6.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 113/56

(1)

Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení (2) je omezit emise oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx) a prachu do ovzduší ze spalovacích zařízení se jmenovitým tepelným příkonem 50 megawatt (MW) nebo vyšším. Za tímto účelem směrnice stanoví mezní hodnoty emisí pro tato zařízení a rovněž povinnosti monitorování a podávání zpráv. Pro stávající zařízení platí mezní hodnoty emisí od 1. ledna 2008.

(2)

Podle čl. 4 odst. 4 směrnice 2001/80/ES mohou být některá stávající zařízení od těchto povinností osvobozena. Podmínkou pro toto osvobození je, že provozovatel zařízení se v písemném prohlášení podaném příslušnému orgánu zaváže, že počínaje 1. lednem 2008 a konče 31. prosincem 2015 nebude provozovat zařízení více než 20 000 hodin. Na takto osvobozená zařízení se mezní hodnoty emisí stanovené ve směrnici nevztahují.

(3)

Během jednání o přistoupení Bulharsko získalo výjimky z uplatnění mezních hodnot emisí podle směrnice 2001/80/ES pro čtyři spalovací zařízení (tepelná elektrárna „Varna“, tepelná elektrárna „Bobov dol“, tepelná elektrárna „Ruse Iztok“ a tepelná elektrárna „Lukojl Neftochim“).

(4)

Dopisem ze dne 31. prosince 2009 Bulharsko požádalo Komisi o povolení použít článek 36 aktu o přistoupení a přijmout ochranná opatření, a to do 31. prosince 2014, pokud jde o pět spalovacích zařízení (tepelná elektrárna „Bobov dol“, Brikel SJSC, Marica 3 SJSC, tepelná elektrárna „Republika“ a tepelná elektrárna „Sliven“).

(5)

Tepelná elektrárna „Bobov dol“ má podle smlouvy o přistoupení výjimku pro dva bloky do 31. prosince 2011, resp. 31. prosince 2014; třetí blok měl dosáhnout souladu s požadavky směrnice 2011/80/ES od 1. ledna 2008.

(6)

Brikel SJSC a Marica 3 SJSC jsou osvobozeny podle čl. 4 odst. 4 směrnice 2001/80/ES, a proto nemohou být od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2015 v provozu déle než 20 000 hodin.

(7)

Bulharské orgány zakládají svou žádost na hospodářských obtížích, které způsobily podstatné zpoždění investic nezbytných pro modernizaci nebo nahrazení dotyčných zařízení. Proto by zařízení nebyla schopna dodržet požadavky směrnice 2001/80/ES v předpokládaném období (podle směrnice 2001/80/ES nebo smlouvy o přistoupení) a jejich provoz by musel být zastaven. Z žádosti Bulharska vyplývá, že by uzavření těchto zařízení znamenalo ohrožení dodávek elektřiny a tepla v jihovýchodním a jihozápadním Bulharsku. Vedlo by to také k uzavření nedalekých dolů, jejichž provoz závisí na dodávkách uhlí do spalovacích zařízení.

(8)

Článek 36 aktu o přistoupení se týká pouze vážných obtíží, které novému členskému státu nebo předchozím členům vzniknou v důsledku uplatňování právních předpisů v oblasti vnitřního trhu novým členským státem. Jeho účelem je dočasně ulehčit účinek právních předpisů na hospodářství země, avšak neumožňuje výjimky z acquis EU v ostatních oblastech politiky, jako jsou právní předpisy týkající se životního prostředí.

(9)

Údajné obtíže Bulharska nejsou důsledkem právních předpisů EU v oblasti vnitřního trhu, ale týkají se dodržování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí. Nejedná se o krátkodobé obtíže, které vznikly během tří let po přistoupení Bulharska k EU. Existovaly již v době, kdy byl vypracován akt o přistoupení a příloha VI, která obsahuje přechodná opatření pro Bulharsko, včetně opatření týkajících se směrnice 2001/80/ES.

(10)

Žádost Bulharska proto nespadá do oblasti působnosti článku 36 aktu o přistoupení a měla by být zamítnuta jako nepřípustná,