17.1.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 13/3

(1)

Zaznamenaný a předpokládaný nárůst letového provozu v Evropě vyžaduje současné zvyšování kapacity řízení letového provozu. To vede k požadavku na provozní zlepšení, obzvláště na zvýšení účinnosti komunikace mezi řídícími a piloty. Kanály pro hlasovou komunikaci jsou postupně stále přetíženější a měly by být doplněny o komunikaci datovým spojem letadlo-země.

(2)

Společenství a Eurocontrol provedly mnoho studií a zkoušek, které potvrdily způsobilost služeb datovým spojem zajistit zvýšení kapacity řízení letového provozu. Tyto služby by měly být zaváděny koordinovaně s cílem optimalizovat jejich možné přínosy.

(3)

Eurocontrol byl v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 549/2004 pověřen vypracováním požadavků na koordinované zavedení služeb datovým spojem. Toto nařízení vychází z výsledné zprávy o pověření ze dne 19. října 2007.

(4)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na vojenské činnosti a výcvik, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004.

(5)

Časné zavedení služeb datovým spojem k doplnění hlasové komunikace mezi řídícím a pilotem v traťové fázi letu předpokládá evropský hlavní plán uspořádání letového provozu (dále jen hlavní plán „ULP“), vyplývající z definiční fázi projektu SESAR na základě nařízení Rady (ES) č. 219/2007 ze dne 27. února 2007 o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR) (3).

(6)

Služby datovým spojem by měly být zavedeny v navazujících a homogenních částech vzdušného prostoru na jednotném evropském nebi od spodní hranice horního vzdušného prostoru s vysokou hustotou provozu. Vzhledem k významu služeb datovým spojem pro další rozvoj evropské sítě uspořádání letového provozu (dále jen „EATMN“) by se jejich využívání mělo postupně rozšířit na co největší část vzdušného prostoru jednotného evropského nebe, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru) (4).

(7)

Podstatnou část služeb datovým spojem definovala Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále jen „ICAO“) a Evropská organizace pro zařízení v civilním letectví (dále jen „Eurocae“). Povinné zavedení by se mělo vztahovat pouze na ty služby, které byly dostatečně schváleny na úrovni Eurocontrol, a to na základě norem vymezených těmito organizacemi.

(8)

Zvýšení kapacity provozu umožněné službami datovým spojem závisí na procentním podílu letů provozovaných s funkcí datového spoje. Aby bylo možno tuto kapacitu dostatečně zvýšit, měl by být touto funkcí vybaven významný procentní podíl letů, a to nejméně 75 %.

(9)

Provozovatelé potřebují dostatečnou lhůtu, aby mohli svá letadla vybavit novými funkcemi, a to jak nová letadla, tak i stávající letecký park. To je nutno vzít v úvahu při stanovení dat pro povinné vybavení.

(10)

Mnoho letadel, zejména pro dálkové zaoceánské lety, již bylo vybaveno funkcí datového spoje pomocí norem známých jako budoucí letové navigační systémy (FANS) 1/A. Z hospodářského hlediska by nebylo oprávněné po provozovatelích požadovat, aby za účelem splnění požadavků tohoto nařízení do těchto letadel instalovali další zařízení pro datový spoj. Z dlouhodobějšího hlediska by však mělo být dosaženo sblížení technických řešení použitých pro zaoceánské lety a technických řešení stanovených tímto nařízením. V tomto ohledu je proto nutno stanovit vhodné datum.

(11)

Podmínky pro poskytnutí služby ATS letadlu s dočasně nefunkčními prvky pro datový spoj by měly být stanoveny v příslušném přehledu minimálního vybavení požadovaném přílohou III nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (5) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (6), a jeho prováděcími předpisy.

(12)

Je nutno určit kritéria pro možnou výjimku zejména na základě hospodářských nebo závažných technických aspektů, která provozovatelům umožní určité typy letadel funkcí datového spoje výjimečně nevybavit.

(13)

Státní letadla plnící dopravní úkoly představují největší kategorii státních letadel provozovaných v rámci všeobecného letového provozu ve vzdušném prostoru, na nějž se vztahuje toto nařízení. Pokud se členské státy rozhodnou vybavit nové letadlo pro tento úkol funkcí datového spoje na základě norem, které nestanoví specifické požadavky na vojenské činnosti, měly by zavést technická řešení, která jsou v souladu s tímto nařízením.

(14)

Jednotné použití specifických postupů, které se týkají využití datového spoje, v rámci vzdušného prostoru jednotného evropského nebe je zásadní pro dosažení interoperability a plynulosti letového provozu.

(15)

Za účelem zavedení služeb datovým spojem ICAO stanovila standardizované aplikace letadlo-země pro kontextové řízení (dále jen „CM“) a komunikaci datovým spojem mezi řídícím a pilotem (dále jen „CPDLC“). Poskytovatelé letových provozních služeb a provozovatelé by měli tyto aplikace podporovat a používat společný soubor standardizovaných zpráv s cílem zajistit interoperabilní zavedení služeb datovým spojem mezi dvěma koncovými body.

(16)

Pro výměnu dat mezi aplikacemi letadlo-země je možno použít řadu komunikačních protokolů. Minimálně by se však měl na zemi používat společný soubor k zajištění celkové interoperability ve vzdušném prostoru, na nějž se vztahuje toto nařízení. Protokoly stanovené ICAO založené na letecké telekomunikační síti (dále jen „ATN“) a módu 2 číslicového spoje na velmi krátkých vlnách (dále jen „VDL 2“) se v současnosti považují za jediné schválené řešení pro harmonizované použití. Členské státy by proto měly zajistit dostupnost tohoto řešení.

(17)

Evropské regionální doplňkové postupy ICAO se v současnosti mění s cílem umožnit povinné vybavení prvky pro datový spoj ve vzdušném prostoru některých členských států.

(18)

Provozovatelům a organizacím poskytujícím spojové služby by měla být ponechána možnost používat pro výměnu dat mezi aplikacemi letadlo-země různé protokoly, jiné než ATN/VDL 2. Tyto protokoly by však měly být v souladu s příslušnými požadavky zajišťujícími zachování interoperability mezi dvěma koncovými body stanovišť letových provozních služeb a letadlem.

(19)

Poskytovatelé letových provozních služeb (dále jen „ATS“) se mohou rozhodnout, že k poskytování služeb komunikace datovým spojem letadlo-země budou využívat jiné organizace. K zajištění náležité bezpečnosti, zabezpečení a účinnosti těchto služeb by v tomto případě měly být mezi dotčenými stranami uzavřeny smlouvy o úrovni služeb.

(20)

V zájmu zajištění interoperability služeb datovým spojem mezi dvěma koncovými body by měly být letadlo a stanoviště ATS vybavené funkcí datového spoje schopny navázat komunikaci datovým spojem bez ohledu na ujednání mezi provozovateli a poskytovateli ATS k zajištění dostupnosti spojových služeb letadlo-země. Za tímto účelem je proto nutno přijmout vhodná opatření.

(21)

Informace o funkci datového spoje by měly být uvedeny v letovém plánu, zpracovány a předány mezi stanovišti ATS. Informace o přihlášení umožňující používání aplikací datového spoje letadlo-země a možnost, aby další stanoviště ATS zahájilo výměnu dat s letadlem, by měly být rovněž zpracovány a předány mezi stanovišti ATS.

(22)

Poskytovatelé letových navigačních služeb a ostatní subjekty poskytující služby komunikace datovým spojem letadlo-země by měli přijmout opatření k zajištění náležitého zabezpečení výměny informací.

(23)

Kvalita služby komunikace datovým spojem letadlo-země by měla být poskytovateli ATS pravidelně sledována.

(24)

Je nutno používat společný systém adresování k jednoznačné identifikaci všech letadlových a pozemních stanic, kterých se výměna dat datovým spojem týká.

(25)

V zájmu zachování nebo zvýšení stávající úrovně bezpečnosti provozu by se mělo od členských států požadovat, aby zajistily, že dotčené strany provedou posouzení bezpečnosti včetně identifikace nebezpečí, posouzení rizik a postupů k jejich zmírnění.

(26)

V souladu s čl. 3 odst. 3 písm. d) nařízení (ES) č. 552/2004 by měla prováděcí pravidla pro interoperabilitu popisovat jednotlivé postupy při posuzování shody, které se mají použít pro posuzování shody nebo vhodnosti k používání složek, jakož i ověření systémů.

(27)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe,

a)

systémy zpracování letových dat, jejich prvky a související postupy a systémy rozhraní člověk-stroj, jejich prvky a související postupy, které používají stanoviště řízení letového provozu poskytující služby všeobecnému letovému provozu;

b)

palubní rozhraní člověk-stroj, jeho prvky a související postupy;

c)

spojové systémy letadlo-země, jejich prvky a související postupy.

1)

„službou datovým spojem“ se rozumí soubor operací souvisejících s řízením letového provozu s podporou komunikace datovým spojem letadlo-země, které mají jednoznačně stanovený provozní cíl a začátek a konec provozní události;

2)

„provozovatelem“ se rozumí osoba, organizace či podnik provozující letadla nebo nabízející jejich provozování;

3)

„stanovištěm letových provozních služeb“ (dále jen „stanoviště ATS“) se rozumí civilní nebo vojenské stanoviště odpovědné za poskytování letových provozních služeb;

4)

„smlouvou o úrovni služeb“ se rozumí ta část smlouvy o službách mezi organizacemi, v níž je sjednána určitá úroveň služby, zejména ve vztahu ke kvalitě a výkonnosti služby datového spojení;

5)

„dvoubodovým datovým spojením letadlo-země“ se rozumí obousměrná komunikace mezi letadlem a pozemním subjektem zajišťujícím komunikaci, založená na souboru distribuovaných funkcí k dosažení:

6)

„státním letadlem“ se rozumí všechna letadla využívaná pro vojenské, celní a policejní účely;

7)

„státním letadlem plnícím dopravní úkoly“ se rozumí státní letadla s pevnými křídly, určená pro účely přepravy osob a/nebo nákladu;

8)

„aplikací letadlo-země“ se rozumí soubor spolupracujících funkcí letadlo-země na podporu letových provozních služeb;

9)

„spojením mezi dvěma koncovými body“ se rozumí přenos informací mezi rovnocennými aplikacemi letadlo-země;

10)

„spojením letadlo-země“ se rozumí obousměrná komunikace mezi letadlovými a pozemními spojovými systémy;

11)

„bezpečnostní politikou“ se rozumí soubor cílů, pravidel chování pro uživatele a správce a požadavky na konfiguraci a řízení systémů, jež mají společně zabezpečit systémy a spojovací prostředky vztahující se k poskytování služeb datovým spojem proti protiprávním zásahům;

12)

„informacemi o adresách“ se rozumí informace týkající se adresy systému nebo sítě subjektu podílejícího se na komunikaci datovým spojem letadlo-země a umožňující jednoznačně určit umístění tohoto subjektu;

13)

„integrovaným systémem počátečního zpracování letového plánu“ (dále jen „IFPS“) se rozumí systém v rámci evropské sítě uspořádání letového provozu, jehož prostřednictvím se centralizovaná služba zpracování a distribuce letového plánu zabývající se přijímáním, potvrzováním a distribucí letových plánů poskytuje v rámci vzdušného prostoru, na nějž se vztahuje toto nařízení;

14)

„nefunkčním“ se ve vztahu k palubnímu prvku rozumí, že daný prvek neplní svůj určený účel nebo nefunguje trvale v rámci svých provozních omezení nebo dovolených odchylek.

a)

na letadla s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé přede dnem 1. ledna 2014 a vybavená zařízením pro datový spoj osvědčeným v souladu s požadavky jednoho z dokumentů Eurocae stanovených v bodě 10 přílohy III;

b)

na letadla, jejichž individuální osvědčení letové způsobilosti bylo poprvé vydáno přede dnem 1. ledna 1998 a která ukončí provoz ve vzdušném prostoru uvedeném v čl. 1 odst. 3 ke dni 31. prosince 2017;

c)

na státní letadla;

d)

na letadla provozovaná ve vzdušném prostoru uvedeném v čl. 1 odst. 3 za účelem testování, doručování nebo údržby nebo s prvky pro datový spoj, které jsou dočasně nefunkční za podmínek stanovených v příslušném seznamu minimálního vybavení podle bodu 1 přílohy III tohoto nařízení a podle nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích předpisů.

1)

navázání komunikace datovým spojem mezi řídícím a pilotem (dále jen „CPDLC“);

2)

výměnu provozních zpráv CPDLC;

3)

předávání CPDLC;

4)

dočasné přerušení používání CPDLC na žádost pilota;

5)

poruchu a vypnutí CPDLC;

6)

evidenci letových plánů s ohledem na informace týkající se funkce datového spoje.

a)

popisu spojových služeb v souladu s požadavky na služby datovým spojem stanovené v příloze II;

b)

popisu bezpečnostní politiky zavedené k zabezpečení výměny dat aplikací letadlo-země podle norem ICAO, které jsou uvedeny v bodech 2 a 3 přílohy III;

c)

příslušných materiálů, které mají být dodány za účelem sledování kvality služby a výkonnosti spojových služeb.

a)

vypracují a udržují provozní příručky obsahující pokyny a informace nezbytné k tomu, aby všichni dotčení pracovníci mohli používat toto nařízení;

b)

zajistí, aby příručky uvedené v písmenu a) byly dostupné a aktuální a aby jejich aktualizace a distribuce podléhala odpovídajícímu řízení jakosti a uspořádání dokumentace;

c)

zajistí, aby pracovní metody a provozní postupy vyhovovaly tomuto nařízení.

a)

vypracovala a udržovala provozní příručky obsahující pokyny a informace nezbytné k tomu, aby všichni dotčení pracovníci mohli používat toto nařízení;

b)

zajistila, aby příručky uvedené v písmenu a) byly přístupné a aktuální a aby jejich aktualizace a distribuce podléhala odpovídajícímu řízení jakosti a uspořádání dokumentace;

c)

zajistila, aby pracovní metody a provozní postupy vyhovovaly tomuto nařízení.

a)

typy letadel, jejichž výroba končí a které jsou vyráběny v omezeném počtu, a

b)

typy letadel, u nichž by náklady na přepracování nebyly přiměřené kvůli staré konstrukci.