(1)

V důsledku krize způsobené pandemií COVID-19 zažilo hospodářství eurozóny v první polovině roku 2020 náhlou a hlubokou recesi. Přes silné hospodářské oživení ve třetím čtvrtletí roku 2020, které doprovázelo zrušení opatření proti šíření nákazy, nárůst počtu onemocnění COVID-19 a nová opatření proti šíření nákazy ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 dále zvýšily nejistotu a ukázaly, že eurozóna je i nadále zranitelná vůči přetrvávající zdravotní krizi. Krize COVID-19 vyvolala řadu velkých otřesů na straně poptávky a nabídky, což se podle hospodářské prognózy útvarů Komise z podzimu 2020 promítlo do očekávaného poklesu hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2020 o 7,8 %. Proto se předpokládá, že oživení v roce 2021 bude pomalejší, než se původně očekávalo, a velká mezera výstupu ve výši přibližně –7,0 % potenciálního HDP eurozóny v roce 2020 se do konce roku 2021 neuzavře. Co do hospodářského výhledu přetrvává značná nejistota související s vývojem pandemie COVID-19 a změnami chování hospodářských subjektů. Rychlá opatření na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie včetně dohody, jíž Evropská rada dosáhla ohledně nástroje pro obnovu Next Generation EU, značně pomohla vyrovnat některé negativní důsledky otřesu stran poptávky a nabídky a stabilizovat trhy. Soukromá spotřeba i investice byly silně zasaženy, což mělo negativní dopad na ceny a mzdy. Vyhlídky na trhu práce se rovněž zhoršily, což přerušilo příznivý vývoj za posledních sedm let. Nárůst nezaměstnanosti byl dosud mírněn úspěšným prováděním ambiciózních politických opatření ve všech členských státech, jako jsou režimy zkrácené pracovní doby a další podpůrné politiky s cílem zabránit hromadnému propouštění a velkým ztrátám příjmů, a souvisejícím poklesem celkového počtu odpracovaných hodin a míry ekonomické aktivity.

(2)

Krize COVID-19 prohlubuje hospodářské rozdíly mezi členskými státy eurozóny. Příčinou těchto rozdílů je několik faktorů, mezi něž patří: intenzita a doba trvání otřesu způsobeného pandemií COVID-19; relativní velikost a hospodářský význam odvětví, v nichž dochází k častým kontaktům, jako jsou cestovní ruch a pohostinství; a rozdíly v dostupném fiskálním prostoru. Tyto rozdíly mají dopad na důvěru, investice a vyhlídky růstu, jakož i na regionální rozdíly, které existovaly již před krizí COVID-19, ale nyní se mohou zhoršit. V dlouhodobějším horizontu hrozí, že současná krize může mít trvalé negativní dopady na potenciální růst a rozdíly v příjmech v důsledku nižšího lidského a fyzického kapitálu, hmotného i nehmotného. Tyto potenciální negativní dopady by se mohly projevit ještě nižším růstem produktivity práce a příjmů a vyšší nerovností.

(3)

Rychlá a důrazná reakce Unie, včetně nástroje Next Generation EU, který zahrnuje Nástroj pro oživení a odolnost, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (3), posílila důvěru trhu a prokázala solidaritu a jednotu členských států, pokud jde o koordinaci jejich úsilí o obnovení hospodářského růstu a posílení hospodářské a sociální odolnosti. Ve velmi krátkém čase byla schválena řada nových nástrojů pro Unii a eurozónu. Tyto nástroje již poskytují záchrannou síť pro pracovníky prostřednictvím evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE), zavedeného nařízením Rady (EU) 2020/672 (4), pro podniky, totiž prostřednictvím programu panevropské záruky Evropské investiční banky, a pro členské státy, aby podpořily vnitrostátní financování přímých a nepřímých nákladů na zdravotní péči, léčbu a prevenci ve spojitosti s krizí COVID-19 prostřednictvím nástroje podpory v krizi způsobené pandemií, který byl zřízen v rámci Evropského mechanismu stability, přijatého Radou guvernérů evropského mechanismu stability dne 15. května 2020. Politická reakce Unie zahrnovala rovněž aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu a dočasný rámec pro využití flexibility podle pravidel Unie pro poskytování státní podpory. Fondy politiky soudržnosti byly přesměrovány tam, kde jsou nejvíce zapotřebí, prostřednictvím investiční iniciativy pro reakci na koronavirus podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (5) a prostřednictvím investiční iniciativy pro reakci na koronavirus plus podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 (6).

(4)

Provádění dobře navržených politik v kontextu Next Generation EU a jeho hlavního nástroje, Nástroje pro oživení a odolnost, poskytne členským státům nový impuls k provádění prorůstových reforem a zvýší úroveň a kvalitu investic tak, aby splňovaly cíle odolnosti a ekologické a digitální transformace. Toto provádění by mělo pomoci vybudovat lidský kapitál a podpořit úspěšný přechod pracovníků mezi zaměstnáními, což bude mít spolu s fondy politiky soudržnosti zásadní význam pro zajištění soudržnosti, zvýšení zaměstnanosti a produktivity a posílení hospodářské a sociální odolnosti. V tomto ohledu jsou klíčové cíle Unie v oblasti růstu a vnitrostátní strukturální výzvy, včetně těch, které byly uvedeny v doporučeních pro jednotlivé země na roky 2019 a 2020. Roční strategie pro udržitelný růst 2021, stanovená ve sdělení Komise ze dne 17. září 2020, která tyto cíle podporuje, předkládá sedm stěžejních iniciativ: 1) Nabírání na síle, 2) Renovace, 3) Dobíjení a doplňování paliva, 4) Připojení, 5) Modernizovat, 6) Rozšíření a 7) Změna kvalifikace a prohlubování dovedností. Tyto stěžejní oblasti představují společné výzvy, které vyžadují koordinované investice a reformy. Členské státy se vyzývají k tomu, aby směrovaly investice, prováděly reformy a dále začleňovaly své hodnotové řetězce do těchto stěžejních oblastí. Nařízení (EU) 2021/241 mimo jiné stanoví, že plány členských států eurozóny na podporu oživení a odolnosti mají být v souladu s výzvami a prioritami uvedenými v doporučení Rady týkajícím se hospodářské politiky eurozóny. Tento soulad by měl být zohledněn při posuzování plánů pro oživení a odolnost.

(5)

Eurozóna potřebuje podpůrnou, koordinovanou, komplexní a konzistentní kombinaci hospodářských politik, aby zmírnila dopad pandemie COVID-19, v plném souladu se zárukami Smlouvy, které se týkají příslušných orgánů. Cílem je omezit jakýkoli dlouhodobý negativní dopad na trh práce, snížit významné hospodářské a sociální rozdíly, řešit nerovnováhy a další makroekonomicky významná rizika a obecněji zabránit negativním dopadům na potenciální růst a cenovou stabilitu a zajistit udržitelné veřejné finance ve střednědobém horizontu. Vzájemná soudržnost tří základních rozměrů kombinace politik eurozóny – měnové, fiskální a strukturální – má spolu s finanční stabilitou zásadní význam pro zajištění příznivé celkové orientace politiky v eurozóně.

(6)

Cílem včasných intervencí Evropské centrální banky (ECB) v oblasti měnové politiky je nenarušit transmisní kanály měnové politiky a zajistit střednědobou cenovou stabilitu. ECB oznámila významné nákupy aktiv veřejného a soukromého sektoru v rámci svého nouzového pandemického programu nákupu aktiv, zavedeného rozhodnutím Evropské centrální banky (EU) 2020/440 (7), ve výši 1 850 miliard EUR nejméně do konce března 2022 a v rámci programu nákupu aktiv, zavedeného rozhodnutím Evropské centrální banky (EU) 2016/948 (8), s čistými nákupy ve výši 20 miliard EUR měsíčně a dodatečným finančním krytím ve výši 120 miliard EUR do konce roku 2020. ECB navíc nabízí cílené dlouhodobější refinanční operace za velmi příznivých podmínek, čímž podporuje bankovní úvěry podnikům a domácnostem.

(7)

Orientace fiskální politiky byla v roce 2020 vysoce expanzivní a předpokládá se, že v roce 2021 zůstane podpůrná jak na úrovni eurozóny, tak na úrovni členských států, při vyloučení mimořádných opatření a také díky některým již oznámeným opatřením na podporu oživení. Koordinace vnitrostátních fiskálních politik při plném dodržování Paktu o stabilitě a růstu má zásadní význam pro účinnou reakci na krizi COVID-19, udržitelné oživení a řádné fungování hospodářské a měnové unie. Dne 20. března 2020 Komise dospěla k závěru, že se hospodářství Unie potýká s prudkým hospodářským propadem a že podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu byly splněny. Tento závěr podpořili ministři financí členských států dne 23. března 2020. Členské státy zavedly rozsáhlá rozpočtová opatření, aby potlačily pandemii a poskytly podporu obzvláště postiženým fyzickým osobám a podnikům, jakož i mimořádnou podporu likvidity, zejména prostřednictvím záruk poskytovaných podnikům a bankám s cílem zajistit tok úvěrů. Na úrovni Unie bude poskytována další koordinovaná fiskální podpora, zejména prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost, a obecná úniková doložka zůstane aktivní i v roce 2021. Na jaře 2021 Komise s přihlédnutím k aktualizovaným makroekonomickým prognózám situaci znovu posoudí a zhodnotí uplatňování obecné únikové doložky.

(8)

Hospodářské důsledky krize COVID-19 mají značný negativní dopad na veřejné finance. Až to zdravotní a hospodářské podmínky dovolí, přispěje přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, mimo jiné postupným ukončením mimořádných opatření, ve střednědobém horizontu k zajištění fiskální udržitelnosti. Toto přeorientování by mělo být provedeno způsobem, který zmírní dopad krize v sociální oblasti a na trhu práce a přispěje k sociální udržitelnosti. Zvláště důležitými se jeví reformy zaměřené na zdokonalení skladby vnitrostátních rozpočtů a zajištění dlouhodobější fiskální udržitelnosti, mimo jiné s ohledem na změnu klimatu a problémy v oblasti zdraví. Zdokonalení skladby vnitrostátních rozpočtů, zejména prostřednictvím přezkumů výdajů a účinných rámců pro zadávání veřejných zakázek, může vytvořit tolik potřebný fiskální prostor. Postupy při ekologickém sestavování rozpočtu mohou rovněž pomoci řešit problémy související se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobování se této změně a s ochranou životního prostředí. Přiměřené, efektivní a inkluzivní systémy zdravotní péče a sociální ochrany poskytující tolik potřebnou ochranu těm, kdo to potřebují, hrají klíčovou úlohu automatických stabilizátorů a měly by zachovat fiskální udržitelnost. Podobně reformy, které prostřednictvím vhodného provádění a načasování posilují fungování trhů práce, kapitálu, výrobků a služeb, zvyšují potenciální produkt a zároveň zabraňují negativnímu krátkodobému dopadu na agregátní poptávku.

(9)

V důsledku krize COVID-19 dále roste význam reforem zaměřených na účinnější a spravedlivější systémy veřejných příjmů. Vzhledem k tomu, že daňové zatížení práce zůstává ve většině členských států eurozóny vysoké, zahrnují tyto reformy přesun daňové zátěže směrem k těm základům daně, které mají méně škodlivý dopad na nabídku práce a poptávku po práci, produktivitu, investice a růst, při zohlednění souvisejícího dopadu na distribuci příjmů. Větší využívání ekologických daní a jiných forem oceňování externalit může přispět k udržitelnému růstu tím, že motivuje k „zelenějšímu“ chování. Opatření proti agresivnímu daňovému plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem, a to na mezinárodní i unijní úrovni, mohou zvýšit efektivnost a spravedlnost daňových systémů. Globalizace navíc vedla k nutnosti přizpůsobit daňový rámec tak, aby vyhovoval moderní a stále více digitalizované ekonomice na globální úrovni i na úrovni Unie. V rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) probíhají práce s cílem dosáhnout globálního konsensuálního řešení daňových výzev vyplývajících z digitalizace hospodářství.

(10)

Vzhledem k vysoké míře nejistoty způsobené krizí COVID-19 a jejího nepříznivého dopadu na investice je obzvláště důležité upřednostnit reformy, které řeší překážky v oblasti investic a omezení na straně nabídky. Zásadní význam mají opatření, která urychlují čerpání finančních prostředků Unie a účinné a efektivní využívání zdrojů, zejména v členských státech, které v těchto oblastech zaostávají a v nichž unijní fondy financují významný podíl investic. Reformy, které snižují administrativní zátěž podniků, jako jsou digitalizace veřejné správy, včetně elektronické identifikace, nebo reformy soudnictví, a zabraňují zneužívání finančních prostředků například prostřednictvím korupce, podvodů a praní peněz, mohou zlepšit podnikatelské prostředí a pomoci posílit soukromé investice, tvorbu pracovních míst a zakládání podniků.

(11)

Krize COVID-19 vedla ke značným ztrátám příjmů mnoha podniků a představuje riziko pro solventnost podniků v celé eurozóně. Účinné insolvenční rámce hrají klíčovou úlohu při podpoře životaschopných podniků, které se potýkají s dočasnými problémy, a při řádném zániku neživotaschopných podniků. Zlepšení insolvenčních rámců může rovněž pomoci řešit pravděpodobný nárůst úvěrů se selháním a zachovat poskytování úvěrů v ekonomice tím, že usnadní očištění rozvah bank a v dlouhodobějším horizontu povzbudí přeshraniční investice. V této souvislosti byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 (9) s cílem zavést ve všech členských státech do vnitrostátních právních předpisů týkajících se solventnosti minimální standardy za účelem zajištění, aby dlužníci ve finančních obtížích měli k dispozici rámce preventivní restrukturalizace, za účelem stanovení postupů, které vedou k oddlužení předlužených podnikatelů, a za účelem zvýšení účinnosti všech typů insolvenčních řízení. Je důležité pokračovat v provádění a uplatňování směrnice (EU) 2019/1023. Komise rovněž v akčním plánu pro unii kapitálových trhů, obsaženém v jejím sdělení ze dne 24. září 2020 nazvaném „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“, oznámila, že usiluje o minimální harmonizaci nebo větší konvergenci u vybraných klíčových aspektů platební neschopnosti nebankovních subjektů. Kromě toho mají členské státy možnost dále posuzovat účinnost a účelnost svých insolvenčních rámců v souladu s mezinárodními osvědčenými postupy a řešit zbývající nedostatky.

(12)

Další prohlubování jednotného trhu se zbožím a službami a přizpůsobení eurozóny digitálnímu věku mohou být hlavním motorem růstu, konvergence a odolnosti. Společná měna a jednotný trh společně působí na vytvoření lepších podmínek pro hospodářskou stabilizaci a dlouhodobý růst. Krize COVID-19 posílila využívání digitálních nástrojů, zdůraznila význam jednotného digitálního trhu a urychlila používání digitálních a bezhotovostních platebních metod. Jednotný trh však zůstává nedokončen, zejména v oblasti služeb, a konkrétněji v maloobchodě a odborných službách. Jednotný trh má potenciál omezit nepružnost cen, čímž přispívá k transmisi měnové politiky a ekonomické odolnosti. Jednotný trh rovněž podporuje mobilitu výrobních faktorů, což odvětvím, regionům a členským státům umožňuje minimalizovat hospodářské náklady, například nezaměstnanost, v reakci na otřesy. Pro dosažení další integrace jednotného trhu se zbožím a službami je nezbytné odstranit všechna zbývající zbytečná omezení, posílit mechanismy dohledu nad trhem a přijmout opatření k zajištění správní kapacity nezbytné k dosažení těchto cílů.

(13)

Reformy a investice, které zlepšují začleňování a přechod na trhu práce, se zvláštním důrazem na digitální a ekologická pracovní místa, mají zásadní význam pro zvýšení ekonomické a sociální odolnosti a podporu oživení. Bezprostředně přijatá vnitrostátní a unijní krizová opatření omezila negativní ekonomický a sociální dopad na pracovníky. Zároveň řada dlouhodobých reforem nyní ještě nabyla na naléhavosti: účinné aktivní politiky na trhu práce, včetně individualizované podpory, zlepšování kvality a inkluzivnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem posílit výsledky vzdělávání od raného věku, důrazná opatření ke změně kvalifikace a prohlubování dovedností a investice do vzdělávání a odborné přípravy dospělých a do on-line platforem učení, řešení nedostatků v oblasti dovedností, zlepšování vyhlídek nejzranitelnějších skupin populace v produktivním věku, včetně mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných, na zaměstnání, jakož i odstraňování genderových rozdílů. Podpora vytváření kvalitních pracovních míst a zlepšování pracovních podmínek, zejména zajištěním odpovídajících minimálních mezd a řešením segmentace trhu práce a překážek mobility pracovníků, jsou klíčové pro podporu udržitelného oživení podporujícího začlenění. Sociální dialog a kolektivní vyjednávání hrají důležitou úlohu při úspěšném koncipování a provádění politik.

(14)

Pro hospodářskou a sociální odolnost je důležitý přístup k přiměřeným, inkluzivním a udržitelným systémům zdravotní péče a sociální ochrany, které v krizi COVID-19 fungují jako automatické stabilizátory. Přístup k těmto systémům přispívá k zachování sociální soudržnosti, důstojné životní úrovně a dobrého zdravotního stavu obyvatelstva, které mají zásadní význam pro hospodářství s produktivní pracovní silou, v průběhu celého hospodářského cyklu a řeší chudobu a sociální vyloučení. Investice na podporu reforem ve zdravotnictví a odolných systémů zdravotní péče musí zůstat pro členské státy prioritou. Vodítkem pro provádění politik v této oblasti je provádění evropského pilíře sociálních práv, vyhlášeného Evropským parlamente, radou a Komisí roku 2017. Vzhledem ke krizi COVID-19 nabývá na významu potřeba zajistit přiměřené sociální zabezpečení pro všechny jak z hlediska kvalitní zdravotní a dlouhodobé péče, tak z hlediska náhrady příjmu pro všechny pracovníky, včetně pracovníků s atypickými pracovními smlouvami a osob samostatně výdělečně činných. Mnoho členských států přijalo dočasná opatření na podporu příjmů a opatření sociální podpory ve prospěch zranitelných skupin s velmi nízkými příjmy a pracovníků, kteří nemají nárok na dávky v nezaměstnanosti. Byla přijata opatření týkající se dávek, podmínek způsobilosti a dalších služeb ve formě věcného plnění. Je třeba posílit přiměřenost a pokrytí systémů sociální ochrany způsobem, který zajistí dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a mezigenerační spravedlnost.

(15)

V posledních letech bylo dosaženo významného pokroku, ale hospodářský propad v důsledku krize COVID-19 znovu vyvinul tlak na finanční sektor. Banky v eurozóně vstoupily do současné krize s větší schopností absorbovat ztráty než před nástupem celosvětové finanční krize. To společně s opatřeními měnové a fiskální politiky zabránilo zpřísnění podmínek tržního financování po odeznění počáteční fáze krize a zajistilo nepřetržité poskytování úvěrů soukromému sektoru. Je pravděpodobné, že krize vyvine další tlak na již tak nízkou úroveň ziskovosti bank a na podíl úvěrů se selháním. Tento vývoj by mohl narušit dostupnost úvěrů v ekonomice, které mají zásadní význam pro oživení. Rozvoj sekundárních trhů pro úvěry se selháním, případně účinné zavádění vnitrostátních společností spravujících aktiva a reforma insolvenčních rámců jsou obzvláště důležité pro dosažení pokroku v této oblasti, jakož i pro řešení strukturálních problémů nízké ziskovosti. Rychlé a rozsáhlé politické zásahy podpořily důvěru a pomohly zachovat makrofinanční stabilitu. Vládní programy úvěrových záruk podporují dostupnost úvěrů v ekonomice, pomáhají chránit podniky a zmírňují propojení mezi bankami a státy, ale představují rovněž podmíněné závazky pro rozpočty členských států. Prodlužování moratorií v případě platební neschopnosti a úlevy u úvěrů se selháním vedou k hledání obtížné rovnováhy mezi zajištěním trvalé podpory životaschopným podnikům a rizikem nesprávného přidělení finančních prostředků, vyšších ztrát v důsledku případného úpadku a menší jasnosti, pokud jde o podkladovou úvěrovou kvalitu.

(16)

Zásadní význam má i nadále dokončení struktury hospodářské a měnové unie. Odstranění zbývajících nedostatků by mohlo dále zvýšit stabilitu a odolnost eurozóny a tím posílit mezinárodní úlohu eura, které zůstalo v posledních letech víceméně stabilní. Další kroky by měly zohlednit zkušenosti získané z komplexní reakce Evropy v oblasti hospodářské politiky na pandemii COVID-19. Next Generation EU má kromě krátkodobého stabilizačního účinku a úlohy při podpoře oživení potenciál ovlivňovat hospodářskou a měnovou unii stimulací prorůstových investic a strukturálních reforem a zvyšováním odolnosti eurozóny vůči budoucím otřesům i v dlouhodobějším horizontu. Rozsáhlá emise dluhopisů denominovaných v eurech, včetně zelených a sociálních dluhopisů, zvýší hloubku a likviditu trhu s vysoce kvalitními dluhovými cennými papíry denominovanými v eurech, a může přispět k posílení mezinárodní role eura. V hospodářské a měnové unii však stále chybí důležité prvky, jako je dokončená bankovní unie a prohloubená unie kapitálových trhů. Zásadní význam má i nadále posílení bankovní unie. To vyžaduje, aby bez prodlení a se stejnou úrovní ambicí pokračovala na konsensuálním základě práce na všech prvcích, včetně těch, které byly projednány v Pracovní skupině na vysoké úrovni pro evropský systém pojištění vkladů. Další důležitý krok k dokončení bankovní unie a posílení hospodářské a měnové unie představuje pokračování v balíčku reforem Evropského stabilizačního mechanismu a, s ohledem na pokrok dosažený při snižování rizik a další opatření nastíněná v prohlášení Euroskupiny ze dne 30. listopadu 2020, urychlení procesu vstupu v platnost společného jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (10), do začátku roku 2022. Je třeba dále pracovat na řešeních pro překonání omezení ve stávajícím systému pro zajišťování likvidity při řešení krize bank. Prohloubení unie kapitálových trhů je klíčovou prioritou, jak vyplývá z nového akčního plánu ze září 2020. Silná a odolná HMU bude rovněž důležitá pro posílení mezinárodní úlohy eura a pro zajištění hospodářské a finanční autonomie Unie, jak je stanoveno ve sdělení Komise ze dne 19. ledna 2021 nazvaném „Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti“, přičemž bude plně respektován vnitřní trh Unie a bude se postupovat otevřeným a transparentním způsobem vůči členským státům mimo eurozónu.

1)

Zajistit politickou orientaci podporující oživení po krizi COVID-19. Vzhledem k tomu, že mimořádná zdravotní situace přetrvává, přijmout fiskální politiky, které ve všech členských státech eurozóny zůstávají podpůrnými politikami. Přijmout politická opatření přizpůsobená konkrétním okolnostem v jednotlivých zemích, včasná, dočasná a cílená. Nadále koordinovat opatření s cílem účinně řešit pandemii COVID-19, udržet hospodářství a podpořit udržitelné oživení. Pokud to epidemiologické a hospodářské podmínky dovolí, postupně ukončit mimořádná opatření a zároveň bojovat proti dopadům krize v sociální oblasti a na trhu práce. Provádět fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a zajištění udržitelnosti dluhu při současném posílení investic. Provádět reformy, které posílí pokrytí, přiměřenost a udržitelnost systémů zdravotní péče a sociální ochrany pro všechny. Věnovat zvláštní pozornost kvalitě rozpočtových opatření. Zlepšit rámce pro zadávání veřejných zakázek a správu veřejných financí, zejména včetně investičních rámců a využívání nástrojů pro ekologické sestavování rozpočtů. Využít přezkumy výdajů k lepšímu zaměření veřejných výdajů na potřeby v oblasti oživení a odolnosti.

2)

Dále zlepšit konvergenci, odolnost a udržitelný růst podporující začlenění. Zmírnit riziko dalšího prohlubování rozdílů a posílit hospodářskou a sociální odolnost v eurozóně pokračujícím řešením strukturálních problémů a prováděním reforem, které posílí produktivitu a zaměstnanost, zajistí hladké přerozdělování zdrojů a zlepší fungování trhů a veřejné správy, zvyšováním úrovně veřejných investic a podněcováním soukromých investic na podporu spravedlivého a inkluzivního oživení, které bude v souladu s ekologickou a digitální transformací. Dále integrovat jednotný trh se zbožím a službami, včetně digitálního jednotného trhu, odstraněním zbytečných omezení, posílením dohledu nad trhem a zaručením dostatečné správní kapacity. Zajistit účinné aktivní politiky na trhu práce a podporovat přechod mezi zaměstnáními, zejména směrem k ekologické a digitální ekonomice. Podporovat spravedlivé pracovní podmínky a řešit segmentaci trhu práce a posilovat inkluzi. Zajistit účinné zapojení sociálních partnerů do tvorby politik, posílit sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Posílit inkluzivní systémy vzdělávání a odborné přípravy a investice do dovedností a řešit nedostatky v oblasti dovedností. V rámci Rady pokračovat v práci na globálním konsensuálním řešení v oblasti daňových výzev vyplývajících z digitalizace hospodářství v inkluzivním rámci OECD pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku, s tím, že se dosažení dohody na tomto fóru očekává do poloviny roku 2021. Zapojit se do příslušných přípravných prací na dalším postupu s cílem řešit daňové výzvy digitální ekonomiky, a to i v případě, že do poloviny roku 2021 nebude dosaženo mezinárodního konsensu. Dosáhnout dalšího pokroku v boji proti agresivnímu daňovému plánování, snížit daňové zatížení a podpořit posun směrem k stanovení cen uhlíku a ekologickému zdanění.

3)

Posílit vnitrostátní institucionální rámce. Provádět a upřednostňovat reformy s cílem řešit překážky pro investice a zajistit účinné a včasné využívání finančních prostředků Unie, včetně Nástroje pro oživení a odolnost. Posílit účinnost a digitalizaci veřejné správy, včetně systému soudnictví a zdravotnictví, jakož i veřejných služeb zaměstnanosti. Snížit administrativní zátěž podniků a zlepšit podnikatelské prostředí. Pokračovat ve zlepšování rámců pro boj proti podvodům a korupci a pro předcházení praní peněz a financování terorismu. Podporovat konkrétní opatření ke zvýšení účinnosti, účelnosti a přiměřenosti insolvenčních rámců, řešit nevýkonné expozice a zajistit účinnou alokaci kapitálu.

4)

Zajistit makrofinanční stabilitu. Zachovat úvěrové kanály v ekonomice a opatření na podporu životaschopných podniků tak dlouho, jak to bude během mimořádné situace v souvislosti s nebývalou krizí COVID-19 nutné. Udržovat zdravé rozvahy bankovního sektoru, včetně pokračujícího řešení úvěrů se selháním, mimo jiné rozvojem sekundárních trhů pro úvěry se selháním.

5)

Dokončit hospodářskou a měnovou unii a posílit mezinárodní úlohu eura. Dosáhnout pokroku v prohlubování hospodářské a měnové unie s cílem zvýšit odolnost eurozóny dokončením bankovní unie, neprodleným pokračováním v práci se stejnou úrovní ambicí na všech prvcích, včetně těch, o nichž se jednalo v Pracovní skupině na vysoké úrovni pro evropský systém pojištění vkladů, a prohloubením unie kapitálových trhů, jakož i podporou iniciativ provádějících politiky v oblasti digitálního financování, retailového financování a udržitelného financování. Dále pracovat na řešení pro překonání omezení stávajícího uspořádání pro poskytování likvidity při řešení krize a na posílení regulačního a dohledového rámce Unie, mimo jiné zajištěním důsledného a účinného vymáhání předpisů pro boj proti praní peněz a dohledu nad nimi.