a)

pojem „vzájemný fond“ je obsažen v ustanoveních nařízení (EU) č. 1305/2013 i nařízení o společné organizaci trhů. V čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013 je definován jako systém, který může být akreditován členským státem a který umožňuje zemědělcům, kteří jsou jeho členy, aby se pojistili, přičemž kompenzace se poskytuje uvedeným zemědělcům za hospodářské ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy, vypuknutím nákazy zvířat či choroby rostlin, napadením škůdci, ekologickou havárií nebo výrazným poklesem jejich příjmů.

Nařízení o společné organizaci trhů oproti vymezení vzájemných fondů podle nařízení (EU) č. 1305/2013 akreditaci vzájemných fondů nevyžaduje. Akreditace ovšem může být přínosná i pro vzájemné fondy podle nařízení o společné organizaci trhů, protože může mimo jiné pomoci snížit riziko dvojího financování;

b)

pokud jde o pojem „výrazný pokles příjmů“, členské státy by jako zástupný ukazatel příjmů mohly použít hodnotu produkce uvedené na trh organizací producentů nebo sdružením organizací producentů, kde někteří nebo všichni členové organizace producentů, kteří jsou producenty, či členové sdružení organizací producentů utrpí výrazný pokles příjmů. Pro tyto účely by se hodnota produkce uvedené na trh mohla vypočítat na základě cen při výstupu z organizace producentů a pro každý produkt. To však neznamená, že by se při zavádění podrobných pravidel pro podporu vzájemných fondů nemělo přihlížet k poklesu příjmů jednotlivých producentů.

Je třeba věnovat pozornost zejména případům, kdy výrazný pokles příjmů utrpěla pouze část členů organizace producentů, kteří jsou producenty, nebo členů sdružení organizací producentů, například proto, že nepříznivé podmínky na trhu se týkají pouze části produktů, pro něž jsou daná organizace producentů nebo dané sdružení organizací producentů uznány. Za těchto okolností by pro finanční podporu Unie na základě čl. 33 odst. 3 prvního pododstavce písm. d) nařízení o společné organizaci trhů nebyly způsobilé platby ze vzájemného fondu určené členům, kteří neutrpěli výrazný pokles příjmů v důsledku nepříznivých podmínek na trhu.

Naopak způsobilost plateb ze vzájemných fondů ve prospěch členů, kteří výrazný pokles příjmů v důsledku nepříznivých podmínek na trhu utrpěli, by neměla být odmítnuta pouze z toho důvodu, že celková hodnota produkce uvedené na trh organizací producentů / sdružením organizací producentů nepoklesla nebo se nesnížila dostatečně. Posouzení je třeba provést případ od případu, přičemž je třeba zohlednit individuální situaci organizací producentů, sdružení organizací producentů a jejich členů, jakož i tržní podmínky, které výrazný pokles příjmů způsobily.

Nařízení (EU) č. 1305/2013 stanoví, že kompenzace zemědělcům v konkrétním odvětví za výrazný pokles jejich příjmů se poskytuje v řádně odůvodněných případech a pouze tehdy, překročí-li pokles příjmů prahovou hodnotu ve výši nejméně 20 % průměrného ročního příjmu zemědělce v předcházejícím období tří let nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího období pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Nařízení o společné organizaci trhů žádné takové prahové hodnoty neobsahuje.

Aby se zajistilo jednotné a nediskriminační uplatňování daných opatření, mohly by členské státy zaujmout přístup podobný tomu, jenž je stanoven v nařízení (EU) č. 1305/2013, a udělit podporu na doplnění vzájemných fondů v případě, že pokles příjmů organizace producentů (tj. hodnota produkce uvedené na trh na produkt) překročí 20 % příjmu stanoveného členskými státy v závislosti na dané situaci (např. pokles příjmů všech členů, kteří jsou producenty, nebo jiné situace) v předcházejícím období tří let nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího období pěti let s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty;

c)

pojem „nepříznivé podmínky na trhu“ by měl odkazovat na objektivně existující situaci na trhu s daným produktem, která vede k poklesu příjmů členů, kteří jsou producenty. Jedním z ukazatelů nepříznivých podmínek na trhu by mohl být pokles překračující 20 % průměrné ceny dotčeného výrobku v předcházejícím období tří let nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího období pěti let s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty. Nepříznivé podmínky na trhu by rovněž bylo možné stanovit na základě změny reprezentativní tržní ceny příslušných produktů nebo s ohledem na částky podpory na stažení z trhu (viz bod 7 písm. b) níže).

a)

Zvýšení vstupních nákladů vedoucí k výraznému poklesu příjmů

Zvýšení vstupních nákladů (např. růst ceny hnojiv, který může způsobit zvýšení nákladů dotčených producentů) může vést ke ztrátě příjmů, jestliže tento nárůst nákladů na vstupy nelze kvůli nepříznivým tržním podmínkám přenést na odběratele ve formě zvýšení ceny.

Členské státy by mohly stanovit standardní metodiku s cílem odhadnout váhu jednotlivých vstupů v konečné ceně produktu na základě produkční orientace, a tak doložit zvýšení cen.

Platby ze vzájemných fondů by při splnění všech ostatních podmínek mohly být poskytnuty producentům například v případech, kdy by se prokázalo, že váha vstupních nákladů jakožto podíl z ceny při výstupu z organizace producentů, která je původcem dotčeného produktu, se zvýšila nejméně o 20 %.

Důkazy dokládající snížení příjmů v důsledku zvýšení vstupních nákladů by měly být založeny na tržních a účetních údajích certifikovaných veřejným nebo soukromým nezávislým kvalifikovaným subjektem či odborníkem v dané oblasti a členský stát by musel ověřit jejich přesnost a spolehlivost, aby bylo zajištěno splnění podmínek způsobilosti pro finanční podporu Unie poskytovanou vzájemným fondům podle nařízení o společné organizaci trhů.

b)

Maximální částky podpory na stažení z trhu jako referenční hodnota pro určení toho, zda došlo k poklesu ceny na trhu

Jako referenční hodnotu pro stanovení poklesu ceny na trhu by bylo možné využít maximální částky podpory na stažení z trhu podle čl. 45 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 a přílohy IV uvedeného nařízení. „Spouštěcí prahová hodnota“ pro vzájemné fondy by pak mohla být stanovena na základě reprezentativní ceny každého příslušného produktu a jejího srovnání s tržní cenou. Pokud by skutečná tržní cena byla nejméně o 20 % nižší, než je maximální podpora stanovená v příloze IV nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, bylo by dosaženo spouštěcí prahové hodnoty. Členské státy by měly zkontrolovat, že dopad poklesu cen je z hlediska doby trvání dostatečně významný na to, aby vyvolal výrazný pokles příjmů.

a)

měl transparentní politiku, pokud jde o platby do vzájemného fondu a kompenzace z něj vyplácené;

b)

měl jednoznačná pravidla pro přidělení odpovědnosti za vzniklé dluhy;

c)

byl akreditován příslušným orgánem v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

a)

administrativní náklady spojené se zřízením vzájemného fondu, jež by měly mimo jiné zahrnovat náklady na správu fondu (stejné jako doba trvání fondu, tj. nejvýše pět let), poplatky za registraci, náklady na zaměstnance a režijní náklady, a

b)

finanční příspěvky uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. a) nařízení o společné organizaci trhů k doplnění vzájemných fondů poté, co byly vyplaceny kompenzace členům, kteří se v důsledku nepříznivých podmínek na trhu potýkají s výrazným poklesem čistých příjmů (5). Toto doplnění by se mělo provádět prostřednictvím provozního fondu. Finanční příspěvky k doplnění vzájemného fondu by se staly zvláštní součástí provozního fondu.

a)

částky vyplacené vzájemným fondem jako finanční kompenzace členům, kteří se v důsledku nepříznivých podmínek na trhu potýkají s výrazným poklesem čistých příjmů. Za tímto účelem by členské státy neměly rozlišovat, zda částky vyplacené členům jako kompenzace pocházejí z provozního kapitálu, základního kapitálu nebo jiných prostředků vzájemného fondu, včetně komerčních půjček sjednaných vzájemným fondem za účelem kompenzace členů, jestliže jsou splněny podmínky nařízení o společné organizaci trhů a jiné zdroje v rámci vzájemného fondu nejsou k poskytnutí nezbytné kompenzace dostačující (viz čl. 33 odst. 3 poslední pododstavec nařízení o společné organizaci trhů);

b)

úroky z komerčních půjček sjednaných vzájemným fondem za účelem vyplacení finanční kompenzace zemědělcům ze vzájemného fondu, pokud by prostředky, které jsou ve vzájemném fondu k dispozici, nedostačovaly k uspokojení žádostí o kompenzace (viz čl. 33 odst. 3 poslední pododstavec nařízení o společné organizaci trhů).

a)

stropů pro každý vzájemný fond;

b)

přiměřených stropů na jednotku (10)

a)

zařazení tohoto opatření do operačního programu nebo jeho změny;

b)

posouzení, které vedlo k vyplacení kompenzace ze vzájemného fondu (například jak byl vypočten a stanoven výrazný pokles příjmů, u kterých produktů, jak je zajištěn soulad ceny při výstupu z organizace producentů s tržní cenou atd.);

c)

členům, produkci, konečnému místu určení produkce a období, na něž se toto opatření vztahuje;

d)

příspěvku organizace producentů k doplnění vzájemného fondu a pravidelným příspěvkům jejích členů do vzájemného fondu.