25.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 250/18

(1)

Spojené království dopisem ze dne 5. ledna 2004, který byl zaevidován dne 9. ledna 2004, oznámilo Komisi, že hodlá v Severním Irsku zavést osvobození od daně z kameniva, která platila ve Spojeném království, jež se bude vztahovat na přírodní kamenivo, které bylo vytěženo a obchodně využito v Severním Irsku, a na produkty zpracované z tohoto přírodního kameniva a obchodně využité v Severním Irsku (dále jen „opatření“).

(2)

Opatření bylo oznámeno jako změna původního osvobození od daně z kameniva v Severním Irsku (2), které Komise schválila rozhodnutím ze dne 24. dubna 2002 ve věci N863/01 (3) (rozhodnutí N863/01).

(3)

Dne 7. května 2004 Komise rozhodla, že vůči opatření nevznese žádné námitky (4) (rozhodnutí ze dne 7. května 2004).

(4)

Dne 30. srpna 2004 se proti rozhodnutí ze dne 7. května 2004 odvolalo britské sdružení výrobců kameniva (British Aggregates Association) a společnosti Healy Bros. Ltd a David K. Trotter & Sons Ltd (odvolání bylo zaevidováno pod číslem T-359/04).

(5)

Dne 9. září 2010 Tribunál rozhodnutí ze dne 7. května 2004 zrušil (5). Podle uvedeného rozsudku Komise nemohla právoplatně přijmout rozhodnutí nevznášet námitky, jelikož nepřezkoumala případnou daňovou diskriminaci mezi dotčenými domácími výrobky a výrobky dováženými z Irska. Komise se proti tomuto rozsudku neodvolala.

(6)

Ve dnech 15. prosince 2010 a 21. prosince 2011 Spojené království poskytlo k opatření dodatečné informace včetně dokumentů o tom, že ode dne 1. prosince 2010 bylo provádění opatření pozastaveno zrušením nařízení 2004 o dani z kameniva (sleva na dani pro Severní Irsko) (S.I. 2004/1959).

(7)

Dopisem ze dne 2. února 2011 si Komise vyžádala dodatečné informace. Spojené království jí tyto informace poskytlo v dopisech ze 7. března 2011 a 10. června 2011.

(8)

Dopisem ze dne 13. července 2011 Komise Spojenému království sdělila, že se v souvislosti s dotčenou podporou rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy.

(9)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (6) („rozhodnutí o zahájení řízení“). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby k podpoře vznesly připomínky.

(10)

Dne 23. září 2011 Komise obdržela dvě připomínky od zúčastněných stran. Dne 10. listopadu 2011 je předala Spojenému království a poskytla mu příležitost, aby na tyto připomínky zareagovalo; připomínky Spojeného království byly obdrženy v dopise ze dne 25. listopadu 2011.

(11)

Spojené království poskytlo další informace dne 17. září 2012 a 10. října 2012. Komise si vyžádala další informace dne 23. ledna 2014 a 7. února 2014 a Spojené království tyto informace poskytlo dne 1. dubna 2014 a 4. června 2014.

(12)

Daň z kameniva („Aggregates Levy“, dále jen „AGL“) je environmentální daň z obchodního využívání kameniva a platí se z kamene, písku nebo štěrku. Ve Spojeném království byla zavedena s účinností ode dne 1. dubna 2002 z důvodů ochrany životního prostředí a s cílem zvýšit využívání recyklovaného kameniva a dalších náhražek přírodního kameniva a podpořit efektivní těžbu a využívání přírodního kameniva, které je neobnovitelným přírodním zdrojem. Environmentální náklady, které souvisejí s těžbou kameniva a které Spojené království hodlá prostřednictvím AGL snížit, zahrnují hluk, prašnost, úbytek biologické rozmanitosti a zhoršování vzhledu krajiny.

(13)

AGL se uplatňuje na přírodní kamenivo, které se těží ve Spojeném království, a na dovážené přírodní kamenivo při prvním použití či prodeji ve Spojeném království (7). V době původního oznámení činila sazba daně 1,60 GBP na tunu (8). AGL se také uplatňuje na obchodování s přírodním kamenivem používaným při výrobě zpracovaných produktů. Neuplatňuje se na zpracované a recyklované kamenivo ani na přírodní kamenivo vyvážené ze Spojeného království.

(14)

V rozhodnutí N863/01 vyjádřila Komise názor, že postupné zavádění AGL v Severním Irsku je slučitelné s oddílem E.3.2 pokynů Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí (9) (dále jen „pokyny o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001“). Schválená podpora měla podobu režimu postupně se snižujícího osvobození od daně, který začal v roce 2002 a skončil v roce 2007. Původní osvobození od AGL v Severním Irsku se vztahovalo pouze na obchodování s kamenivem používaným při výrobě zpracovaných produktů.

(15)

Toto rozhodnutí se týká výhradně změněného osvobození od daně z kameniva v Severním Irsku, jež se vztahovalo na přírodní kamenivo, které bylo vytěženo a obchodně využito v Severním Irsku, a na produkty zpracované z tohoto přírodního kameniva.

(16)

Jak je vysvětleno ve 12. až 14. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, Spojené království mělo za to, že zvláštní okolnosti v Severním Irsku odůvodňují rozšíření působnosti osvobození od AGL v Severním Irsku.

(17)

Byl změněn původní režim osvobození od daně (postupné zavádění AGL). Osvobození od daně se vztahovalo na všechny druhy přírodního kameniva, tedy nikoli pouze na kamenivo používané při výrobě zpracovaných produktů, jak tomu bylo v případě původního osvobození podle rozhodnutí N863/01, nýbrž také na přírodní kamenivo používané přímo v nezpracovaném stavu (10).

(18)

Osvobození od daně bylo stanoveno na 80 % splatné AGL a mělo jít o přechodný režim. Osvobození nabylo účinnosti dne 1. dubna 2004 a mělo pokračovat do 31. března 2011 (tj. devět let od začátku uplatňování AGL dne 1. dubna 2002).

(19)

Režim osvobození od daně byl pozastaven dne 1. prosince 2010.

(20)

Aby bylo možné účinněji dosáhnout zamýšlených cílů v oblasti životního prostředí, Spojené království podmínilo osvobození tím, že žadatelé musí formálně uzavřít a dodržovat dojednané dohody se Spojeným královstvím, které je zavazují k tomu, aby po dobu trvání osvobození uskutečňovali program zlepšování ochrany životního prostředí.

(21)

Pro účast v režimu musela být splněna tato klíčová kritéria:

(22)

Každá dohoda byla přizpůsobena konkrétním okolnostem daného kamenolomu a zohledňovala například stávající normy a prostor pro zlepšování. Mezi auditované oblasti, na něž se dohody vztahovaly, patřily: kvalita ovzduší, archeologie a geologická rozmanitost, biologická rozmanitost, odstřely, odpovědnost společenství, prašnost, energetická účinnost, podzemní vody, krajina a narušení jejího vzhledu, hluk, skladování olejů a chemických látek a manipulace s nimi, obnova a následná péče, využívání náhražek primárního kameniva, povrchová voda, dopady dopravy mimo lokalitu a nakládání s odpady.

(23)

Za monitorování těchto dohod neslo odpovědnost Ministerstvo životního prostředí v Severním Irsku (Department of Environment in Northern Ireland) a společnostem, které vykazovaly závažné nedostatky, bylo osvobození zrušeno.

(24)

Pokud jde o náklady na výrobu kameniva, Spojené království vysvětlilo, že se tyto náklady mezi jednotlivými kamenolomy značně liší a že totéž platí pro ceny (11). Průměrné prodejní ceny z kamenolomu pro různé třídy kameniva jsou shrnuty v tabulce 1 (12). Různí se i zisková rozpětí, podle odhadů odvětví se však typická úroveň pohybuje v rozmezí od 2 % do 5 %.

Tabulka 1

Prodejní cena

(25)

V návaznosti na rozhodnutí o zahájení řízení poskytlo Spojené království další informace o nákladech na výrobu kameniva v Severním Irsku a Velké Británii. Ve srovnání s Velkou Británií jsou v Severním Irsku vyšší ceny elektřiny a také náklady na stavební povolení. Ceny elektřiny pro malé/střední podniky v Severním Irsku se v průměru pohybují kolem 14 p/kWh, podniky podobné velikosti ve Spojeném království jako celku platí přibližně 11 p/kWh. Velcí a velmi velcí odběratelé elektřiny v Severním Irsku v průměru zaplatí 10 p/kWh, ve Spojeném království jako celku pak v průměru 8 p/kWh. Odhady poskytnuté odvětvím naznačují, že náklady na elektřinu a palivo činí u každé tuny vytěženého kameniva přibližně 30–46 pencí. Kromě toho kamenolomy v Severním Irsku čelí výrazně vyšším nákladům na stavební povolení než jejich protějšky ve Velké Británii a Irské republice. Spojené království na podporu tohoto tvrzení poskytlo srovnání nákladů.

(26)

Pokud jde obecně o rozdíl v úrovních cen mezi Severním Irskem a Velkou Británií, Spojené království vysvětlilo, že dodavatelé v Severním Irsku si nikdy nemohli účtovat stejnou cenu jako ve Velké Británii. Spojené království to doložilo průměrnými cenami kameniva v Severním Irsku a Velké Británii mezi lety 2001 a 2008. Plná sazba daně by tudíž představovala mnohem vyšší podíl z prodejní ceny na trhu, na němž byly ceny už tak stlačené. Tato neschopnost přenést náklady na spotřebitele byla v minulosti významným faktorem, který měl vliv na nedostatek investic do zlepšování dopadů na životní prostředí, a vysvětluje se hospodářskými (roztříštění trhu) a geologickými činiteli.

(27)

V návaznosti na rozhodnutí o zahájení řízení Spojené království poskytlo podrobnější informace o průměrných cenách kameniva. Je zřejmé, že kromě vysoce cenných a speciálních materiálů z kameniva není ekonomicky výhodné přepravovat kamenivo ze Severního Irska do Velké Británie nebo dokonce v rámci Velké Británie samotné, např. ze Skotska pro využití v Londýně. Tabulka 2 zachycuje průměrné ceny z kamenolomu v Severním Irsku a Velké Británii v období od roku 2006 do roku 2011 a v roce 2012 ve Velké Británii.

Tabulka 2  (13)

Průměrné ceny z kamenolomu

(28)

Podrobnější informace o cenách vedou ke stejnému závěru, jaký již Spojené království uvedlo (26. bod odůvodnění), totiž že AGL v plné sazbě by představovala mnohem vyšší podíl z prodejní ceny na trhu, na němž byly ceny už tak stlačené. Z údajů je patrné, že ceny materiálů z kameniva – tedy písku a štěrku nebo drceného kamene – ze Severního Irska by nedokázaly soutěžit s průměrnými cenami ve Velké Británii, jakmile by se zohlednily náklady na jejich přepravu po moři ve výši […] (14) GBP za tunu. Nízká cena kameniva obecně vylučuje jeho prodej na vzdálených trzích, neboť i při ceně […] GBP za tunu by přepravní vzdálenost v délce […] mil zvýšila cenu z kamenolomu téměř o […] %. Za většiny okolností je pravděpodobné, že bližší kamenolom bude schopen nabídnout cenu, která bude konkurenceschopnější.

(29)

Pokud jde o cenovou pružnost poptávky, Spojené království vysvětlilo, že cenová pružnost poptávky po kamenivu se pohybuje v rozmezí od 0,2 do 0,5. Z šetření údajů o množství a ceně kameniva ve Velké Británii a v Severním Irsku provedeného Spojeným královstvím je patrné, že u většiny druhů kameniva se cenová pružnost pohybovala od hodnoty blížící se nule po hodnotu přibližně 0,52. V návaznosti na rozhodnutí o zahájení řízení Spojené království doložilo, že odhady cenové pružnosti poptávky ve Spojeném království nelze kvůli rozdílům mezi oběma trhy uplatnit na Severní Irsko. Původně poskytnuté údaje proto nejsou pro trh v Severním Irsku relevantní. Spojené království uvedlo, že jeho zástupci se pokusili určit pružnost, kterou by bylo možné uplatnit pouze na Severní Irsko, pro výpočet však neměli k dispozici relevantní údaje.

(30)

V návaznosti na rozhodnutí o zahájení řízení Spojené království poskytlo informace, z nichž vyplývá, jakým způsobem cenové rozdíly ovlivňují poptávku na trhu v Severním Irsku. Informace byly pro tyto účely získány od čtyř z pěti velkých společností působících v těžebním odvětví v Severním Irsku. Jelikož přepravní náklady zpravidla omezují trh, na němž mohou kamenolomy prodávat své produkty za konkurenční ceny, bylo obtížné vymezit přímý vzájemný vztah mezi cenami a podíly na trhu. Poptávka a podíl na trhu zpravidla reagují spíše na zahájení či dokončení projektů velkých staveb v místní oblasti než na celostátní rozdíly v cenách. Kromě toho společnosti, které drží na trhu v Severním Irsku největší podíl, také někdy prodávají kvalitnější speciální produkty, srovnání výrobců pro účely určení vývoje na trhu by tudíž nebylo přesné. Spojené království nicméně uvádí, že cenové rozdíly poptávku skutečně ovlivňují, ale spíše na místní úrovni. Společnosti, které provozují svoji činnost v blízkosti hranic s Irskou republikou, tedy přibližně do vzdálenosti 23 mil. od hranic, uvedly, že v okamžiku, kdy zvýšily ceny, jim výrazně klesly prodeje. Byly poskytnuty konkrétní údaje, pokud jde o […] a […]. Tabulka 3 zachycuje dopady změn v cenách na kamenolomy […] společností […] a […] v letech 2009 až 2013, z nichž je patrný výrazný pokles v objemech prodeje a ziscích poté, co bylo v roce 2010 zrušeno pozastavení osvobození od daně. Když se pokoušely v plném rozsahu přenést daň na odběratele, kamenolomy […] společností […] a […] zaznamenaly […] % úbytek prodeje, což je výrazný pokles.

Tabulka 3

Dopad změn v cenách na kamenolomy […] společností […] a […]v letech 2009 až 2013

(31)

Kamenolomy v blízkosti hranic s Irskou republikou, které vyrábějí zpracované produkty, rovněž zaznamenaly výrazný pokles prodeje, když se pokusily přenést náklady na daň z kameniva v plném rozsahu na odběratele. Například kamenolom společnosti […] v […], který se nachází pouhou jednu míli od hranice, zaznamenal propad produkce z […] m3 v roce 2005 na pouhých […] m3 v roce 2013 poté, co se zvýšily ceny jeho materiálů.

(32)

Kromě toho Spojené království poskytlo informace o vývoji infrastruktury a dalších prací ve veřejném sektoru v letech 2000 až 2012. Z tohoto vývoje je zřejmé, že v období od roku 2007 do roku 2009 přibylo výstupů z veřejných prací, posléze následoval pokles a v roce 2012 opět mírný nárůst. Komise však podotýká, že stavební práce byly obecně ovlivněny zhoršenou hospodářskou situací, a takovéto vývojové tendence proto nelze bez dalšího zohledňovat, jelikož mohou být způsobeny hospodářským prostředím a vývojem na stavebním trhu.

(33)

Spojené království rovněž poskytlo nabídkové ceny za období od roku 2007 do roku 2013 u kameniva, které nakupovalo oddělení pro zadávání veřejných zakázek v souvislosti se správou silnic v Severním Irsku (Northern Ireland Roads Procurement Department) (tabulka 4), včetně nákladů na přepravu do místních skladů oddělení správy silnic. Z údajů jednoznačně vyplývá, že po roce 2010, kdy bylo pozastaveno osvobození od AGL, ceny buď klesly, někdy až dramaticky, nebo mírně vzrostly, ale o mnohem menší částku, než je částka plné sazby AGL, tedy 1,95 GBP. Z toho je patrné, že dokonce ani v případě veřejných dražeb nemohli výrobci kameniva v Severním Irsku přenést AGL na své zákazníky. To potvrzuje i skutečnost, že veřejný sektor bývá s menší pravděpodobností zasažen zhoršením hospodářské situace a odvětví stavebních prací ve veřejném sektoru, např. prací, které provádí oddělení správy silnic, zvýšilo svůj podíl na celkové poptávce po kamenivu.

Tabulka 4

Nabídkové ceny kameniva, které v období let 2007 až 2013 nakupovalo oddělení pro zadávání veřejných zakázek v souvislosti se správou silnic v Severním Irsku

(34)

Jelikož od AGL byly osvobozeny pouze kamenolomy v Severním Irsku, a nikoli v celém Spojeném království, poskytlo Spojené království informace o tom, proč je trh s kamenivem v Severním Irsku jiným zeměpisným trhem, než je obecný trh ve Spojeném království, a vysvětlilo, v čem rozdíly spočívají.

(35)

Spojené království uvedlo, že trhy s kamenivem v Severním Irsku a ve Velké Británii jsou samostatné a jeden od druhého se liší, přičemž mezi nimi existuje jen velmi málo styčných ploch. Trhy s kamenivem mají vzhledem k poměrně vysokým nákladům na přepravu materiálu ve vztahu k jeho prodejní ceně zpravidla místní povahu. Na základě údajů, které poskytlo Ministerstvo dopravy, Spojené království vypočítalo, že průměrné náklady na přepravu tuny kameniva po silnici dosahují částky 0,855 GBP za tunu na jednu míli. Nízká cena produktů z kameniva znamená, že při dlouhých vzdálenostech jsou produkty z kameniva méně konkurenceschopné než materiál získávaný v kamenolomech, které jsou k zákazníkovi blíže. Kromě toho vývozci materiálů z kameniva odhadují, že cena přepravy kameniva po moři mezi Severním Irskem a Spojeným království by činila přibližně […] GBP za tunu. Námořní přepravu by pak doplňovala nezbytná silniční přeprava z kamenolomu do přístavu a z přístaviště v místě vykládky do místa použití. Spojené království dále uvádí, že přeprava kameniva mezi oběma regiony je neekonomická až na případy, kdy jsou přepravovány speciálnější barevné kameny nebo dražší materiály z kameniva. Odhaduje se, že i u těchto materiálů pravděpodobně vzniknou další náklady ve výši […]–[…] GBP za tunu na silniční přepravu z přístaviště ve Velké Británii do nejbližších závodů na výrobu asfaltu.

(36)

Nabídka kameniva v Severním Irsku a ve Velké Británii se značně liší, a to jak z hlediska dostupnosti materiálů, tak počtu různých společností, které kamenolomy provozují. Vzhledem ke svému geologickému charakteru je Severní Irsko schopné nabízet širší škálu různých druhů kamene než kterýkoli srovnatelně velký region ve Spojeném království. Kamenolomy jsou v Severním Irsku rozmístěny relativně rovnoměrně. Zatímco různé země mají větší ložiska určitých druhů kamene, drcené kamenivo je do značné míry navzájem zaměnitelné s jinými produkty, což zaručuje dostatek kamene vhodného pro použití jako kamenivo v celé této oblasti. Naopak britská pevnina takovouto geologickou různorodostí nedisponuje. Díky rozmanitým a bohatým ložiskům kamene, která jsou rovnoměrně rozmístěna po celé zemi a v blízkosti všech důležitých trhů, existuje na trhu v Severním Irsku mnohem větší nabídka navzájem zaměnitelných produktů než na trhu ve Velké Británii. To je příčinou intenzivnější hospodářské soutěže v Severním Irsku a snižuj se tak rozpětí, v nichž mohou výrobci kameniva v Severním Irsku zvyšovat ceny.

(37)

Jak uvedlo Spojené království, mnohem větší podíl nezávislých kamenolomů a vyšší počet kamenolomů na čtvereční míli v Severním Irsku také zaručují intenzivnější hospodářskou soutěž mezi dodavateli kameniva. Ve Velké Británii je až 75 % veškerého kameniva dodáváno pěti hlavními společnostmi (15). Naopak pět největších společností v Severním Irsku představuje odhadem pouze 39 % celkové tamní produkce kameniva.

(38)

Spojené království uvádí, že se tyto dva trhy vyznačují různými tendencemi v oblasti poptávky, neboť propad poptávky po kamenivu byl během hospodářské krize i po ní mnohem hlubší v Severním Irsku než ve Velké Británii. Navíc souběžně s tím, jak ubývá výstupů ze stavebnictví a klesá poptávka po kamenivu, spolu provozovatelé kamenolomů stále intenzivněji soutěží o zbývající poptávku.

(39)

Severní Irsko má mnohem větší tendenci k samostatným zařízením a vertikální integrace produkce kameniva, cementu a betonu je na trhu v Severním Irsku mnohem méně běžná než ve Velké Británii. Jak je uvedeno v 37. bodě odůvodnění, pět největších společností má pod kontrolou 75 % výstupů z produkce kameniva. Tytéž společnosti mají rovněž pod kontrolou 70 % veškeré produkce hotové betonové směsi a velkou část závodů na výrobu asfaltu, tedy trhy, které jsou pro prodej kameniva klíčové. To znamená, že klesnou-li výstupy ze stavebnictví a poptávka po betonu a asfaltu, pět největších společností ve Velké Británii má kontrolu nad snížením svých kapacit výroby kameniva. Ve výsledku se tak nabídka kameniva ve Velké Británii rychleji přizpůsobí poptávce, čímž se omezí tlak na snižování cen. Severní Irsko se liší, protože zde neexistuje vertikální integrace trhu, a souběžně s tím, jak klesají výstupy ze stavebnictví a poptávka po kamenivu, provozovatelé kamenolomů mezi sebou stále intenzivněji soutěží o zbývající poptávku. Hospodářská soutěž na trhu v Severním Irsku je proto mnohem intenzivnější než ve Velké Británii a počet kamenolomů na čtvereční míli i na počet obyvatel je zde vyšší, stejně jako podíl nezávislých kamenolomů, které se snaží prodávat své produkty nezávislým, samostatným závodům na výrobu zpracovaných produktů.

(40)

Dále Spojené království uvedlo, že trh s kamenivem v Severním Irsku a trh s kamenivem v Irské republice jsou si velmi podobné.

(41)

V návaznosti na rozhodnutí o zahájení řízení Spojené království poskytlo informace o obchodní expozici odvětví výroby kameniva v Severním Irsku v období od roku 2002 do roku 2013. Vzhledem k pravidlům pro zveřejňování informací Úřadu Jejího Veličenstva pro příjmy a cla (Her Majesty's Revenue and Customs, HMRC) bylo možné v úředních statistikách uvést pouze sloučené pololetní údaje. Pravidla neumožňují rozčlenit obchodní expozici podle druhu kameniva a u obchodních statistik za některé roky nejsou údaje k dispozici vůbec. Další obtíže vznikly kvůli nedostatku oficiálních údajů o produkci výrobků ze zpracovaného betonu a zpracovaného asfaltu. V těchto případech Spojené království použilo tržní odhady (16) poskytnuté Sdružením pro produkty kamenolomů v Severním Irsku (Quarry Products Association Northern Ireland, QPANI). Vzhledem k tomu, že neexistují vnitrostátní statistiky o jiných kategoriích produktů, Spojené království poskytlo nejlepší odhady obchodních expozic drceného kamene, zpracovaných betonových produktů, písku a asfaltu. Navzdory zmíněným omezením Spojené království zastává názor, že údaje o obchodní expozici naznačují, v jakém rozsahu probíhá obchod mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Obchodní expozice je podrobně popsána v tabulce 5. Číselné údaje vycházejí z ročních či pololetních údajů o dovozu a vývozu a z údajů o ročních výstupech, které byly rovněž poskytnuty Komisi.

Tabulka 5

Obchodní expozice

(42)

Z číselných údajů v tabulce 5 je zřejmé, že odvětví výroby kameniva je do značné míry předmětem obchodní expozice, pokud jde o prodej drcených kamenů. Spojené království uvádí, že nehlášený dovoz kameniva do Severního Irska po zavedení AGL v roce 2002 výrazně vzrostl. Tato úroveň nehlášeného dovozu se pravděpodobně znovu zvýšila poté, co bylo v roce 2010 pozastaveno osvobození od AGL. Průzkum, který v roce 2002 provedla Ulsterská univerzita, se snažil zjistit, kolik nákladních automobilů dováží kamenivo do Severního Irska přes osm důležitějších hraničních přechodů. Z výsledků vyplývá, že denně projelo přes tyto přechody až 89 nákladních automobilů s kamenivem. K ročnímu souhrnu všech oficiálně hlášených dovozů by přitom bylo zapotřebí pouze 243 nákladních automobilů za celý rok. Tato skutečnost naznačuje, že skutečná úroveň dovozu kameniva mohla být až 133krát vyšší než úroveň, která byla v roce 2002 zaznamenána v úředních statistikách, což znamená, že odhady obchodních expozic pravděpodobně výrazně podceňují skutečnou míru obchodní expozice.

(43)

Pokud jde o přenesení vyšších nákladů na produkci na konečné odběratele a o možný pokles prodeje, Spojené království poskytlo informace, z nichž je patrné, že poté, co byla v roce 2002 zavedena daň, vzrostla průměrná cena kameniva v Severním Irsku o mnohem méně, než by bývalo bylo možné očekávat, pokud by AGL bývala byla přenesena v plném rozsahu, a že tento fakt souvisel s poklesem zákonného prodeje, který byl relativně mnohem hlubší než pokles zaznamenaný ve Velké Británii.

(44)

Spojené království také vysvětlilo, že ve srovnání s úrovněmi zaznamenanými během dvou let před zavedením AGL prodej kameniva nízké kvality a sypaniny v roce, jenž skončil 31. března 2003, klesl. Produkce z kamenolomů vyhovujících předpisům byla v kalendářním roce 2002 výrazně nižší než zjištěný trend v prodeji kameniva (obecně prodej kameniva v Severním Irsku během posledních 30 let rostl). Výroba kameniva ve Velké Británii klesla v roce 2002 o 5,7 % ve srovnání s mírným nárůstem v předchozím roce (z analýzy vývoje je však patrné, že ve Velké Británii měla produkce během předcházejících 10 let obecně klesající tendenci).

(45)

Spojené království rovněž vysvětlilo, že jakmile byla zavedena daň ve výši 1,60 GBP za tunu, průměrná cena kameniva v Severním Irsku v roce 2002 vzrostla oproti roku 2001 přibližně o 0,25–0,30 GBP za tunu, zatímco ve Velké Británii vzrostla o 1–1,40 GBP za tunu. I s přihlédnutím ke skutečnosti, že do průměru je zahrnuto také kamenivo používané ve zpracovaných produktech, na něž se na základě původního režimu klesající slevy na dani v Severním Irsku z roku 2002 vztahovalo 80 % osvobození od daně, znamená to, že provozovatelé kamenolomů v Severním Irsku byli nuceni absorbovat značnou část daně. Za předpokladu, že na zpracované produkty byla použita polovina produkce kameniva v Severním Irsku a že jejich cena nebyla daní v roce 2002 nijak ovlivněna, stále to podle Spojeného království znamená, že v průměru bylo nutné z každé tuny kameniva prodaného pro použití v přírodním stavu absorbovat daň převyšující 1 GBP za tunu.

(46)

V návaznosti na rozhodnutí o zahájení řízení poskytlo Spojené království další vysvětlení svých tvrzení, která jsou uvedena ve 45. bodě odůvodnění, tj. že po zavedení AGL vzrostla průměrná cena v Severním Irsku mnohem méně, než činila sazba daně, zatímco ve Velké Británii vzrostla v rozmezí od 1 do 1,40 GBP za tunu vzhledem k tomu, že výrobci zpracovaných produktů z kameniva nikdy neplatili plnou sazbu AGL. Spojené království odhaduje, že zhruba třetina až polovina veškerého kameniva vyprodukovaného v Severním Irsku se používá k výrobě zpracovaných produktů. I kdybychom pro účely argumentace použili vyšší údaje a uplatnili plné 100 % osvobození od daně, které se vztahovalo na zpracované produkty během prvního roku po zavedení daně, a tudíž předpokládali, že v důsledku uvalení daně na 50 % kameniva nedošlo k nárůstu výrobních nákladů, pak se tím pouze zdvojnásobí cenový nárůst u zbývajících 50 %. Takovéto zdvojnásobení by naznačovalo, že nárůst v získané ceně se pohyboval v rozmezí 0,50–0,60 GBP za tunu, což je stále výrazně nižší nárůst než nárůst, jehož bylo dosaženo ve Velké Británii, a zdaleka se neblíží přenesení plných dodatečných nákladů ve výši 1,60 GBP za tunu, které vznikly uvalením daně v prvním roce jejího uplatňování.

(47)

Kromě toho Spojené království poskytlo údaje shromážděné z reprezentativních vzorků odvětví výroby kameniva v Severním Irsku, které se týkají vývojových tendencí u produkce kameniva, obratu a zisků. Vývojové tendence, na něž bylo poukázáno, však souvisejí s vývojem na stavebním trhu a s hospodářskou recesí, která začala v roce 2008, a nelze je od těchto jevů oddělit.

(48)

Z údajů je patrné, že ziskovost a ceny byly již před pozastavením režimu osvobození od daně tak nízké, že by úplná absorpce daně nebyla finančně životaschopná. Jak společnosti uvedly, namísto toho převedly na odběratele a následně se musely vyrovnat s dalším úbytkem prodeje kromě toho, který již byl způsoben obtížnou hospodářskou situací. Aby mohly podniky nadále provozovat svoji činnost, odvětví odkládalo zásadní kapitálové investice a propouštělo pracovníky. Výsledky průzkumu naznačují, že přenesení daně ve výši 1,95 GBP na tunu kameniva na odběratele bylo obtížné, neboť ceny pro odběratele by vzrostly v rozmezí od 50 % do 66 %. Vzhledem k hospodářské situaci se odběratelé zdráhají zaplatit vyšší cenu a místo toho buď odloží investici, nebo osloví konkurenty a snaží se od nich získat náhradní materiály nebo konkurenčnější cenu. Odvětví výroby kameniva v Severním Irsku je tím poškozováno a dochází ke ztrátě odběratelů, snižování objemů prodeje a k tlaku na další omezování ziskových rozpětí.

(49)

Ačkoli jsou údaje shromážděné z reprezentativních vzorků odvětví výroby kameniva v Severním Irsku dobrým ukazatelem vývoje obratu a zisků v odvětví výroby kameniva v Severním Irsku, nelze je oddělit od hospodářského kontextu a samy o sobě nemají rozhodující význam pro posouzení účinků AGL v plné výši.

(50)

Odhadovaný roční rozpočet režimu osvobození od daně (ušlé státní prostředky) se v době původního oznámení pohyboval v rozmezí od 15 milionů GBP (2004–2005) do 35 milionů GBP (2010–2011).

(51)

Pokud jde o počet příjemců, podle odhadů by k osvobození bylo způsobilých přibližně 170 provozovatelů kamenolomů.

(52)

Orgánem, který udělil osvobození od AGL v Severním Irsku, byl HMRC.

(53)

Jak je vysvětleno ve 47. až 54. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, Komise vyjádřila pochybnosti o tom, že pozměněný režim osvobození od AGL v Severním Irsku vyhovuje Smlouvě, zejména článku 110. Tyto pochybnosti zabránily Komisi v tom, aby opatření v dané fázi považovala za slučitelné s vnitřním trhem.

(54)

Komise měla za to, že AGL představuje vnitrostátní zdanění ve smyslu článku 110 Smlouvy. Dále dospěla k závěru, že existuje rozdíl mezi tím, jak je AGL uplatňována na výrobce v Severním Irsku, a jejím uplatňováním na výrobce z jiných členských států, a že tento rozdíl nelze zdůvodnit.

(55)

Jak je vysvětleno v 56. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, Komise měla na základě příslušné judikatury a vzhledem ke zrušení rozhodnutí ze dne 7. května 2004 za to, že je nutné považovat opatření v podobě, v níž bylo od zmíněného data (až do pozastavení dne 1. prosince 2010) uplatňováno, za protiprávní. Komise navíc uvedla, že bude vždy hodnotit slučitelnost protiprávní státní podpory s vnitřním trhem v souladu s důležitými kritérii stanovenými v jakémkoli předpisu platném v době, kdy byla podpora udělena (18). Vzhledem k tomu, že podpora je považována za protiprávní a že byla udělována v období, kdy byly použitelné pokyny o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001, jakož i v období po zveřejnění pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008 (19), Komise posoudila slučitelnost režimu osvobození od AGL na základě nástroje platného v době, kdy byla podpora udělena, a to tímto způsobem:

(56)

Na základě posouzení opatření podle pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001 Komise dospěla k závěru, že podmínky slučitelnosti stanovené v uvedených pokynech lze považovat za splněné. Připomněla však, že vzhledem k pochybnostem v souvislosti s článkem 110 Smlouvy nemůže opatření na základě pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001 považovat za slučitelné s vnitřním trhem.

(57)

Pokud je o slučitelnost opatření na základě pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008, Komise dospěla k závěru, že:

(58)

Ačkoli je z informací, které poskytlo Spojené království, patrné, že v důsledku AGL došlo ke značnému nárůstu výrobních nákladů, přičemž AGL by za obvyklých okolností pravděpodobně zajistila, že by takový nárůst nebylo možné přenést na odběratele bez výrazného poklesu prodeje, Komise v této fázi nebyla schopna na základě poskytnutých informací, které především nebyly dostatečně podrobné, stanovit, zda byla splněna podmínka slučitelnosti stanovená v bodě 158 písm. c) pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008.

(59)

Podle bodu 158 písm. c) pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008 je pro splnění kritérií nezbytnosti nutné zajistit, aby značný nárůst výrobních nákladů podle 58. bodu odůvodnění nebylo možné přenést na spotřebitele, aniž by to vedlo k významnému poklesu prodeje. V tomto ohledu mohou členské státy poskytnout mimo jiné odhady cenové pružnosti výrobků v daném odvětví na příslušném zeměpisném trhu a odhady prodejních ztrát a/nebo snížených zisků společností v daném odvětví nebo kategorii.

(60)

Komise v této souvislosti konstatovala, že tvrzení Spojeného království, že nárůst výrobních nákladů nebylo možné přenést na odběratele, aniž by to vedlo k výraznému poklesu prodeje, vycházelo ze srovnání nárůstu cen v důsledku zavedení AGL (v Severním Irsku přibližně o 0,25–0,30 GBP za tunu v roce 2002 ve srovnání s rokem 2001, zatímco ve Velké Británii vzrostla cena o 1–1,40 GBP za tunu). Pokud jde o pokles (zákonného) prodeje v Severním Irsku, Komise poznamenala, že prodeje se u všech druhů kameniva souhrnně lišily v rozmezí od – 17,6 % (2001–2003) do – 22,8 % (2002–2003) a byly v poměru mnohem vyšší než prodeje zaznamenané ve Velké Británii. Komise měla za to, že zmíněné argumenty lze považovat za znamení obtíží, jimž výrobci v Severním Irsku čelili, když se snažili přenést zvýšené výrobní náklady na odběratele.

(61)

Komise nicméně poznamenala, že Spojené království nepředložilo dostatečně podrobné údaje, které by dokládaly a množstevně vyjadřovaly, jak zmíněná tvrzení ovlivnila skutečnost, že výrobci zpracovaných produktů z kameniva nikdy neplatili plnou sazbu AGL, neboť její zavádění v Severním Irsku bylo postupné.

(62)

Pokud jde o prokázání poklesu prodeje, Spojené království navíc neposkytlo vysvětlení ohledně vývoje na trzích s kamenivem v Severním Irsku po roce 2002. Z grafu 2 uvedeného ve zprávě Sdružení pro produkty kamenolomů v Severním Irsku (Quarry Products Association Northern Ireland) pro účely tržní studie Úřadu pro spravedlivé obchodování, jež se zaměřuje na odvětví produkce kameniva ve Spojeném království (20), který předložilo Spojené království, je patrné, že od roku 2004 do roku 2007 produkce rostla.

(63)

Spojené království v podání uvedlo, že „zvýšení nákladů ovlivnilo obrat provozovatelů kamenolomů a snížilo jejich zisky“. Nebyly však poskytnuty žádné údaje, které by toto tvrzení podpořily.

(64)

Aby Spojené království prokázalo, že splňuje podmínku slučitelnosti podle bodu 158 písm. c) pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008, předložilo pouze údaje o celkové úrovni v odvětví, nikoli reprezentativní vzorky jednotlivých příjemců, které by byly založeny např. na jejich velikosti.

(65)

Na závěr Komise poznamenala, že připomínky Spojeného království naznačují, že u většiny druhů kameniva se cenová pružnost pohybovala od hodnoty blížící se nule k hodnotě přibližně 0,52, což znamená, že podle všeho byla poměrně nízká. V zásadě by to znamenalo, že nárůst výrobních nákladů mohl být přenesen na konečné odběratele. Spojené království neposkytlo žádná další vysvětlení ani výpočty, které by se týkaly konkrétně dopadu poměrné nepružnosti, na kterou závěry poukazují, na předložená tvrzení o neschopnosti přenést nárůst výrobních nákladů na konečné odběratele.

(66)

Sdružení QPANI uvedlo, že výrobci kameniva v Severním Irsku vstoupili do režimu osvobození od daně v dobré víře a spoléhali na to, že Spojené království požádalo o schválení režimu Komisi a že Komise rozhodla kladně. Kromě toho uzavřeli dohody o ochraně životního prostředí, což znamenalo, že museli provést značné investice.

(67)

Žadatelé, kteří zpochybnili rozhodnutí Komise, jímž byl schválen režim osvobození od daně, nikdy žádnými příklady nedoložili, že je dovážené kamenivo předmětem skutečné diskriminace.

(68)

Sdružení QPANI tvrdí, že by vrácením státní podpory byla zklamána legitimní očekávání provozovatelů kamenolomů v Severním Irsku, kteří se domnívali, že podpora je zákonná. Jelikož provozovatelé kamenolomů již provedli investice, aby zlepšili ochranu životního prostředí, příkaz k navrácení podpory by v důsledku znamenal, že by tyto společnosti musely náklady uhradit dvakrát. Kromě toho by vrácení podpory bylo v rozporu se zásadou právní jistoty.

(69)

Sdružení QPANI dále tvrdí, že dovoz kameniva do Severního Irska byl vždy minimální. Uvádí, že po zavedení AGL dovozy ve skutečnosti vzrostly, a to v důsledku sílícího rozvoje soukromého bydlení a rostoucích výdajů na veřejné stavby.

(70)

Pokud jde o to, že daň z kameniva nebylo možné přenést na odběratele, sdružení QPANI tvrdí, že značný nárůst výrobních nákladů, který již Komise uznala, nelze přenést na odběratele kvůli nadměrné kapacitě odvětví produkce kameniva a vzhledem k tomu, že soutěž na trhu v Severním Irsku je mnohem intenzivnější. Kromě toho v Severním Irsku existuje značný objem materiálu, který je od AGL osvobozen, např. břidlice, jež se používá jak ve veřejných, tak soukromých stavebních projektech, a používají ji také zemědělci. Z průzkumu měsíčních prodejů kameniva (v období od září 2001 do září 2002) provedeného sdružením QPANI je patrné, že od dubna 2002 došlo ve srovnání s předchozím rokem ke značnému poklesu činnosti. Statistická sekce Ministerstva pro podnikání, obchod a investice v Severním Irsku (Department of Enterprise, Trade and Investment) ve výroční zprávě o nerostných surovinách z roku 2002 uvedla, že produkce kameniva v Severním Irsku klesla přibližně o 2,7 milionů tun, což představuje zhruba 11 % produkce.

(71)

Sdružení QPANI uvádí, že z šetření Výboru pro záležitosti Severního Irska (Northern Ireland Affairs Committee) s názvem „Zavedení daně z kameniva – situace po prvním roce, třetí zpráva o období 2003–2004“ („Introduction of the Aggregates Levy – One Year On, third report of session 2003–2004“) vyplývají jasné důkazy o tom, jaký dopad mělo zavedení AGL na prodeje kameniva a zaměstnanost.

(72)

Sdružení QPANI tvrdí, že důvodem nárůstu produkce kameniva v Severním Irsku v letech 2004–2007 bylo zvýšení intenzity stavebních činností v této části země.

(73)

Sdružení QPANI dále uvádí, že zvýšení nákladů ovlivnilo zisková rozpětí výrobců, což dokládá skutečnost, že ceny vzrostly pouze 0,25 až 0,30 GBP, jak je uvedeno v 81. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení. Producenti tudíž absorbovali většinu zvýšených výrobních nákladů, které vzrostly v důsledku AGL, a vzhledem k tomu, že toto odvětví má vysoké nároky na kapitál a vysoké režijní náklady, bylo zjevné, že provozovatelé museli dále zmenšit svá již tak úzká zisková rozpětí.

(74)

Sdružení QPANI tvrdí, že údaje o cenové pružnosti se týkají trhu s kamenivem ve Velké Británii a neodráží situaci v Severním Irsku.

(75)

Sdružení BAA tvrdí, že není možné, aby Spojené království zpětně napravilo daňovou diskriminaci produktů dovážených z jiných členských států. I kdyby Spojené království zpětně uhradilo částky, které byly zaplaceny ve formě daně z kameniva u produktů dovážených do Severního Irska z jiných členských států, podle všeho by nedokázalo odstranit silný odrazující účinek daňové diskriminace. Proto by zpětné schválení režimu osvobození nebylo možné.

(76)

Sdružení BAA uvádí, že režim osvobození od AGL není v souladu s pokyny o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001. Daň z kameniva údajně nemá znatelný dopad na ochranu životního prostředí, jak vyžaduje bod 51 odst. 2 písm. a) pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001, režim osvobození z roku 2004 nebyl schválen, když byla přijata AGL, jak vyžaduje bod 51 odst. 2 písm. b) pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001, a 20 % nepředstavuje významnou část daně, jak vyžaduje bod 51 odst. 1 písm. b) pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001.

(77)

Sdružení BAA dále uvádí, že režim osvobození není ani v souladu s pokyny k podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008. V rozporu s bodem 151 pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008 osvobození od AGL oslabuje cíl týkající se ochrany životního prostředí, o jehož dosažení AGL usiluje, neboť bylo od roku 2004 podnětem ke značnému „dovozu“ kameniva ze Severního Irska do Velké Británie. To by znamenalo, že pravidla vyžadující, aby bylo kamenivo vytěžené v Severním Irsku, ale použité ve Velké Británii, zdaněno v plné sazbě, byla obcházena.

(78)

Kromě toho sdružení BAA tvrdí, že osvobození od AGL není v souladu s bodem 158 písm. c) pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008, neboť nebylo prokázáno, že není možné přenést značný nárůst výrobních nákladů na odběratele. Konkrétně sdružení uvedlo, že hospodářské údaje poskytnuté Spojeným královstvím, na něž odkazují 21. až 23. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, jsou nepravděpodobné a potenciálně zavádějící. Průměrné ceny, které poskytlo Spojené království, jsou údajně nesmyslné, jelikož existuje široká škála různých druhů kameniva, a tím také vysoký počet různých cen. Kromě toho cena z kamenolomu závisí také na poloze kamenolomu a na vzdálenosti od míst, v nichž probíhá výstavba. Srovnání průměrné ceny v Severním Irsku (což je poměrně malá a venkovská oblast) a průměrné ceny v celé Velké Británii by tudíž nebylo relevantní. Pokud by ceny z kamenolomu v Severním Irsku byly skutečně o 50 % nižší než ceny ve Velké Británii, ve Velké Británii by bývala vznikla obrovská poptávka po kamenivu ze Severního Irska. Sdružení BAA tvrdí, že náklady na přepravu ze Severního Irska do Londýna nejsou vyšší než náklady na přepravu do Londýna např. ze Skotska.

(79)

Spojené království tvrdí, že by podpora neměla být považována za protiprávní a že při posuzování slučitelnosti opatření s vnitřním trhem lze uplatnit pouze pokyny o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001.

(80)

Spojené království zastává názor, že by Komise měla zohlednit skutečnost, že její rozhodnutí ze dne 7. května 2004, jímž podporu schválila, bylo prohlášeno za neplatné kvůli tomu, že Komise v rozporu s právními předpisy nezahájila formální šetření. Opatření bylo oznámeno Komisi a bylo schváleno ještě předtím, než bylo uděleno osvobození od daně. V době, kdy byla podpora udělena, nebyla protiprávní.

(81)

Spojené království tvrdí, že vzhledem k tomu, že rozhodnutí ze dne 7. května 2004 bylo neplatné, Komise ve skutečnosti nepřijala rozhodnutí podle článku 4 nařízení Rady č. 659/1999 (21) („procesní nařízení“) ve lhůtě dvou měsíců. Opatření by tudíž mělo být považováno za schválené. Pokud se na původní oznámení použije čl. 4 odst. 6 procesního nařízení, pak by podpora byla považována za schválenou v roce 2004, a Komise nemá pravomoc přijmout nové rozhodnutí podle článku 4. Místo toho je třeba opatření považovat za stávající podporu, která podléhá přezkumu, pouze pokud jde o její budoucí účinky, a nemůže být tudíž předmětem zpětného příkazu k navrácení. Rozhodnutí podle čl. 4 odst. 3 přijato bylo, byť bylo protiprávní a navzdory tomu, že bylo následně prohlášeno za neplatné, a v takovém případě již čl. 4 odst. 6 procesního nařízení není použitelný. Spojené království tvrdí, že by mělo mít možnost spolehnout se na skutečnost, že rozhodnutí o schválení podle čl. 4 odst. 3 procesního nařízení bylo přijato dříve, než bylo uděleno osvobození od daně, a že tedy udělení podpory nebylo protiprávní, neboť nebylo uděleno bez schválení ze strany Komise.

(82)

Spojené království tvrdí, že v tomto případě tkví důvod, proč je podpora považována za protiprávní, výhradně v tom, že rozhodnutí ze dne 7. května 2004 bylo prohlášeno za neplatné, neboť na jeho základě nebylo v roce 2004 zahájeno formální šetření. Nespočívá v tom, že Spojené království v době, kdy opatření nabylo účinku, porušilo čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Při posuzování slučitelnosti opatření s vnitřním trhem by měly být uplatněny pouze pokyny o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001. Komise by měla podporu posoudit na základě oznámení z roku 2004 a měla by použít pravidla, která byla tehdy platná.

(83)

Jelikož Spojené království tvrdí, že podpora není protiprávní, prohlašuje, že Komise není oprávněna rozdělit udělenou podporu na období, kdy byly v platnosti pokyny o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001, a období, kdy byly v platnosti pokyny k podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008. Z toho vyplývá, že jelikož Komise dospěla k závěru, že opatření je v souladu s pokyny o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001, měly by být za slučitelné s vnitřním trhem prohlášeny veškeré podpory udělené v rámci tohoto režimu.

(84)

Spojené království odmítá argumenty, jimiž sdružení výrobců kameniva (BAA) reaguje na rozhodnutí o zahájení řízení a v nichž tvrdí, že opatření oznámené v roce 2004 nebylo v souladu s pokyny o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001. Spojené království zdůrazňuje skutečnost, že Komise již v 63. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení dospěla k závěru, že AGL má znatelný dopad na ochranu životního prostředí a že sdružení BAA nezpochybňuje zjištění Komise, že dohody o ochraně životního prostředí uzavřené se společnostmi vyrábějícími kamenivo v Severním Irsku, na které se vztahuje 80 % osvobození od AGL, mají příznivé účinky z hlediska ochrany životního prostředí a neoslabují cíle, o něž AGL usiluje. Kromě toho Spojené království dokládá, že opatření, které Komise schválila v roce 2004, spočívalo v rozšíření režimu osvobození od daně, jenž byl původně zaveden ve stejné době jako daň. Ustanovení bodu 51 odst. 2 písm. b) pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001 nevyžaduje, aby byl každý individuální aspekt snížení stanoven či proveden již v době, kdy byla daň zavedena. Pokud by tomu tak bylo, nikdy by nebylo možné zavést změněné snížení a bod 51 odst. 2 by byl nadbytečným ustanovením. Kromě toho Spojené království tvrdí, že bod 51 odst. 1 písm. b) pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001 je splněn, a jak již Komise uznala v 67. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, požadavek zaplatit 20 % AGL představuje požadavek uhradit významnou část daně. Otázka, zda je tato část významná, musí také zohledňovat skutečnost, že provozovatelé kamenolomů, kteří jsou způsobilí k osvobození od daně, musejí nést náklady na zlepšování ochrany životního prostředí a že ceny kameniva v Severním Irsku jsou obecně nižší než ve zbytku Spojeného království. V absolutních hodnotách je proto peněžní hodnota splatné 20 % vnitrostátní daně vyšší než ve zbývajících částech Spojeného království.

(85)

Spojené království zastává názor, že představa, že by režim osvobození od daně mohl představovat diskriminační zdanění, které je v rozporu s článkem 110 Smlouvy, je nesprávná. Dovozy z Irska do Spojeného království jsou zdaněny rovnocenným způsobem jako produkce ve Spojeném království včetně produkce v Severním Irsku, která podmínky pro osvobození od daně nesplňuje. Proto nedochází k žádné diskriminaci mezi produkty dováženými z Irska do Spojeného království a produkty, které jsou vyráběny ve Spojeném království. Severní Irsko není členský stát, proto tedy není vhodné použít článek 110 Smlouvy k určení toho, zda konkrétní zdanění určitých výrobců v této oblasti představuje diskriminaci ve vztahu k produktům, které se dovážejí z jiných členských států a prodávají se v dané oblasti. Spojené království tvrdí, že by diskriminace měla být posouzena s ohledem na vnitrostátní produkty a že vzhledem k tomu, že se na vnitrostátní produkty ve Spojeném království vztahuje plná AGL, nemůže docházet k diskriminaci. Kromě toho je skutečnost, že někteří výrobci v určité oblasti členského státu využívají osvobození od daně, věcí kontroly státní podpory podle článku 107 Smlouvy, a nikoli článku 110. Na opatření daňové podpory poskytnutá výrobcům by se měl vztahovat pouze čl. 107 odst. 3 Smlouvy, nikoli článek 110. Jinak by bylo nutné rozšířit veškerou daňovou podporu poskytovanou výrobcům na produkty z ostatních členských států. V právu Unie navíc neexistuje žádné pravidlo vyžadující, aby byla podpora udělená v podobě osvobození od daně v určité části členského státu poskytnuta v rovnocenné míře také dovozcům obdobných produktů z jiných členských států.

(86)

Spojené království nesouhlasí s tím, že je podpora protiprávní, ale pokud by ji Komise za protiprávní považovala, je přesvědčeno, že příkaz k navrácení podpory není vhodný. Příkaz k navrácení podpory by zklamal legitimní očekávání příjemců podpory a byl by nepřiměřený.

(87)

Ustanovení čl. 107 odst. 1 Smlouvy vymezuje státní podpory jako podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy.

(88)

Osvobození od AGL bylo uděleno ze státních zdrojů ve formě snížení sazby daně společnostem, které se nacházejí v určené části území Spojeného království (v Severním Irsku), a zvýhodňuje je tím, že snižuje náklady, které by za běžných okolností musely nést. Příjemci podpory se zabývají těžbou kameniva nebo výrobou zpracovaných produktů, což jsou hospodářské činnosti, jejichž součástí je obchod mezi členskými státy.

(89)

Komise proto v 39. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení dospěla k závěru, že oznámené opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy (původně čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství).

(90)

Jak je popsáno v 55. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že vzhledem k tomu, že podporu je třeba považovat za protiprávní, a s ohledem na cíl opatření, jenž spočívá v ochraně životního prostředí, by Komise měla v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy posoudit slučitelnost opatření podle právního základu, jenž byl platný v okamžiku udělení podpory, a to tímto způsobem:

(91)

Spojené království má za to, že z důvodů popsaných v 79. až 83. bodě odůvodnění by podpora neměla být považována za protiprávní a měla by být posouzena pouze podle pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001.

(92)

Kromě zjištění, která v tomto ohledu učinila v rozhodnutí o zahájení řízení, Komise s ohledem na postoj Spojeného království poukazuje na to, že Soudní dvůr soustavně zastává názor, že pokud je kladné rozhodnutí Komise zpochybněno v předepsaných lhůtách a pokud Soudní dvůr toto rozhodnutí zruší, pak obecné zásady práva Unie, a zejména zásady týkající se právní jistoty a ochrany legitimních očekávání, nebrání Komisi v tom, aby prohlásila, že dané opatření podpory představuje podporu protiprávní a neslučitelnou, a aby vydala příkaz k navrácení podpory. V rozsudku ve věci CELF I (22) Soudní dvůr uvedl, že „podpory poskytnuté poté, co Komise přijala kladné rozhodnutí, se považují za legální až do rozhodnutí soudu Společenství o zrušení. Poté, ode dne přijetí posledně uvedeného rozhodnutí, jsou dotčené podpory v souladu s čl. 231 prvním pododstavcem ES považovány za podpory, které nebyly zrušeným rozhodnutím prohlášeny za slučitelné, a proto je třeba považovat jejich poskytnutí za protiprávní.“ Ve věci CELF II (23) Soudní dvůr potvrzuje svá zjištění, že „legitimní očekávání příjemce podpory nemůže zakládat kladné rozhodnutí Komise, když bylo toto rozhodnutí zpochybněno ve lhůtách pro podání opravných prostředků a následně soudem Společenství zrušeno, ani tehdy když ještě neuplynula lhůta k podání opravného prostředku, nebo v případě opravného prostředku, dokud soud Společenství nepřijme konečné rozhodnutí“.

(93)

Komise proto zastává názor, že osvobození od AGL by mělo být považováno za protiprávní podporu. Na podporu udělenou po 2. dubnu 2008 se tudíž vztahují pokyny k podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008. Nicméně i kdyby mělo být osvobození od AGL považováno za stávající podporu, jak tvrdí Spojené království, stále by bývala musela být přizpůsobena pokynům k podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008, jak stanoví bod 200 uvedených pokynů.

(94)

Jak je vysvětleno v 53. a 54. bodě odůvodnění, Komise měla za to, že tím, že osvobození od AGL není udělováno produktům, které jsou do Severního Irska dováženy z jiných členských států, by mohl být porušen článek 110 Smlouvy.

(95)

Ustanovení čl. 110 odst. 1 Smlouvy podle všeho předem vylučuje vnitrostátní režim, např. režim osvobození od AGL, použitelný v Severním Irsku, kterým se zavádí snížení sazby AGL, pokud jde o přírodní kamenivo vytěžené v Severním Irsku výrobci, kteří uzavřeli dohody o ochraně životního prostředí, zatímco totožné produkty dovážené z jiných členských států jsou z režimu snížené sazby vyloučeni, a tudíž se na ně vztahuje plná sazba AGL (24). Na rozdíl od podání Spojeného království, které je popsáno v 85. bodě odůvodnění, skutečnost, že se má režim snížené sazby uplatňovat pouze na definovanou oblast, tento výklad nijak nemění. Pokud by ustanovení, jako je např. režim osvobození od daně ve Spojeném království, byla povolena, členské státy by mohly snadno obcházet zásadu nediskriminace, která je stanovena v článku 110 Smlouvy.

(96)

Soudní dvůr dospěl k závěru (25), s nímž se ztotožňuje i samo Spojené království, že „právo Společenství neomezuje svobodu žádného členského státu zavést diferencovaný daňový systém pro některé výrobky, a to i pro výrobky podobné ve smyslu čl. 90 prvního pododstavce ES.“ Taková diferenciace je však slučitelná s právem Unie „pouze pokud sleduje cíle, které jsou rovněž slučitelné s požadavky Smlouvy a sekundárního práva, a pokud jsou její prováděcí pravidla s to zabránit jakékoliv formě přímé či nepřímé diskriminace, pokud jde o dovozy z jiných členských států, nebo jakékoliv formě ochrany ve prospěch konkurenční domácí výroby“. Pokud jde o osvobození od AGL, odlišné zacházení s dováženým kamenivem zcela zjevně není v souladu s požadavky na diferenciaci, které stanovil Soudní dvůr.

(97)

Hlavní zásada ve vztahu k právu Unie zní, že zásady Smlouvy by měly být vykládány a uplatňovány tak, aby byly naplněny jejich cíle. Článek 110 Smlouvy stanoví zvláštní ustanovení, pokud jde o vnitrostátní zdanění, jimiž členským státům zakazuje, aby ukládaly vnitrostátní daň diskriminační povahy. Aby tedy bylo daňové opatření, které představuje podporu, platné, musí být Komise přesvědčena, že dotčené opatření zaprvé neporušuje článek 110 Smlouvy a zadruhé splňuje všechny relevantní podmínky vymezené v článcích 107 a 108 (26). Neexistuje žádný důvod domnívat se, že opatření podpory ve formě osvobození od daně, které se uplatňuje pouze v části členského státu, by mělo být výjimkou z tohoto výkladu.

(98)

Komise nicméně bere na vědomí, že Spojené království se v dopise ze dne 1. dubna 2014 zavázalo, že napraví neslučitelnost osvobození od AGL s článkem 110 Smlouvy tím, že vrátí vybrané částky, které nejsou slučitelné s vnitřním trhem na základě kritérií popsaných v 99. až 103. bodě odůvodnění. Působnost nápravného opatření má umožnit subjektům v Severním Irsku kupovat kamenivo z jiných členských států a těm, kdo v období od roku 2004 do roku 2010, kdy režim osvobození od AGL probíhal, platili plnou sazbu AGL, má poskytnout 80 % slevu na dani z kameniva, která byla k dispozici provozovatelům kamenolomů v Severním Irsku, kteří se účastnili režimu osvobození od AGL. Zavedením navrhovaného režimu má být odstraněna nerovnost, k níž mohlo dojít.

(99)

Komise bere na vědomí, že jak tvrdí Spojené království v dopise ze dne 17. září 2012, není možné určit, které zahraniční kamenolomy prodávaly kamenivo podléhající AGL, jež bylo dováženo do Severního Irska a tam používáno. Komise dále podotýká, že skutečnými subjekty, které platily AGL, nebyly zahraniční kamenolomy, nýbrž dovozci registrovaní k dani. Proto je podle všeho vhodné a v souladu s ustálenou praxí Komise (27), aby na vrácení daně měly nárok právě ty subjekty, které skutečně platily daň a zajistily, aby kamenivo prošlo zdaněním. Navržený zpětný režim zaručuje, aby kdokoli, kdo předloží důkazy, že při nákupu kameniva, které bylo v období od 1. dubna 2004 do 30. listopadu 2010 („příslušné období“) dovezeno do Severního Irska z jiného členského státu a splňovalo konkrétní environmentální kritéria a stanovené podmínky, uhradil u úřadu HMRC plnou sazbu AGL, byl způsobilý požádat o 80 % slevu na zaplacené dani.

(100)

Jelikož zpětný režim musí zaručit, že mechanismus vracení daně bude možné využít pouze na dovoz kameniva z kamenolomů, které splňují stejné normy v oblasti životního prostředí jako kamenolomy v Severním Irsku, jež byly způsobilé k osvobození, muselo Spojené království zavést mechanismus pro ověřování. Komise souhlasí s tím, že k tomu, aby byl zpětný režim skutečně použitelný a nepředstavoval nadměrnou zátěž, nebude Spojené království ověřovat, zda zahraniční kamenolomy splňovaly přesné tytéž normy, které platily pro kamenolomy v Severním Irsku, jelikož ve skutečnosti by k tomu neměly žádnou motivaci, ale bude ověřovat přinejmenším to, zda splňovaly normy v oblasti životního prostředí, které byly v té době stanoveny v relevantních právních předpisech Unie provedených do příslušných vnitrostátních právních předpisů. Ministerstvo životního prostředí v Severním Irsku zaručí, že každý potenciální žadatel dodrží normy v oblasti životního prostředí, a zajistí roční období registrace počínaje zveřejněním návrhu právního předpisu o zpětném režimu osvobození od daně ve Spojeném království.

(101)

Aby měl žadatel nárok na osvobození, musí určit, ze kterého kamenolomu mimo Spojené království kamenivo pochází, a požádat Ministerstvo životního prostředí v Severním Irsku o osvědčení, že kamenolom v dané době splňoval normy v oblasti životního prostředí, které byly v souladu s právními předpisy Unie. Ministerstvo životního prostředí pak konzultuje orgány v jiných členských státech, aby se ujistilo, jaké normy byly použitelné a zda byly v souladu s právními předpisy Unie. Pokud zjistí, že je vše v pořádku, vydá osvědčení o souladu, které bude k dispozici úřadu HMRC (28), a zaručí, aby měl tento úřad k dispozici nezbytné informace pro zpracování žádosti o vrácení daně. Pro žádosti, které se týkají téhož kamenolomu, se použije stejné osvědčení.

(102)

Žádosti o vrácení daně budou muset obsahovat tyto listinné důkazy: že kamenivo bylo během příslušného období zakoupeno v kamenolomu v jiném členském státě, že kamenolomu bylo Ministerstvem životního prostředí vydáno osvědčení, že byla zaplacena plná sazba AGL a že nebylo požádáno o osvobození pro jiné účely. Důkaz o nákupu by mohl sestávat z odpovídající obchodní dokumentace, z níž by bylo zřejmé, kdy transakce proběhla a jaký má kamenivo původ. Účet registrovaných plátců daně z kameniva by mohl sloužit jako důkaz, že byla zaplacena plná sazba AGL a že nebylo požádáno o jiné osvobození. To je součástí vlastních záznamů daňového poplatníka, neboť orgánům se poskytuje pouze celková částka daně splatné z obchodně využívaného kameniva podléhajícího zdanění. Komise uznává, že by případní žadatelé mohli mít při poskytování těchto dokumentů obtíže, protože od zavedení osvobození od AGL uplynula dlouhá doba (29). Bere však na vědomí, že Spojené království pro účely zpětného osvobození vyžaduje pouze rozumně dostupné důkazy, vzhledem k tomu, že neexistují žádné veřejné záznamy, které by tyto informace obsahovaly.

(103)

Zpětné nápravné opatření, které navrhuje Spojené království, má tyto hlavní rysy:

(104)

Komise se tudíž domnívá, že se Spojené království zavázalo vytvořit vhodný nástroj pro nápravu diskriminace, k níž mohlo eventuálně v minulosti dojít.

(105)

Jak je uvedeno v 56. bodě odůvodnění, Komise nemohla při posouzení osvobození od AGL podle pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001 dojít ke kladnému závěru, neboť měla pochybnosti ve vztahu k článku 110 Smlouvy. Jelikož Spojené království zřídí vhodný nástroj pro nápravu diskriminace vzniklé v důsledku opatření, Komise může nyní vyvodit závěr, že na základě pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001 je opatření slučitelné s vnitřním trhem.

(106)

Komise bere na vědomí připomínky k posouzení opatření v rozhodnutí o zahájení řízení, které předložilo sdružení BAA, a připomínky, které v tomto ohledu vzneslo Spojené království. Komise zastává názor, že nebyly předloženy žádné nové argumenty, které již Komise nezohlednila, a že neexistují žádné důvody, proč by měla své posouzení v rozhodnutí o zahájení řízení měnit.

(107)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise posoudila slučitelnost opatření s vnitřním trhem na základě pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008. Posouzení Komise bylo kladné ve všech ohledech s výjimkou souladu s bodem 158 písm. c) pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008, tedy s kritérii nezbytnosti, která vyžadují, aby příjemci osvobození od AGL v Severním Irsku nemohli přenést značný nárůst výrobních nákladů na spotřebitele, aniž by to vedlo k významnému poklesu prodeje.

(108)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise poukázala na to, že Spojené království náležitě nezohlednilo dopad toho, že ve srovnání s nárůsty cen ve Velké Británii v letech 2001 a 2002 po zavedení AGL výrobci zpracovaných produktů z kameniva nikdy neplatili plnou AGL z průměrných nárůstů cen v Severním Irsku. Spojené království nyní poskytlo odhad dopadu takovýchto zpracovaných produktů na údaje, z nichž vyplývá, že úroveň cenových nárůstů skutečně naznačuje, že nebylo možné přenést AGL na odběratele (viz 46. bod odůvodnění).

(109)

Navíc, pokud jde o důkaz, že došlo k poklesu prodeje, Komise poukázala na to, že Spojené království neposkytlo vysvětlení ohledně vývoje trhů s kamenivem v Severním Irsku po roce 2002. Z údajů, které byly poskytnuty, je zřejmé, že v období od roku 2004 do roku 2007 došlo k nárůstu produkce. Jak je uvedeno ve 47. až 49. bodě odůvodnění, nebyly předloženy údaje od reprezentativního vzorku výrobců kameniva v Severním Irsku ani údaje o vývojových tendencích produkce. Tyto tendence však podle všeho poměrně věrně kopírovaly vývoj ve stavebnictví a od roku 2008 byly do značné míry ovlivňovány hospodářskou recesí, a tudíž nejsou plně relevantní k tomu, aby bylo na jejich základě možné prokázat, že k poklesu prodeje došlo v důsledku zavedení AGL.

(110)

Komise dále v rozhodnutí o zahájení řízení poznamenala, že nebyly předloženy žádné údaje, které by potvrzovaly, že nárůstem nákladů byl ovlivněn obrat provozovatelů a jejich zisky. Navzdory tomu, že získat relevantní informace bylo velice obtížné, Spojené království poskytlo informace, které zmíněné tvrzení podpořily, jak je popsáno v oddílech 2.3.4 až 2.3.7. Kromě toho Spojené království poskytlo informace, z nichž je patrné, jak silné soutěži výrobci kameniva v Severním Irsku čelí a jak malá jsou rozpětí, v nichž mohou zvyšovat ceny, což je způsobeno vyšší nabídkou navzájem zaměnitelných produktů, neexistencí vertikální integrace trhu a vysokým počtem výrobců s malými tržními podíly (viz 34. až 40. bod odůvodnění).

(111)

Komise rovněž v rozhodnutí o zahájení řízení uvedla, že údaje o cenové pružnosti poptávky naznačují, že poptávka je nepružná. Spojené království nyní prokázalo, že příslušné údaje odkazovaly na celé Spojené království a že nemohly být relevantní pouze pro Severní Irsko. Komise přijala vysvětlení Spojeného království, že není možné vypočítat specifickou pružnost pro trh v Severním Irsku.

(112)

Komise podotýká, že v návaznosti na připomínku sdružení BAA, že hospodářské údaje poskytnuté Spojeným královstvím, jež jsou uvedeny ve 21. až 23. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, jsou nepravděpodobné a potenciálně zavádějící, Spojené království poskytlo další, podrobnější údaje o cenách kameniva v Severním Irsku a Velké Británii (27. bod odůvodnění). Z těchto údajů je patrné, že AGL v plné sazbě skutečně představovala mnohem vyšší podíl z prodejní ceny na trhu, na němž byly ceny již tak stlačené.

(113)

Komise dále uvažovala nad tím, proč bylo možné přenést AGL na odběratele ve Velké Británii, avšak nikoli v Severním Irsku. V tomto ohledu Komise uznává posouzení provedené Spojeným královstvím, které je popsáno ve 34. až 40. bodě odůvodnění a které potvrdil Úřad pro spravedlivé obchodování (Office of Fair Trading, OFT) ve zprávě o kamenivu (31), podle nějž je trh s kamenivem v Severním Irsku jiným zeměpisným trhem než trh ve Velké Británii a výrobci kameniva v Severním Irsku mají méně možností, jak přenést plnou daň na odběratele.

(114)

Komise také podotýká, že prostor pro navýšení cen v Severním Irsku je zjevně rovněž do značné míry omezen vyššími výrobními náklady, jimž výrobci v mnoha oblastech čelí. Spojené království doložilo, že z údajů poskytnutých čtyřmi z pěti největších společností v tomto odvětví vyplývá, že zisková rozpětí jsou již nyní mimořádně úzká a řada kamenolomů se v některých letech pohybuje ve ztrátě, a to rovněž kvůli vyšším cenám elektřiny a nákladům na stavební povolení (viz 25. bod odůvodnění).

(115)

Komise podotýká, že ačkoli údaje poskytnuté Spojeným královstvím, které jsou popsány v oddíle 2.3.6, nejsou členěny podle jednotlivých let ani podle druhu kameniva, přesto je z nich zřejmé, že odvětví výroby kameniva Severním Irsku čelilo vysoké obchodní expozici, která obecně přesahovala 10 % a v některých případech dosáhla dokonce 24,25 %. Jak uvedlo Spojené království, vzhledem k nehlášeným dovozům ze Severního Irska byla obchodní expozice možná ještě mnohem vyšší. V dřívějších případech (32) měla Komise za to, že již expozice převyšující 10 % představuje riziko pro konkurenceschopnost daného odvětví. Kromě toho Komise uznala, že vysoká obchodní expozice v kombinaci s nízkými podíly na trhu znemožňuje přenesení značných dodatečných nákladů na odběratele (33), aniž by se tím snížil objem prodeje.

(116)

Komise nicméně podotýká, že údaje o asfaltu a písku tuto tendenci nemají a vyznačují se mnohem nižší obchodní expozicí. Písek a asfalt nekopírují stejné tendence jako jiné přírodní nebo zpracované kamenivo. Údaje obecně naznačují, že došlo k poklesu dovozu a vývozu. Zdá se však, že dovoz písku a asfaltu se v posledních letech zdvojnásobil. Tím je samozřejmě ovlivněn výpočet obchodní expozice. Je třeba zmínit, že dovážené zpracované kamenivo nikdy nepodléhalo AGL, což znamená, že poté, co bylo pozastaveno osvobození od AGL a na asfalt ze Severního Irska byla uvalena plná AGL, byl dovážený asfalt náhle automaticky mnohem levnější. Dovozní trend proto mohl být tímto cenovým rozdílem ovlivněn.

(117)

Kromě toho Komise podotýká, že trh s kamenivem představuje pro všechny druhy přírodního kameniva jediný trh s produkty. To je způsobeno vzájemnou zaměnitelností různých druhů nezpracovaného kameniva a tuto skutečnost potvrdil také Úřad pro spravedlivé obchodování ve zprávě z roku 2012 (34), v níž posuzoval trhy s kamenivem (přírodním kamenivem), cementem a hotovou betonovou směsí, a trh s kamenivem přitom nerozdělil na různé části. Komise proto dospěla k závěru, že různé úrovně obchodní expozice u písku a asfaltu ve srovnání s jinými druhy kameniva nejsou pro její posouzení podstatné, neboť zaprvé jsou písek a asfalt považovány za jeden celek, byť se nacházejí na různých trzích s produkty – písek patří do kategorie drceného kameniva a asfalt do kategorie kameniva zpracovaného –, a zadruhé jsou údaje ovlivňovány dovozními trendy, zejména pokud jde o asfalt.

(118)

Komise tedy zastává názor, že Spojené království prokázalo, že značný nárůst výrobních nákladů v důsledku AGL nebylo možné přenést na odběratele bez výrazného poklesu prodeje a že je splněna podmínka slučitelnosti stanovená v bodě 158 písm. c) pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008.

(119)

Komise tudíž může na základě pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008 vyvodit kladný závěr o posouzení slučitelnosti opatření s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(120)

Jak je vysvětleno v 40. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, Komise zjistila, že Spojené království protiprávně provedlo pozměněný režim osvobození od AGL v Severním Irsku, a tím porušilo čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Avšak vzhledem k tomu, že se Spojené království zavázalo, že provede zpětné nápravné opatření, Komise zastává názor, že pozměněný režim osvobození od AGL je slučitelný s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, a to na základě pokynů o podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001 i pokynů k podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2008,