20.7.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 213/12

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření, aby se posílil evropský potenciál pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (1), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 12. ledna 2011 přijala Komise první roční analýzu růstu představující pro EU začátek nového cyklu správy ekonomických záležitostí a prvního evropského semestru, v němž se provádí integrovaná ex ante koordinace politiky, vycházející ze strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 25. března 2011 potvrdila Evropská rada priority pro fiskální konsolidaci a strukturální reformy (v souladu se závěry Rady ze dne 15. února a 7. března 2011 a v návaznosti na roční analýzu růstu vypracovanou Komisí). Zdůraznila, že je třeba se přednostně zaměřit na návrat ke zdravým rozpočtům a fiskální udržitelnosti, na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím reforem trhu práce a na další úsilí o posílení růstu.

(5)

Dne 3. května 2010 předložilo Řecko komplexní program hospodářské korekce, podpořený finanční pomocí ve výši 110 miliard EUR ze strany členských států eurozóny a MMF. Průvodní memorandum o porozumění a jeho následné dodatky stanoví podmínky v oblasti hospodářské politiky, z nichž se při vyplacení finanční pomoci vychází.

(6)

Klíčové prvky podmíněnosti politiky byly stanoveny v rozhodnutí Rady 2010/320/EU ze dne 10. května 2010 (2) a jeho následných změnách (3), jež jsou určeny Řecku s cílem posílit a prohloubit fiskálního dohled a vyzývají Řecko, aby přijalo opatření k takovému snížení schodku, jež se považuje za nezbytné k nápravě situace nadměrného schodku podle ustanovení článku 136 a čl. 126 odst. 9 Smlouvy.

(7)

Dne 25. března 2011 Evropská rada rovněž vyzvala členské státy účastnící se Paktu euro plus, aby představily své závazky včas tak, aby mohly být zahrnuty do jejich programů stability či konvergenčních programů a národních programů reforem. Očekává se, že Řecko předloží aktualizovaný program stability a zvláštní závazky a opatření v rámci Paktu euro plus na rok 2011 na základě aktualizovaného programu hospodářské korekce.

(8)

Během posledního desetiletí byl růst Řecka založen na neudržitelných hnacích silách: rozmach spotřeby a investic do bydlení byly doprovázeny vysokými nárůsty reálných mezd a rychlým nárůstem úvěrů; tento rozmach byl podporován nízkými reálnými úrokovými sazbami v souvislosti s přijetím eura a liberalizací finančního trhu. Celosvětová krize v letech 2008–2009 odhalila zranitelné oblasti, k nimž patří: neudržitelné fiskální politiky, částečně skryté nespolehlivou statistikou a dočasně vysokými příjmy; nepružný trh práce a trh s produkty a ztráta konkurenceschopnosti a rostoucí vnější zadluženost. Bankovní odvětví bylo, i když ne zpočátku, dotčeno hospodářskou krizí a krizí důvěry. Rozsah zhoršení ve fiskální pozici byl odhalen pozdě v důsledku závažných nedostatků v řeckém účetním a statistickém systému. Tím se opozdilo provádění nápravných opatření. Protože vzrostly obavy o řeckou fiskální udržitelnost a zvýšila se globální averze vůči riziku, nálady na trhu se vůči Řecku počátkem roku 2010 prudce zhoršily. V dubnu 2010 Řecko požádalo o mezinárodní finanční pomoc, neboť se potýkalo se značnými potřebami financování a nebylo s to zajistit si přístup na mezinárodní kapitálové trhy.

(9)

Řecko se zavázalo provádět program hospodářské a finanční korekce s krátkodobým cílem napravit fiskální a vnější nerovnováhu a obnovit důvěru. Ve střednědobém horizontu by mělo položit základy modelu růstu spočívajícího více na investicích a vývozu, který podporuje růst a zaměstnanost. Tento program korekce stanoví rozsáhlá opatření na třech frontách: i) strategie fiskální konsolidace na počátku programového období, podpořená strukturálními fiskálními opatřeními a lepší fiskální kontrolou, ii) strukturální reformy na trhu práce a na trhu s produkty, a to se zaměřením na konkurenceschopnost a růst a iii) úsilí o ochranu stability bankovního odvětví.

(10)

Komise posoudila návrh národního programu reforem. Vzala v úvahu nejen význam programu pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Řecku, ale také jeho soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí EU tím, že budou rozhodnutí členských států zahrnovat vstupy na úrovni EU. Komise v této souvislosti zdůrazňuje naléhavost provedení plánovaných opatření v souladu s rozhodnutím 2010/320/EU,