(1)

Cíle Unie, jímž je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souladu s čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by mělo být dosaženo mimo jiné prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní, jakož i prostřednictvím opatření pro koordinaci a spolupráci mezi donucovacími a jinými vnitrostátními orgány členských států, včetně Europolu a dalších příslušných subjektů Unie, a s příslušnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

(2)

V zájmu dosažení tohoto cíle by měla být na úrovni Unie přijaty posíleny akce na ochranu osob a veřejných statků proti hrozbám, jež mají stále více nadnárodní charakter, a na podporu činností prováděných příslušnými orgány členských států. Terorismus, organizovaná trestná činnost, trestné činy páchané mobilními (kočujícími) zločineckými skupinami, obchod s drogami, korupce, kyberkriminalita, obchodování s lidmi a se zbraněmi a další trestná činnost představují i nadále výzvu pro vnitřní bezpečnost Unie.

(3)

Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie (dále jen „strategie vnitřní bezpečnosti“), kterou Rada přijala v únoru 2010, tvoří sdílený program pro řešení těchto společných bezpečnostních výzev. Sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2010 nazvané „Strategie EU v oblasti vnitřní bezpečnosti: Pět kroků k bezpečnější Evropě“ proměňuje zásady a pokyny strategie v konkrétní kroky tím, že stanovuje pět strategických cílů: zničit mezinárodní zločinecké sítě, předcházet terorismu a řešit radikalizaci a nábor, zvýšit pro občany a podniky úroveň bezpečnosti v kyberprostoru, posílit bezpečnost prostřednictvím správy hranic a zlepšit odolnost Evropy vůči krizím a katastrofám.

(4)

Klíčovými zásadami, kterými se provádění strategie vnitřní bezpečnosti řídí, by měly být solidarita mezi členskými státy, jasné rozdělení úkolů, dodržování základních práv a svobod a právního státu, silné zaměření na globální perspektivu a na spojitost a nezbytnou soudržnost s vnější bezpečností.

(5)

Na podporu provádění strategie vnitřní bezpečnosti a pro zajištění jejího praktického využívání by měla být členským státům poskytnuta odpovídající finanční podpora Unie v podobě zřízení a správy Fondu pro vnitřní bezpečnost (dále jen „fond“).

(6)

Fond by měl odrážet potřebu zvýšené flexibility a zjednodušení a současně splňovat požadavky v oblasti předvídatelnosti a zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem splnit obecné i specifické cíle stanovené v tomto nařízení.

(7)

Hlavními zásadami, kterými se řídí provádění fondu, jsou účinnost opatření a kvalita výdajů. Fond by měl být rovněž prováděn co nejefektivnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem.

(8)

V době snižování výdajů na politiky Unie vyžaduje vyřešení hospodářských problémů opětovnou flexibilitu, inovativní organizační opatření, lepší využívání stávajících struktur a koordinaci mezi orgány, institucemi a agenturami Unie a vnitrostátními orgány a se třetími zeměmi.

(9)

Je nutné zajistit co největší účinek financování Unie tím, že se uvolní a spojí veřejné a soukromé finanční zdroje a rozšíří se jejich využívání.

(10)

Politický cyklus EU, který zavedla Rada ve dnech 8.–9. listopadu 2010, si klade za cíl řešit nejvýznamnější závažné hrozby a hrozby spojené s organizovanou trestnou činností v Unii soudržným a metodickým způsobem prostřednictvím optimální spolupráce mezi příslušnými útvary. Za účelem podpory účinného uplatňování tohoto víceletého cyklu by při financování prostřednictvím nástroje zřízeného tímto nařízením (dále jen „nástroj“) mělo být využito veškerých možných způsobů plnění, které uvádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4), případně včetně nepřímého řízení, aby se zajistilo včasné a účinné provedení činností a projektů.

(11)

Vzhledem k právním specifikům, jež se váží k hlavě V Smlouvy o fungování EU, nelze fond zřídit jako jediný finanční nástroj. Fond by měl být proto zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti, který bude zahrnovat nástroj a nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 (5). Tento komplexní rámec by mělo doplňovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (6).

(12)

Přeshraniční trestnou činnost, například obchodování s lidmi a vykořisťování nelegálních přistěhovalců ze strany zločineckých organizací, lze účinně řešit policejní spoluprací.

(13)

Celkové zdroje vyčleněné pro toto nařízení a nařízení (EU) č. 515/2014 by měly společně vytvořit finanční krytí po celou dobu trvání fondu, které má představovat pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku během ročního rozpočtového procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (7).

(14)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz uznává, že boj proti organizované trestné činnosti je evropským úkolem, a vyzývá členské státy, aby navzájem více spolupracovaly v oblasti prosazování práva, neboť boj proti organizované trestné činnosti má zásadní význam pro ochranu řádné ekonomiky před typickou trestnou činností, jako je praní výnosů z trestné činnosti.

(15)

Prostřednictvím tohoto nástroje, jenž spadá do komplexního rámce fondu, by měla být finančně podporována policejní spolupráce, výměna informací, přístup k informacím, předcházení trestné činnosti, boj proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu, korupce, obchodu s drogami, obchodování s lidmi a zbraněmi, vykořisťování nelegálních přistěhovalců, pohlavního vykořisťování dětí, šíření snímků znázorňujících zneužívání dětí a dětské pornografie, kyberkriminality a praní výnosů z trestné činnosti, ochrana osob a kritické infrastruktury proti událostem souvisejícím s bezpečností a účinné řízení bezpečnostních rizik a řešení bezpečnostních krizí, přičemž se zohlední společné politiky (strategie, politické cykly, programy a akční plány), právní předpisy a praktická spolupráce.

(16)

Finanční pomoc v těchto oblastech by měla být zejména určena na akce, jež podporují přeshraniční společné operace, přístup k informacím, výměnu informací, výměnu osvědčených postupů, snadnější a bezpečnou komunikaci a koordinaci, odbornou přípravu a výměnu personálu, analytické, monitorovací a hodnotící činnosti, komplexní posuzování hrozeb a rizik v souladu s pravomocemi stanovenými ve Smlouvě o fungování EU, zvyšování informovanosti, testování a validaci nových technologií, výzkum v oblasti forenzních věd, pořizování technického interoperabilního vybavení a spolupráce mezi členskými státy a příslušnými subjekty Unie, včetně Europolu. Finanční pomoc v těchto oblastech by měla být určena pouze na takové akce, které jsou v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie, zejména těmi, které schválil Evropský parlament a Rada.

(17)

V rámci komplexní protidrogové strategie Unie zastávající vyvážený přístup, který je založen na souběžném snižování nabídky a poptávky, by finanční pomoc poskytovaná v rámci tohoto nástroje měla sloužit na podporu veškerých akcí zaměřených na předcházení obchodování s drogami a boj proti němu (snižování nabídky), a zejména opatření zaměřená na výrobu, zhotovování, extrahování, prodej, přepravu, dovoz a vývoz nelegálních drog, včetně jejich držení a nabytí s cílem zapojit se do činností spojených s obchodem s drogami.

(18)

Opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím podporovaná prostřednictvím tohoto nástroje by měla být přijímána v součinnosti a souladu s ostatními akcemi mimo Unii, jež jsou podporována prostřednictvím zeměpisných i tematických nástrojů vnější pomoci Unie. Při provádění těchto akcí by se mělo zejména dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, jež se k dané zemi či regionu váží, s demokratickými zásadami a hodnotami, základními právy a svobodami, právním státem a svrchovaností třetích zemí. Tato opatření, jejichž účelem by neměla být podpora akcí přímo orientovaných na rozvoj, by měla případně doplňovat finanční pomoc poskytovanou prostřednictvím nástrojů vnější pomoci. Rovněž by měl být zajištěn soulad s humanitární politikou Unie, zejména pokud jde o mimořádná opatření.

(19)

Při provádění tohoto nástroje by měly být plně dodržovány práva a zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie a mezinárodní závazky Unie.

(20)

Podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) by měl nástroj podporovat činnosti, které zajišťují ochranu dětí před násilím, zneužíváním, vykořisťováním a zanedbáváním. Nástroj by měl rovněž podporovat ochranu dětských svědků a obětí a pomoc pro ně, a to zejména pokud jde o děti bez doprovodu a děti, které se jiným způsobem ocitnou v situaci, kdy potřebují poručenství.

(21)

Tento nástroj by měl doplňovat a posilovat opatření přijímaná s cílem rozvíjet spolupráci mezi Europolem či jinými příslušnými subjekty Unie a členskými státy, a dosáhnout tak cílů tohoto nástroje v oblasti policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti a boje proti ní a řešení krizí. To mimo jiné znamená, že členské státy by při sestavování svých národních programů měly přihlížet k informační databázi, analytickým nástrojům a provozním a technickým pokynům Europolu, zejména informačnímu systému Europolu (EIS), aplikaci sítě pro bezpečnou výměnu informací Europolu (SIENA) a posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU (SOCTA).

(22)

Za účelem jednotného provádění fondu by prostředky z rozpočtu Unie přidělené na tento nástroj měly být vynakládány v režimu přímého a nepřímého řízení v případě akcí, jež mají pro Unii zvláštní význam (opatření Unie), a mimořádné a technické pomoci, a v režimu sdíleného řízení v případě národních programů a akcí vyžadujících administrativní flexibilitu.

(23)

Pokud jde o zdroje vynakládané v režimu sdíleného řízení, je nezbytné zajistit, aby národní programy členských států byly v souladu s prioritami a cíli Unie.

(24)

Prostředky, které jsou členským státům poskytnuty na provádění jejich národních programů, by měly být stanoveny v tomto nařízení a přidělovány na základě jasných, objektivních a měřitelných kritérií. Tato kritéria by se měla odvíjet od veřejných statků chráněných členskými státy a od finančních možností členských států k zajištění vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti, mezi něž patří počet obyvatel, velikost území a hrubý domácí produkt. Vzhledem k tomu, že ze SOCTA z roku 2013 vyplývá, že zločinecké organizace především využívají přístavů a letišť jako vstupních míst pro obchodování s lidmi a nelegálním zbožím, měla by se navíc specifická zranitelnost, kterou představují zločinecké trasy pro překračování vnějších hranic, odrazit v rozdělení dostupných zdrojů pro akce přijímané členskými státy, a to na základě kritérií týkajících se počtu cestujících a hmotnosti nákladu procházejících těmito mezinárodními letišti a přístavy.

(25)

V zájmu posílení solidarity a sdílení odpovědnosti za společné politiky, strategie a programy Unie by členské státy měly být podporovány v tom, aby část celkových zdrojů, jež jsou k dispozici pro národní programy, využily k plnění strategických priorit Unie stanovených v příloze I tohoto nařízení. U projektů, jež jsou na plnění těchto priorit zaměřeny, by se příspěvek Unie k jejich celkovým způsobilým nákladům měl zvýšit na 90 % v souladu s nařízením (EU) č. 514/2014.

(26)

Strop prostředků, které má Unie k dispozici, by měl doplňovat prostředky přidělené členským státům na provádění jejich národních programů. Tím bude zajištěno, aby Unie v daném rozpočtovém roce mohla podporovat akce, na nichž má Unie zvláštní zájem, jako jsou studie, testování a validace nových technologií, nadnárodní projekty, vytváření sítí a výměna osvědčených postupů, monitorování provádění příslušného práva a politik Unie a akcí ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím. Podporovaná opatření by měla být v souladu s prioritami vytyčenými v příslušných unijních strategiích, programech, akčních plánech a posouzeních rizik a hrozeb.

(27)

K naplnění obecného cíle tohoto nástroje by členské státy měly přispět tím, že zajistí, aby jejich národní programy zahrnovaly akce zaměřené na dosažení všech specifických cílů tohoto nástroje a aby přidělování zdrojů na jednotlivé cíle odpovídalo příslušným úkolům a potřebám a zajišťovalo, že tyto cíle bude možno plnit. V případě, že národní program není zaměřen na plnění některého z těchto cílů nebo že přidělené zdroje nedosahují minimálního procentního podílu stanoveného v tomto nařízení, by dotčený členský stát měl tuto skutečnost ve svém programu odůvodnit.

(28)

Za účelem posílení kapacity Unie k okamžité reakci na události související s bezpečností nebo na nově se objevující hrozby pro Unii by mělo být možné poskytnout mimořádnou pomoc, a to v souladu s rámcem stanoveným v nařízení (EU) č. 514/2014.

(29)

Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na činnosti, kde může zásah Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Jelikož je Unie lépe než členské státy s to reagovat na přeshraniční situace a zajišťovat platformu pro společný přístup, opatření způsobilá pro podporu v rámci tohoto nařízení by měla přispět zejména k posílení kapacit členských států a Unie, jakož i k přeshraniční spolupráci a koordinaci, vytváření sítí, vzájemné důvěře a k výměně informací a osvědčených postupů.

(30)

Pro doplnění nebo změnu ustanovení tohoto nařízení, jež se týkají vymezení strategických priorit Unie, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny, doplnění nebo zrušení strategických priorit Unie uvedených v tomto nařízení. Komise by v rámci přípravné činnosti měla vést odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(31)

Při uplatňování tohoto nařízení, včetně přípravy aktů v přenesené pravomoci, by Komise měla konzultovat odborníky ze všech členských států.

(32)

Komise by měla monitorovat provádění nástroje v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 514/2014 za pomoci klíčových ukazatelů pro hodnocení výsledků a dopadu. Tyto ukazatele, včetně příslušných základních hodnot, by měly vytvářet minimální základ pro hodnocení toho, nakolik bylo cílů nástroje dosaženo.

(33)

Aby bylo možné výsledky dosažené tímto fondem měřit, je třeba stanovit společné ukazatele pro každý specifický cíl tohoto nástroje. Měření plnění specifických cílů pomocí společných ukazatelů neznamená, že provádění akcí v návaznosti na tyto ukazatele bude povinné.

(34)

Rozhodnutí Rady 2007/125/SVV (8), by mělo být zrušeno za podmínek stanovených v přechodných ustanoveních tohoto nařízení.

(35)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány, předcházení trestné činnosti a boje proti ní, ochrany osob a kritické infrastruktury proti událostem souvisejícím s bezpečností a posílení kapacity členských států a Unie k účinnému řízení bezpečnostních rizik a řešení bezpečnostních krizí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(36)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(37)

V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, Irsko oznámilo své přání účastnit se přijímání a uplatňování tohoto nařízení.

(38)

V souladu s článkem 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(39)

Je vhodné uvést dobu použitelnosti tohoto nařízení do souladu s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (9). Toto nařízení by se tedy mělo použít ode dne 1. ledna 2014,