22.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 75/44

(1)

Dopisem ze dne 16. července 2001 sdělilo Řecko Komisi podle nařízení Rady (ES) č. 1540/98 ze dne 29. června 1998, kterým se stanoví nová pravidla pro podporu lodního stavitelství, řadu opatření státní podpory ve prospěch řecké loděnice Hellenic Shipyards SA. Toto oznámení bylo zasláno po několika sděleních vyměněných s řeckými orgány, ze kterých se Komise dozvěděla o opatřeních, která se chystají k vydání.

(2)

Dopisem ze dne 5. června 2002 (3), zveřejněném v původní jazykové verzi v Úředním věstníku Evropských společenství  (4), uvědomila Komise Řeckou republiku o svém rozhodnutí schválit některá z dotčených opatření státní podpory a zahájit řízení stanovené v čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ve vztahu k některým jiným opatřením („napadená opatření“), především opatřením stanoveným v čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 2 zákona č. 2941/2001 regulujícího otázky týkající se řeckých loděnic Hellenic Shipyards.

(3)

Řecké orgány odpověděly Komisi dopisy ze dne 16. září a 13. prosince 2002. Komise rovněž obdržela připomínky jedné zúčastněné strany dopisem ze dne 6. září 2002. Tyto připomínky byly sděleny řeckým orgánům dopisem ze dne 2. října 2002.

(4)

Dopisem ze dne 16. září 2002, požádaly řecké orgány o prodloužení lhůty pro odpověď na připomínky zúčastněných stran a informovaly Komisi, že řecká vláda uvažuje o zrušení napadených opatření státní podpory zákonnou cestou. Požadovaly však prodloužení lhůty pro reakci na vyšetřovací řízení Komise o tři měsíce.

(5)

Dopisem ze dne 30. ledna 2003, informovaly řecké orgány Komisi, že se řecká vláda rozhodla zrušit dvě z napadených opatření a požadovaly další tříměsíční prodloužení pro realizaci tohoto rozhodnutí. Dopisem ze dne 3. dubna 2003 informovaly řecké orgány Komisi, že zrušení těchto dvou opatření bude zahrnuto do „nadcházejícího“ návrhu zákona.

(6)

Dopisem ze dne 1. srpna 2003 požádala Komise řecké orgány, aby předložily text zákona zrušujícího tato opatření spolu s datem, kdy má o tomto zákoně hlasovat řecký parlament. Dopisem ze dne 1. října 2003 odpověděly řecké orgány Komisi, že napadená opatření budou zrušena zákonnou cestou.

(7)

Dopisem ze dne 11. listopadu 2003 zopakovala Komise svůj požadavek adresovaný řeckým orgánům a týkající se textu zákona zrušujícího dotčená dvě opatření a data jeho přijetí. Dopisem ze dne 24. ledna 2004 informovaly řecké orgány Komisi, že zrušení obou opatření bylo zahrnuto do zákona, který má být schválen řeckým parlamentem do 13. února 2004.

(8)

Dopisem ze dne 17. března 2004 požádala Komise Řecko o informaci o postupu zrušování těchto opatření. Řecké orgány informovaly Komisi dopisem ze dne 29. dubna 2004, že zrušení obou opatření je záměrem „nové veřejné správy“. Komise také využila této příležitosti k tomu, aby upozornila řecké orgány na jejich závazek zrušit napadená opatření u příležitosti setkání zástupců Komise s řeckými orgány, které se uskuteční v Athénách dne 28. června 2004.

(9)

Podle informací Komise však řecké orgány dosud neučinily žádné kroky ke zrušení napadených opatření. Z tohoto důvodu se Komise rozhodla pokračovat s uzavíráním negativního rozhodnutí podle řízení stanoveného v čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES s ohledem na obě napadená opatření.

(10)

Zákon č. 2941/2001 (dále jen „zákon“) regulující mimo jiné otázky týkající se řeckých loděnic Hellenic Shipyards byl přijat v srpnu 2001 a zveřejněn ve svazku A řeckého vládního věstníku Gazette 12. září 2001.

(11)

Dopisem ze dne 5. června 2002 (5) schválila Komise podporu ve výši 29,5 milionů EUR, kterou Řecko hodlalo poskytnout podle výše uvedeného zákona na motivaci zaměstnanců civilního lodního stavitelství k dobrovolnému rozvázání pracovního poměru s řeckými loděnicemi Hellenic Shipyards. Komise zjistila, že tato podpora splnila podmínky článku 4 nařízení (ΕS) č. 1540/98, a je proto slučitelná s právními předpisy ohledně společného trhu.

(12)

Současně se Komise rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES a ve shodě s článkem 6 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (6) vyzvala zúčastněné strany, aby předložily své připomínky (7). Komise vyjádřila pochybnosti o slučitelnosti dvou opatření státní podpory s nařízením (ES) č. 1540/98.

(13)

S ohledem na použití nařízení (ES) č. 1540/98 na hodnocení napadených opatření Komise sdělila, že tato opatření nemohou být považována za oznámenou podporu. Protože napadená opatření jsou ustanoveními zákona, který již vstoupil v platnost dne 12. září 2001, a protože nebyla v mezidobí zrušena, představují protizákonnou podporu.

(14)

Ačkoliv platnost nařízení (ES) č. 1540/98 vypršela dne 31. prosince 2003 a v tomto případě se nedá použít oznámení Komise o určení pravidel uplatňovaných při posuzování protizákonné státní podpory (8), v zájmu jednotné praxe v tomto konkrétním případě Komise toto nařízení uplatní. V každém případě by Komise došla k témuž závěru i tehdy, pokud by byla daná opatření posuzována na základě stávajícího rámce státní podpory loděnicím (9).

(15)

Podle čl. 5 odst. 2 zákona pokryje stát některé z budoucích penzijních závazků společnosti. Podle řeckých zákonů dostává osoba odcházející do starobního důchodu jednorázovou částku běžně ve výši 40 % částky, kterou obdrží osoba, která je propuštěna z důvodů nadbytečnosti. Podle tohoto ustanovení stát přispěje k tomuto nákladu podle počtu let, které daný zaměstnanec odpracoval ve společnosti Hellenic Shipyards předtím, než byly loděnice prodány novým akcionářům. Relevantní částka bude přidělena společnosti na její žádost. Toto ustanovení zajišťuje, že část této jednorázové částky bude vyplacena státem do roku 2035, kdy odejdou do důchodu poslední zaměstnanci, kteří byly ve společnosti zaměstnáni v okamžiku jejího prodeje novým akcionářům.

(16)

Ustanovení čl. 6 odst. 4 zákona se týká tří položek v rozvaze společnosti ke dni 31. prosince 1999: „Nezdanitelné rezervy“, „Zvláštní rezervy“ a „Částky určené ke zvýšení akciového kapitálu“. Tyto částky jsou osvobozeny od daně a jiných poplatků, a proto je lze použít na vyrovnání ztráty minulých let.

(17)

Podle řeckých orgánů je sazba daně za kapitalizaci nezdanitelných rezerv společností s ručením omezeným, které nemají akcie na burze, rovna 10 %. To znamená, že započtení nezdanitelných rezerv proti starým ztrátám představuje povinnost 10 % zdanění příslušných částek. Podle řeckých orgánů se nezdanitelné rezervy rovnaly částce 112 milionů EUR a příslušná daň by proto byla rovna částce 11,2 mil. EUR.

(18)

V dopise ze dne 16. září 2002 předložily řecké orgány svá první pozorování týkající se napadených opatření (10). Řecké orgány především vysvětlily, že podle řeckého práva (11) jsou zvláštní rezervy, které jsou kapitalizovány, zdaněny zvlášť sazbou 5 % (a to už při jejich vzniku), nikoliv sazbou 10 %, jak uvádí Komise. Proto se dotčená částka týkala 171 282 EUR a nikoliv 342 564 EUR.

(19)

Navíc řecké orgány uvedly, že při kapitalizaci podléhají částky určené ke zvýšení kapitálu pouze kapitálové dani ve výši 1 %, a proto nejsou zdaněny 10 %, jak se uvádí v dopise Komise. Proto se příslušná částka rovná 255 906 EUR a nikoliv 2,55 milionů EUR, jak vypočetla Komise při zahájení řízení.

(20)

Řecké orgány proto došly k závěru, že celková částka 11,2 milionů EUR zmíněná v dopise Komise ve vztahu k nezdanitelným rezervám musí být upravena na 8,69 milionů EUR podle tohoto výpočtu:

(21)

Bez ohledu na námitky proti výpočtu příslušných částek informovaly řecké orgány v témže dopise Komisi, že řecká vláda uvažuje o zrušení ustanovení zákona, ve vztahu k němuž Komise zahájila řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES. Ve svém dopise ze dne 30. ledna 2003 řecké orgány formálně oznámily Komisi své rozhodnutí zrušit obě ustanovení. Tato informace byla potvrzena všemi následujícími sděleními řeckých orgánů ze dne 3. dubna 2003, 1. října 2003, 24. ledna 2004 a 29. dubna 2004.

(22)

Komise proto může vyvodit, že řecké orgány souhlasí se závěrem, že napadená opatření představují se zákonem neslučitelnou státní podporu.

(23)

Dne 9. září 2002 obdržela Komise připomínky průmyslových loděnic Elefsis Shipbuilding and Industrial Enterprises S.A., které byly přímým konkurentem loděnic Hellenic Shipyards jako reakci na výzvu Komise zúčastněným stranám, aby předložily připomínky k podpoře, které se týká řízení Komise. Připomínky byly sděleny Řecké republice dopisem ze dne 2. října 2002.

(24)

Elefsis Shipyards se domnívaly, že zjištění Komise opravňují další šetření především s ohledem na konkrétní povahu kapitálových rezerv společnosti Hellenic Shipyards a konkrétní kapacitu společnosti Hellenic Shipyards ve vztahu ke stavbě námořních (75 %) a obchodních (25 %) lodí a jejich opravám.

(25)

S ohledem na kapitálové rezervy, které jsou v tomto případě předmětem šetření Komise, uvedly loděnice Elefsis Shipyards, že by Komise měla prošetřit, zda by sazba daně, která by podle normálních řeckých zákonů byla aplikovatelná na použití takových kapitálových rezerv na úhradu ztrát, kdyby nebylo zákona č. 2941/2001, byla 10 %.

(26)

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES je veškerá podpora poskytnutá členským státem nebo ze státních zdrojů v jakékoliv podobě, která negativně ovlivňuje nebo ohrožuje hospodářskou soutěž nadržováním jistým podnikům nebo výrobě určitého zboží, pokud to má dopad na obchod členských států mezi sebou, neslučitelná se zásadami společného trhu. Podle zavedeného případového práva evropských soudů je kritérium dopadu na obchod splněno, pokud podnik přijímající podporu realizuje hospodářskou činnost zahrnující obchod mezi členskými státy.

(27)

Komise uvádí, že stavba lodí je hospodářská činnost zahrnující obchod mezi členskými státy. Proto dotčená podpora spadá do rozsahu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(28)

Podle čl. 87 odst. 3 písm. e) Smlouvy o ES mohou být kategorie pomoci určené rozhodnutím Rady, které schvaluje návrh Komise na základě většinového souhlasu, považovány za slučitelné se zásadami společného trhu. Komise uvádí, že Rada na tomto základě přijala nařízení (ES) č. 1540/98.

(29)

Podle oznámení Komise o určení pravidel uplatňovaných na posouzení protizákonné státní podpory by měla být neslučitelnost protizákonné státní podpory se zásadami společného trhu posuzována na základě zákonů platných v době, kdy je tato podpora poskytována. I když se toto oznámení na daný případ nevztahuje, Komise v zájmu jednotného přístupu toto nařízení v tomto případě použije, zejména proto, že by se toto posouzení nijak nezměnilo, i kdyby bylo založeno na aktuálním Rámci pro státní podporu lodního stavitelství (13).

(30)

Komise uvádí, že podle nařízení (ES) č. 1540/98 „lodní stavitelství“ znamená stavbu námořních komerčních plavidel s vlastním pohonem. Komise dále uvádí, že společnost Hellenic Shipyards staví taková plavidla, a proto je podnikem, na který se vztahuje nařízení (ES) č. 1540/98.

(31)

Komise proto musí posoudit napadená opatření podle nařízení (ES) č. 1540/98 s ohledem na to, do jaké míry negativně ovlivňují nebo ohrožují hospodářskou soutěž v oblasti stavby civilních plavidel a jejich oprav. Jak je uvedeno výše, podle řeckých orgánů se 75 % loďařských aktivit společnosti Hellenic Shipyards týká stavby vojenských plavidel, což má dopad na státní podporu spadající pod čl. 5 odst. 2 zákona.

(32)

Podle tohoto ustanovení pokrývá stát podíl nákladů na jednorázovou částku vyplácenou při odchodu do důchodu podle let, které pracovník odpracoval ve firmě Hellenic Shipyards, než byla prodána, v porovnání s počtem let, které tam odpracoval po tomto prodeji. Toto ustanovení zajišťuje, že část této jednorázové částky vyplácené zaměstnancům odcházejícím do důchodu bude státem vyplácena do roku 2035, kdy odejdou do důchodu poslední zaměstnanci, kteří jsou u firmy zaměstnáni nyní.

(33)

Podle informací řeckých orgánů bude maximální náklad na realizaci tohoto opatření něco kolem 7 milionů EUR, ale protože někteří pracovníci nezůstanou u firmy až do důchodu, odhaduje se, že se bude jednat asi o 4 miliony EUR. Pokud řecké orgány sdělily, že 75 % zaměstnanců firmy staví válečné lodě, odhaduje se, že celková částka státní podpory podle tohoto opatření na civilní loďařství a opravy civilních lodí bude asi 1 milion EUR (ve vztahu k 25 % zaměstnanců dotčených tímto opatřením).

(34)

Komise se domnívá, že toto opatření představuje provozní podporu, protože přispěje firmě ke snížení běžných nákladů na provozní činnost. Pokud nařízení (ES) č. 1540/98 nestanoví takovou podporu, dochází Komise k závěru, že tato podpora je neslučitelná se zásadami společného trhu.

(35)

Komise dále uvádí, že odkaz na poměr válečného a civilního lodního průmyslu 75 % ku 25 % je založen na tvrzení řeckých orgánů. Tento poměr nebyl v rámci tohoto případu předmětem formálního šetření. Nicméně stávající rozhodnutí je učiněno bez ohledu na další závěry, ke kterým Komise může dospět v kontextu dalších řízení.

(36)

Podle tohoto ustanovení může společnost převést část nezdanitelných rezerv na akciový kapitál bez povinnosti zaplatit zákonnou daň ve výši 10 %, pokud tak učiní na vyrovnání ztráty minulých let. Toto vyrovnání se nedaní, aby jím bylo možno uhradit ztráty podniku z minulých let.

(37)

Ustanovení čl. 6 odst. 4 zákona se týká těchto položek v rozvaze společnosti: „Nezdanitelné rezervy“, „Zvláštní rezervy“ a „Částky určené ke zvýšení akciového kapitálu“. Podle řeckých orgánů je sazba daně za kapitalizaci nezdanitelných rezerv společností s ručením omezeným, které nemají akcie na burze, rovna 10 %. To znamená, že započtení nezdanitelných rezerv proti starým ztrátám představuje povinnost 10 % zdanění příslušných částek. Podle řeckých orgánů se nezdanitelné rezervy rovnaly částce 112 milionů EUR a příslušná daň by proto byla podle normálních řeckých daňových zákonů rovna částce 11,2 milionů EUR.

(38)

Navrhovaná výjimka z daňové povinnosti poskytnutá za účelem započtení dotčených rezerv proti ztrátám minulých let představuje pro společnost prospěch, a musí být proto označena státní podporou. Nařízení (ES) č. 1540/98 o takové podpoře nehovoří a Komise proto dochází k závěru, že toto opatření není slučitelné se zásadami společného trhu. Konkrétně:

(39)

Řecké orgány se domnívají, že výjimka z daňové povinnosti pro část nezdanitelných rezerv společnosti Hellenic Shipyards (asi 43 milionů EUR) nemůže být považována za zisk ve výši 10 % z částek odepsaných společností. Důvodem je, že zákon č. 2367/95 o částečné privatizaci a reformě společností, na němž bylo založeno dřívější rozhodnutí Komise (14) o odpisu dluhu z roku 1997, stanoví odpis 99 % celého stávajícího dluhu společnosti. Toto ustanovení se vztahovalo na dluhy uvedené v účetnictví a na dluhy v účetnictví neuvedené a také na dluhy, které vzniknou do 31. ledna 1996.

(40)

Řecké orgány prohlašují, že kdyby byly loděnice Hellenic Shipyards započetly nezdanitelné rezervy proti ztrátám z minulých let k 31. lednu 1996, výsledná 10 % daň z dotčených 43 milionů EUR by představovala daňový závazek, který by podle zákona č. 2376/95 byl z 99 % odepsán. Dále tvrdí, že společnost by mohla ještě teď uplatnit regulační dokumenty založené na tomto ustanovení. V důsledku toho je jedinou výhodou, kterou společnost teď získává započtením 100 % nezdanitelných rezerv proti ztrátám z minulých let, částka 43 000 EUR (1 % z 10 % z 43 milionů EUR).

(41)

Při zahájení formálního šetření si Komise všimla dvou problémů souvisejících s touto argumentací. Především, příslušné rozhodnutí Komise z roku 1997 uvádí přesnou částku dluhu schváleného k odpisu pro společnost Hellenic Shipyards. Komise nemůže schválit další odpis dluhu podle rozhodnutí Komise z roku 1997, protože maximální částku stanovenou v tomto rozhodnutí nelze překročit. Navíc se v rozhodnutí z roku 1997 neuvádí, že by mohl později být odepsán další dluh, ani pokud by se vztahoval k období před koncem roku 1996.

(42)

Komise proto na základě informací, které má k dispozici, dochází k závěru, že navrhovaná daňová úleva související se započtením dotčených rezerv proti starým ztrátám má hodnotu 4,3 milionů EUR, které představují prospěch pro společnost, a tudíž státní podporu. Nařízení (ES) č. 1540/98 takovou podporu nestanoví, a proto Komise uzavírá, že tato podpora nemůže být považována za slučitelnou se zásadami společného trhu.

(43)

Pokud jde o druhou polovinu „nezdanitelných rezerv“ ve výši asi 39 milionů. EUR, prohlašují řecké orgány, že pocházejí z prodeje hotelu v roce 1956 a nebyly zdaněny, protože tak povolovaly tehdy platné zákony. Daňová výjimka ve výši 3,9 milionů EUR vztahující se na tuto částku se také jeví jako státní podpora, která není slučitelná se zásadami společného trhu.

(44)

Formální šetření Komise se také týká další položky ve výši 0,2 milionu EUR za upsání akcií nad nominální hodnotou. Řecké orgány informovaly Komisi, že tyto příspěvky určené ke zvýšení kapitálu se také normálně nedaní.

(45)

Pokud jde o zvláštní rezervy v hodnotě 3,4 milionů EUR, prohlašují řecké orány, že tyto rezervy byly zdaněny podle daňových zákonů platných v době, kdy byly tyto rezervy vytvořeny, takže jejich započtením proti starým ztrátám nevznikne společnosti žádná daňová úleva. Avšak Komise uvádí, že částka zvláštních rezerv je v rozvaze uvedena podle položkou rezervy. Proto Komise předpokládá, že započtení těchto rezerv proti ztrátám z minulých let by mělo být zdaněno částkou ve výši 10 % podle platných daňových zákonů.

(46)

Daňová úleva týkající se mimořádných rezerv v hodnotě 340 000 EUR je také považována za státní podporu, a proto Komise na stejném základě jako výše uvádí, že je neslučitelná se zásadami společného trhu.

(47)

„Částky určené ke zvýšení akciového kapitálu“ ve výši 25,6 milionů EUR podle řeckých orgánů představují částku, kterou zaplatil řecký stát jako kompenzaci ztráty společnosti Hellenic Shipyards představované snížením stavu zaměstnanců o asi 1 000 osob v letech 1996 a 1997. Podle řeckých orgánů představuje tato částka výjimku z daňové povinnosti, protože se používá na vyrovnání minulých ztrát.

(48)

Protože společnost měla být zdaněna částkou 10 % z této částky, dochází Komise k závěru, že částka podpory ve výši 2,56 milionů EUR ve formě daňové úlevy týkající se částky vyrovnání minulých ztrát není slučitelná se zásadami společného trhu.

(49)

Komise uvádí, že čl. 6 odst. 4 zákona povoluje použití minulých ztrát pro účetní účely bez časového omezení. Při zahájení šetření tohoto případu požadovala Komise informace o tom, zda tento prvek sám o sobě poskytuje společnosti Hellenic Shipyards daňovou úlevu ve vztahu k normálním daňovým zákonům Řecka.

(50)

Řecké orgány příslušné informace neposkytly. Avšak skutečnost, že Řecko opakovaně informovalo Komisi, že se zavazuje zrušit čl. 6 odst. 4 zákona zcela, poskytuje dostatečný důkaz o tom, že by toto opatření mělo rovněž být považováno za státní podporu, která je neslučitelní se zásadami společného trhu.

(51)

Obecně se dá říci, že posouzení napadených opatření Komisí, jak je popsáno v dopise Řecku ze dne 5. června 2002, nebylo informacemi poskytnutými řeckým státem ovlivněno. Navíc se zdá, že Řecko souhlasilo s analýzou Komise o neslučitelnosti napadených opatření se zásadami společného trhu, a z tohoto důvodu opakovaně (15) slibovalo, že obě napadená opatření zákonnou cestou zruší.

(52)

Komise obdržela formální stížnost týkající se státní podpory, kterou řecká vláda pravděpodobně poskytla společnosti Hellenic Shipyards. Domněnky uvedené ve stížnosti se nyní zkoumají. Komise uvádí, že stávající rozhodnutí nebude výsledkem těchto šetření ovlivněno, stejně jako nebude ovlivněno výsledky jiných šetření, které budou možná v budoucnu uskutečněna v souvislosti s domnělou státní podporou společnosti Hellenic Shipyards.

(53)

S ohledem na žádost stěžujícího o výpočet částky podpory, která mohla být poskytnuta podle čl. 6 odst. 4 zákona (16), uvádí Komise, že je neodůvodněná, pokud toto rozhodnutí Komise nařizuje zrušení tohoto ustanovení.

(54)

Řecké orgány implicitně souhlasily s posouzením Komise, které došlo k závěru, že obě napadená opatření představují státní podporu, která je neslučitelná se Smlouvou o ES. Bez ohledu na závazek řeckých orgánů zrušit obě ustanovení schválením příslušné změny zákona řeckým parlamentem toto dosud nebylo učiněno. Komise musí proto uzavřít řízení zahájené dopisem ze dne 5. června 2002 přijetím rozhodnutí, kterým se nařizuje Řecké republice odvolat obě opatření a nechat si vrátit veškerou podporu, kterou podle těchto dvou opatření k dnešnímu datu poskytla.

(55)

Komise chce zdůraznit, že tato opatření by měla být zrušena ve své podstatě, tj. měla by zrušit prvek státní podpory, který v sobě zahrnují. Konkrétně to znamená, že výhody, které by mohly být poskytnuty společnosti Hellenic Shipyards podle čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 4 zákona, mohou být odvozeny od dalších zákonných instrumentů a Řecko by se mělo postarat, aby i tyto byly odvolány s tím, že pokud na jejich základě byla příjemci již nějaká podpora poskytnuta, mělo by být požadováno její vrácení.

(56)

Řecké orgány naznačily Komisi, že na základě těchto dvou opatření nebyla žádná státní podpora dosud poskytnuta. Avšak Komise by řecké orgány ráda upozornila na skutečnost, že pokud tomu tak není a nějaká podpora byla již na základě obou napadených opatření přidělena, měla by být neprodleně vyžádána její plná náhrada řeckému státu jejím příjemcem.

(57)

Ustanovení čl. 7 odst. 7 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 umožňuje Komisi přijmout negativní rozhodnutí na základě informací, které jsou jí momentálně dostupné, jakmile vyprší časový limit uvedený v čl. 7 odst. 6. Informace poskytnuté řeckými orgány nic nemění na zjištění Komise, že napadená opatření mají za následek státní podporu, která je neslučitelná se zásadami společného trhu.

(58)

Komise proto uzavírá vyšetřovací řízení zahájené dne 5. června 2002 ve vztahu k opatřením, podle kterých je společnosti Hellenic Shipyards udělena daňová úleva podle čl. 6 odst. 4 zákona a podle kterých stát přispívá na část budoucích nákladů na penzionované zaměstnance společnosti pracující v sekci civilního loďařství podle čl. 5 odst. 2. Tato opatření představují státní podporu, která není slučitelná s nařízením (ES) č. 1540/98, a proto neodpovídá zásadám společného trhu,