(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (2) („oznámení o zahájení řízení“) informovala dne 10. srpna 2012 Evropská komise (dále jen „Komise“) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie (dále též „dotčená země“) do Evropské unie (dále jen „antidumpingové řízení“).

(2)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (3) Komise téhož dne informovala o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie, a zahájila zvláštní šetření (dále jen „antisubvenční řízení“).

(3)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podala dne 28. června 2012 Evropská federace průmyslu železa a oceli (Eurofer) („žadatel“) jménem výrobců představujících více než 50 % celkové výroby některých drátů z nerezavějící oceli v Evropské unii (dále jen „Unie“). Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě, kterou tento dumping působí, jež byly považovány za dostačující pro zahájení šetření.

(4)

Komise o zahájení šetření oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, známé dovozce a uživatele a indické orgány.

(5)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají ke slyšení zvláštní důvody, byly vyslechnuty.

(6)

Vzhledem k vysokému počtu vyvážejících výrobců v dotčené zemi, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii účastnících se řízení a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách Komise v oznámení o zahájení řízení oznámila, že se rozhodla přiměřeně omezit počet vyvážejících výrobců v dotčené zemi, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii, kteří budou podrobeni šetření, a to prostřednictvím výběru vzorku v souladu s článkem 17 základního řízení.

(7)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v dotčené zemi požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby poskytli informace určené v oznámení o zahájení řízení.

(8)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo celkem osmnáct vyvážejících výrobců, z nichž někteří patří do stejné skupiny, a sedm z nich požádalo o individuální zjišťování v případě, že nebudou zařazeni do vzorku. Patnáct těchto spolupracujících společností nahlásilo vývoz drátů z nerezavějící oceli do Unie během období šetření. Vzorek byl proto vybrán na základě informací poskytnutých těmito patnácti vyvážejícími výrobci.

(9)

V souladu s článkem 17 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, který lze ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřit. Vybraný vzorek sestával ze dvou samostatných společností a jedné skupiny složené ze čtyř společností ve spojení; společnosti ve vzorku společně představovaly více než 63 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie.

(10)

Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány v dotčené zemi konzultováni ohledně výběru reprezentativního vzorku. K výběru vzorku nebyly podány žádné připomínky.

(11)

Jak bylo uvedeno v 9. bodě odůvodnění, vzorek byl omezen na přiměřený počet společností, který bylo možno ve stanovené lhůtě prošetřit. Společnosti, jež byly předmětem tohoto šetření, jsou uvedeny 19. bodě odůvodnění.

(12)

Jak bylo mimoto uvedeno v 8. bodě odůvodnění, bylo původně obdrženo sedm žádostí o individuální zjišťování. Z tohoto důvodu se usuzovalo, že by v této fázi individuální zjišťování znamenalo neúměrné zatížení a bránilo by včasnému dokončení šetření.

(13)

Žádosti vývozců, kteří ve stanovených lhůtách poskytli potřebné informace, však budou přezkoumány v dalším průběhu šetření.

(14)

V oznámení o zahájení řízení Komise oznámila, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek původně sestával z pěti výrobců, o nichž bylo před zahájením šetření Komisi známo, že v Unii vyrábějí dráty z nerezavějící oceli. Komise vzorek vybrala na základě prodeje, objemu výroby a zeměpisné polohy. Zúčastněné strany byly v oznámení o zahájení řízení rovněž vyzvány, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. K navrhovanému vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky. Analýza odpovědí na dotazník ukázala, že jeden vybraný výrobce v Unii má společnost ve spojení, která se rovněž zabývá výrobou a prodejem drátů z nerezavějící oceli. Tato společnost ve spojení byla proto rovněž zařazena do vzorku. Uvedených šest výrobců v Unii zařazených do vzorku představovalo 46,5 % celkové odhadované výroby v Unii. Má se za to, že vzorek je reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení řízení poskytli informace.

(16)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo celkem devět dovozců, kteří nejsou ve spojení. Komise na základě nejvyššího objemu dovozu do Unie vybrala vzorek tří společností, které představovaly 23,8 % indického dovozu do Unie během období šetření. Dva výrobci zařazení do vzorku však neposkytli odpověď na dotazník. V této fázi šetření nebylo proto možno výběr vzorku použít a v dalším průběhu šetření budou dovozci znovu požádáni o spolupráci.

(17)

Dotazníky byly zaslány třem vyvážejícím výrobcům v Indii (jejich skupinám) zařazeným do vzorku a vyvážejícím výrobcům, kteří požádali o individuální zjišťování, šesti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, třem dovozcům, kteří nejsou ve spojení a kteří byli zařazeni do vzorku, a devíti známým uživatelům.

(18)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří vyvážejících výrobců v Indii (jejich skupin) zařazených do vzorku a rovněž od dvou vyvážejících výrobců, kteří požádali o individuální zjišťování, šesti výrobců v Unii zařazených do vzorku, jednoho dovozce, který není ve spojení, a tří uživatelů.

(19)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které zúčastněné strany poskytly a které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, újmy způsobené tímto dumpingem a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(20)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2011 do 31. března 2012 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2009 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(21)

Dotčeným výrobkem jsou dráty z nerezavějící oceli obsahující:

v současnosti kódů KN 7223 00 19 a 7223 00 99 , pocházející z Indie.

(22)

Jedna strana uvedla, že existují tzv. „vysoce technické“ typy výrobku, které se liší od ostatních typů dotčeného výrobku vyráběných v Indii, avšak rovněž v Unii. Tato strana rovněž tvrdila, že na rozdíl od většiny typů vyvážených z Indie do Unie nejsou tyto technické typy běžnými komoditami, nýbrž představují specifické typy výrobku vyráběné pro zvláštní užití v určitých jakostních třídách oceli a s určitými průměry, a stávající šetření by se na ně proto nemělo vztahovat.

(23)

V této fázi se zdá, že definice výrobku pokrývá i tyto technické typy a že tyto technické typy mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti jako ostatní typy dotčeného výrobku. Mimoto se zdá, že tyto typy vyrábějí rovněž výrobci v Unii, a proto tyto technické typy spadají do působnosti stávajícího šetření.

(24)

Šetření ukázalo, že dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Indii a výrobek vyráběný výrobním odvětvím Unie a prodávaný na trhu Unie mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti a užití. Předběžně se proto tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(25)

Během inspekcí na místě v prostorách tří indických vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a následné analýzy shromážděných informací bylo zjištěno, že všichni z nich poskytli některé informace, které nelze považovat za spolehlivé.

(26)

V případě jednoho vyvážejícího výrobce Komise zjistila, že náklady uvedené v jeho odpovědi na dotazník nebyly v souladu a nemohly být odsouhlaseny s náklady vykázanými v interním účetním systému výrobce.

(27)

Vyvážející výrobce tvrdil, že zjištěné rozdíly mezi náklady nahlášenými Komisi a náklady zjištěnými v interním účetním systému během inspekce na místě byly způsobeny chybami při evidenci transakcí a rozdíly v účetních metodách, zejména co se týká spotřeby surovin. Vyvážející výrobce uvedl, že údaje v interním účetním systému nejsou spolehlivé a pro účely šetření by se neměly použít. Ačkoli vyvážející výrobce používá stejný účetní systém po dobu několika let, tvrdil, že by Komise měla ve své analýze vycházet z nákladů uvedených v odpovědi na dotazník, a nikoli údajů o nákladech, které jsou obsaženy v interním účetním systému společnosti.

(28)

Je třeba podotknout, že ačkoli údaje obsažené v interním účetním systému byly v souladu s auditovanými finančními výkazy poskytnutými vyvážejícím výrobcem, během inspekce na místě nebylo možné provést odsouhlasení, a tudíž zjistit souvislost mezi nákladovými tabulkami vyhotovenými výslovně pro účely tohoto šetření a údaji obsaženými v interním účetním systému. V souladu s článkem 18 základního nařízení se proto usuzovalo, že by se pro účely tohoto antidumpingového šetření měly použít údaje zjištěné v účetním systému vyvážejícího výrobce.

(29)

Z tohoto důvodu Komise prozatímně upravila údaje o nákladech, které zmíněný vyvážející výrobce poskytl ve své odpovědi na dotazník, pomocí údajů dostupných v jeho interním účetním systému.

(30)

V případě druhého vyvážejícího výrobce Komise zjistila, že nákupy a spotřeba surovin nahlášené Komisi v odpovědi na dotazník nebyly doloženy údaji zjištěnými v systému výrobce pro řízení zásob. Zejména se ukázalo, že rozdělení podle jakostních tříd oceli se v těchto dvou zdrojích liší. Komise podotýká, že jakostní třída oceli je klíčovým faktorem při určování nákladů konečného produktu. Nespolehlivé informace o jakostní třídě oceli by mohly vážně zkreslit výpočty nákladů a prodejních cen jednotlivých typů výrobků, a mohly by proto být zavádějící.

(31)

Vyvážející výrobce však uvedl, že počítačové soubory obsahující údaje o nákupech surovin, které Komise získala během inspekce na místě, nebyly úplné, jelikož jiná oddělení ve společnosti uskutečnila dodatečné nákupy surovin, tyto nákupy však nebyly vykázány a zahrnuty v počítačových souborech získaných během inspekce na místě a přezkoumaných Komisí. Vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že zjištěné rozdíly v množství jednotlivých jakostních tříd oceli byly zapříčiněny skutečností, že některé jakostní třídy oceli se částečně překrývaly s jinými a že některé části výrobního procesu není možné sledovat na úrovni jednotlivých jakostních tříd oceli.

(32)

Komise však podotýká, že výše uvedená tvrzení společnosti týkající se dodatečných nákupů surovin nepostačují k vysvětlení zjištěných rozdílů na úrovni jednotlivých jakostních tříd oceli. Komise rovněž podotýká, že společnost tvrdila, že není možné přesné sledování podle jednotlivých jakostních tříd oceli ve všech fázích výrobního procesu. Toto tvrzení dále narušuje spolehlivost celého systému vykazování jakostních tříd oceli. Poskytnuté informace o jakostních třídách oceli je nutné považovat předběžně za zavádějící.

(33)

Komise se domnívá, že nahlášené rozdělení surovin podle jakostních tříd oceli není spolehlivé a nemělo by se prozatím brát v potaz a že by zjištění měla v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházet z dostupných údajů. Kvůli nespolehlivosti celého systému vykazování nebylo možné učinit zjištění na základě nahlášených jakostních tříd oceli. Při výpočtu celkového dumpingového rozpětí u všech výrobků byla proto použita celková spotřeba veškerých surovin bez přihlédnutí k rozdělení podle jakostních tříd oceli.

(34)

V případě třetího vyvážejícího výrobce Komise během inspekce na místě zjistila, že toky surovin uvedené v odpovědi na dotazník nejsou v souladu s údaji obsaženými v účetním systému výrobce. Zdálo se, že se v těchto dvou zdrojích liší rozdělení podle jakostních tříd oceli.

(35)

Vyvážející výrobce sice připustil určité chyby ve své odpovědi na dotazník, tvrdil však, že rozdíly v celkovém množství surovin lze odsouhlasit s přihlédnutím ke změnám zásob. Společnost však také tvrdila, že částečně se překrývající jakostní třídy oceli znemožňují přesné odsouhlasení podle jednotlivých jakostních tříd oceli. Toto tvrzení dále narušuje spolehlivost celého systému vykazování jakostních tříd oceli. Poskytnuté informace o jakostních třídách oceli je nutno považovat za zavádějící.

(36)

Komise se domnívá, že nahlášené rozdělení surovin podle jakostních tříd oceli není spolehlivé a nemělo by se prozatím brát v potaz a že by zjištění měla v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházet z dostupných údajů. Kvůli nespolehlivosti celého systému vykazování nebylo možné učinit zjištění na základě nahlášených jakostních tříd oceli. Při výpočtu celkového dumpingového rozpětí u všech výrobků byla proto použita celková spotřeba všech surovin bez přihlédnutí k rozdělení podle jakostních tříd oceli.

(37)

Každý vyvážející výrobce obdržel individuální dopis uvádějící konkrétní a podrobné důvody, kvůli nimž se usuzovalo, že některé údaje uvedené v odpovědi na dotazník nelze uznat. Vyvážející výrobci byli rovněž informováni o tom, že Komise hodlá prozatímní zjištění založit na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(38)

Všem třem vyvážejícím výrobcům byla dána možnost se vyjádřit a požádat o slyšení a všichni tři byli vyslechnuti. Tito vyvážející výrobci podali rovněž písemné připomínky ohledně možného použití článku 18 základního nařízení. Navzdory vysvětlením získaným od společností nebylo možné objasnit uspokojivě výše popsané problémy, které vedly k nahrazení některých poskytnutých informací dostupnými údaji.

(39)

Pro stanovení běžné hodnoty Komise nejprve u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku zjišťovala, zda byl obdobný výrobek prodáván nezávislým zákazníkům na domácím trhu v reprezentativním objemu, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval během období šetření nejméně 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Komise zjistila, že celkový prodej obdobného výrobku ze strany každého výrobce zařazeného do vzorku na domácím trhu byl reprezentativní.

(40)

Pro výrobce zařazené do vzorku s celkovým reprezentativním domácím prodejem poté Komise určila typy výrobků prodávané na domácím trhu, které jsou totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Unie.

(41)

Jak je však objasněno v oddíle 3.1, u dvou vyvážejících výrobců bylo popsané srovnání provedeno na základě veškerých výrobků místo zvláštního srovnání podle jednotlivých typů výrobku.

(42)

U každého typu výrobku prodávaného výrobci zařazenými do vzorku na domácím trhu, u něhož bylo zjištěno, že je totožný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, se zkoumalo, zda je domácí prodej dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku se považoval za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem tohoto typu výrobku prodaný na domácím trhu nezávislým zákazníkům během období šetření představoval nejméně 5 % celkového objemu totožného nebo srovnatelného typu výrobku prodávaného na vývoz do Unie.

(43)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodej jednotlivých výrobců zařazených do vzorku mohl považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo stanovením podílu ziskového prodeje nezávislým zákazníkům na domácím trhu v období šetření.

(44)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu nejméně ve výši vypočítaných výrobních nákladů představoval více než 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku a pokud vážený průměr prodejní ceny dosahoval nejméně výše jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla vypočítána jako vážený průměr cen veškerého prodeje daného typu na domácím trhu během období šetření bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový, či nikoli.

(45)

Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval nejvýše 80 % celkového objemu prodeje daného typu nebo pokud vážený průměr ceny daného typu výrobku nedosahoval jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla vypočítána jako vážený průměr ceny pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku, který se uskutečnil v období šetření.

(46)

Pokud byly všechny typy výrobku prodány se ztrátou, usoudilo se, že nebyly prodány v běžném obchodním styku.

(47)

Pokud neexistoval žádný prodej obdobného výrobku v běžném obchodním styku nebo pokud nebyl tento typ výrobku prodáván na domácím trhu v reprezentativním množství, vypočítala Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(48)

Běžná hodnota byla vypočítána připočtením vážených průměrných prodejních, správních a režijních nákladů a váženého průměru zisku dosaženého vyvážejícími výrobci při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku v období šetření k průměrným výrobním nákladům během období šetření, které byly v případě potřeby upraveny. V případě potřeby byly výrobní náklady a prodejní, správní a režijní náklady před použitím v testu týkajícím se běžného obchodního styku a při početním určování běžné hodnoty upraveny, jak je objasněno v oddíle 3.1.

(49)

Každá společnost obdrží své podrobné individuální výpočty použité k určení běžných hodnot a bude mít možnost se k nim vyjádřit.

(50)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým zákazníkům, nebo prostřednictvím společností ve spojení.

(51)

Pokud byl dotčený výrobek vyvážen přímo pro nezávislé zákazníky v Unii, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo vývozních cen, které je třeba zaplatit.

(52)

Jestliže se vývoz do Unie uskutečnil prostřednictvím společnosti ve spojení, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny, za kterou byl dovezený výrobek poprvé dále prodán nezávislým zákazníkům v Unii. V těchto případech byly provedeny úpravy u všech nákladů vzniklých v období mezi dovozem a dalším prodejem, včetně cel a daní a rovněž prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Byly použity vlastní prodejní, správní a režijní náklady dovozce ve spojení a přiměřené ziskové rozpětí bylo stanoveno na základě ziskového rozpětí dosaženého nezávislým dovozcem dotčeného výrobku.

(53)

Běžná hodnota a vývozní cena vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly srovnány na základě ceny ze závodu.

(54)

Za účelem zajištění spravedlivého porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(55)

Na tomto základě byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, námořní přepravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, náklady spojené s balením, úvěry, slevami a provizemi, pokud bylo prokázáno, že ovlivňují srovnatelnost cen.

(56)

Jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12, byla pro každou společnost zařazenou do vzorku vážená průměrná běžná hodnota stanovená pro obdobný výrobek srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou dotčeného výrobku.

(57)

V souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení nebylo kvůli použití článku 18 základního nařízení na všechny tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku možné stanovit u spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazení do vzorku, dumpingové rozpětí na základě průměrného dumpingového rozpětí pro společnosti zařazené do vzorku.

(58)

V tomto případě se považovalo za vhodné určit předběžně dumpingové rozpětí použitelné na spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku na základě jejich vývozní ceny zjištěné podle dovozních statistik Eurostatu a průměrné běžné hodnoty stanovené pro indické výrobce zařazené do vzorku, jestliže průměrná běžná hodnota nebyla dotčena použitím článku 18 základního nařízení.

(59)

Na tomto základě bylo dumpingové rozpětí vypočítané pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku předběžně stanoveno na 28,0 %.

(60)

Co se týká všech ostatních vyvážejících výrobců v Indii, Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Za tímto účelem se porovnal celkový objem vývozu uvedený v odpovědích na dotazník k výběru vzorku a celkový dovoz z Indie odvozený z dovozních statistik Eurostatu. Jelikož úroveň spolupráce byla vysoká, bylo zbytkové dumpingové rozpětí stanoveno na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí zjištěného u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(61)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 32,3 %.

(62)

Na základě toho činí prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF na hranice Unie před proclením:

(63)

Obdobný výrobek vyrábělo 27 výrobců v Unii. Mělo se za to, že tito výrobci tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení a dále se na ně bude odkazovat jako na „výrobní odvětví Unie“.

(64)

Ke zjištění celkové výroby v Unii v období šetření byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobního odvětví Unie, například informace uvedené v podnětu, údaje získané od výrobců v Unii před zahájením šetření a posléze a odpovědi na dotazník poskytnuté výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(65)

Je třeba uvést, že v definici výrobního odvětví Unie je zařazen rovněž výrobce v Unii, který je ve spojení s indickým vyvážejícím výrobcem a který vyjádřil nesouhlas se zahájením šetření.

(66)

Na tomto základě se celková výroba v Unii v období šetření odhadovala přibližně na 139 141 tun. Tento údaj zahrnuje výrobu všech výrobců v Unii, kteří se přihlásili, a odhadovaný objem výroby ostatních výrobců v Unii, kteří se při šetření nepřihlásili.

(67)

Jak bylo uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, do vzorku bylo zařazeno šest výrobců v Unii představujících 46,5 % odhadované celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(68)

Spotřeba v Unii byla zjištěna na základě celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a celkového dovozu. Rok 2009 se vyznačoval nebývale vysokými cenami niklu, hlavní suroviny používané při výrobě dotčeného výrobku a obdobného výrobku, a celosvětovými negativními dopady finanční krize, což ve zmíněném roce společně vedlo k obzvláště nízké úrovni spotřeby v Unii. Situace na trhu se však zlepšila, jak ukazuje následující tabulka, a spotřeba v Unii mezi rokem 2009 a obdobím šetření vzrostla o 50 %.

(69)

V posuzovaném období se dumpingový dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyvíjel s ohledem na objem a podíl na trhu takto:

(70)

Objem dovozu z Indie v posuzovaném období výrazně vzrostl o 110 %. Nárůst byl obzvláště silný mezi rokem 2009 a 2010, kdy dovoz z Indie vzrostl o 72 %, přičemž spotřeba v Unii vzrostla o 42 %. Ačkoli se spotřeba mezi rokem 2010 a obdobím šetření zvýšila pouze o 5 %, objem dovozu z Indie v témže období dále významně vzrostl, a sice o 22 %.

(71)

Podíl dumpingového dovozu z Indie na trhu v posuzovaném období významně vzrostl, a sice o 40 %.

(72)

Jak bylo objasněno ve 22. bodě odůvodnění, jedna strana vyjádřila obavy ohledně skutečnosti, že antidumpingový dotazník neumožňoval rozlišit určité typy dotčeného výrobku, které jsou podle jejího názoru odlišné.

(73)

Tato obava byla v dotazníku odstraněna rozšířením škály tzv. kontrolních čísel výrobku (PCN) tak, aby bylo při šetření možné jednoznačně identifikovat příslušné typy, zejména za účelem srovnání cen. V této fázi bylo při šetření zjištěno, že indičtí vyvážející výrobci vyváželi pouze omezené množství těchto vysoce technických typů. Podotýká se však, že změny PCN zajistily, že ceny určitých typů výrobku byly přímo srovnány s cenami podobných typů výrobku.

(74)

Následující tabulka udává průměrnou cenu dumpingového dovozu:

(75)

Průměrná cena dovozu z Indie se v posuzovaném období zvýšila o 35 %, byla však nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie v témže období (viz 93. bod odůvodnění). To vysvětluje prudký nárůst objemu dovozu a významné zvýšení podílu indických vývozců na trhu v témže období, konkrétně o 40 %.

(76)

S cílem určit cenové podbízení během období šetření byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých typů výrobku výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované zákazníkům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami jednotlivých typů výrobku z dumpingového dovozu účtovanými indickými výrobci zařazenými do vzorku prvnímu nezávislému zákazníkovi na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o náklady po dovozu.

(77)

Výsledek srovnání vyjádřený jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření ukázal vážené průměrné rozpětí cenového podbízení u dumpingového dovozu z dotčené země na trhu Unie ve výši 15 %. Nižší ceny dumpingového dovozu v porovnání s cenami Unie v posuzovaném období objasňují významný nárůst objemu indického dovozu a vysoký podíl dovozu z Indie na trhu mezi rokem 2009 a obdobím šetření.

(78)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení bylo v rámci zkoumání dopadu dumpingového dovozu z Indie na výrobní odvětví Unie provedeno posouzení veškerých hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly situaci výrobního odvětví Unie v posuzovaném období.

(79)

Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, pro posouzení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(80)

Za účelem analýzy újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými faktory újmy. V tomto ohledu je hospodářská situace výrobního odvětví Unie posouzena na základě a) makroekonomických ukazatelů, a to ukazatelů jako výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu a růst, zaměstnanost, produktivita, velikost skutečného dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu, pro něž byly údaje shromážděny na úrovni celého výrobního odvětví Unie, a na základě b) mikroekonomických ukazatelů, a to ukazatelů jako průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získávat kapitál, zásoby a náklady práce, pro něž byly údaje shromážděny na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(81)

Je třeba uvést, že ke stanovení makroekonomických ukazatelů byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobního odvětví Unie, včetně informací uvedených v podnětu, údajů získaných od výrobců v Unii před zahájením šetření a posléze a odpovědí na dotazník poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku, a zejména údaje týkající se výrobců v Unii, kteří nebyli zařazeni do vzorku.

(82)

Mikroekonomické ukazatele byly stanoveny na základě informací, které poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku ve svých odpovědích na dotazník.

(83)

Tendence týkající se výroby v Unii, výrobní kapacity a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(84)

Výroba v Unii v posuzovaném období vzrostla o 32 %, což do jisté míry odráželo pozitivní vývoj spotřeby. Mezi rokem 2010 a obdobím šetření však objem výroby stagnoval.

(85)

Zatímco se využití kapacity zlepšilo a v posuzovaném období vzrostlo o 13 procentních bodů, výrobní kapacita byla v posuzovaném období v zásadě stálá.

(86)

Tendence týkající se objemů prodeje, podílu na trhu a růstu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(87)

Po značném nárůstu mezi rokem 2009 a 2010 v souvislosti se zvyšující se spotřebou objem prodeje zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, oslabil, a netěžil z trvalého růstu poptávky (4,9 % mezi rokem 2010 a 2011). To se odráží rovněž ve stoupající tendenci u stavu zásob na konci roku, který v posuzovaném období vzrostl celkem o 41 %, jak je uvedeno ve 100. bodě odůvodnění.

(88)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se mimoto v posuzovaném období snížil o 4,7 procentního bodu, a to navzdory silnému růstu spotřeby o 50 %.

(89)

Jak je uvedeno v 68. bodě odůvodnění, spotřeba v Unii se mezi rokem 2009 a obdobím šetření zvýšila o 50 %, přičemž objem dumpingového dovozu v témže období významně vzrostl o 110 %, jak je zmíněno v 70. bodě odůvodnění. Růst trhu Unie mezi rokem 2009 a obdobím šetření byl proto částečně absorbován dumpingovým dovozem, zatímco prodej výrobního odvětví Unie v Unii v témže období vzrostl o 40 %. To prokazuje, že kvůli zvyšujícímu se podílu dumpingového dovozu na trhu nemohlo výrobní odvětví Unie plně využít růst spotřeby v Unii.

(90)

Navzdory složité finanční situaci popsané níže v 94.–99. bodě odůvodnění byla v posuzovaném období zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie poměrně stálá. Vzhledem k vyššímu objemu výroby (viz 84. bod odůvodnění), vzrostla v témže období produktivita, měřená jako objem výroby v tunách na jednoho zaměstnance za rok, o 30 %, což naznačuje, že výrobní odvětví Unie vyvíjelo značné úsilí o zvýšení efektivnosti.

(91)

Výše uvedená dumpingová rozpětí u tří indických vyvážejících výrobců zařazených do vzorku jsou vyšší než nepatrná (viz 62. bod odůvodnění). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem týkajícím se odvětví dotčeného výrobku, objemu, podílu na trhu a cen dumpingového dovozu z Indie nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie považovat za zanedbatelný.

(92)

Připomíná se, že v roce 1999 byla na dotčený výrobek uložena dumpingová a antisubvenční opatření (4). Vzhledem k časovému odstupu mezi skončením platnosti opatření, která byla zavedena v roce 1999, a stávajícím šetřením však nejsou k dispozici žádné údaje, jež by umožnily posoudit účinky dřívějšího dumpingu. Šetření každopádně nepřineslo žádné důkazy, že výrobní odvětví dosud překonává účinky dřívějšího dumpingu.

(93)

Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované zákazníkům v Unii, kteří nejsou ve spojení, v posuzovaném období vzrostly o 34 %. Tento nárůst odráží celkový růst nákladů na suroviny, k němuž v tomto výrobním odvětví došlo v témže období. V roce 2011 a během období šetření se výrobcům v Unii podařilo zvýšit ceny pouze mírně za účelem uhrazení rostoucích výrobních nákladů, což postačovalo k zachování ziskovosti v roce 2011 mírně nad 1 % a v období šetření na hranici rentability. Jak prokazují údaje obsažené ve výše uvedené tabulce, ani významné zvýšení prodejní ceny neumožnilo výrobnímu odvětví Unie dosáhnout přiměřené úrovně zisku.

(94)

V posuzovaném období se peněžní tok, investice a návratnost investic výrobců v Unii a jejich schopnost získávat kapitál vyvíjely takto:

(95)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku byla stanovena tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. V roce 2009 byli výrobci v Unii zařazení do vzorku ve ztrátě, v roce 2010 se však začali zotavovat v souladu se zvýšením spotřeby o 50 %, jak bylo popsáno v 68. bodě odůvodnění. I když se ziskovost mírně zvýšila, úrovně zisku ve výši 0,2 % značně zaostávaly za přiměřenou úrovní ziskovosti v odvětví oceli. Cílové ziskové rozpětí bylo předběžně stanoveno na 5 %, jelikož se usuzovalo, že odpovídá rozpětí, kterého by bylo možné přiměřeně dosáhnout ve výrobním odvětví tohoto typu v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, při prodeji obdobného výrobku v Unii, jak uvedlo výrobní odvětví Unie. Toto 5% ziskové rozpětí před zdaněním se mimoto považovalo za odpovídající minimum v jiném šetření týkajícím se podobných výrobků v témže odvětví.

(96)

V období šetření se výrobcům v Unii zařazeným do vzorku podařilo dosáhnout hranice rentability; cenový tlak, který vyvíjel dumpingový dovoz, jim však znemožňoval přizpůsobit ceny nákladům, a tudíž dosáhnout uspokojivých výsledků. Tuto situaci vysvětluje rovněž skutečnost, že se výrobek, který je předmětem šetření, považoval za běžnou komoditu, a ceny jsou tudíž hlavním faktorem, jimž se řídí výběr zákazníků.

(97)

Peněžní tok, tj. schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, který byl vypočítán na základě obchodních transakcí, byl až do roku 2010 záporný. Ačkoli se v roce 2011 zlepšil, mezi rokem 2011 a obdobím šetření klesl o 34 %.

(98)

Vývoj ziskovosti a peněžního toku v posuzovaném období omezil schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku investovat do své činnosti a narušil jejich rozvoj. V důsledku toho byla omezena schopnost výrobců v Unii získávat kapitál a financovat náklady. Ačkoli se výrobcům v Unii zařazeným do vzorku podařilo uskutečnit v roce 2010 určité investice související s obdobným výrobkem, tyto se poté snížily, zejména během období šetření, kdy v porovnání s úrovněmi v roce 2010 klesly o 51 %. Ačkoli návratnost investic, vyjádřená jako zisk v procentech čisté účetní hodnoty investic, byla v roce 2011 kladná, v období šetření se významně snížila o 5,9 procentního bodu a dosáhla nízké úrovně ve výši 0,8 %.

(99)

Na základě výše uvedených skutečností lze vyvodit závěr, že finanční výsledky výrobců v Unii zařazených do vzorku byly během období šetření poněkud nejisté.

(100)

Výše zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období zvýšila o 41 %; jejich nárůst se časově shoduje se ztrátou podílu na trhu, zejména během období šetření.

(101)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období mírně zvýšily, nepředstavují proto rozhodující faktor nárůstu výrobních nákladů.

(102)

Šetřením bylo prokázáno, že výrobní odvětví Unie nemělo plně prospěch z růstu spotřeby v posuzovaném období, a zejména v období šetření. Zpočátku, mezi rokem 2009 a 2010, se většina ukazatelů újmy týkajících se výrobního odvětví Unie do značné míry zlepšila, posléze však jejich hospodářská situace stagnovala, či se dokonce zhoršila.

(103)

V kontextu rostoucího trhu se některé ukazatele, například výroba a objem prodeje výrobního odvětví Unie, mezi rokem 2009 a 2010 významně zvýšily, od roku 2010 však zaznamenaly oslabení. K této situaci došlo navzdory trvalému růstu spotřeby.

(104)

Ukazatele újmy související s finančními výsledky výrobního odvětví Unie, jako je peněžní tok, investice a ziskovost, byly mimoto významně ovlivněny cenovým tlakem na trhu Unie, zejména v období šetření. Mezi rokem 2009 a 2010 nebylo výrobní odvětví Unie s to zvýšit dostatečně své ceny, aby mohlo uhradit výrobní náklady. Ziskovost se mezi rokem 2009 a 2011 zlepšovala a v roce 2011 dosáhlo výrobní odvětví mírného zisku ve výši 1,4 %, v období šetření se však ziskovost začala opět zhoršovat a dosáhla pouze hranice rentability. To znamená, že byla omezena rovněž schopnost výrobního odvětví Unie získat kapitál a zotavit se.

(105)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžně závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(106)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z Indie způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou. Byly přezkoumány i jiné známé činitele, které mohly vedle dumpingového dovozu způsobovat výrobnímu odvětví Unie újmu, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude přičítána dumpingovému dovozu.

(107)

Šetření prokázalo, že se spotřeba v Unii během posuzovaného období zvýšila o 50 % a že současně se objem dovozu pocházejícího z Indie více než zdvojnásobil. Nárůst dumpingového dovozu se na druhé straně časově shodoval s poklesem objemu prodeje výrobního odvětví Unie stranám, které nejsou ve spojení, mezi rokem 2010 a obdobím šetření.

(108)

Co se týká cenového tlaku na trhu Unie v posuzovaném období, bylo zjištěno, že průměrné ceny dovozu z Indie byly trvale nižší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie. V důsledku nižších cen v porovnání s cenami výrobního odvětví Unie v období šetření v průměru o 15 % vzrostl podíl indického dumpingového dovozu na trhu od roku 2009 do období šetření o 40 %, zatímco podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil o 4,7 procentního bodu (z 67,6 % v roce 2009 na 62,9 % v období šetření). Úbytek podílu na trhu ukazuje, že se výrobnímu odvětví Unie podařilo využít vyšší spotřebu pouze v omezeném rozsahu.

(109)

Vzhledem k rostoucím výrobním nákladům se výrobní odvětví Unie pokoušelo zvýšit jednotkovou cenu účtovanou zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, jak je uvedeno v 93. bodě odůvodnění. Kvůli cenovému tlaku, který vyvíjel rostoucí objem dumpingového indického dovozu, jak bylo uvedeno výše, nebylo zvýšení ceny dostatečné k uhrazení rostoucích nákladů, takže výrobní odvětví Unie nebylo s to dosáhnout uspokojivých úrovní zisku, jež lze považovat za nezbytné pro toto konkrétní výrobní odvětví.

(110)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že prudký nárůst dumpingového dovozu z Indie s cenami, které byly trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie, hrál rozhodující úlohu v podstatné újmě, která byla výrobnímu odvětví Unie způsobena.

(111)

Kromě dumpingového dovozu z Indie, který představoval 48 % veškerého dovozu na trh Unie během období šetření, existovaly rovněž další zdroje dovozu, včetně Čínské lidové republiky, Koreje a Švýcarska, jež bylo nutné v rámci příčinné souvislosti přezkoumat.

(112)

Šetřením bylo prokázáno, že během posuzovaného období, a zejména v období šetření byly průměrné prodejní ceny korejských a švýcarských vyvážejících výrobců vyšší než prodejní ceny indických vyvážejících výrobců a prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Jejich podíl na trhu se mimoto v období šetření snížil o 0,5 resp. 1,6 procentního bodu.

(113)

Průměrná cena dovozu z Čínské lidové republiky byla nižší než úroveň cen výrobního odvětví Unie a podíl této země na trhu vykazoval v posuzovaném období rostoucí tendenci. Šetření však prokázalo, že sortimentní skladba čínského dovozu je jiná a že čínské výrobky nesoutěží přímo s výrobky výrobního odvětví Unie nebo s výrobky pocházejícími z Indie. Usuzovalo se proto, že čínský vývoz nemohl mít významný dopad na hlavní typy výrobku prodávané výrobním odvětvím Unie na trhu Unie. Případný dopad dovozu z Číny na újmu, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, byl proto minimální.

(114)

Jeden vyvážející výrobce však uvedl, že by do tohoto šetření měl být zahrnut dovoz drátů z nerezavějící oceli z Čínské lidové republiky, Korejské republiky a Švýcarska.

(115)

Kromě výše uvedených skutečností a úvah je třeba uvést, že ve fázi zahájení řízení nebyly a dosud nejsou k dispozici žádné důkazy o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti, které by odůvodňovaly zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu pocházejícího z výše zmíněných zemí. I kdyby existovaly důkazy odůvodňující šetření týkající se ostatního dovozu, rozdílné zacházení, které spočívá v zahájení antidumpingového řízení týkajícího se pouze indického dovozu, by se nepovažovalo za diskriminační. Tvrzení, že by tyto země měly být zahrnuty do šetření, proto není opodstatněné a mělo by být zamítnuto.

(116)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že vývoz ze třetích zemí nepřispěl významně k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(117)

Celkový vývoz dotčeného výrobku ze strany výrobního odvětví Unie představoval v období šetření 8,5 % celkové výroby. Tento obraz odráží situace ve vývozu zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, ze strany výrobců v Unii zařazených do vzorku, jejichž vývoz v období šetření představoval 7 % výroby a ceny vývozu byly v témže období o 36 % vyšší než cena na trhu EU. Na základě těchto skutečností lze vyvodit závěr, že vývozní činnost výrobního odvětví Unie nemohla být možnou příčinou podstatné újmy.

(118)

Jak bylo uvedeno v 68. bodě odůvodnění, v roce 2009 byla spotřeba obzvláště nízká kvůli mimořádně vysoké ceně niklu a dopadům hospodářské krize. Tato situace jistě vysvětluje obzvláště špatnou finanční situaci výrobního odvětví Unie v roce 2009. Je však třeba uvést, že v situaci rostoucí spotřeby od roku 2010 je výkonnost levného dumpingového dovozu v protikladu s výkonností výrobního odvětví Unie.

(119)

Šetřením bylo prokázáno, že i během celkového hospodářského oživování se výrobnímu odvětví Unie nepodařilo využít rostoucí spotřebu a v průběhu celého posuzovaného období přicházelo o podíly na trhu, zatímco dumpingový indický vývoz získal větší podíl na trhu.

(120)

Ačkoli hospodářská krize a zvýšení cen surovin mohly přispět k nedostatečné výkonnosti výrobního odvětví Unie, nelze celkově mít za to, že měly takový dopad, aby narušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, která byla výrobnímu odvětví Unie způsobena v období šetření.

(121)

Bylo prokázáno, že v posuzovaném období došlo k významnému nárůstu objemu dumpingového dovozu pocházejícího z Indie a jeho podílu na trhu (o 110 % resp. 40 %). Také bylo zjištěno, že ceny tohoto dovozu byly trvale nižší než ceny účtované výrobním odvětvím Unie na trhu Unie, a to zejména v období šetření (v průměru o 15 %).

(122)

Uvedený růst objemu dumpingového dovozu z Indie a jeho podílu na trhu se časově shodoval se slabou finanční situací výrobního odvětví Unie, zejména od roku 2010. Navzdory rostoucí spotřebě nedokázalo výrobní odvětví Unie přenést v uspokojivé výši vyšší výrobní náklady na své zákazníky, a finanční ukazatele, jako je ziskovost, peněžní tok a investice, byly proto na nízkých úrovních.

(123)

Zkoumání ostatních známých činitelů, které mohly způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, ukázalo, že tyto činitele nejsou takové, aby narušily zjištěnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Indie a újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(124)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového vývozu působících újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz z Indie způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(125)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory předběžnému zjištění dumpingu působícího újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není přijetí opatření v zájmu Unie. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(126)

Výrobní odvětví Unie tvoří 27 známých výrobců, kteří představují veškerou výrobu obdobného výrobku v Unii. Výrobci působí v různých členských státech Unie a v souvislosti s výrobou obdobného výrobku v období šetření přímo zaměstnávali více než 1 747 osob.

(127)

Jeden výrobce v Unii představující relativně malý podíl výroby v Unii, který měl společnost ve spojení v Indii, vyjádřil nesouhlas se zahájením šetření. Jak bylo uvedeno ve 22. bodě odůvodnění, tento výrobce rovněž tvrdil, že by neměly být zahrnuty vysoce technické výrobky a že uložení stejných opatření na tento typ výrobku není v zájmu Unie.

(128)

Jak bylo uvedeno v 72. bodě odůvodnění, tato obava byla v dotazníku odstraněna rozšířením PCN, jež v šetření jednoznačně určují tyto typy. V této fázi však bylo šetřením zjištěno, že se šetření vztahovalo na vysoce technické výrobky a že indičtí vyvážející výrobci vyváželi pouze omezené množství těchto typů výrobku. Obavy, které vyjádřil tento výrobce, se proto nepovažovaly za opodstatněné a jeho tvrzení bylo zamítnuto.

(129)

Bylo zjištěno, že dumpingový dovoz z Indie způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Připomíná se, že se výrobnímu odvětví Unie nepodařilo využít plně rostoucí spotřebu a finanční situace výrobního odvětví Unie byla nejistá.

(130)

Předpokládá se, že uložením antidumpingových cel se na trhu Unie obnoví spravedlivé obchodní podmínky, které výrobnímu odvětví Unie umožní přizpůsobit ceny obdobného výrobku výrobním nákladům.

(131)

Lze rovněž očekávat, že uložení opatření výrobnímu odvětví Unie umožní získat zpět alespoň část podílu na trhu, o nějž přišlo v posuzovaném období, což bude mít kladný dopad na jeho ziskovost a celkovou finanční situaci. Uložení opatření výrobnímu odvětví umožní zachovat a dále zvýšit jeho úsilí o nákladovou efektivnost.

(132)

Pokud by opatření uložena nebyla, lze očekávat, že by došlo k dalšímu úbytku podílu na trhu a že by se ziskovost výrobního odvětví Unie zhoršila.

(133)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že by uložení antidumpingových opatření na dovoz pocházející z Indie bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(134)

Dotazníky byly zaslány devíti uživatelům v Unii. Na dotazníky odpověděli pouze tři uživatelé představující přibližně 6 % celkového dovozu dotčeného výrobku z Indie během období šetření. Tito uživatelé působí v odvětví zpracování potravin, včetně komerčních kuchyní a zařízení společného stravování, v odvětví domácích spotřebičů a automobilovém průmyslu.

(135)

Nákupy z Indie tvořily v průměru přibližně 67 % jejich celkových nákupů dotčeného výrobku a Indie představovala výhradní zdroj dodávek pouze pro jednoho uživatele. V období šetření představoval průměrný procentní podíl obratu zahrnujícího dotčený výrobek 54 % jejich celkového obratu.

(136)

Šetřením bylo prokázáno, že v období šetření byla průměrná ziskovost všech spolupracujících uživatelů v odvětvích, která používají dotčený výrobek, vyšší než 9 % obratu.

(137)

Pravděpodobný vliv navrhovaných opatření byl posouzen na základě obdržených odpovědí uživatelů na dotazník a celkového trhu Unie pro dotčený výrobek a obdobný výrobek. Za předpokladu, že na trhu Unie nastane ta nejméně příznivá situace, tj. že zvýšení cen nebude možné přenést na distribuční řetězec a že uživatelé budou v Indii nadále pořizovat dřívější množství, by dopad cla na ziskovost uživatelů znamenal snížení přibližně o 1,2 procentního bodu.

(138)

Je nutno podotknout, že jeden uživatel zastával k šetření neutrální postoj, jelikož se domníval, že uložení opatření nebude mít žádný významný účinek na tržní ceny, poněvadž případné vyšší ceny by absorbovali distributoři.

(139)

Jiný uživatel vyjádřil obavy, že by případné uložení opatření postihlo rovněž určité typy výrobku, které se již v Unii nevyrábějí. Šetření však prokázalo, že se typy výrobku, které uvedl zmíněný uživatel, v Unii stále vyrábějí a že poptávka po těchto typech jakostních tříd nerezavějící oceli není významná. Mimoto je třeba zmínit, že v posuzovaném období nevyužívali výrobci v Unii plně svou výrobní kapacitu, a proto by v případě vyšší poptávky bylo možno výrobu odpovídajícím způsobem zvýšit.

(140)

Je nutno podotknout, že jelikož je dotčený výrobek standardizovaný, pokud jde o odvětví a užití, mohou uživatelé snadno změnit své zdroje dodávek, co se týká jakosti nebo ceny výrobku. Uložení opatření by nemělo vylučovat možnost dovozu dotčeného výrobku z jiných zemí a ani z Indie, jakmile budou odstraněny rušivé účinky způsobené dumpingem.

(141)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem lze mít za to, že i když opatření uložená na indický dovoz budou mít na některé uživatele pravděpodobně nepříznivější dopad než na jiné, celkový dopad na uživatele bude omezený.

(142)

Spolupráce ze strany dovozců, kteří nejsou ve spojení, byla omezená. Informace pro výběr vzorku poskytlo devět dovozců, spolupracoval však pouze jeden z nich. Na tuto společnost připadalo přibližně 7 % celkového dovozu z Indie během období šetření. Společnost vyjádřila nesouhlas s uložením opatření, jelikož Indie je jejím zdaleka nejdůležitějším dodavatelem. Ačkoli by uložení opatření mělo negativní dopad na její ziskovost v důsledku vyšších nákladů, měla by být dovážející společnost schopna přenést vyšší náklady alespoň částečně na své zákazníky.

(143)

Dovozci by mimoto mohli přejít na jiné zdroje, včetně výrobního odvětví Unie a ostatních vyvážejících zemí.

(144)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že uložení antidumpingových opatření nebude mít na zájem dovozců významný negativní dopad.

(145)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn předběžný závěr, že na základě informací o zájmu Unie neexistují přesvědčivé důvody proti uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku z Indie.

(146)

Při posouzení celkového dopadu antidumpingových opatření na trh Unie se mimoto zdá, že kladné dopady, zejména na výrobní odvětví Unie, převažují nad možnými negativními dopady na ostatní omezenější skupiny.

(147)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobuje dumpingový dovoz.

(148)

Za účelem stanovení výše těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy, která je působena výrobnímu odvětví Unie.

(149)

Při výpočtu výše cla nezbytného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že by případná opatření měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého mohou přiměřeně dosáhnout výrobci ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, při prodeji obdobného výrobku v Unii.

(150)

Úroveň pro odstranění újmy byla proto vypočtena na základě srovnání vážené průměrné ceny dumpingového dovozu stanovené pro účely výpočtu cenového podbízení v 77. bodě odůvodnění a ceny výrobního odvětví Unie za obdobný výrobek, která nepůsobí újmu. Cena nepůsobící újmu byla stanovena připočtením přiměřené úrovně zisku k výrobním nákladům. Cílové rozpětí zisku bylo prozatímně stanoveno ve výši 5 %, jak je uvedeno v 94. bodě odůvodnění.

(151)

Veškeré rozdíly zjištěné tímto porovnáním byly poté vyjádřeny jako procento průměrné celkové dovozní ceny CIF, viz 154. bod odůvodnění.

(152)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla na dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie uložit prozatímní antidumpingová cla, a to na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(153)

Co se týká souběžného antisubvenčního šetření, podle čl. 14 odst. 1 základního nařízení a čl. 24 odst. 1 druhého pododstavce nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (5), nesmí být na jeden výrobek uloženo současně antidumpingové i vyrovnávací clo, aby se napravila táž situace, která vzniká jak dumpingem, tak poskytnutím vývozní subvence. Všechny programy subvencování, jimiž se zabývá nařízení o uložení prozatímních antisubvenčních opatření (6), se týkají vývozních subvencí. Příslušné sazby prozatímního antidumpingového cla u dotčených spolupracujících výrobců jsou proto odpovídajícím způsobem upraveny.

(154)

Na základě výše uvedených skutečností byly sazby prozatímního antidumpingového cla stanoveny porovnáním rozpětí újmy, dumpingových rozpětí a sazeb vyrovnávacího cla. Navrhované antidumpingové clo proto činí:

(155)

Individuální sazby antidumpingového cla, stanovené pro jednotlivé společnosti a uvedené v tomto nařízení, byly stanoveny na základě zjištění současného šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z Indie a vyráběných těmito společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právními subjekty. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(156)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu právnické osoby nebo po zřízení nových výrobních nebo prodejních subjektů) musí být zaslány Komisi (7) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činností společnosti, které se týkají výroby, domácích prodejů a prodejů na vývoz a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(157)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, neměla by se výše cla pro všechny ostatní společnosti vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, nýbrž rovněž na výrobce, kteří během období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(158)

V zájmu řádného úředního postupu je nutno stanovit období, během kterého mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Rovněž je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a za účelem uložení případného konečného cla mohou být znovu posouzena,