PŘÍLOHA

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY

IFRIC 12

Výklad IFRIC 12 Ujednání o poskytování licencovaných služeb

Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva reprodukovat pro osobní využití nebo poctivé jednání. Dodatečné informace lze získat od IASB na internetové stránce www.iasb.org

INTERPRETACE IFRIC 12

Ujednání o poskytování licencovaných služeb

ODKAZY

—	Koncepční rámec pro sestavování a předkládání účetní závěrky

—	IFRS 1 První přijetí mezinárodních standardů účetního výkaznictví

—	IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování informací

—	IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby

—	IAS 11 Stavební smlouvy

—	IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení

—	IAS 17 Leasingy

—	IAS 18 Výnosy

—	IAS 20 Vykazování státních dotací a zveřejnění státní podpory

—	IAS 23 Výpůjční náklady

—	IAS 32 Finanční nástroje: zveřejňování

—	IAS 36 Snížení hodnoty aktiv

—	IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva

—	IAS 38 Nehmotná aktiva

—	IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování

—	IFRIC 4 Posouzení, zda smlouva obsahuje leasing

—	SIC-29 Zveřejňování – ujednání o poskytování licencovaných služeb

SOUVISLOSTI

1   V mnoha zemích je infrastruktura pro poskytování veřejných služeb (např. silnice, mosty, tunely, věznice, nemocnice, letiště, rozvody vody, energetické a telekomunikační sítě) tradičně budována, provozována a udržována veřejným sektorem a financována prostřednictvím přidělených částek z veřejných rozpočtů.

2   V některých zemích vlády zavedly smluvní ujednání o poskytování služeb s cílem zajistit účast soukromého sektoru na budování, financování, provozování a údržbě takovéto infrastruktury. Tato infrastruktura může během doby platnosti ujednání o poskytování služeb již existovat nebo být teprve budována. Ujednání, na něž se vztahuje tato interpretace, typicky zahrnují subjekt soukromého sektoru (provozovatele), který infrastrukturu používanou k poskytování veřejných služeb buduje či modernizuje (např. zvyšuje její kapacitu) a který tuto infrastrukturu po určitou stanovenou dobu provozuje a udržuje. Po dobu platnosti ujednání je provozovatel za své služby placen. Ujednání se řídí smlouvou, která stanoví normy výkonu, mechanismy úpravy cen a ustanovení o rozhodování sporů. Tato ujednání jsou často popisována jako ujednání o poskytování licencovaných služeb v souvislosti s „dočasným komerčním provozováním stavebního díla“, „dočasným komerčním provozováním rekonstruovaného stavebního díla“ nebo „přenesením odpovědnosti z veřejného sektoru na soukromý sektor“.

3   Charakteristickým znakem těchto ujednání o poskytování služeb je povaha veřejné služby, co se týká závazku, jenž provozovatel přijímá. Služby spojené s infrastrukturou mají být poskytovány veřejnosti bez ohledu na totožnost strany, která služby poskytuje. Ujednání o poskytování služeb provozovatele smluvně zavazují, aby poskytoval služby veřejnosti v zastoupení subjektu veřejného sektoru. Další společné znaky jsou tyto:

a)	stranou, která poskytování služeb zadává (dále jen „zadavatel“), je subjekt veřejného sektoru, včetně vládních orgánů, nebo subjekt soukromého sektoru, na nějž byla přenesena odpovědnost za poskytování služeb;

b)	provozovatel je odpovědný přinejmenším za určitou část správy infrastruktury a navazující služby a nejedná pouze jako zástupce zadavatele;

c)	smlouva stanoví počáteční ceny, které mají být provozovatelem vybírány, a reguluje úpravy těchto cen během doby platnosti ujednání o poskytování služeb;

d)	provozovatel je povinen na konci doby platnosti ujednání předat zadavateli infrastrukturu ve stanoveném stavu za malou či nezvýšenou protihodnotu, bez ohledu na to, která strana infrastrukturu původně financovala.

ROZSAH PŮSOBNOSTI

4   Tato interpretace poskytuje návod k účetnímu zachycení ujednání o poskytování licencovaných služeb převedených z veřejného sektoru na soukromý sektor na straně provozovatelů.

5   Tato interpretace se vztahuje na ujednání o poskytování licencovaných služeb převedených z veřejného sektoru na soukromý sektor, pokud:

a)	zadavatel kontroluje nebo reguluje, jaké služby musí provozovatel prostřednictvím infrastruktury poskytovat, komu je musí poskytovat a za jakou cenu; a

b)	na konci doby platnosti ujednání zadavatel kontroluje (z titulu vlastnictví, bezprostředního nároku na užívání či jinak) významný zbývající podíl na infrastruktuře.

6   Infrastruktura používaná v ujednáních o poskytování licencovaných služeb převedených z veřejného sektoru na soukromý sektor po celou svou dobu životnosti („aktiva během celé doby životnosti“) podléhá této interpretaci, jsou-li splněny podmínky odst. 5 písm. a). Odstavce AG1–AG8 poskytují návod k zjištění, zda a nakolik se tato interpretace vztahuje na ujednání o poskytování licencovaných služeb převedených z veřejného sektoru na soukromý sektor.

7   Tato interpretace se vztahuje na:

a)	infrastrukturu, kterou provozovatel vybuduje nebo získá od třetí strany za účelem ujednání o poskytování služeb; a

b)	stávající infrastrukturu, k níž zadavatel umožňuje provozovateli přístup za účelem ujednání o poskytování služeb.

8   Tato interpretace nestanoví vykazování infrastruktury, která byla provozovatelem držena a účtována jako pozemky, budovy a zařízení před uzavřením ujednání o poskytování služeb. Na tuto infrastrukturu se vztahují požadavky IFRS na odúčtování (stanovené v IAS 16).

9   Tato interpretace nestanoví účetní zachycení na straně zadavatelů.

PŘEDMĚT

10   Tato interpretace stanoví obecné zásady uznávání a vyčíslování povinností a souvisejících práv v ujednáních o poskytování licencovaných služeb. Požadavky na zveřejňování informací o ujednáních o poskytování licencovaných služeb jsou uvedeny v SIC-29 Zveřejňování – ujednání o poskytování licencovaných služeb. Tato interpretace se zabývá následujícími otázkami:

a)	způsob řešení práv provozovatele na infrastrukturu;

b)	uznání a vyčíslení protihodnoty v rámci ujednání;

c)	služby spojené s vybudováním nebo modernizací;

d)	služby spojené s provozem;

e)	výpůjční náklady;

f)	následné účetní zachycení finančního a nehmotného aktiva; a

g)	položky poskytnuté provozovateli zadavatelem.

ŘEŠENÍ

Způsob řešení práv provozovatele na infrastrukturu

11   Infrastruktura, na niž se vztahuje tato interpretace, se neúčtuje jako pozemky, budovy a zařízení provozovatele, jelikož smluvní ujednání o poskytování služeb nepřevádí na provozovatele právo kontrolovat užívání infrastruktury pro poskytování veřejných služeb. V souladu s podmínkami stanovenými ve smlouvě má provozovatel přístup k provozování infrastruktury za účelem poskytování veřejných služeb jménem zadavatele.

Uznání a vyčíslení protihodnoty v rámci ujednání

12   Podle podmínek smluvních ujednání, na něž se vztahuje tato interpretace, provozovatel jedná jako zadavatel služeb. Provozovatel vybuduje nebo modernizuje infrastrukturu používanou k poskytování veřejných služeb (služby spojené s výstavbou nebo modernizací) a tuto infrastrukturu po stanovenou dobu provozuje a udržuje (služby spojené s provozem).

13   Provozovatel účtuje a vyčíslí výnos za služby, které poskytuje, v souladu s IAS 11 a 18. Pokud zadavatel poskytuje více než jednu službu (tj. služby spojené s vybudováním nebo modernizací a služby spojené s provozem) v rámci jedné smlouvy či jednoho ujednání, protihodnota, kterou obdrží či má obdržet, se přiřadí s odkazem na reálné hodnoty poskytnutých služeb, nelze-li příslušné částky zjistit samostatně. Povaha protihodnoty určuje její následné účetní zachycení. Následné vykazování obdržené protihodnoty jako finančního aktiva a jako nehmotného aktiva je podrobně popsáno v odstavcích 23–26.

Služby spojené s vybudováním nebo modernizací

14   Provozovatel vykazuje výnosy a náklady související se službami spojenými s výstavbou nebo modernizací v souladu s IAS 11.

Protihodnota poskytnutá provozovateli zadavatelem

15   Poskytuje-li provozovatel služby spojené s vybudováním nebo modernizací, protihodnota, kterou provozovatel obdrží čí má obdržet, se uznává v reálné hodnotě. Protihodnotou mohou být nároky na:

a)	finanční aktivum, nebo

b)	nehmotné aktivum.

16   Provozovatel uzná finanční aktivum, pokud má za služby spojené s výstavbou bezpodmínečný smluvní nárok na obdržení peněžních prostředků nebo jiného finančního aktiva od zadavatele či na jeho příkaz; zadavatel má jen malou (či nemá žádnou) volnost jednání, pokud jde o neuhrazení této platby, obvykle proto, že dohoda je vymahatelná právní cestou. Provozovatel má bezpodmínečný nárok na obdržení peněžních prostředků, pokud zadavatel provozovateli smluvně zaručuje výplatu a) stanovených nebo určitelných částek nebo b) případného schodku mezi částkami obdrženými od uživatelů veřejné služby a stanovenými nebo určitelnými částkami, a to i v případě, že platba je závislá na tom, že provozovatel zajistí, aby infrastruktura splňovala stanovené požadavky na kvalitu nebo účinnost.

17   Provozovatel uzná nehmotné aktivum, pokud získá právo (oprávnění) účtovat uživatelům poplatky za veřejnou službu. Právo účtovat uživatelům poplatky za veřejnou službu není bezpodmínečným nárokem na obdržení peněžních prostředků, jelikož částky jsou závislé na rozsahu, v jakém veřejnost danou službu využívá.

18   Obdrží-li provozovatel platbu za služby spojené s výstavbou částečně jako finanční aktivum a částečně jako nehmotné aktivum, je nutno vykazovat každou složku protihodnoty provozovatele samostatně. Protihodnota, kterou provozovatel obdrží nebo má obdržet za obě složky, se uznává zpočátku v reálné hodnotě obdržené nebo splatné protihodnoty.

19   Povaha protihodnoty, kterou zadavatel poskytuje provozovateli, se stanoví odkazem na smluvní podmínky a příslušné smluvní právo, pokud existuje.

Služby spojené s provozem

20   Provozovatel vykazuje výnosy a náklady související se službami spojenými s provozem v souladu s IAS 18.

Smluvní povinnosti obnovit infrastrukturu na stanovené úrovni provozuschopnosti

21   Provozovatel může mít smluvní povinnosti, které musí splnit jako podmínku licence, týkající se a) udržování infrastruktury na stanovené úrovni provozuschopnosti nebo b) uvedení infrastruktury do určeného stavu před jejím předáním zadavateli na konci ujednání o poskytování služeb. Tyto smluvní povinnosti týkající se udržování nebo obnovení infrastruktury s výjimkou případné modernizace (viz odstavec 14) se uznávají a vyčíslují v souladu s IAS 37, tj. podle nejlepšího odhadu nákladů, které by byly nezbytné ke splnění stávající povinnosti k rozvahovému dni.

Výpůjční náklady vzniklé provozovateli

22   V souladu s IAS 23 se výpůjční náklady přiřaditelné takovémuto ujednání uznávají jako náklad v období, v němž vznikly, ledaže má provozovatel smluvní nárok na obdržení nehmotného aktiva (právo účtovat poplatky uživatelům veřejné služby). V tomto případě se výpůjční náklady přiřaditelné ujednání musí v průběhu fáze ujednání související s výstavbou kapitalizovat v souladu s uvedeným standardem.

Finanční aktivum

23   Na finanční aktivum uznané podle odstavců 16 a 18 se vztahuje IAS 32 a 39 a IFRS 7.

24   Částka splatná zadavatelem nebo na jeho příkaz se vykazuje v souladu s IAS 39 jako:

a)	úvěr nebo pohledávka;

b)	finanční aktivum nabízené k prodeji; nebo

c)	finanční aktivum vykázané v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jestliže bylo takto klasifikováno při počátečním zachycení, jsou-li splněny podmínky pro tuto klasifikaci.

25   Pokud se částka splatná zadavatelem vykazuje jako úvěr nebo pohledávka nebo jako finanční aktivum nabízené k prodeji, je podle IAS 39 nutno uznat úrok vypočtený pomocí metody efektivní úrokové sazby do zisku nebo ztráty.

Nehmotné aktivum

26   Na nehmotné aktivum uznané v souladu s odstavci 17 a 18 se použije IAS 38. Odstavce 45–47 IAS 38 poskytují návod k oceňování nehmotných aktiv získaných směnou za nepeněžní aktivum nebo aktiva, případně za kombinaci peněžních a nepeněžních aktiv.

Položky poskytnuté provozovateli zadavatelem

27   V souladu s odstavcem 11 nejsou položky infrastruktury, k nimž zadavatel umožňuje provozovateli přístup za účelem ujednání o poskytování služeb, účtovány jako pozemky, budovy a zařízení provozovatele. Zadavatel může poskytnout provozovateli rovněž jiné položky, které si provozovatel může ponechat nebo s nimi podle své vůle obchodovat. Tvoří-li takováto aktiva součást protihodnoty, kterou zadavatel poskytuje za služby, nejedná se o státní dotace, jak jsou definovány v IAS 20. Tyto položky jsou uznány jako aktiva provozovatele a při počátečním zachycení oceněny v reálné hodnotě. Provozovatel uzná závazek s ohledem na nesplněné povinnosti, které převzal na sebe výměnou za aktiva.

DATUM ÚČINNOSTI

28   Účetní jednotka použije tuto interpretaci v ročním účetním období počínajícím 1. lednem 2008 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Použije-li účetní jednotka tuto interpretaci v období, které začalo před 1. lednem 2008, musí tuto skutečnost uvést.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

29   S výhradou odstavce 30 se změny v účetních pravidlech uplatňují v souladu se standardem IAS 8, tj. zpětně.

30   Nemůže-li provozovatel v případě konkrétního ujednání o poskytování služeb použít tuto interpretaci zpětně na počátku nejstaršího vykazovaného období, pak:

a)	uzná finanční a nehmotná aktiva, která existovala na počátku nejstaršího vykazovaného období;

b)	použije předchozí účetní hodnoty těchto finančních a nehmotných aktiv (které však byly dříve klasifikovány) jako jejich účetní hodnoty k danému dni; a

c)	testuje finanční a nehmotná aktiva uznaná k danému dni na snížení hodnoty, ledaže to není proveditelné, v tomto případě se částky testují na snížení hodnoty k počátku běžného období.