13.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 302/9

(1)

Dne 21. února 2003 Komise obdržela stížnost (zaevidovanou pod číslem CP 15/2003) týkající se zneužití režimu regionální podpory ve prospěch hotelových podniků na Sardinii schváleného Komisí v roce 1998 (věc N 272/98).

(2)

Dopisem ze dne 26. února 2003 (D/51355) Komise požádala italské orgány o objasnění. Dopisem ze dne 28. března 2003 Komise přijala žádost italských orgánů o prodloužení lhůty pro poskytnutí požadovaných informací, které byly následně předány dopisem ze dne 22. dubna 2003 (A/33012).

(3)

Dne 3. února 2004 Komise přijala rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení ve věci „Zneužití podpory N 272/98 – rozhodnutí o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES“. Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(4)

Dopisem ze dne 10. března 2004 (D/5172) Komise vyhověla žádosti italských orgánů o prodloužení lhůty pro sdělení připomínek, které italské orgány předaly dopisem ze dne 19. dubna 2004, zaevidovaným Komisí dne 26. dubna 2004 (A/32956).

(5)

Dopisem ze dne 30. dubna 2004, zaevidovaným Komisí téhož dne, Komise obdržela připomínky jedné zúčastněné strany, tj. jednoho z příjemců podpory v rámci tohoto režimu. Komise neobdržela žádné další připomínky ze strany stěžovatele.

(6)

Dopisem D/53359 ze dne 13. května 2004 Komise předala obdržené připomínky italským orgánům, aby mohly reagovat.

(7)

Italské orgány na předané připomínky nijak nereagovaly.

(8)

Dne 7. prosince 2004 se v Bruselu konalo setkání s italskými orgány.

(9)

Dopisem ze dne 28. června 2005, zaevidovaným Komisí dne 30. června 2005 (A/35257), italské orgány poskytly další informace.

(10)

Dne 22. listopadu 2006 Komise přijala rozhodnutí o opravě a rozšíření řízení zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(11)

V souvislosti s rozhodnutím o opravě a rozšíření řízení nepodaly žádné připomínky ani italské orgány, ani zúčastněné třetí strany.

(12)

Režim podpory N 272/98 poskytuje podpory na počáteční investice určené hotelovým podnikům na Sardinii. Režim regionální podpory byl schválen v roce 1998 (4) a Komise jej považovala za slučitelný se společným trhem ve smyslu výjimky podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES.

(13)

Režim podpory zahrnuje dvě opatření:

Toto rozhodnutí se netýká druhé části režimu, která je zde zmíněna pouze pro objasnění obecných souvislostí.

(14)

Italské orgány oznámily znění regionálního zákona č. 9 z roku 1998, kterým se stanoví režim regionální podpory, aniž by v okamžiku oznámení předložily jakýkoli prováděcí předpis.

(15)

V rozhodnutí o schválení režimu Komise popsala opatření takto:

(16)

Po schválení Komisí vydal region Sardinie vyhlášku a několik správních rozhodnutí k provádění režimu. Po vyhlášce č. 285 přijaté v dubnu 1999 (5) následovalo několik správních rozhodnutí, zejména deliberazione č. 33/4 a deliberazione č. 33/6 ze dne 27. července 2000. Deliberazione č. 33/6 existuje souběžně s deliberazione č. 33/4 a stanoví, že v některých výjimečných případech mohou být podpory poskytnuty i v případě, že práce byly zahájeny před podáním žádosti.

(17)

Po přijetí italské mapy regionální podpory na období 2000–2006 byl režim následně upraven, pokud jde o míry podpory (6). Dopisem ze dne 2. listopadu 2000 (A/39177) italské orgány informovaly Komisi o prováděcích opatřeních přijatých v rámci provádění vhodných opatření, které potvrdily:

(18)

Na základě informací poskytnutých italskými orgány dopisem ze dne 17. května 2001 Komise vzala na vědomí, že Itálie přijala návrh vhodných opatření a potvrdila, že režim byl uveden do souladu s pokyny k vnitrostátní regionální podpoře z roku 1998 (dále jen „pokyny z roku 1998“) (8).

(19)

Konkrétně byl režim prováděn postupem bando (oznámení) zveřejněním výzvy k podání žádosti, koncipované v souladu s výše uvedenými správními rozhodnutími.

(20)

Podle vnitrostátních orgánů bylo v roce 2001 zveřejněno první bando (tzv. bando 2000), kterým byly zúčastněné strany vyzvány k podání formální žádosti o financování v rámci režimu podpory.

(21)

Na základě dostupných informací se zdá, že po prvním bando následovalo přijetí těchto správních rozhodnutí:

(22)

V informacích předaných dne 22. dubna 2003 (zaevidovaných dne 28. dubna 2003 pod číslem A/33012), na straně 13, italské orgány prohlásily, že „v zájmu uvedeného regionu bylo rozhodnuto o zařazení některých tzv. ‚kritických‘ projektů do pořadníku (tj. projektů, na nichž se začalo pracovat před podáním žádosti o podporu, ale po vstupu zákona v platnost, tzn. po 5. dubnu 1998)“. Proto podle italských orgánů byly v roce 2002 poskytnuty podpory alespoň na 28 investičních projektů zahájených přede dnem podání žádosti o podporu v celkové výši přibližně 24 milionů EUR.

(23)

Při zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise připomněla, že podle bodu 4.2 pokynů z roku 1998 musí být žádost o podporu předložena před zahájením práce na projektu.

(24)

Komise dále upozornila, že uvedená povinnost je zdůrazňována také v rozhodnutí Komise z roku 1998 nevznášet námitky vůči režimu regionální podpory ve prospěch italských hotelových podniků – region Sardinie (N 272/1998).

(25)

Nicméně, přestože rozhodnutí Komise stanovilo povinnost příjemců předložit žádost o podporu před zahájením práce na projektu a italské orgány výslovně potvrdily (9) splnění této povinnosti v rámci uplatňování vhodných opatření po vstupu pokynů z roku 1998 v platnost, italské orgány přijaly různé prováděcí předpisy (zejména deliberazione ze dne 22. prosince 1998 a deliberazione č. 33/6 ze dne 27. července 2000), které nebyly Komisi nikdy předány. Výše uvedené prováděcí předpisy předpokládaly možné poskytnutí podpory, výjimečně a pouze pro první rok provádění režimu, na základě prvního bando, investičním projektům zahájeným přede dnem podání žádosti o podporu. Komise se proto domnívá, že italské orgány nesplnily povinnosti stanovené rozhodnutím Komise, kterým byl režim podpory schválen, a nedodržely požadavky stanovené pokyny k regionální podpoře.

(26)

Komise se tedy domnívala, že motivační účinek podpory může být ohrožen, nebyla-li žádost o podporu podána před skutečným zahájením prací na projektu. Komise se domnívala, že tato okolnost může představovat případ zneužití podpory N 272/98, ve smyslu článku 16 nařízení (ES) č. 659/99 (10) (dále jen „procesní nařízení“) a měla pochybnosti o slučitelnosti podpor poskytnutých na investiční projekty zahájené přede dnem podání žádosti o podporu se společným trhem.

(27)

V prvním rozhodnutí o zahájení řízení se Komise ve své analýze zaměřila na skutečnost, že nebyla nikdy aktuálně informována o výše uvedených prováděcích předpisech režimu. Dále deliberazione č. 33/6 nebyla v rozhodnutí o zahájení vyšetřovacího řízení vůbec zmíněna.

(28)

Poskytnutí podpory podle 22. bodu odůvodnění je však třeba připsat k deliberazione č. 33/6 a ne k deliberazione č. 33/4, jak bylo mylně uvedeno v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení ze dne 3. února 2004.

(29)

Dále se první rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení odkazuje na zneužití schváleného režimu podpory podle článku 16 výše uvedeného procesního nařízení. Článek 16 by však zpravidla měl poukazovat na případy, kdy příjemce schválené podpory užívá podpory v rozporu s podmínkami rozhodnutí o přiznání jednotlivé podpory nebo smlouvy o podpoře, a nevztahuje se tak na případy, kdy členský stát změnou stávajícího režimu podpory vytváří nové protiprávní podpory (čl. 1 písm. c) a f) procesního nařízení).

(30)

Z těchto důvodů a aby nedocházelo k nedorozuměním, považovala Komise za nezbytné řízení opravit a rozšířit a vyzvala vnitrostátní orgány a zúčastněné třetí strany k podání případných připomínek.

(31)

V reakci na zveřejnění rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení z roku 2004 v Úředním věstníku Evropské unie Komise obdržela připomínky jedné zúčastněné strany:

Obdržené připomínky mají vysvětlit existenci motivačního účinku a dodržení zásady potřebnosti podpory.

(32)

Pro objasnění plného dodržení motivačního účinku a zásady potřebnosti podpory vychází zúčastněná strana z těchto úvah:

(33)

Zúčastněná strana zdůvodňuje potřebnost podpory, mimo jiné, zdůrazněním skutečnosti, že bez veřejných financí by takovýto investiční projekt nezahájila. Pro zahájení investice zúčastněná strana využila velmi krátkodobého financování bankou a očekávala, že podpory budou poskytnuty.

(34)

Po rozhodnutí o opravě a rozšíření řízení (12) Komise neobdržela žádné další připomínky.

(35)

V reakci na posouzení Komise v dopise o zahájení řízení uplatnily italské orgány tři zásadní argumenty na podporu existence oprávněných očekávání, motivačního účinku podpory a určení prahové hodnoty de minimis.

(36)

V připomínkách sdělených Komisi italské orgány tvrdí, že existují oprávněná očekávání, a dovolávají se zásady právní jistoty. Vysvětlují především, že regionální zákon č. 9 z roku 1998 je příjemci určitým způsobem považován za pokračování předchozího režimu stanoveného regionálním zákonem č. 40 z roku 1993 (dosud existuje a je v platnosti), který je uplatňován prostřednictvím tzv. systému „a sportello“ (režim N 611/93, ve znění režimu N 250/01), který existoval a byl v platnosti v období přezkumu. Italské orgány vysvětlují, že tento systém pomohl mezi příjemci vzbudit oprávněné očekávání práva získat grant pouze na základě žádosti o podporu bez ohledu na to, zda již byly projekty zahájeny, či nikoli.

(37)

Italské orgány dále vysvětlují, že prováděcí předpisy režimu regionální podpory byly přijaty po schválení uvedeného režimu Komisí. První prováděcí předpis byl přijat dne 29. dubna 1999 (vyhláška č. 285 z roku 1999). Článek 17 vyhlášky („přechodné předpisy“) považuje za způsobilé výdaje vynaložené po datu vstupu daného zákona v platnost (5. dubna 1998). Vyhláška č. 285 z roku 1999 byla zveřejněna v Úředním věstníku regionu Sardinie dne 8. května 1999 (13).

(38)

Italské orgány dodávají, že vyhláška č. 285 z roku 1999 byla zrušena dne 27. července 2000 na základě deliberazione č. 33/3 pro své vady. Současně region Sardinie přijal nové prováděcí směrnice, které byly Komisi oznámeny dne 20. září 2000.

(39)

Italské orgány zdůrazňují, že při přijímání uvedených správních rozhodnutí dne 27. července 2000 region Sardinie musel přihlédnout ke skutečnosti, že zveřejnění vyhlášky č. 285 z roku 1999 v úředním věstníku vzbudilo v příjemcích oprávněná očekávání. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, že pro první bando bude vyhověno žádostem o podporu týkajícím se investičních projektů již zahájených na základě ustanovení článku 9 regionálního zákona č. 9 z roku 1998. Proto deliberazione č. 33/6 „Přechodné předpisy pro první bando“ stanoví, že při první výzvě k podání žádosti jsou pro získání podpory výjimečně způsobilé náklady na práce provedené po 5. dubnu 1998, tj. po datu vstupu regionálního zákona č. 9 z roku 1998 v platnost.

(40)

Italské orgány dále připomínají, že v rámci provádění vhodných opatření Komise dopisem ze dne 17. května 2001 (D/52027) stanovila slučitelnost režimu se společným trhem poté, co požádala vnitrostátní orgány o provedení článku 9 regionálního zákona č. 9 z roku 1998 na základě nařízení (ES) č. 69/2001 de minimis.

(41)

Vysvětlují také, že konkrétní provádění režimu po vstupu deliberazione ze dne 27. července 2000 v platnost vyžadovalo, aby byly znovu předloženy žádosti o podporu podané před zveřejněním prvního bando za pomoci nových formulářů.

(42)

Italské orgány také trvají na existenci motivačního účinku od okamžiku, kdy bylo grantů zapotřebí k vyrovnání bankovních úvěrů, které překrývaly období mezi realizací výdajů a vyplacením podpory.

(43)

Nakonec, italské orgány prohlašují, že příjemci si museli zvolit daný režim regionální podpory, protože pro tentýž projekt nemohli podávat různé žádosti o podporu v rámci různých režimů. Je také zdůrazňováno, že regionální režim regionální podpory obsažený v regionálním zákoně č. 9 z roku 1998 (N 272/98) a vnitrostátní režim regionální podpory obsažený v zákoně č. 488 z roku 1992 (N 715/99) se vzájemně vylučují.

(44)

Italské orgány tvrdí, že zásada motivačního účinku byla dodržena, ačkoli byly práce zahájeny před podáním žádosti o podporu, a to na základě ustanovení článku 9 regionálního zákona č. 9 z roku 1998. Podle vnitrostátních orgánů se na část podpory poskytnutou před podáním žádosti vztahuje pravidlo de minimis. Vnitrostátní orgány tvrdí, že část podpory pod prahovou hodnotou 100 000 EUR poskytnutá před podáním žádosti má být zohledněna samostatně s přihlédnutím pouze k výdajům vynaloženým před daným datem a bez zohlednění všech nákladů na projekt. Toto se týká 12 z 28 projektů.

(45)

Po rozhodnutí o opravě a rozšíření řízení Komise neobdržela žádné další připomínky.

(46)

Je třeba nezapomínat, že posouzení režimu N 272/98 dospělo k závěru, že opatření se jeví jako státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, protože podle všeho splňuje všechny podmínky uvedeného článku.

(47)

Opatření poskytuje hospodářskou výhodu konkrétní kategorii příjemců tím, že snižuje jejich běžné náklady. Podpora je poskytována ze státních prostředků a mohla by narušit hospodářskou soutěž, protože finančně posiluje některé podniky oproti jejich konkurentům. Od okamžiku, kdy se hospodářská soutěž v hoteliérství týká provozovatelů z různých členských států usilujících o získání turistů, hrozí, že financování poskytované v cestovním ruchu bude mít dopad na obchod uvnitř Společenství (14).

(48)

Režim podpory oznámený Komisi a Komisí schválený ve smyslu čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 659/99 představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(49)

V rámci provádění vhodných opatření deliberazione č. 34/73 zaručila slučitelnost s pokyny z roku 1998, pokud jde o přizpůsobení míry podpory stropu stanovenému novou mapou regionální podpory, zatímco deliberazione č. 33/4 zajistila dodržení zásady motivačního účinku; Komise proto dospěla k závěru, že ustanovení obsažená ve výše uvedených správních rozhodnutích nedoplnila původně schválený režim podpory N 272/98 o nové prvky.

(50)

Nicméně, podle Komise přechodné předpisy zavedené vyhláškou č. 285 z roku 1999 mohly změnit režim, který Komise původně schválila. Komise uvádí, že se doposud nikdy k těmto prováděcím opatřením nevyjádřila, i když uznává, že vyhláška č. 285 z roku 1999 nikdy nevstoupila v platnost, protože byla zrušena na základě deliberazione č. 33/3.

(51)

Dne 27. července 2000 byly přijetím deliberazione č. 33/4 a deliberazione č. 33/6 zavedeny další změny režimu N 272/98. Jak je popsáno výše (16.–21. bod odůvodnění), vyplývá, že deliberazione č. 33/6 zavedla změny oznámeného opatření neslučitelné s rozhodnutím o schválení režimu přijatým Komisí.

(52)

Jak je zmíněno ve 38. bodě odůvodnění, italské orgány tvrdí, že Komisi uvedené prováděcí předpisy oznámily v rámci provádění vhodných opatření.

(53)

Komise zdůrazňuje, že vnitrostátní orgány především neoznámily výše uvedená správní rozhodnutí a že Komise byla informována týmiž orgány, v rámci provádění vhodných opatření, že deliberazione č. 33/4 zajišťuje dodržování zásady motivačního účinku. Italské orgány však nikdy Komisi neinformovaly o deliberazione č. 33/6 v rámci provádění vhodných opatření v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES a s povinností spolupráce, kterou jim ukládá článek 10 Smlouvy (15).

(54)

Proto režim podpory, který byl následně uplatněn přijetím výše uvedených prováděcích předpisů, nedodržuje původní rozhodnutí o schválení přijaté Komisí.

(55)

Projekty podpory, jejichž realizace byla zahájena před podáním jakékoli žádosti o podporu, je tedy nutné považovat za protiprávní.

(56)

Italské orgány ani zúčastněná strana výslovně nezpochybnily pochybnosti vyjádřené Komisí v dopisech o zahájení formálního vyšetřovacího řízení ze dne 3. února 2004 a ze dne 22. listopadu 2006. Komise proto potvrzuje své posouzení shrnuté níže.

(57)

Jak je uvedeno výše, existuje alespoň 28 investičních projektů zahájených ve fázi, kdy na uvedené investice nemohla být přiznána podpora v rámci předmětného režimu.

(58)

Pokyny z roku 1998 vyžadují, aby všechny žádosti o podporu byly předloženy před zahájením práce na projektu.

(59)

Uvedený požadavek je také zdůrazňován v rozhodnutí Komise z roku 1998 nevznášet námitky vůči režimu regionální podpory ve prospěch italských hotelových podniků – region Sardinie (N 272/1998), které výslovně stanoví, že příjemci musí předložit žádost o podporu před zahájením práce na projektech.

(60)

Dále v rámci provádění vhodných opatření po vstupu pokynů z roku 1998 v platnost italské orgány předaly Komisi deliberazione č. 33/4 ze dne 27. července 2000, kde článek 6 výslovně stanoví způsobilost výdajů skutečně vynaložených po podání žádosti o financování.

(61)

Je třeba připomenout, že zásada potřebnosti podpory je obecnou zásadou, kterou Soudní dvůr uznal v rozsudku ve věci Philip Morris  (16), a že tato zásada evidentně představuje podstatný prvek k určení způsobilosti investic realizovaných podniky pro získání podpory ve smyslu pokynů z roku 1998. Jak výše uvedené rozhodnutí Komise, tak pokyny stanoví, že žádost o financování musí být podána před zahájením projektů.

(62)

Italské orgány uvedly, že vnitrostátní systém vzbudil oprávněná očekávání práva získat grant pouze na základě podání žádosti o podporu bez ohledu na to, zda již byly projekty zahájeny, či nikoli.

(63)

Komise nepovažuje tento argument za přijatelný, protože rozhodnutí, kterým se schvaluje daný režim regionální podpory, výslovně požaduje, aby žádost o podporu byla předložena před zahájením práce na projektu.

(64)

Dále deliberazione č. 33/6 nebyla Komisi nikdy předána až do okamžiku stížnosti. Ve skutečnosti bylo předáno informací č. 5245 ze dne 22. dubna 2003 v rámci řízení zahájeného na základě stížnosti (CP 15/2003). Argument oprávněných očekávání předkládaný italskými orgány proto není přijatelný od okamžiku, kdy Komise neposkytla žádné konkrétní záruky výše uvedeným orgánům nebo zúčastněným třetím stranám, které rozumně nemohly mít žádná oprávněná očekávání, pokud jde o nedodržení daných podmínek. Podle ustálené judikatury může zásadu ochrany oprávněných očekávání uplatnit hospodářský subjekt, ve kterém některá instituce vzbudila odůvodněná očekávání (…). Naopak nikdo se nemůže dovolávat porušení oprávněných očekávání, pokud se mu nedostalo konkrétních ujištění ze strany správy Společenství (17).

(65)

Komise také považuje za nepřípustné argumenty uplatněné italskými orgány, podle kterých je zásada motivačního účinku dodržena v případě, že příjemce podal žádost o podporu před zahájením prací v rámci jiného režimu regionální podpory.

(66)

Komise se domnívá, že není možné přenášet motivační účinek z jednoho režimu na druhý; proto rozhodnutí podniku podat žádost v rámci jednoho či jiného režimu nemůže být považováno za platný důvod na důkaz dodržení zásady motivačního účinku. Tytéž italské orgány ostatně zdůraznily (viz 43. bod odůvodnění), že příjemce nemůže podat více než jednu žádost týkající se téhož projektu v rámci různých režimů podpor, a dále zdůraznily, že režim regionální podpory obsažený v regionálním zákoně č. 9 z roku 1998 (státní podpora N 272/98) a vnitrostátní režim regionální podpory obsažený v zákoně č. 488 z roku 1992 (státní podpora N 715/99) se vzájemně vylučují.

(67)

Komise také považuje za nepřípustné argumenty předložené vnitrostátními orgány, podle kterých motivační účinek existuje od okamžiku, kdy je grantů zapotřebí k vyrovnání bankovních úvěrů, které překrývaly období mezi realizací výdajů a vyplacením podpory. Ochota hospodářského subjektu zahájit realizaci projektu a podepsat úvěry na financování nákladů nijak nedokazuje, že podpory jsou nezbytné pro pokračování projektu nebo že zaručí motivační účinek pro zahájení projektu, který by jinak nebyl realizován. Naopak by se dalo říci, že ochota hospodářského subjektu zahájit práce a podstoupit rizika spojená s projektem i bez podání žádosti o podporu v rámci příslušného režimu dokazuje, že podpory nejsou pro zajištění motivačního účinku nezbytné.

(68)

Konečně, Komise nepovažuje za přijatelné argumenty uváděné italskou stranou ohledně pravidla de minimis, protože uvedené pravidlo nemůže být použito k obejití povinnosti předložit žádost o podporu před zahájením práce na projektu, kterou ukládají pokyny, aby byla dodržena zásada motivačního účinku. Ve skutečnosti příslušná částka, která musí být zohledněna, by se měla týkat celého projektu, a nikoli pouze části podpory poskytnuté před podáním žádosti o podporu. Komise tedy nemůže přijmout možnost považovat za způsobilé počáteční práce na základě pravidla de minimis, a odchýlit se tak od pravidel stanovených pokyny. Navíc, nejenže při výpočtu prahové hodnoty de minimis italské orgány nezohlednily celé projekty, ale tentýž příjemce může získat podpory de minimis také z jiných zdrojů, což je aspekt, který italské orgány zjevně nevzaly v potaz.

(69)

Závěrem, podle Komise italské orgány neprokázaly, že poskytnutí podpory proběhlo v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o schválení. Navíc, i kdyby se jednalo o podporu na provoz, nemohla by být považována za podporu slučitelnou. V souladu s pokyny z roku 1998 lze výjimečně podporu na provoz poskytnout v regionech, které jsou způsobilé podle výjimky v čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES. Sardinie byla mezi regiony způsobilými podle čl. 87 odst. 3 písm. a) v období 1998–2006. Nicméně s výjimkou podpory de minimis nebyly podpory na provoz v rámci daného režimu schváleny. Navíc v rámci tohoto řízení italské orgány nepředložily důkazy, že by podpory byly oprávněné z hlediska jejich příspěvku k regionálnímu rozvoji nebo jejich charakteru, ani neprokázaly, že by podpory byly úměrné nedostatkům, které měly řešit.

(70)

Italské orgány také neuplatnily žádný argument, na základě kterého by dané podpory mohly být slučitelné s ostatními ustanoveními Smlouvy o ES, předpisů pro státní podpory nebo jiných předpisů, pravidel či pokynů.

(71)

Komise neurčila ani další právní základy pro schvalování podpory. Jak je vysvětleno výše, na opatření se nemůže vztahovat výjimka podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES schvalující podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Na tento případ se nevztahují ani výjimky podle čl. 87 odst. 2 Smlouvy o ES týkající se podpor sociální povahy poskytovaných individuálním spotřebitelům, podpor určených k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi a podpor poskytovaných hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo. Opatření nemůže být tedy považováno za významný projekt společného evropského zájmu nebo za opatření, které má napravit vážnou poruchu v hospodářství Itálie ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES. Konečně, opatření není určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. d) Smlouvy o ES.

(72)

Komise tedy považuje za neslučitelné se společným trhem podpory pravděpodobně poskytnuté na projekty, jejichž realizace byla zahájena před podáním žádosti o podporu v rámci režimu regionální podpory ve prospěch hotelových podniků na Sardinii schváleného Komisí v roce 1998 (věc N 272/1998) tak, jak byl proveden deliberazione č. 33/6 a na základě prvního bando.

(73)

Uvedené stanovisko o neslučitelnosti se vztahuje na všechny podpory poskytnuté projektům se způsobilými výdaji vynaloženými před podáním žádosti o podporu na základě příslušných prováděcích opatření platných v okamžiku podání žádosti přesahujícími částku de minimis, kterou by mohl příjemce získat v uvažovaném okamžiku, vypočítanou podle článku 2 nařízení (ES) č. 69/2001.

(74)

Komise se domnívá, že Itálie provedla danou podporu protiprávně v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES.

(75)

Na základě vlastního posouzení Komise dospěla k závěru, že podpory poskytnuté výše uvedeným projektům v rámci režimu „Regionální zákon č. 9 z roku 1998 – zneužití podpory N 272/98“, na základě prvního bando a deliberazione č. 33/6, nesplňují podmínky podle pokynů k vnitrostátní regionální podpoře z roku 1998. Z toho vyplývá, že podpora byla poskytnuta protiprávně a je neslučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES a čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES.

(76)

V souladu se zavedenou praxí Komise ukládá příjemci v souladu s článkem 87 Smlouvy o ES, aby navrátil podpory protiprávně poskytnuté a neslučitelné ve smyslu článku 88 Smlouvy o ES. Tato praxe byla potvrzena článkem 14 nařízení (ES) č. 659/99.

(77)

Itálie proto musí učinit všechna nezbytná opatření, aby příjemci podpory navrátili. Za tímto účelem musí Itálie ve lhůtě čtyř měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí zajistit navrácení podpory ze strany příjemců.

(78)

Na základě čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 659/1999 podpora, která má být navrácena podle rozhodnutí o navrácení, zahrnuje úroky v přiměřené výši stanovené Komisí. Úroky jsou splatné od data, kdy byla protiprávní podpora k dispozici příjemci, do data jejího navrácení.

(79)

Úroky se vypočítají v souladu s ustanoveními kapitoly V nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (18). Za tímto účelem Komise Itálii žádá, aby uložila potenciálním příjemcům režimu ve lhůtě čtyř měsíců od tohoto rozhodnutí navrátit podpory včetně úroků, jak je podrobně uvedeno níže.

(80)

Komise vybízí Itálii, aby poskytla požadované informace prostřednictvím dotazníku v příloze tohoto rozhodnutí, ve kterém vyplní seznam dotčených příjemců a jasně uvede plánovaná a již přijatá opatření k okamžitému a účinnému navrácení protiprávních státních podpor. Komise vyzývá Itálii, aby do dvou měsíců od tohoto rozhodnutí předložila všechny dokumenty potvrzující zahájení postupu inkasa protiprávních podpor vůči příjemcům (např. oběžníky, inkasní příkazy atd.),

a)

seznam příjemců, kteří obdrželi podpory v rámci režimu uvedeného v článku 1 a celkovou výši podpory získanou každým z příjemců na základě uvedeného režimu. Požadované informace budou sděleny prostřednictvím dotazníku v příloze tohoto rozhodnutí;

b)

celkovou částku (jistina a úroky), kterou je třeba od každého příjemce získat zpět;

c)

podrobný popis již přijatých a plánovaných opatření pro splnění tohoto rozhodnutí;

d)

dokumentaci, která prokáže, že příjemcům již bylo uloženo navrácení podpory.