9.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 34/21

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 861/2013 (2) uložila Rada konečné vyrovnávací clo na dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie.

(2)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1106/2013 (3) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie (dále jen „původní šetření“).

(3)

V září 2015 byla antidumpingová opatření změněna prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/1483 (4) na základě nového absorpčního šetření podle článku 12 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (5).

(4)

V současné době se na dovoz od společnosti Venus Wire Industries Pvt. Ltd uplatňuje antidumpingové clo ve výši 9,4 % (tj. v současné době platné dumpingové rozpětí ve výši 12,4 % minus vyrovnávací clo ve výši 3 %) a na společnost Garg Inox Ltd antidumpingové clo ve výši 8,4 % (tj. v současné době platné dumpingové rozpětí ve výši 11,8 % minus vyrovnávací clo ve výši 3,4 %). Antidumpingové clo, které se v současné době uplatňuje na dovoz od vyvážejících výrobců v Indii, kteří v původním šetření nespolupracovali, činí 12,5 % (dumpingové rozpětí ve výši 16,2 % minus vyrovnávací clo ve výši 3,7 %).

(5)

Komise obdržela dvě žádosti o částečný prozatímní přezkum stávajících antidumpingových opatření, které se omezovaly na zkoumání dumpingu.

(6)

Jednu žádost o přezkum podala skupina Venus group (dále jen „Venus“), skupina vyvážejících výrobců z Indie (dále jen „dotčená země“). Skupina Venus group zahrnuje společnosti Venus Wire Industries Pvt. Ltd., Precision Metals, Hindustan Inox. Ltd, Sieves Manufacturer India, Pvt. Ltd a dovozce ve spojení Venus Edelstahl GmbH.

(7)

Další žádost o přezkum podala společnost Garg Inox Ltd (dále jen „Garg“), vyvážející výrobce z Indie. Společnosti Venus a Garg jsou dále označovány společně jako „žadatelé“.

(8)

Ve svých žádostech žadatelé uvedli, že okolnosti, na jejichž základě byla antidumpingová opatření uložena, se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. Žadatelé poskytli důkazy prima facie o tom, že k vyrovnání účinků dumpingu působícího újmu není nutno nadále zachovávat současnou úroveň opatření.

(9)

Poněvadž Komise poté, co informovala členské státy, zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení částečného prozatímního přezkumu omezeného na zkoumání dumpingu, pokud jde o žadatele, a prostřednictvím oznámení zveřejněného dne 11. prosince 2015 v Úředním věstníku Evropské unie  (6) oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu v souladu s čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, omezeného na zkoumání dumpingu ve vztahu k žadatelům.

(10)

Aby Komise získala informace potřebné pro své šetření, zaslala vyvážejícím výrobcům, kteří jsou předmětem šetření, dotazník a ve lhůtě stanovené k tomuto účelu obdržela odpověď.

(11)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro stanovení dumpingu. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(12)

Na žádost společnosti Venus proběhlo dne 26. července 2016 slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(13)

Šetření úrovně dumpingu se týkalo období od 1. října 2014 do 30. září 2015 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(14)

Výrobek, který je předmětem šetření, je definován jako dráty z nerezavějící oceli obsahující

pocházející z Indie, v současnosti kódů KN 7223 00 19 a 7223 00 99 (dále jen „dotčený výrobek“).

(15)

Přezkumné šetření potvrdilo, že dráty z nerezavějící oceli definované ve 14. bodě odůvodnění výše, vyráběné žadateli a prodávané na domácím trhu mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a stejné základní použití jako dotčený výrobek vyvážený do Unie.

(16)

Komise proto rozhodla, že tyto výrobky jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení Komise posuzovala, zda změněné okolnosti, jak je uvádějí žadatelé, lze považovat za okolnosti trvalé povahy.

(18)

Je třeba připomenout, že v původním šetření byl s ohledem na společnost Venus použit ke stanovení výrobních nákladů a výpočet dumpingového rozpětí článek 18 základního nařízení. Důvodem byla skutečnost, že informace týkající se tříd oceli byly považovány za nespolehlivé, neboť přesné sledování podle jednotlivých jakostních tříd oceli ve všech fázích výrobního procesu není možné.

(19)

Ve své žádosti o přezkum společnost Venus oznámila změny ve svém systému řízení účetnictví a zásob. Důkazy získané a ověřené během šetření ukázaly, že společnost Venus zavedla ve svém systému řízení zásob kontroly prostřednictvím nového softwaru, který jí umožňuje sledovat jednotlivé jakostní třídy oceli během výrobního procesu. Těmito kontrolami se odstranilo riziko nesrovnalostí na úrovni jednotlivých jakostních tříd oceli. Proto lze oznámenou distribuci základní suroviny podle jakostních tříd oceli považovat za spolehlivou ke stanovení nákladů a prodejních cen jednotlivých typů výrobku, což má vliv na výrobní náklady dotčeného výrobku a výpočet dumpingového rozpětí. Zde popsané okolnosti se pravděpodobně v dohledné době nezmění způsobem, který by měl vliv na tato zjištění.

(20)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že pokud jde o společnost Venus, má změna okolností trvalou povahu.

(21)

Podle původního šetření společnost Garg uskutečnila značný objem vývozu přes dovozce v Unii, který je ve spojení. Společnost tvrdila, že od uzavření její dceřiné společnosti v Unii vztah mezi oběma subjekty přestal existovat a že tato skutečnost vedla k významné změně ve výpočtech dumpingového rozpětí, neboť vývozní ceny se již nebudou muset početně zjišťovat podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(22)

Šetření potvrdilo, že dceřiná společnost v Unii byla uzavřena. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že pokud jde o společnost Garg, jsou změněné okolnosti významné a mají trvalou povahu.

(23)

Jak je uvedeno níže, objevila se ohledně společnosti Garg řada zásadních otázek, jež přiměly Komisi k tomu, aby zvážila použití článku 18 základního nařízení.

(24)

Při inspekci na místě ve společnosti Garg vyplynulo, že společnost měla během období prozatímního přezkumného šetření splatné provize z vývozních transakcí bývalému dovozci v Unii, který byl ve spojení, avšak neuvedla je ve své odpovědi na dotazník.

(25)

Komise dopisem ze dne 30. května 2016 informovala společnost Garg, že z důvodu uvedeného ve 24. bodě odůvodnění hodlá ohledně uvedených provizí použít dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(26)

Společnost se dne 15. června 2016 vyjádřila k úmyslu Komise použít dostupné údaje a uznala, že provize za některé transakce nebyly oznámeny a že na tomto základě lze k určení částky provizí použít dostupné údaje.

(27)

Komise přezkoumala připomínky společnosti a usoudila, že společnost nepopírá důvod uvedený ve 24. bodě odůvodnění. V souladu s článkem 18 základního nařízení tedy Komise při výpočtu dumpingového rozpětí použila nejlepší dostupné údaje týkající se provizí.

(28)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje žadatelů reprezentativní. Objem domácího prodeje je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu představoval u každého žadatele alespoň 5 % jeho celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období přezkumného šetření. Na základě tohoto kritéria byl proto celkový objem prodeje obdobného výrobku na domácím trhu pro žadatele reprezentativní.

(29)

Komise následně pro každého žadatele určila typy výrobků prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobků prodávanými na vývoz do Unie.

(30)

Komise poté u každého typu výrobku prodávaného jednotlivými žadateli na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období přezkumného šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie.

(31)

Komise stanovila, že u společnosti Garg byl u většiny typů výrobku objem prodeje reprezentativní. V případě společnosti Venus byl reprezentativní pouze u některých typů výrobku. U typů výrobku, u kterých nebyl prodej reprezentativní, Komise postupovala tak, jak je uvedeno ve 36. a 37. bodě odůvodnění.

(32)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(33)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(34)

V takovém případě odpovídá běžná hodnota váženému průměru cen veškerého domácího prodeje tohoto typu výrobku během období přezkumného šetření.

(35)

Běžná hodnota je skutečná domácí cena jednotlivých typů výrobku pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období přezkumného šetření, pokud:

(36)

V důsledku výše uvedených testů byla běžná hodnota pro každého žadatele zjištěna jako vážený průměr jejich ziskového prodeje, s výjimkou případů, kdy obdobné výrobky v běžném obchodním styku nejsou prodávány vůbec nebo jen v neuspokojivém množství, anebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodán v reprezentativním množství, kdy Komise zjistila běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(37)

Běžná hodnota byla vypočítána tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly dotčenému žadateli během období přezkumného šetření, byly připočteny tyto položky:

Výrobní náklady byly v případě potřeby upraveny.

(38)

Společnost Venus vyvážela do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společnosti ve spojení, která působila jako dovozce.

(39)

Pokud byl dotčený výrobek vyvážen přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě vývozních cen, které byly nebo mají být skutečně zaplaceny.

(40)

Pokud se vývoz do Unie uskutečnil prostřednictvím společnosti ve spojení, která působila jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení vypočtena na základě cen, za něž byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému kupujícímu, řádně upravených s ohledem na všechny náklady, které vznikly v období mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i přiměřené rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Byly použity vlastní prodejní, správní a režijní náklady dovozce ve spojení a kvůli nespolehlivým údajům ohledně ziskového rozpětí dovozce ve spojení a chybějícím informacím o zisku od dovozce, který není ve spojení, v tomto šetření, bylo použito ziskové rozpětí použité v původním šetření, tedy 5 %.

(41)

Pokud jde o Garg, veškerý prodej na vývoz do Unie se uskutečňoval přímo nezávislým odběratelům, a proto Komise stanovila vývozní cenu na základě cen, které byly nebo mají být skutečně zaplaceny za dotčený výrobek prodaný do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(42)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu žadatelů na základě ceny ze závodu.

(43)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(44)

Byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, poplatky spojené s dovozem, náklady na úvěry, bankovní poplatky a provize. Pokud jde o společnost Garg, Komise použila použila nejlepší dostupné údaje týkající se výše provizí za vývoz do Unie.

(45)

U vyvážejících výrobců srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(46)

Na tomto základě činí vážený průměr dumpingového rozpětí, vyjádřený jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením, u společnosti Venus9,9 % a u společnosti Garg 19,2 %.

(47)

Vzhledem k tomu, že revidované dumpingové rozpětí pro Garg je vyšší, než dumpingové rozpětí pro všechny další nespolupracující společnosti v původním šetření, Komise rozhodla, že provede revizi dumpingového rozpětí rovněž pro všechny ostatní nespolupracující společnosti v původním šetření na úroveň dumpingového rozpětí pro společnost Garg, která je nyní mezi všemi spolupracujícími společnostmi nejvyšší.

(48)

Venus, Garg i odvětví Unie byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí změnit celní sazby uplatňované na Venus a Garg, a bylo jim umožněno vyjádřit své připomínky.

(49)

Po poskytnutí informací jeden z vyvážejících výrobců zpochybnil odchylku od metody výpočtu použité v původním šetření. Vyvážející výrobce tvrdil, že i) Komise některé typy dotčeného výrobku v porovnání s původním šetřením překlasifikovala, že ii) Komise v rozporu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení použila jinou metodu rozdělení nákladů než v původním šetření a že iii) vyloučení určitých tříd oceli z dumpingového rozpětí nebylo odůvodněné.

(50)

Komise rozhodla, že pro účely posouzení běžného obchodního styku a porovnání upraví zařazení některých typů dotčeného výrobku a obdobného výrobku do skupin typů výrobku, a to na základě fyzických vlastností výrobku. Fyzické vlastnosti neopodstatňují klasifikaci, kterou provedl sám vyvážející výrobce. Jen přesná klasifikace vlastností dotčeného výrobku umožňuje přesné zařazení v rámci typů výrobku. Tato úprava se netýká metodiky uvedené v čl. 11 odst. 9 základního nařízení, ale správného určení běžné hodnoty na základě skutečností zjištěných a ověřených během tohoto šetření. Proto se nejedná o změnu metodiky. Toto tvrzení je tedy třeba zamítnout.

(51)

Komise v původním šetření použila dostupné údaje týkající se konečného určení výrobních nákladů a výpočtu dumpingového rozpětí pro tohoto vyvážejícího výrobce. Vyvážející výrobce tvrdil, že se okolnosti s ohledem na podstatné prvky výpočtu dumpingu, tj. výrobní náklady, změnily a že změna byla trvalá. Je třeba připomenout, že Komise v původním šetření použila k určení ceny surovin dostupné údaje. Podstata změny v tomto šetření spočívá v tom, že Komise se rozhodla využít ohledně cen surovin údaje vyvážejícího výrobce. Nejedná se o změnu metodiky. I kdyby se stávající metoda výpočtu považovala za změnu metodiky, účelem tohoto přezkumného šetření je usilovat o nová zjištění vzhledem ke změněným okolnostem, pokud jde o zásadní prvky ve výpočtu dumpingu, tj. výrobní náklady. Skutečnost, že vlastní tvrzení vyvážejícího výrobce ohledně změněných okolností bylo přijato, by opodstatňovala změnu metodiky. Vyvážející výrobce tvrdil, že by se Komise měla držet metody k rozdělení nákladů na zpracování, která byla použita v původním šetření. Tato metoda rozdělování však byla použita za zvláštních okolností použití údajů dostupných pro určení výrobních nákladů. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto šetření Komise používá vlastní údaje vyvážejícího výrobce, mohla by použít řádnou metodu rozdělování, což v původním šetření z důvodu použití dostupných údajů nebylo možné. Kromě toho byla metoda navržená vyvážejícím výrobcem zavedena pouze pro účely tohoto antidumpingového šetření, neodrážela tradiční účetní politiky, nemohla být použita na veškerou výrobu společnosti a neodrážela správně faktory ovlivňující cenu pro výrobu dotčeného výrobku a obdobného výrobku. Podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení Komise rozhodla provést rozdělení na základě hodnoty přidané k nákladům na suroviny ve výrobním procesu; přitom se jedná o způsob rozdělení na základě obratu, který neutralizuje velký dopad, který mohou náklady na suroviny mít na obrat každého typu výrobku.

(52)

Tentýž vyvážející výrobce tvrdil, že Komise při výpočtu výrobních nákladů chybně nezohlednila určitá množství nakoupené oceli. Při klasifikaci dotčeného výrobku je typ použité suroviny kritériem pro posouzení běžného obchodního styku a pro účely porovnání. Aby bylo možné vypočítat náklady na suroviny pro každý typ výrobku, který společnost prodává, Komise uchovala záznamy o nákladech, které odpovídaly specifikacím požadovaným pro klasifikaci dotčeného výrobku a které mohly přímo souviset s prodejem vykázaným touto společností v rámci této klasifikace. Návrh společnosti seskupovat suroviny na jiné úrovni nebyl považován za soudržnou a přiměřenou alternativu. Proto musí být uvedené tvrzení zamítnuto.

(53)

Druhý vyvážející výrobce tvrdil, že u nového antiabsorpčního šetření se jedná o šetření, které vedlo k současnému clu, a že Komise by podle čl. 11 odst. 9 základního nařízení měla používat stejnou metodiku jako v novém antiabsorpčním šetření. Jednalo se přitom zejména o i) výpočet jednotlivých nákladů na výrobu každého typu dotčeného výrobku a obdobného výrobku bez ohledu na to, zda se prodával na domácím trhu nebo na vývozních trzích, a o ii) úpravu při zařazování různých typů výrobku do skupin s podobnými vlastnostmi pro účely posouzení běžného obchodního styku a porovnání, aby bylo možné zdůvodnit konkrétní typ výrobku a vyloučit určité skupiny typů výrobku specifické pro společnost.

(54)

Šetření, které vedlo k zavedení cla v jeho současné výši, je původním šetřením. Celní sazba pro tohoto vyvážejícího výrobce nebyla v rámci nového antiabsorpčního šetření změněna. Proto musí být tvrzení, že Komise měla použít stejnou metodu jako v novém antiabsorpčním šetření, zamítnuto.

(55)

V původním šetření byly výrobní náklady tohoto vyvážejícího výrobce zjištěny na základě výrobních nákladů ostatních spolupracujících vyvážejících výrobců, aniž by se rozlišovalo, zda se výrobky prodávaly na domácím trhu nebo na vývozních trzích. Tvrzení, že se Komise odchýlila od metodiky použité v původním šetření, tím že vypočítala jednotlivé náklady na výrobu každého typu výrobku nezávisle na tom, zda se prodával na domácím trhu nebo na vývozních trzích, je proto neodůvodněné a musí být zamítnuto.

(56)

Pokud jde o úpravu u skupin typů výrobku pro účely posouzení běžného obchodního styku a porovnání, Komise rozhodla, že přesněji vymezí jeden typ výrobku na základě jeho fyzických vlastností. Vyvážející výrobce během inspekce na místě vysvětlil, že tento typ výrobku se prodával na nikovém trhu a měl srovnatelné výrobní náklady jako jiné výrobky ve stejné skupině typů výrobku, avšak podstatně vyšší ceny. Komise dospěla k závěru, že ceny a srovnatelnost cen byly ovlivněny a úprava v souvislosti s fyzikálními vlastnostmi ve smyslu čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení byla oprávněná. Jen přesná klasifikace vlastností dotčeného výrobku umožňuje přesné zařazení v rámci typů výrobku a přesné porovnání. Tato úprava proto nepředstavuje změnu metodiky, a tvrzení proto musí být zamítnuto.

(57)

Po poskytnutí informací vyvážející výrobce požádal při určení běžné hodnoty o úpravu vývozní ceny v souvislosti s úvěry spojenými s režimem navracení cla a režimem Focus Market Scheme směrem nahoru a o úpravu o náklady na úvěry. Podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení se úprava, pokud je oprávněná, může provést pouze u dovozních poplatků u běžné hodnoty, nikoli u vývozní ceny. Pokud jde o požadavek upravit náklady na úvěry u početně zjištěné běžné hodnoty, je třeba poznamenat, že taková úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. g) základního nařízení může být provedena pouze tehdy, je-li běžná hodnota určena na základě účtovaných cen, a nikoli v případě, kdy je běžná hodnota zjištěna početně z důvodu, že účtované ceny nejsou k dispozici. Proto musí být obě tvrzení zamítnuta.

(58)

Komise uznala tvrzení tohoto vyvážejícího výrobce ohledně vyloučení určitých skupin typů výrobku specifických pro společnost a některých administrativních chyb týkajících se dvojího hlášení úpravy, úpravy stavu zásob a klíče pro rozdělování nákladů na zpracování. Uznání těchto tvrzení vedlo ke snížení dumpingového rozpětí tohoto vyvážejícího výrobce.

(59)

Po poskytnutí informací svaz Eurofer tvrdil, že v nedůvěrném znění spisu je příliš málo podrobností, aby bylo možné předložit smysluplné připomínky k šetření, avšak uvedl, že podporuje závěry Komise.

(60)

Podle čl. 19 odst. 1 základního nařízení se s informacemi, které jsou důvěrné povahy nebo důvěrně poskytnuty stranami šetření zachází jako s důvěrnými informacemi. Jelikož vyvážející výrobci předložili shrnutí veškerých důvěrných informací, která nemají důvěrnou povahu a která umožňují přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací, Komise toto tvrzení zamítla.

(61)

Dotčené strany byly o revidovaném dumpingovém rozpětí a revidované celní sazbě informovány. Po poskytnutí dodatečných konečných informací oba vyvážející výrobci zopakovali své předchozí připomínky.

(62)

V návaznosti na přezkumné šetření činí revidované sazby antidumpingového cla, které by byly použitelné pro dovoz dotčeného výrobku vyráběného společností Venus, 6,9 % (tj. dumpingové rozpětí ve výši 9,9 % minus vyrovnávací clo ve výši 3 %).

(63)

Revidovaná sazba antidumpingového cla, která by byla použitelná pro dovoz dotčeného výrobku vyráběného společností Garg, činí 10,3 % (tj. dumpingové rozpětí ve výši 13,7 % minus vyrovnávací clo ve výši 3,4 %).

(64)

Jelikož revidované dumpingové rozpětí pro společnost Garg po poskytnutí konečných informací již není vyšší než dumpingové rozpětí pro všechny ostatní nespolupracující společnosti v původním šetření, dumpingové rozpětí a celní sazba pro všechny ostatní nespolupracující společnosti v původním šetření by neměly být revidovány, jak je stanoveno ve 47. bodě odůvodnění výše.

(65)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,