15.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 340/60

(1)

Přemísťování žadatelů o mezinárodní ochranu do Řecka podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (1) (dále jen „dublinské nařízení“) pozastavily členské státy od roku 2011 v důsledku dvou rozsudků Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) a Soudního dvora Evropské unie (2), které zjistily systémové nedostatky řeckého azylového systému, jež vyústily v porušení základních práv žadatelů o mezinárodní ochranu přemístěných z jiných členských států do Řecka podle nařízení Rady (ES) č. 343/2003 (3).

(2)

Od vydání rozsudku ESLP ve věci M.S.S. v. Belgie a Řecko v roce 2011 sleduje situaci v Řecku Výbor ministrů Rady Evropy, a to na základě zpráv o pokroku, které Řecko musí povinně předkládat jako důkaz, že postupuje v souladu s uvedeným rozsudkem, a na základě údajů získaných od nevládních a mezinárodních organizací, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), které v Řecku působí. Na žádost Řecka podanou v červnu 2016 Výbor ministrů souhlasil s odložením hodnotícího postupu na základě argumentu, že Řecko v současnosti čelí nesmírnému migračnímu tlaku a že je to výjimečná a nestabilní situace, která se liší od situace před pěti lety, kdy byl rozsudek ve věci M.S.S. vydán.

(3)

V důsledku rozsudku ve věci M.S.S. se Řecko zavázalo k reformě svého azylového systému na základě národního akčního plánu týkajícího se azylové reformy a řízení migrace, který byl představen v srpnu 2010 a revidován v lednu 2013 (dále jen „řecký akční plán“). Dne 1. října 2015 předložilo Řecko Radě plán provádění mechanismu relokace a přístupu založeného na hotspotech, v němž uvádí též některá opatření, která je třeba prioritně provést, aby se zajistilo provádění zbývajících dohodnutých opatření v oblasti azylu a přijímání.

(4)

Současná uprchlická a migrační krize zároveň nadále vyvíjí tlak na řecký azylový a migrační systém, jelikož Řecko je hlavní zemí prvního vstupu z východní středomořské trasy. V období od ledna do 4. prosince 2016 dorazilo do Řecka nelegálně 171 909 migrantů (4). V důsledku prohlášení EU a Turecka (5) denní počet nově příchozích do Řecka z Turecka výrazně poklesl (6), ovšem řeckým orgánům také přibyly nové povinnosti. Navíc průměrný denní počet nově příchozích do Řecka se v období od začátku srpna 2016 ve srovnání s obdobím od 1. května do 31. července 2016 zvýšil (7). Kromě toho se situace v Řecku též výrazně změnila poté, co byla v podstatě uzavřena západobalkánská trasa, což státním příslušníkům třetích zemí zabránilo v další cestě. V důsledku toho v současnosti pobývá v Řecku více než 62 000 státních příslušníků třetích zemí, kteří přišli na jeho území nelegálně (8). Nouzový mechanismus pro relokaci založený na dvou rozhodnutích Rady (9) (dále jen „rozhodnutí o relokaci“) současně vykazuje pozitivní dopady zejména v Řecku, kde počet relokačních transferů vzrostl na současných asi 1 000 měsíčně. Všechny členské státy však musí vyvinout další úsilí, aby se tlak na Řecko snížil. Komise proto všechny členské státy vybízí, aby učinily závazek a prováděly každý měsíc přemístění s cílem dosáhnout od prosince 2016 nejméně 2 000 relokačních transferů měsíčně a postupně jejich počet zvyšovat (10).

(5)

Ve dnech 10. února a 15. června 2016 vydala Komise dvě doporučení pro Řeckou republiku o naléhavých opatřeních, která má Řecko přijmout s ohledem na obnovení přemísťování podle dublinského nařízení (11). V těchto doporučeních se dospělo k závěru, že situace v Řecku stále vyžaduje významné zlepšení před tím, než bude Komise moci provést další posouzení ohledně možného obnovení přemísťování osob do Řecka na základě dublinského nařízení. Dne 28. září 2016 Komise vydala třetí doporučení pro Řeckou republiku o konkrétních naléhavých opatřeních, která má Řecko přijmout s ohledem na obnovení přemísťování podle dublinského nařízení (12) (dále jen „třetí doporučení“). Třetí doporučení dospělo k závěru, že Řecko stále čelí obtížné situaci, protože vyřizuje velký počet nových žádostí o azyl, zejména v důsledku provádění tzv. předběžné registrace a pokračujícího přílivu nelegálních migrantů. Kromě toho konstatovalo, že je třeba učinit další významné kroky k nápravě zbývajících systémových nedostatků řeckého azylového systému, zejména z důvodu jeho nedostatečné kapacity. Při jakémkoli budoucím obnovení přemísťování do Řecka podle dublinského nařízení na základě dosažení dalšího pokroku by měl být v souladu s třetím doporučením zohledněn dopad, který má tato složitá situace na celkové fungování azylového systému, a proto by obnovení přemísťování mělo začít postupně, případ od případu.

(6)

Dopisem ze dne 22. listopadu 2016 poskytlo Řecko Komisi další informace o aktuální situaci žadatelů o azyl v Řecku a o pokroku při reformě svého azylového systému. Řecko rovněž vyjádřilo obavy ohledně perspektivy možného obnovení přemísťování podle dublinského nařízení vzhledem k počtu migrantů v zemi a upozornilo na nesmírnou zátěž nepřiměřenou jeho velikosti, která způsobila, že je jeho azylová a přijímací kapacita vyčerpána. Řecko rovněž poukázalo na míru relokací z Řecka do jiných členských států, která zůstává značně pod úrovní stanovenou v rozhodnutích o relokaci. Řecko však zdůraznilo, že neusiluje o trvalé vyloučení z dublinského systému, a požádalo o skutečnou solidaritu a podporu, dokud nebude dosaženo plné nápravy situace v zemi.

(7)

Podle řeckých údajů ze dne 22. listopadu 2016 obdržela řecká azylová služba od 1. ledna 2016 do současnosti přibližně 39 000 žádostí o azyl. Nevyřízených případů, které mají být přezkoumány v prvním stupni, bylo k 30. září více než 17 000. Podle odhadů řeckých orgánů bude do konce roku 2016 podáno celkem 50 000 žádostí o azyl (13). Počet žádostí o azyl, jež má řecká azylová služba zpracovat, je výrazně vyšší než v předchozích letech, mimo jiné v souvislosti s nápravou situace v Řecku a lepším přístupem k azylovému řízení.

(8)

V předchozích doporučeních Komise zaznamenala zlepšení, kterých Řecko dosáhlo ve svém legislativním rámci s cílem zajistit, aby ve vnitrostátních právních předpisech byla provedena nová právní ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU (14) (přepracovaná směrnice o azylovém řízení) a některá ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU (15) (přepracovaná směrnice o podmínkách přijímání). Dne 3. dubna 2016 přijal řecký parlament nový zákon (zákon 4375/2016) (16). Dne 22. června 2016 schválil parlament novelu zákona 4375/2016, která mimo jiné upravuje složení odvolacích výborů a právo žadatelů o azyl na ústní slyšení před těmito výbory (17). Dne 31. srpna 2016 přijal řecký parlament také zákon týkající se školou povinných dětí uprchlíků pobývajících v Řecku (18).

(9)

Pokud jde o přijímací kapacitu, Řecko v uplynulém roce výrazně zvýšilo celkovou kapacitu pro přijímání nelegálních migrantů i žadatelů o mezinárodní ochranu. Podle aktuálních informací vydaných řeckými orgány dne 6. prosince 2016 bylo v Řecku k dispozici 71 539 míst především v dočasných zařízeních pro přijímání, včetně ubytování poskytovaného UNHCR (viz 11. bod odůvodnění), a to jak pro nelegální přistěhovalce, tak pro žadatele o mezinárodní ochranu (19). Vážným problémům však čelí kapacity na ostrovech v Egejském moři, které jsou přeplněné: maximální přijímací kapacita činí nadále kolem 8 200 míst, zatímco celkový počet registrovaných migrantů na ostrovech činil ke dni 5. prosince 2016 celkem 16 295 (20).

(10)

Řecko rovněž zvýšilo ubytovací kapacitu pro zranitelné žadatele, zejména nezletilé osoby bez doprovodu. K 17. listopadu 2016 bylo v přístřešcích pro ubytování nezletilých osob bez doprovodu – ať žadatelů o azyl, či nikoli – k dispozici 1 191 míst. Do konce roku 2016 má být vytvořeno dalších 130 míst vhodných pro nezletilé osoby bez doprovodu. Ubytovací kapacita pro zranitelné žadatele je však stále velmi nedostatečná, jelikož zařízení jsou v současnosti plná a na čekací listině je 1 199 nezletilých osob bez doprovodu, které musí být umístěny do vhodných zařízení (21). Pokrok je proto v této oblasti pomalý a je zřejmé, že Řecko musí zintenzivnit své úsilí, aby zajistilo odpovídající počet zařízení pro přijímání nezletilých osob bez doprovodu tak, aby mohlo řešit poptávku po tomto ubytování.

(11)

V lednu 2016 podepsala Komise a UNHCR pověřovací dohodu na celkovou částku 80 milionů EUR s cílem zřídit 20 000 míst v otevřeném ubytování (programy pronájmu bytů, vouchery do hotelů a programy hostitelských rodin) v první řadě ve prospěch žadatelů o mezinárodní ochranu způsobilých k relokaci. Pověřovací dohoda byla v červenci 2016 revidována, aby do programu ubytování byla zahrnuta i možnost zřídit místa v zařízeních pro relokaci spravovaných UNHCR a aby její znění jasněji uvádělo, že do cílové skupiny programu ubytování patří nejen uchazeči o relokaci, ale i jiní žadatelé o azyl, zejména kandidáti na dublinské opětovné sloučení rodiny a zranitelné kategorie včetně dětí bez doprovodu a dětí odloučených od rodiny, osob se zdravotním postižením, seniorů, rodičů samoživitelů, chronicky nemocných, těhotných žen atd. Od září se dostupná ubytovací kapacita výrazně zvýšila (přibližně o 8 100 míst). UNHCR se v prosinci 2015 zavázal, že vytvoří 20 000 míst pro žadatele způsobilé k relokaci v rámci programu pro pronájem ubytovacích zařízení a ke dni 6. prosince bylo dostupných 20 145 míst, z čehož bylo 6 344 míst v hotelech/celých budovách, 11 711 míst v bytech, 484 míst v hostitelských rodinách, 960 v zařízeních pro relokaci a 646 míst ve specializovaných zařízeních pro nezletilé osoby bez doprovodu (22). Vzhledem k tomu, že platnost současné pověřovací dohody končí 31. prosince 2016, Komise začala na základě aktualizovaného posouzení potřeb Řecka v oblasti přijímání jednat s UNHCR o prodloužení programu na rok 2017.

(12)

Podmínky v mnoha zařízeních pro přijímání v Řecku, zejména na ostrovech a v některých dočasných zařízeních na pevnině, stále nevyhovují požadavkům na kvalitu stanoveným ve směrnici 2013/33/EU o podmínkách přijímání pro žadatele o mezinárodní ochranu. Zařízení hotspotů na ostrovech jsou nejen přeplněná, ale poskytují nevyhovující materiální podmínky, pokud jde o sanitární a hygienický standard a přístup k základním službám, jako je zdravotní péče, zejména pro zranitelné skupiny. Bezpečnost je nedostatečná a přetrvává napětí mezi různými národnostmi. Na pevnině sice program ubytování UNHCR poskytuje odpovídající podmínky, ale velká část zbývajících kapacit jsou tábořiště (v současné době se jich využívá 53) a nouzová zařízení s velmi rozdílným a často neodpovídajícím standardem, pokud jde o materiální podmínky i bezpečnost. Začala úprava některých z těchto zařízení na zimní podmínky, ale postupuje pomalu. I po úpravách bude obtížné některé tábory změnit na vhodná stálá zařízení pro přijímání, budou se možná proto muset zavřít a současně konsolidovat jiné.

(13)

Kromě toho se jeví, že celková koordinace organizace přijímání v Řecku je nedostačující, protože chybí jasný právní rámec a systém monitorování, přičemž některé tábory spravuje ad hoc ministerstvo pro migraci a jiné přijímací a identifikační služba. Nebylo dosud rozhodnuto, která zařízení by měla být změněna na stálá. Přijímací služba stále buduje svou kapacitu.

(14)

Z výše uvedeného vyplývá, že Řecko musí nadále usilovat o pokrok při zajišťování dostatečných a vhodných speciálně vyhrazených stálých otevřených kapacit pro přijímání žadatelů o azyl, jež by všechny měly mít odpovídající standard v souladu s acquis EU. To by mělo zahrnovat centralizovanou správu všech zařízení pro přijímání a systém trvalého monitorování materiálních standardů v těchto zařízeních a služeb, jež poskytují. Některá dočasná zařízení by měla být změněna na stálá, ale měla by se rovněž zachovat dostatečná kapacita pro ubytování v dočasných zařízeních v případě nedostatku míst v důsledku neočekávaného přílivu osob. Kromě toho, jak již bylo požadováno v třetím doporučení, je zcela zásadní, aby řecké orgány poskytly přesnější informace o přijímacích kapacitách a komplexní a průběžně aktualizované posouzení potřeb, pokud jde o celkovou přijímací kapacitu a charakter této kapacity.

(15)

V předchozích doporučeních bylo zaznamenáno značné zlepšení ve zřizování regionálních azylových úřadů. Řecký zákon stanoví zřízení regionálních azylových úřadů v Attice, Soluni, Thrákii, Epiru, Thesálii, západním Řecku a na ostrovech Kréta, Lesbos, Chios, Samos, Leros a Rhodos (23). Na základě rozhodnutí ředitele azylové služby je rovněž možné zřídit autonomní azylové jednotky za účelem pokrytí zvýšených potřeb azylové služby. Podle informací poskytnutých řeckými orgány v dopise ze dne 22. listopadu 2016 již začalo fungovat sedm regionálních úřadů v regionech Attika, Thrákie, Soluň, Lesbos, Samos, Rhodos a Patras. Dalších devět autonomních azylových jednotek působí v regionech Pireus, Evros, Xanthi, Leros, Kos a Korint a relokační jednotka působí v Alimu. Jak stanoví uvedený zákon, další tři regionální azylové úřady zahájí svou činnost v oblastech Kos, Epirus (Ioánnina), Kréta (Héraklion) a Thesálie (Volos).

(16)

Řecká azylová služba zvyšuje svou kapacitu. V současné době pracuje v azylové službě 478 osob (24). Tento počet zahrnuje místa v ústřední službě, jakož i ve zřízených regionálních úřadech a azylových jednotkách. Ze státního rozpočtu je pokryto 250 pracovních míst, zbytek je financován z různých zdrojů EU a EHP. Předpokládá se, že se počet zaměstnanců do konce roku zvýší na 659. Tito zaměstnanci doplní pracovníky na dobu určitou, které přijal UNHCR, jakož i pracovníky úřadu EASO a odborníky z členských států, které do řecké azylové služby nasazuje úřad EASO na dobu určitou. Záměrem řeckých orgánů je do konce roku 2017 nahradit všechny smluvní zaměstnance stálými zaměstnanci a dále nezvyšovat kapacitu; řecká azylová služba Komisi sdělila, že rychlejší navýšení počtu zaměstnanců není možné vzhledem k nedostatku vedoucích pracovníků, kteří by školili nově přijaté pracovníky a dohlíželi na ně. Jelikož se počet jejích zaměstnanců v průběhu roku 2016 ztrojnásobí, azylová služba zdůraznila, že se naléhavě musí konsolidovat, zejména vybudovat střední management a odborné znalosti pracovníků.

(17)

Vzhledem k míře nárůstu počtu žádostí o azyl v Řecku není dosud zcela zřejmé, zda bude stávající a plánovaný počet zaměstnanců azylové služby stačit na to, co je vyžadováno pro náležité a včasné zpracování současného a pravděpodobného budoucího náporu případů. Jednou z hlavních priorit azylové služby by mělo být zkrátit dobu mezi učiněním žádosti a jejím podáním, která je v současnosti často příliš dlouhá, což má dopad na práva, kterých dotčené osoby požívají, a vyvolává frustraci dotčených osob. Tato doba by měla být zkrácena v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice o azylovém řízení, která požaduje, aby osoba, která učinila žádost o azyl, měla účinnou příležitost podat žádost „co možná nejdříve“. Je rovněž zásadní, aby podaná žádost byla zpracována ve lhůtách stanovených směrnicí, tj. obvykle do 6 měsíců. V současnosti trvá vyřízení podané žádosti o azyl v nejlepším případě několik měsíců s výjimkou případů relokace, které jsou vyřizovány rychleji, a panuje značná nejistota ohledně toho, jak rychle budou zpracovány stávající nevyřízené žádosti. Komise nicméně bere na vědomí obavy Řecka vyjádřené v dopise ze dne 22. listopadu 2016, že ještě rychlejší zvyšování počtu zaměstnanců azylové služby by mohlo ohrozit soudržnost a kvalitu rozhodnutí.

(18)

Je nezbytné urychleně posoudit, zda je dosavadní navyšování lidských zdrojů azylové služby dostatečné, a také posoudit, jak by Komise, relevantní agentury EU a rovněž členské státy mohly co nejlépe pomoci Řecku vyřídit tyto žádosti v kratší lhůtě. Mělo by se provádět komplexní a neustále aktualizované posouzení potřeb, jež vezme v úvahu počet žádostí o azyl, které jsou dosud nevyřízené a které bude muset řecká azylová služba pravděpodobně zpracovávat najednou, a počet dostupných pracovníků nezbytných nebo pravděpodobně nezbytných ke zpracování těchto žádostí. Tito pracovníci by mohli být zajištěni z dodatečných zdrojů, které poskytne samo Řecko, a prostřednictvím vyslání odborníků členských států v rámci podpůrného týmu úřadu EASO. Je třeba posoudit, jak při zachování kvality racionalizovat pracovní postupy a zvýšit jejich efektivnost, aby se urychlily pohovory a postupy, a to ve vhodných případech s podporou úřadu EASO.

(19)

Žadatelé o azyl musí mít zajištěn účinný přístup k opravnému prostředku proti rozhodnutí o zamítnutí jejich žádosti. V této oblasti došlo k významnému pokroku. Zákonem 4375/2016 přijatým v dubnu 2016 byl zřízen odvolací orgán a odvolací výbory. Zákonem 4399/2016 přijatým v červnu 2016 byly zřízeny nové odvolací výbory. Jejich úkolem je zkoumat všechna odvolání proti rozhodnutí řecké azylové služby podaná od 20. července 2016. Odvolací výbory se přednostně zaměřují na případy vznesené na řeckých ostrovech, aby tak přispěly k provádění prohlášení EU a Turecka. V současnosti jich existuje šest. Od 21. července byl rovněž zřízen jeden odvolací výbor jako náhrada za stálé výbory (25). Aby bylo možné zvládnout rostoucí počet žádostí a nevyřízených případů, hodlá Řecko zřídit dalších sedm výborů, které by měly začít fungovat do konce prosince 2016; celkem by do konce února 2017 mělo existovat 20 výborů.

(20)

Zákon 4399/2016 rovněž změnil strukturu těchto výborů, které jsou nyní složeny ze tří členů: dvou soudců správního soudu a jednoho řeckého občana, který má příslušné znalosti a zkušenosti podle návrhu UNHCR nebo národní komise pro lidská práva.

(21)

Podle informací poskytnutých řeckými orgány v dopise ze dne 22. listopadu 2016 bylo od 21. července 2016 předloženo odvolacím výborům 2 347 odvolání, ale bylo vydáno pouze 573 rozhodnutí.

(22)

Dřívější odvolací výbory „pro nevyřízené případy“, které byly zřízeny pro vyřizování azylových odvolání u řeckých nevyřízených případů, původně získaly další mandát, aby mohly kromě zásadních odvolání proti rozhodnutím prvního stupně zpracovávat i odvolání proti rozhodnutím na základě přípustnosti v rámci prohlášení EU a Turecka. Podle informací poskytnutých řeckými orgány dne 22. listopadu bylo výborům pro nevyřízené případy od dubna do 20. července 2016 předloženo více než 2 000 odvolání. Zřízením nových odvolacích výborů dne 24. června 2016 (26) se snížila zátěž 20 odvolacích výborů „pro nevyřízené případy“, což jim umožní urychlit tempo vyřizování dosud nevyřízených případů odvolání.

(23)

Většího pokroku bylo dosaženo u dlouhodobých nevyřízených odvolání podle „starého postupu“ upraveného prezidentským výnosem 114/2010. V současnosti (ke dni 22. listopadu 2016) není vyřízeno přibližně 6 589 případů (z celkového počtu zhruba 51 000 případů, které byly pokládány za součást nevyřízených případů na začátku roku 2013, a asi 8 075 případů v září 2016). Řecké orgány udělily z humanitárních důvodů povolení osobám, jejichž žádosti o azyl čekají na rozhodnutí značnou dobu, a osobám, které jsou podle řeckého zákona 4375/2016 způsobilé k získání povolení k pobytu z humanitárních nebo jiných výjimečných důvodů. Povolení k pobytu se vydávají na dobu dvou let a jejich platnost lze prodloužit (27). Tato povolení poskytují příjemcům stejná práva a výhody jako povolení, která přiznávají status doplňkové ochrany v Řecku (28), a tyto osoby se poté již nepovažují za žadatele o azyl. Některé nevyřízené případy odvolání jsou však zkoumány z hlediska jejich podstaty. I přes významný pokrok, kterého bylo dosaženo od vydání předchozích doporučení, by Řecko mělo pokračovat ve svém úsilí o snižování počtu nevyřízených odvolání v tomto směru a mělo by zajistit, aby žadatelé s nevyřízeným odvoláním měli příležitost uplatnit své právo na účinný opravný prostředek.

(24)

Vzhledem k nárůstu počtu žádostí podaných v Řecku od té doby, co se provádí prohlášení EU a Turecka, má o to větší význam existence plně obsazeného odvolacího orgánu, který bude schopen zvládnout očekávaný výrazný nárůst počtu odvolání. Efektivnost výborů by se měla zvýšit, aniž by to mělo dopad na jejich kvalitu a na nezávislost členů výborů. Zejména by mohla být zasedání odvolacích výborů častější, při přípravě rozhodnutí by mohly využívat právní pomoci, měly by se specializovat a jejich členové by měli pracovat na plný úvazek. Mělo by se také zapojit více podpůrného personálu (29). Rovněž by se mělo provádět průběžné posouzení potřeb na základě počtu odvolání, která jsou v současné době projednávána u různých odvolacích subjektů a která budou tyto subjekty pravděpodobně vyřizovat, s cílem posoudit, zda je počet výborů dostatečný a pracovní postupy odpovídající.

(25)

Poskytování bezplatné právní pomoci bylo zahrnuto do nového zákona (zákon 4375/2016) v případě žadatelů v odvolacím stadiu. Ještě však nebyla přijata všechna opatření, jejichž cílem je provést tento zákon v praxi. Ministerské rozhodnutí, kterým se provádí ustanovení o právní pomoci podle zákona 4375/2016, bylo přijato dne 9. září 2016. Finanční prostředky na poskytování bezplatné právní pomoci byly zajištěny prostřednictvím národního programu v rámci Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF). Kromě toho byla s UNHCR uzavřena grantová dohoda v rámci financování mimořádné pomoci AMIF na celkovou částku 30 milionů EUR (30). UNHCR tyto finanční prostředky použije mimo jiné k poskytování bezplatné právní pomoci žadatelům o mezinárodní ochranu v odvolacím stadiu do začátku roku 2017, dokdy mají řecké orgány podle očekávání zavést svůj vlastní program bezplatné právní pomoci. Ve spolupráci s nevládními organizacemi (Metaction a řeckou radou pro uprchlíky) jsou prováděny dva projekty: jeden na ostrovech, zahrnující všechna odvolání, a druhý na pevnině, zahrnující pouze část odvolání, a to podaná v Aténách a Soluni, a netýkající se zajištěných žadatelů o azyl. Dne 19. září informovalo Řecko Komisi, že seznam advokátů, který má udržovat azylová služba, bude sestaven do začátku roku 2017. Řecko by mělo podniknout nezbytné kroky pro bezodkladné zaručení práva na bezplatnou právní pomoc pro všechny žadatele, kteří podávají odvolání.

(26)

Pokud jde o ochranu zranitelných žadatelů včetně nezletilých osob bez doprovodu, přetrvávají vážné obavy, zejména kvůli řádně nefungujícímu opatrovnickému systému, nedostatku vhodného ubytování a obecným obavám o jejich bezpečnost. Nový zákon 4375/2016 stanoví nové ředitelství pro přijímání a ředitelství pro sociální integraci, která mají specializované útvary pro přijímání a integraci nezletilých osob bez doprovodu v rámci ministerstva vnitra a administrativní obnovy, a obsahuje rovněž ustanovení o právních zástupcích těchto nezletilých. Navzdory tomu musí řecké orgány ještě přijmout prováděcí opatření, aby zajistily patřičné procesní záruky a přijímací podmínky pro nezletilé osoby bez doprovodu v praxi. Dosud nebyl přijat další legislativní rámec, který by měl obsahovat ustanovení pro účinný opatrovnický systém. Řecké orgány potvrdily, že ministerstvo práce a sociální solidarity, které je zodpovědné za nezletilé osoby bez doprovodu, připravuje nový zákon o opatrovnictví, který by měl být hotov před koncem roku 2016. V rámci tohoto zákona by pro opatrovnický systém byla zřízena zvláštní služba, případně oddělení. Ačkoli řecká vláda již přijala ministerské rozhodnutí o posuzování věku nezletilých osob bez doprovodu, které žádají o azyl (31), nadále jsou hlášeny obavy, pokud jde o praktické provádění posuzování, z důvodu nedostatečné identifikace a chybějících opravných prostředků pro posuzování věku, které provádí policie.

(27)

Bylo dosaženo významného pokroku, pokud jde o přístup ke vzdělávání. Cílem zákona 4415/2016 ze srpna 2016 je mimo jiné zajistit psychosociální podporu a vzdělávání pro děti žadatelů o azyl a rovněž hladkou integraci osob, které po uplynutí přípravného přechodného období zůstanou v Řecku, do řeckého vzdělávacího systému. Řecké orgány navzdory odporu na místní úrovni přijímají významná opatření za účelem plného a účinného provádění tohoto právního rámce.

(28)

Podle různých zúčastněných stran je situace nezletilých osob bez doprovodu obecně nadále obtížná a přetrvává řada obav o jejich bezpečnost v zařízeních pro přijímání na pevnině i na ostrovech; některé z těchto organizací tvrdí, že dokud pro děti není nalezeno vhodné ubytování, jsou stále zadržovány nebo umístěny v „chráněných“ částech otevřených zařízení pro přijímání, a to po dlouhou dobu, v přeplněných prostorách a za nehygienických podmínek a bez zástupců a přístupu k právní pomoci (32). Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, nedostatek vhodného ubytování pro nezletilé osoby je vážným problémem, který je třeba urychleně napravit.

(29)

Evropská komise poskytla Řecku značné finanční prostředky, aby tuto zemi podpořila v jejím úsilí uvést svůj systém řízení azylu do souladu s normami EU. Od začátku roku 2015 byla Řecku poskytnuta mimořádná pomoc ve výši přes 352 milionů EUR z fondů v oblasti vnitřních věcí (AMIF a Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF)), a to buď přímo řeckým orgánům, nebo prostřednictvím unijních agentur a mezinárodních organizací působících v Řecku. Z této částky bylo v červenci 2016 poskytnuto přibližně 90 milionů EUR přímo řeckým orgánům, aby mohly posílit své kapacity pro zlepšování životních podmínek a poskytovat primární zdravotní péči v ubytovacích střediscích pro uprchlíky a rovněž přijímat migranty a poskytovat jim zdravotní péči. Značné finanční prostředky (přibližně 198 milionů EUR) na pokrytí základních humanitárních potřeb migrantů a uprchlíků jsou poskytovány také partnerským humanitárním organizacím prostřednictvím nedávno vytvořeného nástroje pro mimořádnou podporu. Toto financování přispívá k provádění plánu reakce na naléhavé případy, který společně vypracovaly Komise, řecké orgány a/nebo příslušné zúčastněné strany s cílem řešit přetrvávající humanitární situaci na místě a/nebo provést prohlášení EU a Turecka.

(30)

Tato mimořádná pomoc doplňuje 509 milionů EUR, které již byly přiděleny Řecku na období 2014–2020 prostřednictvím jeho národních programů v rámci fondu AMIF a fondu ISF, a Řecko se tak stává prvním příjemcem fondů EU v oblasti vnitřních věcí mezi členskými státy EU.

(31)

Řecko by mělo zajistit, aby tyto finanční zdroje byly plně využívány tím nejefektivnějším a nejúčinnějším způsobem a bez dalšího prodlení. Za tímto účelem probíhá revize řeckých národních programů v rámci fondů v oblasti vnitřních věcí (AMIF, ISF) s cílem přizpůsobit je novým prioritám. Revize národního programu AMIF byla dokončena a revize národního programu ISF je v konečné fázi a měla by být dokončena v brzké době. Přestože formální jmenování nového odpovědného orgánu bylo dokončeno v souladu s požadavky stanovenými v právním základě, postupy a provozní opatření je ještě třeba zjednodušit tak, aby se zajistilo, že řecké orgány začnou plně mobilizovat finanční prostředky, které jsou k dispozici v rámci národních programů, aby mohly reagovat na naléhavé potřeby, zejména v oblasti přijímání a jiných služeb pro migranty nacházející se v zemi.

(32)

Jak je potvrzeno ve sdělení Komise ze dne 4. března 2016 nazvaném „Plán návratu k Schengenu“ (33), zajištění plně funkčního dublinského systému je nedílnou součástí širšího úsilí potřebného pro stabilizaci azylové, migrační a pohraniční politiky. Toto úsilí o normalizaci fungování dublinského systému by mělo vést k návratu schengenského prostoru do normálního stavu. Pozastavení přemísťování podle dublinského nařízení do Řecka od roku 2011 představuje pro žadatele o azyl, kteří nelegálně přišli do Řecka, motivaci k odchodu do jiného členského státu, která je jedním z faktorů druhotného pohybu osob, jenž narušuje řádné fungování schengenského systému. Je proto důležité, aby Řecko přijalo co nejdříve zbývající opatření uvedená v tomto doporučení. Zároveň by prioritou měla být reforma dublinských pravidel navržená Komisí (34) se zřetelem na cíl solidarity a spravedlivého rozdělení zátěže mezi členské státy. Jednání o tomto návrhu stále probíhají.

(33)

Komise uznává významný pokrok, kterého Řecko s pomocí Komise, úřadu EASO, členských států a mezinárodních a nevládních organizací dosáhlo při zlepšování fungování řeckého azylového systému v době od vydání rozsudku ve věci M.S.S. v roce 2011. Řecko však stále čelí obtížné situaci, protože vyřizuje mnoho nových žádostí o azyl, zejména v důsledku provádění předběžné registrace, pokračujícího přílivu nelegálních migrantů, i když v menší míře než v době před březnem 2016, a jeho závazků vyplývajících z provádění prohlášení EU a Turecka. Kromě toho je třeba učinit další významné kroky k nápravě zbývajících nedostatků v řeckém azylovém systému, zejména v kvalitě zařízení pro přijímání, zacházení se zranitelnými žadateli a rychlosti registrace, podávání a posuzování žádostí o azyl v obou stupních. Aby se zohlednil dopad, který má tato složitá situace na celkové fungování azylového systému, a aby se zabránilo nepřiměřené zátěži pro Řecko, není prozatím možné doporučit plné obnovení přemísťování podle dublinského nařízení do Řecka, přestože to zůstává konečným cílem.

(34)

Řecko však dosáhlo významného pokroku při zavádění nezbytných institucionálních a právních struktur pro zajištění řádně fungujícího azylového systému, a jakmile budou odstraněny všechny zbývající nedostatky, zejména pokud jde o podmínky přijímání zranitelných osob včetně nezletilých osob bez doprovodu a zacházení s nimi, dá se v blízké budoucnosti očekávat, že azylový systém bude plně funkční. Proto je vhodné doporučit, aby obnovení přemísťování probíhalo postupně a na základě individuálních záruk s přihlédnutím ke kapacitám pro přijímání a vyřizování žádostí v souladu s příslušnými právními předpisy EU a s ohledem na stávající nevhodné zacházení s určitými kategoriemi osob, zejména zranitelnými žadateli včetně nezletilých osob bez doprovodu. Toto obnovení by navíc nemělo být uplatňováno retroaktivně, nýbrž by se mělo týkat žadatelů o azyl, pro něž je počínaje určitým datem Řecko příslušné, tak aby se zabránilo vystavení Řecka nepřiměřené zátěži. Doporučuje se toto datum stanovit na 15. březen 2017.

(35)

Na základě výše uvedených skutečností stanoví toto doporučení opatření, která musí řecké orgány provést nebo zachovat, aby bylo možné obnovit přemísťování podle dublinského nařízení týkající se žadatelů o azyl, kteří od 15. března 2017 vstoupili na území Řecka nelegálně na vnějších hranicích, nebo pro které je Řecko od tohoto data příslušné podle jiných kritérií než článku 13 kapitoly III nařízení (EU) č. 604/2013. S vědomím tohoto cíle by Řecko mělo neprodleně přijmout veškerá opatření stanovená v tomto doporučení. V souladu se zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti by ostatní členské státy rovněž měly přispět k dosažení tohoto cíle, zejména vysláním odborníků, kteří budou pomáhat řeckým orgánům v reakci na různé výzvy úřadu EASO, jakož i důsledným plněním svých relokačních povinností vyplývajících z rozhodnutí o relokaci.

(36)

Toto doporučení stanoví rovněž podmínky pro obnovení přemísťování, které by v jednotlivých případech přemísťování měly zahrnovat úzkou spolupráci mezi řeckými orgány a orgány přemísťujícího členského státu na základě povinnosti loajální spolupráce mezi členskými státy, mimo jiné s cílem zajistit vhodné ubytování v souladu s normami stanovenými ve směrnici 2013/33/EU a zpracování žádosti dané osoby v souladu se směrnicí 2013/32/EU. Řecko bude proto muset poskytnout zvláštní záruky pro způsob zacházení s každou jednotlivou osobou, jež má být přemístěna. Dále by měl být vytvořen mechanismus podpory a podávání zpráv zajišťovaný odborníky členských států v rámci týmu úřadu EASO, který pomůže zajistit, aby tyto standardy byly v praxi u přemísťovaných osob dodržovány.

(37)

Aby bylo zajištěno plné provádění tohoto doporučení, musí Řecko pravidelně podávat zprávy o pokroku v provádění těchto opatření. Řecko by tedy mělo, jak je stanoveno v tomto doporučení, předložit do 15. února 2017 první zprávu, která by měla obsahovat zejména popis způsobu, jakým řecké orgány zavádějí postup pro poskytování záruk dodržování příslušných právních předpisů EU v jednotlivých případech přemísťování. Dále by Řecko mělo každé dva měsíce podávat zprávu o provádění tohoto doporučení.

(38)

Na základě těchto zpráv a všech dalších relevantních informací, které bude mít k dispozici, nebo dalších skutečností bude Komise pravidelně podávat zprávu o pokroku při provádění tohoto doporučení a případně aktualizovat doporučení v něm stanovená.

(39)

Odpovědnost za rozhodování o obnovení přemísťování v jednotlivých případech nesou výhradně orgány členských států pod dohledem soudních orgánů, které mohou vznést žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, pokud jde o výklad dublinského nařízení, Evropskému soudnímu dvoru,

1)

Řecko by mělo i nadále pokračovat ve svém úsilí o zajištění toho, aby zařízení pro přijímání byla dostatečná pro ubytování všech žadatelů o mezinárodní ochranu na jeho území a aby podmínky přijímání ve všech těchto zařízeních splňovaly normy stanovené v právních předpisech EU. Na prvním místě by Řecko mělo:

Řecko by mělo rovněž zajistit, aby byl kromě stálých zařízení neustále k dispozici přiměřený počet dočasných otevřených zařízení pro přijímání, nebo aby mohla být v krátké lhůtě zpřístupněna, s cílem umožnit ubytování ve vhodných podmínkách pro neočekávaný příliv žadatelů o mezinárodní ochranu a jejich rodinných příslušníků.

Řecké orgány by měly provádět komplexní posouzení potřeb z hlediska celkové požadované přijímací kapacity a charakteru této kapacity a měly by toto posouzení nepřetržitě aktualizovat s ohledem na nový vývoj.

2)

Řecko by mělo pokračovat ve svém úsilí o zajištění toho, aby všichni žadatelé o mezinárodní ochranu měli faktický přístup k azylovému řízení, zejména tím, že:

Posouzení potřeb podle písmene a) by se mělo průběžně aktualizovat a mělo by obsahovat informace o počtu přijatých pracovníků.

3)

Řecko by mělo pokračovat ve svém úsilí zaručit dostupnost účinného opravného prostředku pro všechny žadatele o mezinárodní ochranu, zejména tím, že zajistí:

Řecké orgány by měly na základě úplného a průběžného posouzení potřeb stanovit počet odvolacích výborů v rámci nového odvolacího orgánu, které bude tento orgán potřebovat, aby posoudil všechna odvolání podaná žadateli o mezinárodní ochranu, dále počet lidských zdrojů pro další hladké fungování těchto výborů a jakákoli další opatření, jako jsou případné nezbytné změny pracovních postupů. To by mělo zejména zahrnovat posouzení, zda je počet 20 odvolacích výborů, které mají být zřízeny do konce února 2017, dostatečný.

4)

Řecko by mělo zajistit, aby právní rámec týkající se přístupu k bezplatné právní pomoci byl účinný v praxi a aby všem žadatelům o azyl byla poskytována nezbytná právní pomoc pro účely soudního přezkumu správních rozhodnutí o žádostech o mezinárodní ochranu. Řecko by zejména mělo:

5)

Řecko by mělo zajistit zavedení patřičných struktur pro identifikaci zranitelných žadatelů, včetně nezletilých osob bez doprovodu, a pro péči o ně, a přijmout odpovídající opatření v tomto směru. Řecko by zejména mělo:

6)

Řecko by mělo zajistit, aby poskytované podstatné finanční prostředky EU byly využívány v plné míře, zejména neprodlenou mobilizací zdrojů dostupných v rámci jeho národních programů AMIF a ISF a hledáním doplňujícího financování ze strukturálních fondů. V této souvislosti by Řecko mělo přijmout nezbytná opatření k plné mobilizaci finančních prostředků dostupných v rámci národních programů, aby mohlo reagovat na naléhavé potřeby, zejména v oblasti přijímání a jiných služeb pro migranty nacházející se v zemi, především zlepšením koordinace mezi příslušnými zúčastněnými stranami, posílením operační schopnosti a zlepšením mechanismu provádění.

7)

Členské státy se vyzývají, aby Řecku poskytly další podporu tím, že jmenují odborníky v reakci na různé výzvy úřadu EASO, že prodlouží dobu jejich vyslání a že určí vedoucí pracovníky a specializované profily.

8)

Doporučuje se, aby přemísťování žadatelů o azyl do Řecka podle nařízení (EU) č. 604/2013 bylo obnoveno za podmínek a podle postupů stanovených v bodech 9 a 10.

9)

Obnovení přemísťování by se postupně mělo vztahovat na žadatele o azyl, kteří od 15. března 2017 nelegálně vstoupili na území Řecka na vnějších hranicích, a na další osoby, pro které je Řecko od tohoto data příslušné podle jiných kritérií než článku 13 kapitoly III nařízení (EU) č. 604/2013, v závislosti na kapacitách pro přijímání žadatelů v Řecku a zacházení s nimi v souladu se směrnicemi 2013/32/EU a 2013/33/EU. Zranitelní žadatelé o azyl včetně nezletilých osob bez doprovodu by prozatím neměli být do Řecka přemísťováni.

10)

Orgány členských států se vyzývají, aby před přemístěním žadatele do Řecka úzce spolupracovaly s řeckými orgány s cílem zajistit dodržování podmínek uvedených v bodě 9 a zejména to, že žadatel bude přijat v zařízení pro přijímání splňujícím normy stanovené v právních předpisech EU, zvláště ve směrnici 2013/33/EU o podmínkách přijímání, že jeho žádost bude posouzena ve lhůtách stanovených ve směrnici 2013/32/EU o azylovém řízení a že s ním bude ve všech dalších příslušných ohledech zacházeno v souladu s právními předpisy EU. Řecké orgány se vyzývají, aby při poskytování těchto záruk ostatním členským státům plně spolupracovaly.

11)

Úřad EASO by měl vytvořit tým odborníků z členských států, kteří budou vysláni do Řecka s úkolem podporovat spolupráci mezi členskými státy a podávat zprávy o tom, zda se s osobami přemístěnými zpět do Řecka na základě dublinského nařízení zachází v souladu se zárukami poskytnutými Řeckem v souladu s bodem 10.

12)

Řecko se vyzývá, aby do 15. února 2017 předložilo zprávu o pokroku při provádění tohoto doporučení. Tato zpráva by měla konkrétně obsahovat popis opatření přijatých za účelem nápravy dosud neodstraněných nedostatků uvedených v tomto doporučení, včetně způsobu, jakým řecké orgány zajistily nebo plánují zajistit potřebné lidské a materiální zdroje uvedené v bodech 1 až 5 tohoto doporučení, a popisu soustavného hodnocení potřeb uvedeného v bodech 1 až 3 tohoto doporučení. Dále by měla podrobně popisovat způsob, jakým řecké orgány hodlají provádět postup pro poskytování záruk v jednotlivých případech uvedený v bodě 10.

13)

Tato zpráva by měla obsahovat rovněž tyto informace:

14)

Řecko se žádá, aby od 15. února 2017 každé dva měsíce podávalo zprávu o provádění tohoto doporučení.