(1)

Po ukončení finanční pomoci z Evropského mechanismu stability dne 20. srpna 2018 byl prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2018/1192 (2) na dobu šesti měsíců od 21. srpna 2018 aktivován posílený dohled nad Řeckem. Posílený dohled byl následně šestkrát prodloužen (3), vždy na dobu dalších šesti měsíců, naposledy od 21. srpna 2021.

(2)

Od roku 2010 obdrželo Řecko finanční pomoc ve značné výši, v důsledku čehož dosahují nesplacené závazky Řecka vůči členským státům eurozóny, Evropskému nástroji finanční stability a Evropskému mechanismu stability celkem 240 875 milionů EUR. Řecko obdrželo od svých evropských partnerů finanční podporu za zvýhodněných podmínek a v roce 2012 a následně pak znovu v rámci Evropského mechanismu stability v roce 2017 byla přijata zvláštní opatření pro větší udržitelnost dluhu. Dne 22. června 2018 se Euroskupina na politické úrovni dohodla na zavedení dalších opatření s cílem zajistit udržitelnost dluhu. Některá z těchto opatření, včetně převodu odpovídajících částek výnosu z řeckých státních dluhopisů, které drží centrální banky eurozóny v rámci dohody o čistých finančních aktivech a programu pro trhy s cennými papíry, lze dvakrát ročně odsouhlasit v Euroskupině na základě pozitivních zpráv v rámci posíleného dohledu nad tím, jak Řecko dodržuje své politické závazky po ukončení programu. V dubnu 2019, prosinci 2019, červnu 2020, listopadu 2020, červnu 2021 a prosinci 2021 bylo po dohodě Euroskupiny provedeno uvolnění prvních šesti tranší politicky podmíněných dluhových opatření.

(3)

Řecko se v Euroskupině zavázalo k tomu, že bude pokračovat ve všech hlavních reformách přijatých v rámci makroekonomického ozdravného programu Evropského mechanismu stability (dále jen „program“) a dokončí je a že zajistí plnění cílů důležitých reforem, jež byly přijaty v rámci uvedeného programu i programů předcházejících. Řecko se též zavázalo k provádění konkrétních opatření v oblasti fiskálních a fiskálně-strukturálních politik, sociálního zabezpečení, finanční stability, trhu práce a výrobkového trhu, privatizace a veřejné správy. Tato konkrétní opatření, jež jsou uvedena v příloze prohlášení Euroskupiny ze dne 22. června 2018, přispějí k řešení nadměrných makroekonomických nerovnováh Řecka a příčin nebo potenciálních příčin hospodářských obtíží. Uvedené závazky, které jsou základem pro uvolnění dodatečných opatření ke zmírnění dluhového břemene, byly stanoveny do poloviny roku 2022, a Řecko tedy vstoupilo do posledního roku tohoto ujednání. Orgány sdělily, že mají v úmyslu zaměřit své úsilí na to, aby byly zbývající závazky do poloviny roku 2022 splněny. Rozhodnutí o uvolnění zbývajících opatření ke zmírnění dluhového břemene a ukončení posíleného dohledu budou muset zohledňovat postup dokončování závazků i širší prostředí hospodářské politiky.

(4)

Dne 2. června 2021 zveřejnila Komise pro Řecko hloubkový přezkum 2021 (4). Komise dospěla k závěru, že Řecko se nadále potýká s nadměrnými makroekonomickými nerovnováhami. Tyto nerovnováhy souvisejí s vysokým veřejným dluhem, vysokým podílem úvěrů se selháním a nedokončeným obnovením vnější rovnováhy v kontextu stále vysoké – byť klesající – nezaměstnanosti a nízkého potenciálního růstu. Analýza provedená ve zprávě mechanismu varování 2022 (5) určila Řecko jako jeden z členských států, u nichž bude v rámci hloubkového přezkumu na jaře 2022 dále prozkoumáno přetrvávání makroekonomických rizik a pokrok při odstraňování nadměrných nerovnováh. Toto posouzení bylo podloženo řadou úvah, včetně těchto: za prvé, poměr veřejného dluhu k HDP se v roce 2020 zvýšil o 26 procentních bodů na 206,3 % HDP, což odráží hloubku recese a dopad opatření ke zmírnění ekonomických a sociálních nákladů krize COVID-19. Třebaže je veřejný dluh vysoký, velká část tohoto dluhu byla oficiálními věřiteli prodloužena za zvýhodněných podmínek, což spolu s velkou hotovostní rezervou chrání Řecko před krátkodobými výkyvy. Očekává se, že míra veřejného zadlužení se v roce 2021 začne snižovat. Za druhé, ziskovost bankovního sektoru se v roce 2020 dostala do záporných hodnot a poměr kmenového kapitálu tier 1 je jeden z nejnižších v EU, částečně v důsledku probíhající konsolidace bankovních rozvah. Podíl úvěrů se selháním zůstává vysoký (v září 2021 činil 15 % (6)), ale v roce 2020 se výrazně snížil a v roce 2021 dále klesal. Za třetí, vnější udržitelnost se v roce 2020 zhoršila, neboť záporná čistá investiční pozice vůči zahraničí (v poměru k HDP) se dále propadla v důsledku poklesu HDP a výrazného zhoršení schodku běžného účtu na –6,6 % HDP. Očekává se však, že s obnovením cestovního ruchu se schodek běžného účtu v letech 2021 a 2022 sníží. A konečně, míra nezaměstnanosti i během pandemie nadále klesala, zejména díky vládním podpůrným opatřením. Podle nejnovějších údajů za třetí čtvrtletí roku 2021 činí míra nezaměstnanosti v Řecku 13,0 %, což je o tři procentní body méně než ve stejném čtvrtletí roku 2020. Vláda dále přijímala opatření relevantní pro řešení nadměrné nerovnováhy, navzdory probíhající pandemii. Pokud jde o výhled do budoucna, řecký plán pro oživení a odolnost nabízí příležitost k řešení investičních a reformních potřeb.

(5)

Dne 24. listopadu 2021 zveřejnila Komise své dvanácté posouzení v rámci posíleného dohledu nad Řeckem (7). Dospěla k závěru, že Řecko dále pokročilo v plnění svých specifických závazků i přes zpoždění v určitých oblastech, jež zčásti souvisí s náročnými okolnostmi způsobenými pandemií či katastrofálními požáry v srpnu 2021. Orgány splnily specifické závazky v odvětví energetiky a v oblasti správy veřejných financí a současně učinily významné a vítané kroky směrem k dokončení většiny svých specifických závazků do dubna 2022.

(6)

EU zřídila dne 23. prosince 2021 nástroj na podporu oživení, který poskytuje 750 miliard EUR na řešení nepříznivých hospodářských důsledků krize COVID-19 a na podporu oživení. Nástroj má být prováděn zejména prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 672,5 miliardy EUR. Evropský semestr pro koordinaci politik 2020–2021 byl dočasně upraven tak, aby umožnil spuštění Nástroje pro oživení a odolnost. Prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost má Řecko v letech 2021–2026 nárok na získání nevratné podpory ve výši až 17,8 miliardy EUR a půjček ve výši až 12,7 miliardy EUR.

(7)

Řecký plán pro oživení a odolnost schválila Rada dne 13. července 2021 (8). Rada zejména usoudila, že plán přispívá k účinnému řešení významné podskupiny hospodářských a sociálních výzev uvedených v doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů, a doporučeních vydaných v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze. Reformy obsažené v řeckém plánu pro oživení a odolnost navazují na velmi rozsáhlé reformní úsilí vynaložené v rámci ekonomických ozdravných programů a doplňují reformy sledované v rámci posíleného dohledu. Dne 29. prosince 2021 podalo Řecko svou první žádost o platbu v rámci Nástroje pro oživení a odolnost.

(8)

Dne 24. listopadu 2021 posoudila Komise návrh rozpočtového plánu Řecka na rok 2022, přičemž zohlednila pokračující uplatňování obecné únikové doložky a zaměřila se na soulad s doporučeními Rady ze dne 18. června 2021. Komise v posouzení (9) předpokládá, že orientace fiskální politiky Řecka bude v roce 2022 podpůrná. Na doporučení Rady plánuje Řecko soustavně podporovat oživení tím, že bude využívat Nástroj pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Řecko podle doporučení Rady rovněž plánuje zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů. Komise konstatovala, že vzhledem k výši veřejného dluhu a značným problémům s udržitelností ve střednědobém horizontu, s nimiž se Řecko potýkalo před vypuknutím pandemie COVID-19, je důležité zachovat při přijímání podpůrných rozpočtových opatření obezřetnou fiskální politiku, aby byla ve střednědobém horizontu zajištěna udržitelnost veřejných financí. Komise rovněž připomněla význam skladby veřejných financí a kvality rozpočtových opatření.

(9)

Od začátku pandemie si Řecko udrželo přítomnost na dluhopisových trzích a v roce 2021 překročilo svůj plán financování, když získalo 14 miliard EUR na otevřeném trhu. Rating řeckého státního dluhu se v roce 2021 navzdory pandemii stále zlepšoval a dále se přibližoval investičnímu stupni. Současné příznivé podmínky financování jsou podpořeny opatřeními v oblasti likvidity dohodnutými na evropské úrovni, včetně nouzového pandemického programu Evropské centrální banky pro nákupy aktiv. Na základě analýzy udržitelnosti dluhu prezentované v 12. zprávě o posíleném dohledu se očekává, že hrubé potřeby financování vládních institucí zůstanou v krátkodobém horizontu zvýšené, zejména v důsledku vysokého primárního schodku předpokládaného pro roky 2021 a 2022 a vykazování finančních toků v rámci úvěrového nástroje představeného v plánu pro oživení a odolnost, třebaže u druhé jmenované potřeby dodatečného financování se očekává, že bude pokryta vyplacením půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost. Pro následující roky se očekává, že finanční potřeby budou mírné a do roku 2030 zůstanou pod hranicí 15 % HDP. Řecko si i nadále udržuje vysokou hotovostní rezervu, která zemi chrání před krátkodobými výkyvy.

(10)

Řecký bankovní sektor je od ukončení programu Evropského mechanismu stability stabilnější a odolnější vůči otřesům, nicméně nadále přetrvávají stará rizika a významné základní slabiny, které budou negativním dopadem koronavirové pandemie ještě prohloubeny. Vklady dále plynule rostou a banky si udržují přiměřenou likviditu, přičemž využívají podmínek expanzivní měnové politiky. Podíl úvěrů se selháním v bankovním sektoru výrazně klesl – ze 40,6 % v prosinci 2019 na 15 % v září 2021 (10), a to především díky sérii sekuritizací podpořených programem na ochranu aktiv „Hercules“. Očekává se, že další plánované transakce v rámci tohoto programu budou i nadále podporovat řecké banky v jejich úsilí o dosažení jednociferného podílu úvěrů se selháním v roce 2022, který by však stále byl nad průměrem EU. Riziko významného nepříznivého dopadu na kvalitu aktiv po skončení platnosti opatření v rámci dluhového moratoria se dosud nenaplnilo. Rizika nepříznivého vývoje však přetrvávají a mohla by se naplnit v roce 2022 po zrušení zbývajících programů státní podpory. Schopnost domácností a nefinančních podniků splácet dluh zůstává nízká, zatímco nedostatečně rozvinutý kapitálový trh omezuje přístup firem k jinému než dluhovému financování. Výsledkem sekuritizace úvěrů se selháním jsou zvýšené potřeby tvorby rezerv, což má sice v krátkodobém horizontu nepříznivý dopad na ziskovost bank a jejich kapitálové pozice, avšak do budoucna jim to umožní snížit náklady na riziko a uvolnit si v rozvaze prostor na poskytování nových úvěrů. Během krize způsobené pandemií se posílilo propojení mezi státem a bankami a celková kvalita kapitálu bank zůstává nízká, avšak v roce 2021 byla podniknuta úspěšná opatření k posílení kapitálu. Orgány jsou i nadále odhodlány zajistit příslušné reformy finančního sektoru, např. účinné fungování nového insolvenčního rámce, který vstoupil v platnost v červnu 2021 a nyní je podporován příslušnou elektronickou infrastrukturou. Nedávné přijetí rozsáhlé revize občanského soudního řádu by podle očekávání mělo zvýšit účinnost vykonávacích řízení, včetně provádění elektronických dražeb, a pracuje se na posílení funkčnosti platformy pro elektronické dražby a na dokončení vypořádání nevyřízených případů platební neschopnosti domácností a vyžádaných státních záruk. Dopad těchto reforem bude záviset na včasnosti a účinnosti jejich provedení, je však jisté, že po narušení soudních řízení v souvislosti s pandemií se proces vymáhání dluhů znovu rozběhl.

(11)

Orgány rovněž přijaly řadu dalších klíčových reforem v rámci posíleného dohledu, které jsou důležité pro řešení základních příčin hospodářských obtíží Řecka, i když v některých oblastech dochází ke zpoždění, částečně kvůli problémům způsobeným probíhající pandemií a nověji také lesními požáry v létě 2021. Orgány zejména přijaly mzdovou reformu pro daňovou správu, která jí umožní přilákat a udržet si kvalifikované zaměstnance, nebo reformy v oblasti správy veřejných financí, které zlepšují účetní systémy a systémy sledování peněžních prostředků. Orgány také výrazně zvýšily podíl centralizovaného zadávání veřejných zakázek na nákupy ve zdravotnictví a od poskytovatelů zdravotní péče dále uspokojivě získávají zpět výdaje vynaložené nad rámec zákonných výdajových limitů. Dokončily rovněž zavedení systému příjmu ze sociální solidarity a přezkoumaly systém dotací pro místní veřejnou dopravu. Tato opatření podle očekávání zefektivní veřejné výdaje a výběr příjmů, a přispějí tak ke snížení vysoké míry zadlužení do budoucna. Očekává se, že trh práce bude mít prospěch z opatření přijatých za účelem řešení problému nehlášené práce a z řádného provádění aktualizací minimální mzdy. Vláda dokončila reformu odvětví energetiky a přijala právní předpisy týkající se investičních licencí s cílem zjednodušit příslušné postupy. Orgány rovněž zavedly environmentální kritéria harmonizovaná s právními předpisy EU v posuzování hospodářských činností a zvýšily transparentnost inspekčního rámce pro dohled nad hospodářskými činnostmi a výrobkovými trhy. Očekává se, že všechna tato opatření podstatně zmírní zátěž průmyslového odvětví, podpoří soukromé investice a vývoz a napomohou růstu produktivity do budoucna. Orgány též úspěšně uzavřely řadu stěžejních privatizačních transakcí a dále soustavně zlepšují řízení státních podniků. Očekává se, že efektivitu veřejného sektoru dále podpoří reformy zvyšující nezávislost a odpovědnost vrcholného vedení ve veřejné správě a pokračující posuzování výkonnosti veřejných činitelů. Několik specifických závazků zůstává nesplněno, avšak orgány dále úspěšně postupují k dokončení jejich realizace (11). Reformy prováděné v rámci posíleného dohledu jsou doplňovány širšími strukturálními reformami, např. pokud jde o rámec pro zadávání veřejných zakázek, přístup k digitálním veřejným službám, vzdělávání, řízení veřejných investic nebo zlepšení koordinace na úrovni ústřední vlády.

(12)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že podmínky, které odůvodňují zavedení posíleného dohledu podle článku 2 nařízení (EU) č. 472/2013, se výrazně zlepšily, ale stále existují. Zejména byla posílena finanční stabilita Řecka, ale rizika nepříznivého vývoje přetrvávají. Současně se výrazně snížila rizika efektů přelévání na ostatní členské státy eurozóny.

(13)

Řecko proto musí dokončit provádění opatření uvedených v příloze prohlášení Euroskupiny ze dne 22. června 2018 zaměřených na zdroje nebo potenciální zdroje obtíží a podpořit silné a udržitelné hospodářské oživení.

(14)

Aby bylo možné řešit zbytková rizika a sledovat plnění souvisejících závazků, zdá se být nezbytné i vhodné prodloužit posílený dohled nad Řeckem podle čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 472/2013.

(15)

Dopisem odeslaným dne 21. prosince 2021 byla Řecku poskytnuta příležitost se k posouzení Komise vyjádřit. Ve své odpovědi ze dne 10. ledna 2022 Řecko uvedlo, že do značné míry souhlasí s posouzením Komise, pokud jde o hospodářské problémy, jimž čelí, což představuje základ pro prodloužení posíleného dohledu.

(16)

Řecko bude i nadále využívat technickou podporu poskytovanou v rámci Nástroje pro technickou podporu, který bude zejména podporovat členské státy při přípravě a provádění jejich plánů pro oživení a odolnost.

(17)

Při provádění posíleného dohledu hodlá Komise úzce spolupracovat s Evropským mechanismem stability v rámci jeho systému včasného varování,