Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32012R1190

    Nařízení Komise (EU) č. 1190/2012 ze dne 12. prosince 2012 o cíli Unie zaměřeném na snížení výskytu Salmonella Enteritidis a  Salmonella Typhimurium v hejnech krůt, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 Text s významem pro EHP

    Úř. věst. L 340, 13.12.2012, p. 29–34 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání (HR)

    Legal status of the document In force: This act has been changed. Current consolidated version: 10/03/2019

    ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1190/oj

    13.12.2012   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 340/29


    NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1190/2012

    ze dne 12. prosince 2012

    o cíli Unie zaměřeném na snížení výskytu Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium v hejnech krůt, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003

    (Text s významem pro EHP)

    EVROPSKÁ KOMISE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)

    Cílem nařízení (ES) č. 2160/2003 je zajistit, aby byla přijata vhodná a účinná opatření na zjišťování a tlumení salmonel a jiných původců zoonóz na všech úrovních produkce, zpracování a distribuce, zejména pak na úrovni primární produkce, aby se snížil jejich výskyt a riziko, jež představují pro veřejné zdraví.

    (2)

    Nařízení (ES) č. 2160/2003 stanoví cíl Unie zaměřený na snížení výskytu všech sérotypů salmonel s významem pro veřejné zdraví u krocanů a krůt na úrovni primární produkce. Uvedené snížení je zásadní, aby bylo možné splnit kritéria pro výskyt salmonel v čerstvém mase krůt, která jsou stanovena v příloze II části E uvedeného nařízení a v příloze I kapitole 1 nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (2).

    (3)

    Nařízení (ES) č. 2160/2003 stanoví, že cíl Unie má zahrnovat číselné vyjádření maximálního procenta epizootologických jednotek, které zůstávají pozitivní, a/nebo minimálního procenta snížení počtu epizootologických jednotek, které zůstávají pozitivní, nejzazší termín, do kterého musí být cíle dosaženo, a definici vyšetřovacích programů nezbytných pro ověření toho, zda bylo cíle dosaženo. Popřípadě je také třeba zahrnout definici sérotypů, které mají význam pro veřejné zdraví.

    (4)

    Nařízení (ES) č. 2160/2003 stanoví, že se při stanovení cíle Unie má přihlédnout ke zkušenostem získaným na základě stávajících vnitrostátních opatření a k údajům předaným Komisi nebo Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“) podle stávajících požadavků Unie, zejména v rámci údajů získaných podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS (3), a zejména podle článku 5 uvedené směrnice.

    (5)

    Nařízení Komise (ES) č. 584/2008 ze dne 20. června 2008, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium u krocanů a krůt (4), stanovuje cíl, kterým je snížit do 31. prosince 2012 maximální procento hejn výkrmových krůt i dospělých chovných krůt, která zůstávají pozitivní na uvedené dva sérotypy salmonel, na nejvýše 1 %.

    (6)

    Souhrnná zpráva Evropské unie o trendech a zdrojích zoonóz a jejich původců a ohnisek nákaz vyvolaných původcem v potravinách v roce 2010 (5) ukázala, že Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium jsou sérotypy nejčastěji spojované s nemocemi u lidí. Zejména se v roce 2010 značně snížil počet případů salmonelózy způsobených Salmonella Enteritidis u lidí.

    (7)

    V březnu 2012 přijal EFSA vědecké stanovisko ohledně odhadu dopadu na veřejné zdraví, který má stanovení nového cíle zaměřeného na snížení výskytu salmonel u krocanů a krůt (6). EFSA ve svém stanovisku dospěl k závěru, že Salmonella Enteritidis je sérotypem zoonotických salmonel u drůbeže, jenž je s největší úspěšností přenášen z rodičů na potomky. EFSA rovněž uvedl, že tlumící opatření Unie u krůt přispěla k podstatnému snížení počtu případů salmonelózy u lidí spojovaných s krůtami ve srovnání se stavem v roce 2007. Uvedený cíl by proto měl být potvrzen.

    (8)

    Monofázické kmeny Salmonella Typhimurium se staly v posledních letech jedněmi z nejčastěji zjištěných sérotypů salmonel u několika druhů zvířat a klinických izolátů u lidí, jak je uvedeno v souhrnné zprávě Evropské unie o trendech a zdrojích zoonóz a jejich původců a ohnisek nákaz vyvolaných původcem v potravinách v roce 2010. Ve vědeckém stanovisku EFSA pro rok 2010 přijatém dne 22. září 2010 (7), které se týká sledování a hodnocení rizika pro veřejné zdraví, které představují „kmeny podobné kmenu Salmonella Typhimurium“, je rovněž uvedeno, že monofázické kmeny Salmonella Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-, který zahrnuje kmeny s antigenem O5 i bez něj, je třeba považovat za varianty Salmonella Typhimurium představující riziko pro veřejné zdraví srovnatelné s rizikem, které způsobují ostatní kmeny Salmonella Typhimurium. Kmeny Salmonella Typhimurium s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:- by proto měly být zahrnuty do uvedeného cíle.

    (9)

    K ověření splnění cíle Unie je nezbytné provádět opakovaný odběr vzorků u hejn krůt. K vyhodnocení a srovnání výsledků je nezbytné stanovit společný vyšetřovací program.

    (10)

    Národní programy pro tlumení zaměřené na dosažení cíle Unie pro rok 2013 u hejn krůt byly předloženy v souladu s rozhodnutím Rady 2009/470/ES ze dne 25. května 2009 o některých výdajích ve veterinární oblasti (8) ke spolufinancování Unií. Technické změny uvedené v příloze tohoto nařízení jsou přímo použitelné. Vzhledem k tomu není nutné, aby Komise opětovně schvalovala národní programy pro tlumení, kterými se provádí toto nařízení. Přechodné období proto není zapotřebí.

    (11)

    Nařízení (ES) č. 584/2008 je třeba v zájmu jasnosti zrušit.

    (12)

    Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

    PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

    Článek 1

    Cíl Unie

    1.   Cílem Unie podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 2160/2003 za účelem snížení výskytu Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium u krocanů a krůt (dále jen „cíl Unie“) je:

    a)

    snížit maximální každoroční procento hejn výkrmových krůt, která zůstávají pozitivní na Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium, na nejvýše 1 % a

    b)

    snížit maximální každoroční procento hejn dospělých chovných krůt, která zůstávají pozitivní na Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium, na nejvýše 1 %.

    Pro členské státy s méně než 100 hejny dospělých chovných krůt nebo výkrmových krůt je však cílem Unie, aby každoročně zůstalo pozitivní nanejvýš jedno hejno dospělých chovných krůt nebo výkrmových krůt.

    Pokud jde o monofázickou Salmonella Typhimurium, do cíle Unie se zahrnují sérotypy s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-.

    2.   Vyšetřovací program potřebný pro ověření pokroku při dosahování cíle Unie je stanoven v příloze (dále jen „vyšetřovací program“).

    Článek 2

    Přezkum cíle Unie

    Komise přezkoumá cíl Unie s přihlédnutím k informacím shromážděným v souladu s vyšetřovacím programem a kritérii stanovenými v čl. 4 odst. 6 písm. c) nařízení (ES) č. 2160/2003.

    Článek 3

    Zrušení nařízení (ES) č. 584/2008

    Nařízení (ES) č. 584/2008 se zrušuje.

    Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

    Článek 4

    Vstup v platnost

    Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

    V Bruselu dne 12. prosince 2012.

    Za Komisi

    José Manuel BARROSO

    předseda


    (1)  Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 1.

    (2)  Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1.

    (3)  Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31.

    (4)  Úř. věst. L 162, 21.6.2008, s. 3.

    (5)  EFSA Journal 2012; 10(3):2597.

    (6)  EFSA Journal 2012; 10(4):2616.

    (7)  EFSA Journal 2010; 8(10):1826.

    (8)  Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 30.


    PŘÍLOHA

    Vyšetřovací program potřebný pro ověření, zda bylo dosaženo cíle Unie, uvedený v čl. 1 odst. 2

    1.   RÁMEC ODBĚRU VZORKŮ

    Rámec odběru vzorků zahrnuje všechna hejna výkrmových a chovných krůt v rámci národních programů pro tlumení stanovených podle článku 5 nařízení (ES) č. 2160/2003.

    2.   SLEDOVÁNÍ KRŮT

    2.1   Četnost odběru vzorků

    a)

    Provozovatelé potravinářských podniků uskuteční odběr vzorků u všech hejn výkrmových a chovných krůt takto:

    i)

    odběr vzorků u hejn výkrmových a chovných krůt se provede ve lhůtě tří týdnů před porážkou. Příslušný orgán může povolit odběr vzorků v posledních šesti týdnech před datem porážky, jsou-li krůty chovány déle než 100 dní nebo jedná-li se o ekologickou produkci krůt podle nařízení Komise (ES) č. 889/2008 (1),

    ii)

    odběr vzorků u chovných krůt se provede:

    v odchovu: u jednodenních krůt, u čtyřtýdenních krůt a dva týdny před přechodem do snáškové fáze nebo snáškové jednotky,

    v hejnech dospělých ptáků: nejméně každý třetí týden v průběhu snáškového období v hospodářství nebo v líhni,

    v hospodářství v případě hejn chovných krůt snášejících násadová vejce určená pro obchod uvnitř Unie,

    iii)

    příslušný orgán může rozhodnout o použití jedné z možností uvedených v bodě ii) druhé odrážce pro celý vyšetřovací program u všech hejn. Odběr vzorků u reprodukčních hejn snášejících násadová vejce určená pro obchod uvnitř Unie se musí provádět v daném hospodářství,

    iv)

    odchylně od bodu ii) druhé odrážky může být období provádění odběru vzorků v hospodářství na základě rozhodnutí příslušného orgánu prodlouženo na každé čtyři týdny, pokud byl cíl Unie dosažen alespoň po dva po sobě následující kalendářní roky v celém členském státě. Příslušný orgán však může rozhodnout o zachování třítýdenního intervalu nebo o navrácení se k němu v případě zjištění přítomnosti příslušných sérotypů salmonel u reprodukčního hejna v hospodářství a/nebo v jakémkoli jiném případě, který příslušný orgán považuje za odpovídající;

    b)

    Provádí-li odběr vzorků příslušný orgán, zajistí se alespoň:

    i)

    odběru vzorků z hejn chovných krůt:

    jedenkrát ročně u všech hejn o velikosti alespoň 250 dospělých chovných krůt ve stáří mezi 30 a 45 týdny a u všech hospodářství s elitním, praprarodičovským a prarodičovským plemenným materiálem krůt; příslušný úřad může rozhodnout, že se odběr vzorků může provést rovněž v líhni, a

    u všech hejn v hospodářství v případě, že byla zjištěna Salmonella Enteritidis nebo Salmonella Typhimurium ze vzorků odebraných v líhni provozovateli potravinářských podniků nebo v rámci úředních kontrol za účelem zjištění původu nákazy,

    ii)

    odběr vzorků z hejn výkrmových krůt se provede jedenkrát ročně alespoň u jednoho hejna v 10 % hospodářství s nejméně 500 výkrmovými krůtami,

    iii)

    odběr vzorků může být prováděn na základě rizik a kromě toho pokaždé, považuje-li to příslušný orgán za nutné,

    iv)

    odběr vzorků provedený příslušným orgánem může nahrazovat odběr vzorků prováděný provozovatelem potravinářského podniku podle písmene a).

    2.2   Protokol o odběru vzorků

    2.2.1   Všeobecné pokyny k odběru vzorků

    Příslušný orgán nebo provozovatel potravinářského podniku zajistí, aby odběr vzorků prováděly osoby k tomu vyškolené.

    Odběr vzorku u chovných krůt se provede v souladu s bodem 2.2 přílohy nařízení Komise (EU) č. 200/2010 (2).

    K odběru vzorků u výkrmových krůt se u každého hejna použijí nejméně dva páry stíracích tampónů. Stírací tampony jsou navlečeny na boty a vzorek se odebírá při procházení halou. Stírací tampony od jednoho hejna krůt lze zahrnout do jednoho vzorku.

    Před navlečením stíracích tamponů je třeba jejich povrch navlhčit:

    a)

    použitím maximálního regeneračního roztoku (MRR: 0,8 % chloridu sodného, 0,1 % peptonu ve sterilní deionizované vodě) nebo

    b)

    použitím sterilní vody nebo

    c)

    použitím jiného roztoku schváleného národní referenční laboratoří uvedenou v čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 2160/2003 nebo

    d)

    je vložit spolu s roztokem do sterilizačních nádob.

    Stírací tampony se navlhčují tak, že se dovnitř nalije před jejich navlečením tekutina nebo jsou protřepány v nádobě s roztokem.

    Je třeba zajistit, aby byly ve vzorku rovnoměrně zastoupeny všechny části haly. Každý pár stíracích tamponů musí pokrýt asi 50 % plochy haly.

    Po dokončení odběru vzorků musí být tampony z bot opatrně sejmuty tak, aby se neuvolnil přichycený materiál. Stírací tampony lze obrátit, aby se přichycený materiál neuvolnil. Vloží se do sáčku nebo nádoby a označí se.

    Příslušný orgán se může rozhodnout zvýšit minimální počet vzorků, aby zabezpečil jejich reprezentativní odběr na základě vyhodnocení epizootologických parametrů v jednotlivých případech, zejména co se týká podmínek biologické ochrany, rozložení nebo velikosti hejna.

    Povolí-li to příslušný orgán, může být jeden pár stíracích tamponů nahrazen vzorkem prachu o hmotnosti 100 g, který je odebrán z různých míst po celé hale z povrchů s viditelnou přítomností prachu. Alternativním řešením ke sběru prachu z několika různých povrchů v hale je použití jednoho nebo několika navlhčených textilních tamponů s celkovou plochou nejméně 900 cm2. Každý tampon musí být na obou stranách řádně obalen prachem.

    2.2.2   Zvláštní pokyny pro některé druhy hospodářství

    a)

    U hejn krůt s volným výběhem se vzorky sbírají pouze uvnitř haly.

    b)

    U hejn s méně než 100 krůtami umístěných v halách, do kterých není z důvodu malého prostoru možný přístup a nelze v nich použít stírací tampony při pochůzce, mohou být tyto tampony nahrazeny použitím stejných ručních textilních tamponů, které se používají pro odběr prachu – kdy se pomocí tamponů setřou povrchy kontaminované čerstvým trusem, nebo, pokud to není proveditelné, použitím jiných technik odběru vzorků trusu vhodných pro daný účel.

    2.2.3   Odběr vzorků příslušným orgánem

    Příslušný orgán se ujistí prostřednictvím případných dalších vyšetření a/nebo kontrolou dokumentace, že výsledky nejsou pozměněny přítomností antimikrobiálních látek nebo jiných látek bránících růstu bakterií.

    Není-li zjištěna přítomnost Salmonella Enteritidis nebo Salmonella Typhimurium, ale jsou zjištěny antimikrobiální látky nebo inhibiční účinky na růst bakterií, považuje se hejno pro účely cíle Unie uvedeného v čl. 1 odst. 2 za nakažené hejno krůt.

    2.2.4   Přeprava

    Vzorky se odešlou bez zbytečné prodlevy jako expresní zásilka poštou nebo kurýrní službou laboratořím uvedeným v článcích 11 a 12 nařízení (ES) č. 2160/2003. Během přepravy se zamezí tomu, aby byly vzorky vystaveny teplotám nad 25 °C a slunečnímu svitu.

    Pokud není možné odeslat vzorky do 24 hodin od okamžiku provedení odběru vzorku, skladují se v chladu.

    3.   LABORATORNÍ ANALÝZY

    3.1   Příprava vzorků

    V laboratoři se vzorky uloží v chladu až do jejich vyšetření, které musí být zahájeno do 48 hodin po jejich obdržení a do 96 hodin od odběru vzorků.

    Pár(y) stíracích/gázových tamponů se opatrně vybalí, aby nedošlo k uvolnění přichyceného trusu, a vloží se do 225 ml pufrované peptonové vody (PPV) předehřáté na pokojovou teplotu. Stírací/gázové tampony musí být zcela ponořeny do PPV, a proto lze v případě potřeby přidat více PPV.

    Vzorek prachu se analyzuje pokud možno zvlášť. Příslušný orgán však u hejn výkrmových krůt může rozhodnout, že může být analyzován společně s párem stíracích/gázových tamponů.

    Krouživým pohybem se dosáhne úplného nasáknutí vzorku a dále se pokračuje v kultivaci za použití metody detekce uvedené v bodě 3.2.

    Ostatní vzorky (např. od reprodukčních hejn nebo z líhní) se připraví v souladu s bodem 2.2.2 přílohy nařízení (EU) č. 200/2010.

    V případě schválení norem Evropského výboru pro normalizaci (CEN) nebo norem Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) na přípravu trusu pro zjištění salmonel se použijí uvedené normy a nahradí ustanovení o přípravě vzorků uvedená v tomto bodě.

    3.2   Metoda detekce

    Použije se metoda detekce doporučená referenční laboratoří EU pro salmonely v Bilthovenu, Nizozemsku.

    Uvedená metoda je popsána v příloze D normy EN/ISO 6579 (2002): „Průkaz bakterií rodu Salmonella v trusu zvířat a ve vzorcích ve stadiu prvovýroby“.

    Při této metodě detekce se používá polotuhé médium (modifikované polotuhé médium Rappaport-Vassiladis, MSRV) jako jediné selektivní obohacovací médium.

    3.3   Sérotypizace

    U reprodukčních hejn krůt se provede sérotypizace nejméně u jednoho izolátu z každého pozitivního vzorku, a to podle schématu Kauffmann-White-Le Minor.

    U hejn výkrmových krůt se provede sérotypizace nejméně u jednoho izolátu z každého pozitivního vzorku odebraného příslušným orgánem, a to podle schématu Kauffmann-White-Le Minor.

    Provozovatelé potravinářských podniků přinejmenším zajistí, že žádný z izolátů nenáleží do sérotypů Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium, včetně monofázických kmenů s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-.

    3.4   Alternativní metody

    Pokud jde o vzorky odebrané z podnětu provozovatele potravinářského podniku, mohou se použít metody analýzy stanovené v článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (3) namísto metod přípravy vzorků, metody detekce a sérotypizace stanovených v bodech 3.1, 3.2 a 3.3 této přílohy, jsou-li validovány v souladu s normou EN/ISO 16140.

    3.5   Uložení kmenů

    Laboratoře zajistí, aby alespoň jeden izolovaný kmen Salmonella spp. z každého hejna za každý rok mohl být odebrán příslušným orgánem a skladován pro budoucí fagotypizaci nebo stanovení citlivosti na antimikrobiální látky pomocí běžných metod pro sběr kultur tak, aby byla zajištěna integrita kmenů po dobu minimálně dvou let ode dne analýzy.

    Příslušný orgán může rozhodnout, že za účelem vyšetření pro fagotypizaci nebo stanovení citlivosti na antimikrobiální látky podle článku 2 rozhodnutí Komise 2007/407/ES (4) jsou rovněž skladovány izoláty Salmonella spp. z odběrů vzorků prováděných provozovateli potravinářských podniků.

    4.   VÝSLEDKY A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

    4.1   Výpočet výskytu pro účely ověření, zda bylo dosaženo cíle Unie

    Hejno krůt se považuje za pozitivní pro účely ověření, zda bylo dosaženo cíle Unie, jestliže v něm byla zjištěna přítomnost Salmonella Enteritidis a/nebo Salmonella Typhimurium (jiné než očkovací kmeny, avšak včetně monofázických kmenů s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-).

    Pozitivní hejna krůt se započítávají v každém kole sledování pouze jednou bez ohledu na počet odběrů vzorků a vyšetření a ohlásí se jen v roce prvního pozitivního odběru vzorků. Výskyt se vypočítá zvlášť pro hejna výkrmových krůt a hejna dospělých chovných krůt.

    4.2   Podávání zpráv

    4.2.1   Zprávy obsahují:

    a)

    celkový počet hejn výkrmových krůt a dospělých chovných krůt, která se alespoň jednou během roku podání zprávy podrobila vyšetření;

    b)

    celkový počet hejn výkrmových krůt a dospělých chovných krůt v členském státě pozitivních na jakýkoli sérotyp salmonel;

    c)

    počet hejn výkrmových krůt a dospělých chovných krůt pozitivních alespoň jednou na Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium, včetně monofázických kmenů s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-;

    d)

    počet hejn výkrmových krůt a dospělých chovných krůt pozitivních na každý sérotyp salmonel nebo na nespecifikovanou salmonelu (izoláty, které jsou netypizovatelné nebo nejsou sérotypizované).

    4.2.2   Informace uvedené v bodě 4.2.1 písm. a) až d) se poskytují zvlášť pro odběr vzorků v rámci celkových národních programů pro tlumení salmonel

    a)

    podle bodu 2.1 písm. a) pro odběr vzorků prováděný provozovateli potravinářských podniků a

    b)

    podle bodu 2.1 písm. b) pro odběr vzorků prováděný příslušnými orgány.

    4.2.3   Výsledky vyšetření se považují za příslušné informace o potravinovém řetězci stanovené v příloze II oddíle III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004  (5).

    Příslušnému orgánu by měly být z každého vyšetřeného hejna krůt k dispozici alespoň tyto informace:

    a)

    referenční údaje o hospodářství, které se v průběhu času nemění;

    b)

    referenční údaje o hejnech, které se v průběhu času nemění;

    c)

    měsíc odběru vzorků;

    d)

    počet jedinců v hejnu.

    Výsledky a jakékoli další příslušné informace se ohlašují jako součást zprávy o trendech a zdrojích podle čl. 9 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES (6).

    Provozovatel potravinářského podniku vyrozumí příslušný orgán bez prodlevy o zjištění přítomnosti Salmonella Enteritidis a Salmonella Typhimurium včetně monofázických kmenů s antigenním vzorcem 1,4,[5],12:i:-. Provozovatel potravinářského podniku udělí laboratoři provádějící analýzu pokyn, aby v tomto smyslu učinila příslušné kroky.


    (1)  Úř. věst. L 250, 18.9.2008, s. 1.

    (2)  Úř. věst. L 61, 11.3.2010, s. 1.

    (3)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

    (4)  Úř. věst. L 153, 14.6.2007, s. 26.

    (5)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

    (6)  Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31.


    Top