17.11.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 354/1

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 (nařízení o rybolovu NNN) se zavádí systém Evropské unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení o rybolovu NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, oznámení zemím určeným jako nespolupracující třetí země, vytvoření seznamu nespolupracujících zemí, vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících zemí, zveřejnění seznamu nespolupracujících zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

V souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN by Komise měla třetí země uvědomit o tom, že mohou být určeny jako nespolupracující země. Uvedené oznámení je předběžné povahy. Oznámení třetím zemím o tom, že mohou být určeny jako nespolupracující třetí země, musí vycházet z kritérií stanovených v článku 31 nařízení o rybolovu NNN. Komise by zároveň měla přijmout všechna opatření stanovená v článku 32 ohledně těchto zemí. Komise by měla uvést ve svém oznámení především hlavní skutečnosti a faktory, z nichž toto určení vychází, informovat tyto země o možnosti reagovat, předložit důkazy na vyvrácení takového určení, popřípadě akční plán zlepšování, a informovat o opatřeních přijatých k nápravě daného stavu. Komise by měla dotčeným třetím zemím poskytnout dostatečnou lhůtu na odpověď na toto oznámení a přiměřený čas k nápravě situace.

(4)

Podle článku 31 nařízení o rybolovu NNN může Evropská komise určit třetí země, které v boji proti rybolovu NNN považuje za nespolupracující země. Třetí země může být určena jako nespolupracující třetí země, pokud neplní povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu vyplývají z mezinárodního práva, a nepřijme opatření na předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(5)

Určení nespolupracujících třetích zemí bude založeno na přezkoumání všech informací podle čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN.

(6)

V souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN může Rada vypracovat seznam nespolupracujících zemí. Na tyto země se kromě jiného vztahují opatření uvedená v článku 38 nařízení o rybolovu NNN.

(7)

V souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN je třeba, aby státy vlajky třetích zemí Komisi oznámily, jak zajistily provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, které musí jejich rybářská plavidla dodržovat.

(8)

V souladu s čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN Komise administrativně spolupracuje s třetími zeměmi v oblastech, které souvisejí s prováděním tohoto nařízení.

(9)

Oznámení Belize jako státu vlajky bylo přijato Komisí v souladu s článkem 20 nařízení o rybolovu NNN ke dni 17. března 2010.

(10)

Od 8. do 12. listopadu 2010 uskutečnila Komise za podpory Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA) misi do Belize v rámci administrativní spolupráce stanovené v čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN.

(11)

Mise se snažila ověřit informace, jakým způsobem Belize zajistilo provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a opatření na zachování a řízení mořských zdrojů, které musí její rybářská plavidla dodržovat, opatření přijatých ze strany Belize pro provádění jejích závazků v boji proti rybolovu NNN a pro plnění požadavků a bodů týkajících se provádění systému osvědčení o úlovku Evropské unie.

(12)

Závěrečná zpráva o misi byla Belize zaslána dne 7. února 2011.

(13)

Vyjádření Belize k závěrečné zprávě o misi bylo přijato dne 23. února 2011.

(14)

Následná mise Komise do Belize navazující na opatření přijatá v první misi se uskutečnila od 7. do 10. června 2011.

(15)

Belize předložilo dodatečné písemné připomínky, a to 4. dubna 2011, 12. července 2011, 14. listopadu 2011 a 27. ledna 2012.

(16)

Belize je smluvní stranou Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) a Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO). Je spolupracujícím nečlenem Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC). Belize ratifikovalo Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS) a Dohodu OSN o rybích populacích (UNFSA). Přijalo Dohodu Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) k podpoře dodržování mezinárodních opatření na zachování a řízení rybolovných zdrojů rybářskými plavidly na volném moři (dohoda FAO o plnění požadavků).

(17)

Za účelem posouzení toho, jak Belize jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát a stát trhu (2) plní své mezinárodní závazky zakotvené v mezinárodních dohodách uvedených v 16. bodě odůvodnění a stanovené regionálními organizacemi pro řízení rybolovu (RFMO) uvedenými v 16. a 18. bodu odůvodnění, si Komise vyžádala a vyhodnotila veškeré údaje, které považovala pro toto hodnocení za nezbytné.

(18)

Komise použila informace odvozené z dostupných údajů zveřejněných Mezinárodní komisí na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), Komisí pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC), Komisí pro tuňáky Indického oceánu (IOTC), Meziamerickou komisí pro tropické tuňáky (IATTC), Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) a Organizací pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO), a to buď ve formě zpráv o dodržování předpisů nebo v podobě seznamů plavidel provádějících rybolov NNN, a rovněž veřejně dostupné informace uvedené ve zprávě, kterou v lednu 2011 vypracovalo ministerstvo obchodu Spojených států pro Kongres podle oddílu 403 písm. a) zákona „Magnuson-Stevens Fisheries Conservation and Management Reauthorisation Act“ (o zachování a řízení rybolovu) z roku 2006 (zpráva národního úřadu pro mořský rybolov).

(19)

Na základě čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN zkoumala Komise povinnosti Belize jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu a státu trhu. Pro účely tohoto přezkumu Komise zohlednila parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(20)

Na základě údajů získaných ze seznamů regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov Komise zjistila, že řada plavidel provádějících rybolov NNN po svém zařazení na tyto seznamy regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN plula pod vlajkou Belize (3). Jedná se o plavidla Goidau Ruey č. 1, Orca, Reymar 6, Sunny Jane, Tching Ye č. 6, Wen Teng č. 688.

(21)

V tomto ohledu se připomíná, že podle čl. 18 odst. 1 a 2 dohody UNFSA je stát vlajky odpovědný za svá plavidla provozovaná na volném moři. Skutečnost, že v seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu se vyskytují plavidla provádějící rybolov NNN, která po svém zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Belize, považuje Komise za jasnou známku toho, že Belize neplní své povinnosti podle mezinárodního práva. Vzhledem k výše uvedené řadě belizských plavidel provádějících rybolov NNN Belize účinně neplnilo své povinnosti, nedodržovalo opatření regionálních organizací pro řízení rybolovu na zachování a řízení zdrojů a nezabránilo zapojení svých plavidel do činností, které oslabují účinnost těchto opatření.

(22)

Podle čl. 19 odst. 1 a 2 dohody UNFSA musí stát vlajky zajistit, aby plavidla plující pod jeho vlajkou dodržovala pravidla pro zachování a řízení zdrojů regionálních organizací pro řízení rybolovu. Požaduje se rovněž, aby státy vlajky prováděly rychlá šetření a soudní řízení. Státy vlajky by měly rovněž zajistit odpovídající sankce, odrazovat od opakovaného porušování pravidel a připravovat pachatele o zisky vyplývající z jejich nezákonné činnosti. V tomto ohledu lze konstatovat, že výskyt řady plavidel provádějících rybolov NNN v seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, která po svém zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Belize, jasně ukazuje, že Belize neplní své povinnosti podle čl. 19 odst. 1 a 2 dohody UNFSA. Neplněním svých povinností ve vztahu k dodržování a vymáhání předpisů porušuje Belize také čl. III odst. 8 dohody FAO o plnění požadavků, kde se uvádí, že každá strana přijímá donucovací opatření vůči rybářským plavidlům oprávněným plout pod její vlajkou, která jednají v rozporu s ustanoveními dohody FAO o plnění požadavků, a porušování těchto ustanovení je podle vnitrostátních právních předpisů případně hodnoceno jako trestný čin. Sankce za tato porušení musí být dostatečně přísné, aby účinně zajistily dodržování požadavků dohody FAO o plnění požadavků a připravily pachatele o zisk pocházející z jejich nezákonné činnosti.

(23)

Skutečnost, že Belize neplní svou povinnost dodržovat a vymáhat předpisy v souladu s článkem 19 dohody UNFSA, potvrzují také informace získané v průběhu mise ve dnech 8. do 12. listopadu 2010. Mise zjistila, že příslušné belizské orgány nebyly oprávněny požadovat informace od provozovatelů, registrovaných vlastníků a skutečných majitelů rybářských plavidel plujících pod vlajkou Belize a provádět správní vyšetřování těchto subjektů. Dále vyšlo najevo, jak špatně funguje systém pověřených pozorovatelů, kteří ověřují činnost hospodářských subjektů, zejména pokud jde o vykládky mimo výlučnou ekonomickou zónu Belize (EEZ), neboť někteří pověření pozorovatelé působili zároveň jako zástupci skutečných vlastníků plavidel plujících pod vlajkou Belize. Zde je třeba poznamenat, že důležitost účinných opatření vůči skutečným vlastníkům potvrzuje příslušná dokumentace FAO a dokumentace Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která zdůrazňuje důležitost informací o skutečných vlastnících v boji proti nezákonným činnostem (4) a potřebu evidence rybářských plavidel a skutečného vlastnictví (5).

(24)

Podle článku 20 dohody UNFSA musí státy navíc spolupracovat buď přímo, nebo prostřednictvím regionálních organizací pro řízení rybolovu, aby zajistily dodržování opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a jejich vymáhání. Soubor zvláštních požadavků uvedených v tomto článku stanoví povinnost států vyšetřovat, vzájemně spolupracovat a udělovat sankce za činnosti související s rybolovem NNN. Předpokládá se rovněž, že u plavidel, u nichž bylo nahlášeno zapojení do činností oslabujících účinnost opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, mohou členské státy použít postupy regionálních organizací pro řízení rybolovu, které odradí tato plavidla až do doby, než stát vlajky podnikne příslušné kroky. K tomu je třeba uvést, že v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu se vyskytuje řada plavidel provádějících rybolov NNN, která po svém zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Belize, což dokazuje, že pokud jde o mezinárodní spolupráci při vymáhání předpisů, Belize neplní své povinnosti podle mezinárodního práva.

(25)

Také je třeba připomenout, že podle článku 118 Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS) je Belize povinno spolupracovat při zachování a řízení živých zdrojů v oblastech volného moře. V této souvislosti se jasně ukazuje, že Belize neplní své povinnosti státu vlajky, neboť řada plavidel provádějících rybolov NNN uvedených v seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu plula po svém zařazení na tyto seznamy pod vlajkou Belize a dál prováděla rybolovnou činnost. Plavidla, u nichž bylo stanoveno provádění rybolovu NNN, skutečně oslabují zachování a řízení živých zdrojů.

(26)

Nedodržování pravidel ze strany Belize, pokud jde o plavidla provádějící rybolov NNN uvedená v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN a plující po svém zařazení na tyto seznamy pod vlajkou Belize, je také porušením článku 217 úmluvy UNCLOS, který požaduje, aby státy vlajky přijaly zvláštní donucovací opatření s cílem zajistit dodržování mezinárodních předpisů, vyšetření domnělých případů jejich porušení a přijetí odpovídajících sankcí za každé porušení.

(27)

Přítomnost řady plavidel provádějících rybolov NNN v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, která i po svém zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Belize, svědčí také o neschopnosti Belize řídit se doporučeními mezinárodního akčního plánu (IPOA) FAO pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN. V bodě 34 plánu IPOA NNN se státům doporučuje zajistit, aby se plavidla oprávněná plout pod jejich vlajkou nezapojovala do rybolovu NNN, ani tento rybolov nepodporovala.

(28)

Dále je potřeba uvést, že o Belize se zmiňovala zpráva národního úřadu pro mořský rybolov. Podle této zprávy byla francouzskými orgány v oblasti účinnosti Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC) pozorována dvě plavidla plující pod vlajkou Belize. Obvinění těchto dvou plavidel z rybolovu NNN byla vyvrácena, neboť Belize poskytlo vysvětlující informace. Belize bylo nicméně určeno jako země, na kterou se soustředí zájem orgánů Spojených států (6).

(29)

Vzhledem k situaci popsané v tomto oddílu rozhodnutí a na základě všech skutečností, které Komise zjistila, a také všech prohlášení vydaných touto zemí bylo možno konstatovat na základě čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) nařízení o rybolovu NNN, že Belize neplnilo povinnosti, které pro ně jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva ohledně plavidel provádějících rybolov NNN a rybolovu NNN prováděného rybářskými plavidly plujícími pod jeho vlajkou nebo jeho státními příslušníky, a nepřijalo dostatečná opatření, aby čelilo doloženému a opakujícímu se rybolovu NNN prováděnému plavidly, která dříve plula pod její vlajkou.

(30)

Komise zkoumala, zda Belize přijalo účinná donucovací opatření ve vztahu k provozovatelům odpovědným za rybolov NNN a zda byly uplatněny dostatečně tvrdé sankce, aby pachatele připravily o zisky plynoucí rybolovu NNN.

(31)

Dostupná fakta potvrzují, že pokud jde o účinná donucovací opatření, Belize neplnilo své povinnosti podle mezinárodního práva. Zde je na místě připomenout, že řada plavidel provádějících rybolov NNN uvedených v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN plula po svém zařazení na tyto seznamy pod vlajkou Belize. Existence takových plavidel provádějících rybolov NNN poukazuje na to, že Belize není schopno plnit povinnosti týkající se jeho plavidel, která loví na volném moři, podle čl. 18 odst. 1 a 2 dohody UNFSA. Navíc je tato situace zároveň jasnou známkou toho, že Belize neplní požadavky v čl. 19 odst. 1 dohody UNFSA, který pro státy vlajky stanoví zásady pro dodržování a vymáhání pravidel. V této věci Belize neplní ani požadavky čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA, který mimo jiné stanovuje, že sankce by měly být dostatečně přísné a měly by připravit pachatele o zisk plynoucí z jejich nezákonné činnosti.

(32)

Vzhledem k uvedenému způsobu jednání Belize neprokázalo, že splňuje podmínky uvedené v čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, které stanovují, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku. Skutečnost, že řada plavidel provádějících rybolov NNN, která se nacházela v seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, i po svém zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Belize, jen potvrzuje, že Belize neuplatňuje na svých rybářských lodích svou jurisdikci v plném rozsahu.

(33)

Navíc pokud jde o účinná donucovací opatření, Belize jedná zároveň v rozporu s doporučeními uvedenými v bodě 21 mezinárodního akčního plánu pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, která státy nabádají, aby sankce pro plavidla provádějící rybolov NNN a v co největší možné míře i pro státní příslušníky spadající do jejich působnosti byly dostatečně přísné, a účinně tak předcházely, potíraly a odstranily rybolov NNN a připravily pachatele o zisky plynoucích z tohoto rybolovu.

(34)

Vzhledem k historii, povaze, okolnostem, rozsahu a závažnosti projevů zmíněného rybolovu NNN vzala Komise v úvahu opakující se nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti plavidel plujících pod belizskou vlajkou až do roku 2012.

(35)

S ohledem na stávající kapacitu belizských orgánů je třeba připomenout, že podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (7) je Belize považováno za zemi na vysokém stupni lidského rozvoje (93. místo ze 187 zemí). To potvrzuje také příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterou se zavádí finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (8), kde je Belize uvedeno v kategorii zemí s nižším středním příjmem. S ohledem na její postavení se nepovažuje za nutné analyzovat stávající možnosti příslušných belizských orgánů. Je tomu tak proto, že stupeň rozvoje Belize, jak je vidět v tomto odůvodnění, nelze považovat za faktor, který by oslaboval schopnost příslušných orgánů spolupracovat s dalšími zeměmi a provádět donucovací kroky.

(36)

Bez ohledu na analýzu podle 35. bodu odůvodnění je také třeba uvést, že na základě informací získaných během mise v listopadu 2010 se nelze domnívat, že belizským orgánům chybějí finanční zdroje, chybí jim spíše právní a správní prostředí a pravomoci pro výkon povinností.

(37)

Vzhledem k situaci popsané v tomto oddílu rozhodnutí a na základě všech faktů shromážděných Komisí a také všech prohlášení vydaných touto zemí bylo možno prokázat v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 5 písm. b), c) a d) nařízení o rybolovu NNN, že Belize neplnilo své povinnosti, které pro ně jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva v oblasti spolupráce a vymáhání předpisů.

(38)

Belize ratifikovalo Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) a dohodu UNFSA. Přijalo dohodu FAO o plnění požadavků. Belize je také smluvní stranou IATTC, ICCAT, IOTC a SPRFMO. Je spolupracujícím nečlenem Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC). Až do konce roku 2011 bylo Belize také spolupracujícím nečlenem Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC). Status Belize jako spolupracujícího nečlena však nebyl pro rok 2012 touto komisí obnoven.

(39)

Komise provedla analýzu veškerých informací, které považovala za závažné s ohledem na status Belize jako smluvního člena IOTC a ICCAT a jako spolupracujícího nečlena WCPFC. Vzhledem k tomu, že Belize bylo spolupracujícím nečlenem NEAFC až do konce roku 2011, zabývala se Komise také údaji, které považovala za důležité ve vztahu k dané regionální organizaci pro řízení rybolovu.

(40)

Komise vyhodnotila také všechny údaje, které považovala za důležité z hlediska souhlasu Belize s uplatňováním opatření na zachování a řízení zdrojů přijatých IOTC, ICCAT, WCPFC a NEAFC.

(41)

Je třeba připomenout, že ICCAT zaslala Belize dopis, v němž vyjadřuje vážné znepokojení týkající se nedostatků v podávání zpráv v roce 2010 (9). V tomto dopise bylo Belize dokonce určeno jako stát, který neplní účinně a v plném rozsahu svou povinnost předávat statistické údaje pro vytvoření programu obnovy severoatlantského tuňáka křídlatého, jak uvádí doporučení ICCAT 05-09. Ve stejném dopise ICCAT zdůraznila, že Belize neposkytlo všechny potřebné údaje a zprávy, jako např. úkol II (velikost vzorku), a že tabulky shrnující plnění požadavků předložilo po stanovené lhůtě.

(42)

Ve svém dalším dopise zaslaném v roce 2011 (10) ICCAT uvedla, že Belize opět plně a účinně neplnilo své povinnosti předávat statistické údaje (doporučení ICCAT 05-09). Navíc Belize ve stanovené lhůtě neposkytlo všechny potřebné údaje a zprávy, jako je úkol I týkající se tuňáka velkookého (statistické údaje o loďstvu), zpráva o vnitřních opatřeních pro plavidla o délce větší než 20 m a seznam plavidel.

(43)

V dopise zaslaném v roce 2012 (11) ICCAT uvedla, že Belize v plném rozsahu a účinně neplnilo povinnosti podle doporučení 09-05. Kromě toho bylo zjištěno, že Belize překročilo svou kvótu pro lov severoatlantského tuňáka křídlatého. Belize bylo vyzváno, aby předložilo plán řízení odlovu severoatlantského tuňáka křídlatého, včetně harmonogramu splátek za překročené množství.

(44)

Komise také vyhodnotila informace ICCAT o tom, jak Belize dodržovalo pravidla ICCAT a podávalo zprávy. Komise k tomu použila souhrnné tabulky ICCAT o plnění požadavků za rok 2010 (12) a souhrnné tabulky ICCAT o plnění požadavků za rok 2011 (13).

(45)

Podle dostupných informací nepředložilo Belize ICCAT v roce 2010 především zprávu o vnitřních opatřeních pro plavidla s délkou přesahující 20 m, která se týkají zachování a řízení zdrojů. Kromě toho byly v roce 2010 údaje v souvislosti s úkolem „BET Task I“ (statistické údaje týkající se loďstva) předány až po stanoveném termínu. Vnitřní opatření a seznam plavidel byly rovněž předány se zpožděním.

(46)

Navíc při misi v Belize v listopadu 2010 vyšla najevo řada dalších skutečností. Pokud jde o provozní schopnosti systému sledování plavidel (VMS), ukázalo se, že v konkrétních případech se vyskytly problémy s chybějícím nebo přerušeným signálem ze systému sledování plavidel během rybolovu. Systém pro sledování plavidel se používal relativně pasivním způsobem a nebyl náležitě využit pro kontrolu souladu rybolovných činností s rozsahem povolení k rybolovu. Pokud jde o systém pověřených pozorovatelů prověřujících činnost hospodářských subjektů, zejména vykládky mimo výlučnou ekonomickou zónu Belize, pozorovatelé působili zároveň jako zástupci skutečných vlastníků plavidel plujících pod vlajkou Belize.

(47)

Informace získané z WCPFC (14) ukazují, že Belize bylo vyzváno, aby poskytlo dodatečné chybějící informace, a to veškeré dostupné provozní údaje (z lodních deníků) za období let 2009–2011 a také počet, typy a názvy rybářských plavidel, která by působila v oblasti úmluvy WCPFC, pokud by byl obnoven status Belize jako spolupracujícího nečlena (15).

(48)

Návrh zprávy WCPFC o systému sledování dodržování opatření pro rok 2010 (16) ukazuje, že Belize neposkytlo o systému sledování plavidel úplné údaje. Bylo zapotřebí dalších údajů, aby bylo možno vybavit plavidla automatickými komunikátory pro určení polohy (ALC) na volném moři, jak stanovují pravidla WCPFC, a zajistit soulad s požadavky na systém sledování plavidel stanovené WCPFC. Rovněž bylo zapotřebí dodat další údaje týkající se dodržování opatření na zachování a řízení zdrojů a zařízení ALC uváděného ve WCPFC (nařízení 2007-2).

(49)

WCPFC také požadovala od Belize dodatečné informace o řadě jiných věcí. Další údaje byly požadovány ohledně stávající intenzity rybolovu prováděného plavidly, která loví severotichomořského tuňáka křídlatého (nařízení WCPFC 2005-3 o lovu severotichomořského tuňáka křídlatého), a také další údaje o počtu plavidel, která v letech 2000–2004 lovila marlína pruhovaného (nařízení WCPFC 2006-4 o lovu marlína pruhovaného v jihozápadním Tichém oceánu). Další upřesnění bylo požadováno ohledně přesunu rybolovu do oblastí severně od 20o j. š. (nařízení WCPFC 2009-3 o lovu jihotichomořského mečouna). Další doplňující údaje byly požadovány o provádění nařízení týkajícího se 5 % poměru hmotnosti ploutví k celkové hmotnosti úlovku (nařízení WCPFC 2009-4 o žralocích). Pokud jde o zprávy o úlovku a intenzitě rybolovu, další dodatečné údaje byly požadovány ohledně podávání zpráv o počtu plavidel ve srovnání s ročním limitem (nařízení WCPFC 2005-02 o lovu jihotichomořského tuňáka křídlatého). Belize bylo určeno jako stát, který neplní povinnost podávat každých 6 měsíců zprávu o úlovcích severotichomořského tuňáka křídlatého v případě drobného pobřežního rybolovu (nařízení WCPFC 2005-03 o lovu severotichomořského tuňáka křídlatého). Byly požadovány další informace, pokud jde o každoroční zprávu o všech úlovcích tuňáka křídlatého severně od rovníku a veškeré intenzitě rybolovu zaměřeného na tuňáka křídlatého severně od rovníku podle typu lovného zařízení (nařízení WCPFC 2005-03 o lovu severotichomořského tuňáka křídlatého). Pokud jde o prostorové a časové hájení a omezení vztahující se na lovná zařízení, byly od Belize požadovány další informace o sledování v souvislosti se zmírňujícími opatřeními (nařízení WCPFC 2007-04 o zmírnění dopadů na mořské ptáky). V neposlední řadě, pokud jde o unášené tenatové sítě, byly po Belize požadovány další informace týkající se zákazu používání velkých unášených tenatových sítí na volném moři v oblasti úmluvy (nařízení WCPFC 2008-04).

(50)

Na základě informací ze zprávy Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) pro rok 2010 o plnění požadavků (17) bylo Belize určeno jako stát, který nedodržuje pravidla, protože se nezúčastnilo schůzky vědeckého výboru a nepředložilo svou národní zprávu pro 13. zasedání vědeckého výboru.

(51)

Kromě toho v roce 2010 Belize nesplnilo nebo jen částečně splnilo několik usnesení přijatých IOTC. Zejména pokud jde o usnesení 09/02 a dřívější usnesení o omezení rybolovné kapacity, osm plavidel nahlášených v roce 2006 jako plavidla lovící tropického tuňáka, bylo v roce 2007 hlášeno také jako plavidla lovící tuňáka křídlatého a mečouna (což znamená pouze částečné splnění). To mělo za následek dvojí započítávání. Pokud jde o usnesení 07/02 o evidenci plavidel IOTC oprávněných lovit v oblasti IOTC, některé údaje, které Belize předložilo, neodpovídaly normě IOTC (částečné splnění). Pokud jde o usnesení 09/03 o vytvoření seznamu plavidel, o nichž se předpokládá, že provádějí rybolov NNN v oblasti IOTC, Belize neposkytlo své stanovisko k žádosti IOTC, aby zrušilo registraci dvou plavidel uvedených v seznamu IOTC pro rok 2010 s plavidly provádějícími rybolov NNN (částečné splnění). Pokud jde o usnesení 08/02 o regionálním programu pozorovatelů zaměřeném na sledování plavidel provádějících překládku na moři, Belize uskutečnilo v rámci regionálního programu pozorovatelů dvě překládky v roce 2010, ale tyto překládky na moři byly částečně v souladu s regionálním programem pozorovatelů IOTC pro sledování překládek na moři. Pokud jde o usnesení 01/02 a 05/07 týkající se norem pro řízení a kontroly rybářských plavidel, Belize neposkytlo žádné údaje o míře provádění v roce 2009. Pokud jde o usnesení 10/02 a také usnesení 05/05, 09/06 a 10/06 o povinných statistických údajích, Belize poskytlo pouze částečné údaje o vedlejších úlovcích žraloků (částečné splnění) a nepředložilo údaje o velikosti a četnosti, o vedlejších úlovcích mořských želv a vedlejších úlovcích mořských ptáků (nesplnění). Pokud jde o usnesení 01/06 a 03/03 o programu statistické dokumentace pro tuňáka velkookého IOTC, Belize neoznámilo IOTC svoje zhodnocení údajů o vývozu ve srovnání s údaji o dovozu (částečné splnění).

(52)

Mimoto podle zprávy IOTC pro rok 2011 týkající se plnění požadavků (18) Belize v roce 2011 dosud nesplnilo nebo jen částečně splnilo některá usnesení přijatá IOTC. Zejména pokud jde o usnesení IOTC 07/02 o seznamu oprávněných plavidel o celkové délce 24 m nebo více, chyběly některé povinné údaje a nebyly poskytnuty žádné informace o provozu přístavů (částečné splnění). Pokud jde o usnesení IOTC 06/03 o přijetí systému sledování plavidel u všech plavidel o celkové délce větší než 15 metrů, nebyly předány žádné informace o technických závadách (částečné splnění). Pokud jde o povinné statistické údaje a usnesení IOTC 10/02, údaje o úlovku a intenzitě rybolovu neodpovídaly normě IOTC. Byly poskytnuty údaje o činnosti jednotlivých plavidel, nikoli souhrnné údaje (částečné splnění). Normě IOTC neodpovídaly ani údaje o četnosti a velikosti. Opět byly poskytnuty údaje týkající se činnosti jednotlivých plavidel, nikoli souhrnné údaje (částečné splnění). Pokud jde o provádění zmírňujících opatření a vedlejší úlovky druhů mimo oblast IOTC, Belize naplnilo usnesení IOTC 05/05 o předkládání údajů týkajících se žraloků pouze částečně. Pokud jde o pozorovatele, usnesení IOTC 11/04 o regionálním programu pozorovatelů a povinném pozorování 5 % rybolovných činností na moři u plavidel o délce větší než 24 m, Belize v minulosti informovalo o tom, že má pozorovatele, kteří mají být nasazeni na jeho plavidlech. Podle aktuálního plánu však má být program spuštěn až v roce 2013. Belize tedy neplní požadavky IOTC. Navíc pokud jde o pozorovatele, Belize nenaplňuje usnesení IOTC 11/04 týkající se povinnosti pozorovatelů podávat zprávy. Pokud jde o program statistické dokumentace, Belize nenaplňuje usnesení IOTC 01/06, neboť nebyly poskytnuty žádné informace o výroční zprávě.

(53)

Pokud jde o Komisi pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC), Belize bylo spolupracujícím nečlenem NEAFC až do konce roku 2011. Vzhledem k nedodržování pravidel NEAFC však nebyl tento status spolupracujícího nečlena pro rok 2012 komisí obnoven. Plněna nebyla zejména povinnost podávat zprávy. Kromě toho se vyskytly problémy s plněním požadavků systému sledování plavidel (VMS). Pozorovány byly také problémy se systémem kontrol. Inspektorům EU nebyly poskytnuty potřebné informace, včetně údajů o VMS a zpráv o překládkách. To se negativně odrazilo na režimu kontrol v oblasti upravené úmluvou NEAFC. Vzhledem ke zjištěným problémům byla žádost Belize o obnovení statusu zamítnuta hlasováním, které proběhlo na 30. výročním zasedání této komise (19).

(54)

Neposkytování údajů uvedených v 41. až 45. bodu odůvodnění Mezinárodní komisi na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) ze strany Belize naznačuje, že Belize jako stát vlajky neplní své povinnosti dle úmluvy UNCLOS a dohody UNFSA.

(55)

Nedostatky odhalené Komisí během mise v listopadu 2010 a uvedené v 46. bodě odůvodnění jsou dalším důkazem toho, že Belize jako stát vlajky neplní své povinnosti dle dohody UNFSA.

(56)

Neposkytování aktuálních informací o opatřeních na zachování a řízení zdrojů, statistických údajů, seznamů plavidel a tabulek shrnujících plnění požadavků značně oslabuje schopnost Belize plnit své závazky podle článků 117 a 118 úmluvy UNCLOS, které stanoví povinnosti států přijímat opatření týkající se jejich státních příslušníků na zachování živých zdrojů na volném moři a spolupracovat na opatřeních na zachování a řízení živých zdrojů v oblastech volného moře.

(57)

Fakta uvedená v oddílu 3.3 rozhodnutí ukazují, že Belize jedná v rozporu s požadavky čl. 18 odst. 3 dohody UNFSA.

(58)

Vzhledem k tomu, že Belize nepředložilo Mezinárodní komisi na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) údaje o překládkách, porušuje tímto čl. 18 odst. 3 písm. a) dohody UNFSA, který požaduje, aby státy, jejichž plavidla loví na volném moři, přijaly kontrolní opatření, a zajistily tak dodržování pravidel regionálních organizací pro řízení rybolovu.

(59)

Belize neplní požadavky obsažené v čl. 18 odst. 3 písm. e) dohody UNFSA týkající se evidence a včasného podávání zpráv, neboť nepředložilo Mezinárodní komisi na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) informace o výročních zprávách, úkol I (charakteristiky loďstva), úkol II (údaje o velikosti vzorků), zprávy o vnitřních opatřeních pro plavidla o délce více než 20 m, tabulky shrnující plnění požadavků a seznamy plavidel.

(60)

Belize neplní podmínky stanovené v čl. 18 odst. 3 písm. g) dohody UNFSA s ohledem na informace, které shromáždila Komise během své mise v listopadu 2010 a které se týkají schopnosti belizských úřadů sledovat, kontrolovat a dohlížet na plavidla.

(61)

Kromě toho, jak je uvedeno v 47. až 52. bodu odůvodnění, naznačují údaje poskytnuté Komisí pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC) a Komisí pro tuňáky Indického oceánu (IOTC), že pokud jde o opatření na zachování a řízení zdrojů, Belize neplní svoje povinnosti podle článku 117 úmluvy UNCLOS a článku 18 dohody UNFSA.

(62)

Navíc Belize nedodržuje čl. 18 odst. 3 písm. f) dohody UNFSA vzhledem k nedostatkům, které zjistila Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) a které vedly k odmítnutí udělit Belize pro rok 2012 status spolupracujícího nečlena, jedná se především o nepodávání zpráv Komisi pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) a také o nedostatky zjištěné v programu pozorovatelů, včetně údajů o systému sledování plavidel a překládky na moři.

(63)

Během mise v listopadu 2010 bylo dále zjištěno, že odpovědnost za registraci plavidel ponechává Belize na mezinárodním rejstříku obchodního loďstva, což nezajišťuje přímou vazbu mezi plavidly plujícími pod vlajkou Belize a touto zemí. Nedostatečná vazba mezi tímto státem a plavidly registrovanými v jeho rejstříku je v rozporu s podmínkami stanovenými pro státní příslušnost lodí v článku 91 úmluvy UNCLOS. Tento závěr dále potvrzuje Mezinárodní federace pracovníků v dopravě (ITF), která považuje Belize za tzv. výhodnou vlajku (20).

(64)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddílu rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a také všech prohlášení vydaných touto zemí, lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN konstatovat, že Belize nesplnilo své povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření na zachování a řízení zdrojů.

(65)

Je třeba připomenout, že podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (21) je Belize považováno za zemi na vysokém stupni lidského rozvoje (93. místo ze 187 zemí). Rovněž třeba připomenout, že podle nařízení (ES) č. 1905/2006 je Belize uvedeno v kategorii zemí s nižším středním příjmem.

(66)

S přihlédnutím k tomuto zařazení nelze Belize považovat za zemi se zvláštními omezeními přímo odvozenými z úrovně jejího rozvoje. Nebyla zjištěna žádná fakta naznačující, že neplnění povinností vyplývajících pro Belize z mezinárodního práva je důsledkem nedostatečného rozvoje. Stejně tak neexistuje žádný konkrétní důkaz o tom, že nedostatky zjištěné v souvislosti se sledováním a kontrolou rybolovných činností a dohledem nad nimi souvisejí s nedostatečnými kapacitami a infrastrukturou.

(67)

Vzhledem k situaci popsané v tomto oddílu rozhodnutí a na základě všech skutečností, které Komise zjistila, a také všech prohlášení vydaných touto zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že úroveň rozvoje této země nemá negativní vliv na vývojový status a celkový výkon Belize.

(68)

Ve dnech 18. až 20. října 2011 uskutečnila Komise misi do Kambodžského království (Kambodže) v souvislosti se správní spoluprací stanovenou čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN.

(69)

Mise se snažila ověřit informace, jakým způsobem Kambodža zajistila provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, které musí její rybářská plavidla dodržovat, a také opatření, která přijala k plnění svých povinností v boji proti rybolovu NNN.

(70)

Kambodža souhlasila, že zašle Komisi akční plán k projednávaným otázkám, spolu s úplným seznamem rybářských plavidel, včetně chladírenských lodí a nákladních rybářských plavidel. Po své misi neobdržela Komise od Kambodže žádnou odpověď ani žádný návazný dopis.

(71)

Kambodža nepodepsala ani neratifikovala žádné mezinárodní dohody, jimiž se řídí rybolov, mimo jiné Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS), Dohodu OSN o rybích populacích (UNFSA), dohodu FAO o plnění požadavků, ale v roce 1958 ratifikovala Ženevskou úmluvu o volném moři (22), přistoupila k Úmluvě o pobřežních vodách a pásmu přilehlém z roku 1958 (23) a přijala regionální akční plán (RPOA) na podporu odpovědné rybolovné činnosti včetně boje proti rybolovu NNN v Asijsko-pacifické rybářské komisi (APFIC RPOA) (24), a rovněž regionální pokyny pro odpovědné rybolovné činnosti v jihovýchodním Atlantiku (RGRFO-SEA) (25) vydané Centrem pro rozvoj rybolovu v jihovýchodním Atlantiku (SEAFDEC) (26). APFIC, jejímž je Kambodža členem, je poradním orgánem, který usiluje o lepší porozumění, informovanost a spolupráci v otázkách rybolovu v asijsko-tichomořské oblasti. SEAFDEC, jehož je Kambodža členem, je poradním orgánem podporující udržitelný rozvoj rybolovu.

(72)

K tomu, aby posoudila, zda Kambodža jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát a stát trhu dodržuje své mezinárodní závazky, považovala Komise za vhodné použít jako hlavní a základní mezinárodní právní dokument Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS), konkrétně články 91, 94, 117 a 118, uvádějící povinnosti států stanovené příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, společně s rámcem stanoveným Asijsko-pacifickou rybářskou komisí (APFIC) a Centrem pro rozvoj rybolovu v jihovýchodním Atlantiku (SEAFDEC) uvedených v 71. bodě odůvodnění. Ustanovení úmluvy UNCLOS týkající se plavby na volném moři (články 86 až 115 této Úmluvy) byla uznána jako mezinárodní zvykové právo. Tato ustanovení kodifikují již existující pravidla mezinárodního zvykového práva a přejímají téměř doslovně znění Úmluvy o volném moři a Úmluvy o pobřežních vodách a pásmu přilehlém, které Kambodža v uvedeném pořadí ratifikovala a k nimž přistoupila. Z tohoto důvodu není podstatné, zda Kambodža skutečně ratifikovala Úmluvu OSN o mořském právu. Komise si vyžádala a vyhodnotila veškeré informace, které považovala pro tento účel za potřebné.

(73)

Komise použila informace získané z dostupných údajů zveřejněných regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, zejména Mezinárodní komisí na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), Komisí pro ochranu živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR), Komisí pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC), Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC), Organizací pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) a Organizací pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO), a to ve formě zpráv o plnění požadavků nebo formou seznamů s plavidly provádějícími rybolov NNN, a rovněž veřejně dostupné informace získané ze zprávy národního úřadu pro mořský rybolov.

(74)

Podle čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise přezkoumala povinnosti Kambodže jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu a státu trhu. Pro tento účel Komise vzala v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(75)

Na základě informací získaných ze seznamů s plavidly provádějícími rybolov NNN přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu zjistila Komise několik případů výskytu činností NNN prováděných plavidly plujícími pod kambodžskou vlajkou (27) nebo plavidly s kambodžským povolením k rybolovu. Rybářská loď Draco-1 (v současnosti jménem Xiong Nu Baru 33) plující pod vlajkou Kambodže byla v lednu 2010 (28) a v dubnu 2010 (29) pozorována, jak nezákonně loví v oblasti úmluvy CCAMLR. Navíc rybářská loď Trosky (nyní pod jménem Yangzi Hua 44) plující pod vlajkou Kambodže byla spatřena při nezákonném rybolovu v oblasti úmluvy CCAMLR v dubnu 2010 (30).

(76)

Kromě toho v rámci úsilí vynakládaného v souvislosti s domnělými nezákonnými, nehlášenými a neregulovanými rybolovnými činnostmi shromáždila Komise na základě osvědčení Unie o úlovku věcné důkazy o opakovaném porušování opatření ICCAT na zachování a řízení zdrojů konkrétním kambodžským plavidlem a tyto důkazy vedly nakonec k označení těchto činností jako rybolovu NNN. Tato porušení se týkala kambodžského nákladního plavidla, které lovilo ryby na moři pomocí košelkových nevodů. V souladu s doporučením ICCAT 06-11 nejsou košelkové nevody pro lov tuňákovitých ryb v oblasti úmluvy ICCAT povoleny. Navíc kambodžská nákladní loď nebyla zapsána v rejstříku ICCAT pro nákladní plavidla s oprávněním působit v oblasti úmluvy ICCAT, jak je stanoveno v oddílu 3 doporučení ICCAT 06-11.

(77)

V této souvislosti je třeba připomenout, že podle čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS přejímá stát vlajky pod svou jurisdikci v rámci svého vnitrostátního práva každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku. Tato základní zásada je posílena v bodě 7.1 regionálního akčního plánu Asijsko-pacifické rybářské komise a v bodě 8.2.2 RGRFO-SEA. Komise má za to, že plavidla provádějící rybolov NNN uvedená v seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a po svém zařazení na tyto seznamy plující pod vlajkou Kambodže, stejně jako pozorování plavidel, která jsou členem regionálních organizací pro řízení rybolovu, při provádění rybolovu NNN jsou jasnou známkou toho, že Kambodža nedostála svým povinnostem státu vlajky podle mezinárodního práva. Vzhledem k tomu, že řada plavidel Kambodže provádí rybolov NNN, Kambodža zcela jistě neplnila své povinnosti účinně, nedodržovala opatření na zachování a řízení zdrojů stanovená regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a nezajistila, aby se její plavidla nezapojovala do žádné činnosti, která oslabuje účinnost těchto opatření.

(78)

Je třeba upozornit, že stát vlajky má povinnost přijmout pro své státní příslušníky taková opatření, nebo spolupracovat s jinými státy na jejich přijetí, která jsou potřebná pro zachování živých zdrojů na volném moři. Tuto základní zásadu posilují body 3.1 a 4.1 regionálního akčního plánu Asijsko-pacifické rybářské komise a bod 8.1.4 RGRFO-SEA. V souladu s článkem 94 úmluvy UNCLOS a ve spojení s bodem 7.1 regionálního akčního plánu Asijsko-pacifické rybářské komise a s bodem 8.2.7 RGRFO-SEA je zapotřebí, aby stát vlajky zajistil u plavidel plujících pod jeho vlajkou dodržování pravidel regionálních organizací pro řízení rybolovu pro zachování a řízení zdrojů.

(79)

Existence plavidel provádějících rybolov NNN, která byla zařazena na seznamy regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN a která po svém zařazení na tyto seznamy plula pod kambodžskou vlajkou, jsou také ukázkou toho, že Kambodža se neřídí doporučeními plánu IPOA NNN. Bod 34 uvedeného mezinárodního akčního plánu doporučuje státům zajistit, aby rybářská plavidla oprávněná plout pod jejich vlajkou neprováděla ani nepodporovala rybolov NNN. Tato zásada je obsažena také v bodě 7.1 regionálního akčního plánu Asijsko-pacifické rybářské komise.

(80)

Kromě toho je na místě poznamenat, že o Kambodži se zmiňuje zpráva národního úřadu pro mořský rybolov. Podle této zprávy některá plavidla plující pod kambodžskou vlajkou prováděla rybolovné činnosti, které porušovaly opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá Komisí na ochranu živých atlantických mořských zdrojů (31). Zpráva národního úřadu pro mořský rybolov neuvádí Kambodžu jako zemi, jejíž plavidla provádějí rybolov NNN, neboť byly učiněny některé kroky (vyškrtnutí z rejstříku) ve snaze řešit rybolovnou činnost NNN těchto plavidel plujících pod kambodžskou vlajkou. Nicméně zpráva národního úřadu pro mořský rybolov vyjadřuje znepokojení nad tím, že se rybolov NNN řeší zrušením registrace místo uplatnění jiné sankce, a proto byla Kambodža označena jako země, na kterou se soustředí zájem orgánů Spojených států.

(81)

Vzhledem k situaci popsané v tomto oddílu rozhodnutí a na základě všech faktů shromážděných Komisí, stejně jako všech prohlášení vydaných touto zemí lze konstatovat, že podle čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) nařízení o rybolovu NNN Kambodža neplnila své povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva, pokud jde o plavidla provádějící rybolov NNN a o rybolov NNN prováděný nebo podporovaný plavidly plujícími pod její vlajkou nebo jejími státními příslušníky, a nepřijala dostatečná opatření, jak čelit doloženému a opakujícímu se rybolovu NNN prováděnému plavidly plujícími pod její vlajkou.

(82)

Komise vyhodnotila, zda Kambodža přijala účinná donucovací opatření ve vztahu k provozovatelům odpovědným za rybolov NNN a zda byly uplatněny dostatečně přísné sankce, které by pachatele připravily o zisky plynoucí z rybolovu NNN.

(83)

Dostupná fakta potvrzují, že Kambodža nesplnila své závazky podle mezinárodního práva, co se týče účinných donucovacích opatření. Zde je na místě připomenout, že seznamy s plavidly provádějícími rybolov NNN přijaté regionálními organizacemi pro řízení rybolovu zahrnují řadu těchto plavidel, která po svém zařazení na tyto seznamy nebo v době zápisu plula pod vlajkou Kambodže. Existence těchto plavidel provádějících rybolov NNN jasně ukazuje, že Kambodža neplní své povinnosti vůči svým plavidlům lovícím na volném moři podle článku 94 Úmluvy OSN o mořském rybolovu, ve spojení s bodem 7.1 regionálního akčního plánu Asijsko-pacifické rybářské komise a bodem 8.2.7 RGRFO-SEA.

(84)

Navíc pokud jde o dodržování a vymáhání předpisů, mise uvedená v 68. bodě odůvodnění odhalila, že Kambodža nemá pro řešení rybolovných činností NNN žádné zvláštní právní předpisy. Jediným přijatým opatřením je zrušení registrace rybářských plavidel. Po tomto kroku nicméně nenásleduje žádné vyšetřování nedovolených rybolovných činností prováděných plavidly či uložení sankcí za zjištěné porušení předpisů. Zrušení registrace rybářského plavidla určitě není zárukou, že ti, kdo se dopustí porušení předpisů, jsou za to vystaveni sankcím a zbaveni výnosů ze své činnosti. To nabývá na důležitosti v případě Kambodže, která, jak je uvedeno v 96. bodě odůvodnění, ponechává odpovědnost za registraci plavidel na Mezinárodním rejstříku lodí se sídlem mimo Kambodžu, což nezajišťuje přímou vazbu mezi plavidly plujícími pod vlajkou Kambodže a touto zemí. Jednoduché administrativní rozhodnutí o vyjmutí rybářského plavidla z rejstříku bez možnosti uložení jiné sankce je krokem, který nemá odrazující účinky. Takový postup také neumožňuje kontrolu rybářských plavidel státem vlajky, jak požaduje článek 94 úmluvy UNCLOS. Kromě toho pokud jde o dodržování a vymáhání předpisů, Kambodža jedná v rozporu s bodem 18 plánu IPOA NNN, který stanoví, že s ohledem na ustanovení úmluvy UNCLOS by měl každý stát přijmout taková opatření, nebo ve spolupráci zajistit, aby státní příslušníci podléhající dané jurisdikci nepodporovali ani neprováděli rybolov NNN. Kambodža v tomto směru rovněž nepostupuje ve shodě s doporučeními bodu 21 plánu IPOA NNN, který státy nabádá, aby za provádění rybolovu NNN prosadily pro plavidla a v co největší míře pro státní příslušníky spadající do jejich působnosti dostatečně přísné sankce, které by účinně předcházely, potíraly a odstranily rybolov NNN a připravovaly pachatele o zisky plynoucí z jejich nedovolené činnosti. Tato zásada je znovu zdůrazněna v bodě 8.2.7 RGRFO-SEA.

(85)

S ohledem na historii, povahu, okolnosti, rozsah a závažnost projevů posuzovaného rybolovu NNN vzala Komise v úvahu opakující se rybolovné činnosti NNN prováděných plavidly plujícími pod kambodžskou vlajkou do roku 2012.

(86)

Pokud jde o současnou kapacitu kambodžských orgánů, je třeba uvést, že podle indexu lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (32) je Kambodža považována za zemi na středním stupni lidského rozvoje (139. místo ze 187 zemí). Na druhou stranu je Kambodža uvedena v příloze II nařízení (ES) č. 1905/2006 ve skupině nejméně rozvinutých zemí. V tomto směru mohou být omezení finanční a administrativní kapacity příslušných orgánů považována za jeden z faktorů, který omezuje schopnost Kambodže plnit svou povinnost spolupracovat a vymáhat předpisy. Je však třeba upozornit, že nedostatky ve spolupráci a při vymáhání předpisů souvisejí spíše s chybějícím vhodným právním rámcem umožňujícím přijetí vhodných následných opatření než se stávající kapacitou příslušných orgánů.

(87)

Vzhledem k situaci popsané v tomto oddílu rozhodnutí a na základě všech faktů shromážděných Komisí a také všech prohlášení vydaných touto zemí bylo možno prokázat v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 5 písm. b), c) a d) nařízení o rybolovu NNN, že Kambodža neplnila své povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva, co se týče spolupráce a vymáhání předpisů.

(88)

Kambodža nepodepsala ani neratifikovala žádnou z mezinárodních dohod výslovně upravujících rybolov. Kambodža ratifikovala Ženevskou úmluvu o volném moři z roku 1958 a přistoupila k Úmluvě o pobřežních vodách a pásmu přilehlém. Kambodža je členem dvou poradních orgánů, a to Centra pro rozvoj rybolovu v jihovýchodní Asii (SEAFDEC), od něhož přijala regionální pokyny pro odpovědné rybolovné činnosti v jihovýchodním Atlantik (RGRFO-SEA), a Asijsko-pacifické rybářské komise, od které přijala její regionální akční plán (APFIC RPOA).

(89)

Z mise v Kambodži, kterou Komise uskutečnila, nevyplývá, že Kambodža podnikla nějaké kroky k provádění plánu APFIC RPOA nebo doporučení RGRFO-SEA.

(90)

Z dostupných údajů zveřejněných regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, zejména údajů Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a Komise pro ochranu živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR), vyhodnotila Komise informace, které považovala za důležité.

(91)

Je třeba připomenout, že dopisy, které ICCAT Kambodži zasílala a které se týkají jejího určení jako nespolupracující země, se v minulosti mnohokrát opakovaly. První takový dopis obdržela Kambodža v roce 2006. Poslední dopis, který ICCAT Kambodži zaslala, je z roku 2011 (33). Tento dopis opět vyjadřuje obavy z možných nezákonných, nehlášených a neregulovaných činností prováděných rybářskými plavidly plujícími pod kambodžskou vlajkou. Na další žádost o informace, kterou obsahovaly dopisy ICCAT o určení jako nespolupracující země ze dne 16. prosince 2009, 4. října 2010 a 18. ledna 2011, Kambodža neodpověděla. Vzhledem k tomu, že Kambodža nijak nereagovala a neposkytla požadované dodatečné informace, ICCAT rozhodla, že určení jako nespolupracující země Kambodži v roce 2012 ponechá. ICCAT zároveň vyjádřila vážné obavy z možných překládek pomocí kambodžských košelkových nevodů v Guinejském zálivu.

(92)

Na svém výročním zasedání v roce 2012 požádala komise ICCAT Kambodžu o podrobnější informace o údajných překládkách v Guinejském zálivu, o případných reakcích Kambodže, o opatřeních Kambodže pro sledování, kontrolu a dohled a postupech a pravidlech Kambodže pro registraci lodí s úmyslem přezkoumat situaci v Kambodži.

(93)

Skutečnost, že Kambodža neposkytla komisi ICCAT informace uvedené v 91. a 92. bodu odůvodnění, je ukázkou toho, že Kambodža neplní žádné z povinností státu vlajky stanovených úmluvou UNCLOS, které se týkají opatření na zachování a řízení mořských zdrojů. Její počínání je zároveň v rozporu s doporučeními regionálního akčního plánu APFIC RPOA (bod 7.1) a regionálních pokynů RGRFO-SEA (bod 8.2.7).

(94)

Kromě toho v průběhu roku 2010 oznámila CCAMLR, že v několika případech byla pozorována plavidla plující pod kambodžskou vlajkou. Tato sdělení je možno nalézt v oběžnících, které obdrželi její členové (34), a sice COMM CIRC 10/11 Pozorování plavidel Typhoon-1 a Draco I uvedených v seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN, COMM CIRC 10/45 Pozorování plavidel Draco I a Trosky uvedených v seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN.

(95)

Svým jednáním popsaným ve výše uvedeném bodu odůvodnění Kambodža neprokázala, že plní podmínky čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, který stanoví, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku. Zrušení registrace rybářského plavidla samo o sobě určitě není dostatečným opatřením státu vlajky, neboť tento krok neřeší nezákonnou, nehlášenou a neregulovanou činnost, neumožňuje postih za rybolov NNN uplatněním správních a/nebo trestních sankcí stanovených zákonem a umožňuje rybářským plavidlům dál nerušeně pokračovat v porušování mezinárodně zavedených opatření na zachování a řízení mořských zdrojů.

(96)

Kromě toho během mise uvedené v 68. bodě odůvodnění bylo zjištěno, že odpovědnost za registraci plavidel ponechává Kambodža na mezinárodním rejstříku lodí se sídlem mimo Kambodžu, což nezajišťuje přímou vazbu mezi plavidlem plujícím pod vlajkou Kambodže a touto zemí. Neexistence skutečné vazby mezi státem a plavidly zapsanými v jeho rejstříku je v rozporu s podmínkami stanovenými pro státní příslušnost lodí článkem 91 úmluvy UNCLOS. Tento závěr dále potvrzuje Mezinárodní federace pracovníků v dopravě, která považuje Kambodžu za tzv. „výhodnou“ vlajku (35).

(97)

V neposlední řadě je třeba uvést, že v rozporu s doporučeními uvedenými v bodech 25, 26 a 27 plánu IPOA NNN Kambodža nevypracovala národní akční plán proti rybolovu NNN.

(98)

Vzhledem k situaci popsané v tomto oddílu rozhodnutí a na základě všech skutečností, které Komise zjistila, a také všech prohlášení vydaných touto zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Kambodža neplnila povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření na zachování a řízení zdrojů.

(99)

Je třeba připomenout, že podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (36) je Kambodža považována za zemi na středním stupni lidského rozvoje (139. místo ze 187 zemí). Na druhou stranu v příloze II nařízení (ES) č. 1905/2006 je Kambodža uvedena ve skupině nejméně rozvinutých zemí. S přihlédnutím k tomuto zařazení Kambodže provedla Komise analýzu shromážděných údajů, aby zjistila, zda je možno dávat je do spojitosti se zvláštními omezeními Kambodže jako rozvojové země.

(100)

I když určitá omezení kapacity, co se týče kontroly a sledování, mohou obecně existovat, zvláštní omezení pro Kambodžu vyplývající z úrovně jejího rozvoje nemohou odůvodnit neexistenci zvláštních ustanovení ve vnitrostátním právním rámci týkajících se mezinárodních nástrojů pro boj s nezákonnými, nehlášenými a neregulovanými rybolovnými činnostmi, jejich potíráním a odstraňováním. Navíc tato omezení nemohou ospravedlnit skutečnost, že Kambodža nezavedla systém sankcí za porušení mezinárodních opatření na zachování a řízení zdrojů, pokud jde o rybářské činnosti na volném moři.

(101)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddílu rozhodnutí a na základě všech skutečností, které Komise zjistila, a také všech prohlášení vydaných touto zemí bylo možno prokázat na základě čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN, že úroveň rozvoje Kambodže může mít negativní vliv na její vývojový status. Nicméně s přihlédnutím k povaze nedostatků zjištěných v Kambodži nelze úroveň rozvoje této země považovat za důvod či ospravedlnění celkového přístupu Kambodže jako státu vlajky, pokud jde o rybolov, a nedostatečná opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(102)

Oznámení Fidžijské republiky (Fidži) jako státu vlajky bylo přijato Komisí v souladu s článkem 20 nařízení o rybolovu NNN ke dni 1. ledna 2010.

(103)

Od 16. do 20. ledna 2012 uskutečnila Komise za podpory Evropské agentury pro kontrolu rybolovu misi na Fidži v souvislosti se správní spoluprací podle čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN.

(104)

Mise se snažila ověřit informace a zjistit, jakým způsobem Fidži zajistilo provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, které musí jeho rybářská plavidla dodržovat, jaká opatření přijalo pro provádění svých závazků v boji proti rybolovu NNN a plnění svých požadavků a jednotlivých bodů týkajících se provádění systému osvědčení o úlovku Evropské unie.

(105)

Závěrečná zpráva o misi byla Fidži zaslána dne 9. února 2012.

(106)

Vyjádření Fidži k závěrečné zprávě o misi bylo přijato dne 8. března 2012.

(107)

Fidži je členem Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC). Fidži ratifikovalo Úmluvu OSN o mořském právu a Dohodu OSN o rybích populacích.

(108)

K posouzení toho, zda Fidži jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát a stát trhu dodržuje své mezinárodní závazky zakotvené v mezinárodních dohodách uvedených ve 107. bodě odůvodnění a stanovené příslušnou regionální organizací pro řízení rybolovu uvedenou ve 107. bodě odůvodnění, si Komise vyžádala a vyhodnotila veškeré údaje, které považovala pro tento účel za nezbytné.

(109)

Komise použila informace odvozené z dostupných údajů zveřejněných WCPFC.

(110)

Podle čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN provedla Komise analýzu povinností Fidži jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu a státu trhu. Pro účely tohoto přezkoumání vzala Komise v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(111)

Pokud jde o plavidla provádějící rybolov NNN plující pod vlajkou Fidži, je třeba připomenout, že na základě údajů získaných ze seznamů s plavidly provádějícími rybolov NNN přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu se v prozatímních ani v konečných seznamech NNN žádná taková plavidla nevyskytují, a o tom, že by se v minulosti nějaká plavidla provádějící rybolov NNN plující pod vlajkou Fidži vyskytla, neexistuje žádný důkaz, který by Komisi umožnil vyhodnotit, jak je na tom Fidži z hlediska opakující se rybolovné činnosti NNN.

(112)

V situaci, kdy chybějí informace a důkazy, jak je uvedeno v předchozím bodě odůvodnění, lze na základě čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) konstatovat, že není třeba posuzovat, zda opatření Fidži pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN jsou v souladu s jeho povinnostmi jako státu vlajky podle mezinárodního práva, co se týče plavidel provádějících rybolov NNN a rybolovu NNN prováděného nebo podporovaného rybářskými loděmi plujícími pod jeho vlajkou nebo jeho státními příslušníky.

(113)

Komise zkoumala, zda Fidži přijalo účinná donucovací opatření ve vztahu k provozovatelům odpovědným za rybolov NNN a zda byly uplatněny dostatečně přísné sankce, které by připravily pachatele o zisky plynoucí z rybolovu NNN.

(114)

Dostupná fakta potvrzují, že pokud jde o účinná donucovací opatření, Fidži své závazky podle mezinárodního práva nesplnilo. Během mise uvedené ve 103. bodě odůvodnění Komise zjistila, že Fidži do svých vnitrostátních předpisů („zákon o námořních prostorách“ a „zákon o rybolovu“) nezavedlo žádná zvláštní opatření pro řízení a kontrolu rybolovu prováděného plavidly pod vlajkou Fidži mimo vody spadající pod jurisdikci Fidži.

(115)

V průběhu mise uvedené ve 103. bodě odůvodnění Komise zjistila, že právní systém Fidži postrádá jakákoli zvláštní pravidla a opatření, která by konkrétně řešila porušení předpisů v souvislosti s rybolovem NNN na volném moři a zaměřovala se na předcházení, potírání a odstranění rybolovných činností NNN. Také je jasné, že právní předpisy Fidži neobsahují žádná opatření týkající se uložení sankcí, a to ani plavidlům plujícím pod vlajkou Fidži, ani státním příslušníkům Fidži zapojeným do rybolovných činností NNN mimo vody spadající pod jurisdikci Fidži.

(116)

Absence zvláštních právních ustanovení vztahujících se na porušení předpisů v souvislosti s rybolovem NNN na volném moři jednoznačně ukazuje, že Fidži neplní podmínky čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, který stanoví, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku. Kromě toho situace, kdy chybějí zvláštní právní předpisy, které by řešily porušování předpisů v případě rybolovu NNN na volném moři, je jasnou známkou toho, že Fidži nedostálo svým povinnostem vůči svým plavidlům působícím na volném moři, jak je uvádí čl. 18 odst. 1 dohody UNFSA. Navíc neexistence právního rámce pro vymáhání předpisů a kontrolu rybářských lodí je v rozporu s článkem 217 úmluvy UNCLOS, který po státech vlajky požaduje přijetí zvláštních opatření pro zajištění souladu s mezinárodními pravidly, vyšetřování domnělých porušení pravidel a odpovídající sankce za každé porušení.

(117)

Fidži se zároveň nepodařilo prokázat, že dodržuje doporučení obsažená v bodě 18 mezinárodního akčního plánu týkajícího se rybolovu NNN (IPOA NNN), který stanoví, že s ohledem na ustanovení úmluvy UNCLOS by všechny státy měly přijmout opatření nebo ve spolupráci zajistit, aby státní příslušníci podléhající jejich jurisdikci nepodporovali nebo neprováděli rybolov NNN. Fidži také nebylo schopno prokázat, že při předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN způsobem uvedeným v bodě 28 plánu IPOA NNN spolupracuje a koordinuje svou činnost s jinými státy.

(118)

S přihlédnutím k situaci uvedené ve 113. až 117. bodu odůvodnění lze dospět k závěru, že výše sankcí za porušení pravidel v souvislosti s rybolovem NNN stanovená v právních předpisech Fidži není v souladu s čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA, který uvádí, že sankce za protiprávní jednání by měly být dostatečně přísné, aby zajistily dodržování pravidel a měly odrazující účinek kdekoli na světě, a měly by připravit pachatele o zisky plynoucí z jejich nezákonné činnosti. Kromě toho přístup Fidži, pokud jde o účinná donucovací opatření, rovněž není v souladu s doporučeními v bodě 21 plánu IPOA NNN, který státy nabádá, aby sankce pro plavidla provádějící rybolov NNN a v co největší možné míře i pro státní příslušníky spadající pod jejich působnost byly dostatečně přísné a účinně tak předcházely, potíraly a odstranily rybolov NNN a připravovaly pachatele o zisky plynoucí z tohoto rybolovu.

(119)

Zde je na místě také připomenout, že když v roce 2007 FAO pomáhala Fidži vypracovat jeho národní akční plán, který měl předcházet rybolovu NNN (NPOA NNN), potírat jej a odstranit jej, již tehdy naléhavě vyzývala Fidži ke konsolidaci a modernizaci jeho právních předpisů pro řízení rybolovu a k posílení jeho donucovacích mechanismů s cílem zajistit dodržování opatření na zachování a řízení zdrojů (37). I přes výzvu FAO a závazek, který Fidži přijalo ve svém národním akčním plánu ohledně rybolovu NNN v roce 2009, nebyly právní předpisy Fidži dosud revidovány, a uvedeny tak do souladu s doporučeními FAO.

(120)

S ohledem na stávající kapacitu orgánů Fidži je třeba upozornit, že podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného OSN (38) je Fidži považováno za zemi na středním stupni lidského rozvoje (100. místo ze 187 zemí). To potvrzuje i příloha II nařízení (ES) č. 1905/2006, kde je Fidži zařazeno do kategorie zemí s vyšším středním příjmem.

(121)

Na základě informací získaných z mise uvedené ve 103. bodě odůvodnění není možno se domnívat, že nedostatky popsané v tomto oddílu rozhodnutí jsou způsobeny nedostatkem finančních prostředků, neboť neschopnost vymáhat předpisy a následně spolupracovat jednoznačně souvisí s chybějícím potřebným právním a správním rámcem.

(122)

Dále je třeba zdůraznit, že v souladu s doporučeními v bodech 85 a 86 plánu IPOA NNN, která se týkají zvláštních požadavků na rozvojové země, Evropská unie již poskytla finanční prostředky na konkrétní program technické pomoci zaměřený na boj proti rybolovu NNN (39). Fidži výhod tohoto programu využilo.

(123)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddílu rozhodnutí a na základě všech skutečností, které Komise zjistila, a také všech prohlášení vydaných touto zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 5 písm. b) a d) nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Fidži neplnilo povinnosti, které pro ně jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva v oblasti spolupráce a vymáhání předpisů.

(124)

Fidži ratifikovalo Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS) a Dohodu OSN o rybích populacích (UNFSA). Fidži je kromě toho smluvním členem Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC).

(125)

Komise vyhodnotila veškeré informace považované za důležité, pokud jde o status Fidži jako smluvního člena WCPFC.

(126)

Komise rovněž vyhodnotila veškeré informace považované za důležité ohledně dohody s Fidži o uplatnění opatření na zachování a řízení zdrojů přijatých WCPFC.

(127)

K tomu, aby posoudila, do jaké míry Fidži dodržuje pravidla WCPFC pro zachování a řízení zdrojů a plní povinnosti podávat zprávy, použila Komise návrh zprávy o systému sledování dodržování opatření pro rok 2010 (40) a závěrečnou zprávu o návrhu sledování dodržování opatření pro rok 2010 (41).

(128)

Podle dostupných informací nesplnilo Fidži především požadavek nahlásit počet plavidel lovících mečouny, jak stanoví opatření WCPFC 2009-03 pro zachování a řízení zdrojů. Nesplnilo také požadavek poskytnout údaje o úlovcích a intenzitě lovu a údaje o různých velikostech tuňáka velkookého a tuňáka žlutoploutvého, jak stanoví opatření WCPFC 2008-01 pro zachování a řízení zdrojů. Nesplnilo ani požadavek podat zprávu o provádění pokynů FAO a předat informace o interakci s mořskými želvami, jak stanoví opatření WCPFC 2008-03 pro zachování a řízení zdrojů. Rovněž nedodrželo opatření WCPFC 2007-01 pro zachování a řízení zdrojů a normy, specifikace a postupy pro systém sledování plavidel definované v bodech 7.2.2, 7.2.4 a 7.2.3 norem, specifikací a postupů WCPFC pro systém sledování plavidel. V neposlední řadě Fidži nesplnilo ani požadavek zajistit zahraniční pozorovatele stanovený v regionálním programu pozorovatelů, jak je uvedeno v opatření WCPFC 2007-01 na zachování a řízení zdrojů.

(129)

Neposkytování informací uvedených ve 128. bodě odůvodnění Komisi pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC) svědčí o tom, že Fidži jako stát vlajky neplní své závazky podle úmluvy UNCLOS a dohody UNFSA.

(130)

Nepředávání údajů o úlovku a intenzitě rybolovu, jak stanoví opatření WCPFC pro zachování a řízení zdrojů, které jsou potřebné k zajištění správného uplatnění pravidel pro použití systému sledování plavidel a správného provádění regionálního programu pozorovatelů, nepochybně oslabuje schopnost Fidži plnit jeho závazky podle článků 117 a 118 úmluvy UNCLOS stanovujících povinnosti států přijmout pro své státní příslušníky opatření na zachování živých zdrojů na volném moři a spolupracovat při přípravě opatření na zachování a řízení živých zdrojů v oblastech volného moře.

(131)

Neprováděním opatření WCPFC na zachování a řízení zdrojů jedná Fidži v rozporu s požadavky obsaženými v čl. 18 odst. 3 dohody UNFSA.

(132)

Fidži skutečně porušuje čl. 18 odst. 3 dohody UNFSA, neboť neudává polohu plavidel, údaje o úlovcích a údaje o intenzitě rybolovu u plavidel lovících na volném moři způsobem, který je v souladu s pravidly příslušné regionální organizace pro mořský rybolov.

(133)

Nesprávným prováděním regionálního programu pozorovatelů příslušné RFMO jedná Fidži v rozporu také s čl. 3 písm. g) bodem ii) dohody UNFSA.

(134)

Kromě toho nesprávným prováděním systému pro sledování plavidel příslušné regionální organizace pro rybí populaci jedná Fidži v rozporu také s čl. 18 odst. 3 písm. g) bodem iii) dohody UNFSA.

(135)

V neposlední řadě neplní Fidži podmínky stanovené v čl. 18 písm. h) dohody UNFSA vzhledem k informacím shromážděným v průběhu mise uvedené ve 103. bodě odůvodnění, která zjistila naprostou neexistenci právních ustanovení upravujících překládky na volném moři.

(136)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddílu rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a také všech prohlášení vydaných touto zemí lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a 6 prokázat, že Fidži neplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z mezinárodního práva, pokud jde o mezinárodní pravidla, předpisy a opatření na zachování a řízení zdrojů.

(137)

Je třeba připomenout, že podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného OSN (42) je Fidži považováno za zemi na středním stupni lidského rozvoje (100. místo ze 187 zemí). To potvrzuje také příloha II nařízení (ES) č. 1905/2006, která řadí Fidži do skupiny zemí s vyšším středním příjmem.

(138)

S přihlédnutím k tomuto zařazení nelze Fidži považovat za zemi se zvláštními omezeními přímo odvozenými z úrovně jejího rozvoje. Nebyly zjištěny žádné skutečnosti naznačující, že neplnění povinností vyplývajících pro Fidži z mezinárodního práva je výsledkem nedostatečného rozvoje. Stejně tak neexistuje žádný konkrétní důkaz, který by dával do přímé souvislosti zjištěné nedostatky ve sledování a kontrole rybolovných činností a dohledu nad nimi s nedostatečnými kapacitami a infrastrukturou. Z důvodů popsaných ve výše uvedeném bodu odůvodnění existují náznaky, že nedodržování mezinárodních pravidel přímo souvisí s nedostatkem vhodných právních nástrojů, zejména zvláštních ustanovení ve vnitrostátním právním rámci týkajících se opatření pro boj proti nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovným činnostem, pro jejich potírání a vymýcení.

(139)

Pokud jde o kapacity pro kontrolu a řízení, je zřejmé, že významný nárůst loďstva pod vlajkou Fidži, jak již v říjnu 2009 zaznamenala FAO ve svém přehledu odvětví národního rybolovu (43), musí být doprovázen odpovídajícími kroky na podporu účinného sledování a kontroly rybolovných činností a dohledu nad nimi. Nicméně Fidži je země s vyšším středním příjmem a nic nenasvědčuje tomu, že existují omezení rozvoje, která přímo souvisejí s jejím výkonem. Je tedy třeba zdůraznit, že povolením výrazného nárůstu registrovaných rybářských plavidel, aniž by mu byl přizpůsoben systém kontroly a aniž by došlo k přizpůsobení vnitrostátního právního rámce mezinárodnímu právnímu rámci pro rybolov, postupovalo Fidži způsobem, který je v rozporu s jeho mezinárodními závazky.

(140)

Je třeba také připomenout, že v roce 2012 Evropská unie již financovala zvláštní technickou pomoc na podporu boje proti rybolovu NNN (44).

(141)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddílu rozhodnutí a na základě všech faktů shromážděných Komisí a také všech prohlášení vydaných touto zemí bylo možno prokázat v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN, že úroveň rozvoje Fidži nemá negativní vliv na jeho vývojový status a celkový výkon Rádži v odvětví rybolovu.

(142)

Oznámení Republiky Guineje (Guinea) jako státu vlajky bylo přijato Komisí v souladu s článkem 20 nařízení o rybolovu NNN ke dni 1. ledna 2010.

(143)

Ve dnech od 16. do 20. května 2011 uskutečnila Komise za pomoci Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA) misi do Guineje v souvislosti se správní spoluprací stanovenou v čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN.

(144)

Mise se snažila ověřit informace, které Guinea předala Komisi, a zjistit, jakým způsobem Guinea zajistila provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a opatření na zachování a řízení mořských zdrojů, které musí její rybářská plavidla dodržovat, jaká opatření Guinea přijala pro provádění svých závazků v boji proti rybolovu NNN a pro plnění požadavků a bodů týkajících se provádění systému osvědčení o úlovku Evropské unie.

(145)

Závěrečná zpráva o misi byla Guineji zaslána dne 2. srpna 2011.

(146)

Následnou misi do Guineje navazující na opatření přijatá v první misi uskutečnila Komise ve dnech 27. až 30. září 2011.

(147)

Vyjádření Guineje k závěrečné zprávě o misi bylo přijato dne 15. listopadu 2011.

(148)

Guinea předložila dodatečné písemné připomínky, a to dne 21. listopadu 2011, 1. prosince 2011, 26. března 2012 a 22. května 2012.

(149)

Guinea je smluvní stranou Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC). Guinea ratifikovala Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS) a Dohodu OSN o rybích populacích (UNFSA). Guinea je také členem Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF), který je subregionálním poradním orgánem pro rybolov. Cílem CECAF je podpora udržitelného využívání živých mořských zdrojů v oblasti jeho působnosti vhodným řízením a rozvojem rybolovu a rybolovných činností.

(150)

K posouzení, toho zda Guinea jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát a stát trhu plní své mezinárodní závazky obsažené ve výše uvedených mezinárodních dohodách ve 149. bodě odůvodnění a stanovené příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu uvedenými ve 149. a 151. bodu odůvodnění, si Komise vyžádala a vyhodnotila veškeré údaje, které považovala pro tento účel za potřebné.

(151)

Komise použila informace odvozené z dostupných údajů zveřejněných Mezinárodní komisí na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC), Organizací pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) a Organizací pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO), a to ve formě zpráv o shodě nebo formou seznamů s plavidly provádějícími rybolov NNN, a rovněž veřejně dostupné informace pocházející ze zprávy národního úřadu pro mořský rybolov (NMFS).

(152)

Na základě čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise přezkoumala povinnosti Guineje jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu a státu trhu. Pro účely tohoto přezkumu Komise zohlednila parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(153)

Komise zjistila na základě informací získaných ze seznamů s plavidly provádějícími rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu (45), že v příslušných seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN (46) jsou uvedena dvě plavidla plující pod guinejskou vlajkou. Těmito plavidly jsou DANIAA (dřívější jméno: CARLOS) a MAINE.

(154)

Komise zjistila na základě informací získaných ze seznamů plavidel provádějících rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu (47), že jedno plavidlo provádějící rybolov NNN v příslušných seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN (RED, dříve pod jménem KABOU) plulo po zařazení do těchto seznamů pod guinejskou vlajkou (48).

(155)

Navíc tři plavidla plující pod guinejskou vlajkou a lovící košelkovými nevody lovila tuňáka v oblasti ICCAT v období od 1. ledna 2010 do 1. června 2011 bez mezinárodního povolení k rybolovu vydaného státem vlajky, který je smluvní stranou ICCAT. Jedinými povoleními k rybolovu, která tato plavidla měla v uvedeném období, byla povolení vystavená v Togu pro rybolovné činnosti ve výlučné ekonomické zóně Toga, které není ani smluvní, ani spolupracující stranou ICCAT. Tato plavidla navíc vyvíjela činnost v oblasti ICCAT v období od 1. ledna 2010 do 1. června 2011 bez systému sledování plavidel (VMS) instalovaného na palubě, čímž se porušuje doporučení ICCAT 03-14. Na základě oficiálních žádostí, které Komise v souladu s článkem 26 nařízení o rybolovu NNN zaslala guinejským orgánům 14. března 2011, 26. července 2011 a 20. září 2011, uplatnily guinejské orgány v dubnu 2011 správní sankci vůči těmto plavidlům na základě skutečností uvedených v tomto bodě odůvodnění a v souladu s příslušnými guinejskými právními předpisy. Podle dostupných informací byla navíc v červnu 2011 instalována na palubě těchto plavidel zařízení systému sledování plavidel (VMS). Tato tři plavidla prováděla dále opakovaně v období od 1. ledna 2010 do 29. května 2011 v oblasti ICCAT nezákonné překládky na moři na dopravní plavidlo, které nebylo uvedeno v rejstříku dopravních plavidel ICCAT (49), která mohou být provozována v oblasti ICCAT, jak je stanoveno v doporučení ICCAT 06-11. Podle tohoto doporučení nemohou plavidla lovící košelkovými nevody provádět překládku tuňáků na moři v oblasti ICCAT. Komise zjistila, že opakované překládky na moři byly prováděny od ledna 2010 do května 2011 v rozporu s doporučením ICCAT 06-11, přičemž v tomto období bylo zdokumentováno více než 30 takových překládek.

(156)

V tomto ohledu se připomíná, že podle čl. 18 odst. 1 a 2 dohody UNFSA je stát vlajky odpovědný za svá plavidla provozovaná na volném moři. Komise má za to, že přítomnost plavidel provádějících rybolov NNN v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu, která v současné době plují pod vlajkou Guineje nebo pod ní plula poté, co byla zařazena do zmíněných seznamů, je jasnou známkou toho, že Guinea neplní své povinnosti státu vlajky podle mezinárodního práva. Vzhledem k výše uvedenému počtu guinejských plavidel provádějících rybolov NNN Guinea zcela jistě neplnila účinně své povinnosti, nedodržovala opatření regionálních organizací pro řízení rybolovu na zachování a řízení zdrojů a nezabránila zapojení svých plavidel do činností, které oslabují účinnost těchto opatření.

(157)

V souladu s čl. 19 odst. 1 a 2 dohody UNFSA musí stát vlajky zajistit, aby plavidla plující pod jeho vlajkou dodržovala pravidla regionálních organizací pro řízení rybolovu na ochranu a řízení. Požaduje se rovněž, aby státy vlajky prováděly rychlá šetření a soudní řízení. Státy vlajky musí rovněž zajistit odpovídající sankce, odrazovat od opakovaného porušování pravidel a připravovat pachatele o zisky vyplývající z jejich nezákonné činnosti. V tomto ohledu je třeba uvést, že přítomnost plavidel provádějících rybolov NNN, která plují pod vlajkou Guineje, v seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN regionální organizace pro řízení rybolovu poukazuje na to, že Guinea neplní své povinnosti vyplývající z čl. 19 odst. 1 a 2 dohody UNFSA.

(158)

Podle článku 20 dohody UNFSA musí státy navíc spolupracovat buď přímo, nebo prostřednictvím regionálních organizací pro řízení rybolovu, aby zajistily dodržování opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a jejich vymáhání. Soubor zvláštních požadavků uvedených v tomto článku stanoví povinnost států vyšetřovat, vzájemně spolupracovat a ukládat sankce za činnosti v rámci rybolovu NNN. Předpokládá se rovněž, že u plavidel, u nichž bylo nahlášeno zapojení do činností oslabujících účinnost opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, mohou členské státy použít postupy regionálních organizací pro řízení rybolovu, které odradí tato plavidla až do doby, než stát vlajky podnikne příslušné kroky. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že přítomnost plavidel provádějících rybolov NNN, která v současné době plují pod vlajkou Guineje nebo pod ní dříve plula (po jejich zařazení do seznamů plavidel provádějících rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu), v seznamech plavidel stále provádějících rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu ukazuje, že Guinea neplní své povinnosti podle mezinárodního práva, pokud jde o mezinárodní spolupráci při vymáhání práva.

(159)

Připomíná se rovněž, že v souvislosti s článkem 118 úmluvy UNCLOS musí státy spolupracovat na zachování a řízení živých zdrojů v oblastech volného moře. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že přítomnost plavidel provádějících rybolov NNN, která v současné době plují pod vlajkou Guineje nebo pod ní dříve plula (po jejich zařazení do seznamů plavidel provádějících rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu), v seznamech plavidel stále zapojených do rybolovu NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu ukazuje, že Guinea neplní své povinnosti státu vlajky. Plavidla, u nichž bylo zjištěno provádění rybolovu NNN, skutečně oslabují zachování a řízení živých zdrojů.

(160)

Skutečnost, že Guinea neplní své povinnosti ve vztahu k plavidlům, která plují pod její vlajkou a jsou uvedena v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu, je rovněž porušením článku 217 úmluvy UNCLOS, který požaduje, aby státy vlajky přijaly zvláštní donucovací opatření, a zajistily tak soulad s mezinárodními předpisy, vyšetření domnělých případů jejich porušení a přijetí odpovídajících sankcí za každé porušení pravidel.

(161)

Přítomnost plavidel provádějících rybolov NNN, která v současné době plují pod vlajkou Guineje nebo pod ní dříve plula (po jejich zařazení do seznamů plavidel provádějících rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu), v seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu poukazuje rovněž na to, že Guinea není schopna řídit se doporučeními mezinárodního akčního plánu (IPOA) týkajícími se rybolovu NNN. V bodě 34 plánu IPOA týkajícího se rybolovu NNN se doporučuje, aby státy zajistily, aby se plavidla oprávněná plout pod jejich vlajkou nezapojovala do rybolovu NNN, ani tento rybolov nepodporovala.

(162)

Skutečnost, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti v oblasti dodržování a vymáhání pravidel, jak je stanoveno v článku 19 dohody UNFSA, potvrzují i informace získané v průběhu mise v květnu 2011 a informace shromážděné Komisí v souladu s článkem 25 nařízení o rybolovu NNN. Jak je uvedeno ve 174. a 175. bodu odůvodnění, Komise zjistila, že plavidla plující pod vlajkou Guineje opakovaně prováděla činnosti spojené s rybolovem NNN. Tato situace byla podnětem pro zahájení postupů podle článků 26 a 27 nařízení o NNN. V současné době probíhají postupy podle článku 27 s cílem zjistit, zda jsou činnosti spojené s rybolovem NNN dostatečně postihovány tak, aby bylo zajištěno dodržování pravidel, aby byli pachatelé odrazováni a aby byli připraveni o zisky vyplývající z jejich nezákonné činnosti.

(163)

Na základě informací získaných v průběhu mise, která se uskutečnila v květnu 2011, Komise zjistila, že Guinea nepřijala dostatečná opatření na předcházení, odhalování a ukládání sankcí opakovaně prováděných činností souvisejících s rybolovem NNN rybářskými plavidly provádějícími činnost v jejích vodách. Dostupné informace potvrzují, že navzdory dostupnosti informací dostatečných pro oznámení porušování pravidel spáchaných zahraničními rybářskými plavidly v guinejských vodách, zejména ze zpráv pozorovatelů a z výkazů úlovků, nezahájily guinejské orgány řízení a neuložily dotčeným plavidlům sankce. Kromě toho existují náznaky, že ustanovení mezistátní dohody mezi Guineou a další zemí nejsou ze strany guinejských orgánů řádně vymáhána.

(164)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Guineou lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Guinea neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky a pobřežní stát v souvislosti s plavidly provádějícími rybolov NNN a s rybolovem NNN prováděným nebo podporovaným rybářskými plavidly plujícími pod její vlajkou nebo provádějícími činnost v jejích vodách nebo jejími státními příslušníky, a že nepřijala dostatečná opatření, aby zabránila zdokumentovanému a opakujícímu se rybolovu NNN prováděnému plavidly plujícími pod její vlajkou nebo provádějícími tuto činnost v jejích vodách.

(165)

Co se týče skutečnosti, zda Guinea účinně spolupracuje s Komisí na vyšetřování rybolovu NNN a s ním spojených činností, lze konstatovat, že důkazy získané Komisí poukazují na to, že Guinea neplnila své povinnosti jako stát vlajky tak, jak je stanoví mezinárodní právo.

(166)

V tomto ohledu se připomíná situace se třemi plavidly lovícími košelkovými nevody a plujícími pod guinejskou vlajkou, o nichž se hovoří ve 154. bodě odůvodnění. V této souvislosti lze konstatovat, že s ohledem na to, že guinejské orgány nespolupracovaly v rámci článku 26 nařízení o rybolovu NNN, zahájila Komise řízení proti dotyčnému provozovateli podle článku 27 tohoto nařízení.

(167)

Skutečnosti popsané ve 154. a 166. bodě odůvodnění naznačují, že v návaznosti na požadavky Evropské komise nepřijala Guinea donucovací opatření vůči rybolovu NNN.

(168)

Skutečnosti popsané ve 154. a 166. bodu odůvodnění poukazují na to, že Guinea nesplnila podmínky čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, který stanoví, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku. Guinea dále neplní své povinnosti v oblasti dodržování a vymáhání pravidel jako stát vlajky uvedené v článku 19 dohody UNFSA, neboť neprokázala, že jedná a působí v souladu s podrobnými pravidly stanovenými v tomto článku.

(169)

Z této situace vyplývá, že Guinea také nespolupracuje a nekoordinuje své činnosti v oblasti předcházení, potírání a odstraňování rybolovu NNN s dalšími státy tak, jak je stanoveno v bodě 28 plánu IPOA NNN. Guinea rovněž nezohlednila doporučení uvedená v bodě 24 plánu IPOA NNN, která státy vlajky nabádají, aby zajistily komplexní a účinné sledování, kontrolu a dohled nad rybolovem od samého počátku přes místo vykládky až ke konečnému určení, a to včetně používání systému sledování plavidel (VMS), v souladu s příslušnými vnitrostátními, regionálními a mezinárodními normami, včetně požadavku, aby plavidla v jurisdikci státu vlajky měla na palubě VMS. Stejně tak Guinea nezohlednila doporučení uvedená v bodě 45 plánu IPOA NNN, v němž se doporučuje státům vlajky zajistit, aby každé plavidlo, které je oprávněno plout pod jejich vlajkou a provádí rybolov ve vodách mimo jejich svrchovanost nebo jurisdikci, mělo platné povolení k rybolovu vystavené dotyčným státem vlajky.

(170)

Komise zkoumala, zda Guinea přijala účinná donucovací opatření vůči provozovatelům plavidel odpovědným za provádění rybolovu NNN a zda byly použity dostatečně přísné sankce, které by připravily pachatele o zisky vyplývající z tohoto rybolovu.

(171)

Je třeba uvést, že dostupné důkazy potvrzují, že Guinea neplní své povinnosti podle mezinárodního práva, co se týče účinných donucovacích opatření. V tomto ohledu se připomíná, že v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu plavidel provádějících rybolov NNN jsou v současné době plavidla plující pod vlajkou Guineje nebo která pod ní plula po zařazení do těchto seznamů. Existence těchto plavidel provádějících rybolov NNN svědčí o tom, že Guinea neplní povinnosti vůči svým plavidlům provádějícím činnost na volném moři, jak je stanoveno v čl. 18 odst. 1 a 2 dohody UNFSA. Tato situace je dále znamením toho, že Guinea neplní požadavky čl. 19 odst. 1 dohody UNFSA, který stanovuje pravidla pro státy vlajky v oblasti dodržování a vymáhání pravidel. Postoj Guineje v této záležitosti není rovněž v souladu s požadavky čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA, který mimo jiné stanovuje, že sankce by měly být dostatečně přísné a měly by připravovat pachatele o zisky vyplývající z jejich nezákonné činnosti.

(172)

Postoj Guineje, co se týče účinných donucovacích opatření, navíc také není v souladu s doporučeními bodu 21 plánu IPOA NNN, v němž se státům doporučuje zajistit, aby sankce za rybolov NNN pro plavidla a v co největší míře pro jejich státní příslušníky v jejich jurisdikci byly dostatečně přísné, a tak účinně předcházely rybolovu NNN, potíraly a odstraňovaly jej a připravovaly pachatele o zisky z něj plynoucí.

(173)

V průběhu mise uskutečněné v květnu 2011 Komise zaznamenala, že je potřeba přezkoumat platné sankce za porušování pravidel, které jsou stanoveny v guinejském nařízení D/97/017/PRG/SGG ze dne 19. února 1977. Guinea provedla reformu svého systému sankcí a dne 1. března 2012 přijala nové nařízení, jímž se ruší předchozí nařízení (uvedené výše v tomto bodě odůvodnění) a jímž se zvyšují sankce v souladu s požadavky článku 19 dohody UNFSA. Doposud však neexistují žádné informace o způsobu uplatňování tohoto nového právního rámce.

(174)

Na základě písemných důkazů získaných v souladu s kapitolami III a V nařízení o rybolovu NNN bylo v tomto ohledu zjištěno, že všechna tři plavidla plující pod guinejskou vlajkou uvedená ve 166. bodě odůvodnění, která prováděla činnost v období od 1. ledna 2010 do 1. června 2011 v oblasti ICCAT bez zařízení VMS na palubě v rozporu s doporučením ICCAT 03-14, ulovila v roce 2010 nejméně 8 922 tun různých druhů tuňáků (zejména tuňáka pruhovaného). Tato situace vedla k zahájení postupů podle článků 26 a 27 nařízení o rybolovu NNN. Postup podle článku 27 v současné době probíhá.

(175)

Stejně tak bylo na základě písemných důkazů shromážděných v souladu s kapitolami III a V nařízení o rybolovu NNN zjištěno, že všechna tři plavidla plující pod guinejskou vlajkou uvedená ve 166. bodě odůvodnění provedla v období od ledna 2010 do května 2011 v rozporu s doporučením ICCAT 06-11 více než 30 překládek na moři, což představovalo 14 200 tun tuňáků. Tato situace vedla k zahájení postupů podle článků 26 a 27 nařízení o rybolovu NNN. Postup podle článku 27 v současné době probíhá.

(176)

V průběhu mise uskutečněné v květnu 2011 Komise zaznamenala, že navzdory dostupnosti informací dostatečných pro oznámení porušování pravidel spáchaných zahraničními rybářskými plavidly v guinejských vodách, pocházejících zejména ze zpráv pozorovatelů a z výkazů úlovků, nepřijaly guinejské orgány okamžitá opatření k zahájení řízení a neuložily dotčeným plavidlům sankce. Podle článku 62 úmluvy UNCLOS musí pobřežní stát podporovat cíl optimálního využívání živých zdrojů ve své výlučné ekonomické zóně. Státní příslušníci jiných států, provádějící rybolov ve výlučné ekonomické zóně, se musí navíc řídit opatřeními na zachování zdrojů a musí splňovat další podmínky stanovené v zákonech a právních předpisech pobřežního státu. V tomto ohledu nejsou správní postupy zaznamenané v Guineji v souladu s mezinárodními povinnostmi pobřežních států podle úmluvy UNCLOS.

(177)

Podle článku 20 dohody UNFSA musí státy okamžitě a neprodleně spolupracovat, aby zajistily dodržování a vymáhání opatření na zachování a řízení zdrojů a musí se zabývat každým údajným porušením pravidel.

(178)

S ohledem na situaci popsanou v tomto oddíle rozhodnutí se má za to, že donucovací postupy, které Guinea jako pobřežní stát zavedla, nejsou v souladu s dohodou UNFSA, a to proto, že politika, již Guinea sleduje, není zaměřena na okamžitou mezinárodní spolupráci při vymáhání právních předpisů, a tudíž oslabuje účinnost veškerých donucovacích opatření zaměřených na provozovatele zodpovědné za rybolov NNN.

(179)

S ohledem na historii, povahu, okolnosti, rozsah a závažnost projevů rybolovu NNN vzala Komise v úvahu opětovně se vyskytující a opakované činnosti plavidel plujících pod guinejskou vlajkou v oblasti rybolovu NNN do roku 2012.

(180)

S ohledem na stávající možnosti Guineje jako rozvojové země by se mělo vzít v úvahu, že podle ukazatele lidského rozvoje OSN (50) je Guinea považována za zemi na nízkém stupni lidského rozvoje (178. místo ze 187 zemí). Potvrzuje to i příloha II nařízení (ES) č. 1905/2006, kde je Guinea uvedená v kategorii nejméně rozvinutých zemí. V tomto ohledu lze omezení finančních a administrativních možností příslušných orgánů považovat za jeden z faktorů, který oslabuje schopnost Guineje plnit povinnosti v oblasti spolupráce a vymáhání právních předpisů. Je však třeba vzít v úvahu, že správní možnosti Guineje byly v posledních třech letech posíleny díky finanční a technické pomoci Unie v rámci dohody o partnerství v oblasti rybolovu, která byla v platnosti v roce 2009 (51), a díky programu technické pomoci zaměřenému na boj proti rybolovu NNN (52).

(181)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Guineou lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 5 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Guinea neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky v souvislosti se spoluprací a vymáháním právních předpisů.

(182)

Guinea ratifikovala úmluvu UNCLOS a dohodu UNFSA. Guinea je navíc smluvní stranou IOTC a ICCAT.

(183)

Komise provedla analýzu všech důležitých informací týkajících se statusu Guineje jako smluvní strany IOTC a ICCAT.

(184)

Komise provedla rovněž analýzu informací považovaných za důležité v souvislosti s tím, že Guinea souhlasila s uplatňováním opatření na zachování a ochranu zdrojů, která přijaly ICCAT a IOTC.

(185)

Je třeba připomenout, že ICCAT adresovala v roce 2010 (53) Guineji dopis o určení týkající se jejích ohlášených nedostatků. V tomto dopise o určení bylo stanoveno, že Guinea neplní svou povinnost sdělovat statistické údaje, jak je stanoveno v doporučení ICCAT 05-09. V tomto dopise ICCAT rovněž zdůraznila, že Guinea sekretariátu ICCAT neposkytla veškeré nezbytné údaje a informace, jako jsou výroční zpráva, tabulky o plnění požadavků, údaje související s úkolem I (statistické údaje týkající se loďstva) a související s úkolem II (velikost úlovků), informace týkající se opatření na řízení velkokapacitních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru na lov tuňáků, zpráva o mezinárodních opatřeních pro plavidla delší než 20 metrů. Příslušné požadavky jsou stanoveny v usneseních a doporučeních ICCAT uvedených ve 188. a 190. bodu odůvodnění. Je třeba rovněž poznamenat, že Guinea byla v roce 2009 komisí ICCAT určena jako nespolupracující země, a toto určení bylo zachováno i v letech 2010 a 2011.

(186)

Komise provedla rovněž analýzu dostupných informací od ICCAT týkajících se dodržování pravidel ICCAT a informačních povinnosti ze strany Guineje. Komise k tomu použila souhrnné tabulky ICCAT o plnění požadavků za rok 2010 (54) a souhrnné tabulky ICCAT o plnění požadavků za rok 2011 (55).

(187)

Co se týče roku 2010, Guinea nepředložila výroční zprávy a statistiky, informace týkající se opatření pro zachování a řízení zdrojů a tabulky o plnění požadavků. Guinea nadále neinformovala ICCAT o krocích, které podnikla ve vztahu ke konkrétnímu plavidlu zařazenému na seznam ICCAT s plavidly provádějícími rybolov NNN.

(188)

Podle dostupných informací Guinea nedodala ICCAT v roce 2010 zejména tyto informace: výroční zprávy (odborné) (podle úmluvy ICCAT, usnesení 01-06 a odkaz 04-17), výroční zprávy (komise ICCAT (podle úmluvy ICCAT, usnesení 01-06 a odkaz) 04-17), předložení údajů o obchodních opatřeních v oblasti dovozů a vykládky (podle doporučení 06-13), prohlášení o překládkách (na moři) (podle doporučení 06-11), zprávy o překládkách (podle doporučení 06-11), údaje o nedodržování pravidel (podle doporučení 08-09), zprávy o interních krocích týkajících se plavidel o délce 20 m (podle doporučení 02-22/09-08), roční seznam plavidel pro lov tuňáků křídlatých (podle doporučení 98-08), seznam plavidel Mediterranean-SWO (pro lov mečounů) (podle doporučení 09-04/09-08), normu pro řízení velkokapacitních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru pro lov tuňáků (podle nařízení 01-20), informace o nájmu plavidel (podle doporučení 02-21), seznam plavidel zapojených do rybolovu NNN (podle doporučení 09-10), zprávy o údajném rybolovu NNN (podle doporučení 09-10), zprávy o zpozorování plavidel (podle usnesení 94-09), zprávy o přístavních inspekcích (podle doporučení 97-10), údaje ze statistických dokumentů programů ICCAT (podle doporučení 01-21 a doporučení 01-22), potvrzující razítka a podpisy pro dokumenty o úlovcích tuňáka obecného (podle doporučení 08-12/09-11), kontaktní místa pro dokumenty o úlovcích tuňáka obecného (podle doporučení 08-12/09-11), právní předpisy týkající se úlovků tuňáka obecného (podle doporučení 08-12/09-11), souhrnný přehled označování úlovků tuňáka obecného (podle doporučení 08-12/09-11), dokumenty o úlovcích tuňáka obecného (podle doporučení 08-12/09-11), výroční zprávu o úlovcích tuňáka obecného (podle doporučení 08-12/09-11), informace o dodržování sezónního uzavření oblasti pro mečouna (podle doporučení 09-04), vnitřní postup pro dodržování uzavřených oblastí/sezóny v Guinejském zálivu (podle doporučení 09-04), tabulky dodržování pravidel (podle doporučení 98-14), informace o tuňáku obecném ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři (podle doporučení 06-07, doporučení 08/05 a 09-11).

(189)

Co se týče roku 2011, Guinea nepředložila výroční zprávu, údaje související s úkolem I týkající se charakteristiky loďstva a údaje související s úkolem II (velikost úlovků), informace týkající se opatření na zachování a řízení zdrojů v souvislosti s plavidly delších než 20 metrů a tabulky dodržování pravidel. Guinea nadále neinformovala ICCAT o krocích, které podnikla ve vztahu ke konkrétnímu plavidlu ze seznamu ICCAT s plavidly provádějícími rybolov NNN.

(190)

Podle dostupných informací Guinea nedodala ICCAT v roce 2011 zejména tyto informace: výroční zprávy (vědecké)(podle úmluvy ICCAT, usnesení 01-06 a odkaz 04-17), výroční zprávy (komise ICCAT (podle úmluvy ICCAT, usnesení 01-06 a odkaz 04-17), prohlášení o překládkách (na moři) (podle doporučení 06-11), zprávy o překládkách (podle doporučení 06-11), informace o plavidlech (dopravce) při překládkách (podle doporučení 06-11), informace o plavidlech delších než 20 m (podle doporučení 09-08), zprávy o interních krocích týkajících se plavidel o délce 20 m (podle doporučení 02-22/09-08), roční seznam plavidel pro lov tuňáka křídlatého (podle doporučení 98-08), normu pro řízení velkokapacitních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru pro lov tuňáků (podle nařízení 01-20), informace o nájmu plavidel (podle doporučení 02-21), informace o alternativním přístupu k vědeckému sledování (podle doporučení 10-10), vnitřní postup pro dodržování uzavřených oblastí/sezóny v Guinejském zálivu (podle doporučení 09-04), tabulky dodržování pravidel (podle doporučení 98-14), informace o tuňáku obecném ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři (podle doporučení 06-07, doporučení 08/05 a 09-11).

(191)

V průběhu mise, kterou Komise uskutečnila v Guineji v květnu 2011, byla navíc zjištěna celá řada dalších skutečností. I když musí být na palubě plavidel provádějících činnost v oblasti ICCAT (podle doporučení ICCAT 03-14) instalován systém sledování plavidel (VMS), bylo v průběhu mise zjištěno, že VMS v guinejském středisku pro sledování rybolovu nefunguje. Na základě konkrétních případů bylo zjištěno, že historické údaje za rok 2010 jsou k dispozici jen částečně. Vzhledem k technickým problémům nebylo možno používat VMS ani ke sledování guinejských plavidel provozujících činnost na volném moři, ani pro sledování zahraničních plavidel provozujících činnost v guinejských vodách.

(192)

Stejně tak bylo v průběhu mise, kterou Komise uskutečnila v květnu 2011, zjištěno, že Guinea nesleduje překládky plavidel lovících košelkovými nevody, plujících pod její vlajkou a provozujících činnost v oblasti ICCAT. V tomto ohledu dokonce guinejské orgány schválily opakovaná porušení doporučení ICCAT 06-11 tím, že potvrdily 22 osvědčení o úlovku, v nichž se uvádí překládka na moři, kterou prováděla tři guinejská plavidla lovící košelkovými nevody v oblasti ICCAT.

(193)

Dále bylo v průběhu mise, kterou Komise uskutečnila v květnu 2011, zjištěno, že provozní a finanční prostředky pro výkon dohledu na moři nejsou dostatečné, aby zajistily účinné sledování činností, které provozují zahraniční rybářská plavidla v guinejských vodách. Rovněž bylo zjištěno, že guinejské orgány neprovádějí a nevymáhají některá ustanovení guinejského rybolovného kodexu. Tato opatření, která se týkají povinnosti informovat po skončení každé rybolovné sezóny o údajích z deníků rybolovu a povinnosti překládat pouze v přístavu, jak je stanoveno v guinejském plánu rybolovu („Plan de pêche“), nebyla ze strany guinejských orgánů prováděna a vymáhána. Skutečnost, že guinejské orgány nevymáhají tato ustanovení, tedy oslabila účinnost platných zákonů a právních předpisů.

(194)

V průběhu mise uskutečněné v květnu 2011 Komise rovněž zjistila, že navzdory prostředkům na sledování, kontrolu a dohled a navzdory náležitému odbornému poradenství při stanovování přípustného odlovu živých zdrojů ve výlučné ekonomické zóně (od roku 2009 nebylo provedeno žádné přímé hodnocení populací) Guinea vydala v roce 2010 povolení k rybolovu více než 60 zahraničním rybářským plavidlům a do června 2011 56 zahraničním rybářským plavidlům. Rozhodnutí guinejských orgánů vydat tato povolení tak oslabilo účinnost platných zákonů a právních předpisů.

(195)

Komise provedla rovněž analýzu dostupných informací od IOTC týkajících se dodržování pravidel IOTC a informačních povinnosti ze strany Guineje. IOTC charakterizovala obecnou úroveň provádění opatření na zachování a řízení zdrojů ze strany Guineje v roce 2011 takto: „Obecně nedostatečně dodržovaná opatření IOTC a nedostatečná odezva na ně“ a „nepředložení zprávy o provádění a nepřítomnost na jednání o dodržování opatření“. Za rok 2012 IOTC charakterizovala zjištěné nedodržování pravidel v Guineji takto: „Obecně nedostatečně dodržovaná opatření IOTC a nedostatečná odezva na ně“. (56)

(196)

Zpráva o plnění požadavků (57) pro Guineu, kterou vydala IOTC v roce 2011, upozornila na mnoho případů nedodržování pravidel, pokud jde o výroční zprávy, informování o seznamu aktivních plavidel lovících tuňáky a mečouny (usnesení 09/02), sledování domácích plavidel a informování o seznamu aktivních plavidel (usnesení 09/02), instalace VMS, neboť nebyly poskytnuty žádné informace (usnesení 10/02), regionální programy pozorovatelů, neboť nebyly poskytnuty žádné informace o stupni provádění (usnesení 10/04), zaznamenávání úlovků rybářskými plavidly, neboť nebyly poskytnuty žádné informace o stupni provádění (usnesení 10/03), omezení náhodných vedlejších úlovků mořských ptáků při lovu na dlouhé lovné šňůry, neboť nebyly poskytnuty žádné informace (usnesení 10/06), úroveň účasti v IOTC.

(197)

Zpráva o plnění požadavků (58) pro Guineu, kterou vydala IOTC v roce 2012, upozornila na mnoho případů nedodržování pravidel, pokud jde o výroční zprávy, označování plavidel, označování vybavení a deníků na palubě, neboť o těchto záležitostech nebyly poskytnuty žádné informace (usnesení 01/02), informování o právních a správních opatřeních k provedení uzavření oblasti (usnesení 10/01), informování o seznamu aktivních plavidel (usnesení 10/08), informování o seznamu aktivních plavidel lovících tuňáky a mečouny (usnesení 09/02), sledování domácích plavidel a informování o seznamu aktivních plavidel (usnesení 09/02), instalace VMS na plavidlech delších než 15 metrů, neboť nebyly poskytnuty žádné informace (usnesení 06/03), statistické požadavky (usnesení 10/02), provádění zmírňujících opatření a snižování vedlejších úlovků jiných druhů než IOTC, regionální systémy pozorování, neboť nebyly poskytnuty žádné informace o stupni provádění (usnesení 10/04).

(198)

Skutečnost, že Guinea neposkytla ICCAT a IOTC informace uvedené ve 185. až 197. bodu odůvodnění poukazuje na to, že Guinea neplní své povinnosti státu vlajky stanovené v úmluvě UNCLOS a dohodě UNFSA.

(199)

Nedostatky, které odhalila mise v květnu 2011 a které jsou uvedeny ve 191. až 194. bodu odůvodnění, jsou dalším důkazem o tom, že Guinea neplní své povinnosti státu vlajky stanovené v dohodě UNFSA.

(200)

Skutečnost, že Guinea neposkytuje informace o opatřeních pro zachování a řízení zdrojů, o kvótách a omezeních úlovků a o výročních zprávách a statistikách skutečně oslabuje její schopnost plnit povinnosti podle článků 117 a 118 úmluvy UNCLOS, které stanoví povinnosti států přijmout pro své státní příslušníky opatření na zachování živých zdrojů na volném moři a spolupracovat na opatřeních pro zachování a řízení živých zdrojů v oblasti volného moře.

(201)

Postoj Guineje uvedený v tomto oddíle rozhodnutí je v rozporu s požadavky čl. 18 odst. 3 dohody UNFSA.

(202)

Vzhledem k tomu, že Guinea nekontroluje plavidla na volném moři v souladu s předpisy regionálních organizací pro řízení rybolovu a že nezajišťuje dodržování doporučení ICCAT plavidly plujícími pod její vlajkou, jedná v rozporu s čl. 18 odst. 3 písm. a) dohody UNFSA, v němž se požaduje, aby státy, jejichž plavidla provádějí rybolov na volném moři, přijaly kontrolní opatření zajišťující, aby tato plavidla dodržovala předpisy regionálních organizací pro řízení rybolovu.

(203)

Guinea neplní požadavky čl. 18 odst. 3 písm. e) dohody UNFSA na vedení záznamů a včasné informování, neboť nepodává ICCAT informace o výroční zprávě, údaje související s úkolem I (charakteristika loďstva), zprávy o interních krocích týkajících se plavidel o délce větší než 20 m, tabulky o plnění požadavků a informace týkající se opatření pro řízení plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru pro lov tuňáků.

(204)

Guinea navíc neplní své povinnosti vyplývající z čl. 18 odst. 3 písm. f) a i) a čl. 18 odst. 4 dohody UNFSA, neboť nepředává IOTC údaje o úlovcích, údaje o vnitrostátních programech pozorovatelů, seznam aktivních plavidel a úlovků, vedlejších úlovků a údaje o intenzitě lovu.

(205)

Podle informací získaných v průběhu mise uskutečněné v květnu 2011 Guinea neplní podmínky stanovené v čl. 18 odst. 3 písm. g) dohody UNFSA, které se týkají schopnosti guinejských orgánů provádět sledování, kontrolu a dohled, skutečnosti, že Guinea neinformuje IOTC o zavádění VMS, a zaznamenané skutečnosti, že Guinea neprovádí doporučení ICCAT (usnesení 10/02) o dohledu pomocí VMS nad plavidly provádějícími činnost v oblasti ICCAT.

(206)

Postoj Guineje uvedený v tomto oddíle rozhodnutí, je v rozporu s požadavky UNCLOS týkajícími se pobřežních států.

(207)

Podle článku 61 úmluvy UNCLOS musí pobřežní stát stanovit přípustný odlov živých zdrojů ve své výlučné ekonomické zóně. Pobřežní stát musí zohlednit nejlepší vědecké důkazy a pomocí vhodných opatření pro zachování a řízení zdrojů zajistit, aby zachování živých zdrojů v jeho výlučné ekonomické zóně nebylo ohroženo jejich nadměrným vyčerpáváním. V tomto ohledu není skutečnost, že Guinea neprovádí od roku 2009 přímé hodnocení rybolovných populací, nevymáhá platné předpisy v oblasti podávání informací z deníků rybolovu a informací o překládce na moři a nezahajuje řízení a neuděluje sankce v případě, že zjistí porušení pravidel, v souladu s mezinárodními závazky pobřežních států podle UNCLOS.

(208)

Neexistence účinné mezinárodní spolupráce při vymáhání opatření pro zachování a řízení zdrojů, jak je uvedeno ve 175. bodě odůvodnění, svědčí o tom, že Guinea neplní požadavky článků 61 a 62 úmluvy UNCLOS. Ze stejných důvodů Guinea jako pobřežní stát nezohlednila doporučení uvedená v bodě 51 plánu IPOA NNN, v němž se doporučuje, aby pobřežní státy prováděly opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN ve své výlučné ekonomické zóně. Mezi opatření, která by pobřežní státy měly zvážit, patří účinné sledování, kontrola a dohled nad rybolovnými činnostmi v jejich výlučné ekonomické zóně, zajištění, aby překládka na moři ve vodách pobřežního státu byla tímto pobřežním státem povolena, nebo aby probíhala v souladu s příslušnými opatřeními na řízení, regulace přístupu rybářských plavidel do jeho vod způsobem, který napomůže předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(209)

Je třeba rovněž poznamenat, že v rozporu s doporučeními uvedenými v bodech 25, 26 a 27 plánu IPOA NNN Guinea nevypracovala národní akční plán proti rybolovu NNN.

(210)

V průběhu mise uskutečněné v květnu 2011 Komise rovněž zaznamenala, že guinejské právní předpisy umožňují získání dočasné registrace pod guinejskou vlajkou s možností obnovení této dočasné registrace bez omezení každých šest měsíců. Tato možnost navíc nemá obvyklou podmínku, jíž je vymazání registrace předchozí vlajky, a nejde tedy o opravdovou identifikaci skutečného vlastníka plavidla. Guinejské správní orgány vedou pouze záznam o totožnosti guinejského zástupce plavidla v Guineji. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že význam účinně prováděných kroků vůči skutečným vlastníkům potvrzují příslušné dokumenty FAO a OECD, v nichž se zdůrazňuje význam informací o skutečných vlastnících pro boj proti nezákonným činnostem (59) a potřeba vést záznamy o rybářských plavidlech a o jejich skutečném vlastnictví (60). Správní praxe, která by mohla přitahovat provozovatele rybolovu NNN, aby registrovali plavidla provádějící rybolov NNN, není v souladu s článkem 94 UNCLOS.

(211)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Guineou lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 6 odst. 5 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Guinea neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(212)

Je třeba připomenout, že podle ukazatele (61) lidského rozvoje OSN je Guinea považována za zemi na nízkém stupni lidského rozvoje (178. místo ze 187 zemí). Potvrzuje to i příloha II nařízení (ES) č. 1905/2006, kde je Guinea uvedena v kategorii nejméně rozvinutých zemí. S ohledem na zařazení Guineje Komise přezkoumala, zda by získané informace mohly mít spojitost se zvláštními omezeními Guineje jako rozvojové země.

(213)

Je třeba poznamenat, že oznámení Guineje jako státu vlajky Komise přijala v souladu s článkem 20 nařízení o rybolovu NNN od 1. ledna 2010. Guinea následně potvrdila na základě čl. 20 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN, že jsou zavedena vnitrostátní opatření pro provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, která musí rybářská plavidla dodržovat.

(214)

Komise informovala Guineu o různých nedostatcích, které zjistila v průběhu obou misí, jež uskutečnila. Komise se snažila dosáhnout spolupráce s guinejskými orgány a pokroku v nápravných opatřeních týkajících se nedostatků, které zjistila. Guinea doposud nepodnikla konkrétní nápravné kroky a nezaznamenala pozitivní vývoj při nápravě zjištěných nedostatků s výjimkou nedávné revize systému sankcí (nařízení z 1. března 2012), jejímž cílem je stanovit sankce v souladu s požadavky článku 19 dohody UNFSA.

(215)

Díky finanční a technické pomoci Unie poskytnuté v uplynulých letech byla dále v nedávné době posílena administrativní kapacita Guineje. Pomoc se týkala dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Unií a Guineou, která byla realizována po dobu jednoho roku v roce 2009, a technické pomoci poskytované pro boj proti rybolovu NNN v roce 2012 (62).

(216)

Komise proto zohlednila rozvojová omezení Guineje a poskytla jí dostatečný čas, aby zavedla opatření, a uceleně, účinně a bez škodlivých účinků tak napravila nedodržování povinností podle mezinárodního práva.

(217)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Guineou lze v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že rozvojový status Guineje může být narušen jejím stupněm rozvoje. Nicméně s ohledem na povahu zjištěných nedostatků Guineje, pomoc poskytnutou Unií a kroky přijaté za účelem nápravy situace nemůže nízký stupeň rozvoje této země plně omluvit nebo jinak ospravedlnit celkový postoj Guineje jako státu vlajky nebo pobřežního státu, pokud jde o rybolov a o nedostatečné kroky k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(218)

Dne 3. února 2010 přijala Komise v souladu s článkem 20 nařízení o rybolovu NNN oznámení Panamské republiky (Panamy) jako státu vlajky.

(219)

Ve dnech 21. až 25. června 2010 Komise uskutečnila s podporou Evropské agentury pro kontrolu rybolovu misi do Panamy v rámci administrativní spolupráce uvedené v čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN.

(220)

Cílem mise bylo ověřit informace týkající se panamských opatření pro provádění, kontrolu a vymáhání zákonů, právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, které musí dodržovat její rybářská plavidla, opatření přijatá Panamou za účelem dodržování závazků v boji proti rybolovu NNN a plnění požadavků a jednotlivých bodů týkajících se zavádění systému EU osvědčení o úlovku.

(221)

Závěrečná zpráva z mise byla Panamě zaslána dne 29. listopadu 2010.

(222)

Následná mise Komise do Panamy, jejímž cílem bylo sledování kroků přijatých na základě první mise, se uskutečnila ve dnech 13. až 16. dubna 2011.

(223)

Komise obdržela komentáře Panamy k závěrečné zprávě z mise dne 10. května 2011.

(224)

Ve dnech 15. dubna 2011, 12. listopadu 2011 a 5. ledna 2012 Panama předložila dodatečné písemné komentáře. Odpovědi poskytla i na setkáních, která se konala v Bruselu ve dnech 18. července 2011, 21. září 2011, 13. října 2011, 14. října 2011, 23. listopadu 2011, 6. března 2012 a 20. června 2012.

(225)

Panama je smluvní stranou IATCC a ICCAT a je spolupracujícím nečlenem WCPFC. Panama ratifikovala úmluvu UNCLOS a dohodu UNFSA.

(226)

Za účelem posouzení toho, jak Panama plní své mezinárodní závazky jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu stanovené v mezinárodních dohodách uvedených ve 225. bodě odůvodnění a stanovené příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu uvedenými ve 225. a 227. bodu odůvodnění Komise vyžádala a vyhodnotila veškeré informace, které považovala pro toto hodnocení za nezbytné.

(227)

Komise použila informace vyplývající z dostupných údajů zveřejněných organizacemi ICCAT, CCAMLR, WCPFC, NEAFC, NAFO a SEAFO, a to buď ve formě zpráv o plnění požadavků, nebo ve formě seznamů s plavidly provádějícími rybolov NNN, a veřejně dostupné informace získané ze zprávy NMFS.

(228)

Na základě čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise přezkoumala povinnosti Panamy jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu a státu trhu. Pro účely tohoto přezkumu Komise zohlednila parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(229)

Komise zjistila na základě informací získaných ze seznamů plavidel provádějících rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu (63), že v příslušných seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN (64) jsou uvedena dvě plavidla plující pod panamskou vlajkou. Těmito plavidly jsou Alboran II (dřívější jméno: White Enterprise), Challenge (dřívější jména: Mila/Perseverance), Eros Dos (dřívější jméno: Furabolos), Heavy Sea (dřívější jména: Duero/Keta), Iannis 1, Red (dřívější jméno: Kabou), Senta (dřívější jméno: Shin Takara Maru) a Yucatan Basin (dřívější jména: Enxembre/Fonte Nova).

(230)

Komise zjistila na základě informací získaných ze seznamů s plavidly provádějícími rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu (65), že řada plavidel provádějících rybolov NNN z příslušných seznamů s plavidly provádějícími rybolov NNN plula po zařazení do těchto seznamů pod panamskou vlajku (66). Těmito plavidly jsou Lila No 10, Melilla No 101, Melilla No 103, No. 101 Gloria (dřívější jméno: Golden Lake), Sima Qian Baru 22 (dřívější jména: Corvus/Galaxy), Tching Ye No. 6, Xiong Nu Baru 33 (dřívější jména: Draco-1, Liberty).

(231)

V tomto ohledu se připomíná, že podle čl. 18 odst. 1 a 2 dohody UNFSA je stát vlajky odpovědný za svá plavidla provozovaná na volném moři. Komise má za to, že přítomnost plavidel provádějících rybolov NNN, která jsou uvedena v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu a v současné době plují pod vlajkou Panamy nebo pod ní plula poté, co byla zařazena do seznamů s plavidly provádějícími rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu, je jasnou známkou toho, že Panama neplní své povinnosti státu vlajky podle mezinárodního práva. Vlastnictvím výše uvedeného počtu plavidel provádějících rybolov NNN Panama neplnila své povinnosti účinně, nedodržovala opatření regionálních organizací pro řízení rybolovu na zachování a řízení zdrojů a nezabránila zapojení svých plavidel do činností, které oslabují účinnost těchto opatření.

(232)

V březnu 2011 byla dále v jednom členském státě provedena inspekce dopravního plavidla plujícího pod panamskou vlajkou. Toto plavidlo nevykonávalo činnost s platným povolením vystaveným Panamou pro dopravu, překládku a podporu rybolovných činností. Plavidlo provádělo nepovolené překládky ve vodách výlučné ekonomické zóny Republiky Guineje-Bissau (Guinea-Bissau) a přijímalo ryby ulovené plavidly ve vodách, na něž Liberijská republika (Libérie) uvalila zvláštní opatření pro zachování a řízení zdrojů, v rozporu s těmito opatřeními. Všechna rybářská plavidla provozující činnost v liberijských vodách za nezákonných podmínek i dopravní plavidlo, v němž se shromažďovaly dotčené produkty rybolovu, byla ve vlastnictví stejné právnické osoby. Panamské orgány byly dne 21. března 2011 informovány orgány příslušného členského státu o dopravních činnostech v rámci rybolovu a dne 15. dubna 2011 odpověděly, že platné povolení pro dopravu, překládku a podporu rybolovných činností nevystavily a že nejsou informovány o povoleních vydaných tomuto dopravnímu plavidlu Guineou-Bissau, Guineou nebo Libérií. Navzdory tomuto přiznání pokračovalo toto plavidlo ve své běžné činnosti v oblasti západní Afriky po celý rok 2011, aniž by bylo oznámeno, že Panama vůči němu přijala jakákoli konkrétní opatření.

(233)

Podle čl. 19 odst. 1 a 2 dohody UNFSA musí stát vlajky zajistit, aby plavidla plující pod jeho vlajkou dodržovala předpisy pro zachování a řízení zdrojů regionálních organizací pro řízení rybolovu. Požaduje se rovněž, aby státy vlajky prováděly rychlá šetření a soudní řízení. Státy vlajky by měly rovněž zajistit odpovídající sankce, odrazovat od opakovaného porušování pravidel a připravovat pachatele o zisky vyplývající z jejich nezákonné činnosti. V tomto ohledu je třeba uvést, že přítomnost řady plavidel provádějících rybolov NNN pod vlajkou Panamy v seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN regionální organizace pro řízení rybolovu poukazuje na to, že Panama neplné své povinnosti vyplývající z čl. 19 odst. 1 a 2 dohody UNFSA.

(234)

V průběhu mise v červnu 2010 byly získány informace, které rovněž potvrzují skutečnost, že Panama neplní své závazky v oblasti dodržování a vymáhání pravidel podle článku 19 dohody UNFSA. V průběhu mise bylo zjištěno, že příslušné panamské orgány nejsou oprávněny vést administrativní vyšetřování s cílem shromáždit zásadní důkazy od právnických i fyzických osob, skutečný výběr uložených pokut není pravděpodobně příliš účinný, neboť v případech, kdy provozovatelé nebo skuteční vlastníci nemají sídlo v Panamě, ale provozují činnost jako zahraniční společnosti, není řádně zajištěno vymáhání sankčních rozhodnutí, neboť neexistují vhodné mechanismy spolupráce mezi Panamou a příslušnými třetími zeměmi. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že význam účinně prováděných kroků vůči skutečným vlastníkům potvrzují příslušné dokumenty FAO a OECD, v nichž se zdůrazňuje význam informací o skutečných vlastnících pro boj proti nezákonným činnostem (67) a potřeba vést záznamy o rybářských plavidlech a o jejich skutečném vlastnictví (68).

(235)

Podle článku 20 dohody UNFSA musí státy navíc spolupracovat buď přímo, nebo prostřednictvím regionálních organizací pro řízení rybolovu, aby zajistily dodržování opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a jejich vymáhání. Soubor zvláštních požadavků uvedených v tomto článku stanoví povinnost států vyšetřovat, vzájemně spolupracovat a ukládat sankce za činnosti v rámci rybolovu NNN. Předpokládá se rovněž, že u plavidel, u nichž bylo nahlášeno zapojení do činností oslabujících účinnost opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, mohou členské státy použít postupy regionálních organizací pro řízení rybolovu, které odradí tato plavidla až do doby, než stát vlajky podnikne příslušné kroky. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že přítomnost řady plavidel provádějících rybolov NNN, která v současné době plují pod vlajkou Panamy nebo pod ní plula po zařazení na seznam s plavidly provádějícími rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu, v seznamech plavidel stále provádějících rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu ukazuje, že Panama neplní své povinnosti podle mezinárodního práva, pokud jde o mezinárodní spolupráci při vymáhání práva.

(236)

Připomíná se rovněž, že v souvislosti s článkem 118 úmluvy UNCLOS musí státy spolupracovat na zachování a řízení živých zdrojů v oblastech volného moře. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že přítomnost plavidel provádějících rybolov NNN, která v současné době plují pod vlajkou Panamy nebo pod ní plula po zařazení na seznamy s plavidly provádějícími rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu, v seznamech plavidel stále zapojených do rybolovu NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu ukazuje, že Panama neplní své povinnosti státu vlajky. Plavidla, u nichž bylo stanoveno provádění rybolovu NNN, skutečně oslabují zachování a řízení živých zdrojů.

(237)

Skutečnost, že Panama neplní povinnosti, co se týče plavidel plujících pod panamskou vlajkou, která jsou uvedena v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu, je rovněž porušením článku 217 úmluvy UNCLOS, který vyžaduje, aby státy vlajky přijaly zvláštní donucovací opatření, a zajistily tak soulad s mezinárodními předpisy, vyšetřování domnělých případů porušení pravidel a ukládání odpovídajících sankcí za každé porušení pravidel.

(238)

Přítomnost řady plavidel provádějících rybolov NNN, která v současné době plují pod vlajkou Panamy nebo pod ní plula po zařazení na seznamy s plavidly provádějícími rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu, v seznamech plavidel stále provádějících rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu ukazuje, že Panama neplní doporučení plánu IPOA NNN. V bodě 34 plánu IPOA NNN se státům doporučuje zajistit, aby se plavidla oprávněná plout pod jejich vlajkou nezapojovala do rybolovu NNN, ani tento rybolov nepodporovala.

(239)

Kromě toho je třeba poznamenat, že Panama byla ve zprávě NMFS označena za zemi, jejíž plavidla jsou zapojena do rybolovných činností v rámci rybolovu NNN. Podle zprávy NMFS se několik plavidel pod panamskou vlajkou zapojilo do rybolovných činností, které porušují opatření IATCC pro zachování a řízení zdrojů (69). Ve zprávě NMFS je kromě toho zdůrazněna další informace o nezákonných rybolovných činnostech, které jsou v rozporu s pravidly IATCC, a pozorování plavidel provádějících svou činnost v oblasti úmluvy CCAMLR (70), která jsou uvedena na seznamu plavidel CCAMLR provádějících rybolov NNN. Tato informace potvrzuje zjištěné skutečnosti svědčící o tom, že Panama neplní své povinnosti jako stát vlajky, pokud jde o rybolov NNN.

(240)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Panamou lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Panama neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky v souvislosti s plavidly provádějícími rybolov NNN a s rybolovem NNN prováděným nebo podporovaným rybářskými plavidly plujícími pod její vlajkou nebo jejími státními příslušníky, a že nepřijala dostatečná opatření, aby zabránila zdokumentovanému a opakujícímu se rybolovu NNN prováděnému plavidly plujícími pod její vlajkou.

(241)

Co se týče skutečnosti, zda Panama účinně spolupracuje s Komisí na vyšetřování rybolovu NNN a s ním spojených činností, lze konstatovat, že důkazy získané Komisí poukazují na to, že Panama nesplnila své povinnosti jako stát vlajky tak, jak je stanoví mezinárodní právo.

(242)

Pokud jde o záležitost uvedenou ve 231. bodě odůvodnění, je třeba připomenout, že dne 28. října 2011 Komise Panamě zaslala oznámení s oficiální žádostí o provedení šetření podle článku 26 nařízení o rybolovu NNN. Panama odpověděla dne 21. listopadu 2011, že provede šetření celé záležitosti tak, že uvědomí vlastníka dotyčného plavidla a dá mu dvacetidenní lhůtu na odpověď. Dne 16. prosince 2011 Komise zaslala upomínku ke své žádosti. Panamské orgány odpověděly dne 11. ledna 2012 pouze tím, že opětovně předložily kopii svého dopisu ze dne 21. listopadu 2011. Panamské orgány dostaly na odpověď další šestitýdenní lhůtu. Vzhledem k tomu, že ze strany panamských orgánů nedošlo k žádnému okamžitému kroku nebo k odpovědi, zahájila Komise dne 2. března 2012 postup proti provozovateli plavidla podle článku 27 nařízení o rybolovu NNN. Dne 2. května 2012, tedy pět měsíců po prvním sdělení Komise, panamské orgány informovaly Komisi, že uložily pokutu, která se vztahuje jen částečně na spáchaná porušení pravidel, neboť jde o sankci pouze za to, že provozovatel neměl odpovídající povolení pro provádění přepravy a překládky produktů rybolovu na moři. Sankce se však nevztahovala na skutečnost, že na moři byly shromažďovány produkty rybolovu nezákonně ulovené v Libérii v rozporu s platným moratoriem na průmyslový rybolov. Vzhledem k tomu, že zúčastněná rybářská plavidla a dopravní plavidlo shromažďující produkty byly ve vlastnictví téže právnické osoby, nemohl být žádný argument vysvětlující chování ekonomického provozovatele podpořen fakty. Postup podle článku 27 v současné době probíhá, ale skutečnost ukazuje, že Panama nepředložila ve více než přiměřené lhůtě pohotovou odpověď na požadavky Komise na šetření, zpětnou vazbu nebo sledování následných kroků v souvislosti s rybolovnými a souvisejícími činnostmi. Předložené odpovědi navíc nereagovaly na všechny zjištěné činnosti v oblasti rybolovu NNN.

(243)

V souvislosti s popsaným jednáním jsou zde známky toho, že Panama neplní podmínky čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, který stanoví, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku. Případ popsaný ve 242. bodě odůvodnění skutečně ukazuje, že Panama nemá informace o povaze činností, které provádějí plavidla plující pod její vlajkou. V tomto případě panamské orgány nevěděly, že dotyčné plavidlo bylo po několik let zapojeno do překládky a dopravy produktů rybolovu, což jsou činnosti, na něž se vztahují zvláštní povolení a předpisy.

(244)

V tomto případě popsaném ve 242. bodě odůvodnění existují známky toho, že Panama neplní doporučení uvedená v bodě 18 plánu IPOA NNN podle odstavce 18, v němž se stanoví, že na základě ustanovení úmluvy UNCLOS by každý stát měl přijmout opatření nebo spolupracovat, a tak zajistit, aby státní příslušníci spadající do jeho jurisdikce nepodporovali rybolov NNN a nezapojovali se do něj. Panama rovněž neprokázala, že spolupracuje s dalšími státy a koordinuje s nimi svou činnost v oblasti předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN způsobem stanoveným v bodě 28 plánu IPOA NNN. Panama rovněž nezohlednila doporučení uvedené v bodě 48 plánu IPOA NNN, podle něhož by státy vlajky měly zajistit, aby dopravní a podpůrná plavidla nepodporovala rybolov NNN a nezapojovala se do něj, a doporučení uvedené v bodě 49 plánu IPOA NNN, podle něhož by státy vlajky měly mimo jiné zajistit, aby dopravní a podpůrná plavidla zapojená do překládky na moři měla nejdříve povolení k překládce vystavené státem vlajky.

(245)

Komise zkoumala, zda Panama přijala účinná donucovací opatření vůči provozovatelům plavidel odpovědným za provádění rybolovu NNN a zda byly použity dostatečně přísné sankce, aby připravily pachatele o zisky vyplývající z tohoto rybolovu. Je třeba uvést, že dostupné důkazy potvrzují, že Panama neplní své povinnosti podle mezinárodního práva, co se týče účinných donucovacích opatření. V tomto ohledu je třeba připomenout, že existuje řada plavidel provádějících rybolov NNN, která v současné době plují pod vlajkou Panamy nebo pod ní plula poté, co byla zařazena na seznamy s plavidly provádějícími rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu. Existence těchto plavidel provádějících rybolov NNN svědčí o tom, že Panama neplní povinnosti vůči svým plavidlům provádějícím činnost na volném moři, jak je stanoveno v čl. 18 odst. 1 a 2 dohody UNFSA.

(246)

Situace popsaná ve výše uvedeném bodě odůvodnění je dále znamením toho, že Panama neplní požadavky čl. 19 odst. 1 dohody UNFSA, který stanoví pravidla pro státy vlajky v oblasti dodržování a vymáhání pravidel. Postoj Panamy v této záležitosti není rovněž v souladu s požadavky čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA, který mimo jiné stanoví, že sankce by měly být dostatečně přísné a měly by připravovat pachatele o zisky vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Postoj Panamy, co se týče účinných donucovacích opatření, navíc také není v souladu s doporučeními bodu 21 plánu IPOA NNN, která státy nabádají, aby zajistily, že sankce pro plavidla, a v co největší míře i pro jejich státní příslušníky spadající pod jejich jurisdikci, budou dostatečně přísné, aby předcházely rybolovu NNN, potíraly a odstraňovaly jej a připravovaly pachatele o zisky vyplývající z takového rybolovu.

(247)

S ohledem na historii, povahu, okolnosti, rozsah a závažnost projevů rybolovu NNN Komise vzala v úvahu opětovně se vyskytující a opakované činnosti plavidel plujících pod panamskou vlajkou v oblasti rybolovu NNN do roku 2012.

(248)

S ohledem na stávající možnosti panamských orgánů by mělo být uvedeno, že podle ukazatele lidského rozvoje OSN (71) je Panama považována za zemi na vysokém stupni lidského rozvoje (58. místo ze 187 zemí). Potvrzuje to i příloha II nařízení (ES) č. 1905/2006, kde je Panama uvedena v kategorii zemí s vyššími středními příjmy. S ohledem na její postavení se nepovažuje za nutné analyzovat stávající možnosti příslušných panamských orgánů. Je tomu tak proto, že stupeň rozvoje Panamy, jak je vidět v tomto bodě odůvodnění, nelze považovat za faktor, který by oslaboval schopnost příslušných orgánů spolupracovat s dalšími zeměmi a provádět donucovací kroky.

(249)

Na základě informací získaných v průběhu mise v červnu 2010 se nelze domnívat, že by panamské orgány neměly finanční zdroje, ale spíše jim chybí nezbytné právní a správní prostředí a zmocnění k výkonu vlastních povinností.

(250)

Dále je třeba zdůraznit, že v souladu s doporučeními v bodech 85 a 86 plánu IPOA NNN týkajícími se zvláštních požadavků rozvojových zemí Unie již financovala zvláštní program technické pomoci s ohledem na boj proti rybolovu NNN (72). Panama tento program využila.

(251)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Panamou lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 5 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Panama neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky v souvislosti se spoluprací a vymáháním právních předpisů.

(252)

Panama ratifikovala úmluvu UNCLOS a dohodu UNFSA. Panama je navíc smluvní stranou IATCC a ICCAT a je spolupracujícím nečlenem WCPFC.

(253)

Komise provedla analýzu všech důležitých informací týkajících se statutu Panamy jako smluvní strany IATCC a ICCAT a spolupracujícího nečlena WCPFC.

(254)

Komise provedla rovněž analýzu informací považovaných za důležité v souvislosti s tím, že Panama souhlasila s uplatňováním opatření na zachování a ochranu zdrojů, která přijaly IATCC, ICCAT a WCPFC.

(255)

Je třeba připomenout, že ICCAT zaslala v roce 2010 (73) Panamě dopis o určení týkající se jejích ohlášených nedostatků. V tomto dopise o určení bylo stanoveno, že Panama neplní svou povinnost sdělovat statistické údaje, jak je stanoveno v doporučení ICCAT 05-09. V tomto dopise ICCAT rovněž zdůraznila, že Panama neposkytla veškeré nezbytné údaje a informace, jako jsou výroční zpráva, údaje související s úkolem I (statistické údaje týkající se loďstva) byly zaslány pozdě nebo nebyly zaslány vůbec, tabulky dodržování pravidel nebyly zaslány a informace týkající se norem na řízení velkokapacitních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru pro lov tuňáků nebyly předány do sekretariátu ICCAT. Příslušné požadavky jsou stanoveny v usneseních a doporučeních ICCAT uvedených ve 258. a 260. bodu odůvodnění. Je rovněž třeba poznamenat, že Panama byla ze strany ICCAT určena jako nespolupracující země v roce 2009 a toto určení bylo zachováno i v letech 2010 a 2011.

(256)

Komise také provedla analýzu dostupných informací od ICCAT týkajících se úrovně dodržování pravidel ICCAT ohledně zachování a řízení zdrojů a informačních povinnosti ze strany Panamy. Komise k tomu použila souhrnné tabulky ICCAT o plnění požadavků za rok 2010 (74) a souhrnné tabulky ICCAT o plnění požadavků za rok 2011 (75).

(257)

Co se týče roku 2010, Panama nepředložila výroční zprávy a statistiky, informace týkající se opatření pro zachování a řízení zdrojů a informace o kvótách a omezeních odlovů.

(258)

Podle dostupných informací Panama nedodala ICCAT v roce 2010 zejména tyto informace: výroční zprávy (odborné) (podle úmluvy ICCAT, usnesení 01-06 a odkaz 04-17), výroční zprávy (komise ICCAT) (podle úmluvy ICCAT, usnesení 01-06 a odkaz) 04-17), předložení údajů o obchodních opatřeních v oblasti dovozů a vykládky (podle doporučení 06-13), prohlášení o překládkách (na moři) (podle doporučení 06-11), zprávy o překládkách (podle doporučení 06-11), údaje o nedodržování pravidel (podle doporučení 08-09), zprávy o interních krocích týkajících se plavidel o délce 20 m (podle doporučení 02-22/09-08), roční seznam plavidel na lov tuňáka křídlatého (podle doporučení 98-08), informace o plavidlech účastnících se překládky – informace byly předloženy pouze za přijímající plavidla (podle doporučení 06-11), seznam plavidel Med-SWO (na lov mečounů) (podle doporučení 09-04/09-08), normu pro řízení velkokapacitních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru pro lov tuňáků (podle nařízení 01-20), normu pro řízení (podle usnesení 01-20), informace o nájmu plavidel (podle doporučení 02-21), informace o plavidlech zapojených do rybolovu NNN (podle doporučení 09-10), zprávy o údajném rybolovu NNN (podle doporučení 09-10), informace o zpozorování plavidel (podle usnesení 94-09), zprávy o přístavních inspekcích (podle doporučení 97-10), údaje ze statistických dokumentů programů ICCAT (podle doporučení 01-21 a doporučení 01-22), potvrzující razítka a podpisy pro dokumenty o úlovcích tuňáka obecného (podle doporučení 08-12/09-11), kontaktní místa pro dokumenty o úlovcích tuňáka obecného (podle doporučení 08-12/09-11), právní předpisy týkající se úlovků tuňáka obecného (podle doporučení 08-12/09-11), souhrnný přehled označování úlovků tuňáka obecného (podle doporučení 08-12/09-11), dokumenty o úlovcích tuňáka obecného (podle doporučení 08-12/09-11), výroční zpráva o úlovcích tuňáka obecného (podle doporučení 08-12/09-11), dodržování sezónního uzavření oblasti pro mečouna (podle doporučení 09-04), vnitřní postup pro dodržování uzavřených oblastí/sezóny v Guinejském zálivu (podle doporučení 09-04).

(259)

Co se týče roku 2011, Panama nepředložila: částečné informace o výročních zprávách a statistikách, informace týkající se opatření pro zachování a řízení zdrojů a informace o kvótách a omezeních odlovů.

(260)

Podle dostupných informací Panama nedodala zejména tyto informace: výroční zprávy (odborné) (podle úmluvy ICCAT, usnesení 01-06 a reference 04-17), výroční zprávy (komise ICCAT) (podle úmluvy ICCAT, odkaz 01-06 a odkaz 04-17), tabulky o plnění požadavků (doporučení 98-14), zprávy o interních krocích týkajících se plavidel o délce 20 m (doporučení 09-08), normu pro řízení velkokapacitních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru pro lov tuňáků (podle nařízení 01-20), normu pro řízení (usnesení 01-20), údaje z vnitrostátních programů pozorovatelů (doporučení 10-04).

(261)

V průběhu mise, kterou Komise uskutečnila v Panamě v červnu 2010, byla zjištěna řada dalších věcí. Pokud jde o provozní možnosti VMS, bylo zjištěno, že v určitých případech neměly panamské orgány prostřednictvím VMS k dispozici polohu plavidel provádějících činnost v oblasti ICCAT. U jiných plavidel byla poloha k dispozici pouze na základě online přístupu na Internet, kde nejsou údaje dostupné ve vizuální mapovací aplikaci a lze je nalézt pouze za dva měsíce předcházející kontrole polohy plavidla. Co se týče systémů inspekce, bylo rovněž zjištěno, že neexistují žádné systémy inspekce pro plavidla provádějící činnost na volném moři, žádné šablony, pokyny nebo metodika vytvořená na podporu inspekčních činností a žádné letecké a námořní provozní prostředky na provádění inspekcí. Pokud jde o vykládky, bylo zjištěno, že neexistují žádné prostředky, které by zajišťovaly dohled nad vykládkou v různých přístavech mimo výlučnou ekonomickou zónu Panamy. Několik nedostatků bylo zjištěno i v oblasti sledování, kontroly a dohledu. Pomocí řady zkoušek provedených v konkrétních případech bylo zjištěno, že u plavidel provádějících činnost v oblasti ICCAT nebyly dostupné určité údaje. A konečně pokud jde o nařízení o překládkách, dostupné informace, které Panama předložila, naznačují, že Panama vymazala v důsledku nedostatečné schopnosti regulovat překládku ze svého rejstříku pět podpůrných rybářských plavidel ve Středozemním moři.

(262)

Pokud jde o WCPFC, dostupné informace (76) ukazují, že Panama neposkytla informace tak, jak je stanoveno v předpisech WCPFC. Panama byla skutečně požádána, aby v souladu s odst. 3 písm. c) opatření WCPFC na zachování a řízení zdrojů 2009-11 předložila doplňující informace o plavidlech provádějících rybolov NNN a část I a část II zpráv za rok 2011.

(263)

Pokud jde o dostupné informace IATTC získané ze zprávy NMFS, jak je uvedeno ve 239. bodě odůvodnění, a z IATTC (77), znamenají, že plavidla plující pod panamskou vlajkou porušují pravidla pro zachování a řízení zdrojů.

(264)

Skutečnost, že Panama neposkytla ICCAT a IOTC informace uvedené ve 258. až 260. bodu odůvodnění poukazuje na to, že Panama neplní své povinnosti státu vlajky stanovené v úmluvě UNCLOS a dohodě UNFSA.

(265)

Nedostatky, které odhalila mise v červnu 2010 a které jsou uvedeny v 261. bodě odůvodnění, jsou dalším důkazem o tom, že Panama neplní své povinnosti státu vlajky stanovené v dohodě UNFSA.

(266)

Skutečnost, že Panama neposkytuje informace o opatřeních pro zachování a řízení zdrojů, o kvótách a omezeních úlovků a o výročních zprávách a statistikách, reálně oslabuje její schopnost plnit povinnosti podle článků 117 a 118 úmluvy UNCLOS, které stanoví povinnosti států přijmout pro své státní příslušníky vnitrostátní opatření na zachování živých zdrojů na volném moři a spolupracovat na opatřeních pro zachování a řízení živých zdrojů v oblasti volného moře.

(267)

Postoj Panamy uvedený v tomto oddíle rozhodnutí, je v rozporu s požadavky čl. 18 odst. 3 UNFSA.

(268)

Vzhledem k tomu, že Panama nekontroluje plavidla na volném moři v souladu s předpisy regionálních organizací pro řízení rybolovu, jedná v rozporu s čl. 18 odst. 3 písm. a) dohody UNFSA, v němž se požaduje, aby státy, jejichž plavidla provádějí rybolov na volném moři, přijaly kontrolní opatření zajišťující, že tato plavidla dodržují předpisy regionálních organizací pro řízení rybolovu.

(269)

Panama neplní požadavky čl. 18 odst. 3 písm. e) dohody UNFSA na vedení záznamů a včasné informování, neboť nepodává ICCAT informace o výroční zprávě, údaje související s úkolem I (charakteristika loďstva), zprávy o interních krocích týkajících se plavidel o délce větší než 20 m, tabulky o plnění požadavků a informace o normě pro řízení velkokapacitních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru pro lov tuňáků.

(270)

Panama navíc neplní povinnosti vyplývající z čl. 18 odst. 3 písm. f) dohody UNFSA, neboť nepodává organizaci ICCAT údaje o úlovcích, údaje o vnitrostátních programech pozorovatelů a informace o záležitostech spojených s překládkou, nemá inspekční systémy, nemá prostředky na zajištění dohledu nad vykládkou v přístavech mimo Panamu a nevede tržní statistiky údajů o dovozu a vykládkách.

(271)

Panama neplní podmínky stanovené v čl. 18 odst. 3 písm. g) dohody UNFSA, o čemž svědčí informace získané v průběhu mise v červnu 2010, které se týkají schopnosti panamských orgánů provádět sledování, kontrolu a dohled.

(272)

Panama neplní své závazky vyplývající z článku 23 dohody UNFSA v souvislosti se skutečností, že nepředložila organizaci ICCAT zprávu o přístavních inspekcích za rok 2010.

(273)

Dále, jak je uvedeno v 262. a 263. bodu odůvodnění, informace z WCPFC a IATTC naznačují, že Panama neplní své povinnosti vyplývající z článku 117 úmluvy UNCLOS a z článku 18 dohody UNFSA v oblasti opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(274)

V průběhu mise v červnu 2010 bylo navíc zjištěno, že panamský rejstřík plavidel nezajišťuje, že plavidla plující pod vlajkou Panamy mají skutečnou spojitost s Panamou. Tato neexistence skutečné spojitosti mezi státem a plavidly, která jsou registrována v jeho rejstříku, je porušením podmínek stanovených pro státní příslušnost plavidel v článku 91 úmluvy UNCLOS. Tento závěr dále potvrzuje ITF, která považuje Panamu za tzv. výhodnou vlajku (78).

(275)

Rovněž je třeba poznamenat, že v rozporu s doporučeními uvedenými v bodech 25, 26 a 27 plánu IPOA NNN Panama nevypracovala národní akční plán proti rybolovu NNN.

(276)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Panamou lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 6 odst. 5 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Panama neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(277)

Je třeba připomenout, že podle ukazatele lidského rozvoje OSN (79) je Panama považována za zemi na vysokém stupni lidského rozvoje (58. místo ze 187 zemí). Rovněž je třeba připomenout, že podle přílohy II nařízení (ES) č. 1905/2006 je Panama uvedena v kategorii zemí s vyššími středními příjmy.

(278)

S ohledem na toto postavení nemůže být Panama považována za zemi, která má zvláštní omezení přímo vyplývající ze stupně jejího rozvoje. Nebyl zjištěn žádný průkazný důvod, který by naznačoval, že skutečnost, že Panama neplní povinnosti vyplývající pro ni z mezinárodního práva, je důsledkem nedostatečného rozvoje. Stejně tak neexistuje žádný skutečný důkaz, který by uváděl do souvislosti zjištěné nedostatky v oblasti sledování, kontroly a dohledu nad rybolovnými činnostmi s nedostatečnými kapacitami a infrastrukturou.

(279)

Je rovněž třeba uvést, že Unie již v Panamě financovala zvláštní technickou pomoc v oblasti boje proti rybolovu NNN (80). Neexistuje žádný důkaz o tom, že Panama vzala v úvahu doporučení ohledně nápravy zmíněných nedostatků, nebo že si od Unie vyžádala následné kroky s cílem dokončit budování kapacit.

(280)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Panamou lze v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že rozvojový status a celková výkonnost Panamy v oblasti rybolovu nejsou ohroženy jejím stupněm rozvoje.

(281)

Dne 1. ledna 2010 přijala Komise v souladu s článkem 20 nařízení o rybolovu NNN oznámení Srílanské demokratické socialistické republiky (Srí Lanka) jako státu vlajky.

(282)

Ve dnech 29. listopadu až 25. prosince 2010 uskutečnila Komise s podporou Evropské agentury pro kontrolu rybolovu misi na Srí Lanku v rámci administrativní spolupráce uvedené v čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN.

(283)

Cílem mise bylo ověřit informace týkající se srílanských opatření pro provádění, kontrolu a vymáhání zákonů, právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, které musí dodržovat její rybářská plavidla, opatření přijatá Srí Lankou za účelem dodržování závazků v boji proti rybolovu NNN a plnění požadavků a jednotlivých bodů týkajících se zavádění systému EU osvědčení o úlovku.

(284)

Závěrečná zpráva z mise byla Srí Lance zaslána dne 3. února 2011. Vzhledem k tomu, že Srí Lanka neinformovala Komisi o změně generálního ředitele odboru rybolovu a vodních zdrojů, zpráva se nedostala ke svému adresátu a následně byla opětovně zaslána dne 7. dubna 2011.

(285)

Komise obdržela komentáře Srí Lanky k závěrečné zprávě z mise dne 12. května 2011.

(286)

Následná mise Komise na Srí Lanku, jejímž cílem bylo sledování kroků přijatých Srí Lankou na základě první mise, se uskutečnila ve dnech 5. až 7. října 2011.

(287)

Dne 15. listopadu 2011 předložila Srí Lanka dodatečné písemné komentáře.

(288)

Srí Lanka je členem IOTC. Srí Lanka ratifikovala úmluvu UNCLOS a dohodu UNFSA a přistoupila k dohodě FAO o opatřeních přístavních států.

(289)

Za účelem posouzení toho, jak Srí Lanka plní své mezinárodní závazky jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu stanovené v mezinárodních dohodách uvedených v 288. bodě odůvodnění a stanovené IOTC Komise vyžádala a vyhodnotila veškeré informace, které považovala pro toto hodnocení za nezbytné.

(290)

Komise použila informace získané z dostupných údajů zveřejněných IOTC a z misí, které Komise uskutečnila na Srí Lance.

(291)

Na základě čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise přezkoumala povinnosti Srí Lanky jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu a státu trhu. Pro účely tohoto přezkumu Komise zohlednila parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(292)

V průběhu misí a z informací získaných od IOTC bylo zjištěno, že Srí Lanka nemá právní předpisy umožňující vydávání povolení k rybolovu na volném moři (81). To prakticky znamená, že všech 3 307 plavidel uvedených Srí Lankou v rejstříku oprávněných plavidel IOTC provádí rybolov nezákonně, pokud se rybolovné činnosti uskutečňují v oblasti úmluvy IOTC, mimo výlučnou ekonomickou zónu Srí Lanky. V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 18 odst. 3 písm. b) bodu ii) dohody UNFSA musí stát vlajky přijmout opatření zakazující jeho plavidlům, která nemají řádné povolení k rybolovu, rybolov na volném moři. Zařazení více než 3 000 plavidel do rejstříku oprávněných plavidel IOTC, aniž by Srí Lanka měla právní předpisy umožňující vystavit těmto plavidlům právoplatné povolení, jasně ukazuje, že Srí Lanka nejedná v souladu se svými povinnostmi státu vlajky.

(293)

Na základě informací získaných z IOTC (82) Komise navíc zjistila, že řada plavidel plujících pod vlajkou Srí Lanky byla přistižena a pokutována některými pobřežními státy za nezákonný rybolov v oblasti úmluvy IOTC. Těmito rybářskými plavidly jsou Lek Sauro, Madu Kumari 2, Anuska Putha 1, Sudeesa Marine 5, Rashmi, Chmale, Shehani Duwa, Dory II, Randika Putah 1 a Vissopa Matha v roce 2010; Sudharma, Speed Bird 7, Pradeepa 2, Kasun Putha 1, Win Marine 1, Speed Bird 3, Muthu Kumari a Little Moonshine v roce 2011 a Helga Siril v roce 2012.

(294)

V tomto ohledu se připomíná, že podle čl. 18 odst. 1 a 2 dohody UNFSA je stát vlajky zodpovědný za svá plavidla provozovaná na volném moři. Komise má za to, že neustálá přítomnost plavidel plujících pod vlajkou Srí Lanky, která provádějí nezákonně rybolov v oblasti úmluvy IOTC, je jasným znamením, že Srí Lanka neplní své povinnosti státu vlajky podle mezinárodního práva. Vlastnictvím výše uvedeného počtu plavidel provádějících rybolov bez povolení, tedy nezákonně, Srí Lanka neplnila své povinnosti účinně, nedodržovala opatření regionálních organizací pro řízení rybolovu na zachování a řízení zdrojů a nezabránila zapojení svých plavidel do činností, které oslabují účinnost těchto opatření.

(295)

Podle čl. 19 odst. 1 a 2 dohody UNFSA musí stát vlajky zajistit, aby plavidla plující pod jeho vlajkou dodržovala předpisy pro zachování a řízení zdrojů regionálních organizací pro řízení rybolovu. Požaduje se rovněž, aby státy vlajky prováděly rychlá šetření a soudní řízení. Státy vlajky by měly rovněž zajistit odpovídající sankce, odrazovat od opakovaného porušování pravidel a připravovat pachatele o zisky, které jim plynou z nezákonné činnosti. V tomto ohledu je třeba uvést, že na Srí Lance neexistují právní předpisy, které by umožňovaly vystavení povolení k rybolovu pro plavidla plující pod jeho vlajkou, aby mohla provádět činnost mimo výlučnou ekonomickou zónu Srí Lanky. Zařazení více než 3 000 rybářských plavidel do rejstříku oprávněných plavidel IOTC jasně ukazuje, že Srí Lanka umožňuje svým plavidlům provádět rybolov na otevřeném moři v rozporu s pravidly IOTC, neboť Srí Lanka nemá právní předpisy, které by umožňovaly vystavení povolení k rybolovné činnosti na volném moři. To jasně poukazuje na skutečnost, že Srí Lanka neplní své povinnosti podle čl. 19 odst. 1 a 2 dohody UNFSA.

(296)

Podle článku 20 dohody UNFSA musí státy navíc spolupracovat buď přímo, nebo prostřednictvím regionálních organizací pro řízení rybolovu, aby zajistily dodržování opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a jejich vymáhání. Soubor zvláštních požadavků uvedených v tomto článku stanoví povinnost států vyšetřovat, vzájemně spolupracovat a udělovat sankce za činnosti související s rybolovem NNN. V této souvislosti je třeba připomenout, že Srí Lanka má 13 plavidel zařazených do návrhu seznamu s plavidly provádějícími rybolov NNN pro výroční zasedání IOTC, které se konalo v březnu 2011 (83). Navzdory tomu, že nebylo dosaženo shody, IOTC souhlasila, že tato plavidla na seznam nezařadí. IOTC však požádala Srí Lanku, aby měsíčně podávala zprávy o místě výskytu těchto plavidel a o konečném rozhodnutí srílanských soudů týkajícím se každého plavidla. Je třeba poukázat na to, že Srí Lanka nesplnila své povinnosti podle mezinárodního práva, co se týče mezinárodní spolupráce při vymáhání pravidel, neboť navzdory žádosti IOTC jí podávala zprávy jen čtyři ze dvanácti měsíců.

(297)

Připomíná se rovněž, že v souvislosti s článkem 118 úmluvy UNCLOS musí státy spolupracovat na zachování a řízení živých zdrojů v oblastech volného moře. V tomto ohledu znamená přítomnost řady plavidel plujících pod srílanskou vlajkou a nezákonně provádějících rybolov v oblasti úmluvy IOTC skutečnost, že Srí Lanka neplní své povinnosti státu vlajky. Plavidla, která byla přistižena při provádění rybolovu NNN, skutečně oslabují zachování a řízení živých zdrojů.

(298)

Skutečnost, že Srí Lanka neplní povinnosti, co se týče plavidel plujících pod srílanskou vlajkou, která provádějí nezákonný rybolov v oblasti úmluvy IOTC, je rovněž porušením článku 217 úmluvy UNCLOS, který vyžaduje, aby státy vlajky přijaly zvláštní donucovací opatření, a zajistily tak soulad s mezinárodními předpisy, vyšetřování domnělých případů porušení pravidel a udělování odpovídajících sankcí za každé porušení pravidel.

(299)

Existence řady plavidel plujících pod srílanskou vlajkou, která provádějí nezákonný rybolov v oblasti úmluvy IOTC, rovněž svědčí o tom, že se Srí Lanka neřídí doporučením plánu IPOA NNN. V bodě 34 plánu IPOA NNN se státům doporučuje zajistit, aby se plavidla oprávněná plout pod jejich vlajkou nezapojovala do rybolovu NNN, ani tento rybolov nepodporovala.

(300)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Srí Lankou v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Srí Lanka neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky v souvislosti s plavidly provádějícími rybolov NNN a s rybolovem NNN prováděným nebo podporovaným rybářskými plavidly plujícími pod její vlajkou nebo jejími státními příslušníky, a že nepřijala dostatečná opatření, aby zabránila zdokumentovanému a opakujícímu se rybolovu NNN prováděnému plavidly plujícími pod její vlajkou.

(301)

Pokud jde o to, zda Srí Lanka účinně spolupracuje s Komisí na vyšetřování rybolovu NNN a s ním spojených činností, lze konstatovat, že důkazy získané Komisí poukazují na to, že Srí Lanka nesplnila své povinnosti jako stát vlajky tak, jak je stanoví mezinárodní právo.

(302)

Jak je uvedeno v 296. bodě odůvodnění, má Srí Lanka 13 plavidel zařazených do návrhu seznamu s plavidly provádějícími rybolov NNN pro výroční zasedání IOTC konané v březnu 2011. Navzdory tomu, že nebylo dosaženo shody, IOTC souhlasila, že tato plavidla na seznam nezařadí. IOTC však požádala Srí Lanku, aby měsíčně podávala zprávy o místě výskytu těchto plavidel a o konečném rozhodnutí srílanských soudů týkajícím se každého plavidla. Navzdory žádosti IOTC však Srí Lanka předložila zprávy pouze pro čtyři z dvanácti měsíců.

(303)

Jednáním popsaným v předchozím bodu odůvodnění Srí Lanka neprokázala splnění podmínek čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, který stanoví, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku.

(304)

Srí Lanka také neprokázala, že by plnila doporučení uvedené v bodě 18 plánu IPOA NNN, v němž se stanoví, že na základě ustanovení úmluvy UNCLOS by měl každý stát přijmout opatření nebo spolupracovat, a tak zajistit, aby státní příslušníci spadající do jeho jurisdikce nepodporovali rybolov NNN a nezapojovali se do něj. Srí Lanka rovněž neprokázala, že spolupracuje s dalšími státy a koordinuje s nimi svou činnost v oblasti předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN způsobem stanoveným v bodě 28 plánu IPOA NNN.

(305)

Komise zkoumala, zda Srí Lanka přijala účinná donucovací opatření vůči provozovatelům plavidel odpovědným za provádění rybolovu NNN a zda byly použity dostatečně přísné sankce, aby připravily pachatele o zisky vyplývající z tohoto rybolovu.

(306)

Je třeba upozornit na to, že dostupné důkazy potvrzují, že Srí Lanka neplní své povinnosti podle mezinárodního práva, co se týče účinných donucovacích opatření. V tomto ohledu poukazují informace získané z palubních zpráv (84) o plavidlech plujících pod srílanskou vlajkou a provádějících nezákonný rybolov mimo výlučnou ekonomickou zónu Srí Lanky od orgánů některých pobřežních států, že Srí Lanka nevymáhá označování plavidel, ani požadavek, aby byla na palubě dokumentace, včetně palubních deníků. Přítomnost plavidel Srí Lanky v oblasti úmluvy IOTC bez řádného označení a bez dokumentace na palubě svědčí o tom, že Srí Lanka neplní povinnosti vůči svým plavidlům provádějícím činnost na volném moři, jak je stanoveno v čl. 18 odst. 1, 2 a 3 dohody UNFSA.

(307)

Stálá přítomnost plavidel plujících pod srílanskou vlajkou a provádějících nezákonný rybolov v oblasti úmluvy IOTC je dále jasným znamením toho, že Srí Lanka neplní požadavky čl. 19 odst. 1 dohody UNFSA, který stanoví pravidla pro státy vlajky v oblasti dodržování a vymáhání pravidel. Postoj Srí Lanky v této záležitosti není rovněž v souladu s požadavky čl. 19 odst. 1 dohody UNFSA, který mimo jiné stanoví, že sankce by měly být dostatečně přísné a měly by připravovat pachatele o zisky vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Postoj Srí Lanky ve věci účinných donucovacích opatření navíc také není v souladu s doporučeními bodu 21 plánu IPOA NNN, v němž se státům doporučuje zajistit, aby sankce pro plavidla, a v co největší míře i pro jejich státní příslušníky v jejich jurisdikci, budou dostatečně přísné, aby předcházely, potíraly a odstraňovaly rybolov NNN a připravovaly pachatele o zisky vyplývající z takového rybolovu.

(308)

S ohledem na zvažovanou historii, povahu, okolnosti, rozsah a závažnost projevů rybolovu NNN Komise bere v úvahu opětovně se vyskytující a opakované činnosti plavidel plujících pod srílanskou vlajkou v oblasti rybolovu NNN do roku 2012.

(309)

S ohledem na stávající možnosti srílanských orgánů by mělo být uvedeno, že podle ukazatele lidského rozvoje OSN (85) je Srí Lanka považována za zemi na středním stupni lidského rozvoje (97. místo ze 187 zemí). Potvrzuje to i příloha II nařízení (ES) č. 1905/2006, kde je Srí Lanka uvedena v kategorii zemí s nižšími středními příjmy.

(310)

Na základě informací získaných v průběhu první mise se nelze domnívat, že by srílanské orgány neměly finanční zdroje, ale spíše jim chybí nezbytné právní a správní prostředí a lidské zdroje k výkonu jejich povinností.

(311)

Dále je třeba zdůraznit, že v souladu s doporučeními v bodech 85 a 86 plánu IPOA NNN týkajícími se zvláštních požadavků rozvojových zemí Unie již financovala zvláštní program technické pomoci zaměřený na boj proti rybolovu NNN (86).

(312)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Srí Lankou lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 5 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Srí Lanka neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky v souvislosti se spoluprací a vymáháním právních předpisů.

(313)

Srí Lanka ratifikovala úmluvu UNCLOS a dohodu UNFSA. Srí Lanka je dále členem IOTC.

(314)

Komise provedla analýzu všech důležitých informací týkajících se statusu Srí Lanky jako člena IOTC.

(315)

Komise provedla rovněž analýzu informací považovaných za důležité v souvislosti s tím, že Srí Lanka souhlasila s uplatňováním opatření na zachování a ochranu zdrojů, která přijala IOTC.

(316)

Je třeba připomenout, že IOTC vydala dne 22. března 2011 (87) Srí Lance dopis vyjadřující znepokojení a týkající se její zprávy o plnění požadavků za rok 2011. Hlavní obavy uvedené v tomto dopise se týkaly opožděného předložení zprávy o provádění, úrovně dodržování pravidel srílanskými plavidly, pokud jde o VMS a programy pozorovatelů, nesrovnalostí v plánu rozvoje loďstva, nedostatečného podávání zpráv o vedlejších úlovcích želv a mořských ptáků, nedostatku informací o vykládkách plavidel třetích zemí ve srílanských přístavech a částečného plnění požadavku na předkládání statistických údajů.

(317)

Kromě situace popsané ve výše uvedeném bodě odůvodnění Komise provedla analýzu dostupných informací od IOTC týkajících se dodržování pravidel pro zachování a řízení zdrojů a plnění povinnosti podávat zprávy ze strany Srí Lanky. Komise k tomu použila zprávu IOTC o plnění požadavků za rok 2011 (88) a zprávu IOTC o plnění požadavků za rok 2012 (89).

(318)

Pokud jde o zprávu o plnění požadavků za rok 2011, Srí Lanka nepředložila: výroční zprávy a statistiky, informace týkající se opatření pro zachování a řízení zdrojů a informace o kvótách a omezeních odlovů.

(319)

Podle dostupných informací Srí Lanka nedodala IOTC v roce 2010 zejména tyto informace: zprávu o provádění a národní zprávu pro vědecký výbor; plán rozvoje loďstva, seznam aktivních plavidel lovících tropické tuňáky v roce 2006, seznam aktivních plavidel lovících mečouny a tuňáky křídlaté v roce 2007 (podle usnesení 09/02); seznam aktivních plavidel (podle usnesení 10/08); návrh seznamu s plavidly provádějícími rybolov NNN navzdory tomu, že na seznamu je 13 vlastních plavidel (stanoveno usnesením 09/03); informace o vedlejších úlovcích želv a mořských ptáků (podle usnesení 10/02); záznamy o úlovcích rybářských plavidel (podle usnesení 10/03); seznam určených přístavů (podle usnesení 10/11).

(320)

Pokud jde o zprávu o plnění požadavků za rok 2012, Srí Lanka nepředložila žádné z požadovaných informací o statistikách, informace týkající se opatření pro zachování a řízení zdrojů a informace o kvótách a omezeních odlovů.

(321)

Pokud jde o rok 2011, podle dostupných informací Srí Lanka nepředložila nebo předložila jen částečné informace o přijetí systému VMS pro všechna plavidla delší než 15 metrů a souhrnné záznamy VMS (podle usnesení 06/03 a 10/01); plánu rozvoje loďstva (podle usnesení 09/02); seznamu aktivních plavidel (podle usnesení 10/08); zprávu o zákazu lovu všech druhů liškounů a mořských želv (podle usnesení 10/12 a 09/06); regionálních programech pozorovatelů (podle usnesení 11/04); určeném příslušném orgánu a inspekční zprávy s ohledem na přístavní inspekce (podle usnesení 10/11); plavidlech a státních příslušnících, u nichž bylo zjištěno zapojení do rybolovu NNN (podle usnesení 11/03 a 07/01).

(322)

V průběhu první mise na Srí Lanku byla navíc zjištěna řada dalších skutečností: srílanská rybářská plavidla provádějící činnost v oblasti úmluvy IOTC mimo výlučnou ekonomickou zónu Srí Lanky nemohla být sledována, neboť nemají VMS. Srí Lanka neměla právní předpisy týkající se podávání zpráv o úlovcích. Neexistovaly žádné pokyny nebo metodika pro vykládku plavidel třetích zemí, zejména v případě odmítnutí vykládky, která není hlášena státu vlajky dotyčného plavidla. Tato mise jasně odhalila několik nedostatků v oblasti sledování, kontroly a dohledu.

(323)

Skutečnost, že Srí Lanka neposkytla IOTC informace uvedené v 316. až 321. bodu odůvodnění poukazuje na to, že Srí Lanka neplní své povinnosti státu vlajky stanovené v úmluvě UNCLOS a v dohodě UNFSA.

(324)

Nedostatky, které odhalila první mise a které jsou uvedeny v 322. bodě odůvodnění, jsou dalším důkazem o tom, že Srí Lanka neplní své povinnosti státu vlajky stanovené v dohodě UNFSA.

(325)

Skutečnost, že Srí Lanka neposkytuje informace o opatřeních pro zachování a řízení zdrojů, o kvótách a omezeních úlovků a o výročních zprávách a statistikách samozřejmě oslabuje její schopnost plnit povinnosti podle článků 117 a 118 úmluvy UNCLOS, které stanoví povinnosti států přijmout pro své státní příslušníky vnitrostátní opatření na zachování živých zdrojů na volném moři a spolupracovat na opatřeních pro zachování a řízení živých zdrojů v oblasti volného moře.

(326)

V rozporu s čl. 18 odst. 3 písm. a) dohody UNFSA Srí Lanka neprovádí kontrolu plavidel na volném moři. Srí Lanka předala do záznamu IOTC seznam více než 3 000 oprávněných plavidel, přestože nemá žádné právní předpisy, podle nichž by mohla těmto plavidlům vystavit právoplatná povolení k rybolovu. To znamená, že ta část srílanského loďstva, která byla vybavena povolením opravňujícím k setrvání na moři déle než jeden den, nezákonně loví v oblasti úmluvy IOTC mimo výlučnou ekonomickou zónu Srí Lanky.

(327)

Srí Lanka neplní své povinnosti vyplývající z čl. 18 odst. 3 písm. b) dohody UNFSA, neboť nemá právní předpisy umožňující vystavit povolení a umožnit provoz plavidlům plujícím pod její vlajkou, které loví na volném moři.

(328)

Srí Lanka neplní požadavky na předávání záznamů a včasné předkládání zpráv podle čl. 18 odst. 3 písm. e) dohody UNFSA, neboť nepředložila organizaci IOTC informace o plánu rozvoje loďstva, seznam aktivních plavidel a zprávu o mořských želvách.

(329)

Srí Lanka dále neplní své povinnosti podle čl. 18 odst. 3 písm. f) dohody UNFSA, neboť nedodržuje požadavky IOTC na VMS pro svá plavidla, nemá systémy inspekce a nemá prostředky, kterými by zabezpečila dohled nad vykládkou v přístavech mimo Srí Lanku.

(330)

Srí Lanka neplní podmínky stanovené v čl. 18 odst. 3 písm. g) dohody UNFSA, o čemž svědčí skutečnost, že nemá programy pozorovatelů na základě požadavků dohody UNFSA a informace získané v průběhu první mise, které se týkají schopnosti srílanských orgánů provádět sledování, kontrolu a dohled.

(331)

Analýza 326. až 330. bodu odůvodnění jasně ukazuje, že postoj Srí Lanky je v rozporu s čl. 18 odst. 3 dohody UNFSA.

(332)

Srí Lanka neplní své závazky vyplývající z článku 23 dohody UNFSA tím, že nepředložila organizaci IOTC program přístavních inspekcí.

(333)

Dále, jak je uvedeno v 316. až 321. bodu odůvodnění, informace z IOTC naznačují, že Srí Lanka neplní své povinnosti vyplývající z článku 117 úmluvy UNCLOS a z článku 18 dohody UNFSA v oblasti opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(334)

A nakonec je třeba poznamenat, že v rozporu s doporučeními v bodech 25, 26 a 27 plánu IPOA NNN Srí Lanka nevypracovala národní akční plán proti rybolovu NNN.

(335)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Srí Lankou lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 6 odst. 5 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Srí Lanka neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(336)

Je třeba připomenout, že podle ukazatele lidského rozvoje OSN (90) je Srí Lanka považována za zemi na středním stupni lidského rozvoje (97. místo ze 187 zemí). Potvrzuje to i příloha II nařízení (ES) č. 1905/2006, kde je Srí Lanka uvedena v kategorii zemí s nižšími středními příjmy.

(337)

S ohledem na toto postavení nemůže být Srí Lanka považována za zemi, která má zvláštní omezení přímo vyplývající ze stupně svého rozvoje. Nebylo možno zjistit žádný průkazný důvod, který by naznačoval, že skutečnost, že Srí Lanka neplní povinnosti vyplývající pro ni z mezinárodního práva, je důsledkem nedostatečného rozvoje. Stejně tak neexistuje žádný skutečný důkaz, který by uváděl do souvislosti zjištěné nedostatky v oblasti sledování, kontroly a dohledu nad rybolovnými činnostmi s nedostatečnými kapacitami a infrastrukturou. Z důvodů uvedených výše v bodě odůvodnění se zdá, že neplnění mezinárodních předpisů je přímo spojeno s neexistencí řádných právních nástrojů a s neochotou podniknout účinné kroky.

(338)

Je rovněž vhodné uvést, že v roce 2012 Unie již na Srí Lance financovala zvláštní technickou pomoc v oblasti boje proti rybolovu NNN (91).

(339)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Srí Lankou lze v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že rozvojový status a celková výkonnost Srí Lanky v oblasti rybolovu nejsou ohroženy jejím stupněm rozvoje.

(340)

Ve dnech 29. března až 25. dubna 2011 Komise uskutečnila s podporou Evropské agentury pro kontrolu rybolovu misi do Republiky Togo (Toga) v rámci administrativní spolupráce uvedené v čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN.

(341)

Cílem mise bylo ověřit informace týkající se tožských opatření pro provádění, kontrolu a vymáhání zákonů, právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, které musí dodržovat její rybářská plavidla, opatření přijatá Togem za účelem plnění závazků v boji proti rybolovu NNN a plnění požadavků a jednotlivých bodů týkajících se zavádění systému EU osvědčení o úlovku.

(342)

V návaznosti na misi Komise požádala dne 11. května 2011 a dne 5. června 2011 Togo o písemné vysvětlení.

(343)

Togo předložilo písemné komentáře a informace dne 17. května 2011, 14. července 2011, 19. dubna 2011 a 26. července 2011.

(344)

Togo není smluvní stranou, ani spolupracujícím nečlenem žádné regionální organizace pro řízení rybolovu. Togo je členem Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (CECAF) a Výboru pro rybolov v středozápadním Guinejském zálivu (FCWC), což jsou subregionální poradní orgány pro rybolov. Cílem CECAF je podporovat udržitelné využívání živých mořských zdrojů na území, na němž má CECAF působnost, a to pomocí řádného řízení a rozvoje rybolovu a rybolovných činností. Podobně je účelem FCWC podporovat spolupráci mezi smluvními stranami s cílem zajistit pomocí vhodného řízení zachování a optimální využívání živých mořských zdrojů, na něž se vztahuje úmluva FCWC, a podněcovat udržitelný rozvoj rybolovu, jehož základem jsou tyto zdroje.

(345)

Togo ratifikovalo úmluvu UNCLOS.

(346)

Za účelem vyhodnocení, jak Togo plní své mezinárodní závazky jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu stanovené v mezinárodní dohodě uvedené výše v bodě odůvodnění a stanovené příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu uvedenými v 347. bodě odůvodnění si Komise vyžádala a prozkoumala veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely tohoto hodnocení.

(347)

Komise použila informace vyplývající z dostupných údajů zveřejněných regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, zejména ICCAT, CCAMLR, WCPFC, NEAFC, NAFO a SEAFO, a to buď ve formě zpráv o dodržování pravidel, nebo ve formě seznamů s plavidly provádějícími rybolov NNN, a veřejně dostupné informace získané ze zprávy NMFS a závěrečné technické zprávy, která představuje „podporu provádění regionálního akčního plánu FCWC o rybolovu NNN“, zveřejněné organizací FCWC.

(348)

Na základě čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise přezkoumala povinnosti Toga jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu a státu trhu. Pro účely tohoto přezkumu Komise zohlednila parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(349)

Komise zjistila na základě informací získaných ze seznamů s plavidly provádějícími rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu, že řada plavidel provádějících rybolov NNN nacházejících se v těchto seznamech nesla po zařazení do seznamů plavidel provádějících rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu tožskou vlajku (92). Těmito plavidly jsou Aldabra (zařazená na seznam v době, kdy plula pod tožskou vlajkou), Amorinn, Cherne, Kuko (zařazená na seznam v době, kdy plula pod tožskou vlajkou), Lana, Limpopo, Murtosa (zařazená na seznam v době, kdy plula pod tožskou vlajkou), Pion, Seabull 22, Tchaw (zařazená na seznam v době, kdy plula pod tožskou vlajkou), Xiong Nu Baru 33 (zařazená na seznam v době, kdy plula pod tožskou vlajkou).

(350)

V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 94 odst. 1 a 2 úmluvy UNCLOS má každý stát vlajky účinně vykonávat svou jurisdikci a kontrolu nad plavidly plujícími pod jeho vlajkou. Komise má za to, že přítomnost plavidel provádějících rybolov NNN v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu, která nesla vlajku Toga poté, co byla zařazena na zmíněné seznamy plavidel, je jasnou známkou toho, že Togo neplní své povinnosti státu vlajky podle mezinárodního práva. Vzhledem k výše uvedené řadě tožských plavidel provádějících opakovaně rybolov NNN Togo zcela jistě neplnilo účinně své povinnosti, nedodržovalo opatření regionálních organizací pro řízení rybolovu na zachování a řízení zdrojů a nezabránilo zapojení svých plavidel do činností, které oslabují účinnost těchto opatření.

(351)

Na základě článku 94 úmluvy UNCLOS má stát vlajky zajistit, aby plavidla plující pod jeho vlajkou dodržovala předpisy, a podle svého vnitrostátního práva převzít jurisdikci nad každou lodí plující pod jeho vlajkou, nad jejím velitelem, důstojníky a posádkou. Podle článku 117 úmluvy UNCLOS je stát vlajky dále povinen přijmout pro své státní příslušníky taková opatření, která jsou potřebná pro zachování živých zdrojů na volném moři, nebo na jejich přijetí spolupracovat s ostatními státy. V tomto ohledu je třeba připomenout, že trvalá přítomnost řady plavidel provádějících rybolov NNN, která nesla vlajku Toga po svém zařazení na seznam plavidel provádějících rybolov NNN regionální organizace pro řízení rybolovu, svědčí o tom, že Togo neplní své povinnosti podle úmluvy UNCLOS.

(352)

Připomíná se rovněž, že v souvislosti s článkem 118 úmluvy UNCLOS musí státy spolupracovat na zachování a řízení živých zdrojů v oblastech volného moře. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že přítomnost řady plavidel v seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu, která plula pod vlajkou Toga po zařazení do těchto seznamů a která jsou stále zapojena do rybolovných činností, poukazuje na to, že Togo neplní své povinnosti státu vlajky. Plavidla, u nichž bylo zjištěno provádění rybolovu NNN, skutečně oslabují zachování a řízení živých zdrojů.

(353)

Přítomnost řady plavidel v seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu, která plula pod vlajkou Toga po zařazení do těchto seznamů, je rovněž porušením článku 217 úmluvy UNCLOS, který vyžaduje, aby státy vlajky přijaly zvláštní donucovací opatření, a zajistily tak soulad s mezinárodními pravidly, vyšetřování domnělých případů jejich porušení a uložení odpovídajících sankcí za každého porušení pravidel.

(354)

Přítomnost řady plavidel v seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu, která plula pod vlajkou Toga po zařazení do těchto seznamů, rovněž poukazuje na skutečnost, že Togo není schopno řídit se doporučením plánu IPOA NNN. V bodě 34 plánu IPOA NNN se doporučuje, aby státy zajistily, aby se plavidla oprávněná plout pod jejich vlajkou nezapojovala do rybolovu NNN, ani tento rybolov nepodporovala.

(355)

Kromě toho je třeba poznamenat, že Togo bylo zahrnuto do zprávy NMFS. Podle zprávy NMFS se několik plavidel pod tožskou vlajkou zapojilo do rybolovných činností, které porušují opatření CCAMLR pro zachování a řízení zdrojů (93). Zpráva NMFS neurčuje Togo jako zemi s plavidly zapojenými do rybolovné činnosti NNN, neboť byly podniknuty některé kroky (zrušení registrace) k řešení nezákonných rybolovných činností těchto plavidel plujících pod vlajkou Toga. Ve zprávě NMFS se však vyjadřují obavy, aby se rybolovné činnosti NNN neřešily rušením registrací plavidel, místo aby byly používány jiné sankce.

(356)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Togem lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Togo neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky v souvislosti s plavidly provádějícími rybolov NNN a s rybolovem NNN prováděným nebo podporovaným rybářskými plavidly plujícími pod jeho vlajkou nebo jeho státními příslušníky, a že nepřijalo dostatečná opatření, aby zabránilo zdokumentovanému a opakujícímu se rybolovu NNN prováděnému plavidly plujícími dříve pod jeho vlajkou.

(357)

Co se týče skutečnosti, zda Togo účinně spolupracuje s Komisí na vyšetřování rybolovu NNN a s ním spojených činností, lze konstatovat, že důkazy získané Komisí poukazují na to, že Togo nesplnilo své povinnosti jako stát vlajky tak, jak je stanoví mezinárodní právo.

(358)

Komise několikrát žádala Togo, aby přijalo nezbytná nápravná opatření ve vztahu k plavidlům plujícím pod jeho vlajkou, provádějícím činnost v oblasti úmluvy CCAMLR a uvedeným na seznamu CCAMLR s plavidly provádějícími rybolov NNN. Až poté, co Komise zaslala Togu tři upomínací dopisy, vydalo Togo osvědčení o zrušení registrace devíti plavidel provádějících rybolov NNN, přičemž v bodech odůvodnění těchto osvědčení uvedlo dopisy zaslané Komisí. Poté, co si Komise vyžádala několik vysvětlení týkajících se statusu dalších dvou tožských plavidel provádějících rybolov NNN, byla zrušena i jejich registrace. Kromě uvedeného zrušení registrací v rejstříku plavidel však Togo neprovedlo žádné jiné kroky, které by se zabývaly zjištěným a opakujícím se rybolovem NNN.

(359)

V souvislosti s jednáním popsaným výše v bodě odůvodnění Togo neprokázalo splnění podmínek čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, který stanoví, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svého vnitrostátního práva každé plavidlo plující pod jeho vlajkou a jeho velitele, důstojníky i posádku.

(360)

Komise zkoumala, zda Togo přijalo účinná donucovací opatření vůči provozovatelům plavidel odpovědným za provádění rybolovu NNN a zda byly použity dostatečně přísné sankce, aby připravily pachatele o zisky plynoucí z tohoto rybolovu.

(361)

Dostupné důkazy potvrzují, že Togo neplní své povinnosti podle mezinárodního práva, co se týče účinných donucovacích opatření. V tomto ohledu je třeba připomenout, že na seznamu s plavidly provádějícími rybolov NNN se nachází značný počet plavidel provádějících rybolov NNN, která nesou vlajku Toga po svém zařazení do těchto seznamů. Existence těchto plavidel provádějících rybolov NNN svědčí o tom, že Togo neplní své povinnosti vůči svým plavidlům provádějícím činnost na volném moři, jak je stanoveno v článku 94 úmluvy UNCLOS.

(362)

Pokud jde o dodržování a vymáhání předpisů, bylo v průběhu mise dále zjištěno, že Togo nemá zvláštní právní předpisy, které by řešily rybolovné činnosti NNN. Jediným opatřením, které v těchto případech přijímá, je zrušení registrace rybářských plavidel. Takový krok však nezahrnuje ani vyšetřování nezákonných rybolovných činností prováděných plavidly, ani udělení sankcí za zjištěná porušení pravidel. Zrušení registrace rybářského plavidla rozhodně nezajišťuje, že pachatelé přestupku jsou za své činy sankcionováni a že jsou připraveni o zisky plynoucí z jejich činnosti. Jednoduché správní rozhodnutí odstranit rybářské plavidlo z rejstříku, aniž by byla zajištěna možnost udělit jiné sankce, je aktem, který nezajišťuje odrazující účinek. Takový krok nezajišťuje kontrolu státu vlajky nad rybářskými plavidly, jak vyžaduje článek 94 úmluvy UNCLOS. Postoj Toga, co se týče dodržování a vymáhání předpisů, navíc není v souladu s bodem 18 plánu IPOA NNN, v němž se stanoví, že na základě ustanovení úmluvy UNCLOS by měl každý stát přijmout opatření nebo spolupracovat, a tak zajistit, aby státní příslušníci spadající do jeho jurisdikce nepodporovali rybolov NNN a nezapojovali se do něj. Postoj Toga v tomto ohledu není ani v souladu s doporučeními bodu 21 plánu IPOA NNN, která státy nabádají, aby zajistily, že sankce pro plavidla provádějící rybolov NNN, a v co největší míře pro jejich státní příslušníky v jejich jurisdikci, budou dostatečně přísné, aby předcházely rybolovu NNN, potíraly jej a odstraňovaly jej a připravovaly pachatele o zisky plynoucí z jejich nezákonné činnosti.

(363)

Skutečnost, že Togo neplní své povinnosti v oblasti vymáhání předpisů, potvrzuje i korespondence mezi Komisí a Togem, a diskuse, které se uskutečnily v průběhu mise Komise do Toga. Togo při několika příležitostech uvedlo, že jeho právní předpisy neukládají pachatelům rybolovu NNN žádné sankce.

(364)

S ohledem na zvažovanou historii, povahu, okolnosti, rozsah a závažnost projevů rybolovu NNN Komise bere v úvahu opětovně se vyskytující a opakované činnosti plavidel plujících pod tožskou vlajkou v oblasti rybolovu NNN do roku 2012.

(365)

S ohledem na stávající možnosti tožských orgánů by mělo být uvedeno, že podle ukazatele lidského rozvoje OSN (94) je Togo považováno za zemi na nízkém stupni lidského rozvoje (162. místo ze 187 zemí). Potvrzuje to i příloha II nařízení (ES) č. 1905/2006, kde je Togo uvedené v kategorii nejméně rozvinutých zemí. V tomto ohledu lze omezení finančních a administrativních možností příslušných orgánů považovat za jeden z faktorů, který oslabuje schopnost Toga plnit povinnosti v oblasti spolupráce a vymáhání právních předpisů. Je však třeba připomenout, že nedostatky ve spolupráci a vymáhání jsou spojeny s tím, že v Togu neexistuje odpovídající právní rámec, který by umožňoval příslušné následné kroky, a nikoli se stávající kapacitou příslušných orgánů.

(366)

Dále je třeba zdůraznit, že v souladu s doporučeními v bodech 85 a 86 plánu IPOA NNN týkajícími se zvláštních požadavků rozvojových zemí Unie pomohla Togu s uplatňováním nařízení o rybolovu NNN prostřednictvím zvláštního programu technické pomoci financovaného Komisí (95).

(367)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Togem lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 5 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Togo neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky v souvislosti se spoluprací a vymáháním právních předpisů.

(368)

Togo ratifikovalo pouze úmluvu UNCLOS a není smluvní stranou ani spolupracujícím nečlenem žádné regionální informace pro řízení rybolovu.

(369)

Komise provedla analýzu všech informací považovaných za důležité v souvislosti s Togem, které byly získány z FCWC a CCAMLR.

(370)

V tomto ohledu je třeba připomenout, že Togo je členem WCFC, což je subregionální poradní orgán pro rybolov. V prosinci 2009 se konalo třetí zasedání ministerské konference FCWC, na němž byl přijat regionální akční plán FCWC týkající se rybolovu NNN v námořních oblastech členských zemí FCWC (FCWC RPOA). Ministři zmocnili předsedu ministerské konference a generálního tajemníka FCWC, aby „přijali veškerá nezbytná opatření pro provádění regionálního plánu“ (96). První zasedání pracovní skupiny FCWC pro boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu se konalo v Ghaně ve dnech 28. až 30. dubna 2010. Na zasedání byl doporučen a schválen pracovní harmonogram, do něhož patří některé proveditelné kroky (způsoby registrace plavidel, spolupráce mezi členskými zeměmi FCWC za účelem zvýšení povědomí, dohoda o opatřeních států přístavu a zřízení seznamu průmyslových plavidel s povolením v každé členské zemi FCWC), které je třeba podniknout na vnitrostátní úrovni (97).

(371)

S ohledem na situaci uvedenou výše v bodě odůvodnění je třeba poznamenat, že z korespondence a z mise Komise do Toga nevyplývá, že by Togo podniklo nějaké kroky směřující k provádění FCWC RPOA nebo doporučení z prvního zasedání pracovní skupiny FCWC pro rybolov NNN.

(372)

V letech 2010 a 2011 navíc organizace CCAMLR ohlásila několik pozorování plavidel plujících pod tožskou vlajkou a provádějících rybolov NNN nebo plavidel provádějících rybolov NNN na seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, která nesla tožskou vlajku po zařazení do těchto seznamů. Tato sdělení lze nalézt v oběžnících CCAMLR, které dostávají členové CCAMLR (98): dokument COMM CIRC 10/11 pozorování plavidel Typhoon-1 a Draco I ze seznamu s plavidly provádějícími rybolov NNN, dokument 10/23 pozorování plavidel Typhoon-1 a Draco I ze seznamu s plavidly provádějícími rybolov NNN, dokument 10/37 pozorování plavidla Bigaro ze seznamu s plavidly provádějícími rybolov NNN, dokument 10/38 aktualizace seznamu s NCP plavidly provádějícími rybolov NNN – Triton I (změnil jméno – Zeus a vlajku – Togo), dokument 10/72 pozorování plavidla Bigaro ze seznamu s plavidly provádějícími rybolov NNN, dokument 10/133 pozorování plavidla Kuko (bývalý Typhoon 1) ze seznamu s plavidly provádějícími rybolov NNN, dokument 11/03 pozorování plavidel ze seznamu s plavidly provádějícími rybolov NNN a aktualizace seznamu s NCP plavidly provádějícími rybolov NNN – Typhoon-1, Zeus a Bigaro.

(373)

Organizace CCAMLR rovněž vzala v úvahu informaci, že Togo v roce 2010 údajně odebralo svou vlajku plavidlům Bigaro, Carmela, Typhoon-1, Chu Lim, Rex a Zeus, která byla uvedena na seznamu s plavidly nesmluvních stran (NCP) provádějícími rybolov NNN. V několika následných zprávách o sledování však bylo uvedeno, že řada dotčených plavidel si nadále nárokuje tožskou vlajku (jak je uvedeno v dokumentu CCAMLR SCIC-10/4) (99).

(374)

V průběhu mise, kterou uskutečnila Komise, bylo navíc zjištěno, že tožské orgány nemají k dispozici právní rámec a nezbytné kapacity pro sledování a dohled, aby mohly vykonávat povinnosti státu vlajky.

(375)

V souvislosti s jednáním popsaným výše v tomto oddíle rozhodnutí Togo neprokázalo splnění podmínek čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, který stanovuje, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku. Zrušení registrace rybářských plavidel přirozeně není samo o sobě dostatečným opatřením státu vlajky, neboť toto opatření neřeší rybolov NNN, nezajišťuje potrestání rybolovných činností NNN uvalením správních a/nebo trestních sankcí stanovených zákonem a umožňuje rybářskému plavidlu dále pokračovat v činnosti, která je v rozporu s mezinárodně stanovenými opatřeními na zachování a řízení zdrojů.

(376)

Mise, kterou podnikla Komise, navíc odhalila, že tožské postupy při registraci plavidel nezohledňují historii rybolovných činností NNN, kterou může plavidlo mít. Tato správní praxe, která by mohla přitahovat provozovatele rybolovu NNN, aby registrovali plavidla provádějící rybolov NNN, není v souladu s článkem 94 UNCLOS.

(377)

Na závěr je třeba poznamenat, že v rozporu s doporučeními v bodech 25, 26 a 27 plánu IPOA NNN Togo nevypracovalo národní akční plán proti rybolovu NNN.

(378)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech faktických skutečností získaných Komisí a všech prohlášení učiněných Togem lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 6 odst. 5 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Togo neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(379)

Je třeba připomenout, že podle ukazatele lidského rozvoje OSN (100) je Togo považováno za zemi na nízkém stupni lidského rozvoje (163. místo ze 187 zemí). Potvrzuje to i příloha II nařízení (ES) č. 1905/2006, kde je Togo uvedeno v kategorii nejméně rozvinutých zemí. S ohledem na zařazení Toga Komise přezkoumala, zda by získané informace mohly mít spojitost se zvláštními omezeními Toga jako rozvojové země.

(380)

I když obecně mohou existovat zvláštní kapacitní omezení, co se týče kontroly a sledování, konkrétní omezení Toga vyplývající z jeho stupně rozvoje nemůže být omluvou pro neexistenci zvláštních opatření ve vnitrostátním právním rámci, která by se týkala mezinárodních nástrojů na boj, potírání a odstranění rybolovných činností NNN. Tato omezení nemohou omlouvat ani skutečnost, že Togo nezavedlo systém sankcí za porušování mezinárodních opatření pro řízení a zachování zdrojů, pokud jde o rybolovné činnosti prováděné na volném moři.

(381)

Togo požádalo Unii o pomoc v boji proti rybolovu NNN. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že Unie již financovala zvláštní technickou pomoc nazvanou „Revize a aktualizace zákonné úpravy rybolovu z roku 1998 a její prováděcí nařízení v Republice Togo (101)“ a zvláštní technickou pomoc v Togu v souvislosti s bojem proti rybolovu NNN (102).

(382)

Po misi uskutečněné Komisí Togo oznámilo některá opatření, která budou uplatňována vůči jeho plavidlům patřícím zahraničním společnostem. Do dnešního dne však nebyl zaveden ani vymáhán žádný jasný právní rámec. Proto je možno dospět k závěru, že Togo se nemůže dovolávat nedostatečné správní kapacity, aby se vyhýbalo mezinárodním povinnostem, neboť Komise zohlednila rozvojová omezení Toga a nabídla příslušnou pomoc.

(383)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Togem lze v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že rozvojový status Toga může být narušen jeho stupněm rozvoje. Nicméně vezmou-li se v úvahu povaha zjištěných nedostatků Toga, pomoc poskytnutá Unií a kroky přijaté za účelem nápravy situace, ani nízký stupeň rozvoje této země nemůže plně omluvit nebo jinak ospravedlnit celkový postoj Toga jako státu vlajky nebo pobřežního státu, pokud jde o rybolov a o nedostatečné kroky směřující k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(384)

Ve dnech 23. až 25. ledna 2012 uskutečnila Komise s podporou Evropské agentury pro kontrolu rybolovu misi do Vanuatské republiky (Vanuatu) v rámci administrativní spolupráce uvedené v čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN.

(385)

Cílem mise bylo ověřit informace týkající se vanuatských opatření pro provádění, kontrolu a vymáhání zákonů, právních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, které musí dodržovat jeho rybářská plavidla, opatření přijatá Vanuatu za účelem plnění závazků v boji proti rybolovu NNN a plnění požadavků a jednotlivých bodů týkajících se zavádění systému EU osvědčení o úlovku.

(386)

Závěrečná zpráva z mise byla Vanuatu zaslána dne 14. února 2012.

(387)

Komise obdržela komentáře Vanuatu k závěrečné zprávě z mise dne 11. května 2012.

(388)

Vanuatu je smluvní stranou IATTC, ICCAT, WCPFC a IOTC. Vanuatu je spolupracující nesmluvní stranou CCAMLR. Vanuatu ratifikovalo úmluvu UNCLOS a podepsalo dohodu UNFSA.

(389)

Za účelem vyhodnocení, jak Vanuatu plní své mezinárodní závazky jako stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu stanovené v mezinárodních dohodách uvedených v 388. bodě odůvodnění a stanovené příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu uvedenými v 388. bodě odůvodnění si Komise vyžádala a zanalyzovala veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely tohoto hodnocení.

(390)

Komise použila informace získané z dostupných údajů zveřejněných organizacemi ICCAT, IOTC a WCPFC.

(391)

Na základě čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise přezkoumala povinnosti Vanuatu jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu a státu trhu. Pro účely tohoto přezkumu Komise zohlednila parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(392)

Na základě informací získaných ze seznamu s plavidly provádějícími rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu Komise zjistila, že jedno plavidlo plující pod vlajkou Vanuatu bylo zařazeno na seznam s plavidly provádějícími rybolov NNN IOTC (103). Tímto plavidlem byl Jupiter No. 1. Během 14. zasedání IOTC následně IOTC rozhodla vyjmout toto plavidlo ze seznamu s plavidly provádějícími rybolov NNN, neboť Vanuatu se zavázalo zrušit registraci tohoto plavidla v rejstříku plavidel Vanuatu a informovat WCPFC o situaci plavidla (104).

(393)

Na základě informací získaných ze seznamů s plavidly provádějícími rybolov NNN regionálních organizací pro řízení rybolovu Komise zjistila, že jedno plavidlo pod jménem Balena (105), dříve registrované na Vanuatu a zapojené do rybolovných činností NNN ve vodách Jihoafrické republiky, bylo v roce 2010 zařazeno na seznam IOTC s plavidly provádějícími rybolov NNN, ale následně bylo z tohoto seznamu vyjmuto poté, co Vanuatu předložilo osvědčení o sešrotování tohoto plavidla (106).

(394)

Toto plavidlo bylo v roce 2010 zařazeno i na seznam EU s plavidly provádějícími rybolov NNN (107), avšak v roce 2011 bylo z tohoto seznamu vyjmuto.

(395)

V tomto ohledu se připomíná, že podle čl. 18 odst. 1 a 2 dohody UNFSA je stát vlajky odpovědný za svá plavidla provozovaná na volném moři. Komise se domnívá, že přítomnost plavidel provádějících nezákonný rybolov pod vlajkou Vanuatu v oblasti úmluvy IOTC jsou jasným znamením, že Vanuatu nevykonává účinně své povinnosti, jimiž je plnění opatření regionálních organizací pro řízení rybolovu pro zachování a řízení zdrojů a zajištění, že jeho plavidla se nezapojí do žádné činnosti, která by oslabovala účinnost takových opatření.

(396)

Podle čl. 19 odst. 1 a 2 dohody UNFSA musí stát vlajky zajistit, aby plavidla plující pod jeho vlajkou dodržovala pravidla pro zachování a řízení zdrojů regionálních organizací pro řízení rybolovu. Požaduje se rovněž, aby státy vlajky prováděly rychlá šetření a soudní řízení. Státy vlajky by měly rovněž zajistit odpovídající sankce, odrazovat od opakovaného porušování předpisů a zbavovat pachatele zisku, který jim plyne z nezákonné činnosti. V tomto ohledu je třeba uvést, že přítomnost plavidel provádějících rybolov NNN pod vlajkou Vanuatu v seznamu s plavidly provádějícími rybolov NNN regionální organizace pro řízení rybolovu poukazuje na to, že Vanuatu neplné své povinnosti vyplývající z čl. 19 odst. 1 a 2 dohody UNFSA. Zdá se, že Vanuatu se skutečně soustředí pouze na nápravná opatření související s regionální organizací pro řízení rybolovu, nikoli na úplnou škálu příslušných sankcí za spáchaná porušení pravidel.

(397)

Skutečnost, že Vanuatu neplní své povinnosti v oblasti dodržování a vymáhání pravidel podle článku 19 dohody UNFSA, potvrzují i informace získané v průběhu mise uskutečněné Komisí. Jak je podrobně uvedeno v 402. a 403. bodu odůvodnění, bylo při této misi zjištěno, že vanuatské orgány jednají v rozporu se všemi požadavky stanovenými v čl. 19 odst. 1 a 2 dohody UNFSA, a maří tak povinnost Vanuatu jako státu vlajky řešit problematiku všech rybolovných činností NNN, které provádějí plavidla plující pod jeho vlajkou.

(398)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Vanuatu lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 4 písm. a) prokázat, že Vanuatu neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky v souvislosti s plavidly provádějícími rybolov NNN a s rybolovem NNN prováděným nebo podporovaným rybářskými plavidly plujícími pod jeho vlajkou nebo jeho státními příslušníky, a že nepřijalo dostatečná opatření, aby zabránilo zdokumentovanému a opakujícímu se rybolovu NNN prováděnému plavidly plujícími dříve pod jeho vlajkou.

(399)

Komise zkoumala, zda Vanuatu přijalo účinná donucovací opatření vůči provozovatelům plavidel odpovědným za provádění rybolovu NNN a zda byly použity dostatečně přísné sankce, aby připravily pachatele o zisky vyplývající z tohoto rybolovu.

(400)

Je třeba upozornit, že Vanuatu nesplnilo usnesení IOTC 09/03 týkající se vypracování seznamu plavidel, u nichž se předpokládá, že provádějí rybolovné činnosti NNN v oblasti IOTC. Vanuatu nesplnilo povinnost předložit IOTC stanovisko k vyjmutí některých plavidel provádějících rybolov NNN z různých zemí ze seznamu s plavidly provádějícími rybolov NNN IOTC na rok 2011 (108), kterou ukládá IOTC.

(401)

Tímto postojem popsaným výše v bodě odůvodnění Vanuatu neprokázalo, že plní podmínky článku 20 dohody UNFSA, který stanoví pravidla a postupy, jimiž se musí státy řídit při mezinárodní spolupráci na vymáhání předpisů, aby zajistily dodržování a vymáhání subregionálních a regionálních opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(402)

Co se týče vymáhání opatření zavedených na Vanuatu, mise, kterou uskutečnila Komise na Vanuatu, zjistila, že navzdory skutečnosti, že plavidla pod vlajkou Vanuatu s povolením provádět rybolov v mezinárodních vodách musí plnit mezinárodní závazky, neexistují v právním řádu Vanuatu žádné zvláštní předpisy a opatření, která by se konkrétně zabývala přestupky při rybolovu NNN spáchanými na volném moři s cílem předcházet rybolovu NNN, potírat jej a odstraňovat jej. Z informací získaných při této misi vyplývá, že u plavidel plujících pod vlajkou Vanuatu, která provádějí rybolov mimo vody v jurisdikci Vanuatu, se sankce nikdy neuplatňují. Dále navzdory skutečnosti, že Vanuatu podepsalo dohodu UNFSA, která představuje nejdůležitější mezinárodně uznávaný nástroj pro řízení stěhovavých populací a pro řízení rybolovných činností v mezinárodních vodách, tuto dohodu neprovedlo do svého právního systému.

(403)

Neexistence zvláštních právních předpisů týkajících se přestupků v oblasti rybolovu NNN spáchaných na volném moři jsou jasným znamením, že Vanuatu neplní podmínky čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, který stanoví, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou a jeho velitele, důstojníky a posádku. Dále neexistence zvláštních právních předpisů týkajících se přestupků v oblasti rybolovu NNN spáchaných na volném moři svědčí o tom, že Vanuatu neplní své povinnosti vůči svým plavidlům provádějícím činnost na volném moři, jak je stanoveno v čl. 18 odst. 1 dohody UNFSA.

(404)

Vanuatu také neprokázalo, že by plnilo doporučení v bodě 18 plánu IPOA NNN, v němž se stanoví, že na základě ustanovení úmluvy UNCLOS by každý stát měl přijmout opatření nebo spolupracovat, a tak zajistit, aby státní příslušníci spadající do jeho jurisdikce nepodporovali rybolov NNN a nezapojovali se do něj. Vanuatu navíc nepřijalo národní akční plán pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN. Neprokázalo rovněž, že spolupracuje s dalšími státy a koordinuje s nimi svou činnost v oblasti předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN způsobem stanoveným v bodě 28 plánu IPOA NNN.

(405)

Bylo rovněž zjištěno, že Vanuatu nemá správní sankce, které by finančně penalizovaly provozovatele rybářských plavidel, která provádějí nezákonné rybolovné činnosti. Trestní sankce stanovené v právním systému Vanuatu jsou navíc minimální. V průběhu mise, kterou uskutečnila Komise, bylo zjištěno, že navzdory skutečnosti, že právní předpisy Vanuatu stanoví obecnou nejvyšší hranici pro pokuty ve výši 100 000 000 VUV (přibližně 830 000 EUR) za porušení podmínek platných pro mezinárodní povolení k rybolovu (109), nikdy nebyla žádnému plavidlu udělena sankce odpovídající této nejvyšší možné pokutě za nezákonné činnosti prováděné na volném moři. Tato nejvyšší hranice pro pokuty se dále nepoužije u řady nejzávažnějších a nejčastějších porušení mezinárodních závazků, jako jsou nepředané údaje o odlovech nebo neprovádění vyšetřování. Ve všech těchto případech jsou uplatněné pokuty stanoveny jako velmi nízké a jsou omezeny nejvýše na 1 000 000 VUV (přibližně 8 300 EUR) (110). Výše těchto sankcí je zjevně nepřiměřená a jasně neodpovídá závažnosti daného porušení pravidel, možnému dopadu porušení pravidel a případnému prospěchu, který může z takových nezákonných kroků vyplývat.

(406)

S ohledem na situaci uvedenou výše v bodě odůvodnění lze dospět k závěru, že výše sankcí, které umožňují právní předpisy Vanuatu za přestupky v oblasti rybolovu NNN, není v souladu s čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA, který stanoví, že sankce, jež se použijí v případě porušení pravidel, mají být co do přísnosti odpovídající, aby účinně zajišťovaly dodržování pravidel a odrazovaly od jejich porušování, kdekoli k němu dojde, a měly by připravovat pachatele o zisky vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Postoj Vanuatu, co se týče účinných donucovacích opatření, navíc také není v souladu s doporučeními bodu 21 plánu IPOA NNN, která státy nabádají, aby zajistily, že sankce pro plavidla, a v co největší míře pro jejich státní příslušníky v jejich jurisdikci, budou dostatečně přísné, aby předcházely rybolovu NNN, potíraly jej a odstraňovaly jej a připravovaly pachatele o zisky vyplývající z takového rybolovu.

(407)

S ohledem na stávající možnosti vanuatských orgánů by mělo být uvedeno, že podle ukazatele lidského rozvoje OSN (111) je Vanuatu považováno za zemi na středním stupni lidského rozvoje (125. místo ze 187 zemí). Vanuatu je na druhé straně uvedeno v příloze II nařízení (ES) č. 1905/2006 jako země patřící do kategorie nejméně rozvinutých zemí.

(408)

Na základě informací získaných při misi, kterou uskutečnila Komise, se nelze domnívat, že popsané nedostatky vyplývají z nedostatku finančních zdrojů, neboť nedostatečné vymáhání pravidel a následkem toho i nedostatečná spolupráce má zřejmou souvislost s neexistencí nezbytného právního a správního rámce.

(409)

Dále je třeba zdůraznit, že v souladu s doporučeními v bodech 85 a 86 plánu IPOA NNN týkajícími se zvláštních požadavků rozvojových zemí Unie již financovala zvláštní program technické pomoci se zřetelem na boj proti rybolovu NNN (112).

(410)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Vanuatu lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 31 odst. 5 písm. b) a d) nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Vanuatu neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky v souvislosti se spoluprací a vymáháním právních předpisů.

(411)

Vanuatu ratifikovalo úmluvu UNCLOS a dohodu UNFSA. Vanuatu je navíc smluvní stranou IATCC, WCPFC, IOTC a ICCAT a je spolupracující nesmluvní stranou CCAMLR.

(412)

Komise provedla analýzu všech důležitých informací týkajících se statusu Vanuatu jako smluvní strany IATCC, WCPFC, IOTC ICCAT a spolupracující nesmluvní strany CCAMLR.

(413)

Komise provedla rovněž analýzu informací považovaných za důležité v souvislosti s tím, že Vanuatu souhlasilo s uplatňováním opatření na zachování a ochranu zdrojů, která přijaly IATCC, WCPFC, IOTC a ICCAT.

(414)

Je třeba připomenout, že ICCAT vydala Vanuatu dopis o určení týkající se jeho ohlášených nedostatků (113). V tomto dopise o určení bylo stanoveno, že Vanuatu neplní svou povinnost sdělovat statistické údaje, jak je stanoveno v doporučení ICCAT 05-09. V tomto dopise ICCAT rovněž zdůraznila, že Vanuatu neposkytlo veškeré nezbytné údaje a informace, jako jsou výroční zpráva, údaje související s úkolem I (statistické údaje týkající se loďstva) a související s úkolem II (velikost úlovků), tabulky o plnění požadavků a některá prohlášení nebo zprávy o překládce, jak stanoví doporučení ICCAT 06-11.

(415)

Komise provedla rovněž analýzu dostupných informací od ICCAT týkajících se dodržování předpisů ICCAT a informačních povinnosti ze strany Vanuatu. Komise k tomu použila tabulky o plnění požadavků, které jsou přílohou zpráv výboru ICCAT za rok 2010 (114) a za rok 2011 (115).

(416)

Za rok 2010 Vanuatu nepředalo ICCAT některé požadované informace v rámci výroční zprávy (stanovené v úmluvě ICCAT, usnesení 01-06 a reference 04-17) a statistické údaje týkající se loďstva (úkol I) a údaje o velikosti odlovů (úkol II), jak stanoví doporučení ICCAT 05-09.

(417)

Podle dostupných informací Vanuatu neposkytlo ICCAT v roce 2010 zejména informace o loďstvu, údaje o velikosti odlovů (podle doporučení ICCAT 05-09), informace o dodržování předpisů (podle doporučení ICCAT 08-09), zprávu o interních krocích týkajících se plavidel o délce větší než 20 m a o normě pro řízení velkokapacitních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru na lov tuňáků (podle doporučení ICCAT 02-22/09-08) (116).

(418)

Pokud jde o rok 2011, Vanuatu neposkytlo ICCAT některé požadované informace v rámci výroční zprávy (podle doporučení ICCAT 01-06 a reference 04-17) a statistické údaje týkající se loďstva (úkol I) a údaje o velikosti odlovů (úkol II), jak stanoví doporučení ICCAT 05-09. Vanuatu kromě toho nepředložilo tabulky o plnění požadavků, co se týče kvót a omezení odlovů (podle doporučení ICCAT 98-14), a nepředložilo prohlášení o překládce (podle doporučení ICCAT 06-11) (117).

(419)

Pokud jde o WCPFC, je třeba poznamenat, že Vanuatu nedodržuje některá opatření pro zachování a řízení zdrojů schválená touto regionální organizací. Aby Komise mohla vyhodnotit, jak Vanuatu dodržuje pravidla a povinnosti WCPFC v oblasti zachování a řízení zdrojů, použila návrh zprávy o systému sledování plnění požadavků vypracovaný touto regionální organizací před výročním zasedáním v roce 2012 (118).

(420)

Pokud jde o rok 2010, Vanuatu nesplnilo opatření WCPFC pro zachování a řízení zdrojů týkající se žraloků, která ukládají zavedení hmotnostního poměru pro žraločí ploutve (CMM 2009-4(7)), opatření WCPFC pro zachování a řízení zdrojů týkající se tuňáka křídlatého v jižním Tichomoří, která ukládají povinnost předložit zprávu o počtu plavidel lovících tento druh (CMM 2005-02), opatření WCPFC pro zachování a řízení zdrojů týkající se zmírnění lovu mořských ptáků, jehož cílem je informování o interakcích a vedlejších úlovcích mořských ptáků (CMM 2007-04 (9)), řadu opatření WCPFC pro zachování a řízení zdrojů pro tuňáka velkookého a tuňáka žlutoploutvého, která stanoví povinnost předložit výroční zprávu o vedlejších úlovcích po jednotlivých druzích od vykládky a překládky a která stanoví provádění opatření na snížení úmrtnosti tuňáka velkookého způsobené plavidly lovícími košelkovými nevody a zajišťujícími uzavírání oblastí na volném moři pro plavidla lovící košelkovými nevody (CMM 2008-01 (18), (22) a (43)) a opatření WCPFC pro zachování a řízení zdrojů týkající se lovného zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD) a uchovávání úlovku, která stanoví povinnost předložit systematickou zprávu o výmětech s jednou papírovou kopií předávanou WCPFC (CMM 2009-02 (12) a (13)). Vanuatu nesplnilo ani opatření WCPFC pro zachování a řízení zdrojů o tenatových sítích, které stanoví povinnost předložit přehled činnosti řídicích a kontrolních systémů týkající se používání velkých tenatových sítí na volném moři (CMM 2008-04 (5)).

(421)

Pokud jde o IOTC, je třeba připomenout, že Vanuatu bylo určeno z toho důvodu, že nesplnilo některá opatření schválená regionální organizací. Aby Komise mohla vyhodnotit, jak Vanuatu dodržuje pravidla a povinnosti IOTC v oblasti zachování a řízení zdrojů, použila zprávu IOTC o plnění požadavků vypracovanou výborem IOTC pro plnění požadavků na osmém zasedání v roce 2011 (119).

(422)

Pokud jde o rok 2011, Vanuatu nesplnilo povinnost předložit zprávu o provádění opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá komisí IOTC. Vanuatu se nezúčastnilo ani zasedání vědeckého výboru IOTC, nepředložilo vědeckému výboru IOTC národní zprávu a nepředložilo dotazník týkající se plnění požadavků. Pokud jde o usnesení týkající se kontroly rybolovné kapacity a povinnosti státu vlajky přijatá IOTC, Vanuatu nepředložilo některé povinné informace podle usnesení IOTC 07/02 o zaznamenávání plavidel oprávněných provádět činnost v oblasti IOTC.

(423)

V průběhu mise, kterou uskutečnila Komise, bylo navíc zjištěno, že opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, na jejichž činnosti se Vanuatu podílí, nebyla provedena do vanuatských právních předpisů.

(424)

Co se týče řízení vanuatského rybářského loďstva, bylo v průběhu mise, kterou uskutečnila Komise, kromě toho zjištěno, že postupy Vanuatu při registraci plavidel nezohledňují případnou historii plavidel aktivního rybolovu NNN plavidel, která žádají o vlajku Vanuatu. Vanuatu nemá ani žádné zvláštní předpisy, které by zajišťovaly, aby rybářská plavidla registrovaná pod jeho vlajkou splňovala opatření na řízení kapacit příslušných regionálních organizací, jichž je Vanuatu smluvním členem, nebo jichž je spolupracujícím nesmluvním členem. V průběhu mise uskutečněné Komisí bylo rovněž zjištěno, že Vanuatu nezavedlo opatření, která by zajišťovala dohled nad vykládkami plavidel plujících pod vlajkou Vanuatu v přístavech mimo Vanuatu.

(425)

Skutečnost, že Vanuatu neposkytlo IOTC, WCPFC a ICCAT informace uvedené v 414. až 423. bodu odůvodnění poukazuje na to, že Vanuatu neplní své povinnosti státu vlajky stanovené v úmluvě UNCLOS a v dohodě UNFSA.

(426)

Skutečnost, že Vanuatu neposkytuje informace o opatřeních pro zachování a řízení zdrojů, o kvótách a omezeních úlovků a o výročních zprávách a statistikách, skutečně oslabuje jeho schopnost plnit povinnosti podle článků 117 a 118 úmluvy UNCLOS, které stanovují, že státy jsou povinny přijmout pro své státní příslušníky opatření na zachování živých zdrojů na volném moři a spolupracovat na opatřeních pro zachování a řízení živých zdrojů v oblasti volného moře.

(427)

Postoj Vanuatu je v rozporu s požadavky čl. 18 odst. 1 a 2 dohody UNFSA, neboť z důvodů uvedených v 424. bodě odůvodnění tato země nepotvrdila schopnost účinně vykonávat své povinnosti týkající se plavidel registrovaných pod její vlajkou.

(428)

Postoj Vanuatu porušuje i požadavky čl. 18 odst. 3 dohody UNFSA.

(429)

Vanuatu nedodržuje požadavky na kontrolu svých plavidel na volném moři v souladu s pravidly regionálních organizací pro řízení rybolovu, která jsou stanovena v čl. 18 odst. 3 písm. a) dohody UNFSA, neboť neposkytuje organizaci ICCAT informace o překládkách.

(430)

Vanuatu neplní požadavky čl. 18 odst. 3 písm. e) dohody UNFSA na vedení záznamů a včasné informování, neboť nepodává ICCAT informace o výroční zprávě, údaje související s úkolem I (charakteristika loďstva), zprávy o interních krocích týkajících se plavidel o délce větší než 20 m, tabulky o plnění požadavků a normy pro řízení velkokapacitních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru na lov tuňáků.

(431)

Vanuatu navíc neplní čl. 18 odst. 3 písm. f) dohody UNFSA, neboť nepodává ICCAT, WCPFC a IOTC zprávy o odlovech, neinformuje ICCAT o skutečnostech souvisejících s překládkou a nemá prostředky, aby zajistilo dohled nad vykládkou v přístavech mimo Vanuatu, jak bylo zjištěno v průběhu mise, kterou uskutečnila Komise.

(432)

V průběhu mise, kterou uskutečnila Komise, bylo navíc zjištěno, že vanuatský rejstřík plavidel se nachází mimo Vanuatu a nezajišťuje, aby plavidla plující pod vlajkou Vanuatu měla skutečnou spojitost s Vanuatu. Tato neexistence skutečné spojitosti mezi státem a loděmi, které jsou registrovány v jeho rejstříku, je porušením podmínek stanovených pro státní příslušnost lodí v článku 91 dohody UNCLOS. Tento závěr dále potvrzuje ITF, která považuje Vanuatu za tzv. výhodnou vlajku (120).

(433)

Na závěr je třeba poznamenat, že v rozporu s doporučeními v bodech 25, 26 a 27 plánu IPOA NNN Vanuatu nevypracovalo národní akční plán proti rybolovu NNN.

(434)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností zjištěných Komisí a všech prohlášení učiněných Vanuatu lze v souladu s čl. 31 odst. 3 a čl. 6 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že Vanuatu neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(435)

Je třeba připomenout, že podle ukazatele lidského rozvoje OSN (121) je Vanuatu považováno za zemi na středním stupni lidského rozvoje (125. místo ze 187 zemí). Vanuatu je na druhé straně uvedeno v příloze II nařízení (ES) č. 1905/2006 jako země patřící do kategorie nejméně rozvinutých zemí. S ohledem na zařazení Vanuatu Komise přezkoumala, zda by získané informace mohly mít spojitost se zvláštními omezeními Vanuatu jako rozvojové země.

(436)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že neplnění povinností podle mezinárodního práva je v první řadě spojeno s neexistencí předpisů vnitrostátního právního rámce, které by se týkaly opatření pro boj s rybolovnými činnostmi NNN a pro jejich potírání a odstraňování, a s neuspokojivým stupněm plnění předpisů regionálních organizací pro řízení rybolovu. Je zřejmé, že velké množství plavidel registrovaných pod vlajkou Vanuatu a provádějících činnost na volném moři, je na překážku existenci účinného systému sledování, kontroly a dohledu nad rybolovnými činnostmi. Skutečnost, že registrace plavidel není nijak omezena, není v souladu s prostředky, které Vanuatu vyčlenilo na rozvoj kroků a prostředků v oblasti kontroly, sledování a dohledu ve shodě s mezinárodními povinnostmi státu vlajky. Přestože tedy Vanuatu může být v rozvoji omezeno, není politika této země v oblasti rozvoje vlastního rybolovného průmyslu ve shodě s vyčleněnými prostředky a prioritami, pokud jde o řízení rybolovu.

(437)

Je rovněž vhodné uvést, že v roce 2012 Unie již na Vanuatu financovala zvláštní technickou pomoc v oblasti boje proti rybolovu NNN (122).

(438)

Vzhledem k situaci uvedené v tomto oddíle rozhodnutí a na základě všech skutečností získaných Komisí a prohlášení učiněných Vanuatu lze v souladu s čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN prokázat, že rozvojový status a celková výkonnost Vanuatu v oblasti rybolovu nejsou ohroženy jejím stupněm rozvoje.

(439)

V souvislosti s výše uvedenými závěry týkajícími se skutečnosti, že Belize, Fidži, Guinea, Kambodža, Panama, Srí Lanka, Togo a Vanuatu neplní povinnosti vyplývající z mezinárodního práva pro stát vlajky, stát přístavu, pobřežní stát nebo stát trhu a nepřijímají kroky směřující k předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, měly by jim být v souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN oznámeno, že mohou být určeny jako země, které Komise považuje za nespolupracující třetí země v boji proti rybolovu NNN.

(440)

Na základě čl. 32 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN by Komise měla informovat Belize, Fidži, Guineu, Kambodžu, Panamu, Srí Lanku, Togo a Vanuatu o možnosti, že budou určeny jako nespolupracující třetí země. Komise by také měla přijmout vůči Belize, Fidži, Guineji, Kambodži, Panamě, Srí Lance, Togu a Vanuatu všechny kroky stanovené v článku 32. V zájmu řádné správy by měla být stanovena lhůta, v níž by tyto země měly písemně odpovědět na oznámení a napravit situaci.

(441)

Dále je třeba konstatovat, že oznámení o možnosti, že budou určeny jako nespolupracující třetí země adresované Belize, Fidži, Guineji, Kambodži, Panamě, Srí Lance, Togu a Vanuatu jako zemím, které Komise považuje pro účely tohoto rozhodnutí za nespolupracující, ani nebrání tomu, aby Komise nebo Rada učinily následný krok pro účely určení jako nespolupracující třetí země a vypracování seznamu nespolupracujících zemí, ani automaticky neznamená provedení tohoto kroku,