3.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/3

(1)

Dne 16. listopadu 2016 uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/2005 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitého typu lehkého termografického papíru (dále jen „LTGP“) pocházejícího z Korejské republiky (dále jen „dotčená země“).

(2)

Šetření bylo zahájeno dne 18. února 2016 (3) na základě podnětu, který podala dne 4. ledna 2016 Evropská asociace výrobců termografického papíru (dále jen „ETPA“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby určitého typu LTGP v Unii.

(3)

Jak je uvedeno v 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2012 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložily tři zúčastněné strany k těmto prozatímním zjištěním písemné připomínky. Stranám, které požádaly o slyšení, byla tato možnost poskytnuta.

(5)

Skupina Hansol a asociace ETPA požadovaly zásah úředníka pro slyšení v obchodních řízeních (dále jen „úředník pro slyšení“). Na slyšeních, která proběhla dne 13. prosince 2016 a 2. března 2017, se skupina Hansol vrátila k otázkám probíraným na slyšení dne 10. března 2016 (tj. k požadavku na osvobození od vyplnění dotazníku pro řadu společností konvertujících papír ve spojení) a zpochybnila metodiku použitou pro výpočet dumpingu a újmy. Na slyšení dne 22. března 2017 skupina Hansol upozornila na některé obtíže s výpočtem dumpingu a navrhla změnu formy stanovených opatření. Na slyšení dne 24. ledna 2017 asociace ETPA vyjádřila znepokojení nad určitými otázkami důvěrnosti a zpochybnila tvrzení skupiny Hansol týkající se definice výrobku a úrovně podpory opatřením.

(6)

Po uložení prozatímních opatření Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné pro konečná zjištění. Komise všechny strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz LTGP pocházejícího z Korejské republiky do Unie (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta lhůta, v níž se mohly k poskytnutí konečných informací vyjádřit. Po poskytnutí konečných informací byly provedeny změny ve výpočtu dumpingu a újmy a všem zúčastněným stranám byla spolu s oznámením těchto změn poskytnuta lhůta, v níž se k nim mohly vyjádřit (dále jen „poskytnutí dodatečných konečných informací“). Následně byla všem stranám poskytnuta lhůta, v níž se mohly ke změně formy stanovených opatření vyjádřit.

(7)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a případně vzaty v úvahu.

(8)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dotčeným výrobkem je lehký termografický papír o hmotnosti 65 g/m2 nebo nižší; v rolích o šířce 20 cm nebo více, o hmotnosti role (včetně papíru) 50 kg nebo více a průměru role (včetně papíru) 40 cm nebo více (dále jen „role jumbo“); také s podkladovým nátěrem na jedné nebo na obou stranách; potažený termosenzitivní látkou (tj. směsí barviva a vývojky, která reaguje a působením tepla vytváří obraz) na jedné nebo na obou stranách; také s povrchovým nátěrem, pocházející z Korejské republiky, v současnosti kódů KN ex 4809 90 00, ex 4811 90 00, ex 4816 90 00 a ex 4823 90 85.

(9)

Skupina Hansol zopakovala svoji žádost o vynětí LTGP bez fenolu z definice výrobku z důvodu, že Komise náležitě neposoudila řadu faktorů. Podle skupiny Hansol se u LTGP bez fenolu a dalších typů LTGP liší chemické složení, výrobní procesy a vnímání spotřebitelem.

(10)

Pokud jde o chemické složení, tato strana tvrdila, že se u LTGP obsahujícího fenol a u LTGP bez fenolu velmi liší, protože se k nim na trhu EU přistupuje z regulačního hlediska odlišně v závislosti na vývojce použité při jejich výrobě. Je však třeba poznamenat, že v Unii byl nedávno s účinností od roku 2020 zakázán pouze bisfenol A (dále jen „BFA“), tj. jedna z mnoha možných vývojek obsahujících fenol, a není zavedena samostatná právní úprava pro všechny ostatní vývojky obsahující fenol. Údajný přísnější regulační přístup ke dvěma vývojkám obsahujícím bisfenol neprokazuje, že všechny bisfenoly a fenolové látky používané jako vývojky se liší od jiných barevných vývojek. Dále je třeba poznamenat, že i přes svůj klíčový význam je vývojka pouze jedním z řady druhů chemických látek potřebných k výrobě LTGP. Navíc nic ve spisu nedokládá tvrzení, že LTGP obsahující BFA byl již dříve v některých členských státech zakázán. Vyvozuje se tedy, že LTGP obsahující fenol a LTGP bez fenolu nemají z věcného hlediska odlišné chemické složení. Tvrzení se proto zamítá.

(11)

Pokud jde o výrobní procesy, tato strana tvrdila, že LTGP obsahující fenol a LTGP bez BFA se nemohou vyrábět na stejné výrobní lince. Z šetření však vyplývá, že LTGP bez fenolu a LTGP obsahující fenol je technicky možné vyrábět na stejné výrobní lince, i když v různých šaržích, a že výrobci v Unii takto postupují.

(12)

Pokud jde o vnímání spotřebitelem, tato strana tvrdila, že spotřebitelé jsou si vědomi toho, že LTGP obsahuje bisfenol. Skupina Hansol kromě toho tvrdila, že americký výrobce LTGP začal vyrábět LTGP bez fenolu v reakci na poptávku spotřebitelů a že jeden řetězec supermarketů v Unii vyjádřil znepokojení nad typem vývojky použitým v LTGP. Ačkoliv se preference odběratelů mohou lišit, obecně jsou všechny typy výrobků z hlediska poptávajících zaměnitelné (bez jakýchkoliv změn ze strany konečných uživatelů) a vzájemně si konkurují.

(13)

Skupina Hansol také tvrdila, že dostupnost vývojky Pergafast 201 (barvotvorné vývojky bez fenolu) je omezená a že mezi LTGP bez fenolu a LTGP obsahujícím fenol je významný cenový rozdíl z hlediska nákupních cen dvou společností v Unii ve spojení se skupinou Hansol.

(14)

Vzhledem k existenci mnoha druhů vývojek není podstatná údajná omezená dostupnost jednoho konkrétního druhu, tj. vývojky Pergafast 201 (kterou skupina Hansol podle všeho nepoužívá), protože existují jiné alternativní zdroje. V roce 2015 například výbory Evropské agentury pro chemické látky, a sice Výbor pro posuzování rizik (dále jen „RAC“) a Výbor pro socioekonomickou analýzu (dále jen „SEAC“), uvedly, že k bisfenolu A v termografickém papíru existuje zhruba deset adekvátních alternativ a nové nadějné alternativy (4). Očekává se, že dodavatelé chemických vývojek jsou připraveni na zákaz BFA, o němž se zmiňoval (10). bod odůvodnění, a na skončení platnosti patentu vývojky Pergafast 201 v roce 2019.

(15)

Pokud jde o údajný cenový rozdíl, je běžné, že výrobek, který je předmětem antidumpingového šetření, zahrnuje různé typy s různými cenovými rozmezími. Cenový rozdíl sám o sobě však nepostačuje k tomu, aby pro účely stanovení definice výrobku, jenž je předmětem antidumpingového šetření, bylo možné považovat různé typy daného výrobku za různé výrobky, mají-li tyto různé typy stejné základní vlastnosti a vzájemně si konkurují, jako je tomu v tomto případě. Jakákoliv skutečnost ovlivňující ceny je však v každém případě zohledněna pro účely cenového srovnání. Skupina Hansol zopakovala, že (podle nákupních cen jejích společností konvertujících papír v Unii) existuje značný cenový rozdíl mezi LTGP bez fenolu a LTGP obsahujícím fenol, což údajně prokazuje, že se jedná o různé výrobky. V tomto ohledu nemůže být celkové zjištění ve 113. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, že jednotkové prodejní ceny LTGP bez fenolu se snížily méně než jednotkové prodejní ceny LTGP obsahujícího fenol, vyvráceno nákupními cenami dvou společností v Unii ve spojení se skupinou Hansol, jež představují malý podíl spotřeby v Unii.

(16)

Skupina Hansol původně tvrdila, že LTGP bez fenolu by neměl být předmětem šetření, protože se v Korejské republice nevyrábí ani se z ní nevyváží. V tomto ohledu z webových stránek skupiny Hansol vyplývá, že tato strana má v nabídce termografický papír bez bisfenolu a LTGP bez BFA.

(17)

Skupina Hansol také tvrdila, že nebylo správné, že Komise vymezila definici produktu příliš široce, protože to bude brzdit budoucí technologický rozvoj. Tato strana zejména tvrdila, že v katalozích žadatelů není uveden LTGP o hmotnosti nižší než 44 g/m2, a zopakovala své tvrzení z 20. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, že tento typ LTGP by měl být vyňat.

(18)

Toto výše uvedené tvrzení nebylo podloženo žádnými důkazy. Za prvé, nic ve spise nedokládá, že LTGP o hmotnosti nižší než 44 g/m2 se liší fyzickými, technickými a chemickými vlastnostmi, použitím, vnímáním spotřebitelem, distribučními kanály, výrobním procesem, výrobními náklady a kvalitou od ostatního LTGP nebo není zaměnitelný. Za druhé, neexistuje technická překážka, jež by výrobcům bránila vyrábět LTGP o hmotnosti nižší než 44 g/m2. Ve skutečnosti jeden výrobce v Unii v současnosti prodává LTGP o hmotnosti 42 g/m2. Za třetí, gramáž není jednoznačným rozlišujícím prvkem. Výrobci termografického papíru pracují s hmotnostní tolerancí. Je například možné, aby papír uváděný na trh jako papír o hmotnosti 45 g/m2 měl ve skutečnosti o něco nižší hmotnost nebo papír uváděný na trh jako papír o hmotnosti 44 g/m2 měl ve skutečnosti vyšší hmotnost, než se uvádí. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(19)

Proto se potvrzují závěry o dotčeném výrobku a obdobném výrobku učiněné v 16. až 24. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Jak je objasněno v 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, skupina Hansol je tvořena vyvážejícími korejskými výrobci Hansol Paper a Artone. V případě společnosti Artone existují dva typy výrobků bez domácího prodeje nebo s nereprezentativním domácím prodejem. U těchto dvou typů výrobků se v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení určila běžná hodnota na základě výrobních nákladů společnosti Artone (viz 34. až 36. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Po poskytnutí prozatímních informací skupina Hansol tvrdila, že při určení běžné hodnoty pro tyto dva typy výrobků měla Komise místo početního zjištění běžné hodnoty na základě výrobních nákladů společnosti Artone použít ceny druhého výrobce, společnosti Hansol Paper. Toto tvrzení bylo zopakováno po poskytnutí konečných informací.

(21)

Uvedené tvrzení bylo zamítnuto, jelikož Komise zjistila, že struktura nákladů a prodejní ceny společností Artone a Hansol Paper se významně liší. Kromě toho bylo zjištěno, že u jednoho z těchto dvou typů výrobků prodávaných společností Hansol Paper není množství domácího prodeje reprezentativní. Komise proto potvrdila, že za těchto okolností je vhodnější, aby se běžná hodnota pro tyto typy výrobků určila v souladu s první možností uvedenou v čl. 2. odst. 3 základního nařízení na základě výrobních nákladů společnosti Artone s připočtením přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk.

(22)

Ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací skupina Hansol uvedla dva důvody, kterými zpochybnila zahrnutí malých rolí do výpočtu dumpingu. Za prvé by byl objem prodeje rolí jumbo stranám, které nejsou ve spojení, významný, a proto by byl výpočet na základě tohoto prodeje reprezentativní. Za druhé malé role nejsou dotčený výrobek.

(23)

Jak bylo objasněno v 25. a 37. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, velkou většinu prodeje společností Hansol Paper a Artone v Unii (mezi 75 % a 85 %) tvořil prodej stranám, které jsou ve spojení, na konverzi na menší role. S ohledem na značné množství rolí jumbo, jež byly konvertovány na malé role a teprve pak dále prodávány odběratelům, kteří nejsou ve spojení, Komise zaujala stanovisko, že se tyto malé role musí zohlednit ve výpočtu. U prodeje rolí jumbo stranám, které jsou ve spojení, na konverzi na malé role tedy bylo vhodné vývozní cenu stanovit v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny, za kterou byl dovezený a konvertovaný výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii.

(24)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hansol zopakovala svou námitku proti zahrnutí malých rolí do výpočtu dumpingu. Nepředložila však žádné nové skutečnosti.

(25)

Skupina Hansol také kritizovala skutečnost, že u prodeje prostřednictvím stran ve spojení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě údajů jedné společnosti konvertující papír ve spojení, a nikoliv na základě údajů všech čtyř společností konvertujících papír ve spojení.

(26)

V tomto ohledu je třeba uvést následující. Dne 19. února 2016 skupina Hansol požádala Komisi, aby tři ze čtyř společností konvertujících papír ve spojení zcela osvobodila od vyplnění dotazníku. Dne 23. února 2016 Komise žádost přijala, přičemž si ve věci těchto tří společností konvertujících papír ve spojení vyhradila právo dle potřeby provést doplňující šetření či si vyžádat další informace. Po provedení další analýzy informací, jež skupina Hansol předložila na jednání dne 22. února 2016, Komise dne 7. března 2016 tyto tři společnosti konvertující papír ve spojení požádala, aby vyplnily upravenou verzi dotazníku, v němž mimo jiné požadovala údaje o nákladech na konverzi a dalším prodeji malých rolí. Dne 8. března 2016 skupina Hansol zažádala o slyšení u úředníka pro slyšení, které proběhlo dne 10. března 2016. Jako odůvodnění žádosti o slyšení opět uvedla požadavek, aby uvedené tři společnosti konvertující papír ve spojení byly osvobozeny od vyplnění dotazníku, a skutečnost, že nevidí „důvod, proč by Komise u výrobku, který není dotčeným výrobkem, (měla požadovat) údaje o nákladech a prodeji, ani nevidí způsob, jak by tyto údaje mohly být smysluplně využity v současném šetření“. Toto stanovisko zopakovala i během slyšení.

(27)

Úředník pro slyšení navrhl útvarům Komise a zúčastněné straně, aby nalezly kompromis ohledně způsobu ověření toho, jaký význam mají pro šetření množství údajů, sledovatelnost a početní zjištění vývozní ceny na základě prodeje malých rolí, a dále navrhl, aby ještě před provedením tohoto ověření byla na místě u čtvrtého dovozce ve spojení, pro nějž se nežádalo osvobození od vyplnění dotazníku, provedena kontrola správnosti výše uvedených vysvětlení předložených zúčastněnou stranou a aby se v případě potvrzení jejich správnosti šetření v otázce početního zjištění vývozní ceny pro prodej malých rolí skupinou Hansol omezilo na tuto zúčastněnou stranu. Komise ve vztahu k těmto návrhům zvážila možnosti, jak snížit zátěž uvedených společností konvertujících papír ve spojení a jak zajistit, aby bylo u prodeje malých rolí možno dohledat dovezené role jumbo, z nichž pocházejí.

(28)

V návaznosti na první slyšení, jež proběhlo v březnu 2016, a následnou kontrolu na místě Komise zjistila tyto skutečnosti. Za prvé jedna společnost ze čtyř společností konvertujících papír ve spojení nakupovala jednoznačně nejmenší podíl rolí jumbo na konverzi od jiných nekorejských výrobců rolí jumbo, kteří nejsou ve spojení (tj. méně než 25 % svých nákupů rolí jumbo). Za druhé stejná společnost konvertující papír ve spojení nakoupila největší objem rolí jumbo na konverzi do malých rolí od skupiny Hansol. Za třetí stejná společnost konvertující papír ve spojení odpovídala za většinu prodeje rolí jumbo skupiny Hansol společnostem konvertujícím papír ve spojení v Unii a také za největší objem dalšího prodeje rolí jumbo nezávislým odběratelům. Za poslední její objem prodeje malých rolí odběratelům, kteří nejsou ve spojení, byl rovněž značně vyšší než tyto objemy mezi všemi čtyřmi společnostmi konvertujícími papír ve spojení kromě jedné. Ta však byla získána akvizicí až v druhé polovině období šetření, a tudíž byla méně reprezentativní.

(29)

Na základě těchto skutečností se Komise rozhodla, že svá zjištění týkající se prodeje skupiny Hansol prostřednictvím společností konvertujících papír ve spojení založí na údajích společnosti konvertující papír ve spojení, kterou považuje za nejreprezentativnější. Tato zjištění o prodeji společnosti Hansol prostřednictvím společností konvertujících papír ve spojení byla považována za reprezentativní s ohledem na malý objem rolí jumbo jiného než korejského původu, jež daná společnost konvertující papír ve spojení nakupovala na konverzi, a s ohledem na její podíl na velkém objemu prodeje skupiny Hansol stranám, které nejsou ve spojení.

(30)

Kromě toho, jak je uvedeno v 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byly náležitě zohledněny oba prodejní kanály (tj. prodej rolí jumbo stranám, které nejsou ve spojení, a prodej rolí jumbo stranám ve spojení na konverzi na malé role). Proto, jak je objasněno v 45. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo zjištění o prodejích rolí jumbo stranám ve spojení za účelem konverze do malých rolí a jejich následného dalšího prodeje stranám, které nejsou ve spojení, extrapolováno, aby odráželo skutečné prodejní toky skupiny Hansol v období šetření. Komise potvrdila, že tento přístup je vhodný z následujících důvodů. Bylo již připomenuto, že 75 – 85 % prodeje skupiny Hansol v Unii se v období šetření uskutečnilo prostřednictvím prodeje společnostem konvertujícím papír ve spojení na konverzi do malých rolí. Dopočtem na úroveň rolí jumbo šetření zjistilo, že se tento prodej uskutečnil za jiné ceny než u prodeje rolí odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Aby se tudíž patřičně zohlednil případný dumping, byla oběma prodejním kanálům přiznána náležitá váha s patřičným zřetelem k prodejním objemům a hodnotám každého prodejního kanálu.

(31)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hansol tvrdila, že Komise ve skutečnosti vybrala danou společnost konvertující papír ve spojení jako reprezentativní vzorek. Tvrdila, že Komise porušila článek 17 základního nařízení tím, že skupinu Hansol v období šetření a zejména v době před poskytnutím prozatímních informací neinformovala o tom, že zjištění o prodejích rolí jumbo stranám ve spojení za účelem konverze na malé role a jejich následného dalšího prodeje stranám, které nejsou ve spojení, bude extrapolováno, aby odráželo skutečné prodejní toky skupiny Hansol. Toto tvrzení bylo zopakováno i po poskytnutí dodatečných konečných informací. Skupina Hansol rovněž předložila tvrzení, že rozhodnutí Komise extrapolovat závěry ohledně dané společnosti konvertující papír ve spojení se nezakládá na žádném právním základě.

(32)

Komise od počátku poukazovala na skutečnost, že nepostupovala podle článku 17 základního nařízení. Vzhledem k tomu, že skupina Hansol vznesla námitku proti tomu, aby všechny čtyři společnosti konvertující papír ve spojení vyplnily dotazník, a v zájmu dosažení spolehlivých zjištění o prodejích malých rolí a dalším prodeji rolí jumbo i v zájmu vyhovění návrhu úředníka pro slyšení, aby se snížila zátěž dotčené strany, se Komise zaměřila na dotčenou společnost konvertující papír ve spojení, protože na základě informací, jež byly poskytnuty skupinou Hansol a ověřeny při následné kontrole na místě, se tato společnost jevila jako nejvhodnější k získání co nejpřesnějších údajů týkajících se většinového prodeje skupiny Hansol v Unii (tj. prodeje společnostem konvertujícím papír ve spojení za účelem následného dalšího prodeje malých rolí odběratelům, kteří nejsou ve spojení). Pokud jde o ostatní tři společnosti konvertující papír ve spojení, Komise zjistila, že údaje o jejich prodejích v Unii jsou kvůli řadě faktorů uvedených v (28). bodě odůvodnění výše daleko méně přesné a reprezentativní. Mnohem větší podíl rolí jumbo ze zdrojů mimo Koreu a skutečnost, že jedna z těchto tří společností konvertujících papír ve spojení byla získána akvizicí až v polovině období šetření, by jistě při analýze zapříčinily méně spolehlivé zjištění o prodejích korejské skupiny. Komise proto nepostupovala podle článku 17 základního nařízení a tvrzení skupiny Hansol, že Komise u společností konvertujících papír ve spojení provedla výběr reprezentativního vzorku, je mylné. Namísto toho v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení se Komise snažila zjistit, jaká by byla nejspolehlivější vývozní cena za konkrétních okolností dané věci, které jsou popsány výše v (28). a (29). bodě odůvodnění, pokud jde o prodej rolí jumbo stranám ve spojení za účelem konverze do malých rolí. Podle čl. 6 odst. 8 základního nařízení Komise co nejdůkladněji ověřila správnost informací poskytnutých účastníky řízení.

(33)

Skupina Hansol si navíc od prvních fází šetření měla být vědoma toho, jaký má prodej uskutečněný prostřednictvím společností konvertujících papír ve spojení význam. Za prvé žadatel již při předložení dumpingového rozpětí upozornil na skutečnost, že se převážná část prodeje skupiny Hansol v Unii uskutečňuje prostřednictvím společností konvertujících papír ve spojení, a na skutečnost, že dumping vztahující se na tento prodej je podstatně vyšší než dumping u přímého prodeje. Žadatel provedl výpočet dvou rozpětí (rozpětí pro přímý prodej a rozpětí pro prodej uskutečňovaný prostřednictvím společností ve spojení) a určil také jejich prostý průměr, protože nemohl mít přesnou představu o významu přímého prodeje skupiny Hansol stranám, které nejsou ve spojení (procentní podíl tohoto prodeje na celkovém objemu prodeje skupiny Hansol v Unii uvedený v podkladech k podnětu se nicméně velmi blížil skutečné hodnotě). Za druhé Komise dala skupině Hansol již při prvním slyšení jasně najevo, že nelze přehlížet většinový prodej skupiny Hansol, který se uskutečňuje prostřednictvím společností konvertujících papír ve spojení, a že se tento prodej musí řádně zohlednit při výpočtu dumpingu. Komise proto v dotaznících určených společnostem konvertujícím papír ve spojení požadovala také podrobné informace o dalším prodeji malých rolí a nákladech na konverzi rolí jumbo na malé role. Za třetí musela Komise po následných jednáních a poté, co dne 21. března 2016 obdržela elektronickou poštou žádost skupiny Hansol, aby pro ostatní tři společnosti konvertující papír ve spojení zrušila požadavek vyplnit dotazník, omezit svou analýzu týkající se tohoto typu prodeje na dotčenou společnost konvertující papír ve spojení.

(34)

V neposlední řadě Komise uvedla všechny důvody a údaje, na jejichž základě byla v souvislosti s tímto prodejem při ukládání prozatímních opatření a při poskytování konečných informací provedena extrapolace. Tím plně respektovala všechna práva dotčené zúčastněné strany. Tvrzení skupiny Hansol se proto zamítají.

(35)

Skupina Hansol také tvrdila, že ceny, které účtovala svým společnostem konvertujícím papír ve spojení, odpovídaly běžným tržním podmínkám. Proto podle ní u jejího prodeje prostřednictvím společností konvertujících papír ve spojení nebylo potřeba početně zjistit vývozní ceny pomocí prodejních cen malých rolí odběratelům, kteří nejsou ve spojení.

(36)

Komise toto tvrzení zamítla, protože údaje ve spise je nepotvrdily. Za prvé nejvíce prodávaný typ výrobku (představující více než 30 % prodeje skupiny Hansol v Unii) byl prodáván stranám ve spojení za prodejní ceny o 8 % až 15 % vyšší než průměrná prodejní cena odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Za druhé za všechny typy výrobků dohromady zaplatily společnosti ve spojení cenu, jež byla o 3 % až 6 % vyšší než cena účtovaná odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Tvrzení, že prodejní ceny skupiny Hansol společnostem konvertujícím papír ve spojení odpovídaly běžným tržním podmínkám, nebylo potvrzeno údaji ve spise. Komise kromě toho také zjistila, že dvě ověřené společnosti ve spojení v Unii dosahovaly na dotčeném výrobku vysoké ztrátovosti. To potvrzuje výše uvedené zjištění, že nákupní cena společností skupiny Hansol v Unii, které jsou ve spojení, není v případě rolí jumbo tržní cenou s ohledem na náklady, jež musí být v závislosti na společnosti ve spojení vynaloženy jako náklady na konverzi nebo jako prodejní, režijní a správní náklady. Na základě toho Komise usoudila, že je třeba, aby početně zjistila vývozní ceny u jejího prodeje prostřednictvím stran ve spojení.

(37)

Skupina Hansol také tvrdila, že určité úvahy použité při zastavení antidumpingového a antisubvenčního řízení týkajícího se lososů  (5) a při antidumpingovém řízení týkajícím se určitých bezešvých trubek a dutých profilů  (6) svědčí o praxi Komise používat za obdobných okolností, jako jsou okolnosti tohoto řízení, ceny zaplacené stranami ve spojení. V souvislosti se současným řízením Komise poukazuje na to, jak bylo objasněno v (36). bodě odůvodnění výše, že bylo zjištěno, že prodeje stranám ve spojení se neuskutečnily za běžné tržní ceny, ale za narušené převodní ceny, a byly tudíž nespolehlivé pro určení vývozní ceny. V tom se okolnosti liší od řízení, na něž poukázala skupina Hansol, protože v nich bylo zjištěno, že prodeje stranám ve spojení se uskutečnily za ceny, jež byly plně v souladu s cenami účtovanými nezávislým odběratelům. Komise navíc v uvedených řízeních také zjistila, že strany ve spojení dosahovaly přiměřeného zisku, což v současném řízení neplatí (viz (36). bod odůvodnění). Tato připomínka byla proto zamítnuta.

(38)

Skupina Hansol také uvedla, že při použití prodeje malých rolí Komise také zahrnula určitý prodej malých rolí, které nebyly vyrobeny (tzn. konvertovány) dotčenou společností konvertující papír ve spojení, ale koupeny ze zdrojů ve spojení a zdrojů, které nejsou ve spojení.

(39)

Komise neměla informace o nákupních cenách nebo totožnosti dodavatelů u nákupu malých rolí touto společností konvertující papír ve spojení. Mohla však ověřit, že takový prodej koupených malých rolí představoval 10 % až 15 % (hmotnosti) celkového prodeje malých rolí odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k tomu, že 85 % až 90 % prodaných malých rolí bylo dotčenou společností konvertující papír ve spojení konvertováno z rolí jumbo, Komise považovala svůj přístup za rozumný. Výpočet dumpingu navíc vycházel z prodejních cen malých rolí. Skupina Hansol zároveň nepředložila žádné důkazy prokazující, že by se prodejní ceny malých rolí vlastní výroby v porovnání s nakoupenými malými rolemi lišily. Neexistují tedy žádné důkazy o tom, že malý podíl nakoupených malých rolí měl vliv na výpočet dumpingu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(40)

Po poskytnutí prozatímních i konečných informací skupina Hansol kritizovala zahrnutí rolí jumbo ze zdrojů v Unii do výpočtu dumpingu pro malé role. Jak bylo objasněno ve 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jelikož u prodeje malých rolí nebylo možno dohledat, z jakých rolí jumbo pocházejí, nemohly být malé role vyrobené z jumbo rolí nepocházejících od skupiny Hansol vyňaty z početního zjištění vývozní ceny rolí jumbo konvertovaných na malé role a prodávaných jako malé role. Tento problém nastal výlučně proto, že skupina Hansol nepoužívá systém sledovatelnosti jako jiné společnosti konvertující papír v Unii. Jak bylo uvedeno rovněž v (28). a (29). bodě odůvodnění výše, Komise nicméně při početním zjišťování vývozní ceny omezila rozsah možného zahrnutí rolí jumbo nepocházejících od skupiny Hansol tím, že svůj výpočet omezila na takový prodej dotčené společnosti konvertující papír ve spojení. Tato společnost malé role převážně vyráběla a dále prodávala z rolí jumbo, jež byly v období šetření vyrobeny skupinou Hansol a od této skupiny pořízeny. Případné zahrnutí rolí jumbo nepocházejících od skupiny Hansol vzhledem k poměrně malému podílu těchto rolí nemohlo výpočet dumpingu významně ovlivnit. Výpočet dumpingu v každém případě vycházel z prodejní ceny malých rolí, jež byla pravděpodobně stejná bez ohledu na původ rolí jumbo. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(41)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hansol tvrdila, že u určitých transakcí byly při početním zjišťování vývozní ceny dvakrát odečteny náklady na dopravu a že dvojí odpočet těchto nákladů byl uplatněn i při početním zjišťování ceny CIF, která byla použita jako jmenovatel. Řádným ověřením tohoto tvrzení bylo zjištěno, že u prodeje malých rolí, které byly koupeny od skupiny Hansol prostřednictvím obchodníka ve spojení, dotčenou společností konvertující papír ve spojení byly určité položky skutečně odečteny dvakrát. Tato chyba tedy byla jak v případě početního zjišťování vývozní ceny, tak v případě početního zjišťování ceny CIF opravena.

(42)

Rovněž v souvislosti s početním zjišťováním vývozní ceny skupina Hansol tvrdila, že při odpočtu položek od prodejní ceny malých rolí, jež byla účtována odběratelům, kteří nejsou ve spojení, nebyly dostatečně zohledněny určité objemy materiálu jiného než korejského původu, což vedlo k celkovému navýšení těchto položek. Ověřením tohoto tvrzení bylo zjištěno, že došlo ke skutečně neodůvodněnému uplatnění položek určených pro výpočet vývozní ceny ze závodu v Koreji i na ty malé role, které byly vyrobeny z rolí jumbo původem z Evropy. Při následné opravě pak u reprezentativního objemu prodeje malých rolí byly odečteny pouze položky nepřesahující hodnotu CIF. Na základě informací ve spise bylo skutečně zjištěno, že příslušný evropský výrobce role jumbo společnosti konvertující papír, která je ve spojení se skupinou Hansol, prodával za přepravních podmínek podle doložky CIP. Vypočtená hodnota CIF byla u prodeje za těchto podmínek považována za odpovídající ceně ze závodu, která se vypočítala z celkového podílu prodeje malých rolí korejského původu.

(43)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací skupina Hansol rozporovala skutečnost, že revidované jednotkové položky byly pro všechny druhy výrobků vypočítány jako vážený průměr, a navrhovala vycházet pro daný druh výrobku pouze z konkrétních položek účtovaných při prodeji tohoto druhu výrobku v rámci společnosti. Komise měla za to, že objem prodeje daného konkrétního druhu výrobku ze strany společnosti konvertující papír ve spojení, který by mohl být použit pro účely tohoto výpočtu, nebyl během období šetření dostatečně reprezentativní, aby představoval spolehlivý základ pro zjištění položek určených pro výpočet vývozní ceny daného druhu výrobku ze závodu v Koreji. Většina objemu daného druhu výrobku byla skutečně získávána z jiného pořizovacího kanálu ve spojení, který nebyl pro účely výpočtu použit. Kromě toho skupina Hansol nemohla prokázat, že metoda výpočtu a použití průměru ze strany Komise nebyla správná. Tvrzení proto bylo odmítnuto.

(44)

V souvislosti s prodejními, režijními a správními náklady, jež byly vypočteny a použity pro prodej prostřednictvím jednoho obchodníka ve spojení v Unii, skupina Hansol po poskytnutí prozatímních i konečných informací opakovaně zpochybnila částku, kterou Komise zanesla jako výdaj související se správními náklady do tabulky zisků a ztrát tohoto obchodníka ve spojení. Komise v této souvislosti připomíná, že dotčený obchodník ve spojení obdržel od korejské části skupiny Hansol a dalších společností konvertujících papír ve spojení finanční příspěvek na správní náklady. Tyto poplatky byly zaneseny jako příjem v tabulce zisků a ztrát tohoto obchodníka ve spojení a Komise tuto skutečnost akceptovala. Komise za daných okolností uznala za vhodné zohlednit v plné výši také související výdaje, tj. výdaje na mzdy příslušných vedoucích pracovníků. Po zjištění těchto nákladů při kontrole na místě v Koreji byla na základě průměrného směnného kurzu, který určila Komise pro období šetření, vyčíslena jejich výše v eurech a výsledná částka byla zanesena mezi výdaje do tabulky zisků a ztrát obchodníka ve spojení. Tím se dosáhlo rovnovážného zohlednění správních poplatků (příjmů) a mezd vedoucích pracovníků (výdajů).

(45)

Skupina Hansol tvrdila, že uvedený obchodník ve spojení nedosahoval obratu v průběhu celého období šetření a že se nikdo z jeho vedoucích pracovníků nepodílel na prodeji dotčeného výrobku. Výše použitých prodejních, režijních a správních nákladů tedy byla nadhodnocená. Komise se pro obchodníka ve spojení rozhodla stanovit sazbu prodejních, režijních a správních nákladů podle jeho celkového obratu (sazba se vztahuje i na dotčené výdaje). Obratu přitom obchodník dosáhl výhradně v souvislosti s dotčeným výrobkem. Skutečnost, že zohledněné prodejní, režijní a správní náklady mohly zčásti vzniknout ještě před vytvořením obratu, neznamená, že s ním nesouvisejí, jelikož vznikly za účelem jeho dosažení. Z tohoto důvodu Komise měla za to, že zvolený postup je správný. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(46)

Po poskytnutí prozatímních i konečných informací skupina Hansol tvrdila, že Komise měla zařadit prodej jednoho typu výrobku prostřednictvím společnosti konvertující papír ve spojení do jiné kategorie, protože konečnému odběrateli byla vystavena faktura na jiný typ výrobku, než jaký ve skutečnosti obdržel. K této otázce Komise při kontrole na místě zjistila, že tato společnost konvertující papír ve spojení koupila od skupiny Hansol určité množství rolí jumbo obsahujících vývojku bisfenol S, avšak tento výrobek byl následně dále prodán odběrateli, který není ve spojení, jako výrobek obsahující vývojku bisfenol A. Po řádném ověření tohoto tvrzení je třeba uvést následující. Za prvé uvedené dva výrobky jasně představují různé typy výrobků, u nichž výrobní náklady a ceny, za něž se prodávají na domácím trhu v Koreji, dosahují rozdílné výše. Za druhé skutečnost, že společnost konvertující papír ve spojení při prodeji výrobku na trhu Unie na fakturách namísto tohoto výrobku uvádí jiný typ výrobku, není platným důvodem, aby se pro účely cenového srovnání nedbalo na správnou specifikaci výrobku. Strana nepředložila žádné důkazy prokazující, že zavádějící popis výrobku při jeho dalším prodeji ovlivnily i prodejní cenu. Námitka byla proto zamítnuta.

(47)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(48)

Po připomínkách skupiny Hansol po poskytnutí prozatímních informací Komise přijala tvrzení týkající se metodiky výpočtu a použití nákladů na konverzi. Tato oprava vedla také k odhalení podobné metodické chyby týkající se odečtu určitých položek nákladů na dopravu, jež tudíž byla opravena. Kromě toho byla po připomínce skupiny Hansol opravena administrativní výpočetní chyba. Nakonec skupina Hansol také tvrdila, že měla být zohledněna řada úlev (týkajících se nákladů na úvěr a vracení cla) a metodika výpočtu nákladů na přepravu v dotčené zemi měla být upravena podle metody přidělování poskytnuté skupinou Hansol. Komise přijala rovněž tato tvrzení a v souladu s tím upravila výpočet běžné hodnoty nebo vývozní ceny.

(49)

Jak bylo objasněno v 46. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, prozatímní dumpingové rozpětí stanovené pro skupinu Hansol bylo váženým průměrem dumpingových rozpětí stanovených pro prodej rolí jumbo (rozpětí 0,5 % – 5 % s váhou 15 % – 25 %) a prodej malých rolí (rozpětí 10 % – 15 % s váhou 75 % – 85 %). Toto vážení vycházelo z objemu prodeje skupiny Hansol v Unii během období šetření odběratelům ve spojení a odběratelům, kteří nejsou ve spojení.

(50)

Po poskytnutí prozatímních i konečných informací skupina Hansol tvrdila, že neexistuje žádný právní základ pro použití tohoto vážení a že se toto vážení zakládá na nepodložených domněnkách. Toto tvrzení bylo zamítnuto, protože vážení se opíralo o dovezené objemy dotčeného výrobku v období šetření vykázané skupinou Hansol. Komise se domnívá, že je vhodné upravit váhu dumpingového rozpětí stanoveného pro prodej stranám ve spojení (za účelem následného dalšího prodeje malých rolí odběratelům, kteří nejsou ve spojení) podle jeho skutečné váhy, protože v období šetření dosahovalo úrovně dumpingového rozpětí s dodáním na hranice Unie.

(51)

Skupina Hansol rovněž zpochybnila početní zjištění ceny CIF, která posloužila jako jmenovatel, u prodeje zboží, které bylo nejprve konvertováno stranami ve spojení v Unii do malých rolí a následně prodáno uživatelům, kteří nejsou ve spojení. Navrhovala, aby Komise použila oznámený průměr převodní ceny CIF týkající se rolí jumbo nebo vypočítaný průměr hodnoty CIF na jednu tunu na základě přímého prodeje skupiny Hansol odběratelům tohoto zboží, kteří nejsou ve spojení. Pokud by Komise nevyužila žádnou z těchto výše uvedených metod, vyzvala skupina Hansol Komisi, aby jako alternativu použila antidumpingové clo ve formě konkrétní částky za tunu, a nikoliv valorické clo. Strana namítala, že clo vyjádřené ve formě konkrétní částky za tunu bude náležitě zohledňovat její obavy, že vybrané antidumpingové valorické clo bude údajně vyšší než výše zjištěného dumpingu.

(52)

Pokud jde o tento konkrétní argument, byl vzat v potaz a přijat v rámci (127). a (128). bodu odůvodnění níže. Komise tedy nemusí zaujmout stanovisko ke dvěma možnostem alternativních hodnot CIF, které navrhuje skupina Hansol, jelikož jsou tímto bezpředmětné.

(53)

Ve spojitosti s poskytnutím konečných informací skupina Hansol zpochybnila odpočet nákladů na úvěr při početním zjišťování hodnoty CIF. Toto tvrzení bylo přijato. Na cenu CIF, jež byla použita jako jmenovatel, měly navíc dopad změny uvedené v (41). a (42). bodě odůvodnění výše.

(54)

S ohledem na změny provedené ve stanovení vývozní ceny, běžné hodnoty a ceny CIF popsané výše v (41)., (42)., (48). a (53). bodě odůvodnění a na potvrzení ostatních zjištění uvedených v 25. až 47. bodě odůvodnění prozatímního nařízení činil konečný vážený průměr dumpingového rozpětí skupiny Hansol vyjádřený jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením 10,3 %. Jak bylo popsáno v 49.a 50. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, zbytkové dumpingové rozpětí bylo stanoveno na stejné úrovni.

(55)

Skupina Hansol tvrdila, že situace výrobního odvětví Unie se nezhoršila, protože řada ukazatelů újmy se vyvíjela příznivě nebo byla stabilní. Toto tvrzení bylo zamítnuto již v 95. až 96. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a tudíž se s konečnou platností zamítá.

(56)

Aby bylo možno vyslovit závěr, že dochází k podstatné újmě, není nezbytné, aby analýza újmy prokázala, že každý jednotlivý ukazatel poukazuje na situaci působící újmu. Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení jedno či více relevantních kritérií újmy vskutku nemusí být rozhodující. V tomto případě je zjištěná újma podstatná. To ukazují zejména míra ziskovosti, ukazatele týkající se cen a podíl na trhu výrobního odvětví Unie. Všichni výrobci, kteří byli zařazeni do vzorku, vykazovali výrazný lineární pokles zisku a peněžních toků, jež se časově kryly s prudkým růstem dovozu z Korejské republiky. Navíc objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie zůstával na relativně stálé úrovni, ale jelikož se tak dělo v situaci velkého růstu spotřeby v Unii (+ 15 %), podíl výrobců v Unii na trhu ve skutečnosti klesal. Některá kritéria, jako jsou například využití kapacity, zaměstnanost, náklady práce a investice, sice nemohla být rozhodujícími ukazateli situace působící újmu výrobcům v Unii, ale nebyla se zjištěním podstatné újmy v rozporu ani je nevylučovala.

(57)

Konkrétními argumenty skupiny Hansol k určitým ukazatelům újmy se podrobně zabývá zbývající část tohoto oddílu.

(58)

Jelikož k definici výrobního odvětví Unie a k výrobě v Unii nebyly vzneseny žádné připomínky, byly potvrzeny závěry učiněné v 51. a 52. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(59)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se spotřeby v Unii, byly potvrzeny závěry uvedené v 53. až 55. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

Objem dovozu z dotčené země v období šetření zdaleka nebyl zanedbatelný (7).

(61)

Jelikož k objemu dovozu z dotčené země a jeho podílu na trhu nebyly vzneseny žádné připomínky, byly potvrzeny závěry učiněné v 56. až 58. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(62)

Skupina Hansol z důvodu omezeného objemu dovozu (13,6 % spotřeby v Unii) nepovažovala prozatímně stanovené rozpětí podbízení 8,1 % za značné. Tato strana tvrdila, že podle zprávy panelu WTO o čipech DRAM  (8)„značný“ znamená významný, velký, citelný, více než jen formální/okrajový pohyb. Cituje také dva případy (těžká soda  (9) a některé laserové optické snímací systémy  (10)), ve kterých Komise považovala rozpětí podbízení za omezené.

(63)

Komise zamítla tvrzení skupiny Hansol z těchto důvodů: Za prvé, i když Komise v případě těžká soda považovala rozpětí podbízení 6 % za nevýznamné, je třeba poznamenat, že podíl dovozu na trhu byl v tomto případě mnohem nižší (3,2 % před rokem 1983; potom 1,4 %) než v aktuálním případě. Za druhé rozhodnutí o některých laserových optických snímacích systémech se týkalo především výrobků se širokou škálou různých vlastností a technických rozdílů podléhajících prudkému technologickému vývoji, což v případě výrobků LTGP neplatí. V neposlední řadě Komise měla za to, že rozpětí podbízení 8,1 % je v případě LTGP značné z důvodu, že úroveň dumpingového dovozu byla významná a že během posuzovaného období prudce vzrostla. Jak je uvedeno v (67). bodě odůvodnění níže, stanovené konečné rozpětí podbízení bylo dokonce vyšší než to prozatímní, což také vyvrací argument, že dané rozpětí mělo být považováno za omezené.

(64)

Tvrzení skupiny Hansol, že výpočet podbízení byl nezákonný, bylo zamítnuto z podobných důvodů jako v oddíle 6.1 níže.

(65)

Aby byla použita stejná metodika jako u výpočtu dumpingu, Komise v konečné fázi rozhodla, že cenové podbízení se vypočte pomocí stejného vážení jako v oddíle 2.4.1 tohoto nařízení. Rozpětí podbízení stanovené pro skupinu Hansol bylo váženým průměrem rozpětí stanovených pro prodej rolí jumbo (rozpětí – 5 % – 0 % s váhou 15 % – 25 %) a prodej malých rolí (rozpětí 10 % – 20 % s váhou 75 % – 85 %). Tento přístup a opravy objasněné v oddíle 2 výše zahrnovaly revizi prozatímně stanoveného rozpětí podbízení.

(66)

Po konečném poskytnutí informací skupina Hansol tvrdila, že Komise nevyvodila závěry z nepříznivého rozpětí podbízení zjištěného u jedné části prodeje, a tím porušila čl. 3 odst. 2 a 3 základního nařízení. Toto tvrzení však bylo zamítnuto, protože Komise vyvodila své závěry z celkového rozpětí podbízení v souladu se svojí běžnou praxí.

(67)

Konečné rozpětí podbízení činí 9,4 %.

(68)

Jelikož k ceně dovozu z dotčené země nebyly s výjimkou rozpětí podbízení objasněného v bodech odůvodnění výše vzneseny žádné další připomínky, potvrdily se závěry učiněné v 59. až 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(69)

Skupina Hansol tvrdila, že situace výrobního odvětví Unie se nezhoršila, protože s výjimkou jedné společnosti byly výsledky výroby impozantní a někteří výrobci v Unii zvýšili svoji výrobní kapacitu a její využití. Tvrdila také, že kapacita byla využívána téměř naplno.

(70)

Pokud však jde o výrobu, v 70. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je uvedeno, že objem výroby výrobního odvětví Unie poklesl celkem o 1 %. Tento nepříznivý vývoj je v souladu se zjištěním, že výrobní odvětví se vzhledem k vysokým fixním nákladům nacházelo v situaci působící újmu. Toto celkové zjištění nemůže zvrátit situace některých jednotlivých výrobců. Podstatný nárůst výroby jednoho výrobce nezařazeného do vzorku byl v každém případě pouze matematickým výsledkem obnovení provozu, jenž byl dočasně zastaven, jak je objasněno v 71. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Navíc jeden výrobce postupně ukončoval výrobu LTGP. K tomu došlo v situaci rostoucí spotřeby v Unii (+ 15 %) během posuzovaného období. V minulých případech, například v případu některé svíčky  (11), Komise zjistila újmu i při růstu výroby (čemuž tak u LTGP není), pokud byl tento růst nižší než růst spotřeby v Unii.

(71)

Pokud jde o výrobní kapacitu, není pravda, jak tato strana tvrdila, že všichni výrobci v Unii s výjimkou jedné společnosti zvýšili svoji výrobní kapacitu. Výrobce v Unii zmíněný v 71. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nezvýšil svoji výrobní kapacitu jako takovou. Jen obnovil provoz ve výrobním závodě, jenž v roce 2012 nemohl být využíván, a proto v uvedeném roce nebyl zahrnut do existujících kapacit. 70. bod odůvodnění prozatímního nařízení kromě toho poukazuje na potíže ve výrobě u jedné společnosti zařazené do vzorku.

(72)

Pokud jde o celkové využití kapacity, tabulka 4 v prozatímním nařízení neukazuje nárůst, nýbrž pokles využití kapacity ve výrobním odvětví Unie v posuzovaném období. Podstatný nárůst využití kapacity u jednoho výrobce byl výsledkem obnovení provozu po jeho dočasném zastavení, jak je uvedeno v 71. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(73)

I když se 92 % využití kapacity může vskutku jevit jako vysoké, 8 % rozdíl mezi kapacitou a skutečným využitím není považován, zejména ve výrobním odvětví s vysokými fixními náklady, za nevýznamný. Výrobci LTGP si musí udržovat stálý objem objednávek, stále prodávat a vyrábět, aby jejich výrobní linky nezůstaly nevyužité. Výrobce papíru by spíše prodával výrobek za nižší cenu, než snížil výrobu, protože nevyužité stroje by pro něj pravděpodobně znamenaly ještě větší újmu. Vzhledem k vysoké kapitálové náročnosti papírenského průmyslu a mnohdy omezeným možnostem stanovování cen při prodeji je vysoká míra využití kapacity nutnou podmínkou ziskovosti. Malé změny v míře využití mohou podnik posílit nebo položit. 8 % rozdíl představuje objem výroby 32 240 tun LTGP, což je více než objemy dovozu skupiny Hansol v roce 2015. Výrobci v Unii navíc mají multifunkční zařízení se schopností „obratu“ a mohou snadno navýšit kapacitu, jak upozorňuje 125. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Schopnost „obratu“ však nelze využít na trhu, na němž se vyskytují dumpingové praktiky.

(74)

Proto byla výše uvedená tvrzení zamítnuta a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny další připomínky, závěry uvedené v 69. až 72. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly potvrzeny.

(75)

Skupina Hansol tvrdila, že situace výrobního odvětví Unie se nezhoršila, protože i) výrobci v Unii zvýšili svůj prodej v Unii a ii) rozhodli se snížit prodej dotčeného výrobku na trhu Unie, aby se soustředili na trhy třetích zemí.

(76)

Výše uvedená tvrzení byla zamítnuta, protože i když se objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie v posuzovaném období zvýšil o 1 %, výrobci v Unii nemohli plně těžit z nárůstu spotřeby v Unii (+ 15 %). To se promítlo do podstatné ztráty podílů na trhu. Tvrzení o snížení prodeje na trh Unie je v rozporu s první částí tvrzení.

(77)

Jelikož nebyly vzneseny jiné připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené v 73. až 75. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(78)

Skupina Hansol tvrdila, že situace výrobního odvětví Unie se nezhoršila, protože souhrnné údaje v tabulce 6 v prozatímním nařízení ukazují celkově dobrý vývoj zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie. Tato strana uvedla, že růst nákladů práce nemůže být vysvětlen inflací, protože k ní nedocházelo.

(79)

Pokud jde o zaměstnanost, Komise nezjistila, že se ve výrobním odvětví Unie vyvíjí dobře. Jak bylo uvedeno v prozatímním nařízení, naopak zjistila, že úroveň zaměstnanosti poklesla o 1 %. Podle dokumentace určené k nahlédnutí zainteresovaným stranám úroveň zaměstnanosti významně vzrostla v případě dvou výrobců v Unii. Avšak vzhledem k velikosti těchto výrobců to v absolutních číslech znamená několik pracovních míst a pro výrobní odvětví Unie jako celek celkový pokles. V každém případě vzhledem k tomu, že v tomto konkrétním odvětví je úroveň zaměstnanosti odrazem vývoje výroby, se zaměstnanost nepovažuje za rozhodující ukazatel situace působící újmu výrobcům v Unii.

(80)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hansol tvrdila, že pracovníci dvou výrobců v Unii by z důvodu jejich zvláštní situace měli být vyňati z tabulky 6 prozatímního nařízení. Toto tvrzení bylo zamítnuto, protože nebylo předloženo žádné odůvodnění, jež by Komisi opravňovalo odchýlit se od její běžné praxe v oblasti analýzy makroekonomických ukazatelů újmy.

(81)

Pokud jde o náklady práce, 86. bodu odůvodnění je třeba rozumět ve smyslu, že nárůst nákladů práce se nezdá příliš vysoký s ohledem na míry roční inflace.

(82)

Výše uvedená tvrzení byla proto zamítnuta a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny další připomínky, závěry uvedené v 77. až 79. a 85. až 86. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly potvrzeny.

(83)

Skupina Hansol tvrdila, že ceny výrobců v Unii pro Unii by měly být předmětem dalšího šetření. Tato strana na základě tvrzení, že někteří výrobci v Unii zvýšili své prodejní ceny, zpochybnila skutečnost, že ceny výrobců v Unii se během období šetření nezvyšovaly. Skupina Hansol také tvrdila, že pokles prodejních cen, k němuž došlo mezi lety 2013 a 2014, byl způsoben tím, že jeden výrobce v Unii zaplavil trh Unie zbožím, které nemohl prodat ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“).

(84)

Výše uvedená tvrzení byla zamítnuta. Pokud jde o první tvrzení, skutečnost, že někteří výrobci ohlásili řadu zvýšení cen, neznamená, že se všechna zvýšení cen uskutečnila. Tvrzení této strany vychází z růstu cen u prodeje výrobního odvětví Unie jeho společnostem ve spojení, což představuje pouze menší část spotřeby v Unii. Podle tabulky 7 prozatímního nařízení, jež vychází z ověřených údajů, v Unii nedošlo k celkovému nárůstu cen. V neposlední řadě pokles prodejních cen mezi roky 2013 a 2014 se podle tabulky 3 prozatímního nařízení časově kryje s největším poklesem dovozních cen z Korejské republiky.

(85)

Pokud jde o druhé tvrzení, v tabulce 5 prozatímního nařízení (objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie) nic nenasvědčuje údajnému zaplavení trhu. Mezi roky 2013 a 2014 klesl daný index ze 101 na 97.

(86)

Jelikož nebyly vzneseny jiné připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené v 82. až 84. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(87)

Skupina Hansol tvrdila, že situace výrobního odvětví Unie se nezhoršila, protože stav zásob se snížil v absolutních i relativních číslech, a pro výrobní odvětví Unie tudíž nebylo problémem prodat jeho výrobky.

(88)

Výše uvedená tvrzení byla zamítnuta, protože, jak je uvedeno v 88. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, obecně se obdobný výrobek vyrábí na základě konkrétních objednávek uživatelů. Stav zásob se tudíž u tohoto výrobního odvětví nepovažuje za důležitý ukazatel újmy, neboť se řídí výrobou a v posuzovaném období setrvale nepřevyšoval měsíční objem výroby.

(89)

Jelikož nebyly vzneseny jiné připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené v 87. až 88. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(90)

Skupina Hansol tvrdila, že situace výrobního odvětví Unie se nezhoršila, protože jeho investice se v období šetření více než zdvojnásobily. Podle jejího názoru tabulka 10 prozatímního nařízení a dostupné důkazy nepotvrzují tvrzení uvedené v 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že výrobci zařazení do vzorku udržovali svou úroveň investic na výši, která je bezpodmínečně nutná k zachování provozu. Tvrdila také, že dva výrobci v Unii zařazení do vzorku provedli v roce 2014 významné investice.

(91)

Výše uvedená tvrzení však byla zamítnuta, protože navzdory tomu, že investice se zdvojnásobily, absolutní výše investic zůstala omezená zejména s ohledem na skutečnost, že například hodnota nové výrobní linky LTGP se odhaduje na 120 milionů EUR. Jak bylo uvedeno v 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobní odvětví Unie odložilo v posuzovaném období některé investice kvůli klesajícímu zisku.

(92)

Stejná strana také požádala o nové posouzení ziskovosti výrobního odvětví Unie, protože k problémům jednoho výrobce v Unii zařazeného do vzorku vedly údajně faktory nesouvisející s dumpingovým dovozem, ale především vysoké náklady na uzavření dvou závodů a kromě toho ujednání s jinou společností o úhradě budoucích plateb antidumpingového cla v USA. Dále tvrdila, že je třeba vyloučit veškerá zkreslení vycházející z tržních strategií uplatňovaných dvěma jinými společnostmi zařazenými do vzorku na různých geografických trzích, a uvedla, že stejné dvě společnosti celkově vytvořily v období šetření významný zisk.

(93)

Komise měla za to, že není zapotřebí provést nové posouzení ziskovosti výrobního odvětví Unie, protože veškeré uvedené mimořádné náklady byly již odděleny a vyloučeny ze stanovení ziskovosti předloženého v prozatímní fázi. Jak je také uvedeno v 90. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje, tzn. že ziskovost na trzích mimo Unii byla z tohoto stanovení vyloučena. Tato tvrzení proto byla zamítnuta.

(94)

Jelikož nebyly vzneseny jiné připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené v 89. až 91. bodě odůvodnění a v případě investic v 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(95)

Jelikož k velikosti dumpingových rozpětí, růstu, peněžnímu toku, návratnosti investic a schopnosti opatřit si kapitál nebyly předloženy připomínky, potvrdily se závěry uvedené v 76., 80. až 81., 92., v případě návratnosti investic v 93. a v 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(96)

Na základě analýzy připomínek shrnuté výše v (55). až (95). bodě odůvodnění se proto potvrzují závěry uvedené v 95. až 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(97)

Skupina Hansol tvrdila, že újmu nelze přičítat na vrub dumpingovému dovozu z dotčené země, ale: dopadu antidumpingového opatření USA na jednoho výrobce v Unii zařazeného do vzorku, dopadu výrobních nákladů v kombinaci se směnnými kurzy, a dopadu ceny LTGP bez fenolu. Většina argumentů pouze opakovala tvrzení předložená již v prozatímní fázi. Všechny jsou propsány níže v (98). až (101). bodě odůvodnění.

(98)

Pokud jde o antidumpingové opatření USA, Komise poznamenala, že ve 109. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl uznán určitý dopad na dotčeného výrobce v Unii. I kdyby tento dopad nebyl omezen jen na dotčenou společnost, celkový dopad v období šetření na výrobní odvětví Unie jako celek nebyl téměř žádný, jak je objasněno ve 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Ve 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo uvedeno, že USA uložily vysoká cla pouze jednomu výrobci v Unii, ale tato cla byla v roce 2015 zrušena a tento výrobce v Unii zařazený do vzorku dokázal dosáhnout částečné kompenzace zvýšením vývozu na jiné trhy. Zda dotčený výrobce v Unii zařazený do vzorku dokázal dosáhnout plné kompenzace ztraceného prodeje v USA a obnovit objem prodeje není podstatné, protože tyto okolnosti by neměly vliv na většinu údajů týkajících se uvedeného výrobce v Unii, jak je uvedeno ve 109. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V rozporu s tím, co tvrdí skupina Hansol, v době, kdy v USA platila vysoká cla, nedošlo k zaplavení trhu LTGP pocházejícím z Unie (toto tvrzení je podrobněji vyvráceno v (85). bodě odůvodnění výše) ani v roce 2015 k nárůstu prodejních cen (jak je zřejmé z tabulek 3 a 7 prozatímního nařízení). Na základě výše uvedených skutečností a zjištění z prozatímní fáze bylo vyvozeno, že analyzovaná antidumpingová opatření USA nevedla k poklesu cen a ziskovosti na trhu Unie.

(99)

Pokud jde o výrobní náklady, tato strana se nejprve zaměřila jen na období 2014–2015. Po poskytnutí konečných informací rozšířila své tvrzení na celé období šetření a tvrdila, že výrobní odvětví Unie bylo zvláště zasaženo nárůstem cen surovin spolu s klesajícím směnným kurzem eura. Bylo však zjištěno, že ztráta ziskovosti v posuzovaném období byla způsobena rozdílným vývojem nákladů (+ 3 %) a cen (– 11 %), přičemž pokles cen byl vyšší než nárůst nákladů. Na základě výše uvedených skutečností a zjištění z prozatímní fáze bylo vyvozeno, že nárůst nákladů nenarušil příčinnou souvislost mezi podstatnou újmou a dumpingovým dovozem z Korejské republiky.

(100)

Pokud jde o dopad ceny LTGP bez fenolu, údajné vyšší nákupní ceny některých společností ve spojení s vyvážejícím výrobcem neodporují celkovému zjištění ve 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že se „během posuzovaného období jednotkové ceny lehkého termografického papíru bez fenolu snížily méně než jednotkové prodejní ceny lehkého termografického papíru obsahujícího fenol“. Uvedené společnosti představují nepodstatný podíl spotřeby v Unii. Na základě výše uvedených skutečností a zjištění z prozatímní fáze bylo vyvozeno, že stlačení cen výrobního odvětví Unie nelze přičítat na vrub údajnému poklesu cen LTGP bez fenolu.

(101)

Skupina Hansol tvrdila, že i kdyby žádný z uvedených faktorů sám o sobě neměl rozhodující vliv, Komise by měla dále šetřit skutečné příčiny údajné újmy včetně jejich kombinovaného účinku. Toto tvrzení však bylo zamítnuto, protože Komise již provedla takové kombinované posouzení ve 121. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a po uložení prozatímních opatření nebyla předložena žádná nová skutečnost.

(102)

Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené v 99. až 121. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(103)

Žadatel tvrdil, že s ohledem na oznámení skupiny Hansol, že do roku 2019 významně zvýší svoji kapacitu v oblasti termografického papíru, hrozí výrobcům v Unii další újma. S ohledem na zjištění podstatné újmy Komise neprovedla analýzu hrozby újmy.

(104)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se zájmu výrobního odvětví Unie, byl potvrzen závěr učiněný ve 123. až 128. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(105)

Korejská vláda zopakovala své tvrzení uvedené ve 132. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nepředložila však žádné další důkazy. Toto tvrzení bylo zamítnuto již v prozatímní fázi.

(106)

Korejská vláda také tvrdila, že opatření nejsou v zájmu Unie z důvodu, že na slyšení v září 2016 (viz 5. bod odůvodnění prozatímního nařízení) vyjádřilo své námitky mnoho evropských společností konvertujících papír a dovozců, tato opatření negativně zasáhnou dceřiné společnosti skupiny Hansol konvertující papír, jež tvoří navazující odvětví výrobního odvětví LTGP, a výrobci v Unii jsou velké společnosti, kdežto dceřiné společnosti skupiny Hansol konvertující papír jsou většinou malé a střední podniky (dále jen „MSP“), jež nemají velkou moc ovlivnit ceny.

(107)

Výše uvedená tvrzení byla zamítnuta. Šetření nezjistilo, že většina společností konvertujících papír a dovozců v Unii je proti opatřením, jak je podrobněji rozvedeno níže v (109). bodě odůvodnění. Kromě toho nebylo možné vyvodit, nakolik by opatření negativně zasáhla dceřiné společnosti skupiny Hansol v Unii, a to také s ohledem na to, že skupina Hansol sama uvedla, že jedna z těchto dceřiných společností měla negativní výsledky kvůli špatnému řízení. Pokud jde o velikost dceřiných společností skupiny Hansol konvertujících papír, je třeba poznamenat, že v posledku náleží k velké skupině. Jelikož skupina Hansol sama uznala neochotu konečných odběratelů přijmout nárůst cen, vyvozuje se, že odběratelé mají vyjednávací sílu ve vyjednávání o cenách.

(108)

Skupina Hansol tvrdila, že navazující odvětví v Unii jsou téměř jednomyslně proti uložení opatření a že podle dokumentace určené k nahlédnutí zainteresovaným stranám nejméně 36 společností konvertujících papír, které nejsou ve spojení, a konečných uživatelů vyjádřilo svůj rozhodný nesouhlas s opatřeními. Po poskytnutí konečných informací tato strana tvrdila, že Komise opomenula skutečnost, že většina spolupracujícího navazujícího odvětví konvertujícího papír a uživatelského odvětví v Unii byla proti uložení opatření. Dále tvrdila, že skutečnost, že ne všechna navazující odvětví v Unii vyjádřila svůj nesouhlas nebo že mnohá z nich po poskytnutí prozatímních informací nezopakovala své stanovisko, nesníží význam jejich nesouhlasu.

(109)

Výše uvedená tvrzení byla zamítnuta. 129. bod odůvodnění prozatímního nařízení rekapituluje omezenou spolupráci některých stran. Mnoho navazujících odvětví v Unii během šetření nevyjádřilo svůj názor a po poskytnutí prozatímních nebo konečných informací nevzneslo připomínky žádné navazující odvětví. Tuto absenci vyjádření nebylo možno chápat jako nesouhlas s opatřeními, ale jako „neznámý názor“. Jak bylo uvedeno v 130. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, z hlediska objemu nákupu LTGP mají společnosti konvertující papír, které reagovaly a vyjádřily se ve prospěch opatření, větší váhu než ty, které svůj názor nevyjádřily nebo byly proti opatřením. Po poskytnutí dodatečných konečných informací se ve prospěch opatření vyjádřila další společnost konvertující papír. Také Konfederace evropského papírenského průmyslu, jež v podstatě zastupuje mnohá navazující odvětví, byla pro opatření v počáteční i konečné fázi. Dokumentace, k níž měly zainteresované strany přístup, dokládá, že zhruba jedna třetina společností konvertujících papír, které nejsou ve spojení, a konečných uživatelů zohledněných v bodě odůvodnění výše byla někdy v průběhu řízení před poskytnutím prozatímních informací proti opatřením.

(110)

Skupina Hansol tvrdila, že opatření nejsou v zájmu evropských podniků, protože trh Unie lze charakterizovat jako duopol/oligopol a je třeba podporovat hospodářskou soutěž, neboť neexistují alternativní zdroje dodávek, výrobci v Unii nemají konkurenceschopnou infrastrukturu a nedokázali by efektivně přejít na výrobu LTGP, jelikož je vysoce nepravděpodobné, že by se menší výrobci v Unii rozhodli radikálně změnit podnikatelské rozhodnutí, jež vedlo k větší ziskovosti, a jelikož MSP působící v navazujícím odvětví se budou potýkat s omezenou dostupností dodávek v kombinaci s nepřiměřenými cenami, což vážně ohrozí jejich přežití. Kromě toho by opatření vyloučila hospodářskou soutěž a pro uživatele by znamenala pokles zaměstnanosti.

(111)

Výše uvedená tvrzení byla zamítnuta. Skutečnost, že v Unii existuje pouze několik výrobců, je nepodstatná, a jak bylo uvedeno v 115. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nejsou ve spise uvedeny žádné důkazy praktik narušujících hospodářskou soutěž. Podle 131. bodu odůvodnění prozatímního nařízení v Unii existuje několik zdrojů dodávek. Existují další alternativy: dovoz skupiny Hansol (za spravedlivé ceny) a menší dovoz z dalších třetích zemí. Tvrzení o absenci konkurenceschopné infrastruktury vyvrací mimo jiné vyjádření skupiny Hansol ze dne 8. prosince 2016, jež charakterizuje výrobní odvětví Unie jako„vysoce výkonné“. Pokud jde o menšího výrobce v Unii, ten je ochoten změnit své rozhodnutí, pokud mu LTGP skýtá lepší vyhlídky. Pokud jde o navazující odvětví, má se za to, že bude mít prospěch z významné kapacity výrobního odvětví Unie (jak je uvedeno v (73). bodě odůvodnění), různých výše zmíněných zdrojů dodávek a obnovené hospodářské soutěže na trhu Unie.

(112)

Skupina Hansol také tvrdila, že opatření by byla proti zájmu odběratelů, jimž bude znemožněn přístup k LTGP s přiměřenou cenou. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy podstatné důkazy dokládající toto tvrzení, bylo uvedené tvrzení zamítnuto.

(113)

Skupina Hansol dále tvrdila, že opatření by uprostřed přílivu čínských malých rolí vedla ke vzniku nových závodů konvertujících papír kolem hranic Unie s volným přístupem k surovinám, a tedy uzavření mnoha společností konvertujících papír v Unii. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy podstatné důkazy dokládající toto tvrzení, bylo uvedené tvrzení zamítnuto.

(114)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zájmu jiných zainteresovaných stran, byl potvrzen závěr učiněný ve 129. až 134. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(115)

Skupina Hansol tvrdila, že určitá skupina evropských podniků se snaží přimět Komisi, aby zneužila antidumpingový nástroj, a tak uměle navýšit svůj zisk.

(116)

Výše uvedené tvrzení nebylo dále zdůvodněno. Komise zdůraznila, že šetření se provádí podle platného právního rámce s nejvyššími standardy, pokud jde o neutralitu a transparentnost.

(117)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zájmu Unie, byl potvrzen závěr uvedený ve 135. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(118)

Po poskytnutí prozatímních informací žádná strana nevznesla připomínky k prozatímnímu cílovému zisku použitému k výpočtu prodeje pod cenou. Ani v konečné fázi žádná strana nevznesla připomínky k cílovému zisku.

(119)

Skupina Hansol zpochybnila to, že Komise použila pro výpočet újmy čl. 2 odst. 9, a uvedla, že čl. 2 odst. 9 patří mezi dumpingová ustanovení základního nařízení a nelze jej použít analogicky pro výpočet rozpětí újmy. Tato strana napadla skutečnost, že výpočet je velkou měrou založen na prodejních transakcích malých rolí, což je odlišný výrobek, jenž není předmětem šetření. Podle skupiny Hansol vůbec nedochází k hospodářské soutěži mezi prodeji malých rolí do Unie jejími společnostmi konvertujícími papír ve spojení a prodeji rolí jumbo výrobním odvětvím Unie a výpočtem rozpětí újmy na základě prodejních cen výrobku, jenž není obdobným výrobkem ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení Komise, porušila ustanovení čl. 3 odst. 3 základního nařízení. Tato strana své tvrzení, pokud jde o příčinnou souvislost, podpořila odvoláním na čl. 3 odst. 6 základního nařízení, zprávu odvolacího orgánu WTO China – GOES (12) a zprávu odvolacího orgánu WTO China – X-ray (13).

(120)

Účelem výpočtu rozpětí újmy je určit, zda by uložení nižší sazby cla (než je sazba založená na dumpingovém rozpětí) na vývozní cenu dumpingového dovozu postačovalo k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem. Toto posouzení by mělo vycházet z vývozní ceny s dodáním na hranice Unie, což je úroveň, která je považována za srovnatelnou s cenou ze závodu výrobního odvětví Unie. Analogicky k přístupu používanému pro výpočty týkající se dumpingového rozpětí se v případě vývozního prodeje prostřednictvím vývozců ve spojení vypočítala vývozní cena na základě ceny dalšího prodeje prvnímu nezávislému zákazníkovi s náležitou úpravou podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Jelikož je vývozní cena při výpočtu rozpětí újmy nepostradatelným prvkem a jelikož je tento článek jediným článkem v základním nařízení, který poskytuje vodítko k výpočtu vývozní ceny, je analogické použití tohoto článku odůvodněné.

(121)

Komise se domnívala, že určení přiměřené dovozní ceny pro stanovení cenového podbízení a prodeje pod cenou by nemělo být ovlivněno tím, zda se vývoz uskutečňuje pro provozovatele ve spojení nebo nezávislé provozovatele v Unii. Metodika, kterou Komise používá, zajistila, že se v obou případech použije stejné zacházení.

(122)

Výpočet rozpětí újmy by měl za běžných okolností vycházet ze srovnání cen na úrovni, na níž v EU probíhá hospodářská soutěž. V tomto případě pouze malá část vývozního prodeje dotčeného výrobku směřuje k odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení. Velká většina prodeje dotčeného výrobku směřuje k společnostem konvertujícím papír ve spojení v Unii, jež konvertují výrobky do malých rolí. Za těchto okolností hospodářská soutěž většinou proběhla na úrovni společností konvertujících papír ve spojení. Analogicky k výpočtu dumpingu tyto prodejní ceny nebylo možno považovat za spolehlivé pro účely objektivního cenového srovnání. Proto musely být dovozní ceny dotčeného výrobku početně zjištěny. V oddíle 2.2 výše jsou podrobněji uvedeny důvody, proč ve výpočtech nebylo možno vynechat malé role a proč bylo nezbytné u určitých transakcí početně zjistit vývozní ceny.

(123)

Odkazy na čl. 3 odst. 3 a čl. 3 odst. 6 základního nařízení, zprávu odvolacího orgánu WTO China – GOES a zprávu odvolacího orgánu WTO China – X-ray jsou nepodstatné do té míry, nakolik Komise potvrdila svůj přístup, pokud jde o zohlednění malých rolí pro účely výpočtů.

(124)

Z výše uvedených důvodů Komise proto měla za to, že použitý postup je správný, a tato tvrzení odmítla.

(125)

Aby byla použita stejná metodika jako u výpočtu dumpingu, Komise v konečné fázi rozhodla, že rozpětí újmy se vypočte pomocí stejného vážení jako v oddíle 2.4.1 tohoto nařízení. Tento přístup a opravy objasněné v oddíle 2 výše zahrnovaly revizi prozatímně stanoveného rozpětí podbízení.

(126)

Konečné rozpětí újmy, jež bylo takto stanoveno, činilo 37,0 %.

(127)

Komise připomíná, že většina prodeje skupiny Hansol probíhá prostřednictvím stran ve spojení, které konvertují papír do malých rolí. Po poskytnutí konečných informací skupina Hansol zpochybňovala skutečnost, že Komise početně zjistila u tohoto prodeje cenu CIF, která byla použita jako jmenovatel (viz výše (51). bod odůvodnění). V této souvislosti skupina mimo jiné předložila tvrzení, že cena CIF, kterou Komise prozatímně u tohoto prodeje použila jako jmenovatel při výpočtu dumpingu, by vedla k vyměření cla, které je vyšší než výše zjištěného dumpingu. V zájmu nápravy této údajné deformace, skupina Hansol navrhla, aby Komise použila antidumpingové clo ve formě konkrétní částky za tunu, a nikoliv valorické clo.

(128)

Toto tvrzení bylo náležitě přezkoumáno a s ohledem na konkrétní okolnosti dané věci došla Komise, pokud jde o určení spolehlivé ceny CIF pro tento prodej, k závěru, že by bylo vhodnější použít formu cla, která nevyžaduje stanovení spolehlivé ceny CIF. Proto se Komise rozhodla, že by antidumpingové clo mělo být stanoveno jako pevná částka za tunu v eurech za tunu čisté hmotnosti, a nikoliv ve formě valorického cla, které bylo uvaleno prozatímně.

(129)

S ohledem na skutečnosti uvedené v oddíle výše by sazby antidumpingového cla vyjádřené pro cenu CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly vycházet z dumpingového rozpětí a být stanoveny takto:

(130)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací skupina Hansol uvedla, že konkrétní výše cla vypočtená a uvedená v posledním sloupci výše uvedené tabulky odráží výši dumpingu překračující výši dumpingu zjištěného během šetření. Výpočet, který skupina provedla, aby dospěla k těmto závěrům, však byl chybný, neboť nezohledňoval vážení uvedené v 46. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a (49). bodě odůvodnění výše. Tvrzení proto bylo odmítnuto.

(131)

Sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření.

(132)

Jak je také vysvětleno v 50. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, úroveň spolupráce byla v tomto případě vysoká, protože dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval celkový vývoz do Unie v období šetření. Proto je zbytkové antidumpingové clo založeno na úrovni spolupracující společnosti.

(133)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, mělo by se antidumpingové clo pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, ale i na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(134)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány. Částky zajištěné nad konečnou sazbu cla stanoveného podle čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení by měly být uvolněny.

(135)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko,