17.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 209/24

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) informovala Komise dne 4. prosince 2010 o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu vinylacetátu pocházejícího ze Spojených států amerických (dále jen „USA“ nebo „dotčená země“) do Unie.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 22. října 2010 společností Ineos Oxide Ltd (dále jen „žadatel“) představující významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby vinylacetátu v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, které byly považovány za dostačující pro zahájení řízení.

(3)

O zahájení řízení Komise úředně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v dotčené zemi, dovozce, obchodníky, uživatele, dodavatele a sdružení, o kterých je známo, že se jich to týká, a zástupce Spojených států amerických. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)

Všem zúčastněným stranám, které požádaly o slyšení a doložily zvláštní důvody pro takové slyšení, bylo vyhověno.

(5)

Komise rozeslala dotazníky čtyřem známým vyvážejícím výrobcům v dotčené zemi. Vyplněný dotazník vrátili tři z těchto vyvážejících výrobců. Čtvrtý vyvážející výrobce odmítl v rámci šetření spolupracovat a byl následně informován, že s ním bude zacházeno jako s nespolupracující společností podle článku 18 základního nařízení.

(6)

Komise zaslala dotazníky také žadateli a dalšímu výrobci v Unii uvedenému v podnětu.

(7)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu dovozců, kteří nejsou ve spojení a jichž se toto šetření potenciálně týká, se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku podle článku 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, požádáni, aby se Komisi přihlásili a uvedli informace v souladu s oznámením o zahájení řízení. Avšak vzhledem k tomu, že se ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení přihlásili pouze dva dovozci, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný. Dva dovozci v Unii řádně vyplnili dotazník a u jednoho z nich byla provedena inspekce na místě.

(8)

Na druhé straně se řada zúčastněných stran přihlásila jako uživatelé. Těmto stranám byl zaslán dotazník určený konkrétně uživatelům. Dotazník vyplnilo dvanáct společností a u dvou z nich byla provedena inspekce na místě.

(9)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné, aby mohla předběžně rozhodnout o dumpingu, výsledné újmě a zájmu Unie, a provedla inspekce na místě u těchto společností:

(10)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2009 do 30. září 2010 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání vývoje významného pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2007 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(11)

Dotčený výrobek je definován jako vinylacetát pocházející ze Spojených států amerických, v současnosti kódu KN 2915 32 00.

(12)

Vinylacetát (dále také „VAM“ nebo „dotčený výrobek“) je komoditní chemikálie získaná z kyseliny octové.

(13)

Vinylacetát má širokou škálu použití. Používá se většinou jako vstupní surovina pro dva navazující výrobky, a to polyvinylacetát a polyvinylalkohol. Tyto navazující výrobky jsou důležitými polymery v různých výrobních odvětvích. Polymery vinylacetátu se běžně používají při výrobě barev, lepidel, nátěrových hmot a pro povrchovou úpravu textilních materiálů.

(14)

Šetření odhalilo, že existuje pouze jeden typ dotčeného výrobku.

(15)

Šetření odhalilo, že vinylacetát vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie a vinylacetát vyráběný v dotčené zemi a vyvážený do Unie mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a způsoby použití. Proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považují tyto výrobky předběžně za obdobné.

(16)

Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo pro stanovení běžné hodnoty nejprve zjištěno, že domácí prodej obdobného výrobku nezávislým odběratelům příslušných vyvážejících výrobců v dotčené zemi byl reprezentativní, tj. že celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie.

(17)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodej každého vyvážejícího výrobce mohl považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Bylo tak učiněno zjištěním poměru ziskového domácího prodeje nezávislým odběratelům v období šetření.

(18)

Transakce v rámci domácího prodeje byly považovány za ziskové v případě, že se jednotková cena rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší. Proto byly stanoveny výrobní náklady na domácím trhu v období šetření.

(19)

V případě, že více než 80 % objemu domácího prodeje přesahovalo náklady a vážená průměrná prodejní cena se rovnala váženým průměrným výrobním nákladům nebo byla vyšší, se běžná hodnota vypočítala jako vážený průměr všech cen domácího prodeje bez ohledu na to, zda byly ziskové či nikoliv. Avšak v případě, že objem ziskového prodeje představoval 80 % nebo méně celkového objemu prodeje nebo že vážená průměrná prodejní cena byla nižší než vážené průměrné výrobní náklady, byla běžná hodnota vypočtena jako vážená průměrná cena pouze ziskového domácího prodeje.

(20)

Z šetření vyplynulo, že vinylacetát byl vyvážen z dotčené země do Unie buď i) prostřednictvím obchodních společností ve spojení, které se nacházejí v Unii, nebo ii) v případě jednoho vyvážejícího výrobce prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení, která se nachází mimo Unii.

(21)

V obou případech byly podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení vývozní ceny stanoveny na základě cen dalšího prodeje prvním nezávislým odběratelům v Unii, přičemž byly náležitě upraveny o všechny náklady vzniklé v období mezi dovozem a dalším prodejem a o zisky.

(22)

Běžná hodnota byla porovnána s vývozní cenou příslušných vyvážejících výrobců na základě cen ze závodu.

(23)

Pro účely zajištění spravedlivého porovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou byl proveden náležitý odpočet ve formě úprav u rozdílů majících vliv na ceny a cenovou porovnatelnost v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. V případě, kdy to bylo použitelné a odůvodněné, byly provedeny úpravy o rozdíly v nákladech na manipulaci a skladování, dopravu a pojištění, úvěrových nákladech, rabatech, provizích a dovozním clu.

(24)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí u spolupracujících vyvážejících výrobců ve Spojených státech amerických stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

(25)

Aby bylo možno stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce, byla nejprve stanovena úroveň nedostatečné spolupráce. Proto byl srovnán objem vývozu do Unie, který uváděli spolupracující vyvážející výrobci, s příslušnými dovozními statistikami Eurostatu.

(26)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce ve Spojených státech amerických (nad 90 %) bylo předběžně považováno za vhodné stanovit zbytkové dumpingové rozpětí u všech nespolupracujících vyvážejících výrobců v této zemi na úrovni nejvyššího cla uloženého spolupracujícímu vývozci. Tato záležitost může být následně přehodnocena v závěrečné fázi.

(27)

Na základě výše uvedené metodiky jsou prozatímní dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procento dovozní ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, tato:

(28)

Podnět podala společnost Ineos Oxide Ltd (dále jen „žadatel“), výrobce vinylacetátu v Unii, představující významný podíl celkové výroby vinylacetátu v Unii. Zahájení řízení podpořil druhý výrobce v Unii, společnost Wacker GmbH. Podnět tedy podpořili výrobci v Unii, kteří představují více než 25 % celkové výroby vinylacetátu výrobním odvětvím Unie. Proto bylo řízení zahájeno podle ustanovení čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(29)

U třetího výrobce působícího v Unii (Celanese Europe GmbH) bylo zjištěno spojení s vyvážejícím výrobcem působícím v dotčené zemi. Podle informací získaných v průběhu šetření bylo předběžně zjištěno, že tento výrobce je zcela pod kontrolou společnosti Celanese Corporation se sídlem v USA, která má rozhodující úlohu v klíčových evropských obchodních operacích, jako je plánování činnosti, kontrola výroby, nákup a prodej.

(30)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se mělo za to, že postavení společnosti Celanese Europe GmbH v rámci skupiny je takové, že mohlo vyvolat chování odlišné od chování ostatních výrobců, kteří nejsou ve spojení, ve smyslu čl. 4 odst. 2 základního nařízení. Dále se mělo za to, že díky tomuto postavení by mohla být společnost chráněna před negativními důsledky škodlivého dumpingu. Kromě toho by začlenění takovéto společnosti do zjištění o újmě zkreslilo souhrnné údaje o struktuře výrobního odvětví Unie.

(31)

Na základě toho bylo předběžně stanoveno, že by společnost Celanese Europe GmbH měla být z definice výrobního odvětví Unie vyloučena.

(32)

Proto výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení tvoří dva výrobci, Ineos Oxide Ltd a Wacker GmbH, představující 100 % výroby v Unii. Dále budou označováni jako „výrobní odvětví Unie“.

(33)

Pro určení toho, zda výrobní odvětví Unie vymezené v 28. a následujících bodech odůvodnění utrpělo podstatnou újmu, bylo zkoumáno, do jaké míry je třeba při analýze zohlednit výrobu dotčeného výrobku výrobním odvětvím Unie pro vlastní potřebu.

(34)

Dotčený výrobek totiž prodává výrobní odvětví Unie na a) volném i b) závislém trhu (v rámci téže skupiny společností). Na závislém trhu se dotčený výrobek používá jako surovina pro různé výrobky používané v barvách, lepidlech, nátěrových hmotách atd.

(35)

V této souvislosti je prodej dotčeného výrobku jako suroviny pro další výrobky společnostem ve stejné skupině považován za „použití pro vlastní potřebu“, je-li splněna alespoň jedna z těchto dvou podmínek: i) prodej se neuskutečňuje za tržní ceny nebo ii) odběratel nemá v rámci téže skupiny společností možnost volného výběru dodavatele. V průběhu šetření bylo předběžně zjištěno, že prodej subjektům ve spojení, které nakupují dotčený výrobek jako surovinu na výrobu odlišného výrobku, musí být považován za prodej pro vlastní potřebu; bylo zjištěno, že podle obchodní politiky společností tyto subjekty ve spojení neměly volný výběr dodavatele.

(36)

Tento rozdíl má význam pro analýzu újmy. Bylo zjištěno, že vinylacetát určený pro vlastní potřebu nebyl vystaven přímé hospodářské soutěži s dovozem z dotčené země. Naproti tomu bylo zjištěno, že výroba určená na prodej na volném trhu přímé hospodářské soutěži s tímto dovozem vystavena byla, protože tento prodej se uskutečnil za běžných tržních podmínek, tj. s možností volného výběru dodavatele. To zaručilo rozlišení závislého a volného trhu v rámci analýzy některých ukazatelů újmy.

(37)

V tomto ohledu bylo zjištěno, že by mohly být přiměřeně přezkoumány následující ekonomické ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie vztažením k celé činnosti, tj. včetně použití pro vlastní potřebu výrobního odvětví Unie, výroby, kapacity, využití kapacity, investic, zásob, zaměstnanosti, produktivity, mezd a rozsahu dumpingového rozpětí. Důvodem je skutečnost, že tyto ukazatele jsou ovlivněny bez ohledu na to, zda je výrobek dále použit v rámci společnosti nebo skupiny společností pro účely dalšího zpracování nebo zda je prodán na volném trhu.

(38)

Pokud jde o ziskovost, peněžní tok, návratnost investic a schopnost získat kapitál, byla provedena analýza pouze na úrovni volného trhu, protože skutečnost, že ceny na závislých trzích nejsou reprezentativní z hlediska běžných tržních podmínek, má vliv na spolehlivost těchto ukazatelů.

(39)

Ostatní ekonomické ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie, a to spotřeba, prodej, podíl na trhu a ceny na trhu Unie, byly analyzovány a hodnoceny hlavně ve vztahu k situaci převládající na volném trhu, zejména tam, kde existují měřitelné tržní podmínky a kde se transakce provádějí za běžných tržních podmínek s možností volného výběru dodavatele.

(40)

U těchto ukazatelů byl však vzat v úvahu také závislý trh a srovnán s údaji pro volný trh, aby bylo možno stanovit, zda situace na závislém trhu mohla pravděpodobně změnit zjištění vyplývající z analýzy samotného volného trhu.

(41)

Spotřeba v Unii byla zjištěna na základě součtu celkového objemu dovozu vinylacetátu podle údajů Eurostatu, zkontrolovaných porovnáním s ověřenými údaji poskytnutými vyvážejícími výrobci o dovozu z dotčené země, a celkového objemu prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Unie a druhým výrobcem působícím v Unii na trhu Unie.

(42)

S ohledem na malý počet dodavatelů a potřebu chránit důvěrné obchodní údaje podle článku 19 základního nařízení je vývoj spotřeby uveden v indexované podobě.

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(43)

V posuzovaném období spotřeba mírně klesla, a to o 1 % na celkovém trhu Unie a o 3 % na volném trhu. Naopak 4% nárůst byl ve stejném období zaznamenán na závislém trhu.

(44)

Vývoj dovozu z dotčené země z hlediska objemu a podílu na trhu byl následující:

Tabulka 2

Dovoz ze Spojených států amerických

(45)

V průběhu posuzovaného období se dovoz na celkový (závislý a volný) trh Unie z dotčené země zvýšil o 48 %. V důsledku toho došlo ve stejném období ke zvýšení podílu na trhu o 49 %. Podíl na volném trhu se zvýšil o 52 %.

(46)

Průměrné ceny dovozu z dotčené země se vyvíjely takto:

Tabulka 3

Cena dovozu ze Spojených států amerických

(47)

V období šetření došlo sice k mírnému nárůstu, ale celkové průměrné dovozní ceny z dotčené země v období mezi rokem 2007 a obdobím šetření klesly o 26 %.

(48)

Bylo provedeno srovnání prodejních cen na trhu Unie mezi průměrnými cenami výrobního odvětví Unie účtovanými na volném trhu a průměrnými dovozními cenami z dotčené země. Příslušné prodejní ceny výrobního odvětví Unie byly v případě potřeby upraveny na úroveň ze závodu, tj. bez přepravních nákladů v Unii a po odečtu slev a rabatů.

(49)

Tyto ceny byly srovnány s cenami účtovanými spolupracujícími vyvážejícími výrobci v USA po očištění o slevy a v případě potřeby upravenými na ceny CIF s dodáním na hranice Unie s příslušnou úpravou o náklady na proclení a náklady vzniklé po dovozu.

(50)

Ze srovnání vyplynulo, že během období šetření byl dotčený výrobek dovezený od všech spolupracujících vývozců v Unii prodáván za ceny, které se podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Na základě ověřených údajů předložených spolupracujícími vyvážejícími výrobci průměrná úroveň cenového podbízení, vyjádřená jako procento cen výrobního odvětví Unie, činila 17,9 %. Tato úroveň cenového podbízení se vyskytovala v kombinaci s nepříznivým vývojem cen a podstatným snížením cen.

(51)

Následující tabulka ukazuje vývoj dovozu z ostatních třetích zemí.

Tabulka 4

Objem dovozu z ostatních třetích zemí

(52)

Na počátku posuzovaného období dovoz z dotčené země konkuroval ostatním zemím, včetně Tchaj-wanu, Ukrajiny a Ruska. Na konci posuzovaného období se dovoz z těchto tradičních zdrojů snížil téměř na nulu.

(53)

Nová vyvážející země, Saúdská Arábie, která vstoupila na trh Unie v průběhu období šetření, vyvezla v období šetření přibližně 73 000 tun. Dopad tohoto vývoje na výrobní odvětví Unie je uveden v 91. a následujících bodech odůvodnění.

(54)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie hodnocení všech hospodářských činitelů a ukazatelů týkajících se stavu výrobního odvětví Unie od roku 2007 do konce období šetření.

(55)

Makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, mzdy a rozsah dumpingových rozpětí), jakož i mikroekonomické ukazatele (zásoby, prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok a návratnost investic, schopnost získat kapitál a investice, výrobní náklady) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Posouzení bylo založeno na informacích vycházejících z ověřených dotazníků předložených výrobním odvětvím Unie.

(56)

Je nutno podotknout, že žadatel zřídil svá výrobní zařízení až během roku 2007; v důsledku toho nebylo možno získat pro rok 2007 údaje o některých ukazatelích újmy (o ziskovosti, mzdách, investicích, návratnosti investic, peněžním toku). Proto se u těchto ukazatelů analýza týká období od roku 2008 do období šetření. U zbývajících ukazatelů jsou údaje pro rok 2007 k dispozici. Jejich analýza se tedy týká celého posuzovaného období (od roku 2007 do období šetření).

(57)

Žadatel se zcela zaměřuje na dodávání dotčeného výrobku na volný trh, zatímco druhý výrobce v Unii je zaměřen hlavně na závislý trh a pouze malý zlomek je určen pro volný trh. S ohledem na skutečnost, že údaje pro analýzu újmy většinou pocházejí pouze ze dvou zdrojů, z nichž jeden je zaměřen hlavně na závislý trh, a vzhledem k tomu, že se ukázalo, že je třeba u řady ukazatelů újmy rozlišovat mezi celkovým a volným trhem, musely být údaje týkající se výrobního odvětví Unie indexovány v zájmu zachování důvěrnosti informací podle článku 19 základního nařízení.

(58)

Níže uvedená tabulka uvádí vývoj výroby, výrobní kapacity a využití kapacity celého výrobního odvětví Unie:

Tabulka 5

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity Unie

(59)

Jak ukazuje tabulka výše, v průběhu posuzovaného období se celková výroba v Unii snížila o 8 %.

(60)

Výrobní kapacita se ve stejném období zvýšila o 43 %. K tomuto nárůstu kapacity však nedošlo v důsledku zavedení nových výrobních linek, ale díky účinnějšímu využití stávající kapacity.

(61)

Kombinace těchto dvou faktorů, tj. snížení objemu výroby a zvýšení výrobní kapacity ve stejném období, vedla k významnému poklesu využití kapacity o 36 % v průběhu posuzovaného období.

(62)

Údaje v tabulce níže představují objem prodeje, podíl na trhu a průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie rozdělené mezi celkový, závislý a volný trh.

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(63)

Celkový objem prodeje se v posuzovaném období snížil o 12 %. Tento pokles byl ještě strmější na volném trhu, kde došlo mezi rokem 2007 a obdobím šetření ke snížení o 33 %. Opačný vývoj zaznamenal závislý trh, kde se objem prodeje ve stejném období zvýšil o 13 %.

(64)

Pokles objemu prodeje se odrazil na podílu na trhu, který se snížil mezi rokem 2007 a obdobím šetření o 11 % u celkového trhu a o 31 % u volného trhu. Závislý trh opět zaznamenal opačný vývoj a vykázal v průběhu téhož období nárůst o 9 %.

(65)

Celková zaměstnanost zůstala mezi rokem 2007 a obdobím šetření stabilní. Je třeba poznamenat, že výroba vinylacetátu není náročná na práci, a údaje o zaměstnanosti nejsou proto úzce vázány na údaje o výrobě. Zaměstnanost tedy v tomto výrobním odvětví není významným ukazatelem.

(66)

V průběhu posuzovaného období se mezi rokem 2007 a obdobím šetření celková produktivita na jednoho zaměstnance snížila o 8 %. K tomu došlo po snížení výroby a zvýšení výrobní kapacity, jak je vysvětleno v 58. a následujících bodech odůvodnění.

(67)

Dumpingová rozpětí jsou uvedena výše v oddíle o dumpingu. Všechna stanovená rozpětí byla vyšší než minimální. Navíc vzhledem k objemu a cenám dumpingového dovozu nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí považovat za zanedbatelný.

(68)

Analýza mikroekonomických ukazatelů (zásoby, prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, návratnost investic, schopnost získat kapitál a investice, výrobní náklady) byla provedena na úrovni celého výrobního odvětví Unie, jak je stanoveno v 28. a následujících bodech odůvodnění.

(69)

Z výše uvedených ukazatelů muselo být posouzení ziskovosti, mezd, investic, návratnosti investic a peněžního toku zaměřeno na volný trh, což znamená, že odráží hlavně údaje poskytnuté žadatelem. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nemohl být vývoj ukazatelů zisku a peněžního toku uveden v indexované podobě z důvodu zachování důvěrnosti informací.

(70)

Kromě toho, jak je vysvětleno v 56. bodě odůvodnění, nemohl žadatel poskytnout údaje týkající se určitých ukazatelů újmy pro rok 2007; proto byla analýza těchto ukazatelů provedena pro období od roku 2008 do období šetření.

(71)

Údaje níže představují vývoj zásob výrobního odvětví Unie během každého dotčeného období:

Tabulka 8

Zásoby

(72)

Zásoby se v posuzovaném období snížily o 31 %. Tento ukazatel však nelze považovat v tomto výrobním odvětví za významný, neboť výrobci vinylacetátu vyrábějí na objednávku a většinou udržují omezené zásoby. Zásoby v podstatě pokrývají pouze několikatýdenní spotřebu.

(73)

Níže uvedená tabulka představuje vývoj cen výrobního odvětví Unie na celkovém, závislém a volném trhu.

Tabulka 9

Prodejní ceny

(74)

V posuzovaném období se prodejní ceny u celkového trhu Unie snížily o 16 %. Prodejní ceny klesly na obou trzích, i když na volném trhu byl pokles výraznější (-23 %) než na závislém trhu (-8 %).

(75)

Ziskovost obdobného výrobku na volném trhu byla stanovena tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie byl vyjádřen jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(76)

Ziskovost na volném trhu se v průběhu posuzovaného období snížila. V průběhu období šetření byly každý měsíc vykazovány ztráty. To bylo důsledkem silného poklesu objemu prodeje i prodejních cen.

(77)

Níže uvedená tabulka ukazuje, že výrobní odvětví Unie zvýšilo své investice do dotčeného výrobku i přes klesající ziskovost. Investice se týkaly především zdokonalování a udržování výrobní technologie a procesu v zájmu zvýšení efektivnosti.

Tabulka 10

Investice

(78)

Investice se v průběhu posuzovaného období zvýšily o 27 %.

(79)

Navzdory zvýšení investic návratnost investic ve vztahu k dotčenému výrobku nedosáhla očekávané úrovně a mezi rokem 2008 a obdobím šetření poklesla.

(80)

Snížení bylo patrné mezi rokem 2008 a obdobím šetření též u peněžního toku, což ukazuje na stále menší schopnost výrobního odvětví Unie vytvářet hotovost a následně na oslabování finanční situace výrobního odvětví Unie.

(81)

Zvyšováním investic tedy výrobní odvětví stále ukazovalo schopnost získat kapitál, nicméně tato schopnost je omezována klesajícím prodejem a rostoucími obtížemi při vytváření peněžního toku.

(82)

Analýza situace ve výrobním odvětví Unie ukazuje klesající vývoj u všech hlavních ukazatelů újmy. Na rozdíl od poměrně stálé spotřeby klesla v posuzovaném období celková výroba o 8 %. Během téhož období ztratilo výrobní odvětví Unie 11 % podílu na celkovém trhu a 33 % podílu na volném trhu. Využití kapacity se snížilo o 36 %. Během stejného období se dovoz z dotčené země zvýšil o 48 %.

(83)

Během posuzovaného období se celkový objem prodeje výrobního odvětví Unie snížil o 12 %. Výraznější klesající vývoj v objemu prodeje lze pozorovat u vývoje týkajícího se volného trhu, kde v posuzovaném období došlo k poklesu o 33 %.

(84)

Pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie byl doprovázen celkovým snížením cen o 16 %. Stejně jako v případě objemu prodeje byla situace ještě horší na volném trhu, kde bylo zaznamenáno snížení cen o 23 %. Ztráta objemu prodeje spolu se snížením cen měla dopad na úroveň zisku a vedla ke ztrátám v každém měsíci období šetření.

(85)

Jedinými ukazateli vykazujícími pozitivní vývoj byly investice, které se zvýšily o 27 %, a schopnost získat kapitál. Investice však nedosáhly očekávané návratnosti a mezi rokem 2008 a obdobím šetření poklesly.

(86)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti šetření potvrdilo, že pokud bude tato situace pokračovat, přeruší pravděpodobně výrobní odvětví Unie v důsledku ztrát zaznamenaných v průběhu šetření rozsáhlejší výrobu vinylacetátu určeného pro volný trh.

(87)

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem utrpělo výrobní odvětví Unie v průběhu období šetření podstatnou újmu.

(88)

Podle čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení se zkoumalo, zda byla podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, způsobena dumpingovým dovozem z dotčené země. Dále byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, aby bylo zajištěno, že jakákoliv újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dumpingovému dovozu.

(89)

Existuje zřejmá časová shoda mezi nárůstem dumpingového dovozu od roku 2007 do období šetření a souběžnou ztrátou podílu výrobního odvětví Unie na trhu v tomtéž období. Při šetření byly také zjištěny nepříznivé cenové účinky dumpingového dovozu, který se neustále cenově podbízel cenám výrobního odvětví Unie a v důsledku toho snižoval jeho ziskovost.

(90)

Některé strany tvrdily, že zvýšení dovozu pouze nahrazovalo dovoz zajišťovaný dříve jinými dovážejícími zeměmi a/ nebo pokrývalo zvýšenou poptávku na trhu EU. Avšak údaje o dovozu (viz tabulka 2) ani o spotřebě (viz tabulka 1) toto tvrzení nepotvrzují. V této souvislosti se připomíná, jak vyplývá z 43. bodu odůvodnění, že spotřeba byla relativně stabilní a dokonce se v posuzovaném období mírně snížila, zatímco dovoz z USA se zvýšil o 48 %.

(91)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že příčinou újmy výrobního odvětví Unie je dovoz VAM ze Saúdské Arábie.

(92)

Saúdská Arábie je, jak je uvedeno v 53. bodě odůvodnění výše, skutečně po USA druhým největším vývozcem VAM do Unie. Dovoz ze Saúdské Arábie na trh Unie byl zahájen až v průběhu období šetření.

(93)

Údaje Eurostatu uvedené níže v tabulce 11 ukazují ceny dovozu ze Saúdské Arábie a ostatních třetích zemí.

Tabulka 11

Prodejní ceny vývozu z ostatních třetích zemí

(94)

Tabulka ukazuje, že průměrná cena dovozu ze Saúdské Arábie ve výši 636 EUR byla srovnatelná s cenami dovozu z ostatních třetích zemí, které byly průměrně ve výši 633 EUR, ale o 11 % vyšší než průměrná cena dovozu z USA ve výši 573 EUR.

(95)

Skutečnost, že dovozci ze Saúdské Arábie působí ve stejném cenovém segmentu jako ostatní dovozci, který je cenově významně odlišný od vývozu z USA, ukazuje, že se vyvážející výrobci ze Saúdské Arábie chovají odlišně od USA z hlediska stanovení cen a z hlediska možného dopadu na výrobce v Unii.

(96)

Na tomto základě lze učinit předběžný závěr, že dovoz ze Saúdské Arábie nenarušuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z USA a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(97)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že snížení výroby a objemu prodeje výrobního odvětví Unie by mělo být přičítáno snižující se spotřebě. Tyto zúčastněné strany také tvrdily, že klesající vývoj v průměrných prodejních cenách byl způsoben celosvětovou hospodářskou krizí.

(98)

Jiné zúčastněné strany tvrdily, že během hospodářské krize utrpěli vážné ztráty všichni výrobci petrochemických produktů, včetně výrobců VAM, a proto by neměly být ztráty, které utrpělo výrobní odvětví Unie, připisovány dumpingovému dovozu z dotčené země.

(99)

Avšak současné šetření, jak je uvedeno v 41. až 43. bodě odůvodnění, ukázalo, že snížení spotřeby v Unii na volném trhu bylo v průběhu posuzovaného období zanedbatelné. Proto dopad hospodářské krize nemůže být z hlediska snížení spotřeby důvodem prudkého poklesu objemu prodeje, jak je uvedeno v 62. až 64. bodě odůvodnění.

(100)

Analýza údajů o ziskovosti volného trhu výrobního odvětví Unie odhalila, že odvětví VAM utrpělo ztráty zejména ve srovnání s ostatními vyráběnými podobnými chemickými výrobky. Kromě toho, ziskovost těchto ostatních výrobků se po krizi obnovila, kdežto v případě VAM se nadále zhoršovala. To vede k předběžnému závěru, že ačkoli je velmi pravděpodobné, že odvětví VAM bylo postiženo hospodářskou krizí, mělo by být odlišeno od ostatních odvětví petrochemické výroby z důvodu neustálých ztrát vykazovaných žadatelem, které pokračovaly i po krizi, což bylo v přímé souvislosti s levným dovozem z USA. Proto se toto tvrzení předběžně zamítá.

(101)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti lze učinit předběžný závěr, že hospodářská krize nepřispěla k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, do té míry, že by byla narušena příčinná souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z USA.

(102)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že žadatel přispěl ke své nepříznivé situaci tím, že si obstaral během hospodářského poklesu další výrobní kapacity. Snížení prodeje a zisku bylo tedy údajně způsobeno kombinací hospodářského poklesu a špatného obchodního rozhodnutí ze strany žadatele.

(103)

Několik zúčastněných stran dále tvrdilo, že hlavní příčinou újmy je technologie používaná v závodě žadatele. V průběhu posuzovaného období došlo u žadatele několikrát k přerušení výroby a případům vyšší moci a bylo požadováno, aby bylo snížení prodeje žadatele přičteno četným případům zastavení výroby a nikoli dumpingovému dovozu z USA. Podobné argumenty byly vzneseny ohledně ziskovosti žadatele.

(104)

Pokud jde o tvrzení, že žadatel neměl rozšiřovat výrobní kapacitu v průběhu celosvětového hospodářského poklesu, je třeba připomenout, že si žadatel neobstaral žádné nové kapacity, ale pouze rozšířil svoji výrobní kapacitu prostřednictvím optimalizace stávajících procesů. To je třeba pokládat za smysluplné obchodní rozhodnutí na trhu, kde je celková spotřeba stabilní, ale klesá prodej z důvodu konkurence levného dovozu. Proto se toto tvrzení předběžně zamítá.

(105)

Pokud jde o tvrzení, že újmu žadateli způsobily hlavně výpadky způsobené technickými problémy žadatele, ukázalo šetření, že proces výroby VAM vyžaduje cyklickou údržbu a odstávky závodu v pravidelných, plánovaných intervalech. Proto tři z pěti případů zastavení výroby musí být považovány za součást pravidelného provozu závodu na výrobu VAM.

(106)

Dále bylo zjištěno, že všechna tři plánovaná přerušení výroby byla na základě záměrného rozhodnutí žadatele zastavit výrobu v době, kdy byl cenový tlak způsobený dumpingovým dovozem tak silný, že žadatel nebyl schopen uskutečňovat dodávky při udržitelných cenových hladinách. V průběhu těchto přerušení výroby měl žadatel dostatek zásob pro dodávky poptávaných nízkých objemů, které byly buď smluvně dojednány nebo získány prostřednictvím spotového prodeje. Kromě toho snižující se zásoby, jak je uvedeno v 72. bodě odůvodnění, potvrzují, že v průběhu posuzovaného období byly dodávky stále uskutečňovány.

(107)

Na tomto základě bylo zjištěno, že celkový dopad výpadků výroby u žadatele nebyl tak významný, aby narušil příčinnou souvislost. Proto argumenty vznesené zúčastněnými stranami ohledně újmy, kterou si výrobce v Unii sám přivodil, byly zamítnuty.

(108)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že spíše než dumpingový dovoz by měla být za jeden z hlavních zdrojů problémů žadatele považována jeho závislost na externích zdrojích surovin. Dále se vyskytla tvrzení, že vývozci v USA mají přirozenou konkurenční výhodu, neboť mají přístup k levnějším surovinám, tj. ethylenu a kyselině octové.

(109)

Z hlediska údajných problémů ohledně zdrojů surovin dostupných žadateli nelze vznesený argument podpořit, neboť bylo zjištěno, že žadatel také těží z výhody preferenčních kanálů, materiálů dodávaných ze závodu jeho dodavatele v místě i ze sesterské společnosti. Ceny hlavních surovin byly tedy srovnatelné s cenami na trhu v dotčené zemi.

(110)

Z toho vyplývá, že i když ceny hlavní suroviny používané pro výrobu VAM byly obecně možná skutečně nižší v USA než na trhu Unie, nemělo to dopad na náklady žadatele.

(111)

Skutečnost, že rozdíl v ceně surovin mohl mít pouze částečný dopad na problémy žadatele, byla dále podpořena faktem, že významně lepší údaje o ziskovosti byly zaznamenány u ostatních výrobků žadatele, které obsahovaly stejné suroviny.

(112)

Na tomto základě se vyvozuje předběžný závěr, že dopad cen surovin nebyl tak významný, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z USA a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(113)

Byl tedy učiněn závěr, že existuje příčinná souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z USA. Analyzovány byly i další možné příčiny újmy, tj. dopad dovozu z ostatních třetích zemí, dopad hospodářské krize, přirozená konkurenční výhoda vyvážejících výrobců týkající se suroviny a újma, kterou si výrobce v Unii sám přivodil, a žádná z nich neměla takový dopad na situaci výrobního odvětví Unie, který by narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z USA a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(114)

Na základě uvedené analýzy účinků všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie byl vyvozen předběžný závěr, že existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z USA a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie v průběhu období šetření.

(115)

Šetření ukázalo, že výrobnímu odvětví Unie je působena podstatná újma z důvodu účinků dumpingového dovozu, který se podbízí jeho cenám, jak je podrobně uvedeno v 48. a následujících bodech odůvodnění.

(116)

Výrobní odvětví Unie investuje do zvýšení své efektivnosti a postupně racionalizuje svůj výrobní proces. Lze očekávat, že opatření by zabránila další nekalé konkurenci ze strany dumpingového, levného dovozu, a tedy umožnila zlepšení situace výrobního odvětví Unie.

(117)

Na druhé straně, pokud by opatření nebyla uložena, nebude současná finanční situace a ziskovost výrobního odvětví Unie, jak je analyzováno v současném šetření v 54. a následujících bodech odůvodnění, dostatečně silná, aby odolala dalšímu tlaku ze strany dumpingového dovozu. V důsledku toho by pravděpodobně došlo k přerušení nebo významnému snížení výroby výrobního odvětví Unie pro volný trh.

(118)

Vzhledem k výše uvedené analýze se předpokládá, že by výrobní odvětví Unie z uložení prozatímních opatření mělo prospěch.

(119)

Komise zaslala dotazníky dvěma známým dovozcům, kteří nejsou ve spojení a kteří se přihlásili ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(120)

Šetření ukázalo, že významný podíl celkového obratu jednoho z nich se týká dotčeného výrobku.

(121)

Byl analyzován dopad cel na ziskovost dovozce. Analýza ukázala, že zisk a přirážka k ceně jeho dovozu jsou v takové výši, že uložení opatření by skutečně mohlo vést ke snížení jeho ziskovosti. Z hlediska nákladů je tedy zřejmé, že pokud by byla opatření uložena, měla by se vší pravděpodobností dopad na podnikání dovozce. Nicméně, dovozce potvrdil, že by byl schopen převést alespoň část zvýšení nákladů na své odběratele s ohledem na současnou situaci na trhu, kde se očekává, že poptávka zůstane stabilní. Navíc šetření odhalilo, že dovozce může přejít na odebírání výrobku od výrobců, kteří nepodléhají clu, například od vývozců z Tchaj-wanu nebo výrobců v Unii.

(122)

Vzhledem k výše uvedenému se vyvozuje závěr, že vliv uložení opatření na dovozce by byl omezený.

(123)

Uživatelé projevili o tento případ velký zájem. Při šetření spolupracovalo dvanáct uživatelů. Dva z těchto uživatelů byli ověřeni na základě jejich objemu dovozu z dotčené země. Tyto společnosti jsou rozmístěny po celé Unii a působí v odvětví průmyslových aplikací, například nátěrových hmot, barev a lepidel.

(124)

Podle údajů Eurostatu tvoří dovoz spolupracujících uživatelů zhruba jednu třetinu celkového dovozu z USA. Šetření ukázalo, že spolupracující uživatelé nakupují 30 % VAM z USA a 57 % v EU.

(125)

Šetření ukázalo, že VAM představoval v průměru zhruba jednu třetinu výrobních nákladů dvou ověřovaných uživatelů.

(126)

Někteří uživatelé tvrdili, že uložení opatření by zvýšilo jejich výrobní náklady a že by bylo obtížné převést toto zvýšení nákladů na jejich odběratele z důvodu ostré cenové konkurence na trhu. Tento problém může mít údajně za následek snížení podílu uživatelů na trhu ve prospěch jejich konkurentů vně Unie, nebo změnu jejich současného výrobní procesu na jiné procesy, které nezahrnují dotčený výrobek. Konečným důsledkem opatření by údajně bylo významné snížení ziskového rozpětí uživatelů.

(127)

Dva z těchto uživatelů tvrdili, že snížené ziskové rozpětí by vedlo ke snížení investic do jejich výroby a mělo by tedy dopad na zaměstnanost.

(128)

Pokud jde o tvrzení týkající se snížení ziskového rozpětí, s ohledem na dobrou úroveň ziskovosti uživatelů se předpokládá, že kdyby uživatelé nebyli schopni převést zvýšení nákladů na své odběratele, uložení cla by pouze mírně snížilo jejich ziskové rozpětí. Proto by investice do výroby nebyly pravděpodobně narušeny a nepříznivý dopad na zaměstnanost by byl nevýznamný. Na základě výše uvedených skutečností se dané tvrzení zamítá.

(129)

Pokud jde o tvrzení, že by opatření týkající se dovozu dotčeného výrobku poškodila konkurenceschopnost uživatelů v Unii, neboť by zvýšila jejich výrobní náklady a zvýhodňovala dovoz navazujících výrobků z jiných třetích zemí, se připomíná, že cílem cla není zastavit dovoz a že úroveň opatření nebude bránit uživatelům v dovozu z USA. Účelem antidumpingového cla je obnovit spravedlivé podmínky na trhu Unie pro dotčený výrobek. Na základě výše uvedených skutečností a s ohledem na to, že pouze jedna třetina spotřeby VAM ze strany uživatelů pochází z USA, se dané tvrzení zamítá.

(130)

Kromě výše uvedeného je třeba také zdůraznit, že mnoho uživatelů uvádělo, že vzhledem k omezenému počtu zdrojů VAM je dostatečná nabídka VAM pocházejícího z Unie prioritou. V tomto ohledu se připomíná, že šetření ukázalo, že je pravděpodobné, že výrobní odvětví Unie prakticky přeruší dodávky VAM určeného pro volný trh, pokud nebudou opatření uložena. Z hlediska různorodosti nabídky by tak uložení opatření bylo také v zájmu uživatelů v Unii.

(131)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn předběžný závěr, že veškeré negativní dopady opatření na uživatele by byly omezené.

(132)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se předběžně konstatuje, že na základě dostupných informací ohledně zájmu Unie nelze učinit jednoznačný závěr, že by uložení prozatímních opatření na dovoz vinylacetátu pocházejícího z USA nebylo v zájmu Unie.

(133)

Vzhledem k přijatým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie by měla být uložena antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy výrobnímu odvětví Unie způsobené dumpingovým dovozem.

(134)

Za účelem stanovení výše těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy, která je působena výrobnímu odvětví Unie.

(135)

Při výpočtu výše cla nezbytného pro odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že případná opatření by měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého by mohlo výrobní odvětví tohoto druhu v dané oblasti přiměřeně dosáhnout v běžných podmínkách hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, z prodeje obdobného výrobku v Unii.

(136)

Proto byla úroveň pro odstranění újmy vypočítána na základě srovnání průměrné ceny dumpingového dovozu a cílové ceny výrobního odvětví Unie. Cílová cena byla stanovena na základě součtu cílového ziskového rozpětí a výrobních nákladů výrobního odvětví Unie. Cílové ziskové rozpětí bylo předběžně stanoveno ve výši 9,9 %. Toto ziskové rozpětí bylo stanoveno odkazem na ziskovost na základě průměrného výnosu (měřeného jako EBITDA/tržby), který petrochemické společnosti působící v odvětví podobném odvětví VAM vytvořily v období 2007–2009.

(137)

Výsledná rozpětí cenového podbízení jsou přes 30 %.

(138)

Na základě výše uvedeného a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se má za to, že na dovoz pocházející z dotčené země by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla. V tomto případě by tedy měla být celní sazba stanovena na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí.

(139)

Individuální sazby antidumpingového cla, stanovené pro jednotlivé společnosti a uvedené v tomto nařízení, byly stanoveny na základě zjištění současného šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby se tedy (na rozdíl od celostátního cla platného pro „všechny ostatní společnosti“) vztahují výlučně na dovoz výrobků pocházejících ze Spojených států amerických a vyrobených těmito společnostmi, a tedy vyjmenovanými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(140)

S veškerými žádostmi o použití těchto sazeb antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se neprodleně obrátit na Komisi (3) a připojit veškeré příslušné informace, zejména pak o jakékoli změně v činnostech společnosti souvisejících s výrobou či domácím prodejem a prodejem na vývoz, která je spojena například s takovou změnou názvu nebo takovou změnou výrobních či prodejních subjektů. Komise v případě potřeby nařízení po konzultaci s poradním výborem odpovídajícím způsobem pozmění aktualizací seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(141)

Na základě výše uvedených skutečností jsou navrhované sazby antidumpingového cla, vyjádřené jako cena CIF s dodáním na hranice Unie, předběžně stanoveny takto:

(142)

V zájmu řádného úředního postupu je nutno stanovit období, během kterého mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Je třeba rovněž uvést, že zjištění týkající se uložení antidumpingových cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou předběžná a za účelem konečného zjištění mohou být znovu uvážena,