(1)

Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (5) (dále jen „dohoda o vystoupení“) vstoupila v platnost dne 1. února 2020. Přechodné období uvedené v článku 126 dohody o vystoupení skončilo dnem 31. prosince 2020. Během přechodného období zahájily Unie a Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) formální jednání o budoucích vztazích.

(2)

Po skončení přechodného období se staly realitou překážky obchodu, přeshraničních výměn a volného pohybu osob, služeb a kapitálu mezi Unií a Spojeným královstvím s širokými a dalekosáhlými důsledky pro podniky, zejména malé a střední podniky a jejich pracovníky, jakož i pro místní komunity, orgány veřejné správy a občany. Jelikož jsou tyto důsledky nevyhnutelné, je třeba je co nejvíce zmírnit a zúčastněné strany musí zajistit, aby na ně byly připraveny.

(3)

Za těchto výjimečných okolností je Unie odhodlána zmírnit nepříznivé hospodářské, sociální, územní, a případně environmentální důsledky vystoupení Spojeného království z Unie a projevit solidaritu se všemi členskými státy, včetně jejich regionů a místních komunit, jakož i s hospodářskými odvětvími, zejména těmi nejvíce postiženými.

(4)

Unie se rovněž zavázala k udržitelnému řízení rybolovu v souladu s cíli společné rybářské politiky stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (6), včetně zásady dosažení maximálního udržitelného výnosu pro všechny populace podle nejlepšího dostupného vědeckého poradenství, jakož i ukončení nadměrného rybolovu, obnovy populací lovených druhů a ochrany mořského prostředí, jak je rovněž stanoveno v mezinárodních závazcích.

(5)

Měla by být vytvořena rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu (dále jen „rezerva“), která poskytne podporu umožňující čelit nepříznivým důsledkům vystoupení Spojeného království z Unie v členských státech, regionech a odvětvích, zejména v těch, které jsou postiženy nejvíce, a zmírnit tak související negativní dopad na hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Rezerva by měla zcela nebo částečně pokrývat dodatečné výdaje, které orgánům veřejné správy v členských státech vznikly a byly uhrazeny v souvislosti s opatřeními přijatými specificky ke zmírnění těchto důsledků. Referenční období pro stanovení způsobilosti výdajů, jak je vymezeno v tomto nařízení, by se mělo vztahovat na platby uskutečněné orgány veřejné správy v členských státech na celostátní, regionální nebo místní úrovni na prováděná opatření, včetně plateb poskytnutých veřejným nebo soukromým subjektům. S ohledem na význam odvětví rybolovu v některých členských státech je vhodné vyčlenit část zdrojů z rezervy na poskytování zvláštní podpory místním a regionálním pobřežním komunitám.

(6)

Pokud se členské státy rozhodnou podporovat opatření na zachování a tvorbu pracovních míst, měly by se zaměřit na kvalitní pracovní místa.

(7)

Cíle rezervy by se měly plnit v souladu s cílem podporovat udržitelný rozvoj, jak je stanoven v článku 11 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), přičemž by se měly zohlednit cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj, Pařížská dohoda přijatá v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (7) (dále jen „Pařížská dohoda“), již Unie schválila dne 5. října 2016 (8), zásada „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (9), Zelená dohoda pro Evropu, Digitální agenda pro Evropu, jakož i zásada partnerství a zásady stanovené v Evropském pilíři sociálních práv, včetně přirozeného přínosu rezervy k odstraňování nerovnosti a k prosazování a uplatňování hlediska genderové rovnosti, a zároveň k zajištění dodržování základních práv.

(8)

Za účelem boje proti nepříznivým důsledkům vystoupení Spojeného království z Unie by členské státy měly při navrhování podpůrných opatření a přidělování finančního příspěvku z rezervy podporovat soukromé a veřejné subjekty postižené vystoupením, včetně malých a středních podniků a jejich pracovníků, jakož i osoby samostatně výdělečně činné, vzhledem k tomu, že v současnosti čelí překážkám v obchodních tocích, nárůstu administrativních a celních postupů a větší regulační a finanční zátěži včetně narušení spolupráce a výměny. Je proto vhodné poskytnout demonstrativní výčet druhů opatření, u nichž je nejpravděpodobnější, že jejich prostřednictvím bude uvedeného cíle dosaženo.

(9)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj mají fondy a programy Unie přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že rezerva přispěje k cílům v oblasti klimatu v souladu se specifickými potřebami a prioritami každého členského státu. Komise by měla posoudit příspěvek v oblasti klimatu na základě informací, které jsou k dispozici v závěrečné zprávě o provádění rezervy.

(10)

Je důležité jasně stanovit případné výjimky z podpory poskytované z této rezervy. Kromě vynětí subjektů, které mají prospěch z vystoupení Spojeného království z Unie, včetně subjektů z finančního sektoru, by z podpory poskytované z rezervy měla být vyloučena daň z přidané hodnoty (DPH), neboť se jedná o příjem členského státu, který kompenzuje související náklady pro rozpočet členského státu. V souladu s obecným přístupem k politice soudržnosti by měly být vyloučeny z podpory poskytované z rezervy i výdaje spojené s přemístěním nebo výdaje v rozporu s použitelným unijním či vnitrostátním právem.

(11)

V zájmu snížení administrativní zátěže by technická pomoc pro řízení, monitorování, informování, komunikaci a kontrolu a audit rezervy mohla být prováděna paušálně na základě částky způsobilých výdajů schválené Komisí. Technická pomoc by mohla být použita k pomoci místním, regionálním a celostátním orgánům při provádění rezervy, a to zejména malým a středním podnikům, které v důsledku své velikosti postrádají zdroje a znalosti potřebné k tomu, aby se vyrovnaly se zvýšenou administrativní zátěží a náklady spojenými s vystoupením Spojeného království z Unie.

(12)

Aby se zohlednil dopad nepříznivých hospodářských, sociálních, územních a případně environmentálních důsledků vystoupení Spojeného království z Unie na členské státy a jejich ekonomiky a případně opatření učiněná členskými státy na zmírnění očekávaných nepříznivých dopadů tohoto vystoupení před koncem přechodného období, mělo by referenční období začít dnem 1. ledna 2020 a mělo by se omezit na dobu čtyř let.

(13)

Komise by měla předložit Evropskému parlamentu a Radě posouzení, které zanalyzuje dopad vystoupení Spojeného království z Unie na podniky a hospodářská odvětví Unie, přičemž by měla zohlednit dopady měnových výkyvů na obchod.

(14)

Je nezbytné upřesnit, že rozpočet přidělený na rezervu by měl být Komisí plněn ve sdíleném řízení s členskými státy ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (10) (dále jen „finanční nařízení“). Je proto vhodné stanovit zásady a konkrétní povinnosti, které by členské státy měly dodržovat, zejména zásady řádného finančního řízení, transparentnosti, zákazu diskriminace a neexistence střetu zájmů.

(15)

Členské státy by měly zajistit koordinované využívání rezervy s dalšími fondy a programy Unie, a to případně i prostřednictvím konzultací s příslušnými místními a regionálními orgány.

(16)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu Unie a kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 (11).

(17)

Pro účely řádného finančního řízení by měla být stanovena zvláštní pravidla pro rozpočtové závazky, platby, přenosy a zpětné získání prostředků z rezervy. Při dodržení zásady, že rozpočet Unie je stanovován každoročně, by toto nařízení mělo vzhledem k výjimečné a zvláštní povaze rezervy umožnit přenos nevyužitých finančních prostředků nad rámec prostředků stanovených ve finančním nařízení, čímž by se pro členské státy a jejich ekonomiky maximalizovala schopnost rezervy čelit nepříznivým důsledkům vystoupení Spojeného království z Unie, a to i na regionální a místní úrovni.

(18)

Aby mohly členské státy využít dodatečné zdroje a zajistit dostatečné finanční prostředky pro rychlé provádění opatření v rámci rezervy, měla by být vyplacena významná část těchto prostředků ve formě předběžného financování, a to ve třech splátkách, v roce 2021, 2022 a 2023. Metodika přidělování zdrojů z rezervy by měla zohledňovat význam rybolovu ve výlučné ekonomické zóně Spojeného království, význam obchodu se Spojeným královstvím a význam sousedských vazeb pro přímořské pohraniční regiony se Spojeným královstvím a jejich komunit, a to na základě spolehlivých oficiálních statistik. Vzhledem k jedinečné povaze vystoupení Spojeného království z Unie a vzhledem k tomu, že klíčové aspekty vztahu mezi Unií a Spojeným královstvím po konci přechodného období jsou stále nejisté, je obtížné předvídat vhodná opatření, která budou muset členské státy rychle přijmout, aby se s dopady vystoupení vyrovnaly. Je proto nezbytné poskytnout členským státům flexibilitu a zejména umožnit Komisi přijmout rozhodnutí o financování, které povoluje předběžné financování bez povinnosti podle čl. 110 odst. 2 finančního nařízení poskytnout popis akcí, které mají být financovány.

(19)

Do dvou měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost a před vyplacením první splátky předběžného financování by členské státy měly Komisi oznámit totožnost určených subjektů a subjektu, kterému má být předběžné financování vyplaceno, a potvrdit vypracování popisů řídicích a kontrolních systémů pro rezervu.

(20)

Aby bylo zajištěno rovné zacházení se všemi členskými státy, měla by být pro podávání žádostí o finanční příspěvek z rezervy stanovena jediná lhůta platná pro všechny členské státy. Zvláštní povaha rezervy a relativně krátká doba provádění odůvodňují stanovení individuálně přizpůsobeného referenčního období; požadavek, aby členské státy každoročně předkládaly dokumenty požadované v čl. 63 odst. 5, 6 a 7 finančního nařízení, by byl nepřiměřený. Rovněž vzhledem k tomu, že rizika pro rozpočet Unie jsou zmírněna požadavkem, aby členské státy využívaly spolehlivý řídicí a kontrolní systém, který v nich již byl zaveden nebo případně, který jimi bude zaveden, je odůvodněné odchýlit se od povinnosti členských států předložit požadované dokumenty do února nebo března každého roku. Aby mohla Komise kontrolovat správnost použití finančního příspěvku z rezervy, měly by mít členské státy také povinnost předkládat v rámci žádosti o finanční příspěvek z rezervy zprávy o provádění obsahující podrobnější informace o financovaných akcích, jež popisují nepříznivé důsledky vystoupení Spojeného království z Unie pro podniky a hospodářská odvětví, prvky účtů, souhrn závěrečných zpráv o auditu a informace o provedených kontrolách, prohlášení řídícího subjektu a výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy.

(21)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (12) by měla být rezerva hodnocena na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň by měla zamezit administrativní zátěži, zejména pro celostátní, regionální a místní orgány, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tato rezerva účinky v praxi.

(22)

Aby bylo zajištěno rovné zacházení se všemi členskými státy a konzistentní hodnocení žádostí o finanční příspěvek z rezervy, měla by Komise žádosti posuzovat najednou. Zaměřit by se měla zejména na způsobilost a přesnost vykázaných výdajů, na přímou souvislost nepříznivých důsledků vystoupení Spojeného království z Unie s učiněnými opatřeními a na opatření zavedená dotčeným členským státem s cílem zamezit dvojímu financování. Komise by měla posoudit obsah zprávy o provádění přiměřeným způsobem s přihlédnutím k celkovým výdajům obsaženým v žádosti o finanční příspěvek z rezervy. Po posouzení žádostí o finanční příspěvek z rezervy by Komise měla vyúčtovat vyplacené předběžné financování, získat zpět nevyužité částky a rozhodnout o platbách až do výše prozatímního přídělu. Vzhledem k rozsahu očekávaného hospodářského otřesu by nevyužité částky z prozatímního přídělu měly být dány k dispozici členským státům, jejichž celková schválená částka převyšuje jejich příslušné prozatímní příděly.

(23)

Vzhledem k výjimečné a specifické povaze rezervy a jejích cílů by Komise měla být nápomocna členským státům při určování opatření, která byla nebo mají být provedena s cílem čelit nepříznivým důsledkům vystoupení Spojeného království z Unie, včetně toho, jak posoudit přímou vazbu výdajů na toto vystoupení.

(24)

Aby bylo zajištěno řádné fungování sdíleného řízení, měly by členské státy zavést řídicí a kontrolní systém pro rezervu. Každý členský stát by měl určit subjekt, nebo pokud to vyžaduje ústavní rámec členského státu subjekty odpovědné za řízení rezervy, a samostatného nezávislého auditora (dále jen „určený subjekt“ nebo „určené subjekty“) a oznámit Komisi totožnost určeného subjektu nebo určených subjektů. Členské státy by měly mít možnost využívat stávající určené subjekty na příslušné územní úrovni a řídicí a kontrolní systémy, které jsou již zavedeny pro účely provádění financování politiky soudržnosti nebo Fondu solidarity Evropské unie zřízeného nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 (13). Kromě toho je nutno upřesnit povinnosti členských států a stanovit zvláštní požadavky pro určené subjekty.

(25)

V zájmu posílení ochrany rozpočtu Unie by Komise měla zpřístupnit integrovaný a interoperabilní informační a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, za účelem vyhodnocování a analýzy příslušných údajů a měla by podporovat jeho používání pro účely obecného uplatňování členskými státy.

(26)

V zájmu snížení administrativní zátěže by členské státy mohly poskytnout úhradu těm, kteří využívají finanční příspěvek z rezervy prostřednictvím zjednodušené metody vykazování nákladů, jako jsou paušální sazby, jednorázové částky nebo jednotkové náklady, pokud jsou spolehlivým ukazatelem skutečných nákladů.

(27)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (14) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (15), (Euratom, ES) č. 2185/96 (16) a (EU) 2017/1939 (17) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce v příslušných případech pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (18). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(28)

Aby se zmírnil negativní dopad na podniky a hospodářská odvětví a zabránilo se administrativním překážkám, měly by členské státy a regiony zaměřit své informační kampaně na zvyšování povědomí o příspěvku Unie z rezervy, a jelikož činnosti související s transparentností, komunikací a zviditelňováním mají zásadní význam pro zviditelňování akcí Unie v praxi, a měly by informovat odpovídajícím způsobem veřejnost. Tyto činnosti by měly být založeny na přesných a aktualizovaných informacích.

(29)

V zájmu zvýšení transparentnosti využívání příspěvku Unie z rezervy by Komise měla předložit závěrečnou zprávu o provádění rezervy Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(30)

Za účelem zajištění jednotných podmínek ke stanovení finančních zdrojů, které budou mít jednotlivé členské státy k dispozici, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

(31)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (19) a dne 14. dubna 2021 vydal své stanovisko.

(32)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zachovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost a poskytnout členským státům nástroj solidarity při řešení dopadů vystoupení Spojeného království z Unie, které ovlivňuje Unii jako celek, i když závažnost dopadů se v jednotlivých regionech a odvětvích liší, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu nebo účinků akce může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(33)

Vzhledem k naléhavé potřebě bezodkladně čelit nepříznivým hospodářským, sociálním, územním a případně environmentálním důsledkům vystoupení Spojeného království z Unie v členských státech, včetně jejich regionů a místních komunit, a v odvětvích, zejména těch, která jsou vystoupením nejvíce postižena, a v zájmu zmírnění souvisejícího negativního dopadu na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.