(1)

Dopisem ze dne 20. prosince 2001 (zaevidovaném dne 28. prosince 2001) oznámily orgány Spojeného království Komisi režim podpory s názvem „Postupné zavádění daně z kameniva v Severním Irsku“. Orgány Spojeného království ve svém oznámení informovaly Komisi o tom, že s účinností od 1. dubna 2002 hodlají zavést daň z kameniva. Tato daň měla být zavedena částí 2 články 16 až 49 a přílohami 4 až 10 finančního zákona z roku 2001 (Finance Act 2001). Režim podpory (Postupné zavádění daně z kameniva v Severním Irsku) podle popisu spočíval v zavedení daně v Severním Irsku v několika fázích tak, aby byla zachována mezinárodní konkurenceschopnost podniků v Severním Irsku, které zpracované produkty, např. beton a asfalt z kameniva, vyrábějí. Toto postupné zavádění daně v Severním Irsku mělo být zavedeno finančním zákonem z roku 2002.

(2)

Kromě tohoto oznámení obdržela Komise dne 27. září 2001 stížnost dvou společností zabývajících se těžbou a zpracováním kameniva a dne 15. dubna 2002 další stížnost, kterou předložilo sdružení British Aggregates Association (dále též „sdružení BAA“). Stěžovatelé se domnívali, že finanční zákon z roku 2001 představuje státní podporu produktů a postupů osvobozených od daně z kameniva (dále též „AGL“), a měli za to, že odchylky týkající se Severního Irska jsou podporou neslučitelnou s vnitřním trhem.

(3)

Po předložení doplňujících informací dne 21. února 2002 přijala Komise dne 24. dubna 2002 rozhodnutí, v němž proti AGL nevznesla námitky (2). Komise dospěla k závěru, že různá osvobození od daně stanovená ve finančním zákoně z roku 2001 odůvodňuje logika uvedené daně a že tento zákon nepředstavuje státní podporu. Dále byla toho názoru, že postupné zavádění AGL v Severním Irsku představuje podporu slučitelnou s vnitřním trhem.

(4)

Dne 12. července 2002 podalo sdružení BAA žalobu na neplatnost rozhodnutí Komise ze dne 24. dubna 2002, která byla zaevidována jako věc T-210/02. Dne 13. září 2006 Tribunál tuto žalobu v plném rozsahu zamítl. Sdružení BAA se dne 27. listopadu 2006 proti rozsudku Tribunálu odvolalo. Rozsudkem ze dne 22. prosince 2008 ve věci C-487/06 P Soudní dvůr napadený rozsudek zrušil a vrátil věc Tribunálu.

(5)

Dne 7. března 2012 Tribunál svým rozsudkem ve věci T-210/02 RENV rozhodnutí Komise uvedené ve 3. bodě odůvodnění zrušil. Dospěl přitom k závěru, že Komise neprokázala, že daňové rozlišení, které souvisí s osvobozením od daně, je odůvodněno na základě zásady „obvyklého“ zdanění, ze které AGL vychází, nebo na základě environmentálního cíle AGL. Tribunál konkrétně shledal, že Komise při určování selektivní povahy případného zvýhodnění vytvořeného AGL nezohlednila zásadu „obvyklého“ zdanění. V této souvislosti poukázal Tribunál na nesoulad v terminologii používané Komisí v jejím rozhodnutí, a to konkrétně v pojmech „přírodní“, „primární“ a „sekundární“ kamenivo, které neodpovídaly pojmům používaným v pozměněném znění finančního zákona z roku 2001. Komise ve svém rozhodnutí dále nevysvětlila, proč právní a skutková situace v případě některých materiálů osvobozených od daně (používaných jako kamenivo, jako např. kamenivo z jílu) není totožná jako u materiálů dani podléhajících.

(6)

Po zrušení rozhodnutí ze dne 24. dubna 2002 musela Komise znovu posoudit, zda osvobození od daně, vyloučení z ní a úlevy na ní stanovené finančním zákonem z roku 2001 ve znění finančního zákona z roku 2002 a z roku 2007 představují státní podporu. Komise zaevidovala spis pod číslem NN, a to vzhledem k tomu, že AGL platí od 1. dubna 2002. Otázka slučitelnosti postupného zavádění AGL v Severním Irsku se zkoumá v jiném řízení (viz věc SA.18859 (11/C) – Spojené království – Osvobození od daně z kameniva v Severním Irsku).

(7)

Kromě připomínek a vyjádření nadnesených během řízení u Tribunálu a Soudního dvora předložil stěžovatel Komisi ve dnech 13. června 2012 a 26. října 2012 další připomínky a informace. Tyto připomínky byly dne 15. května 2013 předány Spojenému království. Ve dnech 27. září 2012 a 27. května 2013 poskytly orgány Spojeného království další informace o AGL.

(8)

Dopisem ze dne 31. července 2013 informovala Komise Spojené království, že se rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy ve věci osvobození od daně, vyloučení z její působnosti a úlev na ní stanovených v čl. 17 odst. 3 písm. e), čl. 17 odst. 3 písm. f) bodech i) a ii), čl. 17 odst. 4 písm. a) (v rozsahu, v němž materiál osvobozený od daně sestává zcela z černého či hnědého uhlí, jílovité břidlice nebo břidlice, které se používají jako kamenivo, nebo sestává převážně z černého či hnědého uhlí, jílovité břidlice nebo břidlice), čl. 17 odst. 4 písm. c) bodech i) a ii) (pokud sestává převážně z hlušiny), čl. 17 odst. 4 písm. f) (pokud jde o jíl), čl. 18 odst. 2 písm. b) (v rozsahu, v němž souvisí s postupem osvobozeným od daně, kterým se získávají materiály, jež se používají jako kamenivo) a čl. 30 odst. 1 písm. b) (v rozsahu, v němž souvisí s postupem osvobozeným od daně ve smyslu čl. 18 odst. 2 písm. b), kterým se získávají materiály, jež se používají jako kamenivo) finančního zákona z roku 2001 ve znění finančního zákona z roku 2002 a finančního zákona z roku 2007. Komise neměla žádné námitky k osvobozením od daně, vyloučením z její působnosti a úlevám na ní stanoveným v čl. 17 odst. 2 písm. b), čl. 17 odst. 2 písm. c), čl. 17 odst. 2 písm. d), čl. 17 odst. 3 písm. b), čl. 17 odst. 3 písm. c), čl. 17 odst. 3 písm. d) a čl. 17 odst. 3 písm. da), čl. 17 odst. 4 písm. d) a čl. 17 odst. 4 písm. e), čl. 17 odst. 4 písm. a) (v rozsahu, v němž materiál osvobozený od daně sestává zcela z černého či hnědého uhlí, jílovité břidlice nebo břidlice, které se používají k jiným účelům než jako kamenivo), čl. 17 odst. 4 písm. c) (pokud sestává zcela z hlušiny), čl. 17 odst. 4 písm. f) (vyjma jílu), čl. 18 odst. 2 písm. a), čl. 18 odst. 2 písm. b) (v rozsahu, v němž souvisí s materiály, jež se jako kamenivo nepoužívají), čl. 18 odst. 2 písm. c), čl. 30 odst. 1 písm. a), čl. 30 odst. 1 písm. b) (v rozsahu, v němž souvisí s osvobozenými postupy ve smyslu čl. 18 odst. 2 písm. a) a c)), čl. 30 odst. 1 písm. b) (v rozsahu, v němž souvisí s postupem osvobozeným od daně ve smyslu čl. 18 odst. 2 písm. b), kde jsou upraveny materiály, jež se nepoužívají jako kamenivo) a čl. 30 odst. 1 písm. c) finančního zákona z roku 2001 ve znění finančního zákona z roku 2002 a finančního zákona z roku 2007, a to z toho důvodu, že nepředstavují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(9)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (3) (dále též „rozhodnutí o zahájení řízení“). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby k podpoře předložily připomínky.

(10)

Mezi 20. prosincem 2013 a 17. lednem 2014 obdržela Komise rozsáhlé připomínky od šestnácti zúčastněných stran, dne 10. února 2014 doplňkové informace od jednoho z členů sdružení British Aggregates Association a dne 5. března 2014 doplňkové informace od sdružení British Aggregates Association. Tato vyjádření byla ve dnech 27. května 2014 a 13. června 2014 postoupena Spojenému království, kterému byla dána možnost se k nim vyjádřit. Spojené království předložilo odpověď dopisem ze dne 30. června 2014. Ve dnech 1. října 2013, 31. října 2013 a 28. února 2014 nadto předložilo připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení.

(11)

Komise si ve dnech 14. července 2014, 1. září 2014, 8. září 2014 a 28. listopadu 2014 od Spojeného království vyžádala další informace. Spojené království tyto informace poskytlo ve dnech 29. srpna 2014, 9. září 2014, 18. září 2014 a 8. a 9. prosince 2014.

(12)

Po trojstranném jednání, které proběhlo 15. července 2014, si Komise dne 18. července 2014 vyžádala další informace, které měly Spojené království a sdružení BAA předložit společně. Tyto informace byly Komisi předloženy dne 8. září 2014. Dne 15. září 2014 předložilo sdružení BAA v reakci na otázky Komise další informace. Tyto informace byly následně dne 17. října 2014 postoupeny orgánům Spojeného království, které na ně odpověděly ve dnech 12. listopadu 2014, 14. listopadu 2014 a 17. listopadu 2014.

(13)

Komise dne 10. července 2014 a dne 16. října 2014 požádala sdružení BAA o další informace. Sdružení BAA tyto informace poskytlo dne 6. listopadu 2014 a dne 21. listopadu 2014. Tyto informace byly dne 2. prosince 2014 postoupeny orgánům Spojeného království, které odpověděly dne 18. prosince 2014.

(14)

Kamenivo se používá v odvětví stavebnictví. Obecně lze kamenivo (4) popsat jako materiál ve formě zrn nebo částic, který je díky svým fyzikálním a chemicky inertním vlastnostem vhodný k použití ve stavebnictví buď samostatně, nebo s přidáním cementu (5), vápna nebo živičných materiálů, jako beton, silniční podklad (6), asfalt nebo odvodňovací vrstvy, nebo se používá jako stavební výplň (7). Kamenivo může být přírodní, může být vyrobeno nebo může pocházet z recyklovaného materiálu (8). V rozhodnutí o zahájení řízení se pojem kameniva a použití kameniva podrobně popisuje v 8. až 13. bodě odůvodnění.

(15)

Jak je vysvětleno ve 14. bodě odůvodnění výše, definice kameniva ze své podstaty souvisí s možným využitím určitých materiálů ve formě zrn nebo částic v odvětví stavebnictví: právě to totiž pojem „kamenivo“ odlišuje od pojmu „nerosty“.

(16)

Přírodní kamenivo se vyskytuje přirozeně a lze ho využít bez průmyslového zpracování. Tvoří jej písek, štěrk a drcený kámen (9), který se těží v lomech a na štěrkovištích či bagrováním z mořského dna.

(17)

Recyklované kamenivo vzniká zpracováním materiálů, které byly předtím použity ve stavebnictví, včetně stavební či demoliční suti (10).

(18)

Vyrobené kamenivo je obecně lehké, vyznačuje se vysokou hustotou a vyrábí se ke zvláštním účelům. Vyrábí se z výstupů z nějakého průmyslového postupu. Jako příklad lze uvést: kamenivo z vysokopecní strusky, expandovaného jílu, expandovaného perlitu či expandovaného kuličkového polystyrenu (11).

(19)

Materiály, které jsou vhodné k použití jako kamenivo, lze použít i k výrobě jiných produktů. V odvětví stavebnictví se v tomto smyslu rozlišuje mezi použitím písku, štěrku a drceného kamene jako kameniva a využitím těchto materiálů k jiným účelům než jako kamenivo (12). Jinak než jako kamenivo lze kámen, písek a štěrk použít například k výrobě cementu, skla a k dalším průmyslovým (13) nebo zemědělským účelům (14).

(20)

Kamenivo je omezený přírodní zdroj, protože není přijatelné jej těžit všude (15). Těžba kameniva zabírá ve střednědobém až dlouhodobém horizontu území a v jejím důsledku dochází ke škodám na životním prostředí a k jeho znečišťování.

(21)

Po řadě opatření zaměřených na řešení environmentálních problémů souvisejících s těžbou kameniva, které jsou popsány v 15. až 18. bodě odůvodnění v rozhodnutí o zahájení řízení, byla v dubnu 2002 zavedena AGL, a to s cílem podporovat v odvětví stavebnictví účinnější využití kameniva prostřednictvím:

(22)

Orgány Spojeného království při vydání rozhodnutí o zahájení řízení v tomto směru vysvětlily, že kamenivo k použití ve stavebnictví představuje produkt poměrně nízké hodnoty, zejména v porovnání s celkovými náklady stavebních projektů, u nichž je kamenivo jedním ze vstupních materiálů. Těžba kameniva z půdy je poměrně snadná. Bez dalších cenových signálů, jako je například ten, který poskytuje AGL, není účinnější použití kameniva ničím zvláštním motivováno.

(23)

Bez dalších cenových signálů by také recyklace kameniva nebyla z ekonomického hlediska životaschopná. Podle orgánů Spojeného království pomáhá podněcování k používání recyklovaného kameniva, ačkoliv s sebou nese environmentální náklady, jako je využívání energie a vytváření hluku, významně snižovat environmentální náklady spojené s povrchovou těžbou materiálů (jako jsou například dlouhodobé dopady na biodiverzitu). Při používání recyklovaných materiálů totiž není třeba narušovat nové plochy na zemi či na mořském dně.

(24)

Vedle podpory používání recyklovaného kameniva namísto nově vytěženého materiálu je AGL koncipována tak, aby se omezila specifická těžba písku, štěrku a kamene k použití jako kamenivo tím, že se podněcuje k používání jiných materiálů, které by se jinak likvidovaly. Kvalita a specifikace se u vedlejších produktů, hlušiny a odpadu z jiných těžebních či průmyslových postupů většinou považují za méně hodnotné než u materiálů, které se specificky těží a využívají k použití jako kamenivo. Účel, k němuž slouží, a jejich aplikace se přitom mohou mírně lišit. Kvůli nižší hustotě či nestejné velikosti například nemusí být bezpečné jejich použití při stavbě určitých povrchů silnic nebo v jiných případech, kde je potřeba, aby bylo kamenivo schopné odolat vysokému tlaku a zátěži. Přesto mohou vedlejší produkty, odpad a hlušina v řadě situací představovat schůdnou alternativu ke kamenivu nejvyšší kvality. Pokud by AGL neexistovala, byly by vedlejší produkty, odpad a hlušina z postupů uvedených ve finančním zákoně z roku 2001, likvidovány. Vzhledem k tomu, že k jejich vzniku u řady postupů, kterými se vyrábějí významné materiály (například střešní krytina z břidlice) pro odvětví stavebnictví či pro jiná odvětví (například živec pro odvětví výroby skla), dochází nevyhnutelně, je podle orgánů Spojeného království místo skládkování těchto materiálů jako odpadu ekologičtější podporovat jejich použití jako kamenivo. Použitím již vytěžených produktů, které by jinak zůstaly nevyužity jako odpad, tak lze předejít vzniku dalších environmentálních nákladů namísto toho, aby se za vzniku dalších zbytečných environmentálních nákladů (narušení dalších oblastí) těžilo (další) nové kamenivo. Tento postup dále napomáhá obnově oblastí, jejichž vzhled již utrpěl velkými výsypkami odpadu a hlušiny. Orgány Spojeného království dále uvedly, že uplatnění AGL v případě těchto materiálů by mohlo mít nežádoucí účinky v tom smyslu, že by odrazovalo od používání těchto materiálů k těm nemnoha účelům, k nimž již slouží, čímž by se jejich objem ukládaný na výsypky spíše zvětšil, než zmenšil. O odhadovaných množstvích alternativních materiálů, jež jsou k dispozici, je podrobně pojednáno ve 23. bodě odůvodnění v rozhodnutí o zahájení řízení.

(25)

Podle počátečních prognóz měla AGL snížit poptávku po přírodním kamenivu v průměru o 20 milionů tun ročně.

(26)

Orgány Spojeného království uvedly, že vzhledem k cíli podnítit účinnější těžbu a účinnější používání přírodního kameniva „se daň vztahuje na subjekty, které provádí těžbu za účelem obchodního využití kameniva“ (17). Orgány Spojeného království v této souvislosti vysvětlily, že i když při těžbě materiálů splňujících náročnou specifikaci, které mají být použity ve stavebnictví, v lomech vznikají i materiály nižší kvality, a tedy i ceny, nelze tyto materiály v praxi osvobodit obdobně jako vedlejší produkty vznikající v průmyslových postupech či při jiné těžební činnosti. Zaprvé se poměr kvalitního a méně kvalitního kameniva v jednotlivých lomech liší v důsledku geologických faktorů, u žádného z lomů se však nejedná o pevně danou veličinu vzhledem k tomu, že účinnějšími postupy se poměr kameniva nižší kvality může snížit. Pojem „kamenivo nižší kvality“ je navíc do určité míry subjektivní. Materiál, který z hlediska provozovatele jednoho lomu představuje kamenivo nízké kvality, by mohl být v jiném lomu součástí primárních produktů. Osvobození kameniva nízké kvality od daně by tedy mohlo vést k nerovnému zacházení s provozovateli, a tedy i vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům. I když v době zavádění AGL proběhla o této otázce s dotčeným odvětvím rozsáhlá veřejná konzultace, nepodařilo se stanovit praktickou definici k rozlišení vysoce kvalitních materiálů – které by měly podléhat dani – od méně kvalitních vedlejších produktů vznikajících při těžbě kameniva vysoké hodnoty. Orgány Spojeného království dále uvedly, že zdanění kameniva nižší kvality rovněž odráží záměr řešit environmentální náklady spojené s těžbou kameniva, a to bez ohledu na to, zda je vytěžený produkt v konečném důsledku považován za produkt vysoké či nízké kvality.

(27)

Orgány Spojeného království v neposlední řadě uvedly, že AGL není koncipována jako obecná daň z těžby nerostů, ale jako daň z těžby kamene, písku a štěrku, jež se používají jako kamenivo v odvětví stavebnictví a obchodně využívají ve Spojeném království. Orgány Spojeného království vysvětlily, že ačkoliv i u jiných materiálů může mít těžba podobný dopad na životní prostředí, nejsou u těchto jiných materiálů vždy k dispozici vhodné možnosti, jak použitím alternativních materiálů, jako jsou recyklované materiály a hlušina, intenzitu těžby snížit. Ve Spojeném království je podle nich navíc kamenivo co do rozsahu těžby nejvýznamnějším nerostem (v roce 2002 se měřeno množstvím tun na těžbě nerostů podílelo 70 %), a představuje tedy v rámci celého Spojeného království hlavní příčinu škod na životním prostředí způsobených těžbou nerostů. Působnost daně byla vymezena tak, aby bylo dosaženo co největšího přínosu pro životní prostředí ve formě omezení těžby kameniva a z hlediska zachování strategických zdrojů, a zároveň tak, aby nevytvářela náklady mrtvé váhy v případě nerostů, u nichž neexistují alternativy.

(28)

Primární úprava AGL je stanovena v článcích 16 až 49 a přílohách 4 až 10 finančního zákona z roku 2001. Finanční zákon z roku 2001 byl přijat dne 11. května 2001 a následně, jak je uvedeno v 28. a 29. bodě odůvodnění v rozhodnutí o zahájení řízení, několikrát novelizován. V tomto rozhodnutí se odkazuje na finanční zákon z roku 2001 ve znění pozdějších předpisů. AGL nabyla účinnosti dne 1. dubna 2002 a je stále v platnosti. Právní úprava dobu platnosti AGL nijak neomezuje.

(29)

V návaznosti na rozhodnutí o zahájení řízení orgány Spojeného království finanční zákon z roku 2001 novelizovaly a pozastavily platnost osvobození od daně, pokud jde o materiály, o nichž Komise dne 1. dubna 2014 vyjádřila pochybnosti.

(30)

Orgány Spojeného království vysvětlily, že při přípravě právních předpisů nezbytných k pozastavení osvobození došly na základě připomínek obdržených od dotčeného odvětví k závěru, že určovat, zda se některé materiály „těží k použití jako kamenivo“, by nebylo praktické. Proto vymyslely nové kritérium, použití „pro stavební účely“, které je v souladu s definicemi používanými ve stávající právní úpravě. K dosažení téhož výsledku, jaký předpokládá rozhodnutí o zahájení řízení, s použitím tohoto kritéria, však předpisy o pozastavení osvobození od daně navíc stanoví, že postupy související s i) jílem (včetně ball clay, kaolínu a žáruvzdorného jílu) a jílovitou břidlicí používanými k výrobě keramických stavebních produktů a ii) sádrovcem používaným k výrobě sádry a sádrokartonu se považují za osvobozené od daně. Důvodem je skutečnost, že tyto materiály lze zahrnout do kategorie materiálů, které se těží „pro stavební účely“, ale nepoužívají se za kamenivo z těchto materiálů sestávající.

(31)

V čl. 16 odst. 1 finančního zákona z roku 2001 se stanoví, že „daň, která se nazývá daň z kameniva, se odvádí v souladu s touto částí z kameniva, jež je předmětem obchodního využití“. Ustanovení čl. 16 odst. 2 zní: „povinnost odvádět daň vzniká, jakmile se nějaké množství kameniva podléhajícího dani ke dni nabytí účinnosti zákona či později stane předmětem obchodování ve Spojeném království.“

(32)

V čl. 17 odst. 1 se stanoví, že pojem „kamenivo“„označuje (s výhradou článku 18 níže) kámen, štěrk nebo písek, jakož i všechny materiály, které jsou jejich dočasnými nebo přirozenými součástmi“.

(33)

V čl. 18 odst. 1 se stanoví: „Odkazy na kamenivo v této části: a) zahrnují odkazy na hlušinu, odpad, odřezky a jiné vedlejší produkty vznikající podrobením jakéhokoliv kameniva kterémukoliv z postupů osvobozených od daně; b) nezahrnují však odkazy na jiné materiály, jež vznikají podrobením jakéhokoliv kameniva kterémukoliv z těchto postupů“.

(34)

Postupy osvobozenými od daně podle ustanovení čl. 18 odst. 2 jsou:

(35)

V čl. 18 odst. 3 se uvádí seznam dotčených látek, jimiž jsou a) anhydrit; b) ball clay; c) baryty; e) kaolín; f) živec; g) žáruvzdorný jíl; i) kazivec; j) valchářská hlinka; k) drahokamy a polodrahokamy; l) sádrovec; m) jakýkoli kov nebo rudy jakéhokoli kovu; n) muskovit; o) perlit; p) potaš; q) pemza; r) fosforit; s) chlorid sodný; t) mastek; u) vermikulit. Ustanovení čl. 18 odst. 3 písm. d) a h) byla v důsledku změn zavedených finančním zákonem z roku 2002 ke dni 1. dubna 2002 se zpětnou platností vypuštěna.

(36)

Z čl. 16 odst. 2 finančního zákona z roku 2001 ve spojení s čl. 19 odst. 1 a odst. 2 vyplývá, že AGL je splatná v případě toho z níže uvedených druhů obchodního využití v rámci Spojeného království, který nastane jako první:

(37)

Finanční zákon z roku 2001 rozlišuje pro účely AGL v zásadě tři druhy místa původu:

(38)

V důsledku použití pojmu obchodního využití platí AGL jak pro kamenivo vytěžené ve Spojeném království, tak pro kamenivo dovážené. Dovážené kamenivo přitom nepodléhá AGL v okamžiku, kdy je vyloženo na území Spojeného království (22), ale v okamžiku, kdy se stane předmětem smlouvy (pokud se již nachází ve Spojeném království) nebo kdy se (ve Spojeném království) použije pro stavební účely nebo kdy se (ve Spojeném království) smíchá s jiným materiálem či látkou, než je voda, za jiných než povolených okolností (23).

(39)

V čl. 19 odst. 3 finančního zákona z roku 2001 se uvádějí další podrobnosti týkající se pojmu obchodního využití. Pod písmenem e) je uvedeno, že k obchodnímu využití nedochází, pokud se kamenivo opět stane součástí půdy, odkud bylo získáno, a to aniž by prošlo nějakým postupem, v rámci nějž by bylo smíseno s jinou látkou či materiálem (kromě vody) (24).

(40)

V článcích 21 a 22 se definuje, kdo je provozovatelem místa a zda za využívání materiálu v té které situaci odpovídá (a tudíž musí AGL odvést) provozovatel nebo jiná osoba.

(41)

Ustanovení čl. 17 odst. 2 finančního zákona z roku 2001 uvádí, že kamenivo nepodléhá dani ve čtyřech případech:

(42)

Za použití kameniva pro stavební účely se považuje použití jako materiál nebo výplň pro účely stavby či zlepšení nějakého objektu (včetně silnic a cest, tras železničních kolejí či tras, kde mají být položeny, náspů, budov a mostů) či jeho smíchání v rámci postupu výroby malty, betonu, asfaltu, obalované silniční směsi či jiného podobného stavebního materiálu (25).

(43)

V čl. 17 odst. 3 se konkrétně uvádí, že kamenivo je osvobozeno od AGL, pokud

(44)

Ustanovení čl. 17 odst. 3 písm. da) bylo vloženo prostřednictvím čl. 22 odst. 3 finančního zákona z roku 2007, a to s platností od 1. srpna 2007.

(45)

Ustanovení čl. 17 odst. 4 dále osvobozuje od daně kamenivo, pokud sestává zcela či převážně z některého či více z níže uvedených materiálů či je součástí materiálu, který z nich zcela či převážně sestává:

(46)

Podle oznámení o AGL č. 1 se slovem „zcela“ rozumí, že 100 % dotčeného materiálu tvoří některý z materiálů osvobozených od daně. Slovem „převážně“ se rozumí, že více než 50 % dotčeného materiálu tvoří některý z materiálů osvobozených od daně. Umělé míchání kameniva s větším množstvím materiálu osvobozeného od daně nemá za následek vznik směsi osvobozené od daně, nýbrž to, že AGL z dotčeného kameniva je splatná v okamžiku smíchání.

(47)

V čl. 30 odst. 1 finančního zákona z roku 2001 se upravuje přijetí předpisů zavádějících právo osoby na daňovou úlevu, v případě že:

(48)

V čl. 30 odst. 1 písm. b) finančního zákona z roku 2001 se stanoví daňová úleva v případech, kdy byl materiál podroben postupu osvobozenému od daně ve smyslu čl. 18 odst. 2 písm. a), b) a c) finančního zákona z roku 2001, pokud tento materiál podléhal AGL. Jsou zde tedy stanovena osvobození od daně obdobná těm stanoveným v čl. 18 odst. 2.

(49)

Průmyslové a zemědělské postupy, v jejichž případě lze využít daňové úlevy podle čl. 30 odst. 1 písm. c), jsou uvedeny v příloze „průmyslové a zemědělské postupy“ nařízení č. 13 v rámci (obecných) nařízení k dani z kameniva z roku 2002. V oznámení o AGL č. 2 (27) se druh těchto postupů popisuje podrobněji. Jedná se o tyto postupy:

Průmyslové postupy

Zemědělské postupy

(50)

Sazba AGL původně činila 1,60 GBP za tunu. Sazba se zvýšila na 1,95 GBP za tunu v případě kameniva, které se obchodně využívá k 1. dubnu 2008 či po tomto datu. Aktuální sazba (od 1. dubna 2009) činí 2 GBP za tunu.

(51)

Jak je vysvětleno v 170. bodě odůvodnění v rozhodnutí o zahájení řízení, měla Komise pochybnosti, zda lze osvobození od daně a vyloučení z její působnosti uvedená ve 139. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení (28) (dále též „posuzovaná osvobození“) odůvodnit obecnými zásadami a logikou AGL. Dotčená osvobození od daně a vyloučení z její působnosti podle všeho své příjemce zbavovala povinnosti odvádět daň, kterou by jinak museli zaplatit, a představovala tak provozní podporu. Vzhledem k tomu, že Komise neměla k dispozici dostatek informací k vyvození závěru o tom, zda opatření splňuje podmínky pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001 (29) a pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008 (30), měla Komise pochybnosti o tom, zda jsou posuzovaná osvobození od daně a vyloučení z její působnosti slučitelná s vnitřním trhem.

(52)

Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění výše, obdržela Komise po zveřejnění rozhodnutí o zahájení řízení od zúčastněných stran rozsáhlé připomínky.

(53)

Tyto připomínky zúčastněných stran se týkaly i) rozhodnutí o zahájení řízení jako takového, ii) logiky AGL, iii) osvobození od daně, v jejichž případě se již dříve v rozhodnutí o zahájení řízení dospělo k tomu závěru, že nepřestavují státní podporu, a iv) posuzovaných osvobození.

(54)

Pro větší přehlednost se v tomto oddíle uvádí přijaté připomínky týkající se rozhodnutí o zahájení řízení. Ostatní kategorie obdržených připomínek jsou popsány v příslušných dalších oddílech tohoto rozhodnutí.

(55)

Pan Bird poskytl Komisi svůj příspěvek k veřejné konzultaci orgánů Spojeného království týkající se přístupu k pozastavení těch osvobození od AGL, k nimž Komise vyjádřila v rozhodnutí o zahájení řízení pochybnosti.

(56)

Pan Bird nadto tvrdí, že se v rozhodnutí o zahájení řízení vyskytuje řada nepřesností, mimo jiné podle něj:

(57)

Pan Bird tyto informace doplnil dalším vyjádřením ze dne 10. února 2014, které se týkalo použití kameniva ze strusky, tedy vedlejšího produktu z odvětví výroby oceli. Jeho záměrem je v tomto případě poukázat na to, že struska není odpad, ale prvotřídní kamenivo, které lze použít jako alternativu k cementu.

(58)

Sdružení BAA je toho názoru, že k určení toho, zda AGL představuje státní podporu, či nikoliv, by se nemělo používat pojmu kamenivo, jelikož neexistuje jasná definice tohoto pojmu, jež by odpovídala působnosti daně. V rozhodnutí o zahájení řízení definuje Komise pojem kamenivo jako „kámen, štěrk a písek těžené pro účely výplně ve stavebnictví“. AGL však údajně podléhá řada materiálů používaných pro jiné účely než jako „objemová výplň ve stavebnictví“, například jako neřezaný stavební kámen ke stavbě zdí, záhozový kámen na zábrany, materiál na kolejové lože, kámen s vysokou hodnotou PSV (tj. vysokou odolností proti ohladitelnosti) na protiskluzový asfalt atd. Sdružení BAA uvádí, že britské orgány pro hospodářskou soutěž trh s kamenivem posuzovaly při řadě příležitostí, přičemž obecně došly k závěru, že speciální materiály, jako je materiál na kolejové lože a kámen s vysokou hodnotou PSV, nejsou součástí téhož trhu ani trhu se „stavebním kamenivem“, protože se používají pro jiné účely a nelze je nahradit ani na straně poptávky ani na straně nabídky (33).

(59)

Sdružení BAA tvrdí, že osvobození od daně, v jejichž případě dospěla Komise v rozhodnutí o zahájení řízení ke kladnému závěru, jsou ve třech případech – u recyklovaného stavebního odpadu, u kameniva vykopaného při stavbě silnic, železnic, budov apod. a u odpadu/vedlejších produktů z průmyslových postupů – selektivní. Sdružení BAA tvrdí, že s ohledem na cíl spočívající v „posunu v poptávce“ je situace těchto tří kategorií materiálů osvobozených od daně totožná jako například situace kaolínu, břidlice a černého uhlí, v jejichž případě Komise vyjádřila v rozhodnutí o zahájení řízení pochybnosti.

(60)

Společnosti Lantoom Quarry tvrdí, že rozhodnutí o zahájení řízení vytvořilo nejistotu a ovlivnilo investice a zaměstnanost.

(61)

Orgány Spojeného království předložily k pochybnostem uvedeným v rozhodnutí o zahájení řízení rozsáhlé připomínky a také dodatečné informace i důvody pro slučitelnost posuzovaných osvobození.

(62)

Komise od orgánů Spojeného království neobdržela žádné připomínky, jež by se netýkaly obsahu rozhodnutí o zahájení řízení jako takového. Pro přehlednost jsou připomínky a informace, které obdržela, popsány v příslušných oddílech tohoto rozhodnutí.

(63)

V přijatém rozhodnutí o zahájení řízení Komise již rozhodla, že nepředloží žádné námitky k osvobozením od daně, vyloučením z její působnosti a úlevám na ní stanoveným v čl. 17 odst. 2 písm. b), čl. 17 odst. 2 písm. c), čl. 17 odst. 2 písm. d) čl. 17 odst. 3 písm. b), čl. 17 odst. 3 písm. c), čl. 17 odst. 3 písm. d), čl. 17 odst. 3 písm. da), čl. 17 odst. 4 písm. d), čl. 17 odst. 4 písm. e), čl. 17 odst. 4 písm. a) (v rozsahu, v němž materiál osvobozený od daně sestává zcela z černého či hnědého uhlí, jílovité břidlice nebo břidlice, které se používají k jiným účelům než jako kamenivo), čl. 17 odst. 4 písm. c) (pokud sestává zcela z hlušiny), čl. 17 odst. 4 písm. f) (s výjimkou jílu), čl. 18 odst. 2 písm. a), čl. 18 odst. 2 písm. b) (v rozsahu, v němž souvisí s materiály, které se nepoužívají jako kamenivo), čl. 18 odst. 2 písm. c), čl. 30 odst. 1 písm. a), čl. 30 odst. 1 písm. b) (v rozsahu, v němž souvisí s postupem osvobozeným od daně ve smyslu čl. 18 odst. 2 písm. b), kterým se získávají materiály, jež se nepoužívají jako kamenivo) a čl. 30 odst. 1 písm. c) finančního zákona z roku 2001 ve znění finančního zákona z roku 2002 a finančního zákona z roku 2007, a to z toho důvodu, že nepředstavují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Komise tedy nebude tyto osvobození od daně, vyloučení z její působnosti a úlevy na ní stanovené finančním zákonem z roku 2001 ve znění finančního zákona z roku 2002 a finančního zákona z roku 2007 v souvislosti s AGL posuzovat a ve svém posouzení se omezí na výše vymezená posuzovaná osvobození.

(64)

Jak bylo zmíněno v 59. bodě odůvodnění výše, tvrdí sdružení BAA, že osvobození recyklovaného stavebního odpadu, kameniva vykopaného v průběhu výstavby silnic, železnic, budov atd. a odpadu nebo vedlejších produktů z průmyslových postupů od daně není v souladu s logikou AGL s ohledem na cíl spočívající v „posunu v poptávce“.

(65)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení došla k závěru, že s ohledem na cíl AGL není situace v případě recyklovaného kameniva srovnatelná jako u kameniva nově vytěženého a že rozdíly mezi recyklovaným a nově vytěženým kamenivem pramení z povahy a logiky AGL. Přestože je postup recyklace méně ekologický než postup těžby kameniva, je jasné, že používání recyklovaného materiálu zamezuje těžbě odpovídajícího množství nového kameniva. Podnícení k používání materiálů, které jsou nevyhnutelným výsledkem určitých činností, k nimž v každém případě dojde, navíc jasně přispívá k omezování tvorby odpadu a zamezuje těžbě odpovídajícího množství nového kameniva.

(66)

Zamezováním další těžbě tak tato tři osvobození od daně pomáhají dosáhnout většího přínosu pro životní prostředí.

(67)

Řada zúčastněných stran v tomto ohledu uvedla, že v některých případech probíhá další vykopávání pouze za účelem získání kameniva k prodeji. V těchto případech se však jedná o jasné zneužití, které je třeba nahlásit a řešit podle vnitrostátních právních předpisů Spojeného království, a nikoliv o věc týkající se práva v oblasti státní podpory.

(68)

Důvody, na nichž se zakládají pochybnosti, které Komise vyjádřila v rozhodnutí o zahájení řízení, pokud jde o odpad/vedlejší produkt mimo jiné z kaolínu, břidlice a černého uhlí, nemají na posouzení tří výše uvedených osvobození vliv: pochybnosti, které Komise vyjádřila, především nepředjímají konečný výsledek formálního vyšetřovacího řízení, a materiály, na něž se dotčená osvobození vztahují, se liší, a proto se liší i příslušné okolnosti.

(69)

Pan Bird poukazuje na to, že se jako kamenivo používá řada materiálů osvobozených od AGL, což dokazuje, že osvobození od AGL napomáhá dosáhnout environmentálního účelu této daně, neboť tyto materiály nově vytěžené kamenivo úspěšně nahrazují.

(70)

Jak bude ukázáno ve 143. bodě odůvodnění níže, vyplývá z údajů předložených Spojeným královstvím, že se počet lomů vyrábějících materiály osvobozené od daně po zavedení AGL ve skutečnosti nezvýšil, ale snížil.

(71)

Jeden lomů, které podle pana Birda vyrábějí pouze břidlicový kámen, a nikoliv střešní břidlici, ve skutečnosti podle vlastních internetových stránek střešní břidlici vyrábí. Pokud jde o druhý z uvedených lomů, zavázaly se orgány Spojeného království prošetřit, jaký materiál se zde vyrábí, a v závislosti na výsledku vyšetřování zahájí prosazování práva podle vnitrostátních právních předpisů.

(72)

Orgány Spojeného království i sdružení BAA tvrdily, že nemají informace o tom, že by staré lomy na kaolín, které již byly vytěženy, byly v nedávné době znovu otevírány. Orgány Spojeného království se nejsou vědomy toho, že by v tomto ohledu bylo uděleno nějaké povolení, a oba producenti kaolínu a ball clay neví nic o tom, že by se takovéto lomy znovu otevíraly.

(73)

Opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud splňuje čtyři podmínky. Zaprvé musí opatření příjemce zvýhodňovat. Zadruhé musí opatření zvýhodňovat určité podniky nebo hospodářské činnosti (být selektivní). Zatřetí musí být opatření financováno státem či ze státních zdrojů. A za čtvrté musí platit, že opatření může mít vliv na obchod mezi členskými státy a může narušit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

(74)

Podle ustálené judikatury je pojem podpory obecnější než pojem dotace, protože zahrnuje nejen taková pozitivní plnění, jako jsou samotné dotace, ale také státní opatření různými způsoby snižující náklady, které obvykle zatěžují rozpočet podniku a které mají tutéž povahu a tytéž účinky jako dotace, aniž by jimi v přísném slova smyslu byly (34).

(75)

Co se týče kritéria selektivity zvýhodnění, je nutné zohlednit, zda v rámci konkrétního právního či daňového režimu může nějaké státní opatření zvýhodnit určité podniky nebo určitá odvětví výroby ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU vůči ostatním podnikům, které se s ohledem na cíl sledovaný uvedeným opatřením nacházejí ve srovnatelné skutkové a právní situaci (35).

(76)

I když však opatření příjemce zvýhodňuje, nesplňuje tuto podmínku selektivity, pokud je lze odůvodnit povahou nebo obecnou systematikou daňového režimu, jehož je součástí (36). Příslušný členský stát tak může prokázat, že opatření vyplývá přímo ze základních nebo řídících principů dotčeného daňového režimu.

(77)

Pro účely posouzení toho, nakolik je povaha zvýhodnění poskytovaného dotčeným opatřením selektivní, je důležité určit, co tvoří referenční rámec, jelikož samotná přítomnost zvýhodnění může být prokázána pouze ve srovnání s tímto referenčním rámcem (37).

(78)

Stručně řečeno lze selektivitu posoudit přístupem sestávajícím ze tří kroků:

(79)

Jak potvrdil Tribunál (38), sestává referenční rámec, z něhož je třeba při stanovení obvyklého zdanění a přítomnosti případných selektivních zvýhodnění vycházet, ze samotné AGL, neboť tato daň zavedla zvláštní daňový režim, který se použije v odvětví kameniva ve Spojeném království. Odůvodnitelnost daňových rozlišení je tedy nutno posuzovat s ohledem na povahu a obecný cíl AGL.

(80)

Komise prozkoumala finanční zákon z roku 2001, který byl se zpětnou platností novelizován finančním zákonem z roku 2002. Vzhledem k tomu, že režim zavedený AGL stále trvá, prozkoumala Komise i osvobození stanovené v čl. 17 odst. 3 písm. da), které byly zavedeno finančním zákonem z roku 2007.

(81)

AGL je daní z kameniva. Ustanovení čl. 16 odst. 1 a 2 finančního zákona z roku 2001 zavádí daň z kameniva podléhajícího dani, které je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona či po něm předmětem obchodního využití.

(82)

AGL byla zavedena dne 1. dubna 2002. Obsah pojmu obchodní využití definuje článek 19. Zákon předpokládá čtyři druhy obchodního využití: a) přesunutí kameniva z místa původu; b) uzavření dodavatelské smlouvy; c) použití pro stavební účely nebo d) smíchání s jiným materiálem či látkou, než je voda.

(83)

Co se týče pojmu kamenivo, potvrdily orgány Spojeného království při řadě příležitostí, že AGL není zamýšlena jako daň na všechny těžené nerosty ani na veškerý kámen, štěrk a písek, ale pouze na kámen, štěrk a písek, které se těží pro účely objemové výplně ve stavebnictví.

(84)

O tom svědčí také přípravné práce k AGL (39). Tyto práce potvrzují, že AGL byla od počátku zamýšlena jako daň z kameniva, a nikoliv z konkrétního těženého nerostu. Uznal to také Tribunál (40).

(85)

Jak se uvádí ve 14. bodě odůvodnění, lze kamenivo popsat jako materiál ve formě zrn nebo částic, který je díky svým fyzikálním a chemicky inertním vlastnostem vhodný k použití ve stavebnictví buď samostatně, nebo s přidáním cementu, vápna nebo živičných materiálů, jako beton, silniční podklad, asfalt nebo odvodňovací vrstvy, nebo se používá jako stavební výplň. Mezi přírodní kamenivo patří písek, kámen a štěrk. Materiál používaný jako kamenivo však může sloužit i k jiným účelům. Řečeno jinak: to, zda je, či není pro účely AGL třeba nějaký materiál považovat za kamenivo, nezávisí na jeho geologickém složení, ale spíše na jeho použití.

(86)

Orgány Spojeného království si při tvorbě právních předpisů k AGL uvědomily, že vymezení působnosti daně na základě použití bude problematické, jelikož se zamýšlené použití produktu může po okamžiku, kdy má podléhat dani, změnit (41). K řešení tohoto problému se orgány Spojeného království rozhodly použít jinou techniku. Namísto použití přesné definice pojmu „kamenivo“ či kritéria obecného zdanění nejprve finanční zákon z roku 2001 této dani podrobuje písek, štěrk a kámen, ale poté zužuje její použitelnost a působnost tím, že zavádí vyloučení z ní, osvobození od ní a úlevy na ní v případě kamene, písku a štěrku, které se používají k určitému účelu či které byly podrobeny určitému postupu.

(87)

Cílem AGL je zajistit, aby se dopad těžby kameniva na životní prostředí (zejména zásahy do biodiverzity a vizuální degradace) více promítl do cen, tak aby daň motivovala k účinnější těžbě a využití kameniva. Dalším jejím cílem je podpořit posun v poptávce od nově vytěženého kameniva směrem k alternativnímu kamenivu, jako je recyklované kamenivo, které vzniká jako vedlejší produkt či odpad z některých těžebních či průmyslových postupů. Posun v poptávce má poté vést k omezení potřeby těžit nové kamenivo, čímž se sníží škody na životním prostředí s touto činností spojené.

(88)

Komise měla v rozhodnutí o zahájení řízení za to, že je nutné stanovit, jaký má daňový režim zavedený AGL cíl, a to nikoliv prostřednictvím pojmů přírodní či primární kamenivo, ale na základě jeho obsahu. Tyto pojmy jsou podrobně popsány v 64. a 65. bodě odůvodnění v rozhodnutí o zahájení řízení.

(89)

Bez ohledu na použitou terminologii orgány Spojeného království rozlišují mezi materiálem, který se (nově) vytěžil k použití jako kamenivo, a různými materiály, které buď nebyly nově vytěženy jako kamenivo, nebo byly nevyhnutelně získány v důsledku jiných činností, jejichž cílem není těžba kameniva, které ale mohou k materiálům vytěženým nově a specificky k použití jako kameniva i tak představovat alternativu.

(90)

Komise s přihlédnutím k vysvětlením poskytnutým orgány Spojeného království, došla v rozhodnutí o zahájení řízení k závěru, že zásadou obvyklého zdanění v případě AGL je zdanění kamene, štěrku a písku, které jsou (nově) vytěženy k použití jako kamenivo a který byly k 1. dubnu 2002 nebo později předmětem obchodního využití ve Spojeném království.

(91)

Pokud jde o cíl AGL, uvedla Komise, že cílem AGL je prostřednictvím internalizace environmentálních nákladů, jež s sebou těžba kameniva nese, zvýšit její účinnost. Dalším jejím cílem je posun v poptávce, a to od cílené těžby kamene, štěrku a písku k použití jako kamenivo ve stavebním odvětví směrem k použití kameniva, které vzniká jako vedlejší produkt nebo odpad z určitých postupů, či recyklovaného kameniva.

(92)

Komise obdržela k zásadě obvyklého zdanění a k cíli AGL od zúčastněných stran rozsáhlé připomínky.

(93)

Sdružení BAA zopakovalo své tvrzení z předchozích vyjádření, že AGL je ze své podstaty nelogická. Sdružení BAA tvrdí, že neexistuje žádná jasná definice kameniva, jež by vysvětlovala působnost AGL. AGL podle něj zdaňuje mnoho materiálů, které do působnosti definice stanovené v rozhodnutí o zahájení řízení nespadají, tedy materiálů, které jsou používány pro jiné účely než jako „objemová výplň ve stavebnictví“ nebo v betonu, silničním podkladu, asfaltu, odvodňovacích vrstvách nebo jako stavební výplň. Sdružení BAA konstatuje, že záhozový kámen používaný v pobřežních zábranách, který podléhá dani, se ve stavebnictví jako objemová výplň nepoužívá a je mnohem větší a těžší než kamenivo, které se používá k výrobě betonu nebo jiné uvedené účely. Kromě toho podléhá neřezaný stavební kámen AGL, i když je používán ke stavbě zdí budov a tradičních britských zídek (jež oddělují pole), a nikoliv k některému z uvedených účelů. Podle sdružení BAA nelze tvrdit, že tyto materiály jsou „kamenivem“ a že střešní břidlice, neřezaný stavební kámen či jíl používaný k výrobě cihel „kamenivem“ není. Všechny tyto materiály představují horninu vytěženou z půdy, ale používají se k různým účelům a nejsou vzájemně zaměnitelné. Kromě toho hypoteticky neexistuje v oblasti ochrany životního prostředí žádný důvod, proč by některé tyto materiály měly být označeny jako „kamenivo“, a jiné nikoli.

(94)

Sdružení BAA považuje osvobození od daně založené na geologické charakteristice materiálu za problematické, neboť geologické pojmy jíl, jílovitá břidlice a břidlice zahrnují z geologického hlediska velmi široké spektrum hornin těžených v lomech, které by nemohly být použity k výrobě břidlicové střešní krytiny ani keramických produktů. Tyto materiály přesto z geologického hlediska splňují podmínky pro osvobození jílu, jílovité břidlice a břidlice od daně. Sdružení BAA předložilo několik vyjádření odborné geoložky Dr. Rachel Hardieové ohledně nevhodné volby geologické terminologie k rozlišení hornin. Osvobození materiálu, který tvoří především některé geologické skupiny, od daně s sebou navíc nese další problémy. Sdružení BAA v tomto ohledu předložilo zprávu, kterou v roce 2003 vypracovala Britská geologická společnost (British Geological Society) pro daňovou správu Spojeného království, která měla daňových úředníkům pomoci uplatňovat u břidlice, jílovité břidlice a jílu osvobození od daně geologicky správně (dále též „zpráva Britské geologické společnosti“). Tato zpráva si klade za cíl definovat jílovitou břidlici, břidlici a jíl z hlediska jejich vlastností a geologického původu tak, aby posloužila jako pomůcka daňové správě Spojeného království. Uvádí se v ní však také, že „východiskem pro původní výběr těchto pojmů pro účely tohoto zákona bylo použití [dotčených nerostů] jakožto hospodářsky využitelných nerostných komodit, a nikoliv jakožto geologických kategorií“. Dále se v ní stanoví, že „jíl, jílovitá břidlice, jílovec a břidlice se ve Spojeném království vyskytují hojně“, přičemž v jílovité břidlici se často vyskytují „vrstvy pískovce“.

(95)

Sdružení BAA tvrdí, že orgány Spojeného království považují jílovitou břidlici a jílovec za synonyma, a že v důsledku toho se celá skupina hornin považuje za osvobozenou od daně. Kromě toho sdružení BAA tvrdí, že definice tří materiálů stanovené ve zprávě Britské geologické společnosti jsou velmi úzké a že by jako jílovitá břidlice, břidlice či jíl mohly být kvalifikovány i jiné materiály. Například břidlice s kliváží požadovanou k výrobě střešní krytiny je poměrně vzácná, a hornina vykazující velmi slabou kliváž, jež by se ke štěpení nehodila, se může vyskytovat v mnohem větším rozsahu, přesto však bude stále klasifikována jako břidlice. Sdružení BAA dále uvádí, přičemž částečně cituje ze zprávy Britské geologické společnosti, že břidlice se těží i pro dekorativní architektonické účely, tj. k výrobě kvádrového kamene, obkladů, dlažby, parapetů, krbů, stolních desek a ozdobných předmětů pro domácnost a zahradu, v jejich případě by kliváž byla méně důležitá než řezání či leštění. Sdružení BAA uvádí příklad břidlicového lomu, který vyrábí břidlici, jež se liší od střešních břidlic a u níž údajně není jasné, zda by vůbec měla být klasifikována jako břidlice.

(96)

Sdružení BAA tvrdí, že podle jeho zkušenosti je zpravidla vyžadováno odborné stanovisko geologa, jenž pro účely AGL určí, která hornina je v lomu přítomna a zda lze při její těžbě uplatnit osvobození od daně.

(97)

Sdružení BAA uvádí, že ačkoliv nemá žádné informace o vývoji výsypek hlušiny břidlice a jílovité břidlice od zavedení AGL, přibylo výsypek vedlejšího produktu tvořeného zdaněným kamenivem. Jako příklad uvádí sdružení BAA tři lomy, kde se nahromadily výsypky vedlejších produktů. Jeden lom musel zajistit odvoz více než 1 milionu tun vedlejších produktů, zatímco jiný musel investovat 2 miliony GBP do nového zařízení pro další zpracování vedlejších produktů, tak aby mohly být prodány.

(98)

Sdružení BAA tvrdí, že když orgány Spojeného království pozastavily platnost osvobození od AGL, které Komise zpochybnila ve svém rozhodnutí o zahájení řízení, zavedly tyto orgány dvě nová osvobození od této daně, a to v případě jílu a jílovité břidlice používané k výrobě keramických stavebních produktů a v případě sádry používané do omítek a sádrokartonu. Sdružení BAA se domnívá, že tyto materiály nelze považovat za materiály, v jejichž případě je s ohledem na environmentální logiku AGL situace odlišná od situace materiálů podléhajících této dani. Sdružení BAA tvrdí, že u těchto materiálů je situace totožná jako v případě kamene, písku a štěrku, neboť byly vytěženy pro stavební účely. Tato dodatečná osvobození představují podle názoru sdružení BAA státní podporu, kterou Komise nemůže shledat za slučitelnou, jelikož příslušné podmínky nejsou splněny.

(99)

Sdružení BAA tvrdí, že těžbu jílu a jílovité břidlice k výrobě keramických stavebních produktů lze omezit využíváním betonových stavebních produktů, které je možné vyrábět z odpadních/vedlejších produktů, jež v lomu vznikají (a jež bývají často zdaněny).

(100)

Podle sdružení BAA není skutečnost, že jíl prochází při výrobě cihel a jiných keramických produktů používaných ve stavebnictví chemickou změnou, podstatná, neboť to z hlediska životního prostředí není relevantní.

(101)

Společnost Cloburn Quarry uvádí, že těží žulu a drobu. Droba se používá k výrobě protismykového kameniva s hodnotou PSV vyšší než 70. Vzhledem k tomu, že vedlejší produkty z tohoto materiálu nijak osvobozeny nejsou, dochází k hromadění prachu z tohoto materiálu, který začne časem působit velké problémy.

(102)

Společnost Cloburn Quarry uvádí, že objem prodeje v lomu, který provozuje, v poslední době klesá, přičemž se z 1,3 milionů tun v roce 2007/2008 dostal na úroveň 0,5 mil.ionů tun. Údajně to není ani tak důsledek recese, jako spíše prodeje materiálu osvobozeného od daně ze strany lomů, které se společností Cloburn Quarry soutěží.

(103)

Podle společnosti Cloburn Quarry snižuje AGL šance jejího lomu, který soutěží s kamenivem z dovozu, neboť produkty, které v něm vznikají jako vedlejší produkty, se jinde prodávají bez zdanění, a externě také v lomech, jež nemusí takovouto daň platit.

(104)

Společnost Cloburn Quarry tvrdí, že AGL má za následek pokles trhu, tj. nízkou cenu kameniva, přičemž lomy osvobozené od daně své materiály mohou přepravovat na větší vzdálenosti.

(105)

Společnost Cloburn Quarry tvrdí, že v roce 2013 kvůli osvobození některých lomů od daně prodala o 50 000 tun kameniva méně. Zvláštní problém pak představují ložiska jílovité břidlice, jež se využívají na velké stavby, hlavně podél koridoru Glasgow–Edinburgh. Na stavbu silnic byl použit přibližně 1 milion tun jílovité břidlice. Ovlivnilo to hospodářskou soutěž, protože ostatní lomy nemohly prodávat své vedlejší produkty nízké hodnoty. Kromě toho soutěží jasně červené kamenivo z jejího lomu s červenofialovou dekorativní břidlici, která je od daně osvobozena.

(106)

Společnost Cloburn Quarry tvrdí, že čelí konkurenci lomů, které zřejmě mají prospěch z osvobození od AGL, a že s nimi v nabídkových řízeních na projekty prohrává. Tvrdí, že přišla o jednu ze zakázek, která byla udělena jinému lomu, jenž získal územní souhlas k těžbě ložiska jílovité břidlice osvobozené od daně k použití jako kamenivo. Podle společnosti Cloburn Quarry se zde jednalo nejméně 800 000 tun jílovité břidlice, jež mohly být v rámci termínového obchodu dále prodány hlavnímu dodavateli.

(107)

Společnost Cloburn Quarry rovněž předložila řadu obecných připomínek týkajících se nedostatečné environmentální působnosti AGL.

(108)

Společnost Blinkbonny Quarry tvrdí, že čelí konkurenci jiného lomu, který možná prodává materiál osvobozený od daně jako součást hotových betonových směsí, a který tudíž může nabízet nižší ceny. Domnívá se, že při absenci osvobození od daně by konkurenční lom nebyl otevřen a nebyl by schopen na trhu soutěžit. Společnost Blinkbonny Quarry tvrdí, že osvobození od daně tomuto soutěžiteli umožňuje přepravovat svůj materiál na delší vzdálenosti, což způsobuje škody na životním prostředí.

(109)

Společnost Blinkbonny Quarry předložila k rozhodnutí o zahájení řízení řadu připomínek. Tvrdí, že dotčené opatření zvýhodňuje subjekty osvobozené od daně, neboť jim umožňuje produkty volně prodávat, aniž by jim vznikaly stejné náklady jako subjektům, které tohoto zvýhodnění nepožívají.

(110)

Společnost Blinkbonny Quarry se domnívá, že AGL nenaplňuje svůj environmentální cíl, neboť jejím důsledkem je vytvoření levnějšího materiálu, který se přepravuje na delší vzdálenosti, což podněcuje těžbu kameniva osvobozeného od daně za účelem výroby levnějších materiálů, jež nejsou vedlejšími produkty ani odpadem. Kromě toho společnost Blinkbonny Quarry tvrdí, že se břidlice a jílovitá břidlice osvobozené od daně prodávají jako kamenivo ke stavebním účelům, a v důsledku osvobození od daně se tudíž k použití jako kamenivo těží více břidlice a jílovité břidlice.

(111)

Společnost Kinegar Quarries tvrdí, že kamenivo nižší jakosti vyrábějí všechny lomy. Podle jejího názoru nesejde na tom, zda je produktem břidlice, která se vyváží do celého světa, nebo běžné kamenivo používané do vzdálenosti 15 mil (24 km) od lomu. Společnost Kinegar Quarries tvrdí, že kamenivo je sekundárním produktem, a tudíž jej lze používat různými způsoby a jeho cena byla vždy nízká. Dále se domnívá, že náklady na kamenivo jsou nízké, neboť se jedná o vedlejší produkt z výroby produktu vyšší jakosti, a v zájmu udržení stavu zásob v rovnováze se bude jeho cena stanovovat na základě nabídky a poptávky. Společnost Kinegar Quarries nicméně tvrdí, že kamenivo bylo až do zavedení AGL vždy zdrojem určitých výnosů. Po zavedení AGL musí sekundární kamenivo soutěžit s kamenivem osvobozeným od daně, přičemž za určitých okolností to možné není. Výroba sekundárního kameniva nicméně neklesla, neboť existuje poptávka po příslušném kvalitnějším produktu. Jen nemůže být prodáváno ve stejném rozsahu. Údajně to vede ke zvyšování stavu zásob sekundárního kameniva. Kromě toho společnost Kinegar Quarries tvrdí, že vzhledem k dodatečné přepravě kameniva nevznikají pro životní prostředí žádné přínosy.

(112)

Společnost Kinegar Quarries konstatuje, že vláda Spojeného království se snažila zajistit, aby výrobci jiných materiálů než kameniva mohli prodávat své vedlejší produkty jako kamenivo osvobozené od daně, tak aby se minimalizovaly jejich zásoby vedlejších produktů. Společnost Kinegar Quarries se domnívá, že tohoto cíle bylo dosaženo tím, že se v případě výrobců jiných materiálů než kameniva (a stále většího počtu výrobců kameniva) od daně osvobodily produkty, které by ve skutečnosti měly být považovány za kamenivo, protože jsou prodávány k témuž účelu jako materiál od výrobců kameniva. Důsledkem ovšem bylo, že se zásoby vedlejších produktů již nehromadí u výrobců jiných materiálů než kameniva, ale u výrobců kameniva, kteří odvádějí daň.

(113)

Společnost Kinegar Quarries uvádí, že po zavedení AGL klesl její prodej sekundárního kameniva z více než 50 000 tun v roce 2007 na 9 000 tun v roce 2013, což nelze přičíst výhradně hospodářské recesi. Tvrdí, že již není schopna soutěžit s osvobozeným kamenivem, neboť její cena je o 1,5 až 2,0 GBP vyšší než cena jejích soutěžitelů.

(114)

Společnost Torrington Stone uvádí, že kdyby její dva lomy neměly téhož vlastníka, nebyly by dnes v důsledku zavedení AGL životaschopné. Tvrdí, že klienti o nákupu rozhodují na základě popisu materiálů, například pokud jde o kvalitu a rozměry, nikoli na základě jejich geologických vlastností. Klientům není známo, zda materiál podléhá zdanění, či nikoli.

(115)

Jeden z lomů této společnosti vyrábí především jílovitou břidlici a vedlejší produkty z jílovce, zatímco v druhém se vyrábí zejména hrubozrnný pískovec, jehož hlušinu tvoří břidlice. Veškerý tento materiál se prodává jako kamenivo. Jílovec jakožto vedlejší materiál nelze prodávat se ziskem, a končí tudíž na výsypkách.

(116)

Sdružení Mineral Products Association tvrdí, že to, že někteří provozovatelé mohou těžit materiály osvobozené od daně, jako je jílovitá břidlice a břidlice, a dodávat je na trhy s kamenivem, je v rozporu s původními zásadami koncepce AGL. Toto sdružení se domnívá, že těžené materiály, které jsou používány jako kamenivo, by měly podléhat AGL a že osvobození od této daně je třeba omezit na jiné použití těchto materiálů než jako kamenivo.

(117)

Sdružení Mineral Products Association uvádí, že materiály, které vznikají při jednotlivých procesech spalování nebo tavení a zušlechťování kovů, jsou skutečnými vedlejšími produkty z těchto postupů a měly by být od daně osvobozeny, neboť splňují základní cíl AGL spočívající v podpoře používání recyklovaného materiálu a účinného využívání zdrojů. Osvobození jílovité břidlice, břidlice a jiných těžených materiálů naopak vede k narušení místního trhu, neboť v jeho důsledku dochází k nahrazování materiálů podléhajících dani materiály dani nepodléhajícími.

(118)

Sdružení BAA tvrdí, že environmentální cíl AGL spočívá v posunu v poptávce směrem k odpadnímu materiálu/vedlejším produktům, a nikoliv v uplatňování zásady „znečišťovatel platí“, jak Komise údajně konstatuje v rozhodnutí o zahájení řízení. Kdyby byl údajný hlavní cíl, tedy zásada „znečišťovatel platí“, skutečně naplňován, jednalo by se o selektivní přístup k materiálům (k „odvětví kameniva“, ale nikoli k ostatním činnostem souvisejícím s těžbou surovin), a tedy nevyhnutelně o státní podporu. Environmentální cíl AGL má spíše podporovat používání kameniva, které je vedlejším produktem odpadu vznikajícího při některých postupech nebo recyklovaného kameniva, čímž se omezí používání kameniva těženého (logika posunu v poptávce).

(119)

Sdružení BAA tvrdí, že účinek zamýšleného cíle spočívajícího v „přesunu v poptávce“ u této daně by v praxi znamenal, že by se AGL omezovala na kámen, písek nebo štěrk používané jako objemová výplň pro stavební účely a že s ohledem na tento cíl by měly od této daně být osvobozeny pouze vedlejší produkty či odpad, které by mohly těžené suroviny nahradit. Sdružení BAA nicméně zdůrazňuje, že toto omezení není řídicím principem AGL, která zdanění materiálů, které nemohou být nahrazeny, umožňuje.

(120)

Sdružení BAA je toho názoru, že i kdyby byla posuzovaná osvobození od daně zrušena, oblast působnosti AGL by neodpovídala environmentální logice této daně, tj. cíli spočívajícímu v „přesunu v poptávce“. Podle sdružení BAA by zrušení osvobození vedlejších produktů/odpadních materiálů vedlo k tomu, že by se soulad AGL s environmentálním cílem této daně zmenšil. Na druhou stranu toto sdružení tvrdí, že zrušení osvobození od daně u materiálu těženého k „použití jako kamenivo“, například u břidlice a jílovité břidlice, by v souladu s environmentálním cílem AGL bylo.

(121)

Sdružení BAA má za to, že skutečnost, že působnost AGL neodpovídá environmentálnímu cíli této daně spočívajícímu v „posunu v poptávce“, lze podpořit také tím, že dani podléhají vedlejší produkty/odpad z vápence nebo řezaného stavebního kamene a materiály, jako je materiál na kolejové lože a kámen s vysokou hodnotou PSV, jež nelze nahradit.

(122)

Sdružení BAA zastává názor, že působnost AGL je environmentální logice této daně příliš vzdálena. Z jeho pohledu je to způsobeno skutečností, že některé materiály, které nepodléhají dani, by mohly být nahrazeny vedlejším produktem nebo odpadním materiálem. Jako příklad uvádí sdružení BAA jíl používaný k výrobě cihel a ball clay k výrobě tašek či dlaždic.

(123)

Sdružení BAA předložilo výtisk příručky Cornish Building Stone and Slate Guide 2007 (Cornwallskou příručku ke stavebnímu kameni a břidlici, rok 2007) a konstatovalo, že v uvedené publikaci o sobě několik žulových a břidlicových lomů tvrdí, že vyrábějí obdobné typy produktů a stavebního kamene. Podle sdružení BAA z příručky vyplývá, že osvobození od AGL není v souladu s logikou této daně, tj. s cílem dosáhnout posunu v poptávce od materiálů, které jsou těženy k použití jako kamenivo, směrem k odpadu, který lze jako kamenivo používat.

(124)

Podle sdružení BAA jsou k dispozici důkazy, že osvobození vedlejších produktů/odpadu z kaolínových lomů od daně podněcuje těžbu většího množství materiálu, než je zapotřebí, a to jen proto, aby mohla být využíváno u údajných vedlejších produktů, tj. například vysoce kvalitní žuly (42). Sdružení BAA dále tvrdí, že existují také důkazy o tom, že někteří provozovatelé kaolínových lomů soustředí své úsilí spíše na těžbu těchto údajných vedlejších produktů než na vlastní kaolín (43). Sdružení BAA se odvolává na e-mail od jednoho provozovatele lomu, který uvádí (44), že od zavedení AGL je pro něj velmi obtížné soutěžit s kamenivem pocházejícím z kaolínových lomů, neboť kamenivo, které vyrábějí, je levnější, a tudíž na trhu dominuje. Podle e-mailu tvoří kamenivo prodávané kaolínovými lomy kámen vyšší jakosti, a nikoli sekundární či vedlejší produkt. Výroba příslušného provozovatele lomu se snížila na polovinu, přičemž zisku nedosáhl již více než 9 let. Odpadní materiály z jeho lomu prodávat nelze.

(125)

Sdružení BAA tvrdí, že způsob uplatňování AGL v souvislosti s těžbou vápence je problematický. Těžba vápence jako taková nepodléhá dani, daněn je však odpad nebo vedlejší produkty z ní. AGL se navíc vztahuje i na jemný štěrk, vedlejší produkty nebo odpad z některých lomů, které lze použít při výrobě betonových stavebních bloků, kterými by bylo možno nahradit cihly vyráběné z nezdaněného jílu.

(126)

Sdružení QPANI uvádí, že zastupuje přibližně 95 % společností, které stavebnímu odvětví v Severním Irsku dodávají produkty lomů. Sdružení QPANI je toho názoru, že AGL byla od počátku chybně koncipovaná, neboť materiály měly být daněny na základě svého použití, nikoli svých geologických vlastností.

(127)

Sdružení QPANI se domnívá, že jílovitá břidlice a břidlice by od daně z kameniva v případě, že se používají pro jiné účely než jako kamenivo, osvobozeny být neměly. Břidlice a jílovitá břidlice jsou na stavebním trhu ve Spojeném království používány jako kamenivo a mohou mít významný lokální dopad na místních trzích s kamenivem, kam se dodávají. Platí to především pro Severní Irsko. Zdrojem břidlice a jílovité břidlice k použití jako kamenivo sice mohou být materiály, které jsou skutečně vedlejšími produkty z těžby látek určených k jiným účelům než k použití jako kamenivo (např. z těžby břidlice k výrobě střešní břidlice), i tyto materiály se však těží primárně za účelem zásobování trhů s kamenivem.

(128)

Sdružení QPANI dále zpochybňuje osvobození od daně v případě materiálů, které sestávají „převážně“ z černého či hnědého uhlí, břidlice nebo jílovité břidlice. Podle sdružení QPANI by bylo jednodušší a důslednější, kdyby se zkrátka rozlišovaly materiály používané jako kamenivo a materiály používané pro účely jiné. AGL by se měla vztahovat na materiály používané jako kamenivo, nikoli však na materiály používané pro účely jiné.

(129)

Sdružení QPANI tvrdí, že AGL vede ke škodám na životním prostředí, neboť materiály osvobozené od daně je možné převážet na větší vzdálenosti.

(130)

Sdružení konstatuje, že v Severním Irsku jsou k dispozici stovky tisíc tun jílovité břidlice dovezené z Donegalu v Irsku. Jílovitá břidlice z Irska se prodává na stavebním trhu v celém Severním Irsku. Na stavbách podél hranice s Irskem se používá kamenivo z Irska osvobozené od daně a klasifikované jako jílovitá břidlice.

(131)

Sdružení QPANI dále poukazuje na kámen, jenž se v popise vydává za jílovitou břidlici, a který je tudíž od daně osvobozen neoprávněně.

(132)

Orgány Spojeného království trvají na svém postoji, že posuzované osvobození od daně a úlevy na ní nepředstavují státní podporu. Zejména tvrdí, že rozlišování materiálů je u daně odůvodněno povahou nebo obecnou systematikou daňového režimu, a proto nenaplňuje podmínku selektivity.

(133)

Orgány Spojeného království uznávají popis kameniva uvedený v 8. bodě odůvodnění v rozhodnutí o zahájení řízení. Kromě toho souhlasí s logikou AGL popsanou v 67. bodě odůvodnění v rozhodnutí o zahájení řízení.

(134)

Orgány Spojeného království uvádějí, že Tribunál v bodě 55 svého rozsudku ze dne 7. března 2012 konstatoval, že „zásada obvyklého zdanění, která je základem daně z kameniva, vychází pouze z pojmu obchodního využití materiálu podléhajícího dani jakožto ‚kameniva‘ ve Spojeném království“. Orgány Spojeného království tvrdí, že jelikož se AGL nemá vztahovat na kámen, písek ani štěrk využívané v průmyslových či zemědělských postupech, lze daň zaplacenou z materiálů používaných k těmto jiným účelům než jako kamenivo získat zpět formou úlevy na dani. Na základě téže logiky kámen, písek a štěrk, které se těží, ale obchodně nevyužívají (v souladu s definicí tohoto pojmu v právních předpisech), do oblasti působnosti této daně nespadá.

(135)

Spojené království citací rozsudku Tribunálu objasnilo, že cíl AGL: „spočívá především v podpoře využívání kameniva, které je vedlejším produktem nebo odpadem z některých postupů (kamenivo nazývané také ‚sekundární‘), nebo recyklovaného kameniva ve stavebnictví, aby se tak snížilo využívání kameniva vytěženého v lomech (kamenivo nazývané také ‚primární‘), které je neobnovitelným přírodním zdrojem, a omezily se tak zásahy do životního prostředí, které jsou spojeny s tímto těžebním postupem (dále jen ‚cíl spočívající ve změně poptávky‘ nebo ‚environmentální cíl AGL‘).“

(136)

Orgány Spojeného království se domnívají, že cíl daně byl v hodnocení dopadů regulace jasně stanoven již od počátku: „Hlavním cílem možnosti, kterou vláda zvolila, je snížení environmentálních nákladů těžby v lomech, které obecněji vznikají fyzickým osobám i podnikům ve společnosti, a podpora recyklace.“

(137)

Orgány Spojeného království tvrdí, že AGL má svého environmentálního cíle dosáhnout dvěma odlišnými, avšak vzájemně propojenými způsoby. Zaprvé přispívá zavedení daně k internalizaci některých škod způsobených těžbou a přepravou kameniva. Daň tedy vede k poklesu poptávky po nově těženém kamenivu, neboť se zvyšují náklady. Zadruhé se v případě odpadu a recyklovaných materiálů zavádí osvobození od daně a úlevy na ní s cílem podpořit posun v poptávce od nově těženého kameniva směrem k těmto materiálům a současně neodrazovat od výroby jiného materiálu, než je kamenivo. AGL byla k dosažení svého environmentálního cíle koncipována tak, aby zajistila, že budou k dispozici ekonomicky atraktivní alternativy k nově těženému kamenivu podléhajícímu dani.

(138)

Orgány Spojeného království tvrdí, že prostřednictvím osvobození zamýšlí AGL podpořit používání recyklovaného materiálu nebo vedlejších produktů (které vznikají při postupu, jehož cílem není výroba kameniva) tak, aby se snížila poptávka po přírodním kamenivu, a tím omezilo poškozování životního prostředí v souvislosti s těžbou kameniva. Odchylky od působnosti daně mohou spadat do dvou kategorií: recyklované kamenivo a nevyhnutelně vznikající odpadní vedlejší produkty. Odpadní vedlejší produkty lze definovat jako materiál, který se ve Spojeném království obchodně využívá a používá jako stavební kamenivo, ale který nevyhnutelně vzniká jako důsledek postupu, jehož cílem není výroba kameniva. Tyto produkty se pak zase dělí do dvou kategorií: a) materiály, které nevyhnutelně vznikají při těžbě surovin, které nejsou kamenivem; nebo b) materiály, které nevyhnutelně vznikají při výkopových pracích či bagrování, jejichž cílem není těžba materiálu k obchodnímu využití.

(139)

Orgány Spojeného království se domnívají, že skutková situace v případě materiálů, které se těží k obchodnímu využití jako kamenivo nebo které vznikají jako vedlejší produkty postupu, jehož cílem je výroba kameniva k obchodnímu využití, je odlišná než u materiálů osvobozených od daně.

(140)

Orgány Spojeného království rovněž tvrdí, že v souladu s výše uvedenými odchylkami rozlišují osvobození od daně mezi materiály, které vznikají jako vedlejší produkt při těžbě surovin, jež nejsou kamenivem a které jsou od daně osvobozeny, a odpadními materiály (například odpadem z vápence), jež vznikají jako vedlejší produkt při těžbě kameniva a které dani stále podléhají. Toto rozlišení podle jejich názoru vyplývá z cíle odrazovat od těžby vápence k použití jako kamenivo a současně neodrazovat od výroby jiného materiálu, než je kamenivo. AGL odrazuje od těžby kameniva z přírodního kamene a zároveň podporuje používání alternativních zdrojů kameniva.

(141)

Orgány Spojeného království uvádějí, že osvobození od daně mají z hlediska dosažení environmentálního cíle AGL zásadní význam, neboť omezují škody způsobené novu těžbou. Konstatují, že posun v poptávce směrem od nové těžby zajišťuje právě cenový rozdíl mezi materiály osvobozenými od daně a materiály podléhajícími dani. Osvobození jsou v souladu s environmentálním cílem AGL, pouze pokud používání materiálů osvobozených od daně v konečném důsledku snižuje poptávku po těžbě nového kameniva a omezuje související poškozování životního prostředí.

(142)

Orgány Spojeného království tvrdí, že je k dispozici mnoho příkladů materiálů osvobozených od daně, které nahrazují kamenivo prvotřídní kvality. Například výstavba olympijského parku pro olympijské hry v roce 2012 si vyžádala více než jeden milion tun kameniva jako výplňového materiálu. Místo prvotřídního kameniva, jako je nově vytěžený vápenec či žula, byly použity vedlejší produkty vznikající při výrobě kaolínu v hrabství Cornwall spolu s recyklovaným kamenivem. Břidlicový odpad z břidlicového lomu […] (*1) byl použit v […] jako lože pod potrubí. Tato drcená břidlice byla použita místo jiných druhů kameniva z drceného kamene. Vedlejší produkty břidlice z téhož lomu byly místo kameniva prvotřídní kvality rovněž použity i při výstavbě […].

(143)

Orgány Spojeného království dokládají, že počet lomů osvobozených od daně se po zavedení AGL nezvýšil, jak vyplývá z tabulky uvedené níže, která obsahuje údaje o počtu lomů, jež byly v konkrétním roce v provozu:

(144)

V roce 2009 tvořil 59,4 % primárního kameniva prodaného ve Spojeném království drcený kámen. Zbytek připadal na písek a štěrk. Zdaleka nejdůležitějším zdrojem kameniva z drceného kamene byl vápenec, který představoval 66 % celkového objemu, následovaly vyvřelé horniny, jako je žula (24 %), a pískovec (9 %). Vápenec, vyvřelé horniny a pískovec lze využívat i jinak, například jako stavební kámen nebo, v případě vápence, jako průmyslové vápno.

(145)

V roce 2012 se tuna kameniva z vápence prodávala za 7,16 GBP až 11,70 GBP. Tuna žuly se prodávala za cenu 6,12 GBP až 12,82 GBP. Tuna kameniva z břidlice se prodávala za 2 GBP až 8 GBP.

(146)

Co se týče dekorativního kameniva, předložily orgány Spojeného království společně se sdružením BAA informace v tom smyslu, že se jedná o netypické použití materiálu jako kamenivo. Pro účely krajinné architektury se takovéto kamenivo používá v malých množstvích a je vybíráno na základě svých vizuálních vlastností, jako je například barva a tvar, přičemž stavební vlastnosti, jako je například pevnost, hrají na rozdíl od jiných použití kameniva menší roli. Vzhledem k malým množstvím materiálu potřebným pro uvedené účely se dekorativní kamenivo ve Spojeném království na poptávce na trhu kameniva podílí jen málo.

(147)

Komise již ve svém rozhodnutí o zahájení řízení dospěla k závěru, že zásadu obvyklého zdanění AGL lze shrnout jako zdanění kamene, štěrku a písku, které jsou nově/cíleně těženy k použití jako kamenivo a staly se předmětem obchodního využití ve Spojeném království dne 1. dubna 2002 nebo později.

(148)

Nad rámec výše uvedených připomínek orgánů Spojeného království k zásadě zdanění, z níž AGL vychází, konstatuje Komise následující.

(149)

Některé třetí strany se vyjádřily v tom smyslu, že se v rámci AGL se všemi materiály nezachází jednotně, protože vedlejší produkty z jiných materiálů osvobozených od daně (kámen používaný k výrobě kamenů s jedním nebo více plochými povrchy (dále též „řezaný kámen“), vápenec, kámen s vysokou hodnotou PSV, záhozový kámen používaný při stavbě pobřežních zábran, kámen na zdivo a vedlejší produkty/odpad z těžby primárního vysoce kvalitního kameniva) od daně osvobozeny nejsou. Právní i skutková situace by v jejich případě údajně byla totožná jako u vedlejších produktů jiných materiálů, než je kamenivo, jež jsou v současnosti od daně osvobozeny, nebo u zdaněných materiálů se specifickým použitím.

(150)

Sama Komise nadnesla v rozhodnutí o zahájení řízení otázku, proč se v případě vedlejších produktů ball clay, kaolínu, černého a hnědého uhlí, jílovité břidlice a břidlice od daně osvobození považují za odůvodněná, ale v případě vedlejších produktů vápence určených k použití v zemědělství a v případě řezaného kamene nikoliv.

(151)

V návaznosti na rozsáhlé informace, které obdržela od třetích stran a orgánů Spojeného království, konstatuje Komise, že odpad či vedlejší produkty vznikající při těžbě řezaného kamene a při těžbě vápence jsou tvořeny týmž druhem horniny jako řezaný kámen či vápenec: i) je pravděpodobné, že odpad z těžby vápence používaného k výrobě vápna obsahuje i vápenec a ii) je pravděpodobné, že odpad z těžby kamene k výrobě řezaného kamene sestává převážně z odštěpků z téhož druhu horniny, která se řeže.

(152)

Pokud jde o osvobození od AGL, rozlišují se odpadní materiály, které vznikají jako vedlejší produkt materiálu těženého pro jiné účely než k použití jako kamenivo (například odpad z těžby kaolínu, ball clay, černého a hnědého uhlí a břidlice) a které jsou osvobozeny od daně, a odpadní materiály, jež jsou vedlejším produktem materiálů, které se k použití jako kamenivo těží cíleně (například odpad z vápence) a které stále podléhají dani.

(153)

Toto daňové rozlišení je dáno cílem odrazovat od nové těžby vápence, žuly, pískovce atd. k použití jako kamenivo, aniž by byla dotčena výroba jiného materiálu, než je kamenivo.

(154)

Podle orgánů Spojeného království se k použití jako kamenivo těží nejčastěji vápenec, pískovec a žula. Osvobození vedlejších produktů řezaného kamene nebo vápence používaného k výrobě vápna od AGL by ve skutečnosti úroveň jejich nové těžby přinejmenším zachovalo, a možná dokonce ještě zvýšilo.

(155)

K získání řezaného kamene a vápna z hlavních těžených materiálů navíc není třeba vynaložit žádné dodatečné náklady (na zpracování). Zcela jiná je situace v případě těžby ball clay či kaolínu, u kterých jsou náklady na oddělení od odpadu velmi vysoké.

(156)

Orgány Spojeného království vysvětlily, že jak kámen, který má být nařezán, tak vápenec používaný k výrobě vápna se k použití jako kamenivo těží cíleně. Jejich vedlejší produkty a odpad nadto mohou být prodávány samostatně, a to i bez hlavního materiálu, neboť z hlediska použití jako kamenivo představují kvalitní materiál. Jako důkaz předložily orgány Spojeného království informace o cenách, z nichž vyplývá, že ceny vápence a řezaného kamene nejsou ve většině případů o mnoho vyšší než ceny vedlejších produktů z výroby těchto materiálů. Tuna vápence používaného k výrobě vápna stojí přibližně 12,50 GBP až 19,50 GBP, zatímco cena jeho vedlejšího produktu činí 7,16 GBP až 11,70 GBP za tunu. Tuna vyvřelých hornin (včetně žuly), které se k výrobě řezaného kamene rovněž používají, stojí přibližně 5,51 GBP až 12,91 GBP, zatímco jejich vedlejší produkt se prodává za cenu okolo 6,12 GBP až 12,82 GBP za tunu. Znamenalo by to, že i pokud po vysoce kvalitním specializovaném produktu nebude existovat poptávka, bude lom stále pokračovat v jeho nové těžbě, neboť je ekonomicky racionální prodávat nově vytěžený produkt a jeho vedlejší produkt k použití jako kamenivo. Nelze tak vyloučit, že osvobození vedlejších produktů od daně by podnítilo další novou těžbu v lomech, a tím ohrozilo environmentální logiku AGL.

(157)

Kromě toho neexistuje žádný objektivní způsob, jak rozlišit mezi vápencem jakožto vedlejším produktem vznikajícím při výrobě zemědělského vápna a vápencem, těženým specificky k použití jako kamenivo. Totéž platí i pro žulu a pískovec a vedlejší produkty řezaného kamene. Tyto nově vytěžené materiály a jejich vedlejší produkty jsou tudíž zaměnitelné, a provozovatel lomu se proto na základě poptávky může rozhodnout, že bude jak hlavní materiál, tak jeho vedlejší produkty prodávat k použití jako kamenivo.

(158)

Na základě úvah uvedených ve 151. až 157. bodě odůvodnění výše konstatuje Komise, že skutková a právní situace v případě vedlejších produktů vznikajících při těžbě vápence a řezaného kamene není odlišná od situace produktů těžených nově. Případné osvobození hlušiny vznikající při těžbě vápence/kamene používaného k výrobě řezaného kamene nebo pro jiné účely než jako kamenivo by navíc pouze podpořilo další těžbu nového kamene a vápence, a nepřispělo by k posunu v poptávce.

(159)

V případě výroby kamene s vysokou hodnotou PSV, záhozového kamene, kamene na zdivo a primárního vysoce kvalitního kameniva se skutečně jedná buď o specializovaná použití dotčeného materiálu, nebo o použití, při nichž tento materiál nelze nahradit recyklovaným kamenivem či odpadem z materiálů, které dani nepodléhají.

(160)

Kámen s vysokou hodnotou PSV, záhozový kámen, kámen na zdivo a primární vysoce kvalitní kamenivo na jedné a jejich vedlejší produkty na druhé straně však v tomto případě vždy sestávají z jedné a téže horniny. Například záhozový kámen sestává z téže horniny jako menší kamenivo tvořené odštěpky, jež jsou vedlejšími produkty jeho výroby.

(161)

Tyto druhy kamene lze obecně používat jako kamenivo a provozovatelé lomů se v závislosti na poptávce mohou rozhodnout, jakým způsobem budou dotčený kámen prodávat nebo využívat.

(162)

Pokud jde o vedlejší produkty z výroby řezaného kamene a vápna, nemůže Komise z důvodů uvedených ve 151. až 157. bodě odůvodnění výše vyloučit, že osvobození kamene s vysokou hodnotou PSV, záhozového kamene, kamene na zdivo a primárního vysoce kvalitního kameniva a vedlejších produktů/odpadu z nich od daně by podpořilo těžbu těchto materiálů k použití jako kamenivo.

(163)

Pokud jde o skutečnost, že několik zúčastněných stran zpochybnilo logiku AGL s tím, že kámen s vysokou hodnotou PSV a záhozový kámen podléhají dani, zatímco jíl používaný v protipovodňových zábranách či materiály používané k jiným speciálním účelům zdaněny nejsou, předložily orgány Spojeného království společně se sdružením BAA informace v tom smyslu, že se hodnotou PSV měří odolnost kameniva proti ohlazení a kamenivo s vysokou hodnotou PSV se používá v živičné směsi, která se pokládá na povrch komunikací a činí jej vysoce protiskluzovým. Kameniva s nejvyšší hodnotou PSV se používají na takových místech, jako jsou zatáčky či brzdné zóny, přičemž se v jejich specifikaci uvádí hodnota PSV (odolnost proti ohladitelnosti) a hodnota odolnosti proti abrazi (AAV). Tyto vlastnosti jsou dány konkrétním místem, z něhož se hornina získává, a výrobní postup je zvýrazňuje. Dotčené materiály jsou stále kamenivem a toto použití se pro účely AGL klasifikuje jako použití jako kamenivo.

(164)

Záhozový kámen se používá k ochraně pobřeží Spojeného království před erozí. Požadavky na jeho specifikaci se odvíjejí od konkrétní náročnosti mořského prostředí. Mezi specifikované vlastnosti patří hustota a odolnost vůči abrazi. Pro účely AGL se toto použití klasifikuje jako použití jako kamenivo, neboť se materiál využívá pro svou pevnost a jako objemová výplň.

(165)

Skutečnost, zda je pro určitý účel materiál zaměnitelný, či nikoli, se navíc nijak nedotýká logiky AGL ani osvobození jiných materiálů od ní. Komise konstatuje, že se v tomto případě AGL vztahuje na celou řadu různých účelů, přičemž materiály k nim používané nelze vzájemně zaměňovat. Pokud však lze tyto materiály používat jako kamenivo, a také tak hojně používány jsou a jejich použití pro tento účel je ekonomicky racionální, ohrozilo by osvobození byť jen některých jejich použití od daně naplňování cíle AGL.

(166)

Řada zúčastněných stran poukazuje na skutečnost, že kamenivo osvobozené od daně nahrazuje sekundární kamenivo, a nikoli produkty vyšší jakosti. Komise k tomu zaprvé uvádí, že to nijak nezpochybňuje skutečnost, že AGL naplňuje svůj environmentální cíl, a to proto, že materiály osvobozené od daně, které jako vedlejší produkty materiálu těženého pro jiné účely než k použití jako kamenivo vznikají nevyhnutelně, nahrazují kamenivo těžené nově. Není tak podstatné, zda nahrazují kamenivo vyšší či nižší jakosti, pokud objem nové těžby klesá. Komise dále konstatuje, že materiály osvobozené od daně by, jak popisují orgány Spojeného království ve 142. bodě odůvodnění, někdy dokonce mohly nahrazovat kamenivo jakosti vyšší.

(167)

Komise bere na vědomí, že provádění AGL a uplatňování osvobození od této daně na základě geologických vlastností materiálů s sebou nese obtíže. Komise však rovněž konstatuje, že vycházet při osvobození od daně z použití materiálů by bylo obtížnější, neboť by to mohlo vést k problémům při jejím prosazování a mohl by tak vzniknout prostor k jejímu zneužívání. Navíc se zdá, že orgány Spojeného království obdržely na podporu provádění AGL zprávu Britské geologické společnosti a že dodržují definice a testy materiálu, které v ní jsou obsaženy. Sdružení BAA samo připustilo, že orgány Spojeného království využívají služeb odborného geologa, který materiály, jež se v lomech vyrábějí, určuje.

(168)

Pokud jde o to, že uplatňování AGL nebylo v případě jílu a jílovité břidlice používaných k výrobě keramických produktů pozastaveno, konstatuje Komise, že se jedná o průmyslový postup osvobozený od daně, který již byl předmětem posouzení v rozhodnutí o zahájení řízení, přičemž bylo shledáno, že nepřestavuje státní podporu.

(169)

Pokud jde o obsah Cornish Building Stone and Slate Guide 2007 (Cornwallské příručky ke stavebnímu kameni a břidlici, rok 2007) předložené sdružením BAA, konstatuje Komise, že ji nelze považovat za přesný zdroj informací, v němž by bylo možné získat komplexní přehled o všech produktech lomu. Jedná se o příručku pro propagační účely, v níž lomy nabízejí své produkty určené pro stavebnictví. Komise proto zastává názor, že lomy uvedené v příručce z roku 2007 představují produkty v souladu se svou marketingovou strategií v odvětví stavebnictví. Orgány Spojeného království uvedly, že lomům umožňují nabízet produkty podle jejich uvážení bez ohledu na geologické složení příslušných materiálů a že takovéto propagační popisy z hlediska kvalifikace materiálů pro účely AGL nepovažují za relevantní.

(170)

Z toho vyplývá, že zdanění kamene s vysokou hodnotou PSV, záhozového kamene používaného v pobřežních zábranách, kamene na zdivo a primárního vysoce kvalitního kameniva a vedlejších produktů/odpadu z nich spadá do působnosti zásady obvyklého zdanění AGL a je odůvodněno cílem, který se touto daní sleduje.

(171)

Komise má za to, že připomínky obdržené od všech zúčastněných stran nezavdávají důvod k tomu, aby se, pokud jde o zásady obvyklého zdanění podle AGL a cíl AGL, odchýlila od svých zjištění uvedených v rozhodnutí o zahájení řízení.

(172)

Podle zásady obvyklého zdanění AGL mají být kámen, štěrk a písek spadající do definice kameniva podle čl. 17 odst. 1 zdaněny v případě, že se ke dni 1. dubna 2002 či později stanou ve Spojeném království předmětem obchodního využití definovaného v článku 19 (45).

(173)

Na základě popisu, který předložily orgány Spojeného království před zveřejněním rozhodnutí o zahájení řízení a který potvrdily přípravné práce v souvislosti s AGL (46), konstatovala Komise v uvedeném rozhodnutí (47), že kamenivo lze v obecné rovině definovat jako zrnité materiály, které jsou díky svým fyzikálním a chemickým inertním vlastnostem vhodné k použití ve stavebnictví buď samostatně, nebo s přidáním cementu vápna nebo živičných materiálů, jako beton, silniční podklad, asfalt, odvodňovací vrstvy, nebo se používají jako stavební výplň (dále též „použití jako kamenivo“).

(174)

Všechny zúčastněné strany a orgány Spojeného království ve svých vyjádřeních uznaly pojem „použití jako kamenivo“ a v souladu s tím předložily své připomínky. Sdružení BAA vlastně předložilo připomínky, jež mají prokázat, že AGL postrádá logiku, neboť některé materiály, které nevyhovují této definici, podléhají dani. Komise se uvedenými připomínkami podrobně zabývala ve 151. až 158. a 159. až 165. bodě odůvodnění výše.

(175)

Jinak řečeno, zásada obvyklého zdanění AGL tedy spočívá ve zdanění kamene, štěrku či písku, které se těží k „použití jako kamenivo“ či k obchodnímu využití jako kamenivo ve smyslu popsaném výše.

(176)

Výše uvedený popis je rovněž v souladu s cílem AGL, jímž je zvýšit účinnost těžby kameniva internalizací environmentálních nákladů spojených s touto činností. Tribunál také potvrdil (48), že cílem AGL je podporovat využívání kameniva, které je vedlejším produktem či odpadem určitých postupů (tzv. „sekundárního“ kameniva), nebo recyklovaného kameniva ve stavebnictví, čímž se omezí používání těženého kameniva (označovaného též jako „primární“ kamenivo), které představuje neobnovitelný přírodní zdroj, a tím také i škodám na životním prostředí, k nimž v souvislosti s těžbou dochází (dále též „cíl spočívající v posunu v poptávce“ nebo „cíl spočívající ve změně poptávky“).

(177)

Finanční zákon z roku 2001 nejprve základ pro uplatnění AGL vymezuje široce. Oblast působnosti AGL je poté omezena formou vyloučení z působnosti daně a osvobozením od ní. Finanční zákon z roku 2001 navíc rovněž stanoví určitý počet daňových úlev. Komise znovu prozkoumá, zda jsou vyloučení z působnosti daně, osvobození od ní a úlevy na ní, které v rozhodnutí o zahájení řízení zpochybnila, s ohledem na cíl AGL v souladu se zásadami obvyklého zdanění.

(178)

Pro účely zhodnocení daňového rozlišování v rámci AGL se Komise jako o referenční rámec/zásadu obvyklého zdanění opírá o uplatnění AGL u materiálů, které jsou ve Spojeném království obchodně využívány jako kamenivo (49). Jak je uvedeno ve 173. bodě odůvodnění výše, je „použití jako kamenivo“ ze své podstaty spjato s obchodním využíváním kamene, štěrku a písku ke stavebním účelům, tedy s jejich používáním jako materiálu či objemové výplně pro účely stavby či zlepšení nějakého objektu (včetně silnic a cest, tras železničních kolejí či tras, kde mají být položeny, a náspů) či jeho smíchání v rámci postupu výroby malty, betonu, asfaltu, obalované silniční směsi či jiného podobného stavebního materiálu (50).

(179)

Navíc se pojem „použití jako kamenivo“ vymezený výše vyskytuje v ustanoveních čl. 30 odst. 1 písm. d) finančního zákona z roku 2001, v nichž je stanoveno právo fyzické osoby požádat o úlevu na dani v případě, že se „kamenivo, které podléhá AGL, […] zlikviduje způsobem, jenž nepředstavuje využití pro stavební účely ve stanoveném smyslu“.

(180)

Těží-li se materiál osvobozený od daně k použití jako kamenivo, nebo je-li předmětem obchodního využití pro stavební účely ve smyslu uvedeném výše, měl by podléhat obvyklému zdanění podle AGL, neboť je v jeho případě skutková a právní situace srovnatelná jako u materiálů podléhajících dani a jeho osvobození by bylo možné odůvodnit pouze s ohledem na cíl vlastní AGL.

(181)

Pokud jde o posuzované osvobození vedlejších produktů, odpadu nebo hlušiny z jiných materiálů nebo postupů, přidrží se Komise kritérií posouzení uvedených v rozhodnutí o zahájení řízení. Komise v rámci svého posouzení zohlední, zda příslušný odpad, hlušina či vedlejší produkt nevyhnutelně vzniká při činnosti nesouvisející s cílenou těžbou materiálů k použití jako kamenivo, tj. buď při těžbě materiálu, který se netěží cíleně k použití jako kamenivo, nebo při postupu, který s těžbou kameniva nesouvisí. Těžba hlavního materiálu, jenž není určen k použití jako kamenivo, naznačuje, zda osvobození příslušného odpadu, hlušiny a vedlejšího produktu může přispět k naplnění cíle AGL.

(182)

V případě vedlejších produktů, odpadu nebo hlušiny vznikajících při těžbě materiálu k použití jako kamenivo posoudí Komise, zda osvobození od daně může vést k poklesu nové těžby materiálů k použití jako kamenivo, a zda tedy přispěje k naplnění cíle AGL.

(183)

Výše uvedená kritéria posouzení odpovídají zásadám obvyklého zdanění AGL v tom, jak se určuje, zda je v případě osvobozených materiálů skutková i právní situace totožná jako u materiálů podléhajících dani, a zohledňují připomínky orgánů Spojeného království, že AGL by neměly být dotčeny postupy, které s těžbou materiálů k použití jako kamenivo nesouvisí.

(184)

V souvislosti se svými připomínkami předloženými před vydáním rozhodnutí o zahájení řízení orgány Spojeného království naznačily, že nedochází k těžbě žádné látky osvobozené podle článku 18 (53) k použití jako kamenivo.

(185)

Komise měla za to, že pokud tyto nerosty nejsou používány jako výplň ve stavebnictví, jejich vyloučení z působnosti AGL je v souladu s jejími zásadami obvyklého zdanění (54).

(186)

Komise dospěla v 74. bodě odůvodnění v rozhodnutí o zahájení řízení k závěru, že pokud nejsou dotčené suroviny používány jako kamenivo, nevede jejich osvobození od AGL či vyloučení z působnosti této daně k selektivnímu zvýhodnění ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(187)

Zjistila však, že některé z těchto nerostů bývají někdy těženy i k použití jako kamenivo. Vermikulit a perlit se používají například k výrobě lehkých umělých kameniv (55). Mělo se přitom za to, že vyloučení takovýchto nerostů, pokud se těží k výrobě lehkého kameniva a jako takové jsou i používány, z působnosti daně není v souladu se zásadami obvyklého zdanění AGL. Komisi tudíž nebylo zřejmé, z jakého důvodu by v případě těžby těchto surovin neměla být situace srovnatelná jako u těžby jiných kameniv podléhajících dani.

(188)

Vzhledem k tomu, že Komise neměla k dispozici relevantní informace, jež byly k provedení posouzení nezbytné, vyjádřila pochybnosti o tom, zda je obecné osvobození těchto materiálů, které podle všeho nezohledňuje skutečnost, že se používají jako kamenivo, v souladu se zásadami obvyklého zdanění, na nichž se zakládá AGL.

(189)

Orgány Spojeného království předložily seznam použití všech materiálů uvedených v čl. 18 odst. 3 finančního zákona z roku 2001, v němž se uvádí, zda jsou či mohou být používány jako kamenivo. Podle tohoto seznamu jsou jedinými materiály uvedenými v čl. 18 odst. 3 finančního zákona z roku 2001, které mohou být používány jako kamenivo, perlit, pemza a vermikulit.

(190)

Vzhledem k tomu, že se ostatní materiály uvedené v čl. 18 odst. 3 finančního zákona z roku 2001 jako kamenivo nepoužívají či používat nemohou, není v jejich případě právní ani skutková situace totožná jako u zdaněného kameniva.

(191)

Podle orgánů Spojeného království se v Severním Irsku nacházejí zdroje perlitu, těžba však byla ukončena před zavedením daně z kameniva. Tento materiál se do Spojeného království dále dováží kvůli svým izolačním vlastnostem a nízké hmotnosti po zpracování.

(192)

Orgány Spojeného království tvrdí, že perlit lze používat k výrobě lehkých stavebních materiálů (omítky, malta, izolace, stropní desky) či jako pomocnou půdní látku. Při zahřátí výrazně zvětšuje svůj objem, a nejedná se tudíž o přírodní kamenivo. Perlit lze používat jako lehké kamenivo, například do betonu nebo portlandského cementu. Avšak dříve, než jej takto lze použít, musí projít fyzikální přeměnou, která jde nad rámec pouhého drcení a třídění. Vzhledem k jeho zvláštním vlastnostem jej rovněž nelze nahradit recyklovaným materiálem či vedlejším produktem z výroby jiných materiálů než kameniva.

(193)

Podle orgánů Spojeného království není známo, že by se ve Spojeném království přirozeně vyskytovala pemza, tento nerost se však dováží. Díky své pórovité struktuře má nízkou hustotu, v důsledku čehož plave na vodě. Lze ji používat jako abrazivo, jakož i k výrobě lehkých stavebních materiálů. Oproti kamenivu podléhajícímu dani je mnohem lehčí.

(194)

Orgány Spojeného království tvrdí, že jsou k dispozici určité důkazy, podle nichž se pemza ve Spojeném království používá jako lehké kamenivo ve stavebnictví a k výrobě lehčeného betonu, betonových prefabrikátů a betonových bloků. Důvodem je její velmi nízká hustota. Obdobně jako v případě vermikulitu a perlitu ji vzhledem k jejím zvláštním vlastnostem rovněž nelze nahradit recyklovaným materiálem či vedlejším produktem z výroby jiných materiálů než kameniv.

(195)

Komise zvažovala, zda by pemza měla být přirovnávána ke kameni s vysokou hodnotou PSV či k záhozovému kameni, které jsou rovněž specializovanými produkty, jež nelze nahradit materiálem osvobozeným od daně. Zdá se však, že pemza se od kamene s vysokou hodnotou PSV a záhozového kamene velmi liší, neboť je-li používána jako kamenivo, lze ji jako lehké kamenivo použít pouze k těmto specializovaným účelům. Materiály používané k výrobě kamene s vysokou hodnotou PSV a záhozového kamene jako kamenivo naopak používat lze, a také k tomu, nejsou-li používány ke svým specializovaným účelům, hojně dochází.

(196)

Vermikulit představuje podle orgánů Spojeného království formu slídy, přičemž má stejně jako perlit tu neobvyklou vlastnost, že při zahřátí značně zvětšuje svůj objem. Není známo, že by se na území Spojeného království nacházely jeho zdroje, ale je dovážen.

(197)

Orgány Spojeného království tvrdí, že vermikulit může být stejně jako perlit používán jako izolace, lehké kamenivo do omítek a betonu a rovněž jako pomocná půdní látka. Avšak dříve, než jej takto lze použít, musí projít fyzikální přeměnou, která jde nad rámec pouhého drcení a třídění. Vzhledem k jeho zvláštním vlastnostem jej rovněž nelze nahradit recyklovaným materiálem či vedlejším produktem z výroby jiných materiálů než kameniva.

(198)

Podle orgánů Spojeného království dosahuje objem dovozu u těchto produktů následujících hodnot, přičemž údaje o perlitu a vermikulitu jsou v rámci dovozní statistiky od roku 2010 zaznamenávány společně:

(199)

Orgány Spojeného království tvrdí, že cena dovážené pemzy činila v roce 2012 v průměru 408 GBP za tunu a cena vermikulitu a perlitu dosahovala v průměru 128 GBP za tunu. Tyto vysoké ceny odráží skutečnost, že se tyto nerosty používají ke speciálním účelům, a naznačují, že se jimi kamenivo, které se těží ve Spojeném království, nahrazovat nebude.

(200)

Orgány Spojeného království tvrdí, že se perlit, pemza a vermikulit ve Spojeném království jako kamenivo obchodně nevyužívají a právní a skutková situace s ohledem na environmentální cíl sledovaný AGL v jejich případě není totožná jako u zdaněného kameniva.

(201)

Vzhledem k tomu, že než lze perlit a vermikulit použít jako kamenivo, musí projít fyzikální přeměnou, která jde nad rámec pouhého drcení a třídění, domnívá se Komise, že v jejich případě není situace srovnatelná jako u materiálů podléhajících dani, které takovou přeměnou neprocházejí.

(202)

Svými fyzikálními vlastnostmi se perlit, pemza a vermikulit od ostatního kameniva odlišují. Ani jeden z těchto tří materiálů navíc není přírodním kamenivem, používají se ovšem jako specializovaná lehká kameniva, která jiné materiály nahradit nemohou a ani jimi nemohou být nahrazena. Jejich cena odráží skutečnost, že se tyto nerosty používají ke speciálním účelům, a ukazuje, že kamenivo, které se těží ve Spojeném království, v žádném případě nahradit nemohou.

(203)

Žádný z těchto materiálů se navíc v současné době ve Spojeném království netěží, neboť těžba perlitu byla ukončena před zavedením AGL.

(204)

Pokud jde o tyto materiály, neobdržela Komise od zúčastněných stran žádné připomínky.

(205)

Komise dochází k závěru, že v případě perlitu, pemzy a vermikulitu není právní a skutková situace s ohledem na cíl AGL totožná jako u kameniva podléhajícího dani.

(206)

Komise tedy shledává, že vyloučení některých nerostů z působnosti daně a úleva na ní stanovené v čl. 18 odst. 2 písm. b) a čl. 30 odst. 1 písm. b) finančního zákona z roku 2001 v případě těchto materiálů nepředstavují selektivní zvýhodnění.

(207)

Komise konstatovala, že všechny tyto materiály lze kvalifikovat jako kámen, a jsou tedy kamenivem ve smyslu čl. 17 odst. 1 zákona z roku 2001.

(208)

Pokud jde o břidlici a jílovitou břidlici, jsou často řezány tak, že mají jeden nebo více plochých povrchů. V takovém případě se i na ně bude vztahovat daňová úleva na AGL na základě čl. 18 odst. 2) písm. a) (postup řezání kamene osvobozený od daně). Úleva na dani u materiálů, u nichž se uplatňuje postup osvobozený od daně, je v souladu se zásadami obvyklého zdanění, z nichž AGL vychází.

(209)

Orgány Spojeného království v souvislosti s připomínkami, které předložily před přijetím rozhodnutí o zahájení řízení, objasnily, že se černé a hnědé uhlí či břidlice a jílovitá břidlice k použití jako kamenivo netěží primárně. Břidlice se tradičně těží k použití jako specializovaný stavební materiál (např. střešní či podlahová krytina). V některých regionech je její využívání podporováno za účelem zachování kulturního dědictví. Jílovitá břidlice je štěpný materiál s vysokým obsahem jílu. Vzhledem k tomu, že se přírodní naleziště jílu postupně vyčerpávají, používá se jílovitá břidlice v rostoucí míře k výrobě cihel, tašek a dlaždic. Může také tvořit přísadu do cementu. Černé uhlí je sedimentární hornina, kterou tvoří především uhlík. Hnědé uhlí má mnohem nižší obsah uhlíku než uhlí černé, zato velmi vysoký obsah vody. Oba typy uhlí se využívají jako energetické produkty.

(210)

Komise dospěla k závěru, že vyloučení těchto materiálů v případě, že jsou používány pro jiné účely než jako kamenivo, z působnosti daně bylo v souladu se zásadou obvyklého zdanění, z níž AGL vychází.

(211)

Komise konstatovala (56), že podle důkazů, které sdružení BAA předložilo jejich přiložením ke své odpovědi zaslané Tribunálu ve věci T-210/02, se břidlice a jílovitá břidlice jako kamenivo používají (57). U černého ani hnědého uhlí tomu tak není.

(212)

Komise v 84. bodě odůvodnění v rozhodnutí o zahájení řízení dospěla k závěru, že obecné osvobození jílovité břidlice a břidlice zřejmě ani v případech, kdy jsou používány jako kamenivo či objemová výplň pro stavební účely, v souladu se zásadami obvyklého zdanění, na nichž spočívá AGL, není, a podle všeho ani nevyplývá z povahy a cíle AGL.

(213)

Komise v 85. bodě odůvodnění v rozhodnutí o zahájení řízení rovněž konstatovala, že argument, že jílovitá břidlice a břidlice ve většině případů jako kamenivo používány nebudou, neodůvodňuje jejich obecné osvobození od AGL. Právě z toho důvodu, že bylo obtížné předem určit, k čemu budou materiály používány, se Spojené království rozhodlo poskytnout úlevu na dani v případě, že se některé materiály podléhající dani použijí k průmyslovým či zemědělským účelům. Komise se domnívala, že by bylo bývalo vhodnější rozšířit daňovou úlevu i na jílovitou břidlici a břidlici místo toho, aby byly tyto materiály rovnou osvobozeny.

(214)

Komise rovněž vyjádřila pochybnosti ohledně odůvodnění pro rozšíření osvobození od daně i na materiál, jenž sestává převážně (tj. z více než 50 %) z černého či hnědého uhlí, jílovité břidlice nebo břidlice.

(215)

Komise dospěla k závěru, že obecné osvobození těchto materiálů, zejména pak břidlice a jílovité břidlice, i v případech, kdy jsou používány jako kamenivo, tj. jako objemová výplň pro stavební účely, by nebylo v souladu se zásadami obvyklého zdanění, z nich vychází AGL.

(216)

Po zveřejnění rozhodnutí o zahájení řízení Komise od zúčastněných stran v tomto ohledu obdržela řadu připomínek.

(217)

Sdružení BAA souhlasí s orgány Spojeného království, pokud jde o použití vedlejších produktů břidlice jako kameniva, a souhlasí i s tím, že představují alternativu k nově těženému kamenivu při výrobě betonu a pro technické účely, při nichž je vyžadována střední pevnost.

(218)

Sdružení BAA tvrdí, že břidlice, jílovitá břidlice (a jíl) byly vždy (tedy dokonce i před zavedením AGL) používány „jako kamenivo“, pokud byly pro konkrétní účel vhodné a pokud byl materiál dostupný za přiměřenou cenu. Například na výstavbu obchvatu kolem Bangoru A55 v letech 1980/1981 a 1990/1991 bylo použito přibližně 230 000 tun kameniva z břidlice.

(219)

S odkazem na vyjádření odborné geoložky Dr. Rachel Hardieové sdružení BAA tvrdí, že v některých lomech je skladba hornin z geologického hlediska smíšená a naleziště horniny, kterou lze kvalifikovat jako jíl či jako břidlici, se zde nacházejí ve vrstvách jiných hornin. Podle jejího vyjádření se však ve Skotsku i v jiných oblastech Spojeného království, v němž většina vyrobeného kameniva podléhá AGL, nacházejí lomy, v nichž vrstvy hornin obsahují určitý podíl osvobozených druhů hornin. Mezi produkty těchto lomů patří i zásoby zcela nebo převážně osvobozených druhů hornin, jako je jílovitá břidlice nebo břidlice (58).

(220)

Sdružení BAA tvrdí, že existuje celá řada břidlicových lomů, jejichž břidlice sice nemá k výrobě dlaždic dostatečnou kliváž, ale lze ji stále ještě kvalifikovat jako břidlici. Sdružení BAA předložilo seznam sedmi břidlicových lomů z rejstříku dolů a lomů Britské geologické služby (British Geological Survey) z roku 2010, které jsou v něm uvedeny jako lomy, kde se těží kámen k použití pouze jako kamenivo, například jako kamenivo pro stavební účely, kámen pro výstavbu zídek či neřezaný stavební kámen, a jako lomy, které vyrábějí pouze malé množství neřezaného stavebního kamene. Sdružení BAA tvrdí, že tyto lomy se od žulových či pískovcových lomů, v nichž se rovněž vyrábí stavební kámen, nijak neliší. Produkty jsou v případě obou typů lomů téže povahy, ale břidlicové lomy jsou na rozdíl od ostatních osvobozeny od daně.

(221)

Pokud jde o povahu lomů, v nichž se těží horniny podléhající dani, jako například žula, tvrdí sdružení BAA, že lomy prodávají různá množství neřezaných kamenných bloků. Konstatuje, že pokud se v lomu těží kámen, jenž přirozeně tvoří bloky a lze jej snadno opracovat, bude takový lom pravděpodobně v závislosti na poptávce na místním trhu (např. ze strany domácností či zahradnických center) a barvě těžených kamenných bloků určité množství tohoto produktu prodávat.

(222)

Sdružení BAA poskytlo informace ohledně prodeje břidlice a podílu prodeje střešní krytiny oproti výplni pro jiné účely, tedy oproti prodeji k použití jako kamenivo. Sdružení BAA rovněž poskytlo informace o vápencových lomech. Vyplývá z nich, že prodej zemědělského vápna značně převyšuje prodej kameniva, jež je vedlejším produktem. V roce 2013 byl tento poměr 4,2: 1. Sdružení BAA tvrdí, že tento poměr lze vysvětlit tím, že vápenec, jenž je vedlejším produktem, již v důsledku zavedení AGL není při prodeji konkurenceschopný. Sdružení BAA poskytlo prodejní cenu zemědělského vápna vyráběného v jednom lomu (vývozní cena ze závodu se pohybuje mezi 5,02 GBP a 5,95 GBP za tunu) a cenu kameniva, jež je vedlejším produktem (5 GBP až 8,5 GBP za tunu včetně AGL). Sdružení BAA rovněž poskytlo ceny vysoce čistého uhličitanu vápenatého ve formě prášku (25 GBP až 55 GBP za tunu ze závodu a až 1 000 GBP za tunu u některých specializovaných produktů), vápence vyšší třídy používaného k výrobě skla (23 GBP za tunu ze závodu), zemědělského vápna (11 GBP za tunu) a odpadních materiálů nebo vedlejších produktů (2 GBP až 7,5 GBP za tunu kromě AGL) z jiného lomu.

(223)

Sdružení BAA tvrdí, že ceny břidlice, jež původně předložily orgány Spojeného království, jsou příliš vysoké a neodrážejí její tržní hodnotu. Ceny vedlejších produktů břidlice podle něj z 6 GBP poklesly na 3 GBP. Cena dovážené střešní břidlice v roce 2010 činila 390 GBP za tunu a vyvážené střešní břidlice 618 GBP za tunu.

(224)

V současnosti je celková poptávka po přírodní břidlici jako střešní krytině ve Spojeném království z domácí výroby pokryta z méně než 10 %.

(225)

Hlavní činností společnosti Welsh Slate je výroba a prodej střešní břidlice. Tvrdí, že střešní břidlice tvoří přibližně 65 % jejích výnosů, zatímco drcená břidlice pouze 30 %, přičemž zbývající část pak připadá na architektonické a jiné produkty. Těžba drcené břidlice je nezbytná k zajištění přístupu k materiálu k výrobě střešní břidlice. Výsledné vedlejší produkty z těžby střešní břidlice tvoří značný podíl výroby (v současné době 95 % veškerého těženého materiálu).

(226)

Podle společnosti Welsh Slate pochází drcená břidlice z následujících zdrojů: odpad z lomu (31 %), odpad ze štípání (12 %), výsypky vytvořené v minulosti (31 %) a materiál vznikající při vrtech a odstřelech (27 %). Tvrdí, že náklady na výrobu kameniva z břidlice jsou vyšší než náklady v případě typického lomu na kamenivo. Náklady na výrobu standardních kameniv, které nezahrnují dodatečné náklady specifické pro tuto společnost, dosahují […] GBP až […] GBP za tunu, což znamená, že daň činí […]. Kameniva jsou v současnosti prodávána za cenu od […] do […] GBP za tunu. Střešní břidlice se v průměru prodává za […] GBP za tunu, přičemž může dosahovat i ceny více než […] GBP za tunu.

(227)

Sdružení BAA předložilo „Cornish Building Stone and Slate Guide 2007“ (Cornwallskou příručku ke stavebnímu kameni a břidlici, rok 2007), kterou sestavila rada hrabství Cornwall. Jsou v ni obsaženy informace o celé řadě lomů, v nichž se vyrábí stavební materiály, mimo jiné i informace o lomech břidlicových.

(228)

Podle sdružení Mineral Products Association se břidlice a jílovitá břidlice ve Spojeném království používají jako kamenivo. Ačkoliv břidlici a jílovitou břidlici dodávanou k použití jako kamenivo mohou tvořit materiály, které jsou vedlejšími produkty vznikajícími při těžbě pro jiné účely než k použití jako kamenivo, například při těžbě břidlice k výrobě střešní krytiny, probíhá u těchto materiálů těžba za účelem dodávek na trhy s kamenivem i primárně.

(229)

Společnost Lantoom Quarry uvádí, že je v hrabství Cornwall k dispozici velké množství vedlejších produktů, které jsou kamenivem, vznikajících při výrobě břidlice a kaolínu. V současnosti je těchto materiálů značný přebytek, přestože jsou od AGL osvobozeny. Trhy jsou velmi citlivé na cenu a zvýšení cen nelze přenášet na spotřebitele.

(230)

Podle vyjádření společnosti Lantoom Quarry činí cena druhu kameniva, v jehož případě by tato společnost musela platit daň, pokud by osvobození od AGL bylo shledáno za neslučitelnou státní podporou, v současnosti přibližně 2 GBP za tunu (cena ze závodu se pohybuje mezi 1,5 GBP a 3 GBP). Tato daň by tedy cenu zdvojnásobila.

(231)

Společnost Lantoom Quarry tvrdí, že osvobození od AGL pomohlo podpořit trh s kamenivem vyrobeným z osvobozených materiálů. Tvrdí, že až 75 % vytěženého nerostu může představovat odpad. Kamenivo jakožto vedlejší produkt břidlice se prodává pouze v okruhu do vzdálenosti 30 mil od lomu.

(232)

Podle společnosti Lantoom Quarry není břidlice příliš vhodným materiálem k použití jako kamenivo, neboť je měkčí a nelze ji využít k výrobě betonu nebo živičného makadamu.

(233)

Hlavní činností společnosti BSL je výroba kvádrových břidlicových produktů, jako jsou střešní krytiny, obklady, podlahové krytiny, dlažba a architektonické produkty.

(234)

Společnost BSL se domnívá, že osvobození břidlice od daně nepředstavují státní podporu, jelikož jsou odůvodněna povahou a logikou environmentálních cílů AGL a jsou s nimi v naprostém souladu. Břidlice se tradičně netěží k použití jako kamenivo, nýbrž jako stavební materiál k výrobě střešních krytin, obkladů, podlahových krytin a dlažby, přičemž se často používá z důvodů zachování kulturního dědictví v rámci památkové péče o historické budovy ve Spojeném království.

(235)

Společnost BSL tvrdí, že skutková situace v případě hlušiny z břidlice je odlišná než u kameniva, které se k použití jako takové nově těží specificky, neboť kamenivo vznikající při těžbě břidlice je nutným a nevyhnutelným vedlejším produktem postupů výroby kvádrových břidlicových produktů.

(236)

Společnost BSL se domnívá, že osvobození představují pro břidlicové lomy pobídku k tomu, aby odpadní materiály recyklovaly jako kameniva. Pokud by břidlicové lomy recyklaci odpadu jako kameniva ukončily, směřovalo by více odpadu a hlušiny z těžby břidlice na skládky nebo na výsypky jako hlušina.

(237)

Společnost BSL poukazuje na mimořádně vysoké náklady spojené s těžbou břidlice, a to vzhledem k hloubkám, z nichž se těží, nepříznivým geologickým souvrstvím, jež se někdy objevují, a inženýrským a geotechnickým aspektům koncepce lomu, jež je třeba v zájmu zachování bezpečného pracovního prostředí vyřešit k zajištění čelní stěny lomu. Břidlice se z lomu odebírá v podobě desek o velikosti přibližně 1 m × 0,5 m až 3,5 m × 1,5 m, přičemž jedna obvykle váží 500 kg až 12 tun. Zpracování závisí na charakteru vyráběného produktu, tedy na tom, zda se jedná o střešní krytinu, obklady, dlažbu či architektonické produkty. Zpravidla obnáší první řezání, po němž následuje štípání, leštění a další řezání či tvarování. Přibližně 50 % architektonických břidlicových produktů, jež společnost BSL prodává, se vyváží za hranice Spojeného království.

(238)

Společnost BSL poukazuje na to, že odpad a odštěpky z břidlice jsou v každé fázi postupu nevyhnutelným vedlejším produktem. Odhaduje, že do podoby hotových kvádrových produktů (které se obvykle používají jako střešní krytina, dlažba či podlahová krytina) se zpracují pouze asi 4 % vytěženého materiálu, což znamená, že odpad tvoří 96 %. Recyklace odpadu a odštěpků z břidlice na kamenivo snižuje množství odpadního materiálu, který by společnost BSL musela skládkovat nebo hromadit na výsypkách v lomu. Recyklace části odpadu a odštěpků z břidlice pomáhá vykompenzovat část nákladů na její těžbu, takovýto prodej však pouze doplňuje hlavní činnost, jež spočívá v těžbě břidlice za účelem výroby a prodeje produktů z kvádrového kamene z ní.

(239)

Podle společnosti BSL nemají břidlicové lomy motiv k tomu, aby materiál těžily pouze k použití jako kamenivo, neboť náklady na těžbu jsou v jejich případě mnohem vyšší a těžba (z inženýrského hlediska) mnohem obtížnější než v běžném (tj. povrchovém) lomu na kamenivo a z obchodního hlediska by nebylo racionální provádět těžbu v případě, že by jediný vytěžený materiál měl být používán jako kamenivo.

(240)

Společnost BSL podle svého vyjádření získala územní souhlas na základě toho, že těží kámen jakožto zdroj místně „obvyklých“ stavebních materiálů. Vzhledem k tomu, že se její lomy nacházejí v národním parku Lake District či v jeho těsné blízkosti, je velmi nepravděpodobné, že by bylo vyhověno žádosti výlučně o těžbu kameniva.

(241)

Podle společnosti BSL nevedlo v jejím případě osvobození kameniva z těžby břidlice od daně k navýšení těžby břidlicového kameniva.

(242)

Společnost BSL provozuje i dva vápencové lomy. Tvrdí, že hlušinu z těžby břidlice lze odlišit od materiálu vznikajícího při těžbě vápence k výrobě vápna, protože na rozdíl od břidlice se vápenec těží především jako surovina k použití jako kamenivo ve stavebnictví, a protože ekonomicky racionální je pouze povrchová těžba vápence, zatímco břidlice je sedimentární horninou, která musí být těžena ve větších hloubkách. Vápenec se těm druhům neosvobozeného kameniva, které se těží výlučně k použití jako takové, podobá více než břidlice. Podle společnosti BSL existuje pouze velmi omezený počet lomů, jejichž vápenec by mohl být takové kvality, že by se vyplatilo jej těžit s cílem získat „kvádrové kameny“ (tj. dlažební kameny).

(243)

Společnost Eunomia zaslala připomínky jménem konsorcia výrobců sekundárního kameniva ze Spojeného království (břidlice, uhelná hlušina, škvára ze spalování).

(244)

Výroba materiálu vhodného pouze k použití jako kamenivo je nevyhnutelnou součástí postupu těžby břidlice určené k výrobě střešní krytiny nebo pro jiné postupy s vysokou hodnotou. Cena, které lze u materiálu dosáhnout, jestliže se použije jako kamenivo, je mnohem nižší, a sama o sobě by nepředstavovala dostatečnou motivaci k těžbě. Společnost Welsh Slate uvádí, že střešní břidlice se v průměru prodává za […] GBP za tunu, přičemž její cena může dosahovat až […] GBP za tunu. Sekundární kamenivo se naopak prodává za […] až […] GBP za tunu. Osvobození od daně tudíž k žádnému nárůstu objemu primární těžby nevedlo, ani k takovéto těžbě nepodněcuje.

(245)

Vzhledem k tomu, že již před zavedením AGL existovaly výsypky odpadní břidlice, není podle této společnosti nutné břidlici k použití jako kamenivo těžit.

(246)

Společnost Eunomia se domnívá, že pokud by bylo osvobození břidlice od daně zrušeno, AGL by výrobní náklady na kamenivo z břidlice po jejím vytěžení, které dosahují výše […] až […] GBP, […].

(247)

Společnost Wincilate je provozovatelem břidlicového lomu, který podporuje osvobození břidlice od AGL. Uvádí, že kromě své obvyklé činnosti se zabývá také drcením břidlice z výsypek, které vznikly před více než 100 lety. Domnívá se, že má-li odpadních výsypek ubývat a má-li být těžba primárního kameniva nahrazena, je osvobození od daně stále nezbytné.

(248)

Podle společnosti Torrington Stone nabízí jeden z jejich lomů, jehož hlavním produktem je hrubozrnný pískovec podléhající dani, produkty z přírodního kamene, jako je kámen na zdivo, zídky a gabiony. Tento hrubozrnný pískovec podléhající dani přímo soutěží s břidlicovými lomy, jež nabízejí úplně stejné produkty. Kámen na zdivo se vybírá ručně a v lomech se neřeže, a v jeho případě tak nelze využít osvobození od AGL. Kameny řeže přímo v místě těžby kameník, avšak AGL za ně je v tomto okamžiku již uhrazena.

(249)

Společnost Torrington Stone tvrdí, že břidlice má zase přirozeně nepravidelný tvar a je potřeba ji (pilou) nařezat, aby bylo možné ji použít, byť třeba jen na šířku lože.

(250)

V lomu společnosti Berwyn Slate se vyrábí leštěné břidlicové desky, jejichž vedlejším produktem je odpadový materiál. Břidlice se začala těžit před 200 až 300 lety a tento odpad se v minulosti vždy odkládal poblíž lomu. Ve vyjádření této společnosti se uvádí, že lom plánuje tento odpad zpracovávat na prodejné kamenivo. Pokud by se AGL zrušila, takové plány být nemohly realizovány.

(251)

Toto sdružení uvádí, že by se osvobození od AGL nemělo vztahovat na materiály sestávající převážně z černého a hnědého uhlí, břidlice či jílovité břidlice, protože se tyto materiály používají na trhu s kamenivem či jako kamenivo.

(252)

Orgány Spojeného království upozornily na skutečnost, že Tribunál ve svém rozsudku ze dne 7. března 2012 ve věci T-210/02 RENV shledal, že materiály, jako je jíl, břidlice a jílovitá břidlice v zásadě splňují kritérium obvyklého zdanění podle AGL, jelikož představují „kamenivo“ ve smyslu finančního zákona z roku 2001 (článek 71), přičemž „v rozsahu, v němž [jsou používány a obchodně využívány] jako takové“, je v jejich případě situace srovnatelná jako u jiných alternativních kameniv podléhajících dani (článek 72). Podle orgánů Spojeného království Tribunál jasně stanovil, že „potenciální“ zahrnutí uvedených materiálů do působnosti daně „závisí pouze na jejich skutečném a prokázaném využití jako kameniva“.

(253)

Orgány Spojeného království tvrdí, že neexistuje žádný jasný důkaz, a to ani vyjádřeních, jež v průběhu soudního řízení předložilo sdružení BAA, z něhož by vyplývalo, že se břidlice, jílovitá břidlice či černé a hnědé uhlí ve Spojeném království cíleně těží k využití jako kamenivo.

(254)

Pokud jde o břidlici, uvedly orgány Spojeného království, že břidlice je hornina, kterou lze dělit na tenké desky. Používá se zejména jako střešní krytina, ale dále také na dekorativní obklady a jako sochařský kámen. Vyrábí se v severním Walesu, v oblasti Lake District, v hrabstvích Devon a Cornwall.

(255)

Břidlice je podle orgánů Spojeného království osvobozena od AGL, protože vysoce kvalitní břidlice se těží k použití jako střešní a podlahová krytina a pro své dekorativní vlastnosti spíše než jako kamenivo. Břidlice mimo jiné zahrnuje střešní břidlici a břidlici na vybavení, architektonické produkty (okenní parapety a obklady, kuchyňské a koupelnové plochy, pulty, krbová obložení, krby, obklady, tabulky na domy, pamětní desky a podlahové dlaždice) a ozdoby (dále souhrnně též „speciální architektonické produkty“). Odštěpky a odřezky z břidlice vznikajícími při těžbě a tvarování vysoce kvalitní břidlice je však možné nahradit nově vytěžené kamenivo. Osvobození od daně tudíž podněcuje k využívání odpadních odštěpků z břidlice a jiných souvisejících vedlejších produktů, a vytváří tak díky omezení škod na životním prostředí, k nimž by došlo v důsledku další těžby kameniva, čistý přínos pro životní prostředí.

(256)

Podle orgánů Spojeného království zdůrazňují lomy, které prodávají břidlicové kamenivo a břidlicové odštěpky k použití jako kamenivo, v propagačních materiálech své vysoce kvalitní břidlicové produkty, jako je střešní břidlice, břidlice na pracovní plochy, krby a pamětní desky, na něž se těžební činnosti zcela jasně soustředí (59).

(257)

Orgány Spojeného království tvrdí, že břidlice není k použití jako kamenivo vhodná, protože netvoří kostky, které se při použití jako kamenivo většinou upřednostňují, ale spíše ploché „deskovité“ a nerovné útvary. Vysoce kvalitní břidlice se nepoužívá jako kamenivo, protože se k tomu vzhledem ke svým fyzikálním a/nebo chemickým vlastnostem nehodí, a prodává se pro hodnotnější využití.

(258)

Orgány Spojeného království odhadly, že z každé tuny vytěžené břidlice vzniká 95 % odpadních odštěpků a asi 5 % břidlice, která je vhodná k použití k účelům, u kterých je zapotřebí vysoká kvalita, například jako střešní krytina nebo obklad (60). Značná část horniny, v níž se kvalitní břidlice nachází, nemá tak dokonalou štěpnost, a nelze z ní tedy stejně dobře vytvářet tenké desky. Při řezání a štěpení na stejné desky vzniká z materiálu vyšší kvality také velké množství odřezků. V důsledku toho se v blízkosti míst, kde se pracuje s břidlicí, tradičně tvoří velké výsypky odpadu sestávajícího z břidlicových odštěpků. Orgány Spojeného království v tomto ohledu poskytují informace ze studií. Poukazují na to, že výroba odpadní břidlice je stále větší než tržní poptávka po tomto nerostu jako kamenivu, a proto stále vznikají haldy odpadu z břidlice. Od roku 2000 se břidlice vzhledem k poklesu výroby střešní břidlice vyrábí méně. Od pozastavení účinnosti AGL v dubnu 2014 zaznamenali výrobci břidlice pokles poptávky po odpadní břidlici, a na odpadní hromady tak zamířilo více materiálu.

(259)

Podle orgánů Spojeného království lze břidlici vznikající jako vedlejší produkt používat jako kamenivo nižší jakosti v podobě stavební výplně a k dekorativním účelům, přičemž pokud se tento materiál pečlivě vybere a rozdrtí, splňuje základní požadavky pro stavbu silnic (61). Břidlice sice není tak pevná jako jiné kamenivo, bylo však zjištěno, že v této základní úloze slušně obstojí, a je tedy vhodnou alternativou k nově vytěženému kamenivu při výrobě betonu a pro technické účely, při nichž je vyžadována střední pevnost. Některý břidlicový odpad se také drtí na prach a granule k průmyslovému použití při výrobě střešní plsti a živičných nátěrů. Osvobození břidlice od AGL podněcuje k využívání odpadních břidlicových odštěpků, a omezuje tak poškozování přirozených stanovišť i vizuální degradaci v důsledku hromadění hlušiny na haldách. Podpořily by se jím projekty, jako je obchvat Bangoru A55, který uvedlo sdružení BAA.

(260)

Orgány Spojeného království tvrdí, že od pozastavení některých osvobození od daně v dubnu 2014, byl […] nucen prodávat odpadovou břidlici s 3 % ztrátou, což dokazuje, že bez dotčeného osvobození by pro odpadovou břidlici neexistoval trh.

(261)

Orgány Spojeného království tvrdí, že ačkoli pouze 5 % vytěžené břidlice představuje materiál vysoké kvality, je důvodem těžby této břidlice relativní hodnota břidlicových desek vhodné velikosti určených k prodeji jako střešní či podlahová krytina či jako obklad a k jiným dekorativním účelům. Břidlice vysoké kvality se prodává za cenu mezi 727 GBP a 1 076 GBP za tunu. Orgány Spojeného království předložily informace o ceně produktů jednoho výrobce břidlice (GBP/tuna), která se vyvíjela takto:

Orgány Spojeného království tvrdí, že jiný výrobce břidlice prodával střešní břidlici za přibližně 700 GBP za tunu. Jeho břidlicové architektonické produkty se pak prodávaly za tyto ceny:

(262)

Podle orgánů Spojeného království činí náklady na výrobu vedlejších produktů z břidlice 5,7 až 6,5 GBP na tunu (62). Prodejní ceny však v průběhu let kolísaly, a to od 7,36 GBP za tunu až po 4,10 GBP za tunu, což byla cena nejnižší. Jiný výrobce břidlice prodával břidlicové stavební kamenivo za 4,40 až 6,42 GBP. Pro její vysokou hodnotu se na kvalitní břidlici v místech, kde existují její ložiska, soustředí činnost. V případě žádného z hospodářských subjektů by těžba břidlice se záměrem prodávat ji k použití jako kamenivo spíše než k získání břidlice vysoké kvality nebyla ekonomicky racionální.

(263)

Orgány Spojeného království poskytly údaje, jež jsou výstupem z finančních informací o výrobcích břidlice a z nichž vyplývá, že architektonické produkty jsou díky tržbám primárním produktem dotčených společností. Poměr tržeb ze střešní břidlice a tržeb z břidlicového kamene se v průběhu let pohyboval mezi 2,54 a 3,52.

(264)

Pokud jde o informace týkající se ceny břidlice, které poskytlo sdružení BAA, poukazují orgány Spojeného království v případech, kdy byly použity údaje o dovozních cenách, na to, že břidlicové architektonické produkty ze Spojeného království a dovážené břidlicové architektonické produkty se liší, přičemž domácí produkty soutěží na jiných trzích než produkty dovážené. Srovnání cen na základě údajů o dovozních cenách by tudíž nebylo přesné.

(265)

Orgány Spojeného království tvrdí, že břidlice k dekorativním účelům vzniká jako vedlejší produkt při těžbě vysoce kvalitní břidlice. Prodává za přibližně za 15 GBP za tunu. Tato cena je sice, jak je uvedeno výše, vyšší než prodejní cena stavební výplně, ale je stále výrazně nižší než cena střešní břidlice (která činí více než 200 GBP za tunu). Cena břidlice k dekorativním účelům je srovnatelná s cenou jiného kameniva, jež se k těmto účelům používá a které maloobchodníci ve Spojeném království nabízejí. Environmentální logika osvobození břidlice od daně stále platí, protože břidlice k dekorativním účelům představuje při výrobě břidlice vysoké kvality nevyhnutelný vedlejší produkt, zatímco trh s kamenivem k dekorativním účelům je hlavním odbytištěm pro výrobce vápence nebo žuly.

(266)

Orgány Spojeného království tvrdí, že osvobození břidlice a vedlejších produktů z břidlice od daně za účelem podpory používání těchto alternativních vedlejších odpadních produktů jako náhrady za nově vytěžené kamenivo je v souladu s environmentálním cílem AGL.

(267)

Orgány Spojeného království tvrdí, že podobně jako jílovitou břidlici lze břidlici nalézt ve spojení s různými jinými druhy hornin. Její vrstvy se často nacházejí ve vrstvách pískovce a/nebo vápence. Slovo „převážně“ má umožnit zahrnutí sloučenin, které z velké části, ale nikoli zcela, sestávají z materiálu osvobozeného od daně, protože se v této podobě vyskytují přirozeně. Pokud sloučeniny tvoří zejména jílovitá břidlice či břidlice, jsou vzhledem ke svým fyzikálním vlastnostem méně vhodné k použití jako kamenivo, než kdyby sestávaly hlavně z materiálů, které se jako kamenivo používají častěji.

(268)

Spojené království odhaduje, že se každoročně vyrobí asi 6,33 mil.ionu tun břidlicových odštěpků a že využitelné historické zásoby činí přibližně 277 milionů tun. Z tohoto množství se před zavedením AGL prodalo k použití jako kamenivo pouze 0,66 mil.ionu tuny (63). Zbytek se použil buď jako zásypový materiál, nebo se na haldách hromadil jako odpad.

(269)

Orgány Spojeného království uvádějí, že osvobození vedlejších produktů z břidlice od daně nemotivuje k další těžbě břidlice, jelikož mají provozovatelé břidlicových lomů již nyní problémy nalézt pro odpad osvobozený od daně vznikající ze stávající těžební činnosti odbytiště. Tvrdí přitom, že se celkový počet břidlicových lomů/provozů od zavedení daně z kameniva téměř nezměnil: v roce 2000 jich bylo 50 a v roce 2010 pak 49.

(270)

Spojené království se domnívá, že odpad tvořený břidlicovými odštěpky je správně považován za nevyhnutelný vedlejší produkt těžebního postupu, jehož cílem není výroba kameniva, ale získání kvalitní břidlice k použití jako střešní krytina, obklad a k výrobě dalších hodnotných produktů.

(271)

Orgány Spojeného království tvrdí, že vedlejší produkty z výroby řezané břidlice nelze odlišit od břidlice, která se cíleně vyrábí jako kamenivo.

(272)

Orgány Spojeného království rozporují tvrzení, s nimiž sdružení BAA přišlo během soudního řízení ve věci T-210/02 RENV a ve svých vyjádřeních předložených Komisi, že v některých případech břidlicové lomy těží břidlici výhradně za účelem jejího použití jako kamenivo. Tohoto názoru se orgány Spojeného království přidržely i poté, co prozkoumaly jména všech lomů, jež sdružení BAA během řízení poskytlo. Orgány Spojeného království navíc vyjádřily ohledně poskytnutých důkazů pochybnosti, jelikož se v nich o některých lomech uvádělo, že vyrábějí střešní břidlici a zároveň že těží břidlici hlavně k použití jako kamenivo.

(273)

Pokud jde o Britskou geologickou službu, tvrdí orgány Spojeného království, že dotčené údaje vychází z popisu materiálů vyráběných v lomech a jejich konečného použití, který sestavili provozovatelé. Poznamenávají, že provozovatelé lomů mohou materiál popsat jiným způsobem, než jak by byl kategorizován pro účely AGL, a navíc se materiály, které lomy vyrábějí, mohou s postupem času měnit. Tyto údaje tedy představují nejpřesnější seznam lomů ve Spojeném království a konečných použití vytěžených materiálů, ale nelze říci, že tento seznam lomů ve Spojeném království a využití těžených materiálů je zcela přesný. Orgány Spojeného království tvrdí, že údaje jsou i neaktuální a že jsou si vědomy toho, že některé z lomů na seznamu již nevyvíjí činnost. Orgány Spojeného království dále uvádí, že se na seznamu vyskytují i společnosti, které sice mají platné územní povolení k těžbě, ale ve skutečnosti lomy neprovozují ani nikdy neprovozovaly.

(274)

Orgány Spojeného království poukázaly na to, že bylo zjištěno, že z celkového počtu lomů uvedených na seznamu, v nichž se podle BAA břidlice, jílovitá břidlice a jíl vyrábějí výhradně k použití jako kamenivo, jich osm kamenivo buď nikdy netěžilo (přičemž provozovaly jiné činnosti, které nepodléhají AGL), nebo již před zavedením AGL nebylo v provozu. Některé z těchto lomů se používají jako skládky.

(275)

Orgány Spojeného království navíc doložily, že použily definice podle zprávy Britské geologické společnosti, jež byla v roce 2003 vypracována speciálně proto, aby se správcům daně pomohlo při prosazování AGL. Podle objektivního kritéria, které orgány Spojeného království používají k rozlišení mezi příbuznými druhy hornin, musí být materiál spadající pod pojem „břidlice“ možné „rozdělit pouze s použitím dláta na ostré plátky a destičky“. V případě, že příslušný materiál takovouto kliváž nemá, nezachází se s ním pro účely AGL jako s břidlicí, tj. od této daně není osvobozen. Materiál, na který odkazuje sdružení BAA, by byl kategorizován jako jílovec a dani by podléhal.

(276)

Orgány Spojeného království vzaly na vědomí vyjádření různých zúčastněných stran, pokud jde o možnou zavádějící charakterizaci produktů z jednoho lomu jako břidlice. Orgány Spojeného království tvrdí, že pokud dotčený materiál splňuje kritérium, které k určení toho, zda se v něm vyskytuje břidlice, používají – tj. lze jej rozdělit pouze s použitím dláta na ostré plátky a destičky –, pak byl pro účely AGL za břidlici označen správně. Orgány Spojeného království však poznamenávají, že o produktech, které se obvykle z břidlice, kterou lze štěpit dlátem, získávají, příslušný lom na svých internetových stránkách uvádí, že jsou z dovozu. Geologické vlastnosti materiálu v této lokalitě dosud britská daňová a celní správa (Her Majesty's Revenue and Customs – Daňová a celní správa Spojeného království) neověřila.

(277)

Vzhledem k tomu, že systém prosazování, který britská daňová a celní správa používá, využívá přístupu založeného na posouzení rizika a v návaznosti na informaci, že lomy nemusí daňový režim správně dodržovat, v něm dochází k přijetí opatření, zavázaly se orgány Spojeného království tento případ, jakož i další případy, kde šetření provedené za účelem získání důkazů pro Komisi zavdalo důvod k obavám ohledně možné nesprávné klasifikace materiálů, prošetřit. Britská daňová a celní správa přislíbila, že si z těchto míst vyžádá či z nich odebere geologické vzorky. Pokud se u materiálu prokáže, že se nejedná o břidlici, bude zdaněn a zároveň hrozí pokuta za jeho zavádějící popis.

(278)

Orgány Spojeného království dále poukazují na to, že lomy si mohou při uvádění hornin na trh za účelem prodeje zvolit popis, který neodpovídá objektivnímu testu, který britská daňová a celní správa pro účely výběru daně používá.

(279)

Orgány Spojeného království přezkoumaly důvěrné daňové záznamy i veřejné informace týkající se jednotlivých lomů, které podle sdružení BAA vyrábějí břidlici výhradně k použití jako kamenivo či které údajně své produkty zavádějícím způsobem označovaly za břidlici, aby mohly využít osvobození od daně. Výsledky přezkumu byly předloženy Komisi, přičemž z nich vyplynulo, že v případě jednoho z lomů se mohou vyskytovat určité problémy s prosazováním daně. Orgány Spojeného království se zavázaly prošetřit, jaký materiál se zde ve skutečnosti vyrábí a zda je jeho označení za břidlici správné. U ostatních lomů, které podle zjištění jsou či byly v provozu, však nebylo shledáno, že by břidlici k použití jako kamenivo cíleně těžily.

(280)

Je třeba zmínit, že Komise ve svém přezkumu informací, které předložily orgány Spojeného království, zohlednila skutečnost, že se speciální architektonické produkty z břidlice řežou přímo na míru. Komise proto shledala, že břidlicové lomy, jejichž hlavním produktem je řezaný kámen, vyrábějí speciální architektonické produkty (a tedy nikoliv kamenivo), a to především na základě toho, že břidlicové kamenivo je výsledkem drcení.

(281)

Orgány Spojeného království poskytly na podporu svého názoru, že břidlice z trhu nevytlačuje sekundární kamenivo a že ačkoliv se poptávka jak po vysoce kvalitním drceném kameni, tak po štěrku a písku za dobu, kdy se vybírá daň z kameniva, snížila, nedošlo v případě břidlice, jílu a jílovité břidlice pro stavební účely k nárůstu poptávky v témže objemu. Podíl drceného kamene, štěrku a písku na celkovém prodeji tak zřejmě odpovídá tomuto poklesu poptávky. Orgány Spojeného království tak dochází k závěru, že břidlice, jíl a jílovitá břidlice ve větším rozsahu vysoce kvalitní drcený kámen, písek či štěrk nenahrazují.

(282)

Sdružení BAA tvrdí, že jílovitou břidlici lze využít jako kamenivo, konkrétně jako kamenivo nižší jakosti, což uvádí i zpráva Britské geologické společnosti (64). Jílovitá břidlice, jíl a jílovec se mohou vyskytovat jako skrývka v ložiscích drceného kamene a lze je prodávat jako výplň nižší kvality.

(283)

Podle sdružení BAA lze jílovitou břidlici a jíl využívat jako kamenivo pro zvláštní účely, pro něž se jiné horniny hodí méně či se nehodí vůbec, jako je například použití jako výstelka a na překryv skládek a jako výstelka nádrží a kanálů. Podle sdružení BAA se v těchto případech jedná o použití jílu a jílovité břidlice jako kameniva obdobně, jako představuje použití jako kamenivo použití materiálu při stavbě odvodňovacích kanálů a pobřežních zábran. Sdružení BAA uvádí, že jílovitá břidlice se těží jako vedlejší produkt jílu a černého uhlí, ale zároveň se ve Spojeném království na řadě míst vyskytuje ve tvrdší, vyzrálejší podobě, jejíž vrstvy se střídají s vrstvami pískovce.

(284)

Sdružení BAA tvrdí, že tvrdší druh jílovité břidlice podobný tvrdým horninám, se jako kamenivo používal i před zavedením AGL. Jako příklad uvádí lom na jílovitou břidlici, který je v provozu od roku 1981 a v němž se vyrábí kámen na stavby a zdivo, skalky a nepravidelnou dlažbu a také na výplňový materiál.

(285)

Sdružení BAA předložilo seznam 20 lomů na jíl a jílovitou břidlici, jenž je výstupem z rejstříku dolů a lomů Britské geologické služby z roku 2010, přičemž tvrdí, že se v nich materiál těží pouze k použití jako kamenivo.

(286)

Podle sdružení BAA jsou některé lomy, jež v rejstříku dolů a lomů Britské geologické službu figurují v kategorii lomů „pískovcových“, ve skutečnosti od AGL osvobozeny na základě toho, že se vlastně jedná o lomy na jílovitou břidlici, které tvoří součást sedimentů jílovité břidlice v hrabství Caithness ve Skotsku.

(287)

Podle sdružení BAA existuje mnoho lomů, u nichž je skladba hornin z geologického hlediska smíšená, přičemž mimo jiné zahrnuje jílovitou břidlici, která je jako materiál sestávající převážně z jílovité břidlice osvobozena od daně, a to vzhledem k tomu, že jílovitá břidlice se ve Spojeném království vyskytuje hojně a často spolu s dalšími horninami. Sdružení BAA jako příklad uvádí lom, kde se materiál těží výhradně k použití jako kamenivo, který takto požívá osvobození od daně.

(288)

Podle sdružení BAA mají orgány Spojeného království informace o tom, které z lomů byly od AGL osvobozeny na základě toho, že se v nich zcela či převážně těží břidlice či jílovitá břidlice. Tyto informace však nemohly být sdružení BAA poskytnuty vzhledem k jejich důvěrnosti.

(289)

Sdružení BAA tvrdí, že s ohledem na environmentální účel daně nelze mít situaci v případě jílu a jílovité břidlice používané k výrobě keramických produktů a sádry za odlišnou od situace v případě materiálu podléhajícího AGL. Uvádí přitom, že tyto materiály jsou srovnatelné s kamenem, pískem a štěrkem těženými k použití ve stavebnictví, neboť byly vytěženy ke stavebním účelům a jíl a jílovitá břidlice jsou horniny. Velké množství jílu a jílovité břidlice se údajně používá k výrobě keramických stavebních produktů. Těžba jílu používaného k výrobě cihel by se mohla omezit používáním stavebních produktů z betonu, které lze vyrobit z odpadu/vedlejšího produktu z lomů, který často podléhá dani. Sdružení BAA tvrdí, že skutečnost, že jíl a jílovitá břidlice používané v keramických stavebních výrobcích nepodléhají AGL tuto daň podkopává.

(290)

Podle společnosti Torrington Stone vyrábí jeden z jejích lomů jílovitou břidlici jako vedlejší produkt hrubozrnného pískovce. Je kvalitní a lze ji použít jako objemovou výplň. V dalším z jejich lomů je hlavním produktem jílovitá břidlice a vedlejším produktem pískovec, který podléhá dani. Z toho se společnosti Torrington Stone zdá vyplývat, že produkty, které prodává, jsou odštěpky, kamenivo do podsypné vrstvy, zbytky z frézování nebo výplň a lze je získat ze všech jejích materiálů.

(291)

Po zavedení AGL se ceny jílovité břidlice působením tržních sil zvýšily.

(292)

Společnost Torrington Stone dále poskytla informace o lomu Venn, který jako vedlejší produkt vyrábí jílovitou břidlici, jež je ideální jako výplň do náspů a která soutěžila se zdaněným vedlejším produktem z jednoho lomu společnosti Torrington Stone. Dodací cena jílovité břidlice jakožto vedlejšího produktu byla přibližně 3,50 GBP a zahrnovala přepravu, jejíž náklady se odhadovaly na 3,00 GBP.

(293)

Připomínky obdržené od společnosti Eunomia byly zaslány jménem konsorcia výrobců sekundárního kameniva ze Spojeného království (břidlice, uhelná hlušina a škváry ze spalování).

(294)

Podle společnosti Eunomia je možné znovu použít uhelnou hlušinu (která většinou sestává z jílovité břidlice) z fungujících či již zavřených/zakonzervovaných hlubinných dolů. Uhelná hlušina se získává při těžbě černého uhlí za použití metod hlubinné těžby. Kvalitativní vlastnosti uhelné hlušiny v jednotlivých dolech a v různých fázích těžby se značně liší v závislosti na geologických vlastnostech dotčené vrstvy v době těžby. Vzhledem k nejednotným vlastnostem uhelné hlušiny se jedná o materiál velmi nízké jakosti, jehož hodnota z hlediska dalšího využití je velmi nízká.

(295)

Podle společnosti Eunomia se většinou cena uhelné hlušiny nepohybuje v kladných číslech. Doly se jí však zbavují, aby mohly fungovat a nemusely ji ukládat na výsypky na povrchu. Společnost Eunomia tvrdí, že pokud by lomy neměly možnost uhelnou hlušinu bez nákladů či za konkurenceschopnou cenu, tak aby zohlednily její nízkou kvalitu, dodávat dalším subjektům, neexistují jiné z finančního hlediska únosné možnosti, jak zajistit přesun jílovité břidlice z těžby uhlí a umožnit tak stavební územní rozvoj. Podle společnosti Eunomia činí výrobní náklady u uhelné hlušiny po těžbě za předpokladu, že se produkt dováží do vzdálenosti maximálně 5 km od místa zdroje, obvykle […] GBP za tunu v případě funkčních a […] GBP za tunu v případě zavřených/zakonzervovaných hlubinných dolů. Zdanění AGL ve výši 2 GBP za tunu by tedy náklady […]. Bylo by pak levnější likvidovat uhelnou hlušinu uložením na výsypku.

(296)

Orgány Spojeného království tvrdí, že logika osvobození jílovité břidlice od daně spočívá v tom, že se tento materiál v drtivé většině případů nepoužívá jako kamenivo. Jílovitá břidlice je k použití jako kamenivo obecně nevhodná. Vysoce kvalitní jílovitá břidlice se používá k výrobě cihel, což je keramický postup, který je jako takový od AGL osvobozen. Případné vedlejší produkty z jílovité břidlice vytěžené k výrobě cihel by tedy představovaly vedlejší produkty materiálu vytěženého k jinému účelu než jako kamenivo.

(297)

Podle orgánů Spojeného království je jílovitá břidlice součástí stejné skupiny hornin jako jíl. Existují různé jíly: od měkkých a plastických až po tvrdé jílovce. Z hlediska jejich nejvhodnějšího použití jsou určující jejich fyzikální a chemické vlastnosti a mineralogické složení. V závislosti na štípatelnosti (65) může být obtížné na jednom konci spektra rozlišit jílovitou břidlici a jíl a na druhém jílovitou břidlici a břidlici.

(298)

Orgány Spojeného království tvrdí, že jílovitá břidlice úzce souvisí s těžbou jílu a vyskytuje se též při hlubinné těžbě černého uhlí. Obdobně jako jíl lze jílovitou břidlici použít k výrobě pohledových cihel, cihlových dlaždic a technických cihel (v případě jílu používaného k výrobě cihel připadá 90 % poptávky na výrobu pohledových cihel pro domácí trh s bydlením), dále střešních tašek a obkladových dlaždic a kameninových odvodňovacích a kanalizačních trubek. Velké množství jílu se používá na výrobu cementu. Dále se jíl používá také jako výstelka a překryv skládek a výstelka nádrží a kanálů, jako materiál pro terénní úpravy a při výrobě lehkého kameniva na tvárnice a jako stavební výplň.

(299)

Orgány Spojeného království tvrdí, že jílovitou břidlici lze použít jako kamenivo nižší kvality, nejčastěji jako navážku a objemovou výplň pod povrch vozovek. Některé typy jílovité břidlice jsou také vhodné k výrobě lehkého kameniva, musí však předtím projít výrobním postupem, při němž jsou vystaveny vysokým teplotám. Za určitých okolností daly geologické podmínky (tlak a teplo) vzniknout tvrdší jílovité břidlici, z níž při drcení vznikají pevnější granule, které lze k některým účelům, například jako stavební výplň, použít jako kamenivo nižší kvality.

(300)

Podle orgánů Spojeného království jsou si jílovitá břidlice a jíl z geologického hlediska podobné, a bývají tedy v národních statistikách Spojeného království řazeny do jedné skupiny. V roce 2000 bylo z 10 838 000 tun jílu a jílovité břidlice prodaných ve Spojeném království 7 880 000 tun použito k výrobě cihel, trubek, tašek a dlaždic a 2 958 000 tun se prodalo k jiným účelům. V roce 2012 bylo z 5 497 000 tun jílu a jílovité břidlice prodaných ve Velké Británii k výrobě cihel, trubek, tašek a dlaždic použito 3 569 000 tun. Orgány Spojeného království tvrdí, že vzhledem k tomu, že se těžba jílu a jílovité břidlice mezi lety 2000 a 2012 snížila o polovinu a že prodej jílu a jílovité břidlice pro jiné účely než k výrobě cihel, potrubí, tašek a dlaždic byl v roce 2012 oproti roku 2002 o 35 % nižší, není pravděpodobné, že by zavedení daně vedlo k nárůstu těžby jílovité břidlice těžené specificky k použití jako kamenivo.

(301)

Orgány Spojeného království tvrdí, že odpadní jílovitá břidlice vznikající při těžbě černého uhlí je nezamýšleným a nechtěným vedlejším produktem. Obecně je tato odpadní jílovitá břidlice vhodná pouze k použití jako základní výplň při stavbě silnic či jako protipovodňový násep, a prodává se tudíž za zanedbatelnou cenu. Tento odpadní produkt se většinou společně s dalším odpadním materiálem odkládá na odpadní haldy, kde se hromadí, či se používá jako doplňkový výplňový materiál, pokud se v blízkosti nachází povrchový důl. Zatímco samotné černého uhlí se prodává přibližně za 50 GBP za tunu, jílovitá břidlice se většinou prodává velmi levně, v průměru maximálně za 1 až 2 GBP za tunu, pokud je po ní poptávka poblíž místa těžby. Odhadované výrobní náklady se pohybují mezi 0,50 GBP a 2 GBP za tunu. Někdy se jílovitá břidlice dokonce zdarma rozdává, pokud si ji kupující sám odveze.

(302)

Totéž platí i pro další typy uhelné hlušiny, jež se obecně používají pouze jako kamenivo nízké jakosti, pokud je po nich poptávka poblíž místa těžby.

(303)

Orgány Spojeného království tvrdí, že se jílovitá břidlice jako vedlejší produkt jiných těžebních činností někdy prodává jako kamenivo, ale obecně se vyplatí používat břidlici jako kamenivo pouze v případě, že je po ní poptávka poblíž místa těžby, a to vzhledem k nákladům na přepravu. Tvrdí, že vzhledem k tomu, že se taková břidlice netěží pro účely obchodního využití jako kamenivo a že se takto tlumí poptávka po nově vytěženém kamenivu, bude osvobození břidlice od daně v souladu s environmentálním cílem a s povahou a logikou AGL.

(304)

Podle orgánů Spojeného království tvoří jíl a jílovitá břidlice v materiálech od Britské geologické služby i v ročence Spojeného království o nerostech (United Kingdom Minerals Yearbook), která obsahuje údaje shromážděné ve Spojeném království za daný rok, jednu kategorii. Podle britského národního statistického úřadu se průměrně prodávají za 2,52 až 2,88 GBP za tunu. V roce 2012 se ceny pohybovaly mezi 3,34 a 4,44 GBP za tunu.

(305)

Orgány Spojeného království poskytly informace o lomu, kde se vyrábí hrubozrnný pískovec, který se používá při výrobě asfaltu na povrchy vozovek. Zároveň se zde vyrábí a prodává jílovitá břidlice, jejíž vrstvy se nacházejí ve vrstvách hrubozrnného pískovce. Zástupci tohoto lomu odhadli výrobní náklady produktů z jílovité břidlice na 6,31 GBP za tunu.

(306)

Co se týče jílovité břidlice používané pro keramické postupy, předložily orgány Spojeného království informace, které jim poskytlo sdružení British Ceramic Confederation (dále též „BCC“), jež sdružuje subjekty z odvětví výroby keramických produktů ve Spojeném království. Vyplývá z nich, že se náklady na výrobu jílovité břidlice značně liší v závislosti na řadě faktorů. Obecné náklady těžbu se odhadují na […] až […] GBP za tunu.

(307)

Prodejní cena jílovité břidlice k použití jako kamenivo se podle odhadů sdružení BCC pohybuje mezi […] a […] GBP za tunu. Podle tohoto sdružení může být jílovitá břidlice prodávána i se ztrátou tak, aby došlo k odkrytí kvalitního materiálu používaného k výrobě cihel, jenž se nachází pod ložisky uvedené břidlice.

(308)

Sdružení BCC dále poznamenává, že výroba cihel většinou probíhá na místech spojených s provozovateli lomů, a proto u materiálu nedochází k nacenění. Náklady při prodeji třetí straně toto sdružení nicméně odhaduje na […] až […] GBP za tunu, k nimž je nutno připočíst náklady na dodání. Poznamená přitom, že prodejní cena jílovité břidlice bude nižší než cena vysoce kvalitních jílů.

(309)

Co se týče osvobození materiálů sestávajících převážně z černého a hnědého uhlí, břidlice a jílovité břidlice, dokládají orgány Spojeného království, že vzhledem k tomu, že nerosty se v přírodě nevyskytují ve 100 % čisté podobě, je takové osvobození nezbytné.

(310)

Orgány Spojeného království jsou toho názoru, že jílovitá břidlice se výlučně k použití jako kamenivo netěží, přičemž původní tvrzení sdružení BAA ze řízení před soudy Unie prošetřily. Orgány Spojeného království tvrdí, že zjistily, že jílovitá břidlice i nadále vzniká jako vedlejší produkt jiných těžebních činností, zejména těžby jílu, černého uhlí a vápence. Podle orgánů Spojeného království žádný z dokumentů, které sdružení BAA před přijetím rozhodnutí o zahájení řízení soudům Unie či Komisi předložilo, nedokládal, že by nějaké lomy využívaly jílovitou břidlici a jíl především k použití jako kamenivo.

(311)

Komise orgány Spojeného království vyzvala, aby poskytly informace o produktech čtyř lomů, které jsou podle vyjádření jedné ze zúčastněných stran od AGL osvobozeny a které získávají zakázky pouze díky tomuto osvobození a jež vyrábějí stejný druh produktu, jaké by mohl vyrobit i lom dotčené zúčastněné strany, který podléhá dani. Jeden z těchto lomů měl prý obdržet povolení využívat jílovitou břidlici. Orgány Spojeného království zjistily, že všechny tyto čtyři lomy jsou registrovány k platbě AGL a také ji od jejího zavedení v roce 2002 odvádějí. Tyto lomy podle všeho prodávají (66) vytěžený kámen, písek, štěrk, kamenivo včetně recyklovaných a betonových produktů, kamenivo z tvrdé horniny, kamenivo a výplň a stavební produkty, kamenivo k dekorativním účelům a pískovcové dlažby a také písek, štěrk a jiné kamenivo, a to v tomto pořadí. Nic nenasvědčuje tomu, že by některý z těchto lomů měl prospěch z osvobození jílovité břidlice od daně.

(312)

Orgány Spojeného království rovněž prověřily osm lomů, jež se v databázi Britské geologické služby uváděly jako lomy, v nichž se cíleně těží jílovitá břidlice k použití jako kamenivo. Podle orgánů Spojeného království těží alespoň některé z těchto lomů vedle jílovité břidlice i jiné produkty. Zřejmě se jim tedy nepodařilo s konečnou platností zjistit, že by nějaké břidlicové lomy těžily jílovitou břidlici pouze k využití jako kamenivo.

(313)

Orgány Spojeného království vysvětlily, že i jílovitá břidlice by měla být, pokud je vedlejším produktem těžby zdaněného kameniva, od daně osvobozena. Jílovitou břidlici lze například získat jako nevyhnutelný vedlejší produkt při těžbě vápence nebo hrubozrnného pískovce. Podle orgánů Spojeného království má jílovitá břidlice jako materiál nižší hodnotu než vápenec a k použití jako kamenivo je v řadě případů nevhodná. Orgány Spojeného království uvádí, že jílovitá břidlice, jež takto byla jako vedlejší produkt vyrobena, je v souladu s environmentálním cílem AGL od daně osvobozena, tak aby ji mohly lomy, kde se vyrábí jako vedlejší produkt, prodávat jako náhradu nově vytěženého kameniva k použití pro omezený okruh vhodných účelů. Pokud by byl tento materiál od počátku zdaněn stejně jako vápenec, lomy by odpadovou jílovitou břidlici nemohly prodat.

(314)

Vzhledem k tomu, že jílovitá břidlice je k použití jako kamenivo obecně vhodná pouze pro omezený okruh specifických účelů a že jílovitou břidlici je obecně z ekonomického hlediska racionální používat jako kamenivo pouze v případě, kdy po ní existuje poptávka poblíž místa těžby, je podle orgánů Spojeného království velmi nepravděpodobné, že by po ní poblíž nějakého konkrétního lomu, kde se primárně těží jiné kamenivo (např. hrubozrnný pískovec), byla poptávka tak velká, že by podnítila těžbu dalšího zdaněného kameniva tak, aby byl získán přístup k nezdaněnému vedlejšímu produktu z jílovité břidlice. Orgány Spojeného království tvrdí, že si nejsou vědomy žádného případu, kdy by k tomu došlo či kdy by k tomu mohlo dojít v budoucnu.

(315)

V reakci na vyjádření, které Komisi předložila jedna ze zúčastněných stran a v němž se uvádělo, že hlavním materiálem, jenž se těží v lomu Vyse (společnosti Torrington Stone) v okresu North Devon je jílovec a jílovitá břidlice, jež se používají jako kamenivo, přičemž vedlejším materiálem je droba, vyjadřují orgány Spojeného království pochybnost o tom, zda je jílovitá břidlice hlavním produktem tohoto lomu, neboť jeho internetové stránky obsahují podrobné informace o vysoce kvalitních produktech z pískovce, a je zde uvedeno, že „se obecně uznává jeho vynikající odolnost a kvalita a že společnost Braunton Aggregates dodává různé druhy pískovce počínaje dekorativními kameny, kameny na stavbu zídek, drobný zahradní štěrk, kameny na skalky, až po prosévanou navážku a výplňové kamenivo“. V rejstříku dolů a lomů z roku 2010, který sestavila Britská geologická služba, se uvádí, že se v lomu Beam vyrábí „pískovce z karbonského vrásnění z budeského souvrství“. Nesouhlasí tedy s tím, že by lom Vyse představoval důkaz cílené těžby jílovité břidlice k použití jako kamenivo.

(316)

Orgány Spojeného království uvádí, že pokud jde o jílovitou břidlici, používá britská daňová a celní správa kritérium – uvedené ve zprávě Britské geologické společnosti –, jež spočívá v tom, že tento materiál musí „být možné snadno (pomocí kapesního nože) rozdělit na plátky o tloušťce v řádu milimetrů“. Materiál, který se štěpí na malé centimetrové kostky (a je tedy vhodnější k použití jako kamenivo), se klasifikuje jako jílovec a podléhá AGL. Sdružení BAA ve svém vyjádření uvádí, že řada lomů těží materiál klasifikovaný jako jílovitá břidlice pouze k daňovým účelům a prodávají jej k použití jako kamenivo. Orgány Spojeného království poukazují na to, že pokud by se objevil materiální důkaz o takovémto zavádějícím popisu horniny jako jílovité břidlice za účelem osvobození od AGL, vyšetřovala by to britská daňová a celní správa jako možný daňový podvod.

(317)

Podle orgánů Spojeného království jsou všechny daňové činnosti, které britská daňová a celní správa provádí, založeny na analýze rizika. Znamená to, že se nekontrolují všechny podniky zaregistrované u daňové a celní správy, pokud se neobjeví důvod daňová přiznání podaná daňové a celní správě zpochybnit. Orgány Spojeného království si jsou vědomy rizika, že některé lomy mohou být osvobozeny od AGL na základě toho, že nesprávně popíší materiál, který vyrábí. Britská daňová a celní správa provádí kontroly, aby zajistila, že se AGL uplatňuje správně, a provádí šetření, pokud získá důkaz, že je nějaký materiál popsán nesprávně.

(318)

Orgány Spojeného království přezkoumaly důvěrné daňové záznamy i veřejné informace týkající se lomů, které podle sdružení BAA vyrábějí jíl a jílovitou břidlici výhradně k použití jako kamenivo či které své produkty zavádějícím způsobem označily za jílovitou břidlici, aby mohly využít osvobození od daně. Výsledky přezkumu všech dotčených lomů byly předloženy Komisi. Z přezkumu vyplynulo, že v případě jednoho z lomů se mohou vyskytovat určité problémy s prosazováním daně, a orgány Spojeného království se zavázaly věc prošetřit. U většiny z těchto lomů, které podle přezkumu jsou či byly v provozu, žádné známky využívání jílovité břidlice nebo jílu výhradně k použití jako kamenivo zjištěny nebyly. Z informací poskytnutých Komisi však vyplývá, že minimálně v případě čtyř či pěti (67) lomů se osvobození od daně pro tyto materiály využívá, přestože jejich hlavním produktem je řezaný kámen a jílovitá břidlice se těží pouze doplňkově.

(319)

Podle orgánů Spojeného království je černé uhlí hořlavá sedimentární hornina. Černé uhlí ze Spojeného království má vysoký obsah síry a používá se téměř výhradně v uhelných elektrárnách se zařízením k odsiřování spalin, ačkoliv určitou část uhlí spotřebovávají také domácnosti. Všechno koksovatelné uhlí (používané ve vysokých pecích k výrobě oceli) se v současnosti dováží. K použití jako kamenivo černé uhlí vhodné není.

(320)

V případě, že se černé uhlí těží povrchově, probíhá podle orgánů Spojeného království odtěžení skrývky (68) a vrstev mezi vrstvami černého uhlí na jedné straně a samotného uhlí a žáruvzdorných jílů, které se přímo pod některými vrstvami černého uhlí nachází, na straně druhé odděleně. Žáruvzdorný jíl, který je vedlejším produktem těžby uhlí, se těží zvlášť a prodává se přibližně za 10 % ceny černého uhlí, především jako barvivo k výrobě cihel. Ve všech případech se skrývka, hlušina, jež se nachází mezi vrstvami, a případné zbytky ze zpracování (např. z odstranění vysokého obsahu popela či jiných nečistot) po těžbě vrací zpět do vytěžených prostor.

(321)

Orgány Spojeného království tvrdí, že u všech hlubinných dolů probíhá zpracování uhlí formou separace podle hustoty. Odpad z tohoto postupu se běžně ukládá na výsypky, kde se hromadí. Haldy z minulosti jsou obvykle podrobeny terénní úpravě a pokryty vegetací, aby se snížil jejich negativní vizuální dopad. Pokud se v blízkosti povrchově těží uhlí a/nebo jiné horniny, používá se tento odpad někdy jako doplňkový výplňový materiál pro obnovu vytěžených prostor.

(322)

Podle orgánů Spojeného království lze hlušinu či odpad z výroby uhlí někdy použít jako kamenivo nižší jakosti, například jako technická výplň či v protipovodňových náspech. Odpad je jemnozrnný a jeho technické vlastnosti neumožňují používat jej jako podklad při stavbě budov.

(323)

Podle orgánů Spojeného království neexistuje žádný důkaz, že by nějaký lom ve Spojeném království těžil černé uhlí výhradně za účelem získání kameniva. AGL je podle nich koncipována tak, aby materiál, jenž sestává zcela z hlušiny z těžby uhlí, nepodléhal dani. Čisté vrstvy kameniva, která je třeba odtěžit, aby bylo možno propracovat se k vrstvě uhlí, AGL podléhají.

(324)

Podle orgánů Spojeného království představuje hnědé uhlí jako materiál mezistupeň mezi rašelinou a černým uhlím. Jediné významné ložisko hnědého uhlí ve Velké Británii se nachází v hrabství Devon, přičemž hnědé uhlí je zde vedlejším produktem těžby ball clay. V menším množství se prodává pro zahradnické účely. Větší naleziště se nachází také v Severním Irsku, zde se však hnědé uhlí obchodně netěží kvůli značnému odporu místního obyvatelstva. K použití jako kamenivo není hnědé uhlí vhodné, zejména vzhledem k vysokému obsahu vody a těkavých látek.

(325)

Ačkoli je břidlice kamenivem ve smyslu čl. 17 odst. 1 zákona z roku 2001, z vyjádření orgánů Spojeného království a zúčastněných stran vyplývá, že se břidlice těží a získávají se z ní architektonické a kvádrové produkty, které se v porovnání s cenami materiálu prodávaného k využití jako kamenivo prodávají za mnohem vyšší ceny. Z ekonomického hlediska by nebylo racionální využívat tyto lomy pouze k těžbě břidlice k použití jako kamenivo, neboť tato břidlice je vzhledem ke svým vlastnostem většinou nevhodná k použití jako kamenivo vyšší kvality, a používá se pouze jako kamenivo nižší jakosti. Těžební postupy jsou navíc v tomto případě podstatně nákladnější než postupy při těžbě běžného kameniva – z ekonomického hlediska by tudíž nebylo logické vyrábět kamenivo takto nákladným způsobem cíleně. Náklady na výrobu břidlicového kameniva se například pohybují mezi 5,7 až 6,5 GBP na tunu, zatímco prodejní cena pak činí až 6,42 GBP za tunu.

(326)

Kvalitní břidlice má vzhledem ke způsobu, jakým se těží, jednu stranu seřízlou (těžké břidlicové desky se na požadovanou velikost řežou ve směru proti linii vrstev pomocí pily), a obvykle minimálně jednu stranu, na které byla podél přirozené vrstvy odštěpena (pomocí palice a dláta). V takovémto případě je břidlice zpracována postupem osvobozeným od daně podle čl. 18 odst. 2 písm. a) finančního zákona z roku 2001 a je možno na ni uplatnit úlevu na dani podle článku 30.

(327)

Sdružení BAA a několik zúčastněných stran tvrdí, že použití jako desky stolu a kámen na zdivo a zídky představují použití jako kamenivo a že lomy, které takovéto produkty vyrábí jako produkty primární, by měly podléhat dani. Hlavním argumentem přitom je, že struktura produktů příslušných lomů se nijak neliší od struktury produktů lomů (jako jsou žulové či pískovcové lomy), které údajně prioritně rovněž vyrábějí kámen na zdivo a až v dalším sledu sekundární kamenivo nižší jakosti.

(328)

Na rozdíl od jiných druhů kameniva, jako je například kamenivo z vápence, je v případě břidlice zapotřebí podle všeho těžit do hloubky, náklady na těžbu jsou tudíž ve srovnání s náklady u běžného lomu vyšší. Orgány Spojeného království a zúčastněné strany poukázaly na to, že se běžné lomy na kamenivo (v nichž se těží například žula, pískovec či vápenec) od břidlicových lomů významným způsobem liší a že odlišné daňové zacházení je v tomto případě zcela odůvodněné.

(329)

Sdružení BAA a řada zúčastněných stran tvrdí, že se údajně v některých břidlicových lomech nevyrábějí speciální architektonické produkty, nýbrž se zde břidlice těží cíleně k použití jako kamenivo. Podle tohoto sdružení navíc některé lomy uvádí, že by měly být od daně osvobozeny, protože vyrábějí břidlici, ačkoliv materiál, který vyrábějí, ve skutečnosti nemá odpovídající kliváž či je jeho označení zavádějící.

(330)

Komise v tomto ohledu zaprvé konstatuje, že podle orgánů Spojeného království nic nenasvědčuje tomu, že by nějaké lomy břidlici k použití jako kamenivo těžily cíleně. Při absenci jasného důkazu o opaku totiž nelze očekávat, že by orgány Spojeného království prokázaly, že k něčemu nedochází, tj. že žádný z lomů břidlici k použití jako kamenivo cíleně netěží. Když byly Komisi předloženy příklady lomů, v nichž se údajně břidlice cíleně využívá k použití jako kamenivo, požádala Komise orgány Spojeného království, aby o těchto lomech předložily informace. Z těchto informací vyplývá, že žádný z uvedených lomů břidlici cíleně a primárně k použití jako kamenivo nevyužívá. Informace pouze zpochybnily kvalifikaci produktů jednoho konkrétního lomu jako břidlici, což se orgány Spojeného království zavázaly prošetřit. Zavádějící označení materiálu by představovalo zneužití AGL, a nikoli věc týkající se státní podpory.

(331)

Jak je popsáno ve 169. bodě odůvodnění výše, domnívá se Komise zadruhé, že propagační materiály, v nichž lomy popisují své produkty, aby přilákaly zákazníky, nejsou z hlediska posouzení použití materiálu pro účely AGL zcela relevantní. Orgány Spojeného království takový popis pro účely prosazování daně samy nezohledňují.

(332)

Jako kritérium k ověření toho, zda materiál, který se v konkrétním lomu těží, představuje břidlici, používají orgány Spojeného království v souladu se zprávou Britské geologické společnosti (69) to, zda jej lze pouze s použitím dláta rozdělit na ostré plátky a destičky. Pokud by tedy některé lomy uváděly, že vyrábějí břidlici, a využívaly by tudíž osvobození od daně, ačkoliv ve skutečnosti vyrábějí materiál, který nemá dostatečnou kliváž, což sdružení BAA tvrdí, dopouštěly by se tyto lomy tím, že se neregistrovaly k platbě AGL, zneužití. Jednalo by se o problém s prosazováním daně, který by britská daňová a celní správa prošetřovala jako podvod. Orgány Spojeného království se zavázaly výše uvedený lom i další případy, v souvislosti s nimiž vyvstaly v důsledku šetření provedeného za účelem získání důkazů pro Komisi obavy ohledně zavádějící klasifikace materiálů, prošetřit. Pokud se ukáže, že materiál nepředstavuje břidlici, bude příslušnému lomu doměřena daň a také vystavena pokuta.

(333)

Jak shledal Tribunál (70), závisí zahrnutí určitých materiálů do působnosti daně na základě použitelného pravidla obvyklého zdanění „pouze na jejich skutečném a prokázaném využití jako kameniva“. V případě nově těžené břidlice to lze vykládat tak, že pokud není dokázáno, že by nějaké lomy cíleně těžily břidlici k použití jako kamenivo, není situace v případě břidlice srovnatelná se situací materiálů podléhajících dani, a její osvobození od daně je tedy v souladu s obecnými zásadami AGL.

(334)

Komisi bylo prokázáno, že se břidlice netěží cíleně k použití jako kamenivo, ale k získání kvádrových a dekorativních produktů.

(335)

Komise tedy dospěla k závěru, že v případě nově těžené břidlice je skutková a právní situace odlišná než u materiálu podléhajícího dani, a že se tedy na takovouto břidlici nevztahuje zásada obvyklého zdanění AGL.

(336)

Z předložených informací vyplývá, že zatímco vysoce kvalitní břidlice, kterou lze po zpracování na desky vhodné velikosti prodávat k použití na kvádrové či architektonické produkty, a tedy nikoliv k použití jako kamenivo, tvoří pouze velmi malý podíl (asi 5 %) vytěžené břidlice, zbývající vytěžený materiál, jenž představuje břidlici jako vedlejší produkt či odpad, lze jako kamenivo použít (na základě osvobození těžby břidlicové hlušiny od daně, jež se posuzuje v oddíle 5.6.4 níže).

(337)

Vzhledem k tomu, že k těžbě břidlice jako vedlejšího produktu při těžbě vysoce kvalitní břidlice k použití jako dekorativní a kvádrový materiál ve stavebnictví dochází nevyhnutelně, a při těžbě jiných materiálů k tomuto docházet nemůže, přispívá osvobození břidlice od daně k dosažení cíle AGL. Může totiž přispět k posunu poptávky od nové těžby materiálů k použití jako kamenivo k břidlici jako vedlejšímu produktu. Vzhledem k vysokým nákladům na těžbu břidlice, které lze pokrýt pouze získáváním břidlice na dekorativní a kvádrové produkty, navíc nehrozí, že by toto osvobození mohlo podnítit novou těžbu břidlice. Potvrzuje to i pokles počtu provozovaných břidlicových lomů od zavedení AGL (ze 43 na 32), o kterém orgány Spojeného království informovaly (71).

(338)

Komise poznamenává, že břidlice se někdy přirozeně nemusí vyskytovat ve 100 % čisté podobě, i v tomto případě však splňuje požadavek, že je možné ji rozdělit pouze s použitím dláta na ostré plátky a destičky. V těchto případech byly orgány Spojeného království toho názoru, že od daně by měl být osvobozen i materiál sestávající převážně z břidlice.

(339)

Komise má tedy za to, že vzhledem k tomu, že nebyl předložen žádný důkaz o tom, že by se materiál sestávající převážně z břidlice cíleně těžil k použití jako kamenivo, platí odůvodnění týkající se materiálu, který z břidlice sestává zcela, rovněž pro materiál, který z ní sestává převážně, což je relevantní pro situaci popsanou ve 338. bodě odůvodnění.

(340)

Osvobození materiálu, který sestává zcela nebo převážně z břidlice či který je součástí materiálu sestávajícího z břidlice, od daně podle čl. 17 odst. 4 písm. a) finančního zákona z roku 2001, se tedy od obvyklého zdanění AGL neodchyluje.

(341)

Vzhledem k tomu, že jílovitá břidlice je hornina, a tedy kamenivo ve smyslu čl. 17 odst. 1 finančního zákona z roku 2001, nepředstavuje její osvobození od AGL, pokud se k použití jako kamenivo netěží cíleně, odchylku od zásady obvyklého zdanění v rámci AGL. V případě cílené těžby by její osvobození od AGL bylo odůvodněné pouze v případě, že by přispívalo k environmentálnímu cíli AGL, tj. k dosažení posunu v poptávce.

(342)

Ve vyjádření zúčastněných stran a orgánů Spojeného království se poukazovalo na řadu případů, kdy se jílovitá břidlice používá jako kamenivo, a to většinou jako kamenivo nižší jakosti používané jako navážka a objemová výplň pod povrch vozovek či do náspů.

(343)

Komise kromě toho konstatuje, že se jílovitá břidlice často vyskytuje ve vrstvách vápence či jiných materiálů podléhajících dani. V takových případech lze mít za to, že se jílovitá břidlice s těmito materiály cíleně těží k obchodnímu využití jako kamenivo.

(344)

Orgány Spojeného království samy tvrdí, že skutková situace v případě těch materiálů, které se těží k obchodnímu využití jako kamenivo nebo které vznikají jako vedlejší produkty při postupu, jehož cílem je výroba kameniva k obchodnímu využití, je odlišná od skutkové situace u materiálů osvobozených od daně. Proto je i v případě jílovité břidlice, která se cíleně těží k obchodnímu využití jako kamenivo, obdobně jako u všech ostatních nově těžených materiálů podléhajících dani, skutková situace odlišná než u materiálu osvobozeného od daně. Osvobození od AGL tedy nelze odůvodnit, pokud se příslušný materiál k použití jako kamenivo těží cíleně.

(345)

Orgány Spojeného království doložily, že jílovitá břidlice se v drtivé většině případů jako kamenivo nepoužívá, a to proto, že se většinou k použití jako kamenivo obecně nehodí. Kvalitní jílovitá břidlice se používá k výrobě cihel, což je keramický postup.

(346)

Komise na základě informací obdržených od zúčastněných stran konstatuje, že nově vytěženou jílovitou břidlici lze použít jako kamenivo, avšak jen k omezenému okruhu účelů, a že na rozdíl od břidlice se z jílovité břidlice nevyrábí žádné vysoce kvalitní speciální produkty, jež by byly osvobozeny od daně. Jílovitá břidlice jako taková navíc představuje materiál, jehož vlastnosti se mohou na různých místech těžby výrazně lišit.

(347)

Komise bere na vědomí vyjádření orgánů Spojeného království uvedené podrobně ve 297. bodě odůvodnění, že jílovitá břidlice náleží do téže skupiny nerostů jako jíl, tvrdší jílovitou břidlici však lze zařadit i do téže kategorie jako břidlici.

(348)

Na rozdíl od jílu lze navíc jílovitou břidlici někdy využít jako stavební materiál, aniž by bylo nutná její fyzikální přeměna, přičemž k takovémuto využití skutečně dochází (viz 299. bod odůvodnění).

(349)

Připomínky, které Komise obdržela od zúčastněných stran, zaprvé ukazují na to, že jílovitou břidlici lze cíleně těžit k obchodnímu využití jako kamenivo, a že k tomu také skutečně dochází. Cena jílovitá břidlice se pohybuje mezi […] GBP a 4,44 GBP za tunu (viz 292., 304. a 307. bod odůvodnění). V některých případech připadají 3 GBP z této ceny toliko na přepravu břidlice. Komise však poznamenává, že neobdržela informace o cenách jílovité břidlice, která se v lomech těží jako hlavní produkt, ale pouze o ceně jílovité břidlice, která se těží jako vedlejší produkt jiného materiálu.

(350)

Pokud jde o novou těžbu břidlice, obdržela Komise důkazy týkající se minimálně čtyř až pěti (72) lomů, které naznačují, že se v těchto lomech jílovitá břidlice těží primárně k použití jako kamenivo. Jak je popsáno ve 318. bodě odůvodnění, v návaznosti na seznam lomů předložený sdružením BAA, jež byly v rejstříku dolů a lomů Britské geologické služby z roku 2010 uvedeny jako lomy, v nichž se těží primárně břidlice k obchodnímu využití jako břidlicové kamenivo, požádala Komise orgány Spojeného království o poskytnutí informací o těchto lomech z důvěrných daňových záznamů. Ukázalo se, že čtyři až pět (72) lomů bylo vedeno jako lomy využívající osvobození od daně z jílovité břidlice a zároveň jako lomy vyrábějící řezaný kámen a jílovitou břidlici k použití jako kamenivo. Orgány Spojeného království vysvětlily, že vzhledem k tomu, že tyto lomy vyrábějí řezaný kámen, měla by se jílovitá břidlice považovat za vedlejší produkt řezaného kamene, a měla by být tudíž od daně řádně osvobozena. Takovéto vysvětlení však Komise nemůže přijmout. Jak je popsáno ve 151. až 158. bodě odůvodnění, vedlejší produkty z řezaného kamene v rámci AGL od daně osvobozeny nejsou. Nějaké množství řezaného kamene, pokud je po něm poptávka a pokud je dotčená hornina vhodná k řezání, navíc mohou vyrábět všechny lomy na kamenivo. Neznamená to však, že pokud po řezaném kameni není poptávka, nebudou primárně vyrábět kamenivo, pokud po něm bude poptávka a bude to z ekonomického hlediska racionální. Proto je tyto lomy nutno považovat za lomy, v nichž se břidlice k použití jako kamenivo těží cíleně.

(351)

Komise konstatuje rozpor v informacích, které jí byly předloženy. Připomínka společnosti Torrington Stone se týká těžby a prodeje břidlicového kameniva, které bylo získáno jako primární produkt v jednom z jejích lomů (Vyse). Orgány Spojeného království však na základě prezentace produktů lomů na internetových stránkách tvrdí, že v tomto lomu se jílovitá břidlice vůbec nevyrábí. Komise však podotýká, že na internetových stránkách lomu Vyse se jílovitá břidlice uvádí, nikoliv však v popisu produktů lomu, ale v technických specifikacích jednotlivých těžených produktů (73).

(352)

Vzhledem k tomu, že se takto vyjádřil přímo dotčený lom, musí to vzít Komise v úvahu. Je možné, že materiál, který se zde vyrábí, je jako jílovitá břidlice označen nesprávně, avšak sami představitelé tohoto lomu uvádí, že využívají osvobození jílovité břidlice od daně. Orgány Spojeného království kromě toho při řadě příležitostí udaly, že pro účely AGL způsob, jakým lomy své produkty prezentují veřejnosti, neberou v potaz. Nebylo uvedeno, že by v tomto lomu byl proveden nějaký geologický test.

(353)

S ohledem na informace a důkazy, které jsou k dispozici, se Komise domnívá, že v případě nově vytěžené břidlice je skutková a právní situaci srovnatelná jako u jiných materiálů podléhajících dani.

(354)

Orgány Spojeného království nedoložily, že lze osvobození nově vytěžené břidlice od daně odůvodnit cílem AGL spočívajícím v „posunu v poptávce“. Takovéto osvobození od daně minimálně umožňuje zachovat těžbu nové břidlice k použití jako kamenivo, a představuje tudíž odchylku od zásady obvyklého zdanění AGL, která je v rozporu s cílem AGL.

(355)

Osvobození hlušiny z těžby jílovité břidlice od daně se posuzuje v oddílu 5.6.4. níže.

(356)

Komise však konstatuje, že v případě jílovité břidlice vznikající jako vedlejší produkt těžby černého uhlí lze vedle osvobození od daně podle čl. 17 odst. 4 písm. a) uplatnit i osvobození od daně podle čl. 17 odst. 3 písm. f) finančního zákona z roku 2001. Jak bude uvedeno v (367) tohoto rozhodnutí níže, černé uhlí není a nemůže být používáno jako kamenivo.

(357)

Jílovitá břidlice, která je nevyhnutelným vedlejším produktem těžby černého uhlí, je vhodná k použití jako kamenivo, a spadá tedy pod zásadu obvyklého zdanění podle AGL. Její osvobození od daně by však mohlo být vysvětleno cílem AGL spočívajícím ve „změně v poptávce“. Vzhledem k její hodnotě je však velmi nepravděpodobné, že by její osvobození od daně v případech, kdy je vedlejším produktem, mohlo vést k rozšíření nové těžby černého uhlí, neboť by to bylo z ekonomického hlediska neracionální.

(358)

Vzhledem k tomu, že se jílovitá břidlice většinou používá, obdobně jako jíl, k výrobě potrubí, tašek, dlaždic a cihel, což jsou keramické produkty, vztahuje se na ni navíc daňová úleva na keramické postupy podle čl. 30 odst. 1 písm. c) finančního zákona z roku 2001. Protože se v tomto případě nejedná o použití jako kamenivo a protože materiály používané v keramických postupech prochází značnými fyzikálními přeměnami, tj. taví se na tvrdý, trvanlivý produkt odolný vůči povětrnostním podmínkám, vztahovala by se na jílovitou břidlici používanou v keramických postupech v rámci AGL řádná úleva na dani. Již v rozhodnutí o zahájení řízení Komise shledala, že daňová úleva pro průmyslové a zemědělské postupy (čl. 30 odst. 1 písm. c)) je v souladu se zásadami obvyklého zdanění podle AGL (137. bod odůvodnění).

(359)

Komise konstatuje, že se sdružení BAA a další zúčastněné strany vyjádřily v tom smyslu, že by materiály používané k výrobě cihel neměly být od daně osvobozeny. Orgány Spojeného království však prokázaly, že výroba cihel a další keramické postupy použití jako kamenivo nepředstavují. Cihly se vyrábějí složitým postupem. Jílovitá břidlice či jíl se zahřejí na vysokou teplotu (vyšší než 1 000 °C) ve vypalovací peci, čímž se struktura jílovité břidlice či jílu změní na pevné a odolné cihly. Další keramické produkty se vypalují podobným způsobem, liší se však jejich tvar, což je případ např. trubek či tašek nebo dlaždic.

(360)

Cihly se nevyrábí k použití jako objemová výplň tak jako drcený kámen. Očekává se, že budou uspořádaně vrstveny na sebe při stavbě zdí.

(361)

Na základě výše uvedených skutečností Komise vyvozuje závěr, že při používání jílovité břidlice v keramických postupech lze úlevu na AGL uplatnit, neboť se nejedná o použití jílovité břidlice jako kamenivo.

(362)

Jílovitou břidlicí lze navíc při výrobě cementu použít jako zdroj aluminosilikátu a nahradit tak jíl, strusku či jiné materiály. Míchá se přitom s vápencem, což je postup osvobozený od AGL. Použití vápence či vápence a jiných materiálů v cementu je v souladu s čl. 18 odst. 2 písm. c) finančního zákona z roku 2001 od této daně osvobozeno, a to vzhledem k tomu, že při tomto použití hrají významnou úlohu chemické vlastnosti materiálu (vápenec je zdrojem křemičitanu vápenatého a jíl či jílovitá břidlice zdrojem aluminosilikátu). Jílovitá břidlice používaná spolu s vápencem při výrobě cementu by tedy měla být podle uvedeného odstavce finančního zákona z roku 2001 řádně osvobozena od daně. Již v rozhodnutí o zahájení řízení Komise shledala, že osvobození tohoto postupu od daně je v souladu se zásadami obvyklého zdanění AGL (v 90. bodě odůvodnění).

(363)

Aby výrobci jílovité břidlice mohli osvobození od AGL uplatnit, musí prokázat, k čemu se materiál sestávající zcela či převážně z břidlice, kterou vyrobili, používá.

(364)

Jílovitá břidlice například vzniká jako nevyhnutelný vedlejší produkt při těžbě jílu. V těchto případech, by se mohlo – pokud se již v souvislosti s jílovitou břidlici neuplatnilo jiné daňové osvobození či úleva – posoudit, zda by nemohla být dotčená jílovitá břidlice osvobozena od AGL, a to vzhledem k tomu, že nebyla vytěžena cíleně k použití jako kamenivo. Takovéto osvobození by bylo v souladu zásadami AGL, neboť se týká jílovité břidlice, která se těží jako nevyhnutelný vedlejší produkt materiálu, jenž není kamenivem ani se jako kamenivo nepoužívá, a kterou by bylo možné použít namísto nově vytěženého kameniva.

(365)

Pokud jde o jílovitou břidlici vznikající jako vedlejší produkt těžby materiálů podléhajících dani, jako je hrubozrnný pískovec nebo vápenec, konstatuje Komise, že se s jílovitou břidlicí při osvobození od daně oproti ostatním zdaněným materiálům zachází jinak. Je však třeba posoudit, zda lze takové daňové rozlišení odůvodnit cílem AGL. Ačkoliv by se v důsledku takovéhoto osvobození jílovitá břidlice, jež je vedlejším produktem, mohla jako kamenivo více používat na úkor jiných produktů, na něž se osvobození nevztahuje, neobdržela Komise od orgánů Spojeného království či od zúčastněných stran žádné důkazy, z nichž by vyplývalo, že by toto osvobození přispívalo k dosažení cíle AGL omezit novou těžbu materiálu k použití jako kamenivo.

(366)

Komise má proto za to, že je v případě materiálu sestávajícího zcela či převážně z jílovité břidlice, jenž se cíleně těží k použití jako kamenivo, a to v tomto případě včetně jílovité břidlice vznikající jako vedlejší produkt při nové těžbě jiných materiálů podléhajících dani, skutková a právní situace s ohledem na zásadu obvyklého zdanění AGL a environmentální cíle této daně totožná jako u jiného kameniva. Osvobození od daně je tedy de facto selektivní.

(367)

Společné vyjádření obdržené od orgánů Spojeného království a sdružení BAA i informace obdržené od orgánů Spojeného království při jiných příležitostech potvrzují, že černé uhlí není a nemůže být používáno jako kamenivo. V případě černého uhlí proto právní a skutková situace není totožná jako u materiálů, které podléhají AGL v souladu s cílem této daně. Totéž platí pro materiál sestávající převážně z černého uhlí, což je případ, kdy těžené černé uhlí nemá z geologického hlediska čisté složení.

(368)

Společné vyjádření orgánů obdržené od Spojeného království a sdružení BAA i informace obdržené od orgánů Spojeného království při jiných příležitostech potvrzují, že hnědé uhlí není a nemůže být používáno jako kamenivo. V případě hnědého uhlí proto právní a skutková situace není totožná jako u materiálů, které podléhají AGL v souladu s cílem této daně. Totéž platí pro materiál sestávající převážně z hnědého uhlí, což je případ, kdy těžené hnědé uhlí nemá z geologického hlediska čisté složení.

(369)

Orgány Spojeného království ve vyjádření, které Komisi předložily před přijetím rozhodnutí o zahájení řízení, vysvětlily, že kaolín (74) a ball clay (75) jsou cenné nerosty. K použití jako kamenivo se běžně netěží. Hlušina, která sestává z kamenů a písku tvořících odpad, je nevyhnutelným vedlejším produktem této těžby. Odpad z kaolínu lze použít na stavbu náspů, jako obecnou výplň a při výrobě živičných směsí na stavbu silnic, a lze jím nahradit jiné jemné kamenivo při výrobě betonu. Odpad z ball clay lze také prodávat jako stavební kamenivo.

(370)

Orgány Spojeného království zdůraznily, že vzhledem k tomu, že hlušina vznikající z těžby ball clay a kaolínu je k dispozici ihned poté, co je ball clay a kaolín vytěžen, a vzhledem k tomu, že tato hlušina může být alternativou k různým druhům písku, štěrku a kamene, které se k použití jako kamenivo těží specificky, přispívá uvedené osvobození od daně celkově k omezení těžby písku, štěrku a kamene, které se k použití jako kamenivo těží specificky, a zároveň tak pomáhá omezit dopad těžby kameniva na životní prostředí. Orgány Spojeného království poskytly o odpadu vznikajícím při těžbě kaolínu a ball clay a o vytvářených hromadách odpadu informace.

(371)

Ve 106. bodě odůvodnění v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise pochybnosti, zda by v případě takovéhoto materiálu nebyla situace srovnatelná s kamenivem, jež od daně osvobozeno není, ale konstatovala, že rozdíl mezi materiálem osvobozeným a neosvobozeným od daně může spočívat v tom, že materiály od daně osvobozené představují hlušinu z těžby kaolínu a ball clay. Tento vedlejší produkt při těžbě vzniká nevyhnutelně, a netěží se nutně jako kamenivo, ale obecně v rámci těžby kaolínu a ball clay. Kaolín i ball clay mají specifické vlastnosti, které nelze vždy napodobit.

(372)

Ve 107. bodě odůvodnění v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise pochybnosti, zda tento rozdíl stačí k prokázání toho, že je daňová výjimka odůvodněná povahou a logikou AGL, přičemž uvedla, že potřebuje další informace.

(373)

Po zveřejnění rozhodnutí o zahájení řízení obdržela Komise od zúčastněných stran v tomto ohledu řadu dalších informací.

(374)

P Podle svého vyjádření je společnost Sibelco společností zabývající se těžbou, zpracováním a prodejem kaolínu a ball clay. Většina těžby ball clay a kaolínu (80 % až 90 %) je určena k vývozu. Společnost Sibelco uvádí, že primárním účelem, k němuž své lomy využívá, je těžba ball clay a kaolínu. Jiné materiály, k jejichž těžbě v této souvislosti nevyhnutelně dochází, lze považovat za sekundární materiály, které mohou, ale nemusí být vhodné ke konečnému použití jako kamenivo, a to v závislosti na jejich složkách a možném zpracování.

(375)

Společnost Sibelco tvrdí, že kaolín nebo ball clay, jakož i produkty z nich odvozené nelze použít jako kamenivo. Jedná se o specializované průmyslové nerosty, jež lze použít pouze k účelům a konečným účelům jiným než k použití jako kamenivo. Kaolín a ball clay mají jedinečné fyzikální a chemické vlastnosti a jsou vzácné, a proto jsou velmi cenné.

(376)

Podle společnosti Sibelco hlušina z těžby těchto nerostů nepředstavuje materiál, jež by se k použití jako kamenivo těžil cíleně. Těžba hlušiny je nutným důsledkem získávání kaolínu nebo ball clay. Vedlejší produkty, které obsahuje, se od ball clay a kaolínu naprosto liší, a nelze je použít k týmž účelům jako tyto materiály, ani nejsou s těmito materiály nijak zaměnitelné. Kromě toho společnost Sibelco tvrdí, že pokud by tyto lomy ball clay a kaolín netěžily, neměly by pro trh k dispozici žádné materiály, jež by bylo možné případně použít jako kamenivo, jelikož tyto lomy nelze hospodárným způsobem provozovat jinak než jako lomy k těžbě ball clay a kaolínu. Cena, za kterou se kaolín a ball clay prodává, je podstatně vyšší než cena v lomech získaného sekundárního kameniva. V případě kaolínu prodejní cena skutečně dosahuje přibližně […]- až […]násobku a v případě ball clay přibližně […]- až […]násobku ceny sekundárního kameniva. Podle společnosti Sibelco se spolu s kaolínem nevyhnutelně vytěží i hlušina, jejíž objem je osm- až desetkrát větší, a spolu s ball clay zase jiné materiály, jejichž objem je větší dvakrát.

(377)

Společnost Sibelco tvrdí, že vzhledem k poloze a rozšíření míst, kde lze kaolín a ball clay těžit, vzhledem ke specifickým geologickým podmínkám a vzhledem k významným kapitálovým investicím, jež jsou k započetí těžby v těchto oblastech nezbytné, by při absenci těžby kaolínu a ball clay v žádné z těchto lokalit k těžbě hlušiny nedošlo.

(378)

Podle společnosti Sibelco má veškerý prodej kameniva získaného jako vedlejší produkt při těžbě kaolínu nebo ball clay za následek přímé snížení objemu tohoto materiálu umístěného na hromady a haldy na místě těžby.

(379)

Podle informací poskytnutých společností Sibelco vzniká jílový nerost (kaolín) v kaolínových ložiscích rozkladem a částečným rozkladem živců v žule. Tento proces je znám jako kaolinizace, a zatímco poměr a vlastnosti kaolínu se i v rámci jednoho naleziště liší, celkový výnos kaolínu z hmotnosti veškeré horniny se obvykle pohybuje kolem 10 %. Ačkoliv je možné do určité míry použít selektivní těžbu, ve většině případů musí být předtím, než může být oddělen kaolín, vytěžena veškerá masa horniny (meziloží). Při postupu oddělení kaolínu pomocí vodní separace, gravitačních metod a několika fází třídění a prosévání vzniká jako vedlejší produkt materiál tvořený zvětralou a nezvětralou žuly, nepřeměněnou žulou (kamenem), křemenem a slídou. Tento vedlejší produkt při vytěžení k použití jako kamenivo vhodný není. Některé jeho části však mohou být ke konečnému použití jako kamenivo zpracovány.

(380)

Podle společnosti Sibelco je jíl v ložiscích ball clay v zásadě také kaolínové povahy, usadil se však během sedimentárních geologických procesů, které často vedly ke zvláštnímu uspořádání vrstev. V jeho rámci se prolínají vrstvy ball clay, hnědouhelného ball clay a písku. Tyto meziložní vrstvy musí být k odkrytí dalších vrstev ball clay vytěženy. Vrstvy ball clay, jakož i meziložní vrstvy, musí být k těžbě vybírány obezřetně, aby se zabránilo kontaminaci ball clay dalšími materiály či neplánovanému smíšení dvou vrstev ball clay rozdílné kvality. Meziloží typicky tvoří více než 50 % veškerého objemu vytěženého materiálu. Po svém vytěžení se vrstvy ball clay míchají v přesném poměru, a to v závislosti na konkrétním konečném použití.

(381)

Podle společnosti Sibelco spočívá hlavní rozdíl mezi lomy na kaolín a ball clay na jedné a lomy na kamenivo na druhé straně v tom, že v lomech na kamenivo tvoří odpad nebo vedlejší produkty v podstatě totožný materiál. Vedlejší produkty vytěžené v lomech na ball clay a kaolín se však od jílů, které jsou vyhledávány jako primární nerost, znatelně liší.

(382)

Podle společnosti Sibelco stávající osvobození prodeje kameniva získaného náležitým zpracováním materiálu, jenž jako nevyhnutelný vedlejší produkt vzniká při těžbě kaolínu a ball clay, od daně nepovede ke zvýšení těžby kaolínu a ball clay. Rozvoj lomů na kaolín a ball clay se řídí poptávkou a objemem prodeje. I když jsou některé vedlejší produkty z těžby kaolínu i ball clay následně zpracovány a upraveny ke konečnému použití jako kamenivo, většina výsledných vedlejších produktů přesto končí na hromadách a haldách. Důvodem je skutečnost, že žádná další poptávka po kamenivu (i přes stávající osvobození od daně) není, ale těžba v lomech musí i nadále pokrývat tržní poptávku po kaolínu a ball clay. V současnosti se v lomech na kaolín a ball clay společnosti Sibelco zpracovává zhruba pětkrát větší množství hlušiny, odpadu a vedlejších produktů, než kolik prodá kameniva. Ukazuje to, že dokonce ani stávající daňové úlevy nemohou dále motivovat k těžbě materiálu k použití jako kamenivo. Zdá se navíc, že způsob prodeje jílů a prodeje kameniva se zcela liší. Při výrobě kameniva se zakázka na dodání materiálu týká jednoho konkrétního projektu a trvá relativně krátkou dobu. Odvětví těžby ball clay a kaolínu ovšem musí výrobcům keramiky konzistentní směs materiálu dodávat po dobu mnoha let.

(383)

Kromě svého vyjádření poskytla společnost Sibelco Komisi rovněž přehled geologických poměrů, těžby a zpracování ball clay a kaolínu.

(384)

Provozy společnosti IML týkající se kaolínu a ball clay se rozkládají na více než 5 000 hektarech půdy v hrabstvích Cornwall, Devon a Dorset v jihozápadní Anglii.

(385)

Společnost IML tvrdí, že Spojené království je předním světovým výrobcem a vývozcem vysoce kvalitní ball clay, přičemž se u tohoto materiálu vyváží více než 80 % výroby. Ball clay se využívá především jako surovina při výrobě keramiky (zejména sanitární keramiky, nástěnných a podlahových dlaždic, stolního nádobí a náčiní). Používá se také k výrobě smaltu a glazur, cihel, k žáruvzdorných účelům, k výrobě plnidla a těsnicích materiálů. Vzhledem ke svým materiálovým vlastnostem se ball clay k použití jako kamenivo nehodí. Kamenivo musí obecně sestávat z tvrdého, zrnitého materiálu. Ball clay je naopak materiálem měkkým a jemnozrnným. Použití ball clay jako kameniva rovněž vylučuje jeho relativní hodnota. Jde o poměrně vzácný a významný materiál, jehož cena ze závodu v závislosti na jeho kvalitě a míře poptávky na trhu dosahuje až […] GBP za tunu.

(386)

Podle společnosti IML je Spojené království jedním z největších výrobců a vývozců kaolínu na světě, přičemž se vyváží více než 90 % výroby.

(387)

Společnost IML tvrdí, že kaolín je ceněn pro svou bělost, jemnou zrnitost a plochý tvar částic, měkkou neabrazivní strukturu a chemickou inertnost. Využívá se hlavně jako plnidlo nebo potahový pigment při výrobě papíru, dále při výrobě sanitární a stolní keramiky. Speciálnější účely zahrnují použití jako plnidlo v barvě, lepidlech, plastech, gumě a tmelech a při výrobě skleněných vláken a léčiv.

(388)

Podle společnosti IML je kaolín vzhledem ke svým materiálovým vlastnostem k použití jako kamenivo nevhodný. Použití kaolínu jako kameniva rovněž vylučuje jeho relativní hodnota. Kaolín je velmi vzácný produkt, a to jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni. Vzhledem ke své vzácnosti a významu pramenících z poptávky dané použitím v řadě odvětví má relativně vysokou cenu. Cena ze závodu u produktu nižší kvality k základnímu použití dosahuje přibližně […] GBP, zatímco vysoce čisté specializované produkty, jež se používají k technickým účelům, mají cenu přes […] GBP za tunu.

(389)

Společnost IML podle svých slov za tunu materiálu prodaného jako sekundární kamenivo dociluje skromné odměny, jež v průměru dosahuje přibližně […] GBP. Podle IML těžba ball clay a kaolínu probíhá bez ohledu na jakékoliv jiné faktory a vznik odpadních produktů je nevyhnutelný. Jeho použití, jako kamenivo je pro životní prostředí mnohem příznivější než těžba primárního kameniva. Bez stabilního trhu pro tento odpad bude muset být více materiálu umístěno na výsypku.

(390)

Podle společnosti IML spadá z 8,47 milionů tun, které se celkově vytěží, přibližně 6,5 milionů do kategorie materiálu, jenž může být vhodný jako surovina pro kamenivo. Brekcie, drcený kámen, štěrk, meziloží, kámen a nepřeměněná žula mohou být zpracovány na drcené kamenivo různého typu od drobných zlomků jednotné velikosti po materiál do podsypné vrstvy. Při procesu drcení rovněž vznikne štěrk a písek. Písek kromě toho vzniká při oddělování kaolínu korečkovým kolem. Na druhotné kamenivo, které by bylo možno uvést na trh, nelze zpracovat veškerou vstupní surovinu, jejíž množství dosahuje 6,5 milionů tun, přičemž objem odpadu se různí v závislosti na povaze oblasti, v níž se kaolín těží. Stávající zpracovatel odpadu vzniklého při těžbě kaolínu odhaduje, že běžný výnos dosahuje výše 65 %, tedy že z 6,5 milionu tun materiálu vytěženého za rok lze vyrobit více než 4 miliony tun produktu, který lze uvést na trh.

(391)

Podle společnosti IML se betonový písek získaný suchým proséváním prodává za cenu ze závodu ve výši […] za tunu GBP a drcený produkt (kamenivo) za cenu ze závodu ve výši […] GBP za tunu. Prodej si tato společnost nezajišťuje sama, probíhá přes zpracovatele odpadu z těžby kaolínu.

(392)

Společnost IML tvrdí, že osvobození od daně z kameniva nemůže v žádném případě vést ke zvýšené těžbě ball clay nebo kaolínu za účelem získání většího množství materiálu osvobozeného od daně. Společnost IML již nyní na výsypkách shromažďuje více materiálu, než kolik jej dodává ke zpracování na kamenivo, což dokazuje, že intenzita těžby zcela závisí na tržní poptávce po primárním nerostu, tedy kaolínu a ball clay.

(393)

Společnost IML tvrdí, že při těžba již vzniká více odpadu, než se v současnosti prodá, a že těžit více kaolínu/ball clay za účelem získání kameniva jako vedlejšího produktu by bylo nelogické.

(394)

Podle společnosti IML je k výrobě kameniva, jež lze uvést na trh, nezbytné další zpracování. Tato společnost tvrdí, že cena zařízení k suchému prosévání písku se pohybuje okolo 0,75 milionů GBP, cena drtičky okolo 2 milionů GBP a proplachovací zařízení na zpracování kopaného písku by vyšlo a na 1,5 milionu GBP. Na základě průměrných prodejních cen písku ve výši […] GBP za tunu a drceného kameniva ve výši […] GBP za tunu by výrobní náklady u písku obvykle dosahovaly 35 % a u drceného kameniva 50 %.

(395)

Pokud se nejprve neodstraní kaolínový obsah, není podle společnosti IML těžba kameniva v lomech nákladově efektivní. Materiál, jenž lze použít jako kamenivo, se na trh dostává jen díky těžbě kaolínu a ball clay: bez ní by totiž provoz lomů nebyl ekonomicky životaschopný. Vzhledem k velmi vysokým nákladům na těžbu nerostů a poměrně nízké kvalitě vedlejšího produktu, jenž se při ní získává, by ve srovnání s primárním kamenivem lomy, nebýt nerostů v něm obsažených, nevyráběly vůbec žádné kamenivo.

(396)

Podle společnosti IML se pro účely osvobození od daně z kameniva rozlišuje mezi odpadním materiálem, který vzniká jako vedlejší produkt při těžbě nerostů k jinému použití než jako kamenivo (jako je například odpad z těžby kaolínu/ball clay), které jsou osvobozeny, a odpadním materiálem, jenž je vedlejším produktem těžby kameniva (jako je například odpad z těžby vápence), který stále podléhá AGL.

(397)

Společnost IML tvrdí, že vedlejší produkty z lomů na vápenec a řezaný kámen se cíleně těží k použití jako kamenivo a jsou jako takové i používány, zatímco vedlejší produkty z těžby kaolínu a ball clay jsou nevyhnutelným důsledkem těžby těchto nerostů.

(398)

Společnost IML rovněž Komisi poskytla případovou studii zveřejněnou v časopise „Construction News“, která se týká používání recyklovaného a sekundárního kameniva pocházejícího z těžby kaolínu v betonu na jednom z velkých londýnských stavenišť.

(399)

Podle sdružení Kaolin and Ball Clay Association mohou být i jiné materiály, k jejichž těžbě v rámci těžby v lomech na kaolín a ball clay nevyhnutelně dochází, považovány za „sekundární“ materiály, které mohou, nebo nemusí být vhodné k použití jako kamenivo. Stávající osvobození těchto sekundárních materiálů od AGL byla zavedena s cílem motivovat k jejich využití a snížit množství těchto materiálů ukládaných na povrchové skládky. Sdružení Kaolin and Ball Clay Association tvrdí, že kaolín a ball clay nemohou být jako kamenivo používány a že nikdy nemohou být k tomuto použití těženy.

(400)

Podle sdružení Kaolin and Ball Clay Association by kamenivo pocházející z těžby kaolínu a ball clay nebylo bez této těžební aktivity nikdy uvedeno na trh. Vzhledem k nákladům na oddělení kaolínu a ball clay od kameniva a hodnotě samotného kameniva by takovýto postup byl naprosto neživotaschopný. Prodejní ceny kaolínu a ball clay jsou podstatně vyšší než ceny kameniva, a proto je nákladově efektivní těžit v daných lomech tyto nerosty jako takové.

(401)

Sdružení Kaolin a Ball Clay Association tvrdí, že dalším důkazem v tomto směru je skutečnost, že v současnosti je přes osvobození od AGL zpracována pouze přibližně jedna třetina materiálu, který by jako kamenivo zpracován být mohl.

(402)

Podle sdružení Kaolin and Ball Clay Association, je jisté, že pokud se daň bude vztahovat i na nerosty, jež jsou od ní v tuto chvíli osvobozeny, objem prodaného materiálu, jenž tvoří vedlejší produkt, poklesne, přičemž dokonce již existují důkazy, že k tomu u projektů zahájených v dubnu 2014 dochází.

(403)

Společnost BCC tvrdí, že primárním účelem zřizování lomů na kaolín a ball clay je těžba a zpracování těchto materiálů, které jsou specializovanými produkty, jež se odlišují svou vzácností a jedinečnými fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Podle společnosti BCC nemohou být kaolín, ball clay a produkty z nich odvozené použity jako kamenivo a nikdy se pro tyto účely netěží. Další materiály, k jejichž těžbě nevyhnutelně dochází, je možné považovat za sekundární materiály, které mohou, nebo nemusí být vhodné k použití jako kamenivo. Podle společnosti BCC by k jejich těžbě k použití jako kamenivo samostatně nedocházelo a k dispozici jsou jen, když se těží kaolín či ball clay, v opačném případě by provoz lomu nebyl ekonomicky životaschopný.

(404)

Společnost BCC tvrdí, že prodejní cena ball clay je minimálně pětkrát až šestkrát a prodejní cena kaolínu nejméně desetkrát až dvanáctkrát vyšší než prodejní cena vedlejších produktů, které mohou být případně prodávány jako sekundární kamenivo. V důsledku ekonomických a těžebních překážek by situace, kdy by se těžilo více kaolínu a ball clay, než je možno prodat, s cílem získat další vedlejší produkt k výrobě kameniva, nemohla nastat. Dokonce i při osvobození od AGL se většinu (pětkrát více) vedlejších produktů z těžby kaolínu a ball clay nedaří prodat, a tento materiál je ukládán na haldy v místě těžby.

(405)

Podle společnosti BCC je mezi lomy osvobozenými a neosvobozenými od daně významný rozdíl. V neosvobozených lomech na kamenivo se jako primární produkt i jako odpad či vedlejší produkty převážně těží týž materiál. V lomech na kaolín a ball clay se nicméně odpad od hlavního materiálu liší. V druhém případě se jedná o živcové nerosty, zatímco v prvním případě jde většinou o křemičité písky.

(406)

Společnost BCC soudí, že pokud se na vedlejší materiál získaný v lomech na kaolín a ball clay bude vztahovat daň, jeho prodej poklesne. K uspokojení poptávky tak bude třeba těžit další přírodní kamenivo.

(407)

Sdružení BAA poskytlo informace od svých členů z hrabství Cornwall v tom smyslu, že ceny kaolínu mohou dramaticky – v rozmezí od 50 GBP do 5 000 GBP za tunu – kolísat, a to v závislosti na jeho kvalitě a jakosti.

(408)

Orgány Spojeného království tvrdí, že použití kaolínu nebo ball clay jako kameniva brání nejenom jejich materiálové vlastnosti, ale také jejich relativní hodnota. Orgány Spojeného království tvrdí, že ve skutečnosti neexistuje žádný reálný a zavedený způsob využívání ball clay a kaolínu jako kameniva. Shrnutí rozdílu oproti postavení hlušiny, odpadu nebo vedlejších produktů při těžbě těchto materiálů provedené Komisí je tedy zcela správné. Osvobození nevyhnutelných vedlejších produktů z výroby materiálů, které nemohou být a nejsou používány jako kamenivo, je zcela v souladu s environmentálním cílem AGL.

(409)

Orgány Spojeného království předložily podrobný popis ball clay a kaolínu a vysvětlily, proč nejsou a nemohou být používány jako kamenivo. Oba materiály jsou navíc drahé. Podle orgánů Spojeného království je ball clay poměrně vzácným materiálem, jehož cena činí až 100 GBP za tunu, a to v závislosti na konkrétní požadované jakosti ball clay a na míře poptávky na trhu. Kaolín je velice vzácný materiál, jehož cena na trhu je velice vysoká, od 70 GBP do 400 GBP za tunu. Podle orgánů Spojeného království jsou výrobní náklady v případě kaolínu nebo ball clay ve srovnání s výrobními náklady jiných druhů kameniva rovněž velice vysoké. Orgány Spojeného království předložily informace získané od podniků, které v této oblasti působí. Jeden z těchto podniků uvedl průměrnou cenu […] GBP za tunu kaolínu, přičemž rozpětí v případě různých kaolínových produktů podle něj sahá od […] GBP do […] GBP. Další podnik uvedl cenu […] GBP za tunu. Průměrné výrobní náklady na jednu tunu ball clay činí v hrabství Dorset […] GBP a v hrabství Devon […] GBP. Další podnik uvedl […] GBP za tunu.

(410)

Podle orgánů Spojeného království v současné době ve Spojeném království působí dva podniky, které dodávají ball clay a kaolín. Orgány Spojeného království uvádějí příklad jedné zakázky na dodávku vedlejších produktů kaolínu a ball clay, jejichž cena v roce 2012 činila […] GBP za tunu. V případě jiné zakázky činila cena […] GBP za tunu prodaného odpadu z kaolínu. Cena odpadu z ball clay činila […] GBP. Ani jeden z těchto dvou podniků neprodává hlušinu nebo nevyhnutelné vedlejší produkty vznikající při těžební činnosti přímo koncovým uživatelům tohoto kameniva v odvětví stavebnictví. Namísto toho oba podniky uzavřely dohody se třetími stranami (které se na prodej kameniva specializují), v jejichž rámci se zavazují, že poskytnou požadované množství kameniva až do určité výše za pevnou cenu, a to bez ohledu na to, jaké množství bude skutečně dodáno. Jelikož cena není stanovena přímo za každou tunu kameniva, které vyrábějí, nemají lomy na ball clay a kaolín žádnou motivaci zvyšovat objem hlušiny, kterou odstraňují, nad rámec dohodnutého množství. Třetí strany následně prodají kamenivo koncovým uživatelům. Podle orgánů Spojeného království se v důsledku hospodářského útlumu ani celý objem kameniva neprodá.

(411)

Orgány Spojeného království tvrdí, že výrobu kaolínu nelze oddělit od výroby odpadu z kaolínu. Mokrá těžba je svou povahou taková, že čerpadla nutně oddělují žádoucí kaolínový materiál a odpadní produkty. Tradičně se postupovalo tak, že v rámci první fáze těžby nebo dobývání kaolínu se odstranila skrývka a odkryla se hornina obsahující jíly. Ve druhé fázi pak provozovatel lomu odkrytý jíl nebo čelní stěnu těžní jámy postřikoval proudy vody pod velkým tlakem. Podle orgánů Spojeného království se tak odstraní kaolín, a to spolu s jinými produkty, s nimiž je smíšen (písek a slída).

(412)

Podle orgánů Spojeného království odtěžená skrývka podléhá AGL. Na zbývající materiál, který při těžbě kaolínu nevyhnutelně vzniká, se vztahuje osvobození od této daně.

(413)

Orgány Spojeného království tvrdí, že ball clay se těží výhradně postupy povrchové těžby. Při povrchové těžbě probíhá pomocí hydraulických rypadel a nákladních vozidel se sklápěcí korbou selektivní hloubení, nakládání a přeprava jednotlivých dobývaných jílů do skladovacích a mísicích zařízení. Celkový poměr jílu a odpadu v odvětví jako celku činí přibližně 1:1,5.

(414)

Pokud by podle orgánů Spojeného království provozovatel lomu nemohl získat kaolínový produkt nebo produkt ball clay vysoké hodnoty, neměl by žádnou motivaci těžit vedlejší produkty jako takové, a to především vzhledem k jejich nízké ekonomické hodnotě. Přítomnost kaolinitu nebo jakéhokoli jiného typu jílu v určité hornině oslabuje pevnost materiálu, a má proto negativní dopad na jeho vlastnosti při případném využití jako kamenivo. I kdyby provozovatel lomu nechtěl materiál s vysokou hodnotou získat, přesto by mu v souvislosti s odstraněním a likvidací jemného materiálu, tj. kaolinitu, jiných jílů a slídy, vznikly vysoké náklady. Bylo by proto nelogické za účelem získání vedlejších produktů nízké hodnoty, jež mohou být použity jako kamenivo, odstraňovat a likvidovat produkty hodnoty vysoké. Podle orgánů Spojeného království by dokonce i při osvobození od daně údajně nebylo z ekonomického hlediska racionální provádět v určitých místech těžební činnost zaměřenou na získání hlušiny osvobozené od daně, pokud by přitom nebyl zároveň těžen kaolín a ball clay vysoké hodnoty.

(415)

Podle orgánů Spojeného království jsou vedlejší produkty, jež při těžbě ball clay a kaolínu nevyhnutelně vznikají, vhodné pro k použití jako kamenivo pro některé účely.

(416)

Orgány Spojeného království se vyjádřily k rozdílu mezi těžbou vápence k výrobě vápna a těžbou řezaného kamene na jedné a těžbou vedlejších produktů, jež nevyhnutelně vznikají při těžbě ball clay a kaolínu na druhé straně. Tvrdí, že řezaný kámen a vápenec se těží k použití jako kamenivo a rovněž pro jiné účely než k tomuto použití. Řezaný kámen se vyrábí z pískovce nebo žuly, přičemž oba tyto nerosty se těží k použití jako kamenivo. Hlušinu, odpad nebo vedlejší produkty vzniklé při výrobě řezaného kamene a vápence lze také použít jako kamenivo.

(417)

Podle orgánů Spojeného království lze skutečnost, že vápenec i jeho vedlejší produkty lze použít jako kamenivo, částečně vysvětlit jejich materiálovými vlastnostmi. Odpad vznikající při těžbě vápence, který se používá k výrobě vápna, pravděpodobně nebude sestávat z jiného materiálu, ale spíše z dalšího vápence. Orgány Spojeného království tvrdí, že v malém počtu případů může být vápencový „odpad“, který vzniká při těžbě vápence k výrobě vápna, svým chemickým složením k výrobě vápna nevhodný. Ve většině případů se však dokonale hodí jak k použití jako kamenivo, tak k výrobě vápna. Konečné použití vápence tak určí spíše místní poptávka než jeho chemické složení.

(418)

Podle orgánů Spojeného království budou dále odpad z těžby horniny k výrobě řezaného kamene pravděpodobně tvořit převážně odštěpky z téže horniny, která se takto dobývá. Na rozdíl od ball clay a kaolínu nejsou s oddělováním téhož materiálu vyšší a nižší jakosti spojeny žádné další náklady.

(419)

Orgány Spojeného království s odkazem na Britskou geologickou službu tvrdí, že se nově vytěžený materiál i jeho vedlejší produkty cíleně těží a používají jako kamenivo (76). Při těžbě vápence a horniny k výrobě řezaného kamene vzniká kamenivo vysoké jakosti, které by bylo samo o sobě předmětem těžby k prodeji i v případě, že by v daném místě poptávka po vápenci nebo řezaném kameni neexistovala. Cena vápence k výrobě vápna činí přibližně 12,50 GBP až 19,50 GBP za tunu, zatímco cena jeho vedlejšího produktu činí 7,16 GBP až 11,70 GBP za tunu. Cena tuny pískovce a křemence používaného k výrobě řezaného kamene se pohybuje v rozmezí přibližně 45,76 GBP až 82,42 GBP, zatímco cena kameniva, které je jeho vedlejším produktem, se pohybuje v rozmezí přibližně 6,58 GBP až 10,04 GBP.

(420)

Podle orgánů Spojeného království se v lomu na žulu vyrábí řezaný kámen různých rozměrů na podlahy, do kancelářských budov, kuchyní v domácnosti apod. a také jako kamenivo. Cena vyvřelých hornin (včetně žuly), které se používají i k výrobě řezaného kamene, činí přibližně 5,51 GBP až 12,91 GBP za tunu, zatímco kamenivo jakožto její vedlejší produkt se prodává přibližně za 6,12 GBP až 12,82 GBP za tunu.

(421)

Podle orgánů Spojeného království z cenové blízkosti vápence/řezaného kamene a jeho hlušiny (což je vždy stejná látka) vyplývá ekonomická motivace k těžbě obou těchto produktů v závislosti na místní poptávce. Orgány Spojeného království tvrdí, že rozlišení mezi nevyhnutelnými vedlejšími produkty kaolínu a ball clay a vedlejšími produkty vápence a řezaného kamene lze odůvodnit a jakékoli jiné daňové zacházení by vedlo k nekontrolovatelnému zneužívání a bylo by nevymahatelné.

(422)

Orgány Spojeného království dále poukazují na to, že podněcovat k používání nevyhnutelných vedlejších produktů těžby kaolínu nebo ball clay je zcela v souladu se cílem daně, neboť je lze použít jako kamenivo. Vzhledem k tomu, že lze vápenec/řezaný kámen a vedlejší produkty získané při jejich výrobě použít jako kamenivo a k tomuto účelu se také těží, osvobození hlušiny vznikající při těžbě vápence používaného/horniny používané k výrobě řezaného kamene od daně by pouze podnítilo další těžbu nového kameniva a nepřesouvalo by poptávku od nově vytěženého kameniva směrem k recyklovanému kamenivu a odpadním vedlejším produktům.

(423)

Orgány Spojeného království tvrdí, že vápenec představuje kamenivo vysoké jakosti, po kterém existuje také poptávka na trhu. Existuje trh s vápencem těženým pouze k výrobě kameniva (jenž, jak je uvedeno ve společném podání sdružení BAA s orgány Spojeného království, ve Spojeném království zahrnuje 88 lomů), a je zde tedy i environmentální důvod, proč tento materiál nahrazovat vedlejšími produkty z těžby jiných materiálů. Neexistuje údajně žádný objektivní způsob, jak rozlišit vápenec vyrobený jako vedlejší produkt vznikající při výrobě zemědělského vápna a vápenec těžený specificky k použití jako kamenivo.

(424)

Jedna ze zúčastněných stran uvedla, že některé těžební jámy na kaolín a ball clay byly v souvislosti se zavedením daně znovu otevřeny výhradně za účelem těžby kameniva osvobozeného od daně. Orgánům Spojeného království dva vnitrostátní výrobci ball clay a kaolínu potvrdili, že tomu tak není, a tyto orgány trvají na tom, že si nejsou vědomy toho, že by k takovémuto znovuotevření byla vydána nějaká povolení.

(425)

Pokud jde o připomínku jedné ze zúčastněných stran, že křemičitý písek, který je vedlejším produktem z těžby kaolínu, byl v hrabství Cornwall vždy využíván jako zdroj kameniva a osvobozením od daně k poklesu nové těžby písku nedošlo, orgány Spojeného království toto tvrzení ověřily a předložily částečné informace o prodeji písku v hrabstvích Devon a Cornwall, přičemž poukázaly na to, že nic z objemu vyrobeného materiálu nemohly přičítat vedlejším produktům těžby kaolínu.

(426)

Z vyjádření výrobců ball clay a kaolínu, jejich příslušných odvětvových svazů a orgánů Spojeného království jasně vyplývá, že vedlejší produkty vznikají necíleně a nevyhnutelně. Nákladná a složitá těžba ball clay a kaolínu a skutečnost, že vyrobený objem odpadu převyšuje případnou poptávku, již výrobci kaolínu a ball clay na trhu zaznamenávají, ukazují, že kaolín a ball clay se za účelem výroby osvobozených materiálů z vedlejších produktů k použití jako kamenivo netěží cíleně.

(427)

Kromě toho výrobci ball clay a kaolínu z obchodního hlediska svou činnost provozují odlišně než lomy, které dodávají kamenivo pro stavební účely, neboť musí dodržovat dlouhodobé smlouvy a zajistit trvalou výrobu příslušných konečných produktů. Nemohou tedy těžit větší nebo menší množství materiálu než jaké k tomu, aby dosáhli objemu ball clay a kaolínu stanoveného ve svých smlouvách, potřebují, a objem těžby vedlejších produktů tak zůstává týž. Zavedení AGL v případě vedlejších produktů ball clay a kaolínu by mělo dopad pouze na finanční situaci jednotlivých podniků, aniž by jeho důsledkem byl nějaký přínos pro životní prostředí.

(428)

Na rozdíl od vedlejších produktů z těžby vápence a řezaného kamene by se vedlejší produkty v případě ball clay a kaolínu za účelem výroby většího objemu kameniva osvobozeného od daně nikdy netěžily samy o sobě. Osvobození vedlejších produktů u ball clay a kaolínu od daně nevede ke zvýšené těžbě nového ball clay a kaolínu a jejich prodejní cena je mnohem nižší. Na rozdíl od případů vápence a řezaného kamene zde cenová blízkost neexistuje. Cenový rozdíl je ve skutečnosti mnohem větší. Nehrozí tudíž, že by osvobození od daně mohlo vést k cílenému zvýšení nové těžby. Osvobození vedlejších produktů vznikajících při těžbě ball clay a kaolínu od daně podněcuje k jejich použití namísto nové těžby kameniva a je v souladu se zásadami, z nichž AGL vychází.

(429)

Černé a hnědé uhlí, břidlice a jílovitá břidlice a látky uvedené v čl. 18 odst. 3 finančního zákona z roku 2001 se obvykle netěží k použití jako kamenivo, ale k jiným účelům. Před přijetím rozhodnutí o zahájení řízení orgány Spojeného království vysvětlily, že účelem tohoto osvobození od daně je namísto ukládání odpadů na výsypky podnítit jejich využívání. Dochází tak ke zlepšení vzhledu krajiny a zároveň se snižuje potřeba těžit k použití jako kamenivo jiné materiály.

(430)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise v prvé řadě uvedla, že může existovat rozdíl mezi materiálem osvobozeným od daně a materiálem, který od daně osvobozený není, v tom smyslu, že materiály osvobozené od daně představují hlušinu z těžby černého uhlí a hnědého, břidlice a jílovité břidlice a látek uvedených v čl. 18 odst. 3. Tyto druhé materiály jsou nevyhnutelným vedlejším produktem této těžby, který obvykle vzniká nikoli kvůli těžbě k použití jako kamenivo, ale kvůli těžbě dotčených materiálů a látek, které se (obvykle) jako kamenivo nepoužívají. Na tomto základě se situace v případě hlušiny z těžby černého a hnědého uhlí, břidlice a jílovité břidlice a látek uvedených v čl. 18 odst. 3 s ohledem na cíl AGL nezdá být srovnatelná jako u kameniva podléhajícího dani.

(431)

Komise ovšem vyjádřila pochybnosti, zda tento rozdíl postačuje k prokázání toho, že osvobození od daně lze odůvodnit zásadami, z nichž AGL vychází. Měla za to, že rozdíl oproti kamenivu podléhajícímu dani lze odůvodnit pouze v rozsahu, v němž se osvobození omezuje na hlušinu, jež při těžbě těchto látek vzniká nevyhnutelně. Komise shledala, že tomu tak je, neboť osvobození od daně se omezuje na materiál, který ze 100 % sestává z hlušiny vznikající při postupu oddělování.

(432)

Komise vyjádřila pochybnost ohledně rozdílu v situaci materiálů osvobozených od daně ve srovnání s materiály, které osvobozeny nejsou a vznikají jako hlušina z těžby vápence při těžbě vápence k výrobě vápna, nebo ve srovnání s hlušinou vznikající při těžbě horniny k výrobě řezaného kamene s jedním nebo více plochými povrchy. Kromě toho si Komise kladla otázku, zda lze osvobození od daně odůvodnit s ohledem na cíl AGL, pokud by se například břidlice a jílovitá břidlice nebo kterákoli jiná látka uvedená v čl. 18 odst. 3 těžila k použití jako kamenivo.

(433)

Komise od zúčastněných třetích stran obdržela rozsáhlé připomínky, které jsou uvedeny v příslušných oddílech týkajících se osvobození černého uhlí, hnědého uhlí, břidlice nebo jílovité břidlice.

(434)

Orgány Spojeného království tvrdí, že při osvobození od AGL se rozlišuje mezi odpadovými materiály, které vznikají jako vedlejší produkt při těžbě jiných nerostných surovin než kameniva (jako např. odpad z těžby kaolínu a ball clay) a které jsou osvobozeny od daně, a odpadovými materiály, které představují vedlejší produkt při těžbě kameniva (jako např. odpad z vápence), které i nadále podléhají dani.

(435)

Pokud jde hlušinu z těžby černého uhlí, tvrdí orgány Spojeného království, že zanedbatelná cena jílovité břidlice a uhelné hlušiny ukazují, že je zde velmi omezený prostor k podnícení těžby dalšího černého uhlí s cílem získat více vedlejšího produktu, a to bez ohledu na to, zda je tento produkt od daně osvobozen, či nikoliv.

(436)

Podle orgánů Spojeného království osvobození odpadu vznikajícího při těžbě břidlice nevede k navýšení těžby břidlice pro účely získání břidlicových odštěpků, a to zejména proto, že velké množství odpadních odštěpků z této břidlice, z nichž pouze přibližně 10 % se v současné době používá jako kamenivo, vzniká již při výrobě břidlice a dále proto, že by nebylo z ekonomického hlediska možné provozovat lom pro tyto účely.

(437)

Orgány Spojeného království tvrdí, že rozlišování mezi odpady z břidlice na jedné straně a odpady z řezaného kamene a vápence na straně druhé vyplývá z cíle odradit od další nové těžby vápence k použití jako kamenivo, a zároveň neodradit od výroby jiných materiálů, než je kamenivo. I v případech, kdy se vápenec těží k jiným účelům než k použití jako kamenivo nebo se těží hornina k výrobě řezaného kamene, se hlušina, která vzniká, zároveň cíleně těží k použití jako kamenivo a je pro tento účel vhodná. Při těžbě vzniká kamenivo vysoké jakosti, které by bylo samo o sobě předmětem těžby k prodeji i v případě, že by v daném místě poptávka po vápenci nebo řezaném kameni neexistovala. V případě hlušiny z břidlice, jílovité břidlice, černého či hnědého uhlí, jílu a látek uvedených v čl. 18 odst. 3 totéž zjevně neplatí. Orgány Spojeného království tvrdí, že neexistují žádné důkazy o tom, že by některý z lomů břidlici, jílovitou břidlici, černé či hnědé uhlí, jíl nebo látky uvedené v čl. 18 odst. 3 těžil cíleně a specificky za účelem získání hlušiny k použití jako kamenivo. Podle orgánů Spojeného království osvobození od daně ani nepodněcuje další těžbu zaměřenou na získání hlušiny k použití jako kamenivo osvobozené od daně.

(438)

Podle orgánů Spojeného království by však osvobození hlušiny z těžby vápence (ať už se má používat pro jiné účely než jako kamenivo, jako např. k výrobě vápence, či nikoliv) a horniny k výrobě řezaného kamene další těžbu zaměřenou na získání hlušiny k použití jako kamenivo osvobozené od daně pravděpodobně podnítilo. Je tomu tak proto, že hlušina sestává z téže látky jako hlavní těžený materiál, její cena se poměrně dost blíží ceně hlavního materiálu a je vhodná k použití jako kamenivo vysoké jakosti. Osvobození takovýchto materiálů od daně by mohlo podnítit jejich další těžbu, což by popřelo environmentální logiku AGL.

(439)

Orgány Spojeného království uvádějí, že v určitém okamžiku zvažovaly, že by zavedly osvobození od daně v případě odpadu z výroby primárního kameniva nebo z výroby kameniva vyšší kvality. Z konzultace se zástupci dotčeného odvětví však vyplynulo, že by to nebylo možné, neboť sortiment produktů jednotlivých lomů se výrazně liší a to, co některé lomy považují za kamenivo vysoké jakosti, vzniká v jiných lomech jako odpad. Orgány Spojeného království tvrdí, že kromě značné hrozby vyhýbání se daňovým povinnostem, by osvobození „odpadu“ vznikajícího při těžbě kameniva od daně bylo v rozporu s logikou a obecným environmentálním cílem AGL. Fakticky by totiž vedlo ke snížení relativní ceny kameniva nižší jakosti, a tím ke zvýšení poptávky po něm, a mohlo by tak vést ke zvýšení těžby kameniva (a souvisejících škod na životním prostředí) na dotčených místech.

(440)

Podle orgánů Spojeného království jistý lom na břidlici vyrábí architektonické produkty vysoké kvality, jež se prodávají za cenu více než 200 GBP za tunu. Pro tyto účely se díky geologickému souvrství břidlice hodí přibližně 5 % těžené břidlice, vzniká tak velké množství odpadu. Tento odpad z břidlice je pro některé účely k vhodný k použití jako kamenivo a lze ho jako takový prodávat: malá část se prodává v ceně 2 GBP až 8 GBP za tunu, přičemž zbytek se ukládá na hromady. Orgány Spojeného království tvrdí, že náklady na výrobu každé tuny produktu k použití jako kamenivo převyšují náklady při typickém dobývání kameniva prostřednictvím vrtných a trhacích prací, jež mohou provádět lomy na vápenec nebo na žulu, a to z toho důvodu, že výroba břidlice sestává z řadě různých postupů a postup jejího zpracování předtím, než je drcena, sestává z mnoha kroků. Obchodní strategie spočívá v maximalizaci hodnoty zdrojů, jež jsou k dispozici, a to zvyšováním výnosu u materiálů vysoké jakosti.

(441)

Komise již v 366. bodě odůvodnění výše dospěla k závěru, že jelikož bylo prokázáno, že se břidlice alespoň v jednom lomu cíleně těží k použití jako kamenivo, nelze osvobození od daně na základě čl. 17 odst. 4 písm. a) finančního zákona z roku 2001 odůvodnit zásadami, z nichž vychází AGL.

(442)

V 205., 333., 367. a 368. bodě odůvodnění výše již Komise také dovodila, že černé a hnědé uhlí, břidlice a látky uvedené v čl. 18 odst. 3 nelze nově těžit k použití jako kamenivo a že takováto těžba ani neprobíhá, a právní a skutková situace v případě těchto materiálů tudíž není totožná jako v případě materiálů podléhajících dani.

(443)

Jak je uvedeno ve 149. až 158. bodě odůvodnění, posuzovala nadto Komise v rámci dovozování zásad, z nichž AGL vychází, rozdíl mezi těmito osvobozeními od daně a případem hlušiny z těžby vápence, který se těží za účelem výroby vápna, či případem hlušiny z těžby kamene, jenž se používá k výrobě řezaného kamene s jedním nebo více plochými povrchy.

(444)

Co se týče hlušiny z těžby břidlice, jež by mohla být použita jako kamenivo a která rovněž sestává z břidlice, poznamenává Komise, že k získání těchto produktů by se vzhledem k jejich nízké hodnotě (viz 226. a 237. až 240. bod odůvodnění) nerealizovala nová těžba břidlice. Prodejní cena u hlušiny z těžby břidlice se pohybuje mezi […] a […] GBP za tunu. U architektonických produktů z břidlice vysoké kvality podle všeho prodejní cena za tunu začíná na 200 GBP a může dosahovat až přes 1 000 GBP. Ve skutečnosti se i při osvobození od AGL zájmu na trhu těší a reálně prodá pouze malá část hlušiny z těžby břidlice. Těžba břidlice je navíc mimořádně nákladným procesem a náklady jsou v tomto případě vyšší než v případě klasické těžby v lomech. Podle orgánů Spojeného království se výše nákladů na výrobu břidlicové hlušiny pohybuje mezi 5,7 GBP až 6,5 GBP za tunu (viz 263. bod odůvodnění). Tato skutečnost dokazuje, že není ekonomicky racionální břidlici cíleně těžit výhradně se záměrem využít osvobození od daně týkajícího se hlušiny z této těžby. Toto osvobození tedy pravděpodobně nepovede k navýšení nové těžby.

(445)

Pokud jde o typický výnos břidlicových lomů, tvoří sice specializované architektonické produkty pouze 5 % výroby, připadá však na ně poměrně 2,54 až 3,52krát vyšší výnos než na břidlicovou hlušinu (viz 263. bod odůvodnění).

(446)

Vzhledem k tomu, že hlušinu z těžby břidlice lze používat jako kamenivo, k čemuž také skutečně dochází, bylo by možné mít za to, že právní a skutková situace je v jejím případě srovnatelná jako u jiných materiálů podléhajících dani.

(447)

Komise proto dochází k závěru, že osvobození hlušiny z těžby břidlice od AGL jednak představuje osvobození od daně týkající se hlušiny z materiálu, který se k použití jako kamenivo netěží nově, a jednak nepodněcuje další novou těžbu materiálů, nýbrž může vést k většímu využití materiálu, který by jinak byl likvidován či končil na výsypkách jako odpad. Toto osvobození od daně je proto odůvodněno cílem AGL spočívajícím v „přesunu v poptávce“.

(448)

Totéž platí pro hlušinu z černého a hnědého uhlí a látek uvedených v čl. 18 odst. 3 finančního zákona z roku 2001, které kamenivem nejsou, nebo se k použití jako kamenivo netěží.

(449)

Zaprvé vzniká hlušina při těžbě hnědého uhlí. Podle informací poskytnutých orgány Spojeného království je hnědé uhlí samo vedlejším produktem z těžby ball clay v hrabství Devon. Ložiska hnědého uhlí v Severním Irsku nejsou v tomto směru využívána.

(450)

Zadruhé, jak zúčastněné strany a orgány Spojeného království uvedly, hlušina z těžby černého uhlí, jež může obsahovat jílovitou břidlici, buď obecně není vhodná k použití jako kamenivo, například v případě žáruvzdorného jílu, nebo obecně končí na výsypkách, kde se hromadí. Určitý typ hlušiny či odpadu z těžby černého uhlí je vhodný k použití jako kamenivo, a může tak nahradit kamenivo nově vytěžené.

(451)

Informace o výši ceny černého uhlí (50 GBP) oproti výši ceny (1–2 GBP), za kterou se prodává uhelná hlušina, pokud po těchto produktech existuje poptávka, dokazuje, že osvobození uhelné hlušiny od daně nemůže vést ke zvýšení těžby uhlí, pokud by účelem bylo pouze získat materiály takto od daně osvobozené.

(452)

Osvobození těžby uhelné hlušiny od AGL přispívá k dosažení environmentálního cíle AGL.

(453)

Zatřetí nejsou, jak bylo vysvětleno v oddílu 5.6.2, látky uvedené v čl. 18 odst. 3 finančního zákona z roku 2001 těženy k použití jako kamenivo cíleně, protože většina z nich kamenivem není nebo není k použití jako kamenivo vhodná. Jedinými látkami, jež jsou vhodné k použití jako lehké kamenivo, jsou perlit, pemza a vermikulit, které se ve Spojeném království netěží. Orgány Spojeného království nadto prokázaly, že při těžbě látek uvedených v čl. 18 odst. 3 finančního zákona z roku 2001, hlušina, kterou by bylo možno použít jako kamenivo, buď nevzniká, nebo tyto látky samy představují hlušinu z těžby jiného materiálu, nebo již jejich těžba neprobíhá. Případné osvobození od daně týkající se hlušiny z látek uvedených v čl. 18 odst. 3 finančního zákona z roku 2001 tedy nemůže vést k takovému rozšíření těžby hlavního materiálu, jehož účelem je získání produktu osvobozeného od daně k použití jako kamenivo.

(454)

Komise proto nyní může vyvodit závěr, že se vzhledem k cíli AGL v případě osvobození kameniva, jež zcela sestává z hlušiny z kteréhokoliv z postupů, jímž byly černé či hnědé uhlí nebo břidlice odděleny od jiné horniny s nimi vytěžené či získané, nebo z hlušiny z kteréhokoliv z postupů, v jehož průběhu byly látky podle čl. 18 odst. 3 finančního zákona z roku 2001 odděleny od jiné horniny s nimi vytěžené či získané, jedná o jinou skutkovou a právní situaci než u materiálů podléhajících AGL.

(455)

Případ hlušiny z těžby jílovité břidlice, která se těží cíleně k použití jako kamenivo, je srovnatelný s případem hlušiny z těžby kteréhokoliv jiného zdaněného materiálu (například vápence, žuly či hrubozrnného pískovce). Komise konstatuje, že obdržela velmi málo informací, pokud jde o náklady na těžbu jílovité břidlice a cenu, za kterou se prodává v případě, že se v lomu těží jako primární produkt. Obdržela některé údaje o ceně jílovité břidlice, která se používá k výrobě cihel, o ceně jílovité břidlice jako vedlejšího produktu získávaného s jiným materiálem nebo o ceně jílovité břidlice získávané s jílem. Skutečnost, že probíhá cílená těžba jílovité břidlice k použití jako kamenivo (viz 350. a 351. bod odůvodnění), nicméně vede k pochybnostem ohledně toho, zda lze takovýmto osvobozením od daně dosáhnout environmentálního cíle AGL, což také konstatoval Tribunál (77).

(456)

Hlušinu z kteréhokoliv v postupu, jímž byla jílovitá břidlice oddělena od jiné horniny, lze stále použít jako kamenivo. Možnost prodávat hlušinu z těžby jílovité břidlice k použití jako kamenivo osvobozenou od AGL posiluje postavení výrobců jílovité břidlice a může případně, jak uvádí Tribunál (78), podnítit novou těžbu jílovité břidlice. Zdá se, že jílovitá břidlice se v některých případech cíleně těží jako hlavní produkt k použití jako kamenivo. Hlušina z postupu získávání jílovité břidlice by případně také mohla být prodána jako kamenivo. Neexistuje proto žádná záruka, že osvobození hlušiny z těžby jílovité břidlice, která se cíleně těží k obchodnímu využití jako kamenivo, od daně, nepovede k navýšení nové těžby jílovité břidlice, a tím ohrožení environmentálního cíle AGL.

(457)

Hlušina z těžby jílovité břidlice spadá v případě, kdy těžba jílovité břidlice probíhá cíleně za účelem obchodního využití jako kamenivo, do působnosti zásady obvyklého zdanění AGL, přičemž s ohledem na environmentální cíl této daně není právní a skutková situace v tomto případě jiná než u materiálů podléhajících AGL. Kromě toho nelze osvobození takovéto hlušiny od daně, jak je uvedeno ve 456. bodě odůvodnění výše, odůvodnit ani povahou a logikou AGL.

(458)

Pokud jde o jílovitou břidlici jakožto hlušinu z těžby jílovité břidlice k použití k jiným účelům než jako kamenivo (například k výrobě cihel), má Komise na základě informací, které jsou k dispozici, za to, že ačkoliv je v tomto případě právní a skutková situace srovnatelná jako u jiných materiálů podléhajících dani, nebylo možné prokázat, že osvobození takovéto hlušiny od daně může vést k navýšení nové těžby jílovité břidlice k jinému použití než jako kamenivo. Vzhledem k relativně nízké ceně jílovité břidlice jakožto vedlejšího produktu v případě, že se prodává k použití jako kamenivo (od […] GBP do 4,4 GBP za tunu včetně nákladů na přepravu), je velmi nepravděpodobné, že by osvobození hlušiny z těžby jílovité břidlice od daně mohlo vést ke zvýšení těžby jílovité břidlice jako takové. V každém případě by takovéto zvýšení nové těžby jílovité břidlice k použití k jinému účelu než jako kamenivo, nebylo v rozporu s cílem AGL.

(459)

Pokud by výrobci jílovité břidlice hodlali uplatnit osvobození hlušiny z ní od AGL, museli by prokázat, jak se jílovitá břidlice, kterou vyrobili, používala, tj. zda byla obchodně využita jako kamenivo.

(460)

Před přijetím rozhodnutí o zahájení řízení orgány Spojeného království uvedly, že primárním účelem dotčeného průmyslového procesu (např. výroby elektřiny z uhlí či tavení železné rudy za účelem výroby oceli) je výroba produktu, který se jako kamenivo nepoužívá. Dotčenou hlušinu, odpad a vedlejší produkty tvoří například průmyslové strusky (vysokopecní struska, struska z procesu kyslíkového konvertoru, struska z oceli z elektrické obloukové pece či škvára ze spalování).

(461)

Podle orgánů Spojeného království je účelem tohoto osvobození od daně podnítit to, aby se odpady využívaly, spíše než ukládaly na výsypky (tedy posun v poptávce). Dochází tak ke zlepšení vzhledu krajiny a zároveň se snižuje potřeba těžit přírodní kamenivo.

(462)

Komise měla pochybnosti, zda by uplatňování osvobození od daně u materiálů, které převážně (tj. z 50 a více procent) sestávají z hlušiny nebo odpadu či vedlejších produktů z procesu průmyslového spalování nebo tavení nebo zušlechťování kovů, stále bylo v souladu s povahou a logikou AGL.

(463)

Komise v tomto ohledu od zúčastněných stran obdržela několik připomínek.

(464)

Sdružení Mineral Products Association podporuje závěry Komise z rozhodnutí o zahájení řízení v tom smyslu, že se v případě těchto materiálů nejedná o totožnou právní a skutkovou situaci jako u materiálů podléhajících dani. Odůvodnění je v případě materiálů, jež sestávají z hlušiny nebo odpadu zcela nasnadě. U materiálů sestávajících převážně z hlušiny nebo odpadu by však osvobození od daně bylo odůvodněné pouze tehdy, je-li množství zbytku jiného materiálu, jež je s materiálem osvobozeným od daně smíšeno, malé.

(465)

Podle sdružení QPANI existuje značná nabídka materiálů, jež se používají na trzích s kamenivem a které představují vedlejší produkt procesů průmyslového spalování nebo tavení nebo zušlechťování kovů, jako jsou železná a ocelová struska a škvára ze spalování. Toto sdružení podporuje závěr ze 124. bodu odůvodnění v tom smyslu, že se v případě těchto materiálů „s ohledem na cíl AGL nejedná o tutéž právní a skutkovou situaci jako u materiálů podléhajících dani“. Odůvodnění osvobození od AGL je v případě materiálů, které „zcela“ tvoří hlušina či odpad nebo vedlejší produkty z těchto procesů v okamžiku obchodního využití nasnadě.

(466)

Sdružení BAA předložilo dopis lomu Hart, kde probíhá těžba vápence k výrobě zemědělského vápna, v němž se uvádí, jakým obtížím tento lom čelil v důsledku toho, že jeho sekundární produkty musely soutěžit se struskovými kamenivy z blízkých oceláren. Kamenivo, jež tyto ocelárny vyráběly, je osvobozeno od daně, přestože jeho vliv na životní prostředí je mnohem větší než u lomu Hart. AGL údajně lomu Hart zabránila soutěžit na trhu kameniva. Podle sdružení BAA tento lom prodává veškerý vápenec, který vyrobí, přičemž podíl kameniva, jež se vyrábí jako vedlejší produkt vzhledem k celkové výrobě, zůstává stabilní, nelze jej snížit ani zvýšit. V době platnosti AGL se proto nevytvořily velké hromady neprodaného kameniva. Dotčený lom údajně v důsledku neprodaného vedlejšího produktu nemůže zvýšit výrobu vápna do té míry, aby uspokojil zahraniční poptávku.

(467)

Pan Bird tvrdí, že kamenivo ze strusky není odpadním produktem z odvětví výroby oceli, nýbrž vedlejším produktem, který lze použít jako kamenivo. Své tvrzení pan Bird podepírá informacemi o strusce ze závěrečné zprávy Komise pro hospodářskou soutěž Spojeného království týkající se trhů kameniva a cementu ve Spojeném království. Podle pana Birda lze strusku rozemlít a použít jako aditivum do běžného portlandského cementu či jako alternativu k němu, v důsledku čehož je třeba ji považovat za významný produkt a prvotřídní kamenivo.

(468)

Orgány Spojeného království tvrdí, že se při osvobození od daně zohledňují chemické látky, jež se používají jako aditiva do materiálů, které vznikají v některém z procesů průmyslového spalování nebo při tavení či zušlechťování kovů, tak aby mohly být použity jako kamenivo.

(469)

Podle orgánů Spojeného království nemá vedlejší produkt z procesu průmyslového spalování z nejrůznějších důvodů vždy odpovídající kvalitu nebo sám o sobě není k použití jako kamenivo dostatečně vhodný. Přidáním další látky lze však jeho vhodnost pro takovéto použití zvýšit. Například při výrobě nerezové oceli vzniká při jejím chlazení křemičitan dvojvápenatý. Tato látka pak dotčenou strusku (strusku z procesu AOD (79)) přemění na prášek, jež s sebou nese problém s prašností, a není tedy k použití jako stavební kamenivo nebo k jiným účelům vhodný. Pokud výrobce oceli do roztavené strusky po jejím roztavení v peci přidá bezvodý tetraboritan sodný (borax), struska se stabilizuje. Přidání této chemické látky řeší problém s prašností: stabilizovaná struska tvoří krystalickou horninu, kterou lze následně podrobit procesu získání kovů, drcení a třídění a zvětrávaní, po němž je tento materiál pro některé účely, například při přípravě asfaltových směsí, vhodný k použití jako kamenivo.

(470)

Podle orgánů Spojeného království nedochází přidáním chemické látky do vedlejšího produktu procesu průmyslového spalování k tomu, že by se osvobození od daně dostalo do rozporu s jejím cílem, neboť výsledný materiál nepředstavuje kamenivo podléhající dani.

(471)

Komise již ve 124. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení dospěla k závěru, že právní a skutková situace s ohledem na cíl AGL není v případě kameniva, jež sestává zcela nebo převážně z hlušiny či odpadu či vedlejších produktů z procesu průmyslového spalování nebo tavení či zušlechťování kovů (dále též „vedlejší produkty z procesů průmyslového spalování nebo tavení či zušlechťování kovů“), nebo tvoří součást nějakého materiálu, jenž sestává především z takovéto hlušiny či odpadu či vedlejšího produktu, totožná jako u materiálů podléhajících dani.

(472)

Orgány Spojeného království i sdružení Mineral Products Association prokázaly, že v případě kameniva sestávajícího převážně z vedlejších produktů z procesů průmyslového spalování nebo tavení či zušlechťování kovů není právní a skutková situace s ohledem na cíl AGL totožná jako u materiálů podléhajících dani.

(473)

Komise skutečně obdržela vyjádření, z nichž vyplývá, že vedlejší produkty z procesů průmyslového spalování nebo tavení či zušlechťování kovů mají jako kamenivo vysokou hodnotu a lze je používat k různým účelům. Sdružení BAA jako příklad uvedlo vápencový lom, v němž se sice primárně těží vápenec k výrobě zemědělského vápna, který však na trhu vedlejších produktů, tj. vápencového kameniva, soutěží s vedlejšími produkty z procesů průmyslového spalování nebo tavení či zušlechťování kovů. Vyplývá z toho, že osvobození vedlejších produktů z procesů průmyslového spalování nebo tavení či zušlechťování kovů je ještě více odůvodněné, protože právě takovéto vedlejší produkty, k jejichž vzniku nevyhnutelně dochází, skutečně nahrazují jiné kamenivo, např. kamenivo z vápence, jež by bylo zapotřebí nově těžit.

(474)

Komise se již rozdílem mezi vedlejšími produkty z těžby vápence určeného k výrobě zemědělského vápna, a vedlejšími produkty z procesů, v nichž nedochází ke vzniku kameniva, zabývala ve 151. až 158. bodě odůvodnění.

(475)

Sdružení BAA tvrdí, že vedlejší produkty z procesů průmyslového spalování nebo tavení či zušlechťování kovů by od daně v rámci AGL osvobozeny být neměly, a to vzhledem k tomu, že vliv na životní prostředí je u oceláren mnohem větší než u těžby kameniva. Může tomu tak skutečně být. Procesy v ocelárnách však s AGL nesouvisejí. Osvobození vedlejších produktů z průmyslových procesů spalování nebo tavení či zušlechťování kovů od daně slouží pouze k tomu, aby tyto produkty mohly být prodány jako náhrada za kamenivo, jež by bylo třeba nově vytěžit.

(476)

Komise má tudíž za to, že připomínky, které obdržela, nepředstavují důvod k tomu, aby se odchýlila od svého původního posouzení uvedeného v rozhodnutí o zahájení řízení (ve 124. bodě odůvodnění).

(477)

Pokud jde o osvobození od daně, jež se týká i materiálu, který převážně, avšak nikoli zcela sestává z vedlejšího produktu z procesů průmyslového spalování nebo tavení či zušlechťování kovů, vysvětlily orgány Spojeného království, že je někdy ke stabilizaci materiálu, která jej činí vhodným k použití jako kamenivo, zapotřebí dalších chemických látek.

(478)

Komise konstatuje, že směrnice o těžebních odpadech (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES) (80) v čl. 3 odst. 3 popisuje „inertní odpad“ jako odpad, který nepodléhá žádným podstatným fyzikálním, chemickým nebo biologickým přeměnám, a proto by s sebou neměl nést hrozbu znečištění. Příklad poskytnutý orgány Spojeného království (ve 469. bodě odůvodnění), který se týká použití boraxu, by mohl být vykládán v tom smyslu, že souvisí s příkladem další chemické látky, jež by mohla v závislosti na výši použitého množství, koncentraci a dotčené oblasti (půda, voda atd.) zvýšit riziko znečištění. Borax nicméně předmětem tohoto rozhodnutí není.

(479)

Sdružení Mineral Products Association navrhlo, že u směsí obsahujících materiály, které AGL podléhají, by měla být daňová povinnost úměrná množství zdaněného materiálu ve směsi. Vzhledem ke koncepci AGL tomu tak již je. Materiál tvořící kamenivo se v případě, že byl smíchán „s jiným materiálem […], než je voda“ považuje za obchodně využívaný, a jako takový by již v tomto okamžiku této dani podléhal (čl. 19 odst. 1 písm. d) dotčeného zákona).

(480)

Komise proto dochází k závěru, že osvobození podle čl. 17 odst. 4 písm. c) bodů i) a ii) dotčeného zákona je v souladu se zásadami, z nichž AGL vychází, a nepředstavuje selektivní zvýhodnění.

(481)

Orgány Spojeného království vysvětlily před přijetím rozhodnutí o zahájení řízení, že jíl se vzhledem ke své plastičnosti obvykle nepovažuje za horninu. Osvobození od daně situaci v tomto ohledu vysvětluje, díky čemuž není dále nutné stanovovat a účtovat AGL u písků nebo kamene v případě, že se přirozeně vyskytuje spolu s jílem.

(482)

Komise však poznamenává, že z geologického hlediska se jíl za horninu považuje a lze jej použít jako kamenivo (81). Pokud se tedy materiál, který zcela nebo převážně sestává z jílu, těží k použití jako kamenivo, nezdá se jí jasné, jak lze osvobození odůvodnit na základě běžných daňových zásad či do jaké míry lze mít za to, že je v případě takového materiálu s ohledem na cíl AGL situace odlišná než u materiálů podléhajících dani.

(483)

Komise obdržela od sdružení BAA následující připomínky.

(484)

Sdružení BAA tvrdí, že jíl lze použít jako kamenivo, aniž by bylo nutné jej chemicky či fyzikálně měnit. Podle něj spadá jíl do definice kameniva stanovené v rozhodnutí o zahájení řízení. Jako kamenivo jej lze použít různě, mimo jiné jako stavební výplň. Sdružení BAA v tomto směru předkládá kapitolu z knihy o použití jílu ve stavebním inženýrství a stavebnictví. Podle sdružení BAA jíl ve velkém množství rovněž používá Silniční agentura Spojeného království při stavbách komunikací. Sdružení BAA tvrdí, že se v tomto případě jedná o použití jako kamenivo. Jíl spadá do jedné z kategorií přijatelných materiálů stanovených ve specifikaci pro silniční stavby ve Spojeném království. Lze jej použít jako soudržnou výplň u silničních staveb. Sdružení BAA poskytlo příklady lomů, v nichž se údajně těží jíl vhodný pro silniční stavby. Kromě toho je vhodný k použití jako kamenivo pro zvláštní účely, pro něž se jiné horniny nehodí: jako výstelka a na překryv skládek a výstelka nádrží a kanálů.

(485)

Sdružení BAA předložilo seznam osmi lomů, v nichž se údajně těží jíl k použití jako kamenivo. Tento seznam je výstupem z rejstříku dolů a lomů Britské geologické služby z roku 2010. Kromě toho poukázalo sdružení BAA na příklady dvou lomů, v nichž se těží jíl vhodný ke stavbě pobřežních nebo protipovodňových zábran, na inženýrské stavby, překryv skládek, výstelku nádrží, jako výplňový materiál a k melioraci, což jsou údajně všechno případy použití jílu jako kameniva. Vytěžený materiál také spadá do kategorie soudržných materiálů, které jsou vhodné pro silniční stavby. Sdružení BAA dále uvádí příklad použití jílu z jednoho z těchto lomů k výstavbě silnice.

(486)

Sdružení BAA tvrdí, že tedy existuje řada lomů, které vyrábějí a prodávají jíl k použití jako kamenivo, a nikoli pouze k použití v postupech výroby keramiky. Podle sdružení BAA existuje i řada lomů, kde se vrstvy jílu nacházejí ve vrstvách jiných materiálů, přičemž materiál sestávající převážně z jílu by byl osvobozen od daně.

(487)

Orgány Spojeného království tvrdí, že jíl lze od ostatních typů sedimentární horniny s velmi jemnou zrnitostí snadno rozlišit na základě jeho plasticity a na základě toho, že jej lze krájet či tvarovat nožem nebo zednickou lžící (definice je k dispozici ve zprávě Britské geologické společnosti (82)). Vzhledem k této plasticitě se jíl k použití jako kamenivo pro většinu účelů nehodí, protože zvyšuje svůj objem absorpcí vody a při proschnutí praská.

(488)

Podle orgánů Spojeného království je jíl většinou měkký a netvoří zrna, přičemž je bez chemické či fyzikální přeměny vhodný pouze k použití jako výplň při zemních pracích, například jako výstelka skládek či při stavbě protipovodňových zábran. Jako výplň do základů budov se jíl se obecně nepoužívá, a to vzhledem ke své malé pevnosti, ke své stlačitelnosti a náchylnosti zmenšovat a zvětšovat svůj objem, v důsledku čehož pak u budov velmi pravděpodobně dojde k posunu nad rámec přípustných mezí, což povede k prasklinám a selhání. Při použití k tomuto účelu se dává přednost zrnitému kamenivu, protože vytvoří pro stavbu mnohem stabilnější podklad. Obecně se tedy má za to, že neupravené jíly nejsou k použití jako „kamenivo pro obvyklé účely“ (výplň do základů budov, výroba betonu, silniční podklad či do malty) vhodné. Na tato použití připadá drtivá většina výroby ve Spojeném království. Aby bylo možné použít materiál jako „kamenivo pro obvyklé účely“, musí být téměř vždy pevný a zrnitý – obvykle se jedná o písek, štěrk nebo drcený tvrdý kámen, například vápenec, vyvřelé horniny či pískovec, nebo zrnitý materiál získaný z demoliční sutě či odfrézovaného silničního povrchu. Jako „kamenivo pro obvyklé účely“ lze jíl použít pouze po peletizaci a úpravě žárem při teplotě přes 1 000 °C v průmyslovém procesu; z jílu se takto vytvoří lehké tvrdé pelety, které mohou být používány jako zrnité kamenivo do betonu pro některé zvláštní, ale spíše méně významné účely. Orgány Spojeného království tvrdí, že se jim nepodařilo zjistit, že by se v nějakém lomu jíl těžil cíleně k použití jako kamenivo.

(489)

Podle orgánů Spojeného království je však jíl díky svým vlastnostem vhodný k jiným účelům než k použití jako kamenivo, a to v případě, že zůstává hydratovaný a nepropouští vodu, což je požadavek klíčový. Orgány Spojeného království se nedomnívají, že by se při výstelce a překryvu skládek materiál používal jako kamenivo – při tomto využití není nezbytné, aby se jednalo o materiál výplňový, ale aby nepropouštěl vodu a bránil průsakům. Zvláštní použití jílu mimo jiné zahrnuje použití k překryvu skládek, jako výstelka u vodních toků a jezer nebo nádrží a jako materiál v protipovodňových zábranách. Jíl používaný k těmto účelům se nepoužívá jako kamenivo; spíše než jako objemová výplň slouží v případě, že je zapotřebí tvrdého a zrnitého materiálu, jíl – který ani tvrdý ani zrnitý není – jako bariéra, která omezuje průchod kapalin.

(490)

V reakci na vyjádření sdružení BAA v tom smyslu, že jíl lze použít u silničních staveb, uvádějí orgány Spojeného království, že o použitích jílu je informovala silniční agentura. Orgány Spojeného království tvrdí, že jíl vytěžený z místa, jež je předmětem realizace projektu výstavby silnice, se může vzhledem ke své nepropustnosti používat jako objemová výplň v oblasti zemních prací, například jako navážka či při výstavbě náspů, a to v případech, kdy nemusí být přepravován (tj. jeho těžba neprobíhá cíleně k tomuto účelu, nýbrž je jíl v tomto případě vedlejším produktem z výstavby dané silnice). Jíl lze upravit vápnem nebo cementem, a zvýšit tak jeho vhodnost k použití jako silniční podklad. Může být použít jako výstelka odvodňovacích kanálů (zde je důležitá jeho nepropustnost) nebo jako zavážka u menších objektů v případech, kdy se nevyžaduje velká nosnost. Orgány Spojeného království poznamenávají, že nadbytečný jíl vytěžený z míst, kde se realizují silniční stavby, může být odvezen na skládku jako odpad či jej komerční subjekty někdy mohou tepelně upravit, a získat tak lehké kamenivo k výstavbě silnic.

(491)

Orgány Spojeného království s odkazem na silniční agenturu vysvětlily, že u zeminy se rozlišují kategorie zrnitý materiál (třída 1) a soudržný materiál (třída 2). Zrnitý materiál je kamenivem a zahrnuje materiály, které představují stabilní objemovou výplň. Soudržné materiály nepředstavují kamenivo, zahrnují však zrnité materiály s menší frakcí, a chovají se tak jako soudržná hmota, tj. lepí se a vodu propouštějí jen v omezené míře.

(492)

Podle orgánů Spojeného království lze jíl jako zrnitý materiál použít, pouze pokud prošel tepelnou úpravou a peletizací. Bez tepelné úpravy jej ovšem lze použít jako soudržný materiál. Při tomto použití nelze jíl nahradit kamenivem z materiálů, jako je např. drcená žula nebo vápenec, neboť se jedná o materiály zrnité. Jíl lze nahradit škvárou z paliv (například z uhelných elektráren) v práškové formě, která je rovněž soudržná.

(493)

Na rozdíl od jílu je podle orgánů Spojeného království záhozový kámen, jenž se používá v pobřežních zábranách, kamenivo. Jedná se o výplňový materiál sestávající z tvrdé a zrnité horniny, jehož neopracované nepravidelné kusy tvoří stabilní vrstvu, která chrání jemnější půdu před erozí způsobenou mořem. Pobřežní zábrany ze záhozového kamene se od protipovodňových zábran, na něž se používá jíl, značně liší: záhozový kámen erozi způsobené vodou odolává, není však nepropustný a vodu nezadržuje. Jeho specifikace závisí na náročnosti konkrétního mořského prostředí, klíčové vlastnosti ale představuje hustota a celková odolnost vůči abrazi.

(494)

Orgány Spojeného království tvrdí, že neexistuje jasný důkaz, a to ani v materiálu, na který poukazuje Komise, nebo v materiálu, který sdružení BAA předložilo Tribunálu, z něhož by vyplývalo, že se jíl ve Spojeném království těží k použití jako kamenivo. Tribunál svůj názor explicitně kvalifikoval slovy „neprokáže-li se opak“ (viz body 86 až 91 jeho rozsudku ve věci T-210/02 RENV). Orgány Spojeného království prozkoumaly případy lomů, v nichž by se podle vyjádření sdružení BAA jíl měl těžit výhradně k použití jako kamenivo, a dospěly k závěru, že tomu tak není. Dotčené informace, získané z důvěrných daňových záznamů, byly poskytnuty Komisi.

(495)

Orgány Spojeného království se obrátily na lom, v němž se podle sdružení BAA těžil jíl, který se používal na stavbu silnice. Podle orgánů Spojeného království dotčený lom vysvětlil, že jíl se při stavbě silnic používá k vytvoření stabilní nepropustné vrstvy, díky které se silnice dostane nad úroveň záplav, přičemž na tuto vrstvu pak probíhá pokládka kameniva z tvrdé horniny a pokládka asfaltu. Jíl se jako náhrada kameniva z tvrdé horniny nepoužívá, neboť by k tomu při absenci úpravy nebyl vhodný.

(496)

Orgány Spojeného království tvrdí, že již vzhledem k materiálovým vlastnostem a ceně jílu je nepravděpodobné, že by docházelo k jeho těžbě k použití jako kamenivo.

(497)

Podle orgánů Spojeného království se jíl, zemina či organická hmota v přírodě nevyskytují ve 100 % čisté podobě. Při stanovování definice jílu, půdy a rostlinné či jiné organické hmoty, která bude osvobozena od daně z kameniva, bylo proto nezbytné zohlednit materiály, které převážně tvoří tyto složky.

(498)

Mezi zúčastněnými stranami a orgány Spojeného království panuje neshoda ohledně toho, nakolik se jíl používá jako kamenivo. Pouze pokud lze konstatovat, že tomu tak je, může být skutková a právní situace v případě jílu srovnatelná jako u materiálů podléhajících dani.

(499)

Jíl se od jiných materiálů liší tím, že je plastický, že jej lze krájet a tvarovat nožem nebo zednickou lžící a že nepropouští vodu, v důsledku čehož není pro většinu účelů vhodný k použití jako kamenivo: zvětšuje totiž absorpcí vody objem a při prosychání praská.

(500)

Sdružení BAA tvrdí, že použití jílu jako výstelky na skládkách, v protipovodňových zábranách a jako soudržného materiálu při stavbě silnic představují použití jako kamenivo. Podle orgánů Spojeného království se však v těchto případech o použití jílu jako kameniva nejedná. Vzhledem k tomu, že všechna tato použití vycházejí ze specifických vlastností jílu, totiž z jeho nepropustnosti a plasticity, a nikoli z jeho použitelnosti jako výplně, má Komise za to, že orgány Spojeného království mají právo považovat použití jílu jako výstelky na skládkách, v protipovodňových zábranách a jako soudržného materiálu při stavbě silnic za použití k jiným účelům než jako kamenivo.

(501)

Komise požádala orgány Spojeného království, aby jí umožnily přístup k důvěrným daňovým záznamům týkajících se osmi lomů na jíl, kde se podle sdružení BAA jíl těží k použití jako kamenivo. Z informací, jež Komise od orgánů Spojeného království obdržela, vyplývá, že žádný z těchto lomů jíl jako kamenivo obchodně nevyužívá. Některé z uvedených lokalit ani nepředstavovaly lomy, ale skládky.

(502)

Na základě obdržených informací Komise konstatuje, že jíl se k použití jako kamenivo netěží. Pro účely, pro něž se používá kamenivo, se jíl nepoužívá a ani jej k nim používat nelze, pokud se nepodrobí fyzikální přeměně, tj. peletování a tepelné úpravě zahřátím na teplotu nad 1 000 °C v průmyslovém postupu, v jehož rámci vzniknou lehké tvrdé pelety.

(503)

Komise proto dochází k závěru, že jíl nelze použít jako kamenivo a že nedochází k jeho těžbě k takovémuto použití, a že je tudíž v jeho případě právní a skutková situace s ohledem na zásadu obvyklého zdanění AGL odlišná než u materiálů podléhajících dani.

(504)

Jíl navíc není 100 % čistý, a v případě materiálu sestávajícího převážně z jílu je tak právní a skutková situace s ohledem na zásadu obvyklého zdanění AGL rovněž odlišná než u materiálů podléhajících dani.

(505)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že v případě i) materiálu sestávajícího zcela nebo převážně z jílovité břidlice, který se cíleně těží za účelem obchodního využití jako kamenivo, a to včetně břidlice vznikající jako vedlejší produkt z nové těžby jiných materiálů podléhajících dani, a v případě ii) hlušiny z jílovité břidlice, která se cíleně těží k obchodnímu využití jako kamenivo, je právní a skutková situace s ohledem na zásadu obvyklého zdanění AGL a cíl této daně totožná jako u kameniva podléhajícího dani, a osvobození těchto materiálů od daně tedy nelze vysvětlit povahou a logikou AGL. Takovéto osvobození je proto selektivní.

(506)

Komise dále dochází k závěru, že osvobození od daně, vyloučení z její působnosti a úlevy na ní stanovené v čl. 17 odst. 3 písm. e), čl. 17 odst. 3 písm. f) bodech i) a ii) (vyjma případu hlušiny z jílovité břidlice, která se cíleně těží k obchodnímu využití jako kamenivo), čl. 17 odst. 4 písm. a) (vyjma případu materiálu sestávajícího zcela nebo převážně z jílovité břidlice, který se cíleně těží k obchodnímu využití jako kamenivo, a to v tomto případě včetně jílovité břidlice jako vedlejšího produktu vznikajícího při nové těžbě jiných materiálů podléhajících dani), čl. 17 odst. 4 písm. c) bodech i) a ii), čl. 17 odst. 4 písm. f) (pokud jde o jíl), čl. 18 odst. 2 písm. b) a čl. 30 odst. 1 písm. b) (v rozsahu, v němž se toto ustanovení týká postupu osvobozeného od daně ve smyslu čl. 18 odst. 2 písm. b)) finančního zákona z roku 2001 ve znění finančního zákona z roku 2002 a finančního zákona z roku 2007, se týkají materiálů, v jejichž případě není právní a skutková situace s ohledem na cíl AGL táž jako u materiálů podléhajících dani, a nejsou proto selektivní.

(507)

Osvobozením i) materiálu sestávajícího zcela nebo převážně z jílovité břidlice těžené cíleně k obchodnímu využití jako kamenivo, a to v tomto případě včetně jílovité břidlice vznikající jako vedlejší produkt při nové těžbě jiných materiálů podléhajících dani, a ii) hlušiny z jílovité břidlice, která se cíleně těží k obchodnímu využití jako kamenivo, namísto jejich zdanění se Spojené království vzdává prostředků a zbavuje příjemce, kteří z těchto osvobození těží, poplatku, který by za obvyklých okolností museli platit. Dotčeným opatřením se tudíž příjemcům, kteří z tohoto osvobození těží, poskytuje selektivní zvýhodnění, pokud jde o i) materiál sestávající zcela nebo převážně z jílovité břidlice, jenž se cíleně těží k obchodnímu využití jako kamenivo, a to v tomto případě včetně jílovité břidlice vznikající jako vedlejší produkt při nové těžbě jiných materiálů podléhajících dani, a pokud jde o ii) hlušinu z jílovité břidlice, která se cíleně těží k obchodnímu využití jako kamenivo.

(508)

Stát se vzdává prostředků, a dotčené opatření je tedy financováno ze státních prostředků. Jelikož bylo dotčené opatření stanoveno právním předpisem, lze je státu také přičíst.

(509)

V odvětví kameniva probíhá mezi členskými státy obchod a výrobci kameniva osvobozeného od daně soutěží s jinými výrobci kameniva. Komise rovněž obdržela rozsáhlé vyjádření k narušení hospodářské soutěže způsobenému osvobozením od AGL. Spojené království má nadto přirozenou pozemní hranici s Irskem a přes tuto hranici probíhá rozsáhlý obchod s kamenivem (83).

(510)

Osvobození od AGL, pokud jde o i) materiál sestávající zcela nebo převážně z jílovité břidlice, jenž se cíleně těží k obchodnímu využití jako kamenivo, a to v tomto případě včetně jílovité břidlice vznikající jako vedlejší produkt při nové těžbě jiných materiálů podléhajících dani, a pokud jde o ii) hlušinu z jílovité břidlice, která se cíleně těží k obchodnímu využití jako kamenivo, tedy může narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod.

(511)

Komise vyvozuje závěr, že osvobození od AGL, pokud jde o i) materiál sestávající zcela nebo převážně z jílovité břidlice, jenž se cíleně těží k obchodnímu využití jako kamenivo, a to v tomto případě včetně jílovité břidlice vznikající jako vedlejší produkt při nové těžbě jiných materiálů podléhajících dani, a pokud jde o ii) hlušinu z jílovité břidlice, která se cíleně těží k obchodnímu využití jako kamenivo, představují státní podporu.

(512)

Komise dochází k závěru, že osvobození od daně, vyloučení z její působnosti a úlevy na ní stanovené v čl. 17 odst. 3 písm. e), čl. 17 odst. 3 písm. f) bodech i) a ii) (vyjma případu hlušiny z jílovité břidlice, která se cíleně těží k obchodnímu využití jako kamenivo), čl. 17 odst. 4 písm. a) (vyjma případu materiálu sestávajícího zcela nebo převážně z jílovité břidlice, jenž se cíleně těží k obchodnímu využití jako kamenivo, a to v tomto případě včetně jílovité břidlice jako vedlejšího produktu vznikajícího při nové těžbě jiných materiálů podléhajících dani), čl. 17 odst. 4 písm. c) bodech i) a ii), čl. 17 odst. 4 písm. f) (pokud jde o jíl), čl. 18 odst. 2 písm. b) a čl. 30 odst. 1 písm. b) (v rozsahu, v němž se toto ustanovení týká postupu osvobozeného od daně ve smyslu čl. 18 odst. 2 písm. b)) finančního zákona z roku 2001 ve znění finančního zákona z roku 2002 a finančního zákona z roku 2007, státní podporu nepředstavují.

(513)

Ačkoli Spojené království AGL před jejím zavedením oznámilo, nedodrželo ustanovení o odkladu v čl. 108 odst. 3, protože AGL vstoupila v platnost dne 1. dubna 2002, tedy předtím, než Komise přijala rozhodnutí nevznést námitky, k čemuž došlo dne 24. dubna 2002. Rozhodnutí Komise bylo včas napadeno a nakonec Tribunálem dne 7. března 2012 zrušeno (rozsudkem T-210/02 RENV). Toto rozhodnutí je tedy třeba od okamžiku jeho přijetí považovat pro všechny osoby za neplatné. Vzhledem k tomu, že se zrušením rozhodnutí Komise se se zpětnou účinností ukončuje uplatňování domněnky zákonnosti, je provedení dotčené podpory počínaje 1. dubnem 2002 nutno považovat za protiprávní (84). Podle judikatury nemohou mít příjemci podpory legitimní očekávání, pokud jde o zákonnost provádění dotčené podpory, protože rozhodnutí Komise nevznést proti opatření námitky bylo ve stanovené lhůtě napadeno u Tribunálu (85).

(514)

Vzhledem k environmentálnímu účelu AGL prozkoumala Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení slučitelnost osvobození od AGL a daňových úlev na této dani s vnitřním trhem, a to v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a ve světle pokynů ke státní podpoře na ochranu životního prostředí.

(515)

Jak se uvádí v 513. bodě odůvodnění výše, je dotčenou státní podporu vzhledem ke zrušení rozhodnutí Komise nutno považovat za protiprávní. V souladu se svým oznámením o stanovení použitelných pravidel pro posouzení protiprávní státní podpory (86), bodem 82 pokynů ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001 a bodem 205 pokynů ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008 posoudila Komise slučitelnost osvobození od daně a úlev na ní, přičemž u těch uplatněných mezi 1. dubnem 2002 a 31. březnem 2008 tak učinila na základě pokynů ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001 a u těch, jež byly uplatněny od 2. dubna 2008 do 31. března 2014, tedy do okamžiku pozastavení dotčených výjimek, tak učinila na základě pokynů ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008.

(516)

Komise obdržela připomínky sdružení BAA a argumenty orgánů Spojeného království, pokud jde o slučitelnost osvobození od AGL. Komise představí pouze připomínky týkající se osvobození od AGL, pokud jde o jílovitou břidlici a produkty sestávající převážně z jílovité břidlice, které se používají jako kamenivo, a hlušinu z jílovité břidlice, která se těží společně s jílovitou břidlicí, která se používá jako kamenivo, přičemž se vyjádří pouze k těmto připomínkám.

(517)

Je třeba uvést, že jak připomínky sdružení BAA, tak argumenty předložené orgány Spojeného království se většinou týkají veškerých nebo některých osvobození od daně, o nichž Komise v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila pochybnosti, přičemž mezi nimi není mnoho specifických argumentů, jež by se týkaly výhradně jílovité břidlice.

(518)

Kromě toho vychází vyjádření orgánů Spojeného království z předpokladu, že se jílovitá břidlice k obchodnímu využití jako kamenivo netěží cíleně, přičemž tyto orgány nepředložily žádné důvody pro slučitelnost podpory, jež by byly specifické pro situaci, kdy Komise shledá, že v některých případech k cílené těžbě jílovité břidlice k obchodnímu využití jako kamenivo dochází, která je nyní aktuální.

(519)

Sdružení BAA má za to, že osvobození od AGL, vyloučení z ní a úlevy na ní nelze shledat za slučitelné s vnitřním trhem v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a pokyny ke státní podpoře na ochranu životního prostředí, přičemž v tomto ohledu předkládá rozsáhlé připomínky. Tvrdí přitom, že uplatňování těchto osvobození podkopává environmentální cíl sledovaný AGL, tedy přesun v poptávce směrem k alternativním zdrojům kameniva.

(520)

Podle orgánů Spojeného království se žádná z posuzovaných osvobození od daně netýkají materiálu, který se cíleně těží k použití jako kamenivo. Tvrdí, že osvobození od daně, o kterých Komise v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila pochyby, se týkají pouze materiálů, které vznikají necíleně a nevyhnutelně při těžbě sloužící k jinému účelu než k získání kameniva. Orgány Spojeného království tvrdí, že se nepodařilo nalézt žádné důkazy o tom, že by se materiály, jež jsou osvobozeny od daně, cíleně těžily k použití jako kamenivo.

(521)

Podle orgánů Spojeného království je použití necíleně vzniklých vedlejších produktů nebo odpadu jako kameniva z ekologického hlediska vhodnější než další těžba kameniva. Tvrdí, že dotčená osvobození od daně nepředstavují státní podporu. Každé z posuzovaných osvobození zlepšuje ochranu životního prostředí alespoň jedním z těchto dvou způsobů:

(522)

Spojené království tvrdí, že pokud některé z posuzovaných osvobození představuje státní podporu, je tato podpora v každém případě slučitelná s vnitřním trhem v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c), a to s ohledem na pokyny ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001 a pokyny ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008 a/nebo na základě přímého uplatnění čl. 107 odst. 3) písm. b) nebo c) SFEU.

(523)

Orgány Spojeného království tvrdí, že osvobození od AGL přísně vzato nespadají do rozsahu pokynů ke státní podpoře a že jejich slučitelnost je třeba posuzovat přímo na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) nebo c) SFEU. Orgány Spojeného království odkazují na věc N 629/2008 týkající se režimu Spojeného království v rámci závazku snížení uhlíku (Carbon Reduction Commitment (CRC)). Komise měla vzhledem k tomu, že dotčený režim a jeho pravidla mají za cíl ochranu životního prostředí prostřednictvím přerozdělení prostředků ve prospěch podniků, které nejvíce chrání životní prostředí, za to, že dotčené pokyny nejsou použitelné a přikročila k posouzení přímo na základě Smlouvy.

(524)

Orgány Spojeného království tvrdí, že se v kapitole pokynů ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008 věnované osvobození od daní zohledňují situace, ve kterých je podnik z působnosti ekologické daně vyňat vzhledem k: a) obavám z dopadu daně na konkurenceschopnost určitých podniků; b) jiným ekonomickým zájmům; jakož i c) skutečnosti, že členský stát nemůže uložit daň s vyšší sazbou, aniž by poskytl určitým podnikům nějaká osvobození. Tvrdí přitom, že cílem těchto pokynů je zajistit, aby osvobození od ekologických daní alespoň nepřímo přispívala k environmentálnímu cíli daně, jež má být zavedena, a aby neznemožňovala sledování obecného environmentálního cíle.

(525)

Orgány Spojeného království uvádějí, že cílem AGL je celkově ochrana životního prostředí a osvobození z této daně jsou záměrně koncipována tak, aby sledovala dvojí cíl: a) posun v poptávce směrem od nově vytěženého kameniva k odpadu či dalším vedlejším produktům; jakož i b) snížení tvorby výsypek odpadu. Tato osvobození od daně tedy přispívají k tomu, aby byl splněn cíl AGL, a zajišťují, že se tak stane. Jsou jedním z hlavních způsobů, jak se environmentálního cíle AGL dosahuje. Orgány Spojeného království tedy tvrdí, že ani pokyny ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001 ani pokyny ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008 nejsou pro dotčené opatření použitelné.

(526)

Spojené království proto vychází přímo z čl. 107 odst. 3 SFEU a tvrdí, že účel jakékoliv podpory vyplývající z posuzovaných osvobození spadá do jedné z těchto dvou kategorií: i) podpory, které mají napomoci uskutečnění projektu společného evropského zájmu, tj. ochraně životního prostředí (čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU); nebo ii) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností (používání recyklovaného kameniva či odpadních produktů jako kameniva), pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem (čl. 107 odst. 3 písm. c)).

(527)

Orgány Spojeného království tvrdí, že osvobození jsou nezbytným a přiměřeným prostředkem k dosažení environmentálního cíle AGL a že případná podpora z nich vyplývající by hospodářskou soutěž narušila jen velmi málo, nebo vůbec. Tato osvobození proto podmínky obchodu nemění v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(528)

Komise posoudí opatření na základě pokynů ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001, pokynů ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008 a provede alternativní posouzení přímo na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU. Komise má, jak je vysvětleno níže, za to, že čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU nelze na posuzované opatření uplatnit.

(529)

V bodě 47 pokynů o státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001 se stanoví: „Při zavádění daní, které se mají vybírat z určitých činností z důvodů ochrany životního prostředí, mohou členské státy považovat za nutné zavést pro některé podniky dočasné osvobození od daně, zejména neexistuje-li harmonizace na evropské úrovni, nebo kvůli dočasnému riziku ztráty mezinárodní konkurenceschopnosti. Obecně toto osvobození znamená provozní podporu pokrytou článkem 87 Smlouvy o ES. Při rozboru těchto opatření je třeba kromě jiného zjistit, má-li být daň vybírána na základě rozhodnutí Společenství nebo na základě samostatného rozhodnutí členského státu.“

(530)

V bodě 48 se dále stanoví: „Má-li být daň vybírána na základě samostatného rozhodnutí členského státu, mohou mít dotčené podniky určité potíže s rychlým přizpůsobením se novému daňovému zatížení. V tom případě může být oprávněné dočasné osvobození od daně umožňující některým podnikům přizpůsobit se nové situaci.“

(531)

V této souvislosti Komise ve 149. bodě odůvodnění v rozhodnutí o zahájení řízení uvedla, že AGL je daní, jež má být vybírána z těžby kameniva za účelem ochrany životního prostředí. Komise dále konstatovala, že se AGL má vybírat na základě samostatného rozhodnutí orgánů Spojeného království.