(1)

Dne 22. listopadu 2017 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2018. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Priority této roční analýzy potvrdila dne 22. března 2018 Evropská rada. Dne 22. listopadu 2017 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které je Švédsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 7. března 2018 byla zveřejněna zpráva o Švédsku pro rok 2018. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Švédsko učinilo v plnění jemu určenému doporučení přijatému Radou dne 11. července 2017 (3), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů Švédska v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 7. března 2018. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Švédsko potýká s makroekonomickou nerovnováhou. Zejména nadhodnocené ceny nemovitostí spolu s trvalým růstem zadlužení domácností vytváří riziko případné nekontrolované korekce. Již nyní vysoký dluh domácností stále roste. Ceny nemovitostí se zvyšují rychle a prakticky nepřetržitě zhruba dvacet let. Negativní růst byl zaznamenán v posledním čtvrtletí roku 2017. Ukazatele ocenění přesto naznačují, že ceny nemovitostí zůstávají ve vztahu k fundamentálním veličinám velmi vysoké. Ačkoli se banky zdají být přiměřeně kapitalizovány, mohl by být finanční sektor rovněž dotčen případnou nekontrolovanou korekcí, neboť banky mají stále větší expozici vůči hypotékám domácností. V takovém případě by mohlo vzhledem k systémovým finančním vazbám nastat šíření do sousedních zemí. V posledních letech byla přijata opatření k omezení růstu hypotečních dluhů a ke zvyšování bytové výstavby. Provedená politická opatření však dosud nedostačují k řešení nadhodnocování v odvětví bydlení a přetrvávají hlavní nedostatky v některých politikách, zejména pokud jde o daňové pobídky k vlastnictví nemovitostí a fungování nabídky bydlení a trhu s nájemním bydlením.

(3)

Dne 27. dubna 2018 předložilo Švédsko svůj národní program reforem na rok 2018 a svůj konvergenční program z roku 2018. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(4)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(5)

Na Švédsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém konvergenčním programu z roku 2018 plánuje vláda v roce 2018 dosáhnout přebytku ve výši 1,0 % HDP a po celé programové období nadále splňovat střednědobý rozpočtový cíl v podobě strukturálního schodku ve výši 1 % HDP. Podle konvergenčního programu z roku 2018 se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2018 klesne na 37,3 % a bude dále klesat až na 29,0 % v roce 2021. Hlavními hnacími silami poklesu poměru veřejného dluhu k HDP jsou hospodářský růst a zdravé veřejné finance. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je realistický. Na základě prognózy Komise z jara 2018 se očekává, že strukturální saldo dosáhne v roce 2018 přebytku ve výši 0,7 % HDP a v roce 2019 přebytku ve výši 1,0 % HDP, což je nad úrovní střednědobého rozpočtového cíle. Na základě posouzení konvergenčního programu z roku 2018 a s ohledem na prognózu Komise z jara 2018 se Rada domnívá, že Švédsko by ustanovení Paktu o stabilitě a růstu v letech 2018 a 2019 mělo dodržet.

(6)

Zadlužení domácností i nadále rostlo, a to z beztak již vysoké úrovně. Zadlužení domácností vzrostlo v roce 2017 o 7,0 % a dosáhlo přibližně 86 % HDP a 184 % disponibilního příjmu – patří k nejvyšším v Unii. Poté, co se v roce 2016 poměr dluhu k disponibilnímu příjmu v případě nových hypotečních dlužníků v průměru poněkud snížil, v roce 2017 opět vzrostl na nové maximum 411 %. Růst zadlužení domácností je způsoben především vyšší úrovní hypotečních úvěrů související s vysokými cenami nemovitostí a strukturálními deformacemi upřednostňujícími investice do financování nemovitostí formou hypotečního úvěru. Míra zadlužení je rozložena nerovnoměrně s tím, že s obzvláště vysokým zadlužením v poměru k příjmům se potýkají domácnosti s nízkými příjmy a mladé domácnosti. Švédsko uskutečnilo v posledních letech několik makroobezřetnostních opatření. K přijatým opatřením patří stanovení limitů pro poměr úvěru k hodnotě nemovitosti, úprava spodních hranic rizikové váhy pro banky a zavedení formálního pravidla pro umořování hypoték v červnu 2016. Nový posílený požadavek na umořování hypoték v případě hypoték s vysokou mírou zadlužení vůči disponibilnímu příjmu vstoupil v platnost v březnu 2018. Švédsko rovněž přijalo právní předpisy k posílení právního mandátu makroobezřetnostního orgánu (Finansinspektionen). Nový mandát je zaveden od února 2018 a umožňuje příslušnému orgánu rychleji reagovat na rizika spojená s rostoucím zadlužením domácností prostřednictvím širší škály potenciálních opatření. Zdá se, že dosud přijatá opatření makroobezřetnostní politiky měla na růst hypotečních úvěrů jen omezený dopad. Zadlužení domácností by zbrzdilo postupné omezování daňové odpočitatelnosti úroků z hypotečních úvěrů nebo zvýšení periodických daní z nemovitostí, ale švédská vláda v této oblasti nijak nepokročila.

(7)

V roce 2017 švédská ekonomika výrazně vzrostla přibližně o 2,4 %, což bylo zapříčiněno silnou domácí poptávkou. Velmi výrazně k tomu přispěly investice, které díky investicím do bydlení vzrostly v prvních třech čtvrtletích o 6,0 % (meziročně). I přes prudký nárůst nové výstavby v posledních letech je nabídka bydlení stále nedostatečná, zejména pokud jde o cenově dostupné nemovitosti v blízkosti velkých měst. Nedostatek dostupného a finančně dosažitelného bydlení rovněž omezuje mobilitu na trhu práce, je překážkou efektivního začlenění migrantů do trhu práce a přispívá k mezigenerační nerovnosti.

(8)

Po dvou desetiletích, kdy ceny nemovitostí rychle rostly, došlo na podzim roku 2017 na trhu s bydlením k postupnému poklesu, nicméně ceny zůstávají nad fundamentálními veličinami. Mezi hlavní příčiny patří daňové pobídky ve prospěch vlastnictví nemovitostí a hypotečního dluhu a pokračující akomodativní úvěrové podmínky spolu s relativně nízkými sazbami pro umořování hypoték. Nedostatečná nabídka bydlení navíc souvisí se strukturálními nedostatky, včetně omezené hospodářské soutěže ve stavebnictví vzhledem k překážkám, které brání malým a zahraničním podnikům ve vstupu na trh, a velkým developerům, kteří mají pod kontrolou půdní fond. Existují i překážky, které brání účinnému využívání stávajícího bytového fondu. Existují i překážky, které brání účinnému využívání stávajícího bytového fondu. Na trhu s nájemním bydlením vede nájemné, které je nižší než tržní, k zakonzervování stávajícího stavu a k rozvrstvení na osoby začleněné do stávajícího systému a na osoby z něho vyloučené. Na trhu vlastníků nemovitostí snižují mobilitu daně z kapitálových zisků. Švédské orgány i nadále postupně realizují 22bodový plán na posílení bytové výstavby a zvýšení účinnosti trhu s bydlením. Nebylo však přijato žádné významné politické opatření, které by přineslo větší flexibilitu při stanovování cen nájemného nebo kterým by se změnila koncepce daně z kapitálových zisků.

(9)

Vyspělá ekonomika potřebuje vysoce kvalifikované pracovníky, přičemž nedostatek pracovních sil se začíná projevovat v odvětvích, jako jsou stavebnictví, vzdělávání, zdravotnictví, věda, strojírenství a informační a komunikační technologie. V této souvislosti přetrvávají problémy, mimo jiné pokud jde o integraci osob pocházejících z přistěhovaleckého prostředí, zejména žen, na trh práce. Míra zaměstnanosti žen narozených mimo EU je výrazně nižší než u populace jako celku. Zvyšují se rozdíly ve studijních výsledcích žáků z různých socioekonomických prostředí. Integrace nově příchozích žáků z řad migrantů do školního systému vyžaduje pečlivé monitorování, stejně tak jako rostoucí nedostatek učitelů.

(10)

V kontextu evropského semestru 2018 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Švédska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Švédsku pro rok 2018. Posoudila také konvergenční program z roku 2018, národní program reforem na rok 2018 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Švédsku adresována v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Švédsku, ale také rozsah jejich souladu s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(11)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2018 a dospěla ke stanovisku (5), že Švédsko zřejmě Pakt o stabilitě a růstu dodrží.

(12)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2018 a konvergenční program z roku 2018. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.