18.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 371/4

(1)

Pakt o stabilitě a růstu usiluje o zajištění rozpočtové kázně v celé Unii a stanoví rámec pro prevenci a nápravu nadměrných schodků veřejných financí. Jeho cílem jsou zdravé veřejné finance jakožto prostředek posilující podmínky pro stabilitu cen a silný udržitelný růst podpořený finanční stabilitou, což napomůže k dosažení cílů Unie v oblasti udržitelného růstu a zaměstnanosti.

(2)

Nařízení (EU) č. 473/2013 upravuje posílené sledování rozpočtových politik v eurozóně a zajištění souladu vnitrostátních rozpočtů s pokyny v oblasti hospodářské politiky vydanými v rámci Paktu o stabilitě a růstu a evropského semestru. Vzhledem k tomu, že čistě rozpočtová opatření mohou být k zajištění trvalé nápravy nadměrného schodku nedostatečná, mohou být zapotřebí další opatření politiky a strukturální reformy.

(3)

Článek 9 nařízení (EU) č. 473/2013 stanoví zásady pro programy hospodářského partnerství, které předkládají členské státy, jejichž měnou je euro a vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku. Tyto programy stanoví plán opatření, která mají přispět k efektivní a trvalé nápravě nadměrného schodku, a měly by zejména podrobně popsat hlavní fiskální strukturální reformy, především v oblasti daní, důchodového systému, systému zdravotní péče a rozpočtových rámců.

(4)

Dne 2. prosince 2009 přijala Rada rozhodnutí podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy, kterým byl vůči Nizozemsku zahájen postup při nadměrném schodku. Dne 21. června 2013 přijala Rada revidované doporučení podle čl. 126 odst. 7. V této souvislosti bylo Nizozemsko vyzváno, aby do 1. října 2013 předložilo program hospodářského partnerství.

(5)

Dne 30. září 2013, ve lhůtě stanovené v čl. 9 odst. 3 a čl. 17 odst. 2 nařízení (EU) č. 473/2013, předložilo Nizozemsko Komisi a Radě program hospodářského partnerství, který stanoví zejména fiskální strukturální reformy k zajištění efektivní a trvalé nápravy nadměrného schodku (doporučení Rady pro jednotlivé země – dále jen „doporučení“ – č. 1). Součástí programu hospodářského partnerství jsou rovněž opatření, jejichž cílem je reagovat na širší soubor doporučení určených Nizozemsku, která vydala Rada dne 9. července 2013: omezení dluhů a souvisejících finančních rizik na trhu nákupu obytných nemovitostí; podpora obratu na trhu obytných nemovitostí, zlepšení fungování a přidělování v odvětví dotovaného nájemního bydlení; podpora odvětví soukromého nájemního bydlení (doporučení č. 2); zlepšení finančního dohledu nad penzijními fondy, což umožní lepší vyvážení rizik a ambicí, též z mezigenerační perspektivy; snížení roční akruální míry u zaměstnaneckého penzijního pojištění s ohledem na delší akruální období vzhledem ke zvýšení věku odchodu do důchodu; zlepšení uplatnitelnosti starších zaměstnanců na trhu práce; revize systému dlouhodobé péče (doporučení č. 3); zlepšení účasti pracovní síly a podpora přechodů na trhu práce (doporučení č. 4). Kromě dodatečných konsolidačních opatření na rok 2014 a dále, která byla předložena v návrhu rozpočtového plánu Nizozemska, se nová opatření v oblasti fiskálních strukturálních opatření uvedená v programu hospodářského partnerství týkají podrobnějších rozpočtových pravidel pro vládní instituce na nižší než celostátní úrovni. Konkrétní opatření uvedená v programu hospodářského partnerství, která se týkají doporučení č. 2 až 4, byla z velké části zahájena již před vydáním posledních doporučení pro jednotlivé země.

(6)

Fiskální strukturální opatření, která má Nizozemsko v úmyslu uskutečnit, se týkají zejména kodifikace fiskálních pravidel a doprovází je podrobnější pravidla pro vládní instituce na nižší úrovni, která podporují posílení národního fiskálního rámce. Lze předpokládat, že společně s dodatečnými opatřeními pro fiskální konsolidaci, která byla přijata v návrhu rozpočtového plánu na rok 2014, budou podporovat udržitelnou nápravu nadměrného schodku a plnění střednědobého cíle strukturálního salda rozpočtu.

(7)

Lze předpokládat, že opatření, která mají zlepšit fungování trhu s bydlením, postupně omezí dotace na dluhové financování nákupů obytných nemovitostí i riziko selhání, jemuž jsou vystaveny vládní instituce v důsledku systému státních hypotečních záruk. Snížení daně z převodu nemovitostí představuje sice náklady v podobě ušlých fiskálních příjmů, předpokládá se však, že zlepší rovnováhu nabídky a poptávky a rozdělení kapitálu na trhu s bydlením. Nejvýznamnější z těchto opatření již byla uvedena v národním programu reforem. Celkově se zdá, že vedou správným směrem, je však třeba je sledovat a případně upravit, aby se zajistila jejich přiměřenost ve vztahu k příslušnému doporučení, tj. doporučení č. 2.

(8)

Lze předpokládat, že opatření, která mají zlepšit fungování penzijních fondů, omezí fiskální dotace důchodovému systému a přitom podpoří uplatnitelnost starších pracovníků na trhu práce. Tato opatření by měla zlepšit účinnost systému dlouhodobé péče, pokud se dostaví očekávané výsledky, a tím přispívat k fiskální udržitelnosti. Přetrvávají však rizika, pokud jde o podrobnosti jejich provádění a jejich hospodářské a rozpočtové účinky, jakož i dopad na skutečné penzijní příspěvky. Jelikož na opatřeních se stále pracuje, bude nutná další analýza dopadu politických plánů a jejich příspěvku k řešení problému fiskální udržitelnosti.

(9)

Opatření ke zlepšení účasti na trhu práce zahrnují změny převoditelnosti daňových úlev a reformu řady dávek a podpory v nezaměstnanosti. Celkově lze předpokládat, že tato opatření budou rovněž mít kladný dopad na saldo rozpočtu. Plánuje se však, že tato opatření budou zahajována pomalu a postupně, též v důsledku dohod se sociálními partnery, kterými se bude řídit jejich provádění. Nejvýznamnější z těchto opatření již byla uvedena v národním programu reforem. Rychlejší provedení by vedlo k lepšímu fungování trhu práce a podpořilo by hospodářský růst,