PŘÍLOHA

Podpora EU činnostem MAAE v oblasti jaderného zabezpečení a kontroly a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení

1.   POPIS

Mezinárodní společenství konstatovalo, zejména na mezinárodní konferenci o jaderném zabezpečení: globální směry pro budoucnost, konané v Londýně v březnu roku 2005, že riziko úspěšných činů jaderného terorismu je stále vysoké. Mezinárodní společenství silně zareagovalo a přijalo několik iniciativ s cílem zamezit tomu, aby jaderné nebo jiné radioaktivní materiály padly do rukou zločinců a teroristů.

Mezitím ověřování ze strany MAAE zůstává nepostradatelným nástrojem pro budování důvěry mezi státy, pokud jde o akce zaměřené proti šíření jaderných materiálů a na podporu jejich mírového užití.

Nedávný vývoj mezinárodní situace vyústil v novou a posílenou sadu mezinárodních právních aktů, které jsou významné pro jaderné zabezpečení a kontrolu. V červenci roku 2005 přijaly signatářské státy změnu Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů; Úmluva o jaderném terorismu byla otevřena k podpisu v září roku 2005; a v dubnu roku 2004 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci 1540 (2004) o zbraních hromadného ničení a nestátních subjektech. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1373 (2001) vyzývá všechny státy, aby se co nejdříve staly stranami příslušných mezinárodních úmluv a protokolů týkajících se terorismu.

K dnešnímu dni přijalo více než 80 států politický závazek provádět Kodex chování pro bezpečnost a zabezpečení radioaktivních zdrojů (1). V roce 2005 Všeobecná konference a Rada guvernérů MAAE dále přijaly několik usnesení a rozhodnutí směřujících k posílení systému bezpečnostních záruk MAAE (2).

Provádění těchto mezinárodních aktů státy by mohlo být významně usnadněno alespoň částečně pomocí poskytnutou prostřednictvím plánu pro jaderné zabezpečení MAAE na období 2006 až 2009, který byl schválen Radou guvernérů MAAE v září roku 2005 (3). Jedná se o pokračování plánu činností na ochranu proti jadernému terorismu na období 2003 až 2005 (4). Nový plán pro jaderné zabezpečení zahrnuje tři oblasti činnosti: 1) posouzení potřeb, analýza a koordinace, 2) předcházení a 3) odhalování a potírání. Zahrnuje též část, která se nazývá „činnosti na podporu jaderného zabezpečení“, obsahující činnosti původně vybrané pro své bezpečnostní a zabezpečovací cíle, ale jež jsou též uznávané pro své důležité příspěvky jadernému zabezpečení.

Mezinárodní bezpečnostní záruky, jak je provádí MAAE, představují zásadní způsob kontroly dodržování konkrétních závazků a povinností států v oblasti nešíření jaderných zbraní. Je nanejvýš důležité, aby byly přijaty požadované vnitrostátní právní předpisy týkající se provádění komplexní dohody o zárukách s MAAE, a případně i dodatkový protokol (5). Provádění vyžaduje, aby každý stát, který je stranou těchto dohod, udržoval účinný státní systém evidence a kontroly jaderných materiálů. V září roku 2005 požádala Rada guvernérů MAAE sekretariát MAAE, aby pomohl státům, k jejichž komplexním dohodám o zárukách jsou připojeny protokoly, včetně zemí, které nejsou členy agentury, s pomocí dostupných zdrojů tyto systémy zřídit a udržovat.

Plán jaderného zabezpečení na období 2006 až 2009 sleduje podobné cíle jako některé prvky strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení. To představuje souhrnný přístup k jadernému zabezpečení, včetně regulačních kontrol, evidence a ochrany jaderných a jiných radioaktivních materiálů během užívání, skladování a přepravy „od vzniku do zániku“, a to z krátkodobého i z dlouhodobého hlediska. Pro případ selhání ochrany je však třeba stanovit záložní opatření na odhalování krádeží materiálů nebo pokusů o jejich pašování přes mezinárodní hranice a na potírání nepřátelského jednání týkajícího se jaderných nebo jiných radioaktivních materiálů, pokud k němu dojde.

MAAE v současné době dokončuje provádění společné akce Rady 2004/495/SZBP a provádí společnou akci Rady 2005/574/SZBP. Spolu s přidruženými příspěvky EU zahájila MAAE významnou činnost na podporu snah přijímajících států v oblasti Kavkazu, střední Asie, jihovýchodní Evropy a Balkánu, jakož i severní Afriky a středomořském regionu Blízkého východu, směřující k posílení jaderného zabezpečení a provádění mezinárodních záruk v těchto zemích.

Poptávka po podpoře tohoto úsilí je i nadále velmi vysoká ve všech členských státech MAAE i ve státech, které nejsou členy MAAE. Země způsobilé získat podporu jsou:

—	v jihovýchodní Evropě: Turecko, Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko a Černá Hora, Moldavská republika a Bývalá jugoslávská republika Makedonie;

—	v oblasti střední Asie: Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán a Turkmenistán;

—	v kavkazském regionu: Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie;

—	ve středomořském regionu Blízkého východu: Izrael, Jordánsko, Libanon a Syrská arabská republika a

—	v Africe  (6): Počítá se s poskytnutím podpory na zdokonalení jaderného zabezpečení v rámci různých projektů celkem 20 až 25 zemím Afriky. Další země mohou být zapojeny do regionálních akcí odborné přípravy.

Konečný výběr afrických zemí, jimž se dostane podpory, bude učiněn na základě výsledků etapy vyhodnocení potřeb, která bude zahrnovat hodnotící mise a vyhodnocení informací, jež jsou již na ústředí k dispozici. Podpůrné činnosti pro každý projekt se soustředí na země v regionu, které vyvíjejí v každé jednotlivé oblasti projektu významné činnosti:

—	Se zvýšením fyzické ochrany se počítá ve čtyřech až šesti z osmi zemí v regionu, které mají jaderné reaktory; se zesílením bezpečnosti radioaktivních zdrojů se počítá v sedmi z deseti zemí, ve kterých se užívají nebo skladují nejméně chráněné zdroje.

—

S poskytnutím podpory pro zlepšení schopnosti odhalovat nedovolené obchodování s jadernými nebo jinými radioaktivními materiály se počítá v pěti až šesti zemích, které na základě informací dostupných MAAE představují nejvyšší riziko nedovoleného obchodování, přičemž se vezme v úvahu existence jaderných materiálů a radioaktivních zdrojů v dané zemi a v sousedících zemích.

—

S poskytnutím hodnotící služby a podpory, pokud jde o radiační bezpečnost a zabezpečení regulační infrastruktury pro radioaktivní zdroje, se počítá ve dvanácti zemích, ve kterých je zjištěna nejnaléhavější potřeba zlepšení regulační infrastruktury. S poskytnutím legislativní podpory se počítá v šesti zemích.

—	Školení by se mělo nabízet na regionálním základě pro co největší počet účastníků v Africe, s výhradou dostupnosti finančních zdrojů.

Nejprve se vyhodnotí potřeba zlepšení jaderného zabezpečení v zemích určených ve společné akci EU, aby se stanovily priority podpory. K tomuto účelu zhodnotí skupina uznávaných odborníků současný stav systému pro jaderné zabezpečení již zavedeného v těchto zemích a podá doporučení na zlepšení. Na základě těchto doporučení budou stanoveny definice následných podpůrných opatření, která budou zahrnovat současný stav a potřebu zlepšení, pokud jde o předcházení, odhalování a potírání svévolného jednání v souvislosti s jadernými a jinými radioaktivními materiály včetně těch, které jsou užívány pro nejaderné účely, a jaderných zařízení. Budou stanoveny priority pro výběr zemí pro každý projekt, který by byl kryt z rozpočtu poskytnutého Evropskou unií v rámci její podpory. Rozvoj lidských zdrojů se uskuteční v rámci zavedeného programu školení MAAE, který je z velké části založen na regionálním přístupu. Bude podporována účast odborníků z co největšího počtu způsobilých zemí, s výhradou dostupnosti finančních zdrojů.

Projekty budou následně provedeny ve vybraných zemích ve třech oblastech:

1.   Legislativní a regulační pomoc

Právní základ jaderného zabezpečení zahrnuje z velké části mezinárodní akty a uznávané zásady (smlouvy, úmluvy, dohody, předpisy, normy, standardy MAAE, pravidla chování a návody k postupu, a doporučení) prováděné vnitrostátními orgány za účelem kontroly jaderných materiálů a jiných radioaktivních zdrojů. Tato široká řada norem (mnoho z nich vyvinutých pod záštitou MAAE) poskytuje rámec pro bezpečné a spolehlivé užívání jaderných materiálů, jiných radioaktivních látek nebo zařízení s nimi spojených – pro země provádějící rozsáhlé jaderné programy i země provádějící pouze omezené jaderné činnosti.

Předpokladem úspěšného režimu jaderného zabezpečení je existence řádných vnitrostátních právních předpisů a regulační kontrolní infrastruktury. Vnitrostátní prováděcí předpisy by měly zajišťovat rámec zásad a obecných ustanovení, který umožňuje pověřeným orgánům veřejné správy vykonávat nezbytné regulativní funkce a který upravuje chování všech osob zapojených do regulovaných činností. V mnoha státech jsou tyto právní předpisy nevyhovující a regulační infrastruktura buď neexistuje, nebo je nedostatečná. Takové mezery, v kombinaci s neúčinnými regulačními kontrolními infrastrukturami, oslabují globální bezpečnostní režim. Cílem by proto mělo být posílení nebo zřízení dostatečných vnitrostátních legislativních a regulačních rámců a účinné použití příslušných opatření.

Radioaktivní materiály se často používají k nejaderným účelům, například ve zdravotnickém nebo průmyslovém užití. Některé z těchto zdrojů jsou vysoce radioaktivní a náleží ke kategoriím 1 až 3 definovaným v dokumentu MAAE o „kategorizaci radioaktivních zdrojů“. Tyto zdroje se mohou dostat do nepovolaných rukou a mohou být použity k nepřátelským činnostem, pokud nejsou v odpovídající míře kontrolovány a chráněny. Regulační infrastruktura pro radiační bezpečnost a zabezpečení radioaktivních zdrojů musí být účinná a musí odpovídajícím způsobem fungovat v souladu s mezinárodními normami, se zásadami Kodexu chování pro bezpečnost a zabezpečení radioaktivních zdrojů a přidruženými návody pro dovoz a vývoz, jakož i s osvědčenými postupy.

Uzavření dohod o zárukách a dodatkových protokolů s MAAE je účinným opatřením, které podporuje přísnou vnitrostátní a mezinárodní kontrolu nad jaderným materiálem a souvisejícími technologiemi. Je důležité, aby prováděcí právní předpisy jednotlivých států jasně vymezovaly jaderné činnosti, instalace, zařízení a materiál, na něž se budou tyto záruky vztahovat. Navíc musí státy, které uzavřely dodatkový protokol, zajistit zlepšení svých vnitrostátních prováděcích právních předpisů, aby dotyčný stát mohl plnit dodatečné povinnosti vyplývající z dodatkového protokolu. Zejména by měly být zrevidovány vnitrostátní právní předpisy tohoto státu, aby rozšiřovaly povinnosti a pravomoci regulačního orgánu zřízeného pro účely provádění a využívání uzavřených dohod o zárukách.

Státy též přijímají závazky dodržovat mezinárodní normy týkající se jaderného zabezpečení při svém přistoupení k Úmluvě o fyzické ochraně jaderných materiálů (CPPNM), a to tím, že ratifikují dodatek k této úmluvě, a při svém přistoupení k úmluvě o jaderném terorismu. Kromě toho ukládá rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1540 (2004) též všem státům povinnost zavést vnitrostátní kontroly, včetně zavedení odpovídajících kontrol materiálů souvisejících s jadernými zbraněmi.

Ze závazků států zahrnutých v uvedených mezinárodních aktech v oblasti jaderného zabezpečení vznikla řada závazků souvisejících s bezpečností jaderného materiálu a zařízení a jiných radioaktivních zdrojů. Tyto závazky zahrnují opatření na zřízení regulační infrastruktury pro radiační bezpečnost a zabezpečení radioaktivních zdrojů; evidenční a kontrolní opatření; opatření pro fyzickou ochranu; dovozní a vývozní kontroly a uvalení trestních sankcí na protiprávní jednání.

2.   Posílení zabezpečení a kontroly jaderných a jiných radioaktivních materiálů

Materiály užívané nebo skladované v jaderných zařízeních a areálech musí být odpovídajícím způsobem evidovány a chráněny za účelem zabránění krádeži či sabotáži. Účinný regulační systém by měl určit ty prvky, které vyžadují provádění na úrovni státu a provozovatele.

Je též nesmírně důležité, aby byly silné a nechráněné zdroje používané pro nejaderné účely během užívání nebo skladování fyzicky chráněny proti nepřátelským činům, a poté, co již nejsou zapotřebí, by měly být demontovány a uskladněny nebo uloženy jako radioaktivní odpad na bezpečném a chráněném místě.

Všechny státy, které podepsaly komplexní dohody o zárukách jsou povinny zřídit a udržovat státní systémy evidence a kontroly veškerých jaderných materiálů podléhajících zárukám. MAAE však odhaduje, že v mnoha členských státech MAAE, které jsou stranami těchto dohod, tyto systémy buď neexistuj, nebo jsou nevyhovující. Tato situace je zejména rozšířená mezi přibližně 120 státy, které neprovozují žádná jaderná zařízení.

3.   Posílení kapacity států odhalovat a potírat nedovolené obchodování

Nedovolené obchodování se týká neoprávněného přijetí, poskytování, užívání, přepravy nebo likvidace jaderného materiálu a jiných radioaktivních materiálů, bez ohledu na to, zda k němu došlo úmyslně či neúmyslně a zda byly či nebyly překročeny mezinárodní hranice.

Surové výbušné jaderné zařízení nebo rozptylové radioaktivní zařízení vyrobené teroristy nemůže být sestaveno, aniž by materiál nebyl získán na základě nedovoleného obchodování. Navíc citlivá zařízení a technologie na výrobu citlivých materiálů pro zhotovení surového výbušného jaderného zařízení mohou být také získány nedovoleným obchodováním. Lze vycházet z toho, že pro to, aby se materiál dostal do místa určení, je nezbytný přeshraniční pohyb materiálu nebo technologie. V boji proti nedovolenému obchodování musí tudíž státy zajistit zavedení nezbytných regulačních systémů i technických systémů (zahrnujících snadno ovladatelné nástroje) a dostupnost postupů a informací na hraničních přechodech, které by sloužily k odhalování pokusů o pašování radioaktivních materiálů (včetně štěpných radioaktivních materiálů) nebo nedovoleného obchodu s citlivým zařízením a technologií.

Musí být rovněž dostupná účinná opatření, která by reagovala na taková jednání a na zmocnění se radioaktivních materiálů. Pracovníci donucovacích orgánů (celní orgány, policie atd.) často nejsou vycvičeni v užívání odhalovacího zařízení, a tudíž jim citlivé zařízení a technologie nemusí být známé. Výcvik těchto pracovníků je proto významný pro úspěch jakýchkoli opatření k odhalování nedovoleného obchodování. Pracovníkům různých kategorií musí být nabídnuty různé výcvikové programy jak v užívání odhalovacích nástrojů, tak v porozumění údajů těmito nástroji vykazovaných, aby mohli rozhodnout o následných činnostech.

Podpora v této oblasti je velmi žádaná z důvodu zvýšeného povědomí o související hrozbě a o dostupnosti zařízení a metodiky pro zlepšení schopnosti sledování hranic.

2.   ÚČEL

Celkový cíl: Zesílit jaderné zabezpečení ve vybraných zemích.

2.1.   Fáze hodnocení: Financování mezinárodních misí pro jaderné zabezpečení

Hodnocení provede MAAE, aby zjistila potřebu posílení jaderného zabezpečení v dotčených zemích, v nichž toto hodnocení nebylo dosud dokončeno. U ostatních vybraných zemí se bude aktualizovat dříve provedené hodnocení. Hodnocení se zaměří podle potřeby na fyzickou ochranu a zabezpečení jaderných a nejaderných využití, na zavedená opatření k boji proti nedovolenému obchodování a na nezbytnou legislativní a regulační infrastrukturu. Výsledky celkového hodnocení poslouží jako základ pro výběr zemí, v nichž se budou projekty provádět.

Výše uvedené projekty budou

—

v každé zemi hodnotit stav fyzické ochrany jaderných a jiných radioaktivních materiálů a ochrany jaderného nebo výzkumného zařízení nebo místa, v němž jsou tyto materiály využívány nebo skladovány. Určí skupinu zařízení a míst obsahujících tyto materiály, která budou vybrána pro další modernizaci a podporu;

—

v každé zemi hodnotit všechny potřeby, pokud jde o modernizaci zabezpečení radioaktivních zdrojů. Určí veškerá slabá místa a nedostatky v porovnání s mezinárodními normami a s kodexem chování, která vyžadují zlepšení regulační infrastruktury, a určí, kde je potřeba zajistit dodatečnou ochranu silných nechráněných zdrojů. Na základě hodnocení se také určí zvláštní zařízení potřebné k zajištění ochrany;

—	v každé zemi vyhodnotí současný stav kapacit pro boj proti nedovolenému obchodování a určí, čeho je pro dosažení požadovaného zlepšení potřeba;

—	v každé zemi vyhodnotí postavení státního systému evidence a kontroly jaderných materiálů a určí, čeho je pro dosažení požadovaného zlepšení potřeba.

2.2.   Provádění zvláštních opatření určených jako priority na základě fáze hodnocení.

Projekt 1:

Legislativní a regulační pomoc

Účel projektu:

—	posílit vnitrostátní legislativní a regulační infrastruktury spojené s jadernými a jinými radioaktivními materiály při zohlednění příslušných mezinárodních aktů a uznávaných zásad v oblasti jaderného zabezpečení a stávajících synergií s vnitrostátními systémy radiační bezpečnosti;

—	posílit vnitrostátní legislativní rámce pro provádění dohod o zárukách a dodatkových protokolů uzavřených mezi státy a agenturou;

—	posílit vnitrostátní regulační infrastrukturu pro radiační bezpečnost a zabezpečení radioaktivních zdrojů.

Výsledky projektu:

—	vypracování a přijetí komplexní, soudržné a účinné právní úpravy na vnitrostátní úrovni, což přispěje k harmonizovanému, posílenému a univerzálnějšímu systému jaderného zabezpečení;

—	vypracování a přijetí vnitrostátních právních předpisů (v národních jazycích) nutné k tomu, aby státy dostály svým závazkům vyplývajícím z dohod o zárukách a z dodatkových protokolů;

—

zřízení nebo modernizace vnitrostátní regulační infrastruktury pro radiační bezpečnost a zabezpečení radioaktivních zdrojů prostřednictvím zajištění hodnocení infrastruktury pro radiační bezpečnost a zabezpečení radioaktivních zdrojů, poradenských služeb, vybavení a odborné přípravy v souladu s mezinárodními normami, se zásadami kodexu chování ohledně bezpečnosti a zabezpečení radioaktivních zdrojů a osvědčenými postupy.

Projekt 2:

Posílení bezpečnosti a kontroly nad jadernými a jinými radioaktivními materiály

Účel projektu:

—	posílit fyzickou ochranu jaderných zařízení a jaderných a jiných radioaktivních materiálů v jaderném užití ve vybraných zemích;

—	posílit kontrolu a fyzickou ochranu radioaktivních materiálů v nejaderném užití ve vybraných zemích a

—	posílit státní systémy evidence a kontroly za účelem provádění dohod o zárukách a dodatečných protokolů, i ve státech s „protokoly o malém množství“.

Výsledky projektu:

—	zdokonalení fyzické ochrany jaderných materiálů a jiných radioaktivních materiálů ve vybraných jaderných zařízeních;

—	vybavení nechráněných zdrojů v nejaderném užití ochranou nebo ve vhodných případech jejich demontáž a přeprava do bezpečného a zabezpečeného skladu ve vybraných zemích;

—	zdokonalení vnitrostátní regulační infrastruktury pro fyzickou ochranu prostřednictvím odborné pomoci;

—	zřízení a údržba účinného státního systému evidence a kontroly schopného provádět dohody o zárukách a dodatkové protokoly, i ve státech s „protokoly o malém množství“;

—	poskytnutí odborné přípravy pracovníkům v zemích způsobilých pro příjem pomoci.

Projekt 3:

Posílení kapacity států odhalovat a potírat nedovolené obchodování

Účel projektu:

—	posílení kapacity států odhalovat a potírat nedovolené obchodování ve vybraných zemích.

Výsledky projektu:

—

zkvalitnění shromažďovaných a hodnocených informací o nedovoleném jaderném obchodování z otevřených zdrojů a kontaktních míst států, aby se zlepšily znalosti o nedovoleném jaderném obchodování a o jeho okolnostech. Tyto informace též usnadní stanovení priorit různých činností, které jsou vyvíjeny v boji proti nedovolenému obchodování;

—	stanovení, prostřednictvím odborné pomoci, národních rámců pro boj proti nedovolenému obchodování a pro zlepšení vnitrostátní koordinace kontroly přeshraničních pohybů radioaktivních materiálů, citlivého jaderného zařízení a technologie ve vybraných zemích;

—	modernizace hraničního monitorovacího zařízení na vybraných hraničních přechodech;

—	školení pracovníků donucovacích orgánů v zemích způsobilých pro příjem pomoci.

3.   DOBA TRVÁNÍ

Hodnocení bude provedeno v průběhu tří měsíců poté, co vstoupí dohoda o příspěvcích mezi Komisí a MAAE v platnost. Uvedené tři projekty budou prováděny souběžně během následujících dvanácti měsíců.

Celkové předpokládané trvání provádění této společné akce je patnáct měsíců.

4.   PŘÍJEMCI

Příjemci jsou země, ve kterých budou provedena hodnocení a následné projekty. Jejich orgánům se pomůže poznat, kde se nacházejí slabá místa, a obdržet podporu, aby byla nalezena řešení a zvýšeno zabezpečení. Kriteria pro určení příjemců projektů se stanoví a konečný výběr příjemců a potřeb, které je třeba řešit ve vybraných zemích, se provede po konzultaci mezi prováděcím subjektem a předsednictvím, kterému bude nápomocen generální tajemník, vysoký představitel po úzké vzájemné konzultaci se členskými státy a s Komisí v rámci příslušné pracovní skupiny Rady. Tato rozhodnutí budou případně založena na návrzích prováděcího subjektu podle čl. 2 odst. 1 této společné akce.

5.   PROVÁDĚCÍ SUBJEKTY

Prováděním projektů bude pověřena MAAE. Mezinárodní mise pro jaderné zabezpečení budou prováděny podle standardních operačních pokynů pro mise MAAE, které provádějí odborníci z MAAE a z členských států. Uvedené tři projekty budou prováděny přímo pracovníky MAAE, vybranými odborníky členských zemí MAAE nebo smluvními partnery. V případě smluvních partnerů se opatřování veškerého zboží, práce nebo služeb prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii v rámci této společné akce provádí v souladu s platnými pravidly a postupy MAAE upřesněnými v dohodě o příspěvcích mezi Evropským společenstvím a MAAE.

6.   TŘETÍ ÚČASTNÍCI

Projekty budou financovány ze 100 % z této společné akce. Odborníci členských zemí MAAE se považují za třetí účastníky. Své úkoly budou vykonávat podle standardních operačních pravidel pro odborníky MAAE.

7.   ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UZAVÍRÁNÍ SMLUV A ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK

V některých případech, aby se zlepšily bezpečnostní opatření pro jaderné a jiné radioaktivní materiály, například radioaktivní zdroje původně dodávané Ruskou federací, mohly by se smlouvy na opatření zboží, prací a služeb nabídnout dodavatelům v Ruské federaci obeznámeným s ruskou technologií.

8.   ODHADOVANÉ POŽADOVANÉ PROSTŘEDKY

Příspěvek EU zahrne hodnocení a provádění tří projektů popsaných v bodě 2.2. Odhadované náklady jsou tyto:

Hodnocení jaderného zabezpečení, včetně misí	140 000 EUR
Projekt 1	1 200 000 EUR
Projekt 2	3 070 000 EUR
Projekt 3	2 385 000 EUR

Navíc je zahrnuta zvláštní rezerva ve výši asi 3 % způsobilých nákladů (na celkovou částku 200 000 EUR) pro nepředvídané náklady.

9.   FINANČNÍ REFERENČNÍ ČÁSTKA K POKRYTÍ NÁKLADŮ PROJEKTU

Celkové náklady projektu činí 6 995 000 EUR.

---

(1)  GOV/2003/49-GC(47)/9. Též v dokumentu: „Opatření k posílení mezinárodní spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti, ochrany před zářením, bezpečnosti při přepravě a nakládání s odpadem: podpora účinné a trvale udržitelné regulační infrastruktury jednotlivých států pro kontrolu zdrojů záření (GOV/2004/52-GC(48)/15)“ obsahuje části, které se vztahují ke spolupráci mezi MAAE a EU v rámci strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení. Tyto činnosti se též odrážejí v „činnostech na podporu jaderné bezpečnosti“ obsažených v plánu jaderné bezpečnosti na období 2006–2009 vypracovaném MAAE.

(2)  V září roku 2005 rozhodla Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), že v zájmu posílení systému bezpečnostních záruk by měl takzvaný „protokol o malém množství“ k dohodám o zárukách v rámci smlouvy o nešíření jaderných zbraní zůstat součástí systému bezpečnostních záruk, s výhradou změn standardního znění a změny kritérií „protokolu o malém množství“; Všeobecná konference MAAE konaná v roce 2005 přijala usnesení, ve kterém mimo jiné uvedla, že v případě státu, s kterým byla uzavřena komplexní dohoda o zárukách, doplněna platným dodatkovým protokolem, tato opatření představují zvýšenou normu ověření pro tento stát.

(3)  GOV/2005/50-GC(49)/17.

(4)  GOV/2002/10.

(5)  Viz akční plán agentury na podporu uzavírání dohod o zárukách a dodatečných protokolech, vydaný MAAE.

(6)  Alžírsko, Angola, Benin, Botswana, Burkina Faso, Burundi, Čad, Džibutsko, Egypt, Eritrea, Etiopie, Gabon, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Jihoafrická republika, Kamerun, Kapverdy, Keňa, Komory, Konžská demokratická republika, Konžská republika, Lesotho, Libérie, Libye, Madagaskar, Malawi, Mali, Mauricius, Mauritánie, Maroko, Mosambik, Namibie, Niger, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Rwanda, Senegal, Seychely, Sierra Leone, Sjednocená republika Tanzanie, Somálsko, Středoafrická republika, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Súdán, Svazijsko, Togo, Tunisko, Uganda, Zambie a Zimbabwe.