26.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 320/40

(1)

V roce 2010 se Komise od občanů dozvěděla, že Nizozemsko provedlo opatření podpory ve prospěch profesionálního fotbalového klubu NEC v Nijmegenu. Stížnosti byly zaevidovány pod č. jedn. SA.31616 a SA.31767. V letech 2010 a 2011 obdržela Komise rovněž stížnosti týkající se opatření ve prospěch jiných profesionálních fotbalových klubů v Nizozemsku, a to MVV v Maastrichtu, Willem II v Tilburgu, FC Den Bosch v 's-Hertogenboschi a PSV v Eindhovenu. Dopisem ze dne 2. září 2011 poskytlo Nizozemsko Komisi další informace o opatření týkajícím se klubu NEC.

(2)

Dopisem ze dne 6. března 2013 Komise Nizozemsku sdělila, že se s ohledem na opatření ve prospěch klubů Willem II, NEC, MVV, PSV a FC Den Bosch rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy.

(3)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek k dotyčným opatřením.

(4)

Nizozemsko podalo v rámci řízení připomínky týkající se opatření ve prospěch klubu NEC dopisem ze dne 6. června 2013, který obsahoval také připomínky obce Nijmegen (dále jen „obec“) jako zúčastněné strany. Dne 27. února 2015 se konala schůzka s Nizozemskem, které se zúčastnila i obec. Další informace od Nizozemska byly obdrženy dne 10. dubna 2015, 11. května 2015, 13. května 2015 a 16. července 2015. Od zúčastněných stran neobdržela Komise žádné připomínky.

(5)

Po vydání rozhodnutí o zahájení řízení byla se souhlasem Nizozemska šetření týkající se jednotlivých klubů vedena zvlášť. Šetření týkající se klubu NEC bylo zaevidováno pod č. jedn. SA.41617.

(6)

Zastřešující organizací pro profesionální a amatérskou fotbalovou soutěž je národní fotbalový svaz Koninklijke Nederlandse Voetbal Bond (dále jen „KNVB“). Profesionální fotbal je v Nizozemsku organizován v rámci dvoustupňového systému. V sezóně 2014/2015 sestával z 38 klubů, z toho jich 18 hrálo v top lize (eredivisie) a 20 v nižší lize (eerste divisie).

(7)

Klub Nijmegen Eendracht Combinatie (dále jen „NEC“) byl založen v roce 1900 a domácí utkání hraje v Nijmegenu. Klub NEC má tuto právní strukturu: nadace Stichting Administratiekantoor N.E.C. vlastní společnosti Nijmegen Eendracht Combinatie B.V, Exploitatie-Maatschappij De Goffert B.V. a N.E.C. Horeca B.V. Příjemcem podpory v rámci opatření je společnost Exploitatie-Maatschappij De Goffert B.V. Podle informací, které Nizozemsko poskytlo, je klub NEC středně velkým podnikem, jehož počet zaměstnanců v roce 2015 po přepočtu na plné úvazky činil 62,3 (v roce 2010 po přepočtu na plné úvazky 69,5). V období, jehož se týká toto šetření, hrál klub NEC v top lize. V evropském turnaji (pohár UEFA) hrál naposledy v sezóně 2008/2009.

(8)

Od roku 2003 je klub NEC hlavním (nikoli však jediným) uživatelem víceúčelového stadionu Goffert, který se nachází ve velkém parku Goffert v Nijmegenu. Vedle stadionu v parku Goffert vybudovala obec v roce 2003 s podporou z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) víceúčelový sportovní komplex De Eendracht. Komplex De Eendracht je pronajatý klubu NEC a k tréninku jej využívají i jiní.

(9)

Vztahy mezi obcí a klubem NEC s ohledem na komplex De Eendracht jsou stanoveny ve dvou smlouvách, jež byly uzavřeny v roce 2003: dohodě o záměru rozvíjet oblast, v níž se komplex De Eendracht nachází, v rámci širší vize politiky obce v oblasti sportu a smlouvě o nájmu komplexu De Eendracht.

(10)

V letech 2008 a 2009 se klub NEC obrátil na obecní orgány v souvislosti s doložkou ve smlouvách, podle níž měl nárok získat komplex De Eendracht od obce. S ohledem na tuto doložku, která byla popsána jako „opční právo“, klub NEC uvedl, že má v úmyslu získat ve vztahu ke komplexu „opstalrecht“ nebo „právo stavby“ (3). Ve svém prvním dopise klub NEC navrhl, že se svého opčního práva vzdá výměnou za náhradu ve výši 2,3 milionu EUR, která byla vypočítána na základě odhadované účetní hodnoty a skutečné hodnoty komplexu podle externího znaleckého odhadu. Podle názoru klubu NEC odpovídá rozdíl mezi oběma hodnotami výhodě, kterou by získal, pokud by uplatnil své opční právo. Ve druhém dopise klub NEC obci sdělil, že chce uplatnit své opční právo.

(11)

V roce 2010 obdržela obec v této záležitosti právní stanoviska dvou právních společností: jedno v lednu 2010, druhé v září 2010. První stanovisko bralo na vědomí doložku v nájemní smlouvě, podle níž smlouva platí do doby, dokud komplex De Eendracht nezíská nájemce (klub NEC), a uvádělo, že záměrem obce a klubu NEC bylo, aby komplex získal klub NEC, jakmile proti tomu nebudou existovat námitky ze strany EFRR. Stanovisko obsahovalo závěr, že klub NEC má platné (plné) právo na odkoupení komplexu. Na naléhání obecní rady bylo vyžádáno druhé stanovisko s ohledem na údajnou platnost nároku klubu NEC. V tomto stanovisku byl vyvozen závěr, že jedinou povinností obce je jednat s klubem NEC, jelikož dotyčná doložka nestanoví cenu ani mechanismus jejího určení.

(12)

V září 2010 souhlasila obec s odkoupením nároku za cenu ve výši 2,2 milionu EUR. Nizozemsko neoznámilo podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy záměr obce poskytnout klubu NEC náhradu za to, že se vzdá svého opčního práva. V souvislosti s uvedenou transakcí bylo zahájeno formální vyšetřovací řízení a dotyčná transakce je předmětem tohoto rozhodnutí.

(13)

V rozhodnutí o zahájení řízení zastávala Komise názor, že opatření podpory ve prospěch profesionálních fotbalových klubů pravděpodobně narušují hospodářskou soutěž a ovlivňují obchod mezi členskými státy ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Komise mimoto dospěla k předběžnému závěru, že obec poskytla klubu NEC selektivní výhodu s použitím státních prostředků, a udělila tudíž fotbalovému klubu podporu.

(14)

Za prvé, co se týká existence opčního práva, Komise vyvodila závěr, že založením jeho existence výhradně na prvním právním stanovisku a nezohledněním podrobnějšího druhého stanoviska Nizozemsko neprokázalo, že klub NEC měl právo na odkoupení komplexu za cenu, která nebyla stanovena ve smlouvě, ani nebyla sjednána.

(15)

Za druhé, Komise s ohledem na soulad ceny zaplacené za vzdání se údajného opčního práva s tržními podmínkami zopakovala, že pokyny obsažené ve sdělení Komise o prvcích státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci (4) (dále jen „sdělení o prodejích pozemků“), na něž Nizozemsko poukazovalo, „se týkají pouze prodejů veřejně vlastněných pozemků a staveb. Netýkají se veřejného nabývání pozemků a staveb nebo pronájmu či nájmu pozemků a staveb orgány veřejné moci. Takové úkony mohou obsahovat také prvky státní podpory.“ Komise také uvedla, že by tržně jednající hospodářské subjekty nepochybně posoudily i pravděpodobnost toho, že nájemce uplatní své opční právo, pakliže existuje. Mimo jiné by posoudily finanční prostředky, které má k dispozici.

(16)

Komise za třetí uvedla, že se klub NEC v době poskytnutí podpory nacházel ve finančních potížích, které byly dostatečně vážné na to, aby ohrozily jeho budoucnost jakožto profesionálního fotbalového klubu. Svaz KNVB při ověřování obchodního plánu klubu NEC na sezónu 2010/2011 klub NEC v červenci 2010 požádal o vnější záruku ve výši 1 967 000 EUR, přičemž v případě jejího neposkytnutí hrozila klubu NEC ztráta licence. Tato záruka (kterou podle informací, které má Komise k dispozici, poskytla soukromá obchodní společnost, nebyla tudíž udělena ze státních prostředků) byla zapotřebí navíc k částce ve výši 2,2 milionu EUR, jíž se týká toto rozhodnutí. Samotný klub NEC v červnu 2010 uvedl, že jeho finanční situace je znepokojivá, se záporným vlastním kapitálem, záporným provozním výsledkem v sezóně 2009/2010 a špatnou likviditní pozicí. V září 2009 přestal klub NEC hradit nájemné.

(17)

Za účelem posouzení slučitelnosti podpory s pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (5) (dále jen „pokyny“) si Komise vyžádala informace týkající se splnění všech požadavků stanovených v pokynech.

(18)

Komise nemohla zejména ověřit, zda byly dodrženy podmínky stanovené v bodech 34–37 pokynů týkající se povahy a plnění plánu restrukturalizace. Komise nemohla také ověřit, zda byla přijata přiměřená kompenzační opatření podle bodů 38–42. Dále bylo nutno prokázat, že podpora byla omezena na nezbytné minimum, že samotný příjemce poskytl odpovídající vlastní příspěvek na svou restrukturalizaci, že Nizozemsko bude předkládat kontrolní zprávy a že bude dodržena zásada „jednou a dost“.

(19)

Nizozemsko nesouhlasí s tím, že opatření představuje státní podporu.

(20)

Nizozemsko v této souvislosti za prvé zdůrazňuje důležité souvislosti transakce. Podle Nizozemska obsahovalo rozhodnutí o zahájení řízení v tomto ohledu několik faktických chyb. V rozporu s tím, co bylo uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, představoval stadion Goffert víceúčelové zařízení již před rokem 2003. Obec považuje využívání komplexu De Eendracht (a stadionu Goffert) k jiným než sportovním účelům za důležitý kontextuální faktor.

(21)

Nizozemsko zejména zdůrazňuje zájem obce na rozvoji špičkového sportovního a inovačního parku (Topsport- en Innovatie Park, dále jen „TIP“) (6), který by zahrnoval stávající stadion Goffert a komplex De Eendracht. Přípravy na rozvoj parku TIP byly zahájeny ještě před tím, než klub NEC obci sdělil, že hodlá uplatnit své opční právo. Komplex De Eendracht hrál v plánech týkajících se parku TIP, které řídila obec, důležitou úlohu. Nizozemsko zdůrazňuje, že přípravy na park TIP pokračovaly dlouhou dobu po uskutečnění transakce v srpnu 2010. Obecní rada o pozastavení příprav parku TIP rozhodla teprve v březnu 2012. Podle Nizozemska by měla Komise vzít jednoznačně v potaz zásadní význam, který v té době mělo pro obec zachování výlučného vlastnictví u komplexu De Eendracht (včetně příslušného pozemku a stavby na něm), aby bylo možno park TIP vybudovat.

(22)

Nizozemsko v tomto ohledu odkazuje na zprávu o očekávaných hospodářských dopadech parku TIP, kterou v dubnu 2009 zveřejnila společnost European and Regional Affairs Consultants. Podle této zprávy měl mít park TIP podle očekávání nejen kladný dopad na hospodářství obce, včetně zvýšení zaměstnanosti a výdajů, nýbrž i různé nepřímé pozitivní hospodářské dopady v oblasti rozvoje znalostí, inovací, vzdělávání a celkové úrovně činnosti. Zpráva o „dopadech a příležitostech parku TIP Nijmegen“, kterou vypracovaly obec a společnost Buck Consultants, výslovně poukazuje na důležitou funkci komplexu De Eendracht při rozvoji parku TIP.

(23)

Nizozemsko za druhé vyzdvihuje platnost nároku klubu NEC. Nizozemsko objasnilo souvislosti, které vedly k vzniku opčního práva. Obec zdůraznila, že to souviselo s tím, že se klub vzdal svého práva stavby s ohledem na tehdy existující amatérský komplex, aby obec mohla tento komplex nahradit výstavbou nového komplexu De Eendracht. V roce 2000 měl právo stavby s ohledem na stávající amatérský komplex klub NEC, zatímco obec vlastnila příslušný pozemek. Jelikož komplex již nevyhovoval požadavkům svazu KNVB pro zachování fotbalové činnosti na tomto místě, obec (po konzultaci s klubem NEC) v roce 2002 rozhodla o vybudování nového víceúčelového zařízení, komplexu De Eendracht. Komplex De Eendracht byl vybudován z veřejných prostředků a byl částečně financován s podporou z EFRR. Aby bylo možno požádat o podporu z EFRR, musela komplex vybudovat obec a stavbu nebylo možno po dobu pěti let prodat. Klub NEC se proto vzdal svého práva stavby s ohledem na komplex, získal však opční právo (právo stavby) s ohledem na nový komplex De Eendracht. Podle Nizozemska záměrem bylo to, aby mohl klub NEC komplex De Eendracht převzít, jakmile to již nebudou zakazovat požadavky EFRR, ačkoli v té době nebyla stanovena pořizovací cena.

(24)

Nizozemsko proto popírá, že se obec řídila pouze jedním z právních stanovisek (viz 14. bod odůvodnění). Namísto toho zdůrazňuje, že mezi obcí a klubem NEC nikdy neexistoval spor ohledně nároku, který obě strany považovaly za platný. Nizozemsko v tomto ohledu odkazuje na článek 6:217 nizozemského občanského zákoníku, podle něhož k uzavření smlouvy postačuje pouze shoda stran.

(25)

Opční právo lze odvodit ze záměru a nájemních smluv uzavřených mezi obcí a společností Exploitatiemaatschappij De Goffert B.V. (viz 9. bod odůvodnění). Skutečnost, že doložka o opčním právu nestanoví cenu ani mechanismus jejího určení, není podle Nizozemska podstatná. V souvislosti s kupními smlouvami, v nichž strany neurčí cenu, článek 7:4 nizozemského obchodního zákoníku stanoví, že kupující musí zaplatit „přiměřenou cenu“.

(26)

Obec tvrdí, že rozhodnutí neřídit se druhým právním stanoviskem bylo založeno na řádných a oprávněných důvodech, jelikož se usuzovalo, že tvrzení uvedená ve druhém právním stanovisku nejsou podložená. Toto posílila skutečnost, že autor prvního právního stanoviska na druhé stanovisko reagoval a na svém názoru trval. Obec uvedla, že druhé stanovisko bylo jednoznačně politicky motivované, jelikož si je vyžádaly opoziční strany v obecní radě. Skutečnost, že toto druhé stanovisko bylo podrobnější (14. bod odůvodnění), nemůže vést k žádným závěrům ohledně platností tvrzení, která v něm byla obsažena.

(27)

Obec mimoto v této souvislosti podotýká, že dohoda mezi klubem NEC a obcí podléhá vnitrostátnímu soukromému právu a že případné posouzení platnosti nároku klubu NEC musí provést nizozemský soudce.

(28)

Nizozemsko za třetí poskytlo další vysvětlení i ohledně stanovení hodnoty opčního práva. Nizozemsko uvedlo, že existenci výhody (a tudíž státní podpory) nelze předpokládat pouze z toho důvodu, že cena je stanovena v rámci jednání. V případě klubu NEC byla cena opce stanovena na základě nezávislého ocenění, a je proto podle nizozemských orgánů v souladu s tržními podmínkami. Nizozemsko ve skutečnosti tvrdí, že transakce nebyla selektivní a že klub NEC nezvýhodnila.

(29)

Nizozemsko poukazuje na skutečnost, že opatření není selektivní, je-li založeno na obecném vnitrostátním opatření. Transakce je konkrétně založena na občanském zákoníku, který má obecnou působnost a vztahuje se na všechny podniky. Hodnota transakce vycházela z ustanovení občanského zákoníku, která umožňují zaplacení „přiměřené ceny“. Podle Nizozemska tomu tak v daném případě bylo, jelikož v dubnu 2009 bylo provedeno nezávislé ocenění. Nizozemsko dospělo k závěru, že transakce není selektivní.

(30)

I kdyby se transakce považovala za selektivní, klub NEC by nebyl zvýhodněn, jelikož obec jednala jako investor v tržním hospodářství a zaplatila tržní cenu. Nizozemsko zdůrazňuje rozhodovací praxi Komise, podle níž se sdělení o prodeji pozemků použije analogicky, jestliže dotyčná věc souvisí s oceněním jiného majetku a vlastnických práv. Jelikož v daném případě je transakce založena na ocenění, jak je stanoveno ve sdělení o prodeji pozemků, lze ji považovat za transakci, která je v souladu s tržními podmínkami. I v případě, že by nebylo sdělení o prodeji pozemků použitelné, byla by transakce přesto v souladu s tržními podmínkami, jelikož i soukromý investor v tržním hospodářství by hodnotu opčního práva určil na základě nezávislého ocenění.

(31)

Obec zdůraznila, že mezi hodnotou transakce a hodnotou komplexu De Eendracht existuje úzká souvislost. Nezávislý znalecký odhad (ze dne 7. dubna 2009) se soustředí na dvě hodnoty. Na straně jedné stanovil prodejní cenu, kterou by prodávající mohl získat z prodeje práva stavby (na dobu 30 let) ve vztahu ke komplexu na základě stávající nájemní smlouvy uzavřené mezi obcí a klubem NEC […] (*1). Na straně druhé stanovil prodejní cenu, kterou by prodávající mohl získat z prodeje práva stavby ve vztahu ke komplexu na základě existujících podnájemních smluv uzavřených mezi klubem NEC a podnájemci, a to s přihlédnutím k vývoji tržního nájemného. Komplex byl skutečně předmětem nájemních smluv uzavřených jak mezi obcí a klubem NEC, tak i třetími stranami (klub NEC jednal jako provozovatel komplexu), viz rovněž 8. bod odůvodnění. Tato druhá hodnota byla stanovena na […] EUR.

(32)

Obě ocenění jsou jinými slovy založena na předpokladu, že by komplex byl prodán jako pronajatý. Nizozemsko tvrdí, že podle nizozemských právních předpisů se při prodeji situace s ohledem na nájem nemění. Nový vlastník nemovitosti nahradí původního vlastníka jako pronajímatel. Stanovení prodejní hodnoty pronajaté nemovitosti na základě příjmů z nájmu je proto obvyklé.

(33)

Z nezávislých ocenění vyplývá, že obec mohla komplex De Eendracht pronajatý třetí straně prodat za maximální cenu ve výši […] EUR. Podle Nizozemska to představuje maximální cenu, kterou by bylo možno od klubu NEC za komplex požadovat. Jakmile by klub NEC získal ve vztahu ke komplexu De Eendracht právo stavby, mohl by toto právo prodat za maximální cenu ve výši […] EUR. Podle Nizozemska to znamená, že se klub NEC vzdal potenciální výhody v maximální výši […] 2 064 000 EUR. Během jednání s klubem NEC byla konečná hodnota opčního práva stanovena ve výši […] 2 223 000 EUR. […]. Komise podotýká, že ocenění nezohledňovalo jednoznačně konkrétní situaci, tj. skutečnost, že komplex získá samotný klub NEC.

(34)

Nizozemsko poskytlo další podkladové informace týkající se nájemného, které byly použity ve znaleckém odhadu, s cílem vysvětlit důležitý rozdíl mezi oběma oceněními. Nizozemsko zejména uvedlo, že na cenu nájmu stanovenou pro klub NEC měla dopad řada faktorů, které ji snižovaly:

Nizozemsko se na základě těchto skutečností domnívá, že cena nájmu hrazená klubem NEC, která tvoří základ první hodnoty vypočítané v rámci ocenění, je v souladu s tržními podmínkami.

(35)

Nizozemsko mimoto uvedlo, že nájemní smlouvu mezi klubem NEC a obcí je nutno považovat za nájemní smlouvu na dobu určitou, kterou obec nemohla vypovědět před konečným datem, jež se shoduje s převodem práva stavby na klub NEC. To vysvětluje, proč je v ocenění první hodnota založena na pevně stanoveném nájemném, zatímco druhá hodnota přihlíží k vývoji tržního nájemného.

(36)

Nizozemsko zdůrazňuje, že částka ve výši 2,2 milionu EUR splatná klubu NEC za opční právo nebyla vyplacena, nýbrž byla použita částečně k uhrazení nesplacených pohledávek klubu NEC a částečně jako záloha na nájemné (zaručené nájemné). Nájemní smlouva byla současně prodloužena do konce února 2043 a nájemné se zvýšilo […].Nizozemsko předpokládá, že původní nájemné bylo v souladu s tržními podmínkami, a tvrdí, že toto navýšení znamená, že nové nájemné převyšuje tržní úroveň. Alternativně by se mělo podle Nizozemska mít za to, že nové nájemné je v souladu s tržními podmínkami.

(37)

Nizozemsko za čtvrté tvrdí, že obec zohlednila finanční situaci klubu NEC v době transakce. V době transakce obdržela obec informace, které jí umožňovaly předpokládat, že navzdory svým finančním problémům bude moci klub NEC uplatnit své opční právo. V jednom ze svých dopisů (viz 10. bod odůvodnění) klub NEC obci výslovně sdělil, že se o získání komplexu De Eendracht, případně prostřednictvím klubu NEC, zajímá jeden komerční subjekt. Finanční potíže, s nimiž se klub NEC potýkal, mu proto nemusely nutně bránit v koupi komplexu De Eendracht. Dne 3. září 2010 byla obec navíc informována o tom, že klub NEC obdržel financování od komerčního subjektu: společnost […] zakoupila předem část (sezónních) vstupenek na sezóny 2011/2012, 2012/2013 a 2013/2014. Jedná se o transakci, na niž Komise odkázala v rozhodnutí o zahájení řízení, avšak v rozporu s tím, co bylo uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, nemělo financování formu záruky a uhrazená cena byla mnohem vyšší než 1,9 milionu EUR, jak bylo uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení (tj. přibližně 4 miliony EUR) (viz 16. bod odůvodnění). Tento signál, že komerční investor důvěřuje finanční situaci klubu NEC, představoval v té době pro obec další důvod, aby uznala možnost, že klub NEC uplatní své právo na odkoupení komplexu De Eendracht.

(38)

Podle Nizozemska proto obec jednala jako investor v tržním hospodářství a zohlednila (vnímanou) finanční situaci klubu NEC v té době.

(39)

Nizozemsko alternativně uvedlo, že i kdyby opatření představovalo státní podporu, byla by tato podpora slučitelná s vnitřním trhem. Podle Nizozemska jsou splněny podmínky pokynů a opatření by bylo možno jako takové považovat za slučitelné podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy. Nizozemsko poskytlo k doložení tohoto tvrzení faktické informace.

(40)

Co se týká finanční situace klubu NEC v okamžiku uskutečnění transakce, Nizozemsko předložilo další důkazy prokazující, že podnik NEC byl podnikem v obtížích. Obec si vyžádala zprávu o finanční situaci a budoucích vyhlídkách klubu, kterou předložila účetní společnost BDO (7) krátce po transakci (dne 29. října 2010). Zpráva poukazuje na negativní hospodářské výsledky […], záporný vlastní kapitál […] a negativní vývoj pracovního kapitálu […]. Zpráva prokazuje, že provozní výsledky klubu NEC byly negativní a v průběhu tříletého období se snižovaly. Ačkoli se klubu NEC v témže období podařilo udržet kladné čisté výsledky (kvůli příjmům z práv na přestup a prodeje hráčů), ve zprávě jsou jednoznačně prokázány klesající úrovně příjmů, zatímco struktura nákladů klubu NEC se velkou měrou nezměnila. Vlastní kapitál byl mimoto v posledních třech letech záporný a v témže období se snížila i platební schopnost klubu NEC.

(41)

Co se týká plánu restrukturalizace, klub NEC vypracoval plán zlepšení („Plan van Aanpak“) (8) s cílem překonat finanční potíže. Tento plán byl v srpnu 2010 předložen svazu KNVB. Plán obsahuje popis okolností, které vedly k jeho finanční situaci, referenční srovnání s podobnými fotbalovými kluby a plánovaná opatření k dosažení zařazení do druhé kategorie (která udává, že finanční situace klubu je „vyhovující“, viz rovněž 75. bod odůvodnění).

(42)

S ohledem na kompenzační opatření Nizozemsko uvádí, že pokud by existovala podpora, byla by její výše omezená a její negativní dopady na hospodářskou soutěž by byly poměrně malé. V plánu restrukturalizace předloženém svazu KNVB však byla obsažena řada kompenzačních opatření.

(43)

Případná podpora by byla mimoto omezena na nezbytné minimum. V tomto ohledu byl významný vlastní příspěvek na restrukturalizaci poskytnut prostřednictvím opatření, na něž se odkazuje v 16. a 37. bodě odůvodnění, zatímco změna podmínek splácení úvěru vedla k snížení fixních nákladů na splátky ve výši 250 000 EUR ročně.

(44)

Co se týká kontroly, Nizozemsko se zavázalo předkládat Komisi požadované zprávy.

(45)

Nizozemsko rovněž potvrdilo, že ve prospěch klubu NEC nebyla ani nebudou provedena další opatření podpory.

(46)

V čl. 107 odst. 1 SFEU je stanoveno, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem. Podmínky stanovené v čl. 107 odst. 1 Smlouvy jsou kumulativní, a musí být proto splněny všechny, aby se opatření považovalo za státní podporu.

(47)

Získání údajného práva klubu NEC na odkoupení komplexu De Eendracht ze strany obce za částku ve výši 2,2 milionu EUR bylo financováno ze státních prostředků, jelikož finanční prostředky na dotyčnou transakci poskytla obec. To Nizozemsko nepopřelo.

(48)

Pokud jde o možný dopad na vnitřní trh, Komise uvádí, že se klub NEC účastní evropských fotbalových turnajů. Profesionální fotbalové kluby mimoto vykonávají hospodářské činnosti na řadě jiných trhů, než je účast ve fotbalových soutěžích, jako je trh pro přestupy profesionálních hráčů, propagace, sponzorování, prodej zboží nebo mediální pokrytí. Podpora pro profesionální fotbalový klub posiluje jeho postavení na každém z těchto mezinárodních trhů. Jsou-li proto státní prostředky použity k poskytnutí selektivní výhody určitému profesionálnímu fotbalovému klubu bez ohledu na ligu, v níž hraje, může tato podpora narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy (9).

(49)

Zpochybnit nelze ani selektivitu opatření, které výslovně schválila obecní rada. Nizozemsko tvrdilo, že se opatření zakládalo na obecných vnitrostátních právních předpisech (viz 29. bod odůvodnění), a nebylo tudíž selektivní. Komise se však domnívá, že ačkoliv lze dohodu mezi klubem NEC a obcí považovat za dohodu podléhající obecnému nizozemskému právu, specifika dohody nejsou založena pouze na obecných zásadách, nýbrž také na konkrétních ustanoveních smlouvy nebo smluv uzavřených mezi klubem NEC a obcí. Je proto zřejmé, že opatření je zaměřeno na konkrétní podnik, klub NEC, a je tudíž selektivní.

(50)

Nizozemsko zastává názor, že klubu NEC nebyla poskytnuta žádná výhoda a že se transakce uskutečnila za tržních podmínek. Nizozemsko zejména uvedlo, že klub NEC měl s ohledem na komplex De Eendracht platné opční právo a že cena za odkoupení tohoto práva byla stanovena na základě nezávislého ocenění.

(51)

Co se týká platnosti nároku, Nizozemsko poskytlo dodatečné vysvětlení důvodů pro použití prvního právního stanoviska namísto druhého. Nizozemsko mimoto zdůraznilo, že by rozvoj parku TIP pravděpodobně nebyl možný, pokud by byl komplex De Eendracht prodán klubu NEC. Poskytnutí náhrady klubu NEC za to, že se vzdá svého opčního práva, bylo jednoznačně v zájmu obce.

(52)

Je třeba uvést, že není jasné, jakou cenu by klub NEC musel obci zaplatit, pokud by uplatnil své opční právo a získal komplex De Eendracht. Nizozemsko tvrdilo, že není-li cena sjednána, musí kupující podle nizozemského občanského zákoníku uhradit přiměřenou cenu. Jelikož se tato přiměřená cena blíží nebo rovná tržní hodnotě práva stavby vztahujícího se na komplex De Eendracht, zdá se, že by opční právo mělo jen omezenou ekonomickou hodnotu. V této situaci se náhrada ve výši 2,2 milionu EUR jeví jako nepřiměřeně vysoká a představovala by pro klub NEC výhodu.

(53)

Komise se bez ohledu na otázku, zda měl klub NEC skutečně platné opční právo, a jiná tvrzení týkající se výkladu nizozemského občanského zákoníku, domnívá, že hlavní otázkou, kterou je třeba posoudit, je to, zda se transakce uskutečnila za tržních podmínek a zda obec jednala jako soukromý hospodářský subjekt.

(54)

V tomto ohledu musí Komise posoudit, zda by soukromý investor uzavřel za stejných podmínek předmětnou transakci. Hypotetický soukromý investor jedná jako obezřetný poskytovatel kapitálu, který usiluje o maximalizaci svých zisků, aniž by však podstupoval příliš velká rizika v poměru k výnosu. Zásada investora v tržním hospodářství by nebyla dodržena, pokud by byla cena opce stanovena na vyšší úrovni, než je tržní cena. Komise se domnívá, že řada prvků v rámci ocenění prokazuje, že kritérium investora v tržním hospodářství není splněno.

(55)

Za prvé není jasné, proč by se hodnota opčního práva rovnala rozdílu mezi prodejní hodnotou komplexu na základě nájemní smlouvy mezi obcí a klubem NEC na straně jedné a prodejní hodnotou založenou na nájemních smlouvách mezi klubem NEC a podnájemci s přihlédnutím k vývoji tržního nájemného na straně druhé. Komise uvádí, že si obec vyžádala nezávislé ocenění těchto dvou prodejních hodnot, nikoli ocenění opce jako takové. Ohledně důvodu toho, proč se rozdíl mezi těmito hodnotami rovná hodnotě opčního práva, nebyly předloženy žádné další souvislosti ani tvrzení.

(56)

Za druhé, použití těchto dvou hodnot k určení hodnoty opčního práva je (jak se zdá) založeno na předpokladu prodeje jakékoli třetí straně za jednu z těchto hodnot, nikoli však za druhou. První hodnota […] je skutečně stanovena na základě prodeje práva stavby s ohledem na pronajatou nemovitost ze strany obce, tj. s nájemní smlouvou s klubem NEC jako daným „omezením“ v případě jakéhokoli kupce. Jelikož (jak tvrdí Nizozemsko) nájemní smlouvu nebylo možno vypovědět před převodem práva stavby na klub NEC, mohl naopak pouze klub NEC pokračovat v provozování komplexu ve vztahu k třetím stranám. Druhé hodnoty […] (potenciální prodejní hodnota pronajaté nemovitosti na základě podnájemních smluv) proto mohl dosáhnout pouze klub NEC, a nikoli jiná třetí strana. Tento „smíšený“ přístup posiluje dojem, že by určení ceny opce na tomto základě pro účastníka trhu nemělo smysl.

(57)

Za třetí a v souvislosti s tím se v případě, použije-li se jako výchozí bod skutečnost, že se opčního práva neměla vzdát jakákoli třetí strana, nýbrž klub NEC, nezdá, že výsledná cena, která měla být uhrazena za to, že se klub NEC vzdá svého opčního práva, náležitě oceňuje „ušlé výhody“ pro klub NEC kvůli vzdání se opčního práva. Podle Nizozemska přišel klub NEC tím, že se vzdal svého opčního práva, o potenciální výhodu v hodnotě 2 milionů EUR (33. bod odůvodnění). Komise však podotýká, že bylo možno očekávat, že klub NEC zůstane provozovatelem komplexu i poté, co se svého opčního práva vzdá. Proto by mu i nadále plynuly stejné příjmy z nájmu, které byly základem druhé hodnoty použité ke stanovení ceny transakce […]. Komise se domnívá, že skutečná výhoda, o kterou klub NEC přišel tím, že se vzdal svého opčního práva, by místo toho odpovídala nájemnému, jež by již nemusel obci hradit, pokud by komplex získal.

(58)

Obec za čtvrté každopádně zaplatila více, než byla částka, která byla stanovena na základě znaleckého odhadu ([…] viz 33. bod odůvodnění). Komise se domnívá, že podporu představuje přinejmenším rozdíl mezi oběma hodnotami. Podle nizozemských orgánů má rozdíl původ v jednáních s klubem NEC a každopádně je vyplacena celá částka ve výši 2,2 milionu EUR. Nizozemsko objasnilo, že prodloužení doby nájmu a zvýšení ročního nájemného zajišťuje, aby byla transakce pro obec z hlediska rozpočtu neutrální (36. bod odůvodnění).

(59)

Co se týká za páté této platby, Komise uvádí, že využití částky ve výši 2,2 milionu EUR klubem NEC k uhrazení nesplacených pohledávek a nájemného, které bylo třeba obci zaplatit, nelze považovat za proplacení. Pokud jde o zvýšení nájemného placeného ročně (36. bod odůvodnění), to lze považovat za vyplacení podpory pouze v případě, že navýšení představuje nájemné přesahující tržní úroveň. Nizozemsko nepředložilo žádné důkazy na podporu tvrzení, že vyšší nájemné od ledna 2011 lze považovat za nájemné převyšující tržní úroveň. Komise v této souvislosti podotýká, že nájemné, které klub NEC platí obci za celý komplex, je nižší než nájemné, jež klub NEC v současnosti získává za podnájem určitých částí komplexu, přičemž ze znaleckého odhadu vyplývá, že by klub NEC mohl v budoucnu docílit dokonce ještě vyššího nájemného.

(60)

Komise mimoto podotýká, že i kdyby byla původní výše nájemného s přihlédnutím k situaci v té době v souladu s tržními podmínkami (34. bod odůvodnění), zdá se, že v době stanovení nové výše nájmu již nebyly podstatné přinejmenším některé faktory, které snižovaly tehdy stanovenou cenu nájmu. Zejména lze mít za to, že se změnila rizika spojená s provozováním komplexu, který byl úspěšně provozován déle než pět let. Ani vzdání se možnosti získat právo stavby již nehrálo roli, jelikož dotyčná transakce řešila otázku vlastnictví do budoucna. V lednu 2011 bylo tudíž možno očekávat, že tržní úroveň nájemného bude vyšší než v roce 2003, kdy byla uzavřena nájemní smlouva mezi obcí a klubem NEC. Je-li tomu tak, nelze mít za to, že vyšší nájemné odpovídá plně vyplácení podpory.

(61)

Rovněž je třeba uvést, že dotyčná částka má být vyplácena po dobu 33 let a že budoucí platby nebyly diskontovány.

(62)

Co je nedůležitější, Nizozemsko nepředložilo žádné důkazy, že před stanovením zvýšené sazby nájemného provedla obec důkladné posouzení a výpočet tržní výše nájemného. Výchozím bodem při výpočtu nové výše nájemného byla místo toho rozpočtová neutralita transakce.

(63)

Za šesté nejsou jasné výhody, jichž obec prostřednictvím této transakce dosáhla, a jejich přiměřenost s ohledem na přímé náklady ve výši 2,2 milionu EUR. Zdá se, že obec zaplatila mnohem více, než co kdy mohla z prodeje (pronajatého) komplexu získat, aby si zajistila vlastnictví, které jí již náleželo. Obec tvrdila, že hospodářské zájmy spojené s rozvojem parku TIP byly vzhledem k očekávaným dopadům parku TIP na hospodářství obce velmi vysoké. Ochotu obce zaplatit vyšší cenu může částečně vysvětlit očekávaný přínos plynoucí ze skutečnosti, že obec zůstane i nadále vlastníkem komplexu. Obec však jednoznačně neprovedla posouzení nákladů a přínosů transakce, které přihlíží k této dlouhodobé hodnotě projektu TIP. Komise se domnívá, že by účastník trhu provedl důkladnější posouzení očekávané návratnosti investice spojené s nabytím opčního práva.

(64)

Komise zastává i nadále názor, že podle informací, které byly v té době dostupné, nezohlednila obec dostatečně finanční potíže, jimž klub NEC v té době čelil, a jejich dopad na schopnost klubu odkoupit právo stavby ve vztahu ke komplexu De Eendracht. I kdyby třetí strany projevily zájem o spolupráci s klubem NEC, celkovou finanční situaci nešlo opomíjet a bylo možno očekávat, že bude mít vliv na vyjednávací pozici klubu NEC ve prospěch obce.

(65)

Ze všech těchto důvodů se Komise domnívá, že se obec nechovala jako tržně jednající hospodářský subjekt, nýbrž poskytla klubu NEC podporu tím, že mu poskytla náhradu za vzdání se opčního práva ve výši 2,2 milionu EUR. Přesnou výši podpory nelze na základě informací, které Nizozemsko poskytlo, stanovit. Jelikož však maximální částku ve výši 2,2 milionu EUR lze považovat za nezbytnou pro provedení plánu restrukturalizace, není přesná výše podpory pro posouzení slučitelnosti důležitá.

(66)

Komise musí posoudit, zda lze opatření podpory ve prospěch klubu NEC považovat za slučitelné s vnitřním trhem. Co se týká výjimek stanovených v čl. 107 odst. 3 Smlouvy, Komise podotýká, že se na žádný z nizozemských regionů nevztahuje výjimka stanovená v čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy. Dotyčné opatření podpory nemá napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu ani napravit vážnou poruchu v nizozemském hospodářství ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. b). Nelze rovněž mít za to, že opatření je určeno na pomoc kultuře nebo zachování kulturního dědictví ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy.

(67)

Co se týká výjimky stanovené v čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy v souvislosti s podporami, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností, pokud tato podpora nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, Nizozemsko tvrdilo, že by bylo možno použít tuto výjimku, pokud by Komise v rozporu se stanoviskem Nizozemska shledala, že dotyčné opatření představuje státní podporu.

(68)

Při posuzování pojmu „rozvoj hospodářských činností“ v odvětví sportu přihlíží Komise náležitě k ustanovením čl. 165 odst. 1 a odst. 2 poslední odrážky Smlouvy, podle nichž Unie přispívá k podpoře evropských hledisek sportu s přihlédnutím k jeho zvláštní povaze, jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a jeho společenské a výchovné funkci.

(69)

Za účelem posouzení opatření podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy vydala Komise řadu nařízení, rámců, pokynů a sdělení týkajících se forem podpory a horizontálních nebo odvětvových cílů, na něž je podpora poskytnuta.

(70)

Komise se domnívá, že je vhodné posoudit, zda by se mohla použít kritéria stanovená v pokynech (10). Komise v tomto ohledu podotýká, že pokyny nevylučují profesionální fotbal. Jedná se o hospodářskou činnost, pokyny se na ni tudíž vztahují.

(71)

V červenci 2014 zveřejnila Komise nové pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (11). Zmíněné pokyny však nejsou na tuto neoznámenou podporu, která byla poskytnuta v roce 2010, použitelné. Podle bodu 137 nových pokynů by tomu tak bylo pouze v případě podpory na záchranu či restrukturalizaci udělené bez schválení, pokud je celá podpora nebo její část poskytnuta po zveřejnění pokynů v Úředním věstníku Evropské unie. Podle bodu 138 pokynů z roku 2014 bude Komise ve všech ostatních případech postupovat podle pokynů platných v době, kdy byla podpora poskytnuta, a tedy v daném případě podle pokynů platných před rokem 2014.

(72)

Podle bodu 10 písm. c) pokynů se nehledě na to, o jaký typ společnosti se jedná, podnik považuje za podnik v obtížích, pokud splňuje podmínky vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení. V bodě 11 pokynů je uvedeno, že i při nesplnění těchto podmínek může být podnik považován za podnik v obtížích tehdy, kdy jsou patrné typické příznaky podniku v obtížích, například narůstající ztráta, narůstající dluh, slábnoucí peněžní tok atd. Podnik v obtížích je způsobilý pouze v případě, že prokazatelně není schopen se zotavit z vlastních zdrojů ani z prostředků, které získá od svých vlastníků/akcionářů či společníků nebo z tržních zdrojů.

(73)

Nizozemsko původně tvrdilo, že v sezóně 2008/2009 nebyl klub NEEC podnikem v obtížích. Skutečnosti uvedené v 16. bodě odůvodnění však spíše naznačují, že klub NEC čelil finančním potížím, jež byly dostatečně vážné na to, aby ohrozily jeho budoucnost jakožto profesionálního fotbalového klubu. Klub NEC byl proto podle Komise jednoznačně podnikem v potížích. Ve své reakci na rozhodnutí o zahájení řízení Nizozemsko uznalo, že klub NEC byl podnikem v obtížích a že tomu tak bylo i v době uskutečnění transakce. Nizozemsko předložilo další důkazy v tomto ohledu (viz 40. bod odůvodnění), které zejména prokazovaly, že provozní výsledky klubu NEC byly negativní a postupem času se snižovaly. Slučitelnost státní podpory pro klub NEC je proto třeba posoudit podle pokynů.

(74)

Pokyny v oddíle 3.2 vyžadují, aby bylo poskytnutí podpory podmíněno prováděním plánu restrukturalizace (viz body 34–37 pokynů), který musí v přiměřené lhůtě obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku. Komise bere na vědomí, že tyto podmínky byly stanoveny v rámci plánu, který klub NEC v srpnu 2010 vypracoval pro svaz KNVB.

(75)

Komise v této souvislosti připomíná, že každý nizozemský profesionální fotbalový klub získává od svazu KNVB licenci, v jejímž rámci musí plnit různé povinnosti. Jedna z povinností v rámci stávajícího platného systému se týká finanční situace klubu. Klub je třikrát za sezónu podroben finančnímu ratingu na základě finančních zpráv popisujících mimo jiné jeho současnou finanční situaci a rovněž rozpočet na příští sezónu. Na základě těchto zpráv jsou kluby zařazeny do tří kategorií (1: nevyhovující, 2: vyhovující, 3: dobrá). Kluby v první kategorii mohou mít povinnost předložit plán zlepšení s cílem dosáhnout během tří let zařazení do druhé nebo třetí kategorie. Pokud klub plán neplní, může svaz KNVB uložit sankce, včetně oficiálního varování, snížení počtu bodů v soutěži a (jako poslední sankci) odebrání licence. V této souvislosti je třeba rovněž uvést, že profesionální fotbalový klub v Nizozemsku, který vyhlásil úpadek, o licenci přijde. Je-li založen nástupnický klub, nebyl by přijat přímo do profesionální fotbalové ligy, nýbrž by musel začít hrát v druhé nejvyšší amatérské lize.

(76)

Klub NEC byl na základě finančních údajů pro sezónu 2009/2010 zařazen do první kategorie. Jeho plán restrukturalizace obsahoval opatření k dosažení zařazení do druhé kategorie po třech sezónách (do sezóny 2012/2013).

(77)

Plán restrukturalizace určil jako hlavní příčinu finančních potíží klubu NEC problematický vztah mezi obratem a náklady. Na vině byly zejména vysoké personální náklady, přičemž k negativním výsledkům přispěly i nižší příjmy z médií. Plán restrukturalizace se zaměřuje především na snížení nákladů a úspory byly hledány zejména v oblasti nákladů na hráče. K opatřením patřilo snížení počtu zaměstnanců (včetně snížení počtu zaregistrovaných hráčů), zmrazení platů a snížení platů nových hráčů, jakož i snížení příplatků. Do tří let měl podíl personálních nákladů v porovnání s obratem klesnout pod […] % (oproti […] % v březnu 2010). Předpokládalo se snížení řady dalších výdajů, například nákladů na trénink mládeže (fotbalová akademie). Veškeré investice do hmotných či nehmotných fixních aktiv přesahující částku ve výši […] EUR musela schválit licenční komise svazu KNVB, což ve skutečnosti znamenalo, že klub NEC nemohl uskutečňovat žádné přestupy.

(78)

Komise konstatuje, že se plán restrukturalizace zabývá příčinami finančních potíží klubu NEC, zejména náklady na personál a hráče ve formě mezd a plateb za přestupy. Nelze očekávat, že profesionální fotbalový klub bude diverzifikovat svou činnost v rámci jiných trhů ve smyslu pokynů; lze však předpokládat, že dosáhne úspor u své hlavní činnosti, což klub NEC učinil. Plán restrukturalizace není závislý na vnějších faktorech, které může klub NEC sledovat, nemá však nad nimi plně kontrolu, jako je hledání dodatečných sponzorů nebo zvýšení počtu diváků.

(79)

V rozpočtu na sezónu 2010/2011 předpokládal klub NEC zlepšení provozních výsledků […] snížením nákladů […]. Konečné výsledky byly oproti předpokladům dokonce ještě lepší: ačkoli příjmy klesly (nižší příjmy ze zápasů kvůli špatné pohárové sezóně; nižší příjmy z médií; přerozdělení příjmů z výměn), snížily se i náklady […] (snížení personálních nákladů, úspory v rámci fotbalové akademie, snížení obchodních nákladů). V prosinci 2011 zařadil svaz KNVB klub NEC do druhé kategorie.

(80)

Komise dospěla k závěru, že se plán restrukturalizace ze srpna 2010 zabývá dostatečně příčinami finančních potíží klubu NEC, jelikož zajišťuje opětovnou životaschopnost klubu NEC v dlouhodobém horizontu.

(81)

Body 38–42 pokynů vyžadují, aby příjemce přijal kompenzační opatření s cílem co nejvíce omezit rušivé účinky podpory a její nepříznivý dopad na podmínky obchodování. V rozhodnutí o zahájení řízení vzala Komise na vědomí zvláštní povahu profesionálního fotbalu v tomto ohledu a navrhla řadu opatření, jež lze v rámci profesionálního fotbalu považovat za kompenzační opatření ve smyslu pokynů, například omezení registrovaných hráčů v mezích povolených národním svazem, schválení mzdových stropů pod úrovněmi obvyklými v odvětví, zákaz hrazení nákladů na přestupy nových hráčů po určitou dobu nebo zvýšení činnosti ve prospěch společnosti.

(82)

Jak je objasněno v 77. bodě odůvodnění, klub NEC skutečně snížil počet zaměstnanců a počet registrovaných hráčů i vyplácené mzdy. Mzdové náklady se měly snížit pod 60 % výše obratu. V období restrukturalizace nebyly možné platby za přestupy nových hráčů. Komise vyvozuje závěr, že byla přijata kompenzační opatření, jak se vyžaduje v pokynech, která měla dopad na oslabení soutěžního postavení klubu NEC v profesionálním fotbale.

(83)

V bodech 43–45 pokynů je uvedeno, že výše a míra podpory se musí omezit na úplné minimum. Očekává se, že příjemci podpory přispějí k plánu restrukturalizace významným dílem z vlastních zdrojů.

(84)

Komise bere na vědomí, že plán restrukturalizace je kromě dosažených vnitřních úspor do značné míry založen na financování externími soukromými subjekty. Transakce […] (viz 37. bod odůvodnění) poskytla klubu NEC částku ve výši přibližně 4 milionů EUR ve formě vnějšího financování. V roce 2010 se mimoto změnily podmínky splácení úvěru […]. Namísto povinnosti splatit ročně […] byly splátky od této doby založeny na příjmech z přestupů, což mělo pozitivní dopad na likviditu klubu NEC (viz 43. bod odůvodnění). Jinými slovy, vnější a vlastní příspěvek činí více než 4,25 milionu EUR, a tudíž podpora, která činí nejvýše 2,2 milionu EUR, nepředstavuje v žádném případě více než přibližně 35 % celkových nákladů na restrukturalizaci. To splňuje požadavek uvedený v 44. bodě pokynů, aby v případě středního podniku, jako je klub NEC, bylo alespoň 40 % nákladů na restrukturalizaci pokryto vlastním příspěvkem příjemce, včetně financování z vnějších zdrojů, které svědčí o důvěře v životaschopnost příjemce.

(85)

Bod 49 pokynů vyžaduje, aby členský stát informoval o řádném provádění plánu restrukturalizace prostřednictvím pravidelných podrobných zpráv. Bod 51 stanoví méně přísné podmínky vztahující se na malé a střední podniky, u nichž za normálních okolností postačuje každoroční předložení kopií rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Nizozemsko se zavázalo k předkládání těchto zpráv.

(86)

Body 72–77 pokynů odkazují na zásadu „jednou a dost“, podle níž by měla být podpora na restrukturalizaci poskytnuta pouze jednou během období deseti let.

(87)

Nizozemsko se zavázalo dodržet požadavek „jednou a dost“ stanovený v pokynech. Nizozemsko potvrdilo, že během desetiletého období předcházejícího transakci neposkytlo klubu NEC podporu na záchranu nebo restrukturalizaci. Soulad s tržními podmínkami bude také základem při stávajících nebo budoucích jednáních s klubem NEC.

(88)

Komise konstatuje, že Nizozemsko provedlo protiprávně opatření podpory ve prospěch klubu NEC v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Tuto podporu však lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem jako podporu na restrukturalizaci ve smyslu pokynů, jelikož jsou splněny všechny podmínky pro takovouto podporu stanovené v pokynech,