %.

(5)

Dne 26. května 2022 Rumunsko požádalo Unii o rozšíření seznamu opatření, na něž již Rada poskytla finanční pomoc prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2020/1355, aby se dále doplnilo jeho vnitrostátní úsilí v letech 2020 při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „žádost“). Rumunsko zejména zavedlo a dále rozšířilo řadu režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření uvedených v 6. až 12. bodě odůvodnění.

(6)

„Mimořádné nařízení vlády č. 30/2020“ (3), uvedené v čl. 3 písm. a) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1355, přiznává dávku zaměstnancům zaměstnavatelů, kteří omezují nebo dočasně přerušují svou činnost v důsledku dopadů rozšíření onemocnění COVID-19. Po dobu nouzového stavu je dávka omezena na 75 % základní mzdy těchto zaměstnanců (ale nejvýše 75 % průměrné hrubé mzdy v hospodářství). Toto opatření bylo prodlouženo do prosince 2021 „mimořádným nařízením vlády č. 111/2021“ (4) a „mimořádným nařízením vlády č. 2/2022“ (5) do března 2022.

(7)

„Mimořádné nařízení vlády č. 132/2020“ (6), uvedené v čl. 3 písm. c) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1355, zavedlo režim zkrácené pracovní doby, v jehož rámci má zaměstnavatel v případě dočasného omezení činnosti způsobeného nouzovým stavem nebo stavem pohotovosti možnost zkrátit pracovní dobu zaměstnanců až o 50 %. Během období zkrácení pracovní doby mají dotčení zaměstnanci nárok na odškodnění ve výši 75 % rozdílu mezi hrubou mzdou za běžnou pracovní dobu a jejich skutečnou mzdou. Toto opatření bylo pozměněno „zákonem č. 58/2021“, který je prodloužil do června 2022, tedy tři měsíce po skončení stavu pohotovosti.

(8)

Článek XV „mimořádného nařízení vlády č. 30/2020“ (7) a článek 3 „mimořádného nařízení vlády č. 132/2020“ (8), uvedené v čl. 3 písm. d) a e) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1355, zavedly dvě opatření pro osoby samostatně výdělečně činné a osoby vykonávající svobodná povolání. Těm, kdo v důsledku dopadů rozšíření onemocnění COVID-19 zcela přestali pracovat, stát poskytuje po dobu nouzového stavu dávku ve výši 75 % průměrné hrubé mzdy v Rumunsku. Těm, kdo si zkrátí pracovní dobu, poskytuje stát příspěvek až do výše 41,5 % průměrné hrubé mzdy, a to až do června 2022, tedy tři měsíce po skončení stavu pohotovosti. První opatření uvedené v čl. 3 písm. d) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1355 bylo prodlouženo „mimořádným nařízením vlády č. 111/2021“ (9) a „mimořádným nařízením vlády č. 2/2022“. Druhé opatření uvedené v čl. 3 písm. e) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1355 bylo prodlouženo „zákonem č. 58/2021“ (10).

(9)

„Mimořádné nařízení vlády č. 132/2020“ (11), schválené „zákonem č. 282/2020“ (12), a jeho následné změny „mimořádné nařízení vlády č. 182/2020“ (13), „mimořádné nařízení vlády č. 211/2020“ (14), které bylo schváleno „zákonem č. 58/2021“ (15), „mimořádné nařízení vlády č. 220/2020“ (16), „mimořádné nařízení vlády č. 226/2020“ (17), „mimořádné nařízení vlády č. 44/2021“ (18), „mimořádné nařízení vlády č. 111/2021“ (19) a „mimořádné nařízení vlády č. 2/2022“ (20), uvedené v čl. 3 písm. f) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1355, zavedly opatření poskytující příspěvek na podporu ve výši 35 % splatné odměny za pracovní den po dobu nejvýše tří měsíců pro pomocné pracovníky, kteří přestanou pracovat kvůli přerušení obchodních činností v důsledku dopadů rozšíření onemocnění COVID-19. Toto opatření bylo prodlouženo do června 2022, tedy tři měsíce po skončení stavu pohotovosti.

(10)

Článek 3 „zákona č. 19/2020“ (21), rozšířený ustanovením čl. 4 odst. 3 „mimořádného nařízení vlády č. 147/2020“ (22) a článku 7 „mimořádného nařízení vlády č. 110/2021“ (23), stanovil bonus za péči o děti pro zaměstnance vnitrostátního systému obrany, vězení, jednotek veřejného zdraví a dalších kategorií veřejného sektoru stanovených ministerskými nařízeními. Dávka je podmíněna tím, že druhý rodič nevyužívá alternativních práv, která rodičům přiznávají dny pro dohled nad dětmi v případě dočasného uzavření vzdělávacích zařízení. Toto opatření lze považovat za opatření podobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť poskytuje podporu příjmu zaměstnancům, která pomůže s hrazením nákladů na péči o děti v době uzavření škol, a tím pomáhá rodičům pokračovat v práci a předchází ohrožení pracovního poměru. Opatření bylo v průběhu času prodlouženo včetně školního roku 2021 a 2022 a rozšířeno také na zaměstnance soukromého sektoru.

(11)

„Zákon č. 136/2020“ (24) a jeho následné změny, jakož i článek 13 „mimořádného nařízení vlády 70/2020“ (25), na které se odkazuje v žádosti, přiznaly nemocenskou dávku osobám v karanténě a osobám s diagnózou infekce COVID-19.

(12)

Článek 6 „mimořádného nařízení vlády č. 132/2020“ (26), na který se odkazuje v žádosti, obsahoval opatření pro jednorázovou finanční podporu ve výši 2 500 RON pro zaměstnavatele na každého zaměstnance pracujícího na dálku na nákup balíčků technologického zboží a služeb nezbytných pro výkon práce na dálku. Opatření se vztahuje na zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci pracovali na dálku během nouzového stavu a stavu pohotovosti alespoň 15 pracovních dnů v roce 2020. Toto opatření lze vzhledem k jeho zamýšlenému účelu a hospodářskému účinku považovat za opatření podobné režimům zkrácené pracovní doby, jak je uvedeno v nařízení (EU) 2020/672. Tím, že usnadňuje práci na dálku v souvislosti s pandemií COVID-19, pomáhá zachovat pracovní poměr. Poskytuje také podporu příjmu zaměstnanců ve formě vedlejšího příspěvku, který pomáhá pokrýt náklady na výdaje na práci z domova umožňující výkon práce během omezení volného pohybu osob a následných omezení.

(13)

Rumunsko rovněž zavedlo a dále rozšířilo řadu opatření souvisejících se zdravím s cílem řešit rozšíření onemocnění COVID-19. Těmi jsou zejména opatření uvedená v 14. až 34. bodě odůvodnění.

(14)

„Mimořádné nařízení vlády č. 11/2020“ (27), prodloužené článkem 2 „mimořádného nařízení vlády č. 131/2020“ (28) a článkem 6 „zákona č. 136/2020“ (29), uvedené v čl. 3 písm. g) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1355, poskytuje bonus za dodatečnou práci pracovníkům specializovaných struktur Národního ústavu veřejného zdraví, okresních ředitelství pro veřejné zdraví a Bukurešťského ředitelství pro veřejné zdraví, které mají za cíl koordinovat a provádět opatření prevence a omezení událostí souvisejících s celosvětovou mimořádnou situací v oblasti veřejného zdraví v důsledku infekce COVID-19. Opatření poskytuje dávku ve výši 75 % základního platu za odpracované hodiny za běžnou pracovní dobu a 100 % základního platu za hodiny odpracované o víkendech, státních svátcích a jiných dnech, které nejsou počítány jako pracovní dny. Toto opatření lze považovat za opatření související se zdravím ve smyslu nařízení (EU) 2020/672. Toto opatření bylo v letech 2020, 2021 a 2022 prodlouženo a zůstane v platnosti tak dlouho, jak bude WHO kvalifikovat COVID-19 jako celosvětovou pandemii.

(15)

Článek 7 „zákona č. 56/2020“ (30) a jeho následná změna „mimořádným nařízením vlády č. 116/2021“ (31), uvedené v čl. 3 písm. i) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1355, přiznávají jako dočasné opatření bonus za zvlášť nebezpečné pracovní podmínky ve výši až 30 % přiznaný za uznání zásluh zdravotnického personálu, který se podílel na zdravotních opatřeních proti onemocnění COVID-19. Opatření platilo v období od března 2020 do srpna 2020. Opatření bylo rozšířeno na pracovníky odpovědné za prosazování hygienických opatření v rámci ministerstva vnitra.

(16)

Ustanovení čl. 1 odst. 1a a 1b „mimořádného nařízení vlády č. 131/2020“ (32), na která se odkazuje v žádosti, umožňují poskytovat příplatek ve výši 30 % až 40 % základního platu zaměstnancům okresních ředitelství pro veřejné zdraví a Bukurešťského ředitelství pro veřejné zdraví. Výkonnému řediteli a jeho zástupcům má náležet příplatek ve výši 40 % základního platu; státní zaměstnanci zaměstnaní v kontrolní službě v oblasti veřejného zdraví mají dostávat příplatek ve výši 30 % základního platu.

(17)

Ustanovení čl. 19 odst. 3 „zákona č. 136/2020“ (33), na které se odkazuje v žádosti, přiznává příspěvek na dočasné přidělení ve výši 50 % a denní příplatek ve výši 2 % základního platu pro zdravotnické odborníky, nelékařský zdravotnický personál a pomocný personál ve veřejném systému. Příspěvek je pro personál vyslaný v situacích epidemiologického nebo biologického rizika na dobu 30 dnů do zdravotnických zařízení s nedostatkem personálu, který je odpovědný za omezení a prevenci šíření onemocnění COVID-19.

(18)

Jediný článek „rozhodnutí vlády č. 254/2020“ (34), jediný článek „rozhodnutí vlády č. 840/2020“ (35), jediný článek „rozhodnutí vlády č. 383/2021“ (36), jediný článek „rozhodnutí vlády č. 1072/2021“ (37) a „rozhodnutí vlády č. 496/2022“ (38), na které se odkazuje v žádosti, umožnily dočasně financovat mzdové náklady spojené s otevřením 2 000 nových pracovních míst pro posílení zdravotnických ředitelství a veřejných ambulantních služeb (po 1 000 v každém z nich), aby se zabránilo šíření onemocnění COVID-19.

(19)

Jediný článek bod 3 „rozhodnutí vlády č. 1035/2020“ (39), na který se odkazuje v žádosti, poskytuje příplatek ve výši 75 % až 85 % základního platu pro odborný zdravotnický personál a pomocný zdravotnický personál z veřejných zdravotnických zařízení, případně jejich struktur, a pro odborný personál z paraklinických zdravotnických struktur, který se přímo podílí na přepravě, vybavení, hodnocení, diagnostice a léčbě pacientů s onemocněním COVID-19.

(20)

„Mimořádné nařízení vlády č. 1031/2020“ (40) a „mimořádné nařízení vlády č. 3/2021“ (41), na která se odkazuje v žádosti, upravují vyplácení odměn zdravotně-hygienickému personálu a zdravotnickým registračním pracovníkům, kteří vykonávají svou činnost v očkovacích centrech COVID-19 organizovaných na jiných místech než ve zdravotnických zařízeních. Z tohoto opatření byly rovněž financovány běžné a kapitálové výdaje na zprovoznění očkovacích center (organizovaných na jiných místech než ve zdravotnických zařízeních).

(21)

„Mimořádné nařízení vlády č. 3/2021“ (42) a „rozhodnutí vlády č. 1031/2020“ (43), na která se odkazuje v žádosti, upravují vyplácení odměn zdravotně-hygienickému personálu a zdravotnickým registračním pracovníkům, kteří vykonávají svou činnost v očkovacích centrech COVID-19 organizovaných ve zdravotnických zařízeních, a odměnu rodinným lékařům za činnosti poskytované za tímto účelem.

(22)

„Rozhodnutí vlády č. 1031/2020“ (44), na které se odkazuje v žádosti, upravilo nákup dávek vakcíny proti onemocnění COVID-19. Rámcové dohody uzavřela Komise jménem členských států a na jejich účet.

(23)

„Rozhodnutí vlády č. 201/2020“ (45), „rozhodnutí vlády č. 1103/2020“ (46) a „nařízení ministra zdravotnictví č. 725/2020“ (47), na která se odkazuje v žádosti, upravovala výdaje na karanténu osob ve vymezených oblastech s potvrzenou diagnózou COVID-19, osob na seznamu sestaveném podle metodiky dohledu nad COVID-19 a zdravotnického personálu s diagnózou COVID-19, které nevyžadují hospitalizaci, nebo personálu, který přišel do styku s pacienty a rozhodl se zůstat mimo svůj domov. Opatření se vztahuje na obecné příspěvky (na takové položky, jako je strava, ubytování, doprava a léky).

(24)

„Rozhodnutí vlády č. 1092/2020“ (48), „rozhodnutí vlády č. 380/2021“ (49), „rozhodnutí vlády č. 1017/2021“ (50) a „rozhodnutí vlády č. 1190/2021“ (51), na která se odkazuje v žádosti, povolila nákup léku remdesivir a léku s monoklonálními protilátkami pro léčbu COVID-19, který obsahuje kasirivimab a imdevimab. Zadávací řízení na oba léky provedla jménem členských států Komise podle rámcových smluv (52).

(25)

„Nařízení ministra zdravotnictví č. 487/2020“ (53), na které se odkazuje v žádosti, stanovilo nákup léků pro léčbu pacientů nakažených COVID-19. Ministerstvo zdravotnictví uzavřelo rámcovou smlouvu na nákup přípravku tocilizumabum.

(26)

„Nařízení vlády č. 19/2021“ (54) a „zákon č. 55/2020“ (55), na které se odkazuje v žádosti, upravují pobídky ve formě stravenek ve výši 100 RON osobám, které se nechají plně očkovat.

(27)

Článek 5 „mimořádného nařízení vlády č. 131/2020“ (56), na které se odkazuje v žádosti, stanovil dočasné zvýšení základního platu o 30 % pro zaměstnance prefektur, kteří se podílejí na prevenci a boji proti následkům onemocnění COVID-19, na období od srpna 2020 do února 2021.

(28)

„Mimořádné nařízení vlády č. 186/2020“ (57), na které se odkazuje v žádosti, pokrylo výdaje na 200 dodatečných rezidenčních lékařů, kteří jsou zapotřebí kvůli pandemii.

(29)

„Mimořádné nařízení vlády č. 11/2020“ (58), na které se odkazuje v žádosti, povolilo nákup zdravotnických prostředků a osobních ochranných pomůcek pro boj s pandemií (například ochranné obuvi, rukavic, roušek, ventilátorů, nosítek) s cílem vytvořit a konsolidovat nouzové zdravotnické zásoby.

(30)

„Zákon č. 319/2006“ (59), „zákon č. 55/2020“ (60) a „společná vyhláška ministra práce a ministra zdravotnictví č. 3577/831/2020“ (61), na které se odkazuje v žádosti, upravily nákup hygienických ochranných prostředků pro zaměstnance ministerstva vnitra.

(31)

„Mimořádné nařízení vlády č. 197/2020“ (62), na které se odkazuje v žádosti, upravilo platby dobrovolníkům z řad studentů medicíny, kteří pracovali pro nemocnice nebo zdravotnická zařízení za účelem poskytování pomoci v naléhavých případech.

(32)

„Nařízení ministra zdravotnictví č. 487/2020“ (63), na které se odkazuje v žádosti, umožnilo nákup dvou farmaceutických výrobků (molnupiravir a anakinra), které se používají pro léčbu pacientů nakažených COVID-19.

(33)

Článek 51 „zákona č. 95/2006“ (64), „rozhodnutí vlády č. 155/2017“ (65) a „nařízení ministra zdravotnictví č. 377/2017“ (66), na které se odkazuje v žádosti, upravovaly financování testování na COVID-19 na úrovni specializovaných jednotek. Služby laboratorního vyšetření RT-PCR financované v rámci Národního programu dohledu nad prioritními infekčními onemocněními a jejich kontroly se provádějí u kategorií osob stanovených novou metodikou dohledu nad akutním respiračním syndromem COVID-19 nebo na základě nařízení ministra zdravotnictví.

(34)

„Nařízení ministra zdravotnictví č. 58/4/2022“ (67), na které se odkazuje v žádosti, upravilo financování testování na COVID-19 rodinnými lékaři. Testovací činnost prováděná rodinnými lékaři je financována převody ze státního rozpočtu prostřednictvím rozpočtu ministerstva zdravotnictví do rozpočtu jednotného národního fondu zdravotního pojištění.

(35)

Rumunsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Rumunsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 3 321 482 911 EUR z důvodu vnitrostátních opatření, která Rumunsko přijalo za účelem řešení socioekonomických dopadů rozšíření onemocnění COVID-19. Tato částka představuje náhlý a prudký nárůst, neboť souvisí rovněž jak s novými opatřeními, tak i s prodloužením stávajících opatření, jež přímo souvisejí s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, která se týkají značné části podniků a pracovní síly v Rumunsku. Rumunsko má v úmyslu financovat 353 704 624 EUR ze zvýšené částky výdajů z finančních prostředků Unie.

(36)

Komise Rumunsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na šíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost ze dne 26. května 2022, v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672.

(37)

Náklady Rumunska na opatření související se zdravím, včetně dodatečných nebo prodloužených opatření souvisejících se zdravím uvedených ve 14. až 34. bodě odůvodnění, činí 2 141 579 582 EUR. Vzhledem k potřebě zajistit pomocný charakter této kategorie opatření je třeba snížit částku finanční pomoci na podporu opatření souvisejících se zdravím, neboť by měla představovat méně než polovinu celkové finanční pomoci plánované na všechna způsobilá opatření.

(38)

Finanční pomoc již poskytnutá prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/1355 by se proto měla vztahovat i na nová opatření uvedená uvedena v 11., 12. a 16. až 34. bodě odůvodnění.

(39)

Finanční pomoc poskytnutá prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/1355 by se měla snížit z 4 099 244 587 EUR na 3 000 000 000 EUR. Rumunsko je i nadále odhodláno plně absorbovat poskytnutou finanční pomoc a mělo by určit další způsobilá opatření pro případ, že by se stávající opatření ukázala jako nedostatečná.

(40)

Rumunsko a Komise by měly toto rozhodnutí zohlednit v dohodě o půjčce uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2020/672.

(41)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(42)

Rumunsko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Rumunsko tyto výdaje provedlo,

1)

V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

2)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

3)

Článek 4 se nahrazuje tímto: