PŘÍLOHA I

INDIVIDUÁLNÍ PODMÍNKY, KOLEKTIVNÍ PODMÍNKY A ORGANIZACE ÚČASTI ČLENSKÝCH STÁTŮ PODLE ČLÁNKŮ 4 A 5

1.   INDIVIDUÁLNÍ PODMÍNKY

1.1   Vlastnictví vhodného senzoru SST, který je k dispozici pro dílčí složku SST, nebo přístup k němu a lidské zdroje pro jeho provoz:

1.1.1   Vlastnictví senzoru SST nebo přístup k němu

1.1.1.1

Pro účely čl. 57 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 (1) se členský stát považuje za vlastníka senzoru SST, pokud podle svého vnitrostátního práva disponuje ve vztahu k danému senzoru a k datům, která poskytuje, odpovídajícím právním titulem a držbou.

1.1.1.2

Pro účely čl. 57 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/696 se má za to, že členský stát má přístup k senzoru SST, pokud třetí strana nemůže potřebná data poskytovaná tímto senzorem odepřít a – v případě sledovacího senzoru – členský stát nebo ustavující národní subjekt může nařídit předložení žádosti o provedení úkolu.

1.1.2   Vhodný senzor SST

1.1.2.1

Pro účely čl. 57 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/696 se senzor SST považuje za vhodný z provozního hlediska, pokud je zařazen do kategorie A (podle definice v bodě 2.2.1.1).

1.1.2.2

Pro účely čl. 57 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/696 se senzor SST považuje za vhodný z jiného než provozního hlediska, pokud je zařazen do kategorie B nebo C (podle definice v bodě 2.2.1.1).

1.1.3   Senzor, který je k dispozici pro SST

Pro účely čl. 57 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/696:

1.1.3.1

Má se za to, že senzor SST je k dispozici pro SST z provozního hlediska: pokud je tento senzor zařazen v kategorii A podle definice v bodě 2.2.1.1 a je splněna alespoň jedna z následujících podmínek: a) senzor musí být alespoň z 20 % vyhrazen pro úkoly partnerství SST, ale u sledovacích senzorů lze akceptovat nižší procentní podíl, pokud je to odůvodněno studiemi architektury; b) úkol senzoru související s SST má přednost před jakýmikoli jinými úkoly daného senzoru.

1.1.3.2

Má se za to, že senzor SST je k dispozici pro SST z jiného než provozního hlediska, pokud jsou splněny následující podmínky: a) senzor je uveden v kategorii B nebo C (podle definice v bodě 2.2.1.1); b) členský stát může prokázat, že technologická a provozní rizika jsou zvládnuta.

1.1.4   Technické a lidské zdroje pro provoz senzoru

Součástí návrhu musí být informace, které prokazují, že pro provoz senzoru jsou a budou k dispozici technické a lidské zdroje.

1.1.5   Zabezpečení senzorů SST

1.1.5.1

Za bezpečnostní aspekty navrhovaného senzoru SST odpovídá členský stát.

1.1.5.2

Členský stát provede a zajistí počáteční posouzení rizik navrhovaného senzoru SST. Posouzení rizik zahrnuje: — schopnost senzoru pracovat s utajovanými informacemi, — zavedená technická, smluvní a provozní opatření, která zajišťují, aby třetí strana nemohla data poskytovaná daným senzorem odepřít a – v případě sledovacího senzoru – senzor byl schopen přijmout žádost o provedení úkolu, provést jej a šířit výsledky, — související zbytková rizika.

1.2   Vlastnictví vhodných kapacit pro provozní analýzu a zpracování dat, které jsou navrženy speciálně pro účely SST a jsou pro SST k dispozici, nebo přístup k těmto kapacitám:

1.2.1   Vlastnictví kapacit SST pro provozní analýzu a zpracování dat nebo přístup k nim

1.2.1.1

Pro účely čl. 57 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/696 se členský stát považuje za vlastníka kapacity SST pro provozní analýzu a kapacity SST pro zpracování dat, pokud podle svého vnitrostátního práva disponuje ve vztahu k těmto kapacitám a k datům a informacím, které poskytují, odpovídajícím právním titulem a držbou.

1.2.1.2

Pro účely čl. 57 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/696 se má za to, že členský stát má přístup ke kapacitě SST, pokud třetí strana nemůže data a informace poskytované prostřednictvím této kapacity odepřít.

1.2.1.3

Má se za to, že kapacita SST v souvislosti s jejím přispíváním k partnerství SST ve vývoji, pokud jsou splněny následující podmínky: — datum uvedení této kapacity do provozu je známo, předchází poskytování služeb SST ze strany partnerství SST a není pozdější než 30. června 2023, — členský stát může prokázat, že technologická rizika jsou zvládnuta a že na vnitrostátní úrovni byly vyčleněny investice na vývoj této kapacity.

1.2.2   Vhodné kapacity SST pro provozní analýzu a zpracování dat

1.2.2.1

Kapacita pro zpracování dat se považuje za „vhodnou“, pokud zahrnuje hardwarová a softwarová řešení nezbytná ke zpracování dat SST a k poskytování příslušných informací SST a/nebo poskytování služeb SST. Obsahuje prvky nezbytné k tomu, aby mohla být kdykoliv v provozu.

1.2.2.2

Kapacita pro provozní analýzu se považuje za „vhodnou“, pokud zahrnuje jak hardwarová a softwarová řešení, tak vyškolené analytiky, aby bylo možné vytvářet informace SST a poskytovat služby SST.

1.2.3   Zabezpečení kapacit

Za účelem splnění povinnosti podle čl. 57 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2021/696 musí být v návrhu odůvodněny tyto prvky.

1.2.3.1

Žádající členský stát je odpovědný za bezpečnostní aspekty navrhovaných kapacit SST.

1.2.3.2

Žádající členský stát provede a zajistí počáteční posouzení rizik navrhovaných kapacit SST. Počáteční posouzení rizik zahrnuje zejména: — schopnost kapacit pracovat s utajovanými informacemi, — zavedená technická, smluvní a provozní opatření, která zajišťují, aby tato kapacita nebyla odepřena ustavujícímu národnímu subjektu daného členského státu, — související zbytková rizika.

2.   KOLEKTIVNÍ PODMÍNKY A PODROBNÁ PRAVIDLA FUNGOVÁNÍ ORGANIZAČNÍHO RÁMCE ÚČASTI ČLENSKÝCH STÁTŮ NA SST

Za účelem splnění povinnosti týkající se akčního plánu podle čl. 57 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2021/696 musí být v návrhu uvedeny tyto prvky.

2.1   Architektura systému Unie

2.1.1   Dodání technické a funkční architektury

Partnerství SST předloží návrh obsahující technickou architekturu a funkční architekturu systému SST.

Navrhovaná technická architektura musí vycházet ze studií architektury a musí jimi být odůvodněna.

2.1.1.1   Studie architektury

Partnerství SST navrhne systém SST, který bude vycházet ze studií architektury a bude jimi odůvodněn.

Pro architekturu provozního systému SST dodá studii architektury zahrnující senzory uvedené v kategorii A (podle definice v bodě 2.2.1.1).

Pro architekturu „plánovaného vývoje systému SST“ dodá studii architektury zahrnující senzory uvedené v kategorii A a v kategoriích B a/nebo C (podle definice v bodě 2.2.1.1), pokud jsou potřebné údaje o plánovaných senzorech k dispozici.

Studie architektury se provádějí nejméně jednou za tři roky, aby se zohlednil potenciální vývoj systému SST, potřeby uživatelů, technický vývoj, přidání nových senzorů (s ohledem na rozpočtové krytí SST) a zúžení rozsahu senzorů.

2.1.1.2   Všeobecná technická architektura

Všeobecná technická architektura představuje podrobné prvky tvořící systém SST:

—	monitorovací funkci,

—	funkci zpracování včetně dat a informací, databáze a katalogu,

—	funkci poskytování služeb, aby bylo zajištěno poskytování služeb SST uvedených v čl. 55 odst. 1 nařízení (EU) 2021/696.

Všeobecná technická architektura musí zahrnovat bezpečnostní aspekty, které obsahují alespoň následující prvky:

—	ochrana infrastruktury a poskytování služeb,

—	ochrana utajovaných dat a informací,

—	správa prostředků a identifikace zranitelných míst,

—	ochrana proti fyzickým a kybernetickým útokům a manipulaci s datovými toky,

—	detekce narušení, správa a kontinuita provozu,

—	přiměřenost z hlediska dodržování pokynů vydaných v souladu s rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/698 (2).

2.1.1.3   Všeobecná funkční architektura

Funkční architektura je založena na funkční analýze (jak je definována v příloze IV) a funkčním popisu.

Všeobecná funkční architektura zahrnuje rovněž rozdělení činností mezi jednotlivé týmy odborníků s cílem zajistit rozdělení činností mezi jednotlivé členy partnerství SST, aby se zaručilo poskytování služeb SST uvedených v čl. 55 odst. 1 nařízení (EU) 2021/696 a zajistily se rozhodovací mechanismy.

Všeobecná funkční architektura zahrnuje následující bezpečnostní aspekty:

—	vymezení povinností v oblasti bezpečnosti, včetně rozhodovacího procesu pro stanovení politik a kontrol,

—	provozní organizace pro řešení incidentů včetně komunikace s komunitami uživatelů v případě incidentů, které mají dopad na poskytování služeb.

Technická a funkční architektura se reviduje nejméně jednou za tři roky, aby se zohlednil potenciální vývoj systému SST, potřeby uživatelů, technický vývoj nových senzorů a zúžení rozsahu senzorů.

2.1.2   Zásada zamezení zbytečnému zdvojování úsilí

Navrhovaný systém SST je založen na zásadě zamezení zbytečnému zdvojování úsilí. Zamezení zbytečnému zdvojování úsilí se chápe tak, že zahrnuje všechny prvky nezbytné k zajištění a zvýšení výkonnosti a autonomie kapacit SST na úrovni Unie, přičemž se upustí od přidávání prostředků, které vedou k nadbytečnosti systémů nad úroveň nezbytnou pro včasné a spolehlivé poskytování služeb SST.

2.1.3   Prokazování výkonnosti systému SST

Výkonnost systému SST se prokazuje společně podle následujících kritérií/oblastí:

—	počet objektů, které je síť senzorů schopna detekovat v každém orbitálním režimu,

—	katalogizace kosmických objektů,

—	služba pro předcházení kolizím,

—	služba pro návrat do atmosféry,

—	služba zaměřená na fragmentaci a

—	schopnost vyvíjet nové služby (zmírňování a náprava).

Seznam unijních senzorů SST různých velmi rozsáhlých oblastí (Very Large Areas, dále jen „VLA“) a související přidaná hodnota se prokazují studiemi architektury a zajišťují technickou architekturou.

Prokazuje se kvalita kompromisu mezi výkonností (kvalita služeb, velikost katalogu Unie atd.) a náklady dosaženými u výsledného systému SST.

2.2   Obecná pravidla pro výběr senzorů zapojených do systému SST

2.2.1   Seznamy a kategorie senzorů

Poskytne se seznam vnitrostátních senzorů vybraných partnerstvím SST za účelem poskytování služeb SST uvedených v článku 55 nařízení (EU) 2021/696.

Senzory se zařadí do kategorie A, B nebo C.

Postup kategorizace senzorů by mohl být aktualizován, aby odpovídal nejnovějším potřebám sítě senzorů SST. Případné změny musí být:

—	odůvodněny na základě studií architektury,

—	schváleny hlasováním partnerství SST,

—	přijaty Komisí.

2.2.1.1   Senzory se předkládají v následujících kategoriích:

—

Kategorie A: provozní senzory poskytující provozní data: Senzory členských států vhodné z provozního hlediska (podle definice v bodě 1.1.2.1), které se podílejí na poskytování služeb SST, bez ohledu na to, zda se Komise na jejich financování podílí nebo nepodílí. U provozních senzorů uvedených v kategorii A členský stát vyčlení pro každý senzor procentní podíl vyhrazený na činnosti SST. V případě, že přesný vyhrazený podíl není znám z důvodu probíhajících jednání o rozpočtu, je třeba uvést předpokládaný vyhrazený podíl. Přesný vyhrazený podíl však bude muset být uveden v grantovém projektu. Deklarovaný vyhrazený podíl se vyjadřuje minimálním počtem dní za měsíc nebo počtem hodin za den nebo počtem dostupných žádostí o provedení úkolu a platí pro kterýkoli měsíc po celou dobu trvání grantů přidělených podle nařízení (EU) 2021/696, kterým se zavádí Kosmický program Unie.

—

Kategorie B: předprovozní senzory poskytující testovací data: Senzory členských států vhodné z jiného než provozního hlediska (podle definice v bodě 1.1.2.2), které nejsou dosud do poskytování služeb SST zapojeny a u nichž se čeká, až úspěšně projdou hodnotícími operacemi (jak jsou popsány v bodě 2.3), než je bude možné do poskytování služeb SST zapojit. Senzory zařazené do kategorie B neobdrží finanční prostředky na provozní činnosti, ale mohou obdržet finanční prostředky na přípravu hodnotící operace.

—

Kategorie C: senzory ve vývoji: Senzory členských států, které jsou vhodné z jiného než provozního hlediska (podle definice v bodě 1.1.2.2) a mohly by se v budoucnu používat pro služby SST, jakmile budou dokončeny, zprovozněny a projdou hodnotící operací. Senzory zařazené do kategorie C neobdrží finanční prostředky na provozní činnosti, ale mohou obdržet finanční prostředky z výzkumných a vývojových činností na základě odůvodnění poskytnutých studiemi architektury.

2.2.1.2   Změna kategorií

Přechod z kategorie A do kategorie B nastane v důsledku neúspěchu při absolvování:

—	kalibrační operace nebo

—	dvou provozních operací za sebou.

Doprovází jej:

—	schválení hlasováním partnerství SST,

—	informování Komise.

Přechod z kategorie B do kategorie A nastane v důsledku:

—	úspěšného absolvování hodnotící operace (kalibrační operace a provozní operace).

Doprovází jej:

—	schválení hlasováním partnerství SST,

—	schválení Komisí,

—	analýza přidané hodnoty senzoru podle studií architektury.

Přechod z kategorie B do kategorie C nastane v důsledku neúspěchu při absolvování:

—	kalibrační operace nebo

—	dvou provozních operací za sebou, s výjimkou případů, kdy byl senzor přeřazen z kategorie A do nižší kategorie B z důvodu neúspěchu při absolvování dvou provozních operací za sebou; v takovém případě neúspěch v jedné provozní operaci vede k přeřazení senzoru z kategorie B do nižší kategorie C.

Doprovází jej:

—	schválení partnerstvím SST,

—	informování Komise.

Přechod z kategorie C do kategorie B musí být:

—	odůvodněn přidanou hodnotou pro celý systém SST zjištěnou na základě studií architektury,

—	schválen hlasováním partnerství SST,

—	přijat Komisí.

2.2.2   Výběr senzorů

Senzory vybrané k poskytování služeb SST (kategorie A) se vybírají na základě objektivních kritérií, jako jsou: technické parametry, výkonnost, umístění a úspěšné pravidelné absolvování hodnotících operací v souladu s periodicitou požadovanou v bodě 2.3.

Žádný členský stát nemůže odvozovat žádné právo na zařazení do SST na základě svých stávajících nebo vnitrostátně vyvíjených prostředků, kromě výjimečných případů, které musí být řádně:

—	odůvodněny přidanou hodnotou pro celý systém SST zjištěnou na základě studií architektury,

—	schváleny hlasováním partnerství SST,

—	přijaty Komisí.

Senzory Unie provozované na vnitrostátní úrovni nebude možné považovat za senzory přispívající k partnerství SST, pokud nebudou:

—	odůvodněny přidanou hodnotou pro celý systém SST zjištěnou na základě studií architektury,

—	schváleny hlasováním partnerství SST,

—	přijaty Komisí.

2.3   Pravidelná kontrola vybraných senzorů v rámci hodnotící operace

Hodnotící operace se skládá ze dvou částí:

—	posouzení technické výkonnosti („kalibrační operace“),

—	posouzení provozní výkonnosti („analýza provozní výkonnosti“).

2.3.1   Posouzení technické výkonnosti: kalibrační operace

2.3.1.1   Kalibrační operace: obecná pravidla

Každý senzor vybraný jako součást systému SST se musí zapojit do kalibračních operací prováděných partnerstvím SST, aby byla zajištěna kvalita poskytovaných dat.

Periodicita kalibrační operace se může lišit v závislosti na typu senzoru:

—	radary vybrané jako součást systému SST musí absolvovat kalibrační operaci minimálně každých dvanáct měsíců,

—	teleskopy vybrané jako součást systému SST musí absolvovat kalibrační operaci minimálně každých šest měsíců,

—	lasery vybrané jako součást systému SST musí absolvovat kalibrační operaci minimálně každých dvanáct měsíců.

2.3.1.2   Kritéria pro kalibrační operaci

Kalibrační operace se řídí specifickými objektivními kritérii, aby byla zajištěna spravedlnost výsledků a celková účinnost systému SST.

Kritéria jsou následující:

	Technická výkonnost
	[N] – Šum
Průzkumné radary	Dosah ≤ 100 m Radiální rychlost ≤ 4 m/s
Sledovací radary	Dosah ≤ 50 m Radiální rychlost ≤ 2 m/s
Průzkumné teleskopy (MEO/GEO)	Úhlová přesnost ≤ 2 úhlové vteřiny
Sledovací teleskopy MEO/GEO	Úhlová přesnost ≤ 2 úhlové vteřiny
Sledovací teleskopy LEO	Úhlová přesnost ≤ 7,2 úhlové vteřiny
Lasery	Přesnost měření vzdálenosti ≤ 5 m

Prahové hodnoty, které mají být použity pro účely zapojení senzorů, podléhají vývoji na základě procesu monitorování výkonnosti a hodnoty v této příloze mohou být aktualizovány, aby odpovídaly nejnovějším potřebám sítě senzorů SST. Případné změny musí být předloženy a odůvodněny při ročním operačním přezkumu.

2.3.2   Hodnocení provozní výkonnosti: analýza provozní výkonnosti

2.3.2.1   Analýza provozní výkonnosti: obecná pravidla

Každý senzor vybraný jako součást systému SST musí sdílet data, aby partnerství SST mohlo provést analýzu provozní výkonnosti s cílem zajistit provozní výkonnost poskytovaných dat.

Senzory zařazené do kategorie A předávají data svému ustavujícímu národnímu subjektu nebo ustavujícímu národnímu subjektu jiného členského státu, s nímž má daný stát uzavřenou zvláštní dohodu. Ustavující národní subjekt zasílá data s přiměřenou včasností a pravidelností do databáze, a to elektronickými prostředky za použití odpovídajících bezpečnostních opatření.

Periodicita analýzy provozní výkonnosti se může lišit podle typu prostředků, a to následovně:

—	radary vybrané jako součást systému SST absolvují analýzu provozní výkonnosti minimálně každých dvanáct měsíců,

—	teleskopy vybrané jako součást systému SST absolvují analýzu provozní výkonnosti minimálně každých šest měsíců,

—	lasery vybrané jako součást systému SST absolvují analýzu provozní výkonnosti minimálně každých dvanáct měsíců.

Senzor, který nevyhověl analýze provozní výkonnosti, smí zůstat v kategorii A, dokud se neuskuteční další analýza provozní výkonnosti.

Senzor, který nevyhověl analýze provozní výkonnosti dvakrát po sobě, se vyřadí z kategorie A a zařadí se do kategorie B, s výjimkou výjimečných případů, které musí být řádně:

—	odůvodněny přidanou hodnotou pro celý systém SST zjištěnou na základě studií architektury,

—	schváleny hlasováním partnerství SST,

—	přijaty Komisí.

2.3.2.2   Kritéria pro analýzu provozní výkonnosti

	Provozní výkonnost
	objekty za provozní hodinu	měření za efektivní hodinu	včasnost (sdílení dat)
Průzkumné radary	≥ 65	≥ 250 měření za hodinu	> 90 % stop za méně než 48 hodin A > 75 % stop za méně než 24 hodin  (*1)
Sledovací radary	Nepoužije se	≥ 12 měření za hodinu
Průzkumné teleskopy	≥ 7	≥ 24 měření za hodinu
Sledovací teleskopy	Nepoužije se	≥ 21 měření za hodinu
Lasery	Nepoužije se	≥ 19 měření za hodinu

Prahové hodnoty, které mají být použity pro účely zapojení senzorů, podléhají vývoji na základě procesu monitorování výkonnosti a hodnoty v této příloze mohou být aktualizovány, aby odpovídaly nejnovějším potřebám sítě senzorů SST. Případné změny musí být předloženy a odůvodněny při ročním operačním přezkumu.

Efektivní dobou se rozumí deklarativní hodnota, kterou sděluje členský stát odpovědný za senzor každý měsíc. Používá se pro výpočet frekvence měření.

Provozní dobou se rozumí doba, kdy senzor sdílel měření, a počítá se jako celková doba trvání stop sdílených prostřednictvím databáze SST.

2.4   Zvláštní pravidla pro teleskopy, radary a lasery a další typy senzorů

2.4.1   Teleskopy

Partnerství SST zajistí v co největší míře ideální geografické rozmístění teleskopů na základě potřeb pro zajištění pokrytí, katalogizace a poskytování služeb SST, přičemž se respektuje zásada zamezení zbytečnému zdvojování úsilí.

Geografické rozdělení teleskopů a nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou budou odůvodněny a potvrzeny studiemi architektury.

Celkový počet teleskopů (pozorovacích a sledovacích) se posuzuje podle potřeby prokázané studiemi architektury a potřeb jednotlivých VLA. Studie architektury musí prokázat přidanou hodnotu každého prostředku a uvést, jak byla dodržena zásada zamezení zdvojování úsilí.

2.4.1.1   Pozorovací teleskopy

Počet pozorovacích optických senzorů ve VLA Evropa je omezen na jeden ekvivalent plného pracovního úvazku (FTE) (3) na jeden členský stát.

Počet pozorovacích optických senzorů na celém světě (včetně VLA Evropa) je omezen na dva ekvivalenty plného pracovního úvazku na jeden členský stát.

V případě, že je nutné mít v jednom členském státě více zdrojů, pokud jde o teleskopy, musí to být:

—	odůvodněno studiemi architektury,

—	schváleno hlasováním partnerství SST,

—	přijato Komisí.

2.4.1.2   Sledovací teleskopy

Počet sledovacích optických senzorů ve VLA Evropa je omezen na jeden ekvivalent plného pracovního úvazku na jeden členský stát.

Počet sledovacích optických senzorů na celém světě (včetně VLA Evropa) je omezen na dva ekvivalenty plného pracovního úvazku na jeden členský stát.

V případě, že je nutné mít v jednom členském státě více zdrojů, pokud jde o teleskopy, musí to být:

—	odůvodněno studiemi architektury,

—	schváleno partnerstvím SST,

—	přijato Komisí.

2.4.1.3   Teleskopy schopné provádět pozorování a sledování

V případě senzorů schopných pracovat v režimu pozorování i sledování se musí deklarovat, který z těchto režimů je při přispívání k SST jejich hlavním provozním režimem. Hodnocení senzoru se provádí s ohledem na hlavní provozní režim; nehledě na to by ale senzor měl v případě potřeby fungovat i v druhém režimu.

Pokud jde o technickou a provozní výkonnost, senzor musí splňovat nejpřísnější požadavky, aby se zajistil jeho soulad v případě nejhoršího scénáře. Například teleskop schopný pracovat jako průzkumný a sledovací senzor, u něhož je jako hlavní účel deklarován průzkum, musí být schopen pozorovat alespoň sedm objektů za hodinu a vykazovat úhlovou přesnost lepší než dvě úhlové vteřiny RMS (kvadratický průměr).

2.4.2   Radary

Partnerství SST zajistí v co největší míře ideální geografické rozmístění radarů na základě potřeb pro zajištění pokrytí, katalogizace a poskytování služeb SST, přičemž se respektuje zásada zamezení zbytečnému zdvojování úsilí.

Počet radarů podílejících se na poskytování služeb SST (kategorie A) je omezen.

Zahrnutí dalšího radaru v kategorii A musí být:

—	odůvodněno studiemi architektury,

—	schváleno partnerstvím SST,

—	přijato Komisí.

Geografické rozdělení radarů a nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou musí být odůvodněny a potvrzeny studiemi architektury.

2.4.3   Lasery

Laser, který se zapojí do poskytování služeb SST, musí být schopen zaměřit a sledovat nespolupracující cíl, aby mohl být zařazen do kategorie A.

Počet laserů na celém světě je omezen na pět senzorů.

V případě potřeby více laserových zdrojů nebo laserů schopných sledovat pouze spolupracující objekty musí být tato potřeba:

—	odůvodněna studiemi architektury,

—	schváleny hlasováním partnerství SST,

—	přijata Komisí.

2.4.4   Další typy senzorů

Partnerství SST může doplnit další typy senzorů (například kosmické senzory, techniky pasivního měření vzdálenosti a další).

Zahrnutí dalších typů senzorů musí být:

—	odůvodněno studiemi architektury,

—	schváleny hlasováním partnerství SST,

—	přijato Komisí.

2.5   Pravidla financování modernizace a provozu prostředků

Každá modernizace a vývoj, na které jsou poskytovány finanční prostředky Unie, musí být odůvodněny v rámci architektur SST vyvinutých partnerstvím SST. Odůvodnění musí zdůraznit počáteční výkonnost prostředku, zamýšlenou konečnou výkonnost a odpovídající přidanou hodnotu pro výkonnost systému SST.

Dílčí složka SST se zaměřuje na modernizaci stávajících vnitrostátních prostředků.

2.5.1   Kapitálové výdaje (CAPEX)

Vzhledem k povaze činností Unie v rámci SST musí výše financování modernizace jednotlivých prostředků ze strany Unie vycházet z odůvodnění celkových kapitálových výdajů (CAPEX) na souhrn všech modernizací, k nimž se Unie v rámci partnerství SST u daného prostředku po dobu trvání každého grantu SST zavázala, a je omezena na 45 % celkových kapitálových výdajů. Členské státy zašlou Komisi finanční doklady o vnitrostátních investicích.

Vyšší procentní podíl může být případně akceptován, pokud je:

—	odůvodněn přidanou hodnotou pro celý systém SST zjištěnou na základě studií architektury,

—	schválen hlasováním partnerství SST,

—	přijat Komisí.

Investice nižší než 75 000 EUR mohou získat vyšší procentní podíl financování.

2.5.2   Provozní náklady (OPEX)

Procentní podíl financovaný Unií musí odpovídat podílu vyhrazení prostředku na dílčí složku SST a celkovým provozním nákladům prostředku. Například provozní náklady na senzor s X% vyhrazeným podílem na SST nemohou být vyšší než X % celkových (100 %) provozních nákladů, které se vykazují Komisi.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69).

(2)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/698 ze dne 30. dubna 2021 o bezpečnosti systémů a služeb zavedených, provozovaných a využívaných v rámci Kosmického programu Unie, které mohou mít dopad na bezpečnost Unie, a o zrušení rozhodnutí 2014/496/SZBP (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 178).

(*1)  Partnerství SST EU může na žádost Komise vypracovat další kritéria výkonnosti v oblasti včasnosti.

(3)  Jeden teleskop FTE znamená jeden teleskop se 100% vyhrazeným podílem nebo N teleskopů, u nichž „součet N“ vyhrazených podílů = 100 %.

PŘÍLOHA II

KLÍČOVÉ UKAZATELE VÝKONNOSTI UVEDENÉ V ČLÁNKU 10

V návrhu se použijí následující pojmy:

—	Metrika: něco, co se měří a vykazuje, aby se usnadnilo řízení procesu nebo činnosti.

—	Klíčový ukazatel výkonnosti (KPI): metrika, pomocí které se měří dosažení rozhodujících faktorů úspěchu a která pomáhá řídit proces/plán/projekt nebo jinou činnost.

Pravidla pro označování

Účelem pravidel pro označování ukazatelů je usnadnit mapování mezi ukazateli a kategoriemi, do kterých patří.

Každému ukazateli je přiřazen kód, který jej jednoznačně identifikuje podle následující nomenklatury: [T][CC]-[n],

kde:

—	T: typ ukazatele. Může to být KPI (K) nebo metrika (M).

—	CC: kategorie. Ve druhém sloupci jsou uvedeny zkratky používané pro jednotlivé kategorie KPI nebo metriky. S Senzory CAT Katalog SST DS Sdílení dat TR Žádosti o provedení úkolu DB Databáze SST SP Poskytování služeb FD Kontaktní místo U Zapojení a oslovení uživatelů

—	n: sekvence. Číslo, které identifikuje ukazatel v každé kategorii.

Seznam metrik a klíčových ukazatelů výkonnosti, které mají být použity, a související cíle

Cílové hodnoty musí navrhnout partnerství SST v grantovém projektu.

Návrh partnerství SST musí prokázat, jak budou tyto metriky / klíčové ukazatele výkonnosti v průběhu projektu měřeny a monitorovány.

Kategorie	Identifikátor	Název	Očekávaný cíl
			2022	2027
Senzory	MS-1	Počet senzorů	je třeba určit	je třeba určit
	KS-1	Senzory nesdílející data	0	0
	MS-2	Deklarovaný vyhrazený podíl senzorů
	KS-2	Skutečný vyhrazený podíl senzorů	= MS-2	= MS-2
	MS-3	Doba obnovy senzorů
	KS-3	Dodržování pravidel pro kalibrační operace senzorů	100  %	100  %
	MS-4	Senzory v kalibrační operaci
	KS-4	Senzory sdílející data v kalibrační operaci	100  %	100  %
Katalog SST	KCAT-1	Počet samostatně katalogizovaných objektů	je třeba určit	je třeba určit
	MCAT-1	% podíl samostatně katalogizovaných objektů ve vztahu k veřejnému katalogu USA	je třeba určit	je třeba určit
	K-CAT 2	Přesnost katalogu u tříště	je třeba určit	je třeba určit
	K-CAT 3	Orbitální věk objektů v katalogu	je třeba určit	je třeba určit
	K-CAT 4	Počet nově přidaných objektů	je třeba určit	je třeba určit
Databáze SST	MDB-1	Soubor kosmických objektů
	KDB-1	Pokrytí režimů oběžných drah
	MDB-2	Stáří oběžných drah
Sdílení dat	MDS-1	Deklarovaná pravidelnost sdílení dat
	KDS-1	Skutečná pravidelnost sdílení dat	= MSD-1	= MSD-1
	MDS-2	Počet měření
	MDS-3	Počet stop
	MDS-4	Počet oběžných drah
Poskytování služeb	MSP-1	Počet hlášených událostí
	KSP-1	Autonomní události
	MSP-2	Počet produktů
	KSP-2	Autonomní produkty
	KSP-3	Včasnost dodání produktů	3 h (je třeba stanovit)	1 h (je třeba stanovit)
	MSP-3	Specifické požadavky na služby
	KSP-4	Doba řešení specifických požadavků na služby	1 den (je třeba stanovit)	0,5 dne (je třeba stanovit)
	KSP-5	Odchylky formátu produktů	0  %	0  %
	KSP-6	Soulad s konfigurací služby CA	100  %	100  %
	KSP-8	Příspěvek senzorů k autonomním produktům
Žádosti o provedení úkolu	MTR-1	Počet žádostí o provedení úkolu
	MTR-2	Reakce na provedení úkolu podle typů
	KTR-1	Úspěšné žádosti o provedení úkolu
	KTR-2	Doba vyřešení žádostí o provedení úkolu
	KTR-3	Schopnost reakce na žádosti o provedení úkolu na jeden senzor
Kontaktní místo	MFD-1	Počet žádostí o podporu
	MFD-2	Počet incidentů
	KFD-1	Doba řešení žádostí o podporu
	KFD-2	Doba řešení incidentů
	KFD-3	Stahování produktů
	KFD-4	Stahování autonomních produktů
	KFD-5	Dostupnost portálu
Zapojení a oslovení uživatelů	MU-1	Počet potenciálních uživatelů/organizací
	KU-1	Využití uživateli / počet uživatelů
	MU-2	Počet nových uživatelů
	KU-2	Počet uživatelů stahujících produkty
	KU-3	Počet uživatelů, kteří přistupují na portál
	MU-3	Nahrávání ze strany uživatelů
	MU-4	Stav celistvého kosmického objektu

PŘÍLOHA III

INFORMACE PODLE ČLÁNKU 7, KTERÉ MAJÍ BÝT PŘEDLOŽENY SPOLU S NÁVRHEM

1.   DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE INVIDUÁLNÍCH PODMÍNEK

Žádost musí prokázat splnění kritérií stanovených v příloze I:

1.1   Pokud je prostředkem senzor, musí žádost zahrnovat následující údaje:

1.1.1   Vlastnictví senzoru SST nebo přístup k němu

Informace prokazující soulad senzoru SST s kritérii stanovenými v příloze I části I oddíle 1 – Vlastnictví senzoru SST nebo přístup k němu.

1.1.2   Vhodný senzor SST

Informace prokazující soulad senzoru SST s kritérii stanovenými v příloze I části I oddíle 1 – Vhodný senzor SST.

1.1.3   Senzor, který je k dispozici pro SST

Informace prokazující shodu senzoru SST s kritérii stanovenými v příloze I části I oddíle 1 – Senzor SST, který je k dispozici nebo se vyvíjí.

1.1.4   Technické a lidské zdroje pro provoz senzoru

Informace prokazující, že jsou a budou k dispozici technické a lidské zdroje pro provoz senzoru.

1.1.5   Zabezpečení senzorů SST

Informace prokazující soulad senzoru SST s kritérii stanovenými v příloze I části I oddíle 1 – Bezpečnostní aspekty.

1.2   Pokud je prostředkem kapacita pro provozní analýzu a zpracování dat, která je navržena speciálně pro SST, musí žádost zahrnovat následující údaje:

1.2.1   Vlastnictví kapacit SST pro provozní analýzu a zpracování dat nebo přístup k nim

Informace prokazující soulad kapacity SST s kritérii stanovenými v příloze I části I oddíle 2 – Vlastnictví kapacit SST nebo přístup k nim.

1.2.2   Vhodné kapacity SST pro provozní analýzu a zpracování dat

Informace prokazující soulad senzoru SST s kritérii stanovenými v příloze I části I oddíle 2 – Vhodné kapacity pro provozní analýzu a zpracování dat.

1.2.3   Zabezpečení kapacit

Informace prokazující soulad kapacity SST s kritérii stanovenými v bodě 1.2.3 – Bezpečnostní aspekty, včetně aspektů bezpečnosti dat a informací, které odrážejí stávající koncepci SST vypracovanou konsorciem a závazek přispívat k úsilí dohodnutému s ostatními členskými státy.

2.   KOLEKTIVNÍ PODMÍNKY A AKČNÍ PLÁN

2.1   Obecná dokumentace

Seznam ustavujících národních subjektů.

Znění dohody o partnerství SST, které zahrnuje: informace o celkové podobě SST na úrovni Unie včetně řízení partnerství SST s uvedením úlohy různých technických orgánů a jejich rozhodovacích mechanismů.

2.2   Konfigurace systému

—	funkční architektura,

—	technická architektura,

—	studie architektury pro kategorii A a kategorie B a/nebo C, jak jsou definovány v bodě 2.2.1.1, pokud jsou k dispozici potřebné údaje o plánovaných senzorech,

—	seznam senzorů začleněných do systému podle kategorie A, B nebo C, jak je definováno v bodě 2.2.1.1,

—	seznam kapacit začleněných do systému,

—	objektivní kritéria použitá pro provedení hodnotící operace,

—	seznam již provedených hodnotících operací pro každý senzor.

2.3   Rozdělení činností a rozhodovací postupy

Popis rozdělení činností mezi odborné týmy.

Popis činností kontaktního místa SST.

Popis rozhodovacích postupů.

2.4   Pravidla pro sdílení dat

Informace popisující celkové způsoby sdílení dat mezi členy partnerství SST.

2.5   Přechodná opatření

Popis plánovaných přechodných opatření pro zajištění hladkého přechodu mezi konsorciem SST a partnerstvím SST.

PŘÍLOHA IV

DEFINICE POJMŮ, NA NĚŽ SE ODKAZUJE V PŘÍLOHÁCH I AŽ III

1.   Velmi rozsáhlá oblast (VLA)

Koncepce VLA spočívá ve vymezených zeměpisných oblastech, které umožňují seskupovat senzory. Stejný senzor umístěný na různých místech v různých VLA bude mít v první řadě různou výkonnost a přidanou hodnotu. Aktuálně se uvažuje o těchto „velmi rozsáhlých oblastech“:

—	VLA „Asie“,

—	VLA „Evropa“,

—	VLA „Severní Amerika“,

—	VLA „Oceánie“,

—	VLA „Tichý oceán“,

—	VLA „Jih Afriky“,

—	VLA „Jižní Amerika“.

Přibližné umístění VLA je znázorněno na tomto obrázku:

2.   Studie architektury

Termín „studie architektury“ shrnuje soubor činností systémového inženýrství. Zahrnuje hodnocení výkonnosti a přidané hodnoty daného prostředku, dané modernizace, celé sítě senzorů nebo hodnocení a klasifikaci alternativních konstrukčních řešení a odůvodnění jejich pořadí. Studie architektury jsou v souladu s přístupem zdola nahoru, který se zaměřuje na nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou, zamezuje zbytečnému zdvojování úsilí a zároveň sleduje, zda systém odpovídá potřebám uživatelů na vysoké úrovni. Studie architektury pokrývají všechny funkce systému: monitorovací funkci, funkci zpracování dat a funkci poskytování služeb.

3.   Nezpracovaná data

Data na úrovni senzoru, která neprošla žádným následným zpracováním (např. data na jeden radarový impuls, snímky a detekce fotonů).

4.   Pozorovatelná veličina

Časově neoznačená jednotlivá měřitelná veličina kosmického objektu získaná po zpracování nezpracovaných dat (např. azimut, výška, RA, DEC, dosah, Dopplerův jev, RCS a MAG).

5.   Měření

Soubor zpracovaných geometrických (např. úhly, dosah a rozdíl času při přijetí signálu) a/nebo fyzikálních (např. magnituda a RCS) pozorovatelných veličin jednoho senzoru, které patří všechny jednomu objektu a stejnému období.

6.   Stopa

Soubor po sobě jdoucích měření jednoho senzoru pro jeden objekt s přestávkami mezi měřeními, které nepřesahují střední dobu trvání stopy definovanou pro každý senzor.

7.   Šum

Identifikátor parametru	[N]
Název	Šum
Popis/definice	Šum měření je definován jako kvadratický průměr (RMS) reziduí pozorování. Šum měření se obecně přirovnává ke Gaussovu (normálnímu) rozdělení. Interval se středem v průměru s poloamplitudou 1-σtak zahrnuje 68,27 % dat o reziduích. Tento šum lze také považovat za směrodatnou odchylku, která působí tak, že se průměr blíží k nulové hodnotě (bude ověřena shoda mezi oběma přístupy).
Metrika (metriky)	Úhlová pozorování: protože úhlová pozorování jsou definována ve sférických souřadnicích, bude směrodatná odchylka vypočtena takto: nebo obdobně , kde ra = rektascenze, dec = deklinace, az = azimut a el = výška, dec nebo obdobně el Dosah: veličina získaná jako přímý výsledek pozorování Radiální rychlost: veličina získaná jako přímý výsledek pozorování
Jednotka měření	úhlová vteřina (úhly), m (dosah), m/s (radiální rychlost)

8.   Definice týkající se provozní analýzy

Identifikátor parametru	[TL]
Název	Včasnost
Popis/definice	Zpoždění při poskytování měření
Metrika (metriky)	Doba mezi ukončením sdílených stop a sdílením. Mezní hodnota 90 % dat sdílených v databázi SST, to znamená „čas vložení“ – „čas ukončení“ za méně než 48 hodin a 75 % za méně než 24 h. Doplněno o množství dat sdílených během 48 hodin a 24 hodin.
Jednotka měření	Hodiny

Identifikátor parametru	[O2]
Název	Objekty za provozní hodinu
Popis/definice	Průměrný počet různých objektů pozorovaných senzorem za hodinu
Metrika (metriky)	Průměrný počet různých objektů pozorovaných za jeden interval, který trvá 1 hodinu. Celá provozní doba je rozdělena na N intervalů o 1 hodině. Pro každý interval i se vypočítá počet různých objektů pozorovaných senzorem.
Jednotka měření	Počet objektů za hodinu

Identifikátor parametru	[MR]
Název	Frekvence měření
Popis/definice	Počet měření
Metrika (metriky)	Počet měření za deklarovanou dobu skutečného vyhrazeného podílu (h)
Jednotka měření	Počet měření za hodinu

9.   Další definice

Vyhrazený podíl
Deklarovaný vyhrazený podíl	Maximální doba, po kterou je prostředek ve vykazovaném období deklarován jako přispívající k SST v souladu se závazky uvedenými v grantu.
Skutečný vyhrazený podíl	Doba, po kterou prostředek ve vykazovaném období přispívá k SST.
Neúčinný vyhrazený podíl	Doba, po kterou senzor není schopen přispívat k SST z důvodu údržby nebo nedostupnosti (počasí, neplánovaná údržba atd.).
Funkční analýza	Definice a popis hlavních funkcí SST, jakož i jejich interakce z hlediska pracovních postupů, vstupů, výstupů a výměny informací. Rozdělení na funkce je provedeno na koncepčním základě a není spojeno s fyzickou implementací v architektuře systému SST. Některé funkce mohou být rozděleny mezi několik fyzických prvků.
Provozní senzor	Senzor, který úspěšně splnil všechna kritéria sledování provozní výkonnosti týkající se kvality a přispívání.
Potenciální vyhrazený podíl	Maximální doba, po kterou by senzor mohl hypoteticky pracovat pro SST.
Prostředky SST	Senzor SST a kapacity pro zpracování dat.
Žádost o provedení úkolu	Žádost senzorům přispívajícím k SST o poskytnutí dat týkajících se konkrétního objektu nebo události.