32004L0039

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES

ze dne 21. dubna 2004

o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky [3],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Účelem směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů [5] bylo stanovit podmínky, za kterých by povolené investiční podniky a banky mohly poskytovat zvláštní služby nebo zřizovat pobočky v jiných členských státech na základě povolení a pod dohledem domovské země. Proto směrnice usilovala o harmonizaci požadavků na investiční podniky, pokud jde o počáteční povolení a provoz, včetně pravidel chování. Rovněž stanovila harmonizaci některých podmínek pro fungování regulovaných trhů.

(2) V posledních letech začalo na finančních trzích aktivně působit více investorů, kterým se nabízí ještě komplexnější a širší soubor služeb a nástrojů. Vzhledem k tomuto vývoji by měl být právní rámec Společenství rozšířit na všechny činnosti zaměřené na investory. Proto je nutné stanovit stupeň harmonizace nezbytný k tomu, aby byla investorům nabízena vysoká úroveň ochrany a aby investiční podniky mohly poskytovat služby v celém Společenství, které je jednotným trhem, na základě dohledu domovské země. Směrnice 93/22/EHS by proto měla být nahrazena směrnicí novou.

(3) V důsledku rostoucí závislosti investorů na individuálních doporučeních je vhodné zařadit poskytování investičního poradenství mezi investiční služby vyžadující povolení.

(4) Je vhodné do seznamu finančních nástrojů zařadit určité komoditní deriváty a jiné nástroje, které jsou vytvořeny a se kterými se obchoduje způsobem, jenž vyžaduje podobný typ regulace jako tradiční finanční nástroje.

(5) Je nutné vytvořit komplexní regulativní rámec upravující provádění transakcí s finančními nástroji bez ohledu na metody obchodování používané k uzavírání těchto transakcí, aby byla při provádění transakcí investory zajištěna vysoká kvalita a integrita i celková efektivita finančního systému. Měl by být stanoven soudržný a s ohledem na rizika citlivý rámec pro regulaci hlavních mechanismů provádění příkazů, které jsou v současné době zastoupeny na evropském finančním trhu. Je proto nutné vedle regulovaných trhů uznat i novou generaci organizovaných systémů obchodování, které by měly podléhat povinnostem zaměřeným na zachování efektivního a řádného fungování finančních trhů. K vytvoření přiměřeného regulativního rámce by měla být do tohoto rámce zařazena i nová investiční služba, která se týká provozování mnohostranných systémů obchodování (dále jen "MTF").

(6) Měly by být vytvořeny a vzájemně úzce sladěny definice regulovaného trhu a MTF tak, aby bylo zřejmé, že plní stejnou funkci organizovaného obchodování. Definice by měly vyloučit dvoustranné systémy, ve kterých investiční podnik vstupuje do každého obchodu na vlastní účet, a nikoli jako protistrana, která nenese riziko a vstupuje mezi kupujícího a prodávajícího. Pojem "systém" zahrnuje jak veškeré trhy, které jsou tvořeny souborem pravidel a platformou pro obchodování, tak trhy, které fungují pouze na základě souboru pravidel. Regulované trhy a MTF nemusí být provozovateli "technického" systému pro párování příkazů. Trh, který je tvořen pouze souborem pravidel, jenž upravuje aspekty týkající se členství, přijímání nástrojů k obchodování, obchodování mezi členy, zpravodajské povinnosti a případně transparentnosti, je regulovaným trhem nebo MTF ve smyslu této směrnice a transakce uzavřené podle těchto pravidel se považují za uzavřené v systémech regulovaného trhu nebo MTF. Pojem "nákupní a prodejní zájmy" je třeba chápat v širším smyslu, tedy tak, že zahrnuje příkazy, kotace a projevy zájmu. Požadavek na to, aby byly tyto zájmy sdružovány v systému prostřednictvím pevných pravidel stanovených organizátorem systému znamená, že budou sdružovány podle pravidel systému nebo pomocí protokolů či vnitřních operačních postupů systému (včetně postupů obsažených v programovém vybavení počítačů). Pojem "pevně stanovená pravidla" znamená, že tato pravidla neponechávají investičnímu podniku provozujícímu MTF žádnou volnost v rozhodování o tom, jak se mohou zájmy vzájemně ovlivňovat. Uvedené definice vyžadují, aby se zájmy sdružovaly způsobem vedoucím k uzavření smlouvy, tedy aby realizace probíhala podle pravidel systému nebo pomocí protokolů nebo vnitřních operačních postupů systému.

(7) Účelem této směrnice je zahrnout podniky, jejichž obvyklým předmětem podnikání nebo činnosti je poskytovat investiční služby nebo vykonávat investiční činnost na profesionálním základě. Z oblasti působnosti této směrnice by proto měly být vyňaty všechny osoby, které vykonávají jinou profesionální činnost.

(8) Oblast působnosti této směrnice by neměla zahrnovat osoby, které spravují vlastní majetek, a podniky, pokud neposkytují investiční služby ani nevykonávají investiční činnost kromě obchodování na vlastní účet, pokud nejsou tvůrci trhu nebo organizovaně, často a systematicky neobchodují na vlastní účet mimo regulovaný trh nebo MTF formou poskytování systému přístupného třetím osobám za účelem obchodování s nimi.

(9) Pokud tato směrnice odkazuje na osoby, měly by se tím rozumět osoby fyzické i právnické.

(10) Z oblasti působnosti této směrnice by měly být vyloučeny pojišťovny, které podléhají náležitému dozoru vykonávanému příslušnými orgány obezřetnostního dohledu a které spadají do oblasti působnosti směrnice Rady 64/225/EHS ze dne 25. února 1964 o odstranění omezení svobody usazování a volného pohybu služeb v oblasti zajištění a retrocese [6], první směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu [7] a směrnice Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění [8].

(11) Tato směrnice by se také neměla vztahovat na osoby, jež neposkytují investiční služby třetím osobám, ale jejichž činnost spočívá výhradně v poskytování investičních služeb vlastnímu mateřskému podniku, dceřinému podniku nebo jinému dceřinému podniku vlastního mateřského podniku.

(12) Z oblasti působnosti této směrnice by dále měly být vyloučeny osoby, které poskytují v rámci profesionální činnosti investiční služby pouze příležitostně, pokud je tato činnost upravena předpisy a dotyčné předpisy příležitostné poskytování investičních služeb nevylučují.

(13) Tato směrnice by se neměla vztahovat na osoby poskytující investiční služby, jež spočívají výhradně ve správě systému zaměstnanecké spoluúčasti, a které tudíž neposkytují investiční služby třetím osobám.

(14) Z oblasti působnosti této směrnice je nutné vyloučit centrální banky a další subjekty vykonávající podobné funkce, jakož i veřejné orgány pověřené řízením státního dluhu nebo do této oblasti zasahující, přičemž tento pojem zahrnuje i investice v této oblasti, s výjimkou subjektů, jež jsou částečně nebo zcela ve vlastnictví státu a jejichž úloha je obchodní nebo spojená s nabýváním majetkových účastí.

(15) Z oblasti působnosti této směrnice je rovněž nutné vyloučit subjekty kolektivního investování a penzijní fondy, bez ohledu na to, zda jsou koordinovány na úrovni Společenství, a depozitáře či správce těchto subjektů, protože jejich činnost podléhá zvláštním předpisům přímo této činnosti přizpůsobeným.

(16) Aby mohly využít vynětí z oblasti působnosti této směrnice, měly by dotyčné osoby trvale splňovat podmínky takových vynětí. Zejména pokud osoba poskytuje investiční služby nebo vykonává investiční činnost a je vyňata z oblasti působnosti této směrnice, protože tyto služby nebo činnosti jsou ve vztahu k její hlavní činnosti při posuzování v rámci skupiny doplňkové, nemělo by se vynětí na tuto osobu vztahovat, jestliže poskytování těchto doplňkových služeb nebo činností přestane být doplňkové ve vztahu k hlavní činnosti.

(17) Pro zajištění ochrany investorů a stability finančního systému by měly osoby, které poskytují investiční služby nebo vykonávají investiční činnost spadající do oblasti působnosti této směrnice, podléhat povolení vydanému domovským členským státem.

(18) Úvěrové instituce povolené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu [9] by k poskytování investičních služeb nebo výkonu investiční činnosti neměly potřebovat další povolení podle této směrnice. Pokud se úvěrová instituce rozhodne poskytovat investiční služby nebo vykonávat investiční činnost, měly by příslušné orgány před vydáním povolení ověřit, zda instituce splňuje odpovídající ustanovení této směrnice.

(19) Pokud investiční podnik poskytuje nepravidelně jednu nebo více investičních služeb, na které se nevztahuje jeho povolení, nebo vykonává jednu nebo více investičních činností, na které se nevztahuje jeho povolení, neměl by potřebovat další povolení podle této směrnice.

(20) Pro účely této směrnice by přijímání a předávání příkazů mělo zahrnovat také spojení dvou či více investorů i provádění transakcí mezi těmito investory.

(21) V souvislosti s nadcházející revizí rámce kapitálové přiměřenosti podle nové basilejské kapitálové dohody (Basilej II) členské státy uznávají potřebu znovu přezkoumat, zda investiční podniky, které provádějí příkazy klientů na principu párování příkazů, mají být považovány za podniky jednající na vlastní účet, a tedy podléhat dodatečným regulativním kapitálovým požadavkům.

(22) Zásady vzájemného uznávání a dohledu domovského členského státu vyžadují, aby příslušné orgány členských států nevydaly nebo odebraly povolení, pokud okolnosti, jako je obsah programu činnosti, zeměpisná lokalizace nebo činnost skutečně vykonávaná, jasně naznačují, že se investiční podnik rozhodl pro právní systém určitého členského státu jen proto, aby se vyhnul přísnějším normám platným v jiném členském státě, na jehož území hodlá vykonávat nebo kde vykonává větší část své činnosti. Investiční podnik, který je právnickou osobou, by měl mít povolení vydané v členském státě, v němž má sídlo. Investiční podnik, který není právnickou osobou, by měl mít povolení vydané v členském státě, v němž se nachází jeho ústředí Kromě toho by členské státy měly vyžadovat, aby se ústředí investičního podniku vždy nacházelo v jeho domovském členském státě a aby tam také skutečně vykonávalo činnost.

(23) Investiční podnik, který je držitelem povolení vydaného v jeho domovském členském státě, by měl být oprávněn poskytovat investiční služby nebo vykonávat investiční činnost v celém Společenství, aniž by musel žádat o zvláštní povolení u příslušného orgánu členského státu, ve kterém hodlá služby poskytovat nebo činnost vykonávat.

(24) Některé investiční podniky jsou od určitých povinností uložených směrnicí Rady 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí [10] osvobozeny, a proto by měly mít povinnost udržovat určitou minimální výši kapitálu nebo pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání nebo kombinaci obojího. Při úpravách výše tohoto pojištění by měly být zohledněny úpravy provedené v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění [11]. Tímto zvláštním zacházením pro účely kapitálové přiměřenosti by neměla být dotčena jakákoli rozhodnutí týkající se vhodného zacházení s těmito podniky v rámci budoucích změn právních předpisů Společenství o kapitálové přiměřenosti.

(25) Oblast působnosti obezřetnostní právní úpravy by se měla omezit pouze na subjekty, které z důvodu řízení obchodního portfolia na profesionálním základě představují pro ostatní účastníky trhu zdroj rizika protistrany, a proto by subjekty, které s finančními nástroji, včetně komoditních derivátů spadajících do této směrnice, obchodují na vlastní účet, i subjekty, které při posuzování v rámci skupiny poskytují v oblasti komoditních derivátů klientům své hlavní činnosti investiční služby jako služby doplňkové, pokud hlavní činností není poskytování investičních služeb ve smyslu této směrnice, měly být z oblasti působnosti této směrnice vyloučeny.

(26) Na ochranu vlastnictví investora i jiných obdobných práv investora týkajících se cenných papírů, jakož i jeho práv týkajících se peněžních prostředků svěřených podniku by se tato práva měla držet odděleně od prostředků podniku. Tato zásada by však podniku neměla bránit v tom, aby vykonával činnost vlastním jménem, ale na účet investora, pokud to povaha transakce vyžaduje a pokud s tím investor souhlasí, například v případě půjčování cenných papírů.

(27) Pokud klient v souladu s právními předpisy Společenství, a zejména směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění [12], převede plné vlastnické právo k finančním nástrojům nebo peněžním prostředkům na investiční podnik za účelem zajištění nebo jiného krytí současných nebo budoucích, skutečných, podmíněných či potenciálních závazků, neměly by být takové finanční nástroje nebo prostředky dále považovány za nástroje nebo prostředky náležející klientovi.

(28) Postupy povolování poboček investičních podniků v rámci Společenství, které jsou oprávněny působit ve třetích zemích, by měly pro tyto podniky zůstat i nadále v platnosti. Tyto pobočky by ale neměly požívat volného pohybu služeb podle čl. 49 druhého pododstavce Smlouvy nebo práva usazování v jiných členských státech než v těch, ve kterých jsou usazeny. Pro případy, kdy Společenství není vázáno žádnými dvoustrannými nebo mnohostrannými závazky, je vhodné stanovit postup, jenž by zajistil, aby se v dotyčných třetích zemích zacházelo s investičními podniky Společenství na základě vzájemnosti.

(29) Rozšiřující se spektrum činností, které mnohé investiční podniky vykonávají současně, zvyšuje potenciál vzniku střetu zájmů mezi různými činnostmi a zájmy klientů. Je proto nutné stanovit pravidla k zajištění toho, že takové střety nepříznivě neovlivní zájmy klientů.

(30) Služba by se měla považovat za poskytovanou z podnětu klienta, pokud ji klient nepožaduje v reakci na sdělení, které je na něj osobně zaměřeno podnikem nebo na účet podniku a které obsahuje výzvu nebo se jej snaží ovlivnit v souvislosti s určitým finančním nástrojem nebo určitou transakcí. Službu lze považovat za poskytovanou z podnětu klienta bez ohledu na to, zda ji klient požaduje na základě jakéhokoli sdělení propagujícího nebo nabízejícího finanční nástroje jakýmkoli způsobem, který je svou povahou obecný a určený veřejnosti či širší skupině nebo kategorii klientů nebo potenciálních klientů.

(31) Jedním z cílů této směrnice je ochrana investorů. Opatření na ochranu investorů by měla být přizpůsobena specifickým rysům každé kategorie investorů (neprofesionální, profesionální a protistrany).

(32) Odchylně od zásady povolování, dohledu a vymáhání povinností domovským členským státem u provozování poboček je vhodné, aby za vymáhání určitých povinností uvedených v této směrnici v souvislosti s činnostmi prováděnými pobočkou na území, kde je umístěna, převzal odpovědnost příslušný orgán hostitelského členského státu, protože tento orgán je pobočce nejblíže a má lepší možnost odhalit případné porušení pravidel upravujících provoz pobočky a zasáhnout proti němu.

(33) K zajištění toho, že investiční podniky budou provádět příkazy klientů za podmínek nejpříznivějších pro klienta, je nutné investičním podnikům uložit účinnou povinnost "nejlepšího způsobu provedení". Tato povinnost by měla platit pro podniky, který mají vůči klientovi smluvní nebo zprostředkovatelské závazky.

(34) Korektní hospodářská soutěž vyžaduje, aby účastníci trhu a investoři mohli porovnávat ceny, které musí jednotlivé systémy obchodování (tj. regulované trhy, MTF a zprostředkovatelé) zveřejňovat. Proto se doporučuje, aby členské státy odstranily veškeré překážky, které by mohly bránit konsolidaci důležitých informací na evropské úrovni a jejich zveřejňování.

(35) Při navazování obchodního vztahu s klientem by měl investiční podnik moci klienta nebo potenciálního klienta žádat, aby současně vydal souhlas se způsobem provádění příkazů i s tím, že jeho příkazy mohou být provedeny mimo regulovaný trh nebo MTF.

(36) Osoby, které poskytují investiční služby na účet více než jednoho investičního podniku, by neměly být považovány za smluvní zástupce, ale za investiční podniky, pokud spadají do definice stanovené v této směrnici, s výjimkou určitých osob, které mohou být vyňaty.

(37) Touto směrnicí by neměla být dotčena práva smluvních zástupců vykonávat činnosti spadající do oblasti působnosti jiných směrnic a související činnosti týkající se finančních služeb či produktů nespadajících do oblasti působnosti této směrnice, včetně činností vykonávaných na účet částí stejné finanční skupiny.

(38) Tato směrnice by se neměla vztahovat na podmínky výkonu činnosti mimo prostory investičního podniku (přímý prodej).

(39) Příslušné orgány členských států by neměly vydat nebo by měly odebrat registraci, pokud skutečně vykonávané činnosti jasně naznačují, že se smluvní zástupce rozhodl pro právní systém určitého členského státu jen proto, aby se vyhnul přísnějším normám platným v jiném členském státě, na jehož území hodlá vykonávat nebo kde vykonává větší část své činnosti.

(40) Pro účely této směrnice by se způsobilé protistrany měly považovat za klienty.

(41) K zajištění toho, aby byla pravidla chování (včetně pravidel pro nejlepší způsob provedení a zpracování příkazů klientů) vymáhána ve vztahu k investorům, kteří tuto ochranu potřebují nejvíce, a s ohledem na zavedené tržní zvyklosti v celém Společenství je vhodné ujasnit, že v případě transakcí uzavřených nebo uskutečněných mezi způsobilými protistranami je možné se od pravidel chování odchýlit.

(42) U transakcí prováděných mezi způsobilými protistranami by povinnost sdělovat limitní příkazy klientů měla platit pouze v případě, že protistrana investičnímu podniku výslovně zasílá limitní příkaz k provedení transakce.

(43) Členské státy chrání právo na soukromí fyzických osob při zpracování osobních údajů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. [13]

(44) Vzhledem k dvojímu cíli ochrany investorů a zajištění řádného fungování trhu cenných papírů je nezbytné zajistit, aby transakce byly plně transparentní a aby pravidla pro regulované trhy stanovená za tímto účelem platila pro investiční podniky, pokud jsou činné na trhu. Aby mohli investoři nebo účastníci trhu kdykoli vyhodnotit podmínky transakce s akciemi, kterou zvažují, a následně ověřit podmínky, ze kterých byla provedena, měla by být stanovena společná pravidla pro zveřejňování ukončených transakcí s akciemi a údajů o aktuálních příležitostech obchodů s akciemi. Tato pravidla jsou nutná k zajištění účinné integrace akciových trhů členských států, k posílení efektivnosti celkového procesu tvorby cen akciových nástrojů a k podpoře účinného fungování povinností "nejlepšího způsobu provedení". Dosažení těchto cílů vyžaduje komplexní transparentní režim platný pro všechny transakce s akciemi bez ohledu na to, zda je investiční podnik provádí na dvoustranném základě, nebo prostřednictvím regulovaných trhů nebo MTF. Povinnosti investičních podniků z této směrnice kotovat nákupní a prodejní cenu a provést příkaz za kotovanou cenu nezbavují investiční podniky povinnosti přesměrovat příkaz do jiného místa provedení, pokud by taková internalizace mohla podniku bránit v plnění povinností "nejlepšího způsobu provedení".

(45) Členské státy by měly být schopny uplatňovat informační povinnost podle této směrnice u transakcí s finančními nástroji, které nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu.

(46) Členský stát se může rozhodnout uplatňovat požadavky na transparentnost před uskutečněním obchodu i po uskutečnění obchodu, jak je stanoví tato směrnice, na finanční nástroje jiné než akcie. V tom případě by se tyto požadavky měly uplatňovat na všechny investiční podniky, jejichž je tento členský stát domovským členským státem, pro jejich činnost na území tohoto členského státu a pro činnosti přeshraniční v rámci volného pohybu služeb. Tyto požadavky by se měly vztahovat i na činnosti prováděné v rámci území tohoto členského státu pobočkami zřízenými na jeho území investičních podniků povolených v jiném členském státě.

(47) Všechny investiční podniky by měly mít stejnou příležitost vstoupit nebo mít přístup na regulované trhy v celém Společenství. Bez ohledu na způsob, jakým jsou transakce v současné době v členských státech organizovány, je důležité zrušit technická a právní omezení přístupu na regulované trhy.

(48) Aby bylo usnadněno dokončování přeshraničních transakcí, je vhodné stanovit, že investiční podniky mají přístup k systémům zúčtování a vypořádání v celém Společenství bez ohledu na to, zda byly transakce uzavřeny prostřednictvím regulovaných trhů v dotyčném členském státě. Investiční podniky, které se chtějí přímo zapojit do systémů vypořádání v jiných členských státech, by měly splňovat provozní a obchodní požadavky členství a obezřetnostní opatření na podporu hladkého a řádného fungování finančních trhů.

(49) Povolení k provozování regulovaného trhu by mělo zahrnovat veškeré činnosti, které jsou přímo spojeny s oznámením, zpracováním, provedením, potvrzením a vykázáním příkazů od okamžiku přijetí těchto příkazů regulovaným trhem do okamžiku jejich předání k následnému dokončení, a dále činnosti spojené s přijetím finančních nástrojů k obchodování. Povolení by mělo zahrnovat i transakce uzavřené prostřednictvím určených tvůrců trhu jmenovaných regulovaným trhem, pokud se tyto transakce provádějí v rámci systémů regulovaného trhu a v souladu s pravidly, která tyto systémy upravují. Ne všechny transakce uzavřené členy nebo účastníky regulovaného trhu či MTF musí být považovány za uzavřené v systémech regulovaného trhu nebo MTF. Transakce, které členové nebo účastníci uzavírají dvoustranně a které nesplňují všechny požadavky stanovené pro regulovaný trh nebo MTF touto směrnicí, by měly být pro účely definice systematického internalizátora považovány za transakce uzavřené mimo regulovaný trh nebo MTF. V tom případě by povinnost investičních podniků zveřejňovat pevné kotace měla platit, pokud jsou splněny podmínky stanovené touto směrnicí.

(50) Systematičtí internalizátoři by se mohli rozhodnout zpřístupnit své kotace pouze neprofesionálním klientům, pouze profesionálním klientům nebo oběma skupinám. Neměli by však mít možnost rozlišovat uvnitř těchto kategorií klientů.

(51) Článek 27 nestanoví systematickým internalizátorům povinnost zveřejňovat pevné kotace pro transakce přesahující standardní tržní objem.

(52) Pokud je investiční podnik systematickým internalizátorem jak pro akcie, tak pro jiné finanční nástroje, měly by se povinnost kotovat ceny vztahovat pouze na akcie, aniž je dotčen čtyřicátý šestý bod odůvodnění.

(53) Není účelem této směrnice požadovat uplatňování pravidel transparentnosti před uskutečněním obchodu na transakce prováděné na mimoburzovních trzích (OTC), k jejichž znakům patří to, že jsou účelové a nepravidelné, provádějí je profesionální protistrany a jsou součástí obchodního vztahu, který se sám vyznačuje obchody přesahujícími standardní tržní objemy, a že se obchody uskutečňují mimo systémy obvykle užívané dotčeným podnikem pro jeho činnost systematického internalizátora.

(54) Standardní tržní objem kterékoli třídy akcií by neměl být výrazně neúměrný kterékoli akcii zařazené do dané třídy.

(55) Revize směrnice 93/6/EHS by měla stanovit minimální kapitálové požadavky, které by měly regulované trhy plnit, aby získaly povolení, a přitom by se měla zohlednit specifická povaha rizik spojených s takovými trhy.

(56) Organizátoři regulovaného trhu by měli rovněž být schopni v souladu s odpovídajícími ustanoveními této směrnice provozovat MTF.

(57) Ustanoveními této směrnice o přijímání nástrojů k obchodování podle pravidel vymáhaných regulovaným trhem by nemělo být dotčeno použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny [14]. Regulovanému trhu by se nemělo bránit v uplatňování přísnějších požadavků na emitenty cenných papírů nebo nástrojů, které zvažuje přijmout k obchodování, než jsou požadavky podle této směrnice.

(58) Členské státy by měly být schopny pověřit různé příslušné orgány tím, aby tyto orgány vymáhaly plnění rozsáhlé šíře povinností stanovených touto směrnicí. Tyto orgány by měly mít veřejnoprávní povahu zaručující jejich nezávislost na hospodářských subjektech a předcházející střetu zájmů. V souladu s vnitrostátními právními předpisy by členské státy měly zajistit náležité financování příslušného orgánu. Určení příslušných orgánů by nemělo vylučovat možnost přenesení úkolů na odpovědnost příslušného orgánu.

(59) Důvěrné informace získané kontaktním místem jednoho členského státu prostřednictvím kontaktního místa jiného členského státu by neměly být považovány za čistě vnitrostátní.

(60) Je nutné posílit sbližování pravomocí příslušných orgánů tak, aby byly vytvořeny předpoklady k dosažení stejné úrovně při vymáhání dodržován povinností po celém integrovaném finančním trhu. Účinnost dohledu by měl zaručit společný minimální soubor pravomocí spolu s přiměřeným objemem prostředků.

(61) Na ochranu klientů, aniž je tím ovšem dotčeno jejich právo podávat žaloby k soudům, je vhodné, aby členské státy podporovaly veřejnoprávní či soukromoprávní subjekty zřízené za účelem mimosoudního urovnávání sporů a spolupracovaly při urovnávání přeshraničních sporů, s ohledem na doporučení Komise 98/257/ES ze dne 30. května 1998 o zásadách pro orgány příslušné pro mimosoudní urovnávání spotřebitelských sporů [15]. Při uplatňování ustanovení o postupech pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy v rámci mimosoudního urovnávání sporů by členské státy měly být podporovány při využívání existujících mechanismů přeshraniční spolupráce, zejména sítě reklamací finančních služeb (FIN-Net).

(62) Každá výměna a každé předání údajů mezi příslušnými orgány, jinými orgány, subjekty nebo osobami by měly být v souladu s pravidly předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici 95/46/ES.

(63) Je nezbytné posílit ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány členských států a posílit vzájemnou povinnost pomoci a spolupráce mezi těmito orgány. V souvislosti s narůstající přeshraniční činností by si příslušné orgány měly vzájemně poskytovat příslušné informace k výkonu svých funkcí, aby zajistily účinné uplatňování této směrnice, včetně situací, kdy se její skutečné nebo domnělé porušení může týkat orgánů dvou či více členských států. Pro zajištění hladkého přenosu takových informací a ochrany individuálních práv je nezbytné při výměně informací přísně dodržovat služební tajemství.

(64) Rada na zasedání dne 17. července 2000 zřídila Výbor moudrých pro regulaci evropských trhů s cennými papíry. Ve své závěrečné zprávě tento výbor navrhl zavedení nových legislativních technik vycházejících z čtyřúrovňového přístupu, jmenovitě z rámcových zásad, prováděcích opatření, spolupráce a vymáhání. Úroveň 1, směrnice, by se měla omezit na stanovení obecných "rámcových" zásad, zatímco úroveň 2 by měla obsahovat technická prováděcí opatření přijímaná Komisí za pomoci výboru.

(65) Usnesení přijaté Evropskou radou na zasedání ve Stockholmu dne 23. března 2001 schválilo závěrečnou zprávu Výboru moudrých a navržený čtyřúrovňový přístup, aby učinilo postup při vypracovávání právních předpisů Společenství v oblasti cenných papírů účinnějším a transparentnějším.

(66) Podle stockholmského zasedání Evropské rady by se prováděcí opatření úrovně 2 měla používat častěji, aby se zajistilo udržení technických ustanovení v aktuálním stavu odpovídajícím vývoji trhu a dohledu, a měly by se stanovit lhůty pro všechny etapy prací patřících do úrovně 2.

(67) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. února 2002 o provádění právních předpisů týkajících se finančních služeb rovněž schválilo zprávu Výboru moudrých na základě slavnostního prohlášení, které téhož dne před Parlamentem učinila Komise, a dopisu ze dne 2. října 2001 zaslaného komisařem pro vnitřní trh předsedovi parlamentního výboru pro hospodářské a měnové záležitosti o zárukách pro úlohu Evropského parlamentu v tomto procesu.

(68) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [16].

(69) Evropskému parlamentu by měla být poskytnuta lhůta tří měsíců od prvního předání návrhu prováděcích opatření, aby jej mohl prozkoumat a vydat k němu stanovisko. V naléhavých a řádně odůvodněných případech je však možné tuto lhůtu zkrátit. Jestliže v této lhůtě Evropský parlament přijme usnesení, Komise by měla návrh opatření přezkoumat.

(70) Ke zohlednění dalšího vývoje na finančních trzích by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předkládat zprávy o uplatňování ustanovení týkajících se pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání, působnosti pravidel transparentnosti a případného povolování specializovaných obchodníků s komoditními deriváty jako investičních podniků.

(71) Cíl spočívající ve vytvoření integrovaného finančního trhu, na kterém jsou investoři účinně chráněni a efektivita a integrita celkového trhu je zaručena, vyžaduje stanovení společných regulativních požadavků týkajících se investičních podniků bez ohledu na to, kde jsou ve Společenství povoleny, a upravujících fungování regulovaných trhů a jiných obchodních systémů tak, aby netransparentnost nebo narušení jednoho trhu nemohly podkopat účinné fungování evropského finančního systému jako celku. Jelikož tohoto cíle může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I

DEFINICE A OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Oblast působnosti

1. Tato směrnice se vztahuje na investiční podniky a regulované trhy.

2. Následující ustanovení se použijí rovněž na úvěrové instituce povolené podle směrnice 2000/12/ES při poskytování jedné nebo více investičních služeb nebo provádění investiční činnosti:

- čl. 2 odst. 2, články 11, 13 a 14,

- kapitola II hlavy II s výjimkou čl. 23 odst. 2 druhého pododstavce,

- kapitola III hlavy II s výjimkou čl. 31 odst. 2 až čl. 31 odst. 4 a čl. 32 odst. 2 až čl. 32 odst. 6, čl. 32 odst. 8 a čl. 32 odst. 9,

- články 48 až 53, 57, 61 a 62 a

- čl. 71 odst. 1.

Článek 2

Výjimky

1. Tato směrnice se nevztahuje na

a) pojišťovny vymezené v článku 1 směrnice 73/239/EHS nebo v článku 1 směrnice 2002/83/ES nebo podniky činné v oblasti zajištění a retrocese uvedené ve směrnici 64/225/EHS;

b) osoby, které poskytují investiční služby výhradně pro vlastní mateřský podnik, své dceřiné podniky nebo jiné dceřiné podniky vlastního mateřského podniku;

c) osoby poskytující investiční služby, pokud tuto činnost vykonávají příležitostně v rámci určité profesionální činnosti a tato činnost se řídí právními nebo správními předpisy nebo etickým kodexem pro dotyčný obor činnosti, které poskytování těchto služeb nevylučují;

d) osoby, které neposkytují žádné investiční služby ani nevykonávají žádné činnosti kromě obchodování na vlastní účet, pokud nejsou tvůrci trhu nebo organizovaně, často a systematicky neobchodují na vlastní účet mimo regulovaný trh nebo MTF formou poskytování systému přístupného třetím osobám za účelem obchodování s nimi;

e) osoby, jejichž investiční služby spočívají výhradně ve správě systémů zaměstnanecké spoluúčasti;

f) osoby, které poskytují investiční služby, jež spočívají jak ve správě systémů zaměstnanecké spoluúčasti, tak v poskytování investičních služeb výhradně pro vlastní mateřský podnik, své dceřiné podniky nebo jiné dceřiné podniky vlastního mateřského podniku;

g) členy Evropského systému centrálních bank a další vnitrostátní subjekty plnící podobné funkce a další veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující;

h) subjekty kolektivního investování a penzijní fondy, bez ohledu na to, zda jsou koordinovány na úrovni Společenství, a depozitáře a správce těchto subjektů;

i) osoby, které na vlastní účet obchodují s finančními nástroji nebo poskytují investiční služby v oblasti komoditních derivátů nebo derivátových nástrojů uvedených v bodě 10 oddílu C přílohy I klientům své hlavní činnosti, pokud se při posuzování v rámci skupiny jedná vzhledem k hlavní činnosti o činnost doplňkovou a pokud hlavní činností není poskytování investičních služeb ve smyslu této směrnice nebo bankovních služeb ve smyslu směrnice 2000/12/ES;

j) osoby, které poskytují investiční poradenství v rámci provádění jiné profesionální činnosti, na niž se nevztahuje tato směrnice, pokud poskytování tohoto poradenství není odměňováno odděleně;

k) osoby, jejichž hlavní činnost spočívá v obchodování na vlastní účet s komoditami nebo komoditními deriváty. Tato výjimka se nevztahuje na případy, kdy jsou osoby obchodující na vlastní účet s komoditami nebo komoditními deriváty součástí skupiny, jejíž hlavní činností je poskytování jiných investičních služeb ve smyslu této směrnice nebo bankovních služeb ve smyslu směrnice 2000/12/ES;

l) podniky, které poskytují investiční služby nebo provádějí investiční činnost spočívající výhradně v obchodování na vlastní účet na finančních termínových nebo opčních trzích nebo trzích jiných derivátů a na peněžních trzích, pokud je výhradním účelem této činnosti zajištění pozice na derivátových trzích, nebo podniky, které obchodují na účet jiných členů těchto trhů či pro ně vytvářejí ceny, jež jsou garantovány členy zúčtovacích systémů těchto trhů, kdy odpovědnost za zajištění plnění smluv uzavřených těmito podniky přebírají členové zúčtovacích systémů těchto trhů;

m) sdružení zřízená dánskými a finskými penzijními fondy výhradně s cílem správy majetku penzijních fondů zapojených do těchto sdružení;

n) "agenti di cambio", jejichž činnost a funkce se řídí článkem 201 italského zákonného dekretu č. 58 ze dne 24. února 1998.

2. Práva propůjčená touto směrnicí se nevztahují na služby poskytované v postavení protistrany při transakcích, které provádějí veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo členové Evropského systému centrálních bank v rámci plnění úkolů stanovených ve Smlouvě a ve statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky nebo plnění rovnocenných funkcí podle vnitrostátních předpisů.

3. Ke zohlednění vývoje na finančních trzích a zajištění jednotného uplatňování této směrnice může Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 ve věci výjimek uvedených v písmenech c), i) a k) vymezit kritéria k určení toho, kdy má být činnost považována na úrovni skupiny za doplňkovou k hlavní činnosti, i určení toho, kdy je činnost prováděna příležitostně.

Článek 3

Nepovinné výjimky

1. Členské státy se mohou rozhodnout, že tuto směrnici nebudou uplatňovat na osoby, pro které jsou domovským členským státem a které

- nesmějí držet peněžní prostředky nebo cenné papíry klientů, a které se proto nemohou vůči svým klientům zadlužit, a

- nesmějí poskytovat žádné investiční služby kromě přijímání a předávání příkazů v souvislosti s převoditelnými cennými papíry a podílovými jednotkami subjektů kolektivního investování a poskytování investičního poradenství ve vztahu k těmto finančním nástrojům a

- smějí při poskytování takových služeb předávat příkazy pouze

i) investičním podnikům povoleným v souladu s touto směrnicí;

ii) úvěrovým institucím povoleným v souladu se směrnicí 2000/12/ES;

iii) pobočkám investičních podniků nebo úvěrových institucí, které jsou povoleny ve třetí zemi a které podléhají a vyhovují pravidlům o obezřetnostním dohledu považovaným příslušnými orgány za alespoň tak přísné, jako jsou pravidla stanovená touto směrnicí, směrnicí 2000/12/ES nebo směrnicí 93/6/EHS;

iv) subjektům kolektivního investování, kterým bylo podle právních předpisů členského státu povoleno nabízet podílové jednotky veřejnosti, a správcům těchto podniků;

v) investičním podnikům s fixním kapitálem ve smyslu čl. 15 odst. 4 druhé směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci záruk, které jsou vyžadovány v členských státech ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy od společností pro ochranu zájmů společníků a třetích osob při zakládání akciových společností a při udržování a změnách jejich základního kapitálu, v míře nezbytné k dosažení rovnocennosti jejich opatření [17], jejichž cenné papíry jsou kotovány nebo obchodovány na regulovaném trhu v některém členském státě;

za podmínky, že činnosti těchto osob jsou upraveny na vnitrostátní úrovni.

2. Osoby vyloučené z oblasti působnosti této směrnice podle odstavce 1 nepožívají volného pohybu služeb nebo výkonu činností ani svobody zřizování poboček ve smyslu článků 31 a 32.

Článek 4

Definice

1. Pro účely této směrnice se rozumí:

1) "investičním podnikem" právnická osoba, jejíž obvyklým předmětem činnosti či podnikání je poskytování jedné nebo více investičních služeb třetí osobě nebo provádění jedné nebo více investičních činností na profesionálním základě;

Do definice investičních podniků mohou členské státy zahrnout i podniky, které nejsou právnickými osobami, pokud

a) jejich právní statut zajišťuje zájmům třetích osob úroveň ochrany, která je rovnocenná ochraně poskytované právnickou osobou, a

b) podléhají obezřetnostnímu dohledu uzpůsobenému jejich právní formě.

Pokud však fyzická osoba poskytuje služby, jejichž součástí je i držení peněžních prostředků nebo převoditelných cenných papírů třetích osob, může být považována pro účely této směrnice za investiční podnik, pouze pokud splňuje, aniž jsou dotčeny ostatní požadavky předepsané touto směrnicí a směrnicí 93/6/EHS, tyto podmínky:

a) vlastnická práva třetích osob k nástrojům a prostředkům jsou chráněna, především pro případ nesolventnosti podniku nebo jeho vlastníků, konfiskace, vyrovnání nebo jakýchkoli jiných nároků uplatňovaných věřiteli podniku nebo jeho vlastníky,

b) podnik musí podléhat předpisům přijatým za účelem kontroly solventnosti podniku a jeho vlastníků,

c) roční účetní závěrky podniku musí být ověřována jednou nebo více osobami, které jsou k auditu účetnictví zmocněny podle vnitrostátního práva,

d) pokud má podnik pouze jediného vlastníka, musí tento vlastník přijmout opatření na ochranu investorů pro případ, že by podnik ukončil činnost následkem úmrtí vlastníka nebo jeho neschopnosti nebo v jakémkoli podobném případě;

2) "investičními službami a činnostmi" služby a činnosti, jež jsou uvedeny v oddíle A přílohy I a týkají se kteréhokoli z nástrojů uvedených v oddíle C přílohy I;

Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 určí

- derivátové nástroje uvedené v bodě 7 oddílu C přílohy I, které mají znaky jiných derivátových finančních nástrojů, mimo jiné s ohledem na to, zda jsou zúčtovávány a vypořádávány prostřednictvím uznávaných zúčtovacích středisek nebo pomocí výzvy k dodatkové úhradě;

- derivátové nástroje uvedené v bodě 10 oddílu C přílohy I, které mají znaky jiných derivátových finančních nástrojů, mimo jiné s ohledem na to, zda jsou obchodovány na regulovaném trhu nebo MTF, zúčtovávány a vypořádávány prostřednictvím uznávaných zúčtovacích středisek nebo pomocí výzvy k dodatkové úhradě;

3) "doplňkovou službou" kterákoli ze služeb uvedených v oddíle B přílohy I;

4) "investičním poradenstvím" poskytování osobních doporučení klientovi na jeho žádost či z podnětu investičního podniku ohledně jedné či více transakcí týkajících se finančních nástrojů;

5) "prováděním příkazů na účet klientů" jednání k uzavření smlouvy o nákupu nebo prodeji jednoho či více finančních nástrojů na účet klientů;

6) "obchodováním na vlastní účet" obchodování za použití vlastního kapitálu podniku, které vede k uzavření transakcí ohledně jednoho nebo více finančních nástrojů;

7) "systematickým internalizátorem" investiční podnik, který organizovaně, často a systematicky obchoduje na vlastní účet prováděním příkazů klientů mimo regulovaný trh nebo MTF;

8) "tvůrcem trhu" osoba, která trvale působí na finančních trzích jako osoba ochotná obchodovat na vlastní účet formou nákupu a prodeje finančních nástrojů za použití vlastního kapitálu a za ceny, které si sama stanoví;

9) "správou portfolia" správa jednotlivých portfolií, s prostorem pro vlastní uvážení v rámci pověření od klientů, pokud tato portfolia zahrnují jeden nebo více finančních nástrojů;

10) "klientem" jakákoli fyzická nebo právnická osoba, které investiční podnik poskytuje investiční nebo doplňkové služby;

11) "profesionálním klientem" klient, který splňuje kritéria stanovená v příloze II;

12) "neprofesionálním klientem" klient, který není profesionálním klientem;

13) "organizátorem trhu" osoba nebo osoby řídící nebo vykonávající činnost regulovaného trhu. Organizátorem trhu může být regulovaný trh sám;

14) "regulovaným trhem" mnohostranný systém, který provozuje nebo řídí organizátor trhu a který sdružuje nebo umožňuje sdružování početných zájmů třetích osob na nákupu či prodeji finančních nástrojů, uvnitř systému a v souladu s pevně stanovenými pravidly, způsobem, jenž vede k uzavření smlouvy týkající se finančních nástrojů přijatých k obchodování podle jeho pravidel nebo systémů, a který má povolení a funguje pravidelně a v souladu s hlavou III;

15) "mnohostranným systémem obchodování (multilateral trading facility – MTF)" mnohostranný systém, který provozuje investiční podnik nebo organizátor trhu a který sdružuje početné zájmy třetích osob na nákupu či prodeji finančních nástrojů – uvnitř systému a v souladu s pevně stanovenými pravidly – způsobem, který vede k uzavření smlouvy v souladu s ustanoveními hlavy II;

16) "limitním příkazem" příkaz k nákupu či prodeji finančního nástroje při stanoveném cenovém omezení nebo výhodněji a ve stanoveném objemu;

17) "finančními nástroji" nástroje uvedené v oddíle C přílohy I;

18) "převoditelnými cennými papíry" třídy cenných papírů, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu (s výjimkou platebních nástrojů), například

a) akcie společností a další cenné papíry rovnocenné akciím společností, osobních společností či jiných subjektů včetně depozitních certifikátů k těmto akciím;

b) dluhopisy a jiné formy dluhových cenných papírů, včetně depozitních certifikátů k těmto cenným papírům;

c) všechny ostatní cenné papíry, se kterými je spojeno právo nabývat nebo prodávat takové převoditelné cenné papíry nebo ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích, jež se určuje odkazem na převoditelné cenné papíry, měny, úrokové sazby nebo výnosy, komodity či jiné indexy či míry;

19) "nástroji peněžního trhu" typy nástrojů, s nimiž se obvykle obchoduje na peněžním trhu, například státní pokladniční poukázky, vkladové listy a obchodní cenné papíry, s výjimkou platebních nástrojů;

20) "domovským členským státem"

a) v případě investičních podniků

i) členský stát, kde se nachází ústředí investičního podniku, pokud je investiční podnik fyzickou osobou;

ii) členský stát, v němž má investiční podnik sídlo, pokud je investiční podnik právnickou osobou;

iii) členský stát, kde se nachází ústředí investičního podniku, pokud podle vnitrostátního práva dotyčného státu nemá investiční podnik sídlo;

b) v případě regulovaného trhu členský stát, v němž je regulovaný trh registrován, nebo pokud podle vnitrostátních právních předpisů nemá sídlo, členský stát, kde se nachází ústředí regulovaného trhu;

21) "hostitelským členským státem" členský stát jiný než domovský členský stát, v němž má investiční podnik pobočku nebo v němž poskytuje služby nebo vykonává činnost, nebo členský stát, v němž regulovaný trh činí vhodná opatření, kterými umožňuje dálkovým členům nebo účastníkům usazeným ve stejném členském státě přístup k obchodování ve svém systému;

22) "příslušným orgánem" orgán který každý členský stát určí v souladu s článkem 48, pokud tato směrnice nestanoví jinak;

23) "úvěrovými institucemi" úvěrové instituce ve smyslu směrnice 2000/12/ES;

24) "správcovskou společností SKIPCP" správcovská společnost vymezená ve směrnici Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) [18];

25) "smluvním zástupcem" fyzická nebo právnická osoba, která na plnou a bezpodmínečnou odpovědnost pouze jednoho investičního podniku, na jehož účet jedná, propaguje investice nebo doplňkové služby u klientů nebo potenciálních klientů, přijímá a předává pokyny nebo příkazy klientů v souvislosti s investičními službami nebo finančními nástroji, umísťuje finanční nástroje nebo poskytuje poradenství klientům nebo potenciálním klientům ohledně těchto finančních nástrojů nebo služeb;

26) "pobočkou" místo výkonu obchodní činnosti jiné než ústředí, které je součástí investičního podniku, nemá právní subjektivitu a poskytuje investiční služby nebo provádí investiční činnosti a které může rovněž provádět doplňkové služby, k nimž dostal investiční podnik povolení; všechna místa výkonu obchodní činnosti zřízená v tomtéž členském státě investičním podnikem s ústředím v jiném členském státě jsou považována za jedinou pobočku;

27) "kvalifikovanou účastí" přímá nebo nepřímá účast v investičním podniku představující nejméně 10 % základního kapitálu podniku nebo hlasovacích práv ve smyslu článku 92 směrnice 2001/34/ES nebo umožňující uplatňovat podstatný vliv na řízení investičního podniku, v němž má daná osoba účast;

28) "mateřským podnikem" mateřský podnik ve smyslu článků 1 a 2 sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách [19];

29) "dceřiným podnikem" dceřiný podnik ve smyslu článků 1 a 2 směrnice 83/349/EHS, včetně jakéhokoli dceřiného podniku patřícího dceřinému podniku mateřského podniku, jenž stojí v čele těchto podniků;

30) "kontrolou" kontrola ve smyslu článku 1 směrnice 83/349/EHS;

31) "úzkým propojením" stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny

a) účastí, čímž se rozumí držení, přímé nebo kontrolou, nejméně 20 % hlasovacích práv nebo základního kapitálu některého podniku,

b) kontrolou, čímž se rozumí vztah mezi mateřským a dceřiným podnikem ve všech případech uvedených v čl. 1 odst. 1 a 2 směrnice 83/349/EHS nebo obdobný vztah mezi fyzickou či právnickou osobou a podnikem; dceřiný podnik jiného dceřiného podniku se rovněž považuje za dceřiný podnik mateřského podniku, který stojí v čele těchto podniků.

Stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob trvale vázány k jedné a téže osobě vztahem kontroly, se rovněž považuje za úzké propojení mezi těmito osobami;

2. Ke zohlednění vývoje na finančních trzích a k zajištění jednotného uplatňování této směrnice může Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 upřesnit definice uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

HLAVA II

PODMÍNKY POVOLENÍ A ČINNOSTI PRO INVESTIČNÍ PODNIKY

KAPITOLA I

PODMÍNKY A POSTUPY PRO POVOLENÍ

Článek 5

Požadavek na povolení

1. Každý členský stát vyžaduje, aby poskytování investičních služeb nebo výkonu činností formou výkonu povolání nebo podnikání podléhalo předchozímu povolení v souladu s touto kapitolou. Toto povolení vydává příslušný orgán domovského členského státu určený v souladu s článkem 48.

2. Odchylně od odstavce 1 povolí členské státy kterémukoli organizátorovi trhu provozovat MTF, pokud bylo ověřeno, že tento organizátor splňuje ustanovení této kapitoly s výjimkou článků 11 a 15.

3. Členské státy vytvoří rejstřík všech investičních podniků. Tento rejstřík je veřejně přístupný a obsahuje údaje o službách nebo činnostech, pro něž má investiční podnik povolení. Rejstřík se pravidelně se aktualizuje.

4. Každý členský stát vyžaduje, aby

- se ústředí každého investičního podniku, který je právnickou osobou, nacházelo v témže členském státě jako jeho sídlo,

- se ústředí každého investičního podniku, který není právnickou osobou, nebo každého investičního podniku, který je právnickou osobou, ale podle vnitrostátních právních předpisů dotyčného státu nemá sídlo, nacházelo v členském státě, v němž tento podnik skutečně vykonává činnost.

5. V případě investičních podniků, které poskytují pouze investiční poradenství nebo službu příjímání a předávání příkazů za podmínek stanovených v článku 3, mohou členské státy příslušnému orgánu povolit, aby přenesl na jiný subjekt správní, přípravné nebo doplňkové úkoly související s vydáváním povolení v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 48 odst. 2.

Článek 6

Rozsah povolení

1. Domovský členský stát zajistí, aby byly v povolení uvedeny investiční služby nebo činnosti, které je investiční podnik oprávněn poskytovat nebo vykonávat. Povolení se může vztahovat i na jednu nebo více doplňkových služeb uvedených v oddíle B přílohy I. V žádném případě však nesmí být povolení vydáno pouze k poskytování doplňkových služeb.

2. Investiční podnik, který usiluje o povolení k rozšíření své činnosti o další investiční služby, investiční činnosti nebo doplňkové služby, které v době prvního povolení nepředpokládal, podá žádost o rozšíření tohoto povolení.

3. Povolení je platné pro celé Společenství a umožňuje investičnímu podniku poskytovat služby nebo vykonávat činnosti, ke kterým povolení získal, v celém Společenství, a to buď prostřednictvím zřízení pobočky, nebo formou volného pohybu služeb.

Článek 7

Postupy vydávání povolení a zamítnutí žádostí o povolení

1. Příslušný orgán povolení nevydá, dokud nebude plně přesvědčen, že žadatel splňuje veškeré požadavky stanovené předpisy přijatými na základě této směrnice.

2. Investiční podnik poskytne veškeré údaje, včetně plánu činnosti, který uvádí mimo jiné typy předpokládaných obchodů a organizační struktura, nezbytné k tomu, aby se mohl příslušný orgán přesvědčit, že investiční podnik k okamžiku prvního povolení přijal veškerá opatření nutná ke splnění povinností podle této kapitoly.

3. Žadatel bude do šesti měsíců ode dne podání úplné žádosti informován, zda mu povolení bylo či nebylo vydáno.

Článek 8

Odnětí povolení

Příslušný orgán může odejmout povolení vydané investičnímu podniku, který

a) nevyužije povolení do 12 měsíců, výslovně se jej vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje investiční služby či nevykonává investiční činnost, pokud dotyčný členský stát nestanoví, že v těchto případech povolení propadá;

b) získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými protiprávními prostředky;

c) již nesplňuje podmínky, za kterých bylo povolení vydáno, například podmínky stanovené ve směrnici 93/6/EHS;

d) vážně a systematicky porušuje předpisy přijaté na základě této směrnice, které upravují podmínky výkonu činnosti investičních podniků;

e) spadá mezi kterýkoli z případů, kdy vnitrostátní právo v souvislosti se záležitostmi mimo oblast působnosti této směrnice stanoví odnětí povolení.

Článek 9

Osoby, které skutečně řídí činnost

1. Členské státy vyžadují, aby osoby, které skutečně řídí činnost investičního podniku, měly dostatečně dobrou pověst a dostatečné množství zkušeností k zajištění řádného a obezřetného vedení investičního podniku.

Pokud o povolení k provozování MTF žádá organizátor trhu a osoby, které skutečně řídí činnost MTF, jsou totožné s osobami, které skutečně řídí činnost regulovaného trhu, má se za to, že tyto osoby splňují požadavky stanovené v prvním pododstavci.

2. Členské státy vyžadují, aby investiční podnik ohlašoval příslušnému orgánu veškeré změny svého vedení spolu se všemi údaji nutnými k posouzení toho, zda má nové vedení podniku dostatečně dobrou pověst a dostatečné množství zkušeností.

3. Příslušný orgán odmítne vydat povolení, pokud není přesvědčen o tom, že osoby, které budou skutečně řídit činnost investičního podniku, mají dostatečně dobrou pověst a dostatečné množství zkušeností, nebo pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že navrhované změny vedení podniku představují ohrožení jeho řádného a obezřetného vedení.

4. Členské státy vyžadují, aby řízení investičního podniku prováděly alespoň dvě osoby splňující podmínky uvedené v odstavci 1.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy vydat povolení investičním podnikům, které jsou fyzickými osobami, nebo investičním podnikům, které jsou právnickými osobami řízenými v souladu se svými zakládacími dokumenty a vnitrostátním právem jedinou fyzickou osobou. Členské státy však vyžadují, aby existovala jiná opatření, která zajistí řádné a obezřetné vedení těchto investičních podniků.

Článek 10

Akcionáři a členové s kvalifikovanou účastí

1. Příslušné orgány nevydají povolení k poskytování investičních služeb nebo výkonu investičních činností investičním podnikem, dokud nejsou informovány o totožnosti jeho akcionářů nebo členů, ať přímých či nepřímých, fyzických či právnických osob, které mají kvalifikované účasti, a o výši těchto kvalifikovaných účastí.

Příslušné orgány odmítnou vydat povolení, pokud s ohledem na potřebu zajistit řádné a obezřetné vedení investičního podniku nejsou přesvědčeny o vhodnosti výše zmíněných akcionářů či členů s kvalifikovanou účastí.

Pokud existují úzká propojení mezi investičním podnikem a jinými fyzickými nebo právnickými osobami, vydá příslušný orgán povolení pouze v případě, že tato propojení nebrání příslušnému orgánu v účinném dohledu.

2. Příslušný orgán odmítne vydat povolení, pokud právní a správní předpisy třetí země vztahující se na jednu nebo více fyzických či právnických osob, s nimiž je podnik úzce propojen, nebo obtíže spojené s jejich vymáháním brání příslušnému orgánu ve výkonu dohledu.

3. Členské státy vyžadují, aby každá fyzická nebo právnická osoba, která zamýšlí přímo či nepřímo nabýt kvalifikovanou účast v investičním podniku, nejprve v souladu s druhým pododstavcem uvědomila příslušný orgán o objemu výsledné kvalifikované účasti. Takové osoby musí rovněž příslušné orgány uvědomit, pokud navrhnou zvýšit nebo snížit svou kvalifikovanou účast tak, že by podíl na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, který budou držet, dosáhl na úroveň, klesl pod úroveň nebo přesáhl úroveň 20 %, 33 % či 50 %, nebo že by se investiční podnik stal nebo by přestal být jejich dceřiným podnikem.

Aniž je dotčen odstavec 4, může příslušný orgán ve lhůtě do tří měsíců ode dne oznámení navrhovaného nabytí uvedeného v prvním pododstavci vznést proti takovému plánu námitky, pokud s ohledem na potřebu zajistit řádné a obezřetné vedení investičního podniku není přesvědčen o vhodnosti osob uvedených v prvním pododstavci. Pokud proti takovému plánu nemá příslušný orgán námitek, může stanovit lhůtu pro jeho provedení.

4. Pokud je nabyvatelem majetkové účasti uvedené v odstavci 3 investiční podnik, úvěrová instituce, pojišťovna nebo správcovská společnost SKIPCP s povolením v jiném členském státě nebo mateřský podnik investičního podniku, úvěrové instituce, pojišťovny nebo správcovské společnosti SKIPCP s povolením v jiném členském státě nebo osoba kontrolující investiční podnik, úvěrovou instituci, pojišťovnu nebo správcovskou společnost SKIPCP s povolením v jiném členském státě a pokud by se následkem tohoto nabytí podnik stal dceřiným podnikem nabyvatele nebo by přešel pod jeho kontrolu, podléhá posouzení tohoto nabytí předchozí konzultaci podle článku 60.

5. Členské státy vyžadují, aby investiční podnik v případě, že se dozví o nabytí nebo pozbytí majetkových účastí na svém základním kapitálu, v jehož důsledku majetkové podíly přesáhnou prahové hodnoty uvedené v odst. 3 prvním pododstavci nebo pod ně klesnou, bez prodlení uvědomil příslušný orgán.

Alespoň jednou ročně rovněž investiční podniky sdělí příslušnému orgánu jména akcionářů a členů držících kvalifikované účasti a výši těchto účastí, jak vyplývá například z informací získaných na výroční valné hromadě akcionářů a členů nebo z plnění předpisů vztahujících se na společnosti, jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu.

6. Členské státy vyžadují, aby v případech, kde by mohl vliv vykonávaný osobami uvedenými v odst. 1 prvním pododstavci poškodit řádné a obezřetné vedení investičního podniku, přijal příslušný orgán vhodná opatření, která by takové situaci zabránila.

Taková opatření mohou spočívat v žádosti o soudní příkazy nebo uvalení sankcí vůči řídícím pracovníkům a osobám odpovědným za řízení podniku nebo v pozastavení výkonu odpovídajících hlasovacích práv spojených s akciemi v držení dotyčných akcionářů nebo členů.

Podobná opatření se přijmou ve vztahu k osobám, jež neplní povinnost poskytovat předem informace o nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti. Pokud je účast nabyta navzdory námitkám příslušných orgánů, přijmou členské státy bez ohledu na jiné sankce, které lze přijmout, opatření, jimiž pozastaví výkon odpovídajících hlasovacích práv, prohlásí provedené hlasování za neplatné nebo je případně zruší.

Článek 11

Členství v povoleném systému pro odškodnění investorů

Příslušný orgán ověří, zda subjekt, který žádá o povolení jako investiční podnik, plní v době vydání povolení své povinnosti ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů [20].

Článek 12

Počáteční kapitál

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány nevydaly povolení, pokud investiční podnik nemá s ohledem na povahu dané investiční služby nebo činnosti dostatečný počáteční kapitál v souladu s požadavky směrnice 93/6/EHS.

Než bude provedena revize směrnice 93/6/EHS, podléhají investiční podniky uvedené v článku 67 kapitálovým požadavkům stanoveným v uvedeném článku.

Článek 13

Organizační požadavky

1. Domovský členský stát vyžaduje, aby investiční podniky splňovaly organizační požadavky stanovené v odstavcích 2 až 8.

2. Investiční podnik zavede vhodné strategie a postupy umožňující zajistit, že on sám i jeho řídící pracovníci, zaměstnanci a smluvní zástupci budou plnit povinnosti podle této směrnice a dodržovat odpovídající pravidla pro osobní transakce prováděné těmito osobami.

3. Investiční podnik udržuje a uplatňuje účinná organizační a administrativní opatření k tomu, aby přijímal veškerá přiměřená opatření k tomu, aby střety zájmů vymezené v článku 18 neovlivnily záporně zájmy jeho klientů.

4. Investiční podnik přijme přiměřená opatření k tomu, aby zajistil nepřerušené a řádné poskytování investičních služeb a výkon investičních činností. K tomuto účelu využívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.

5. Pokud investiční podnik pověří plněním provozních úkolů, které jsou zásadní pro poskytování nepřerušených a uspokojivých služeb klientům a nepřerušený a uspokojivý výkon investičních činností, třetí osobu, přijme přiměřená opatření k vyloučení nepřiměřeného zvýšení provozního rizika. Externí zajištění důležitých provozních funkcí nelze provádět způsobem, který by významně poškodil kvalitu vnitřní kontroly a schopnost osoby provádějící dohled sledovat, zda podnik řádně plní všechny povinnosti.

Investiční podnik musí mít řádné administrativní a účetní postupy, mechanismy vnitřní kontroly, účinné postupy k posouzení rizik a účinná kontrolní a ochranná opatření pro systémy zpracovávání dat.

6. Investiční podnik zajistí, aby o všech jím prováděných službách a transakcích byly vedeny záznamy, které příslušnému orgánu umožní sledovat plnění požadavků této směrnice, a zejména ověřit, zda investiční podnik plní všechny povinnosti vůči klientům nebo potenciálním klientům.

7. Pokud drží finanční nástroje, které patří klientům, přijme investiční podnik vhodná opatření, aby byla chráněna vlastnická práva klientů, především v případě nesolventnosti investičního podniku, a aby se zabránilo tomu, že investiční podnik použije těchto nástrojů na vlastní účet bez výslovného souhlasu klienta.

8. Pokud drží peněžní prostředky, které patří klientům, přijme investiční podnik vhodná opatření, aby byla chráněna práva klientů a zabránilo se investičnímu podniku, s výjimkou úvěrových institucí, používat peněžní prostředky klienta na vlastní účet.

9. V případě poboček investičních podniků vymáhá plnění povinnosti stanovené v odstavci 6, pokud jde o transakce prováděné pobočkou, příslušný orgán členského státu, ve kterém je pobočka umístěna, aniž je dotčena možnost příslušného orgánu domovského členského státu investičního podniku mít k příslušným záznamům přímý přístup.

10. Ke zohlednění technického vývoje na finančních trzích a k zajištění jednotného uplatňování odstavců 2 až 9 přijme Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 prováděcí opatření upřesňující konkrétní organizační požadavky kladené na investiční podniky, které poskytují různé investiční služby nebo vykonávají různé investiční činnosti a poskytují doplňkové služby nebo jejich kombinaci.

Článek 14

Postup obchodování a dokončování transakcí v MTF

1. Členské státy kromě splnění požadavků stanovených v článku 13 vyžadují, aby investiční podniky nebo organizátoři trhu provozující MTF stanovili transparentní a pevná pravidla a postupy pro spravedlivé a řádné obchodování a stanovili objektivní kritéria pro účinné provádění příkazů.

2. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky nebo organizátoři trhu provozující MTF stanovili transparentní pravidla pro kritéria určování finančních nástrojů, s nimiž lze v jejich systémech obchodovat.

Členské státy vyžadují, aby v případě potřeby investiční podniky nebo organizátoři trhu provozující MTF poskytli dostatečné, veřejně dostupné informace nebo umožnili k takovým informacím přístup, aby mohli uživatelé učinit investiční rozhodnutí, a to s přihlédnutím k povaze uživatelů i k typům obchodovaných nástrojů

3. Členské státy zajistí, aby se články 19, 21 a 22 nevztahovaly na transakce uzavřené podle pravidel MTF mezi jeho členy či účastníky nebo mezi MTF a jeho členy či účastníky v souvislosti s využíváním MTF. Členové nebo účastníci MTF však musí plnit povinnosti stanovené v článcích 19, 21 a 22 ve vztahu ke svým klientům, pokud jednají na účet svých klientů a provádějí příkazy prostřednictvím systémů MTF.

4. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky nebo organizátoři trhu provozující MTF na základě objektivních kritérií stanovili a udržovali transparentní pravidla přístupu k systému. Tato pravidla musí splňovat podmínky stanovené v čl. 42 odst. 3.

5. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky nebo organizátoři trhu provozující MTF jasně informovali uživatele o tom, jakou má každý z nich odpovědnost za vypořádání transakcí prováděných v systému. Členské státy dále vyžadují, aby investiční podniky nebo organizátoři trhu provozující MTF přijali nezbytná opatření umožňující efektivní vypořádávání transakcí uzavřených v rámci systémů MTF.

6. Pokud je v MTF bez souhlasu emitenta obchodován i převoditelný cenný papír, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu, nepodléhá emitent žádné povinnosti týkající se počátečního, průběžného nebo jednorázového účelového zveřejňování finančních údajů v souvislosti s MTF.

7. Členské státy vyžadují, aby každý investiční podnik nebo organizátor trhu provozující MTF ihned splnil veškeré pokyny vydané příslušným orgánem podle čl. 50 odst. 1 k pozastavení obchodování s finančním nástrojem nebo jeho stažení z obchodování.

Článek 15

Vztahy se třetími zeměmi

1. Členské státy uvědomí Komisi o veškerých potížích obecné povahy, s nimiž se jejich investiční podniky potýkají při svém usazování nebo poskytování investičních služeb nebo provádění investičních činností ve třetích zemích.

2. Pokud Komise na základě informací, které jí byly předány podle odstavce 1, shledá, že určitá třetí země neumožňuje investičním podnikům Společenství účinný přístup na trh srovnatelný s přístupem, který Společenství umožňuje investičním podnikům dotyčné třetí země, může předložit Radě návrhy, aby jí bylo uděleno odpovídající zmocnění pro jednání za účelem získání srovnatelných podmínek hospodářské soutěže pro investiční podniky Společenství. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

3. Pokud Komise na základě informací, které jí byly předány podle odstavce 1, shledá, že se investičním podnikům Společenství v určité třetí zemi nedostává národního zacházení poskytujícího stejné konkurenční příležitosti, jaké mají investiční podniky dotyčné třetí země, a že nejsou splněny podmínky účinného přístupu na trh, může Komise zahájit jednání za účelem nápravy této situace.

Za okolností popsaných v prvním pododstavci může Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 kdykoli a současně se zahájením jednání rozhodnout, že příslušné orgány členských států musí omezit nebo pozastavit svá rozhodnutí o stávajících nebo budoucích žádostech o povolení a o nabývání majetkových účastí přímými nebo nepřímými mateřskými podniky podléhajícími právním předpisům dotyčné třetí země. Tato omezení nebo pozastavení se nesmějí vztahovat na zakládání dceřiných podniků investičními podniky, které mají řádné povolení ve Společenství, nebo jejich dceřinými společnostmi ani na nabývání majetkových účastí takovými podniky nebo dceřinými společnostmi v investičních podnicích Společenství. Trvání těchto opatření nesmí přesáhnout dobu tří měsíců.

Před koncem tříměsíčního období uvedeného ve druhém pododstavci a s ohledem na výsledky jednání může Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 rozhodnout o prodloužení platnosti těchto opatření.

4. Pokud se Komise domnívá, že nastala jedna ze situací popsaných v odstavcích 2 a 3, členské státy ji na požádání uvědomí

a) o každé žádosti o povolení podniku, který je přímým či nepřímým dceřiným podnikem mateřského podniku řídícího se právem dotyčné třetí země;

b) kdykoli jsou v souladu s čl. 10 odst. 3 informovány, že takový mateřský podnik zamýšlí nabýt majetkovou účast v určitém investičním podniku Společenství tak, že by se z uvedeného podniku stal jeho dceřiný podnik.

Tato povinnost poskytnout informace zaniká, jakmile je dosaženo dohody s dotyčnou třetí zemí nebo jakmile přestanou platit opatření uvedená v odst. 3 druhém a třetím pododstavci.

5. Opatření přijatá podle tohoto článku musí být v souladu se závazky Společenství z veškerých dvoustranných nebo mnohostranných mezinárodních smluv, jimiž se řídí přístup k činnosti investičních podniků a její výkon.

KAPITOLA II

PROVOZNÍ PODMÍNKY INVESTIČNÍCH PODNIKŮ

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 16

Pravidelný přezkum podmínek prvního povolení

1. Členské státy vyžadují, aby investiční podnik povolený na jejich území nepřetržitě plnil podmínky stanovené v prvním povolení podle kapitoly I této hlavy.

2. Členské státy vyžadují, aby příslušné orgány stanovily vhodné metody ke sledování toho, zda investiční podniky plní svou povinnost podle odstavce 1. Dále vyžadují, aby investiční podniky informovaly příslušné orgány o veškerých podstatných změnách podmínek prvního povolení.

3. V případě investičních podniků, které poskytují pouze investiční poradenství, mohou členské státy příslušnému orgánu povolit, aby správní, přípravné nebo doplňkové úkoly související s přezkumem podmínek prvního povolení přenesl za podmínek stanovených v čl. 48 odst. 2 na jiný subjekt.

Článek 17

Obecná povinnost trvalého dohledu

1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány sledovaly činnost investičních podniků, aby mohly posoudit plnění provozních podmínek stanovených v této směrnici. Členské státy dále zajistí, aby byla přijata vhodná opatření umožňující příslušným orgánům získat údaje nezbytné k posouzení toho, zda investiční podniky tyto povinnosti plní.

2. V případě investičních podniků, které poskytují pouze investiční poradenství, mohou členské státy příslušnému orgánu povolit, aby správní, přípravné nebo doplňkové úkoly související s pravidelným sledováním provozních požadavků přenesl za podmínek stanovených v čl. 48 odst. 2 na jiný subjekt.

Článek 18

Střet zájmů

1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky přijaly veškerá přiměřená opatření ke zjištění střetů zájmů mezi podnikem, včetně jeho řídících pracovníků, zaměstnanců a smluvních zástupců nebo jakoukoli osobou s ním přímo nebo nepřímo spojenou kontrolou, a jeho klienty nebo mezi dvěma klienty, který vznikne v průběhu poskytování investičních a doplňkových služeb nebo jejich kombinace.

2. Pokud organizační nebo administrativní opatření přijatá investičním podnikem v souladu s čl. 13 odst. 3 k řízení střetu zájmů nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že rizikům poškození zájmů klientů bude zabráněno, sdělí jasně investiční podnik obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů klientovi předtím, než provede obchod jeho jménem.

3. Ke zohlednění technického vývoje na finančních trzích a k zajištění jednotného uplatňování odstavců 1 a 2 přijme Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 prováděcí opatření týkající se

a) definování opatření, jejichž přijetí lze od investičních podniků přiměřeně očekávat, ke zjištění, předcházení, řízení nebo sdělení střetů zájmů při poskytování různých investičních a doplňkových služeb nebo jejich kombinace;

b) stanovení vhodných kritérií pro určení druhů střetů zájmů, jejichž existence může poškodit zájmy klientů nebo potenciálních klientů investičního podniku.

Oddíl 2

Ustanovení k zajištění ochrany investorů

Článek 19

Pravidla chování při poskytování investičních služeb klientům

1. Členské státy vyžadují, aby investiční podnik při poskytování investičních služeb nebo případných doplňkových služeb klientům jednal čestně, spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy svých klientů, a zejména dodržoval zásady stanovené v odstavcích 2 až 8.

2. Veškeré informace, včetně propagačních sdělení, určené investičním podnikem pro klienty nebo potenciální klienty, musí být korektní, jasné a neklamavé. Propagační sdělení musí být možné jako taková jasně určit.

3. Klientům nebo potenciálním klientům se poskytují srozumitelné informace o

- investičním podniku a jeho službách;

- finančních nástrojích a navrhovaných investičních strategiích, jejichž součástí by měly být vhodné pokyny a upozornění týkající se rizik spojených s investicemi do těchto nástrojů nebo určitých investičních strategií;

- systémech provádění a

- nákladech a souvisejících poplatcích,

aby byli přiměřeně schopni pochopit povahu a rizika investiční služby i nabízeného určitého typu finančního nástroje, a následně učinit informované investiční rozhodnutí. Tyto informace lze poskytovat ve standardizované formě.

4. Při poskytování investičního poradenství nebo správě portfolia získá investiční podnik nezbytné informace o znalostech a zkušenostech klienta nebo potenciálního klienta v oblasti investic, pokud jde o specifický druh produktu nebo služby, o jeho finanční situaci a o jeho investičních cílech, aby tak mohl klientovi nebo potenciálnímu klientovi doporučit investiční službu a finanční nástroje, které jsou pro něj vhodné.

5. Členské státy zajistí, aby investiční podniky při poskytování investičních služeb jiných než služeb uvedených v odstavci 4 požádaly klienta nebo potenciálního klienta o poskytnutí informací o jeho znalostech a zkušenostech v oblasti investic v souvislosti s určitým nabízeným nebo požadovaným produktem nebo službou, aby tak mohly posoudit, zda jsou navrhovaná investiční služba nebo navrhovaný investiční produkt pro klienta vhodné.

Pokud se investiční podnik na základě informací získaných podle předchozího pododstavce domnívá, že produkt nebo služba nejsou pro klienta nebo potenciálního klienta vhodné, upozorní jej. Toto upozornění lze poskytnout ve standardizované formě.

Pokud se klient nebo potenciální klient rozhodne informace uvedené v prvním pododstavci neposkytnout nebo pokud o svých znalostech a zkušenostech poskytne nedostatečné informace, upozorní investiční podnik klienta nebo potenciálního klienta, že toto rozhodnutí investičnímu podniku neumožní určit, zda jsou pro něj navrhovaný produkt nebo navrhovaná služba vhodné. Toto upozornění lze poskytnout ve standardizované formě.

6. Členské státy povolí investičním podnikům, aby při poskytování investičních služeb, které spočívají v provádění nebo přijímání a předávání příkazů klientů spolu s doplňkovými službami nebo bez nich, poskytovaly tyto investiční služby svým klientům, aniž by musely získat informace nebo provést rozhodnutí uvedené v odstavci 5, jsou-li splněny tyto podmínky:

- výše uvedené služby se týkají akcií přijatých k obchodování na regulovaném trhu nebo na rovnocenném trhu třetí země, nástrojů peněžního trhu, dluhopisů nebo jiných forem dluhových cenných papírů (kromě dluhopisů nebo cenných papírů zahrnujících derivátový nástroj), SKIPCP a jiných nekomplexních finančních nástrojů. Trh třetí země se považuje za rovnocenný regulovanému trhu, pokud splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III. Komise zveřejní seznam trhů, které jsou považovány za rovnocenné. Tento seznam se pravidelně aktualizuje;

- služba je poskytována z podnětu klienta nebo potenciálního klienta;

- klient nebo potenciální klient byl jasně informován o tom, že při poskytování této služby nemusí investiční podnik posuzovat vhodnost poskytovaného nebo nabízeného nástroje nebo poskytované nebo nabízené služby, a že proto klient nebo potenciální klient nepožívá odpovídající ochrany podle pravidel chování; toto upozornění lze poskytnout ve standardizované formě;

- investiční podnik splní své povinnosti podle článku 18.

7. Investiční podnik vytvoří záznamy, jejichž součástí jsou dokument nebo dokumenty sjednané mezi podnikem a klientem stanovující práva a povinnosti stran a další podmínky, za kterých podnik poskytuje služby klientovi. Práva a povinnosti smluvních stran lze začlenit odkazem na jiné dokumenty nebo právní texty.

8. Klient musí od investičního podniku získat přiměřené zprávy o službách, které podnik svým klientům poskytuje. Tyto zprávy zahrnují podle potřeby náklady spojené s transakcemi a službami prováděnými jménem klienta.

9. Pokud je investiční služba nabízena jako součást finančního produktu, který již podléhá jiným právním předpisům Společenství nebo společným evropským normám vztahujícím se na úvěrové instituce a spotřebitelské úvěry v souvislosti s hodnocením rizik klientů nebo požadavky na informace, nevztahují se na tuto službu další povinnosti podle tohoto článku.

10. K zajištění nutné ochrany investorů a jednotného uplatňování odstavců 1 až 8 přijme Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 prováděcí opatření zaručující, že investiční podniky budou při poskytování investičních nebo doplňkových služeb svým klientům jednat v souladu se zásadami stanovenými v uvedených odstavcích. Tato prováděcí opatření přihlédnou k

a) povaze služby nebo služeb, které jsou klientovi nebo potenciálnímu klientovi nabízeny nebo poskytovány, s přihlédnutím ke druhu, předmětu, objemu a četnosti transakcí;

b) povaze nabízených nebo zvažovaných finančních nástrojů;

c) neprofesionální nebo profesionální povaze klienta nebo potenciálního klienta.

Článek 20

Poskytování služeb prostřednictvím jiného investičního podniku

Členské státy umožní, aby se investiční podnik, který prostřednictvím jiného investičního podniku obdrží příkaz k provedení investičních nebo doplňkových služeb jménem klienta, mohl spolehnout na informace klienta předané tímto jiným podnikem. Za úplnost a přesnost předávaných informací zůstává odpovědný investiční podnik, který příkazy zprostředkovává.

Investiční podnik, který tímto způsobem obdrží příkaz k provedení služeb jménem klienta, se rovněž může spolehnout na veškerá doporučení o službě nebo transakci, která klientovi jiný investiční podnik poskytl. Za vhodnost poskytnutých doporučení či rad pro klienta zůstává odpovědný investiční podnik, který příkazy zprostředkovává.

Investiční podnik, který obdrží příkazy nebo objednávky klienta prostřednictvím jiného investičního podniku, zůstává odpovědný za poskytnutí služby nebo uskutečnění transakce na základě těchto informací nebo doporučení v souladu s odpovídajícími ustanoveními této hlavy.

Článek 21

Povinnost provádět příkazy za podmínek nejvýhodnějších pro klienta

1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky přijaly veškerá přiměřená opatření k tomu, aby při provádění příkazů dosáhly nejlepšího možného výsledku pro své klienty vzhledem k ceně, nákladům, rychlosti, pravděpodobnosti realizace a vypořádání, objemu, povaze nebo jinému aspektu souvisejícímu s provedením příkazu. Avšak pokaždé, kdy existuje ze strany klienta konkrétní pokyn, provede investiční podnik příkaz podle tohoto konkrétního pokynu.

2. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky zavedly a uplatňovaly účinná opatření k plnění odstavce 1. Členské státy zejména vyžadují, aby investiční podniky stanovily a používaly zásady provádění příkazů, které jim umožní v souladu s odstavcem 1 získat pro příkazy jejich klientů nejlepší možný výsledek.

3. Zásady provádění příkazů zahrnují pro každou třídu nástrojů údaje o různých systémech, kde investiční podniky příkazy svých klientů provádějí, a o faktorech ovlivňujících volbu systému provádění. Zahrnuje alespoň ty systémy, které investičnímu podniku umožňují při provádění příkazů klientů trvale dosahovat nejlepšího možného výsledku.

Členské státy vyžadují, aby investiční podniky poskytovaly svým klientům vhodné informace o svých zásadách provádění příkazů. Členské státy rovněž vyžadují, aby investiční podniky předem získaly souhlas svých klientů se zásadami provádění příkazů.

Pokud zásady provádění příkazů stanoví možnost, že příkazy klienta lze provést mimo regulovaný trh nebo MTF, vyžadují členské státy, aby investiční podnik o této možnosti klienta zvlášť informoval. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky získaly předem výslovný souhlas svých klientů, než jejich příkazy provedou mimo regulovaný trh nebo MTF. Investiční podniky mohou tento souhlas získat buď formou obecné dohody, nebo pro jednotlivé transakce.

4. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky sledovaly účinnost svých opatření a zásad provádění příkazů za účelem zjištění a případné nápravy jakýchkoli nedostatků. Investiční podniky zejména pravidelně vyhodnocují, zda systémy provádění příkazů uvedené v zásadách provádění příkazů poskytují klientům nejlepší možný výsledek nebo zda jsou v opatřeních týkajících se provádění příkazů nutné změny. Členské státy dále vyžadují, aby investiční podniky informovaly klienty o všech podstatných změnách svých opatření pro provádění příkazů nebo zásad provádění příkazů.

5. Členské státy vyžadují, aby byly investiční podniky schopny svým klientům na požádání prokázat, že jejich příkazy provedly v souladu se svými zásadami provádění příkazů.

6. K zajištění nutné ochrany investorů, spravedlivého a řádného fungování trhů a jednotného uplatňování odstavců 1, 3 a 4 přijme Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 prováděcí opatření týkající se

a) kritérií pro určení relativního významu různých faktorů, které lze podle odstavce 1 brát v úvahu při určování nejlepšího možného výsledku vzhledem k velikosti a druhu příkazu a neprofesionální nebo profesionální povaze klienta;

b) faktorů, které může investiční podnik brát v úvahu při přezkumu svých opatření pro provádění příkazů, a okolností, za nichž mohou být změny těchto opatření vhodné. Zejména jde o faktory k určení toho, které systémy umožňují investičním podnikům trvale získávat nejlepší možný výsledek při provádění příkazů klientů;

c) povahy a rozsahu informací, které mají být poskytnuty klientům o podnikových zásadách provádění příkazů podle odstavce 3.

Článek 22

Pravidla pro zpracování příkazů klientů

1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky, jež mají povolení provádět příkazy jménem klientů, zavedly postupy a opatření zajišťující neprodlené, spravedlivé a urychlené provedení příkazů klientů ve vztahu k příkazům ostatních klientů nebo obchodním zájmům investičního podniku.

Tyto postupy či opatření umožní provádění jinak srovnatelných příkazů klientů v závislosti okamžiku, kdy je investiční podnik obdržel.

2. Členské státy vyžadují, aby v případě limitního příkazu, který se týká akcií přijatých k obchodování na regulovaném trhu a který není za převažujících tržních podmínek okamžitě proveden, přijaly investiční podniky, pokud jim klient výslovně nedá jiný pokyn, opatření s cílem co nejdříve umožnit provedení tohoto příkazu okamžitým zveřejněním tohoto limitního příkazu klienta způsobem snadno přístupným ostatním účastníkům trhu. Členské státy mohou rozhodnout, že investiční podniky tuto povinnost splní převedením limitního příkazu klienta na regulovaný trh nebo MTF. Členské státy stanoví, že příslušné orgány mohou nevyžadovat zveřejnění limitního příkazu, který má ve srovnání s obvyklým tržním objemem určeným podle čl. 44 odst. 2 velký rozsah.

3. K zajištění toho, že opatření na ochranu investorů a spravedlivé a řádné fungování trhů budou zohledňovat technický vývoj na finančních trzích, a k zajištění jednotného uplatňování odstavců 1 a 2 přijme Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 prováděcí opatření vymezující

a) podmínky a povahu postupů a opatření vedoucích k neprodlenému, spravedlivému a urychlenému provádění příkazů klientů, jakož i situace či druhy transakcí, u kterých se mohou investiční podniky přiměřeně odchýlit od neprodleného provedení, aby tak získaly podmínky pro klienty příznivější;

b) různé metody, na základě nichž lze mít za to, že investiční podnik splnil svou povinnost zveřejnit na trhu limitní příkazy klienta, které nejsou okamžitě proveditelné.

Článek 23

Povinnosti investičních podniků při využívání smluvních zástupců

1. Členské státy mohou rozhodnout, že umožní investičnímu podniku využívat smluvní zástupce pro účely podpory služeb investičního podniku, obstarávání obchodů nebo příjímání a předávání příkazů klientů nebo potenciálních klientů, umísťování finančních nástrojů a poskytování poradenství o finančních nástrojích a službách, které investiční podnik nabízí.

2. Členské státy vyžadují, aby v případě, že se investiční podnik rozhodne využít smluvního zástupce, byl tento podnik nadále plně a bezpodmínečně odpovědný za jakékoli jednání či opomenutí smluvního zástupce, pokud zástupce jedná na účet podniku. Členské státy dále vyžadují, aby investiční podnik zajistil, že smluvní zástupce ve styku s jakýmkoli klientem nebo potenciálním klientem nebo před obchodováním s ním sdělí, v jaké funkci jedná a který podnik zastupuje.

Členské státy mohou v souladu s čl. 13 odst. 6, 7 a 8 povolit, aby smluvní zástupci registrovaní na jejich území nakládali s finančními prostředky nebo finančními nástroji klientů na účet a na plnou odpovědnost investičního podniku, za který na jejich území jednají, nebo v případě přeshraničních operací na území členského státu, který smluvnímu zástupci povolí nakládat s finančními prostředky klientů.

Členské státy vyžadují, aby investiční podniky sledovaly činnost svých smluvních zástupců způsobem, který zajistí, že budou v jednání prostřednictvím smluvních zástupců nadále plnit podmínky této směrnice.

3. Členské státy, které rozhodnou, že investičním podnikům povolí využívat smluvní zástupce, zřídí veřejný rejstřík. Smluvní zástupci se zapisují do veřejného rejstříku v členském státě, v němž jsou usazeni.

Pokud členský stát, v němž je smluvní zástupce usazen, v souladu s odstavcem 1 rozhodl, že investičním podnikům s povolením od příslušných orgánů neumožní využívat smluvní zástupce, zapisují se tito smluvní zástupci u příslušného orgánu domovského členského státu investičního podniku, na jehož účet jednají.

Členské státy zajistí, aby smluvní zástupci byli do veřejného rejstříku zapsáni pouze tehdy, pokud je zjištěno, že mají dostatečně dobrou pověst a vhodné všeobecné, obchodní a odborné znalosti k tomu, aby mohli klientovi nebo potenciálnímu klientovi přesně sdělovat veškeré potřebné informace týkající se navrhované služby.

Členské státy mohou rozhodnout, že investiční podniky mohou ověřit, zda smluvní zástupci, které využívají, mají dostatečně dobrou pověst a znalosti podle třetího pododstavce.

Rejstřík se pravidelně aktualizuje. Je veřejně přístupný.

4. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky jmenující smluvní zástupce, přijaly vhodná opatření k tomu, aby předešly jakémukoli nepříznivému dopadu, který by činnost smluvního zástupce nespadající do oblasti působnosti této směrnice mohla mít na činnost prováděnou smluvním zástupcem na účet daného investičního podniku.

Členské státy mohou příslušným orgánům povolit, aby při registraci smluvních zástupců a sledování toho, zda smluvní zástupci splňují požadavky odstavce 3, spolupracovaly s investičními podniky a úvěrovými institucemi, jejich sdruženími a jinými subjekty. Smluvní zástupci mohou být registrováni zejména investičním podnikem, úvěrovou institucí nebo jejich sdruženími a jinými subjekty pod dohledem příslušného orgánu.

5. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky využívaly pouze smluvní zástupce zapsané ve veřejných rejstřících uvedených v odstavci 3.

6. Členské státy mohou zpřísnit požadavky stanovené v tomto článku nebo stanovit další požadavky na smluvní zástupce registrované na jejich území.

Článek 24

Transakce se způsobilými protistranami

1. Členské státy zajistí, aby investiční podniky s povolením provádět příkazy jménem klientů nebo obchodovat na vlastní účet nebo přijímat a předávat příkazy mohly vyvolat nebo uzavírat transakce se způsobilými protistranami, aniž by musely pro tyto transakce nebo jakékoli doplňující služby s těmito transakcemi přímo související splňovat povinnosti podle článků 19 a 21 a čl. 22 odst. 1.

2. Pro účely tohoto článku členské státy uznají jako způsobilé protistrany investiční podniky, úvěrové instituce, pojišťovny, SKIPCP a jejich správcovské společnosti, penzijní fondy a jejich správcovské společnosti, jiné finanční instituce povolené nebo regulované podle právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů členského státu, podniky, na které se podle čl. 2 odst. 1 písm. k) a l) tato směrnice nevztahuje, vlády členských států a jejich orgány včetně veřejnoprávních subjektů pověřených správou veřejného dluhu, centrální banky a nadnárodní organizace.

Zařazením subjektu mezi způsobilé protistrany podle prvního pododstavce nejsou dotčena práva těchto subjektů žádat obecně nebo pro jednotlivé obchody o stejné zacházení jako s klienty, jejichž obchodní vztahy s investičním podnikem se řídí články 19, 21 a 22.

3. Členské státy mohou za způsobilé protistrany uznat i jiné podniky splňující předem určené přiměřené požadavky včetně množstevních prahových hodnot. V případě transakce, u níž se potenciální protistrany nacházejí v různých členských státech, se investiční podnik podřídí postavení druhého podniku, jak je vymezují platné právní předpisy či opatření členského státu, ve kterém je tento druhý podnik usazen.

Členské státy zajistí, aby při uzavírání transakcí podle odstavce 1 s takovými podniky získal investiční podnik od budoucí protistrany výslovné potvrzení o tom, že souhlasí s tím, aby byla považována za způsobilou protistranu. Členské státy umožní, aby investiční podnik získal toto potvrzení buď formou obecné dohody, nebo pro každou jednotlivou transakci.

4. Členské státy mohou za způsobilé protistrany uznat subjekty ze třetích zemí rovnocenné kategoriím subjektů uvedeným v odstavci 2.

Členské státy rovněž mohou za způsobilé protistrany uznat podniky ze třetích zemí, jak jsou uvedeny v odstavci 3, a to za stejných podmínek a se stejnými požadavky, jaké stanoví odstavec 3.

5. K zajištění jednotného uplatňování odstavců 2, 3 a 4 s ohledem na měnící se tržní praxi a k usnadnění účinného fungování jednotného trhu může Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 přijmout prováděcí opatření vymezující

a) postupy pro žádost o zacházení jako s klientem v souladu s odstavcem 2,

b) postupy pro získání výslovného potvrzení od potenciálních protistran podle odstavce 3,

c) předem určené přiměřené požadavky včetně množstevních prahových hodnot umožňující, aby byl podnik považován za způsobilou protistranu podle odstavce 3.

Oddíl 3

Transparentnost a integrita trhu

Článek 25

Povinnost zachovat integritu trhů, předkládat hlášení o transakcích a vést záznamy

1. Aniž je dotčeno rozdělení odpovědnosti za kontrolu dodržování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) [21], zajistí členské státy přijetí vhodných opatření umožňujících příslušnému orgánu sledovat činnosti investičních podniků k zajištění toho, aby jednaly čestně, spravedlivě, profesionálně a způsobem podporujícím integritu trhu.

2. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky uchovávaly nejméně po dobu pěti let pro příslušný orgán příslušné údaje týkající se všech transakcí s finančními nástroji, které provedly na vlastní účet nebo jménem klienta. V případě transakcí provedených jménem klientů obsahují záznamy všechny informace o totožnosti klienta a informace požadované podle směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz [22].

3. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky, které provádějí transakce s jakýmikoli finančními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu, předkládaly hlášení obsahující podrobnosti o takových transakcích příslušnému orgánu co nejrychleji, nejpozději do konce následujícího pracovního dne. Tato povinnost platí bez ohledu na to, zda byly tyto transakce provedeny na regulovaném trhu.

Příslušné orgány přijmou v souladu s článkem 58 opatření nezbytná k zajištění toho, že tyto informace obdrží rovněž orgán příslušný trhu nejrelevantnějšího z hlediska likvidity těchto finančních nástrojů.

4. Hlášení obsahují zejména podrobnosti o názvech a číslech nakoupených nebo prodaných nástrojů, množství, data a časy uskutečnění a ceny transakcí a informace k identifikaci dotyčného investičního podniku.

5. Členské státy stanoví, že hlášení vypracovává pro příslušný orgán investiční podnik sám či třetí osoba jeho jménem nebo systém párování obchodů či zpravodajský systém, pokud je schválil příslušný orgán, nebo regulovaný trh nebo MTF, prostřednictvím jehož systémů byla transakce dokončena. Pokud příslušnému orgánu podává hlášení o transakci přímo regulovaný trh, MTF nebo systém párování obchodů či zpravodajský systém schválený příslušným orgánem, lze od povinnosti investičního podniku stanovené v odstavci 3 upustit.

6. Jestliže se v souladu s čl. 32 odst. 7 hlášení podle tohoto článku předávají příslušnému orgánu hostitelského členského státu, předá tento orgán tyto informace příslušným orgánům domovského členského státu investičního podniku, pokud se tyto nerozhodnou, že si uvedené informace obdržet nepřejí.

7. K zajištění toho, že opatření na ochranu integrity trhu budou upravována způsobem zohledňujícím technický vývoj na finančních trzích, a k zajištění jednotného uplatňování odstavců 1 až 5, může Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 přijmout prováděcí opatření vymezující metody a opatření pro ohlašování finančních transakcí, formu a obsah těchto hlášení a kritéria pro vymezení relevantního trhu v souladu s odstavcem 3.

Článek 26

Sledování, zda jsou dodržována pravidla MTF a další právní povinnosti

1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující MTF ve vztahu k MTF stanovili a udržovali účinná opatření a postupy pro pravidelné sledování toho, zda uživatelé dodržují jeho pravidla. Investiční podniky a organizátoři trhu provozující MTF sledují transakce prováděné uživateli v rámci svých systémů, aby odhalili porušování těchto pravidel, veškeré obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo veškeré chování, které by mohlo svědčit o zneužívání trhu.

2. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující MTF ohlašovali příslušnému orgánu významná porušení pravidel MTF nebo veškeré obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo veškeré chování, které by mohlo svědčit o zneužívání trhu. Členské státy také vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující MTF neprodleně podávali informace orgánu pověřenému vyšetřováním a stíháním zneužití trhu a poskytovali tomuto orgánu veškerou pomoc při vyšetřování a stíhání zneužití trhu, ke kterému došlo v jeho systémech nebo jejich prostřednictvím.

Článek 27

Povinnost investičních podniků zveřejňovat pevné kotace

1. Členské státy vyžadují, aby systematičtí internalizátoři akcií zveřejňovali pevné kotace akcií přijatých k obchodování na regulovaném trhu, pro které jsou systematickými internalizátory a pro které existuje likvidní trh. V případě akcií, pro které neexistuje likvidní trh, sdělují systematičtí internalizátoři kotace svým klientům na požádání.

Tento článek se vztahuje na systematické internalizátory při obchodech s objemy nepřesahujícími standardní tržní objem. Na systematické internalizátory, kteří obchodují pouze objemy o velikosti přesahující standardní tržní objem, se tento článek nevztahuje.

Systematičtí internalizátoři mohou rozhodnout o objemu nebo objemech transakcí, jejichž ceny budou kotovat. Pro konkrétní akcii zahrnuje každá kotace pevnou kupní nebo prodejní cenu pro objem nebo objemy až do velikosti standardního tržního objemu pro třídu akcií, ke které daná akcie přísluší. Kotace rovněž odrážejí převažující tržní podmínky pro tuto akcii.

Akcie se sdružují do tříd na základě aritmetického průměru hodnoty příkazů prováděných pro tuto akcii na trhu. Standardním tržním objemem každé třídy akcií je objem představující aritmetický průměr hodnot příkazů provedených na trhu pro akcie patřící do každé třídy akcií.

Pro každou akcii se trh skládá ze všech příkazů provedených v souvislosti s danou akcií v Evropské unii kromě příkazů, které á ve srovnání s tržním objemem obvyklým pro danou akcii svým měřítkem velký rozsah.

2. Orgán příslušný pro trh nejrelevantnější z hlediska likvidity ve smyslu článku 25 stanoví nejméně jednou ročně na základě aritmetického průměru hodnot příkazů provedených na trhu pro danou akcii třídu akcií, ke které daná akcie přísluší. Tyto informace se zpřístupňují všem účastníkům trhu.

3. Systematičtí internalizátoři své kotace zveřejňují pravidelně a průběžně během obvyklé doby obchodování. Jsou oprávněni své kotace kdykoli aktualizovat. Rovněž mohou za výjimečných podmínek na trhu své kotace stáhnout.

Kotace se zveřejňuje způsobem snadno dostupným pro ostatní účastníky trhu za přiměřených obchodních podmínek.

Systematičtí internalizátoři provádějí při dodržení článku 21 příkazy, které obdrží od neprofesionálních klientů v souvislosti s akciemi, pro které jsou systematickými internalizátory, za ceny kotované v okamžiku přijetí příkazu.

Systematičtí internalizátoři provádějí příkazy, které obdrží od profesionálních klientů v souvislosti s akciemi, pro které jsou systematickými internalizátory, za cenu kotovanou v okamžiku přijetí příkazu. V odůvodněných případech však mohou tyto příkazy provádět za cenu lepší, pokud tato cena spadá do zveřejněného rozpětí blízkého podmínkám trhu a pokud jde o příkazy většího objemu, než je objem obvykle obchodovaný neprofesionálním klientem.

Kromě toho mohou systematičtí internalizátoři provádět příkazy, které obdrží od profesionálních klientů, za ceny odlišné od cen kotovaných, aniž by museli plnit podmínky stanovené ve čtvrtém pododstavci, a to u transakcí, u nichž je realizace několika cenných papírů součástí jedné transakce, nebo u příkazů, které podléhají podmínkám jiným než aktuální tržní cena.

Pokud systematický internalizátor, jenž uvádí pouze jednu kotaci nebo jehož nejvyšší kotace je nižší než standardní tržní objem, obdrží od klienta příkaz týkající se objemu vyššího, než je jím kotovaný objem, ale nižšího, než je standardní tržní objem, může se rozhodnout tu část příkazu, která přesahuje velikost jeho kotace, provést za předpokladu, že bude provedena za kotovanou cenu, není-li podle podmínek předchozích dvou pododstavců dovoleno něco jiného. Pokud systematický internalizátor kotuje různé objemy a obdrží a rozhodne se provést příkaz spadající mezi tyto objemy, provede jej za jednu z kotovaných cen v souladu s článkem 22, není-li podle podmínek předchozích dvou pododstavců dovoleno něco jiného.

4. Příslušné orgány kontrolují,

a) zda investiční podniky pravidelně aktualizují kupní a prodejní ceny zveřejňované v souladu s odstavcem 1 a udržují ceny, které odrážejí převažující podmínky trhu;

b) zda investiční podniky splňují podmínky pro provedení za lepší ceny, jak je stanoveno v odst. 3 čtvrtém pododstavci.

5. Na základě svých obchodních politik a způsobem objektivním a nediskriminačním mohou systematičtí internalizátoři rozhodnout, kterým investorům umožní přístup ke svým kotacím. Proto musí mít jasná pravidla pro přístup k jejich kotacím. Systematičtí internalizátoři mohou odmítnout uzavřít nebo mohou ukončit obchodní vztahy s investory na základě zvážení činitelů obchodní povahy, jakými jsou například solventnost investora, riziko protistrany a konečné vypořádání transakce.

6. K omezení rizika hromadění transakcí stejného klienta mohou systematičtí internalizátoři nediskriminačním způsobem omezit počet transakcí od téhož klienta, ke kterým se za zveřejněných podmínek zaváží. Rovněž mohou nediskriminačním způsobem a v souladu s článkem 22 omezit celkový počet současných transakcí různých klientů, avšak pouze v případě, kdy počet nebo objem příkazů ze strany klientů značně převyšuje normu.

7. K zajištění jednotného uplatňování odstavců 1 až 6 způsobem, který podporuje efektivní oceňování akcií a maximalizuje možnost investičních podniků dosáhnout pro jejich klienty nejlepších podmínek, přijme Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 prováděcí opatření, která

a) stanoví kritéria pro používání odstavců 1 a 2;

b) stanoví kritéria pro určení, kdy se kotace zveřejňuje pravidelně a průběžně a je snadno dostupná, jakož i prostředky, kterými mohou investiční podniky splnit svou povinnost zveřejnit kotace, k nimž patří tyto možnosti:

i) prostřednictvím infrastruktury kteréhokoli regulovaného trhu, který přijal dotyčný nástroj k obchodování,

ii) využitím služeb třetí osoby,

iii) prostřednictvím vlastních opatření;

c) stanoví obecná kritéria pro určení toho, kdy je realizace několika cenných papírů součástí jediné transakce, nebo příkazů, které podléhají podmínkám jiným než aktuální tržní cena;

d) stanoví obecná kritéria pro určení toho, co lze považovat za výjimečné okolnosti na trhu umožňující stažení kotací, i podmínky aktualizace kotací;

e) stanoví kritéria pro určení toho, v jakém objemu obvykle obchoduje neprofesionální klient;

f) stanoví kritéria pro určení toho, co představuje značné překročení normy podle odstavce 6;

g) stanoví kritéria pro určení toho, kdy ceny spadají do zveřejněného rozpětí blízkého tržním podmínkám.

Článek 28

Zveřejnění informací prováděné investičními podniky po uskutečnění obchodu

1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky, které mimo regulovaný trh nebo MTF uzavírají na vlastní účet nebo jménem klientů transakce s akciemi přijatými k obchodování na regulovaném trhu, zveřejňovaly alespoň objem a cenu těchto transakcí, jakož i čas, kdy byly uzavřeny. Tyto informace se zveřejňují v okamžiku co nejbližšímu reálnému času, za přiměřených obchodních podmínek a způsobem snadno dostupným ostatním účastníkům trhu.

2. Členské státy vyžadují, aby informace zveřejňované v souladu s odstavcem 1 a lhůty, v nichž jsou zveřejňovány, splňovaly požadavky přijaté podle článku 45. Pokud opatření přijatá podle článku 45 stanoví pro určité kategorie transakcí s akciemi odklad v předávání zpráv, vztahuje se tato možnost obdobně na transakce uzavřené mimo regulované trhy nebo MTF.

3. K zajištění transparentního a řádného fungování trhů a jednotného uplatňování odstavce 1 přijme Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 prováděcí opatření, která

a) stanoví, kterými prostředky mohou investiční podniky splnit své povinnosti podle odstavce 1, včetně těchto možností:

i) prostřednictvím infrastruktury jakéhokoli regulovaného trhu, který přijal daný nástroj k obchodování nebo prostřednictvím zařízení MTF, ve kterém je daná akcie obchodována,

ii) využitím služeb třetí osoby,

iii) prostřednictvím vlastních opatření;

b) vyjasní způsoby uplatňování povinnosti podle odstavce 1 na transakce zahrnující použití akcií pro účely zajištění, půjček či jiné účely, pokud směnu akcií ovlivňují faktory jiné než aktuální tržní hodnota akcie.

Článek 29

Požadavky na transparentnost MTF před uskutečněním obchodu

1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující MTF zveřejňovali alespoň aktuální kupní a prodejní ceny, jakož i intenzitu obchodních zájmů na těchto cenách, sdělované prostřednictvím jejich systémů pro akcie přijaté k obchodování na regulovaném trhu. Členské státy stanoví, že tyto informace budou poskytovány veřejnosti za přiměřených obchodních podmínek a průběžně během obvyklé doby obchodování.

2. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány mohly investičním podnikům nebo organizátorům trhu provozujícím MTF prominout povinnost zveřejňovat informace uvedené v odstavci 1 na základě tržního modelu nebo druhu a velikosti příkazů v případech vymezených v souladu s odstavcem 3. Příslušné orgány mohou tuto povinnost prominout zejména u transakcí, které jsou rozsahem větší než obvyklý tržní objem pro dané akcie nebo daný druh akcií.

3. K zajištění jednotného uplatňování odstavců 1 a 2 přijme Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 prováděcí opatření týkající se

a) rozsahu zveřejňovaných kupních a prodejních cen nebo kotací určených tvůrců trhu a intenzity obchodních zájmů na těchto cenách;

b) velikosti a druhu příkazů, pro které lze prominout zveřejnění informací před uskutečněním obchodu podle odstavce 2;

c) tržního modelu, u kterého lze prominout zveřejnění informací před uskutečněním obchodu podle odstavce 2, a zejména možnosti uplatňování této povinnosti na metody obchodování používané MTF, který v rámci svých pravidel uzavírá transakce odkazem na ceny stanovené mimo systémy MTF nebo periodickou aukcí.

S výjimkou případů odůvodněných zvláštní povahou MTF je obsah těchto prováděcích opatření rovnocenný obsahu prováděcích opatření stanovených v článku 44 pro regulované trhy.

Článek 30

Požadavky na transparentnost MTF po uskutečnění obchodu

1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující MTF zveřejňovali alespoň cenu, objem a čas transakcí provedených v rámci jejich systémů s akciemi přijatými k obchodování na regulovaném trhu. Členské státy vyžadují, aby byly o těchto transakcích zveřejňovány podrobnosti, a to za přiměřených obchodních podmínek a v okamžiku co nejbližšímu reálnému času. Tento požadavek se nevztahuje na podrobnosti o obchodech provedených v MTF zveřejňované v rámci systémů regulovaného trhu.

2. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán mohl povolit investičním podnikům nebo organizátorům trhu provozujícím MTF odložit zveřejnění podrobností o transakcích na základě jejich druhu nebo objemu. Příslušné orgány mohou povolit odklad zveřejnění zejména u transakcí, které jsou rozsahem větší, než je obvyklý tržní objem pro dané akcie nebo daný druh akcií. Členské státy vyžadují, aby MTF získaly předem souhlas příslušného orgánu k navrhovanému opatření na odklad zveřejnění obchodu, a dále vyžadují, aby byla tato opatření jasně sdělena účastníkům trhu a investorům obecně.

3. K zajištění účinného a řádného fungování finančních trhů i jednotného uplatňování odstavců 1 a 2 přijme Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 prováděcí opatření týkající se

a) rozsahu a obsahu informací, které mají být zveřejňovány;

b) podmínek, za kterých mohou investiční podniky nebo organizátoři trhu provozující MTF stanovit odklad zveřejnění obchodů, a kritérií uplatňovaných při rozhodování o transakcích, u kterých je z důvodu jejich objemu nebo druhu použitých akcií povolen odklad zveřejnění.

S výjimkou případů odůvodněných zvláštní povahou MTF je obsah těchto prováděcích opatření rovnocenný obsahu prováděcích opatření stanovených v článku 45 pro regulované trhy.

KAPITOLA III

PRÁVA INVESTIČNÍCH PODNIKŮ

Článek 31

Volný pohyb investičních služeb a výkon investiční činnosti

1. Členské státy zajistí, aby kterýkoli investiční podnik, který povolily a nad kterým vykonávají dohled příslušné orgány jiného členského státu v souladu s touto směrnicí a v případě úvěrových institucí v souladu se směrnicí 2000/12/ES mohl svobodně poskytovat investiční služby i doplňkové služby nebo vykonávat investiční činnost na jejich území, pokud tyto služby a činnosti spadají do oblasti, na kterou bylo povolení vydáno. Doplňkové služby lze poskytovat pouze společně s investiční službou nebo činností.

Členské státy nekladou na takový investiční podnik nebo úvěrovou instituci žádné další požadavky týkající se věcí spadajících do oblasti působnosti této směrnice.

2. Investiční podnik, který má v úmyslu poprvé poskytnout služby nebo vykonat činnost na území jiného členského státu nebo který má v úmyslu změnit rozsah takto poskytovaných služeb nebo vykonaných činností, sdělí příslušným orgánům svého domovského členského státy tyto informace:

a) členský stát, ve kterém hodlá vykonávat činnost;

b) plán činnosti, v němž bude zejména uvedeno, které investiční služby nebo činnosti i doplňkové služby má v úmyslu poskytovat nebo vykonávat a zda na území členských států, ve kterých hodlá služby poskytovat, hodlá využívat smluvní zástupce.

Pokud investiční podnik hodlá využívat smluvní zástupce, sdělí příslušný orgán domovského členského státu investičního podniku na žádost příslušného orgánu hostitelského členského státu a v přiměřené lhůtě totožnost smluvních zástupců, které hodlá investiční podnik v tomto členském státě využívat. Hostitelský členský stát může tyto informace zveřejnit.

3. Příslušný orgán domovského členského státu předá tyto informace do jednoho měsíce od jejich obdržení příslušnému orgánu hostitelského členského státu určenému jako kontaktní místo v souladu s čl. 56 odst. 1. Investiční podnik pak může začít v hostitelském členském státě poskytovat danou investiční službu nebo služby.

4. V případě změny kteréhokoli z údajů sdělených v souladu s odstavcem 2 ohlásí investiční podnik tuto změnu písemně příslušnému orgánu domovského členského státu nejméně jeden měsíc před provedením změny. Příslušný orgán domovského členského státu o těchto změnách uvědomí příslušný orgán hostitelského členského státu.

5. Členské státy umožní bez dalších právních nebo správních požadavků investičním podnikům a organizátorům trhu, kteří provozují MTF, a z jiných členských států, aby na jejich území přijali vhodná opatření umožňující přístup k jejich systémům a jejich využití dálkovými uživateli nebo účastníky usazenými na území těchto členských států.

6. Investiční podnik nebo organizátor trhu, který provozuje MTF, sdělí příslušnému orgánu svého domovského členského státu, ve kterém členském státě hodlá tato opatření přijmout. Příslušný orgán domovského členského státu MTF tuto informaci do jednoho měsíce sdělí členskému státu, ve kterém MTF hodlá tato opatření přijmout.

Příslušný orgán domovského členského státu MTF sdělí na žádost příslušného orgánu hostitelského členského státu MTF a v přiměřené lhůtě totožnost členů nebo účastníků MTF usazených v tomto členském státě.

Článek 32

Zřízení pobočky

1. Členské státy zajistí, aby investiční služby nebo činnosti i doplňkové služby mohly být na jejich území poskytovány nebo vykonávány v souladu s touto směrnicí a směrnicí 2000/12/ES prostřednictvím zřízení pobočky, pokud tyto služby a činnosti spadají do oblasti, na kterou bylo investičnímu podniku nebo úvěrové instituci v domovském členském státě vydáno povolení. Doplňkové služby lze poskytovat pouze společně s investiční službou nebo činností.

Členské státy nekladou na organizaci a provoz takové pobočky žádné další požadavky týkající se věcí spadajících do oblasti působnosti této směrnice, mimo požadavky povolené podle odstavce 7.

2. Členské státy vyžadují, aby každý investiční podnik, který má v úmyslu zřídit pobočku na území jiného členského státu, nejprve uvědomil příslušný orgán svého domovského členského státu a poskytl mu tyto informace:

a) členské státy, na jejichž území hodlá zřídit pobočku;

b) plán činnosti, v němž bude mimo jiné uvedeno, které investiční služby nebo činnosti i doplňkové služby budou poskytovány nebo vykonávány, jaká bude organizační struktura pobočky, a informace o tom, zda pobočka hodlá využívat smluvní zástupce;

c) adresu v hostitelském členském státě, kde lze obdržet dokumentaci;

d) jména osob odpovědných za vedení pobočky.

Pokud investiční podnik využívá smluvního zástupce usazeného v členském státě mimo domovský členský stát investičního podniku, je tento smluvní zástupce postaven na úroveň pobočky, a vztahují se na něj proto ustanovení této směrnice, která se týkají se poboček.

3. Pokud příslušný orgán domovského členského státu nemá s přihlédnutím k předpokládaným činnostem žádný důvod zpochybnit přiměřenost správní struktury nebo finanční situaci investičního podniku, sdělí tyto informace do tří měsíců ode dne, kdy je obdrží, příslušnému orgánu hostitelského členského státu určenému v souladu s čl. 56 odst. 1 jako kontaktní místo a uvědomí v tomto smyslu dotyčný investiční podnik.

4. Kromě informací uvedených v odstavci 2 sdělí příslušný orgán domovského členského státu příslušnému orgánu hostitelského členského státu podrobné informace o akreditovaném systému odškodnění, jehož je investiční podnik členem v souladu se směrnicí 97/9/ES. Dojde-li ke změně těchto údajů, uvědomí příslušný orgán domovského členského státu o této skutečnosti příslušný orgán hostitelského členského státu.

5. Pokud příslušný orgán domovského členského státu odmítne sdělit informace příslušnému orgánu hostitelského členského státu, zdůvodní své odmítnutí dotyčnému investičnímu podniku do tří měsíců ode dne, kdy veškeré informace obdržel.

6. Jakmile pobočka obdrží sdělení příslušného orgánu hostitelského členského státu nebo pokud takové sdělení od tohoto orgánu neobdrží nejpozději dva měsíce po předání sdělení příslušným orgánem domovského členského státu, může být pobočka zřízena a může zahájit činnost.

7. Příslušný orgán členského státu, ve kterém je pobočka umístěna, odpovídá za zajištění toho, že služby poskytované pobočkou na jeho území plní povinnosti stanovené v článcích 19, 21, 22, 25, 27 a 28 a v opatřeních přijatých na jejich základě.

Příslušný orgán členského státu, ve kterém se pobočka nachází, má právo prověřovat opatření přijatá pobočkou a požadovat změny, které jsou nezbytně nutné k tomu, aby příslušný orgán mohl vymáhat povinnosti podle článků 19, 21, 22, 25, 27 a 28 a podle opatření přijatých na jejich základě týkajících se služeb nebo činností poskytovaných pobočkou na jeho území.

8. Každý členský stát zajistí, aby v případě, že investiční podnik s povolením v jiném členském státě zřídil pobočku na jeho území, mohl příslušný orgán domovského členského státu investičního podniku při výkonu svých úkolů a po informování příslušného orgánu hostitelského členského státu provádět kontroly této pobočky na místě.

9. Pokud dojde ke změně údajů sdělovaných v souladu s odstavcem 2, uvědomí investiční podnik o této změně písemně příslušný orgán domovského členského státu nejméně jeden měsíc předtím, než se tato změna uskuteční. Příslušný orgán domovského členského státu o této změně uvědomí příslušný orgán hostitelského členského státu.

Článek 33

Přístup na regulované trhy

1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky z jiných členských států, které mají povolení k provádění příkazů klientů nebo k obchodování na vlastní účet, měly právo stát se členem regulovaných trhů vytvořených na jejich území nebo na tyto trhy měly přístup, a to prostřednictvím kteréhokoli z těchto opatření:

a) přímo zřizováním poboček v hostitelských členských státech nebo

b) prostřednictvím dálkového členství v regulovaném trhu nebo dálkového přístupu na trh, aniž by tyto investiční podniky musely být usazeny v domovském členském státě regulovaného trhu, pokud obchodní postupy a systémy dotyčného trhu nevyžadují k uzavření transakcí na trhu fyzickou přítomnost.

2. Členské státy nekladou na investiční podniky uplatňující právo podle odstavce 1 žádné další regulativní nebo správní požadavky týkající se věcí spadajících do oblasti působnosti této směrnice.

Článek 34

Přístup k ústřední protistraně, systémům zúčtování a vypořádání a právo určení systému vypořádání

1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky z jiných členských států měly právo přístupu k ústřední protistraně a systémům zúčtování a vypořádání na jejich území pro účely dokončení nebo zajištění dokončení transakcí s finančními nástroji.

Členské státy vyžadují, aby přístup těchto investičních podniků k těmto systémům podléhal stejným nediskriminačním, transparentním a objektivním kritériím, jaká platí pro místní účastníky. Členské státy neomezí využívání těchto systémů na zúčtování a vypořádání transakcí s finančními nástroji, se kterými se obchoduje na regulovaném trhu nebo v MTF na jejich území.

2. Členské státy vyžadují, aby regulované trhy na jejich území poskytly všem svým členům nebo účastníkům právo určit systém vypořádání transakcí s finančními nástroji, se kterými se na daném regulovaném trhu obchoduje, za předpokladu

a) vytvoření takových prostředků a vazeb mezi určeným systémem vypořádání a jakýmkoli jiným systémem nebo zařízením, které jsou nutné k zajištění účinného a hospodárného vypořádání dotyčné transakce, a

b) souhlasu příslušného orgánu příslušného pro dohled nad regulovaným trhem s tím, že technické podmínky pro vypořádání transakcí uzavřených na regulovaném trhu prostřednictvím jiného systému vypořádání, než je systém určený regulovaným trhem, umožňují hladké a řádné fungování finančních trhů.

Tímto hodnocením ze strany příslušného orgánu regulovaného trhu nejsou dotčeny pravomoci národních centrálních bank jako orgánů dohledu nad systémy vypořádání nebo jiných orgánů dohledu nad těmito systémy. Příslušný orgán přihlíží i k dohledu nebo dozoru, který již tyto instituce vykonávají, aby předešel zbytečnému zdvojení kontroly.

3. Právy investičních podniků podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčena práva organizátorů ústřední protistrany a systémů zúčtování a vypořádání odmítnout z oprávněných obchodních důvodů zpřístupnění požadovaných služeb.

Článek 35

Ustanovení o ústřední protistraně a zúčtování a vypořádání pro MTF

1. Členské státy nebrání investičním podnikům a organizátorům trhu provozujícím MTF v uzavírání vhodných dohod s ústřední protistranou nebo zúčtovacím střediskem a systémem vypořádání jiného členského státu za účelem zúčtování nebo vypořádání některých nebo všech obchodů uzavřených účastníky trhu v jejich systémech.

2. Orgán příslušný pro investiční podniky a organizátory trhu provozující MTF nesmí bránit využívání ústřední protistrany, zúčtovacích středisek nebo systémů vypořádání v jiném členském státě, pokud to není prokazatelně nezbytné pro udržení řádného fungování daného MTF a s přihlédnutím k podmínkám pro systémy vypořádání stanoveným v čl. 34 odst. 2.

Aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojení kontroly, přihlíží příslušný orgán i k dohledu nebo dozoru nad systémy zúčtování a vypořádání, který již vykonávají národní centrální banky jako orgány dohledu nad systémy vypořádání nebo jiné orgány dohledu nad těmito systémy.

HLAVA III

REGULOVANÉ TRHY

Článek 36

Povolení a rozhodné právo

1. Členské státy vyhradí povolení působit jako regulovaný trh systémům, které splňují ustanovení této hlavy.

Povolení působit jako regulovaný trh se vydá pouze tehdy, pokud se příslušný orgán přesvědčí, že jak organizátor trhu, tak systémy regulovaného trhu splňují přinejmenším požadavky stanovené v této hlavě.

V případě regulovaného trhu, který je právnickou osobou a je řízen nebo provozován organizátorem trhu odlišným od regulovaného trhu samého, stanoví členské státy, jak mají být různé povinnosti uložené organizátorovi trhu podle této směrnice rozděleny mezi regulovaný trh a organizátora trhu.

Organizátor regulovaného trhu poskytne veškeré informace, včetně plánu činnosti uvádějícího mimo jiné druhy předpokládaných obchodů a organizační strukturu, nutné k tomu, aby se mohl příslušný orgán přesvědčit, že regulovaný trh provedl k okamžiku prvního povolení veškerá opatření nutná k tomu, aby splnil své povinnosti podle této hlavy.

2. Členské státy vyžadují, aby organizátor regulovaného trhu plnil úkoly týkající se organizace a provozu regulovaného trhu pod dohledem příslušného orgánu. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány pravidelně prověřovaly, zda regulované trhy dodržují tuto hlavu. Rovněž zajistí, aby příslušné orgány sledovaly, zda regulované trhy plní nepřetržitě podmínky prvního povolení stanovené v této hlavě.

3. Členské státy zajistí, aby organizátor trhu odpovídal za zajištění toho, že regulovaný trh, který řídí, splňuje veškeré požadavky podle této hlavy.

Členské státy se rovněž ujistí, že je organizátor trhu oprávněn vykonávat práva odpovídající regulovanému trhu, který na základě této směrnice řídí.

4. Aniž jsou dotčena veškerá použitelná ustanovení směrnice 2003/6/ES, řídí se obchody prováděné v systémech regulovaného trhu veřejným právem domovského členského státu regulovaného trhu.

5. Příslušný orgán může odejmout povolení vydané regulovanému trhu, pokud tento trh

a) nevyužije povolení do dvanácti měsíců, výslovně se povolení vzdá nebo déle než předchozích šest měsíců nevykonává činnost, pokud dotyčný členský stát nestanoví, že v těchto případech povolení propadá;

b) získal povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo jinými protiprávními prostředky;

c) již nesplňuje podmínky, za kterých bylo povolení vydáno;

d) vážně a systematicky porušuje předpisy přijaté na základě této směrnice;

e) spadá mezi kterýkoli z případů, kdy vnitrostátní právo stanoví odnětí povolení.

Článek 37

Požadavky na řízení regulovaného trhu

1. Členské státy vyžadují, aby osoby, které skutečně řídí činnosti a provoz regulovaného trhu, měly dostatečně dobrou pověst a dostatečné množství zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení a provozu regulovaného trhu. Členské státy rovněž vyžadují, aby organizátor regulovaného trhu sdělil příslušnému orgánu totožnost osob, které skutečně řídí činnosti a provoz regulovaného trhu, jakož i veškeré následné změny týkající se těchto osob.

Příslušný orgán odmítne schválit navrhované změny, pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že ohrožují řádné a obezřetné řízení a provoz regulovaného trhu

2. Členské státy zajistí, aby byly při povolování regulovaného trhu osoba nebo osoby, které skutečně řídí činnosti a provoz regulovaného trhu již povoleného v souladu s podmínkami této směrnice, považovány za osoby splňující požadavky stanovené v odstavci 1.

Článek 38

Požadavky na osoby s významným vlivem na řízení regulovaného trhu

1. Členské státy vyžadují, aby byly osoby, které mohou díky svému postavení vykonávat přímo nebo nepřímo významný vliv na řízení regulovaného trhu, vhodné.

2. Členské státy vyžadují, aby organizátor regulovaného trhu

a) poskytl příslušnému orgánu a zveřejnil informace o vlastnictví regulovaného trhu nebo organizátora trhu, zejména totožnost všech osob, kterým jejich postavení umožňuje vykonávat významný vliv na řízení, a velikost jejich podílů;

b) informoval příslušný orgán a zveřejnil informace o každém převodu vlastnictví, který vede ke změně totožnosti osob s významným vlivem na provoz regulovaného trhu.

3. Příslušný orgán odmítne schválit navrhované změny kontrolních podílů regulovaného trhu nebo organizátora trhu, pokud existují objektivní a prokazatelné důvody k domněnce, že by tyto změny ohrozily řádné a obezřetné řízení regulovaného trhu.

Článek 39

Organizační požadavky

Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh

a) přijal opatření k jasnému odhalování a řešení potenciálních negativních důsledků, které by na provoz regulovaného trhu nebo jeho účastníky mohl mít jakýkoli střet zájmů mezi zájmy regulovaného trhu, jeho vlastníků nebo jeho organizátora a řádným fungováním regulovaného trhu, zejména pokud by takový střet zájmů mohl být škodlivý pro plnění funkcí přenesených na regulovaný trh příslušným orgánem;

b) byl vhodně vybaven pro řízení rizik, kterým je vystaven, zaváděl vhodná opatření a systémy k odhalení všech významných rizik pro svůj provoz a zavedl účinná opatření ke zmírnění těchto rizik;

c) zavedl mechanismy k řádnému řízení technických operací systému, včetně účinných nouzových opatření pro případ narušení systémů obchodování;

d) vytvořil transparentní a pevně stanovená pravidla a postupy zajišťující spravedlivé a řádné obchodování a stanovící objektivní kritéria pro efektivní provádění příkazů;

e) měl účinné mechanismy umožňující efektivní a včasné dokončení transakcí prováděných v rámci svých systémů;

f) měl v době povolování i poté nepřetržitě k dispozici dostatečné finanční zdroje umožňující řádné fungování trhu s ohledem na povahu a rozsah transakcí uzavíraných na trhu a rozsah a stupeň rizik, kterým je vystaven.

Článek 40

Přijímání finančních nástrojů k obchodování

1. Členské státy vyžadují, aby regulované trhy měly jasná a transparentní pravidla pro přijímání finančních nástrojů k obchodování.

Tato pravidla zajistí, aby veškeré finanční nástroje přijaté k obchodování na regulovaném trhu mohly být obchodovány spravedlivě, řádně a efektivně a aby byly v případě převoditelných cenných papírů volně obchodovatelné.

2. V případě derivátů pravidla zejména zajistí, aby vlastnosti derivátové smlouvy umožňovaly řádné stanovení cen i efektivní vypořádání.

3. Kromě povinností stanovených v odstavcích 1 a 2 členské státy vyžadují, aby regulovaný trh vytvořil a udržoval účinné mechanismy ověření toho, zda emitenti převoditelných cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu splňují povinnosti podle právních předpisů Společenství týkající se počátečního, průběžného nebo jednorázového účelového informování.

Členské státy zajistí, aby regulovaný trh stanovil mechanismy, které usnadní jeho členům nebo účastníkům získat přístup k informacím, které byly zveřejněny podle právních předpisů Společenství.

4. Členské státy zajistí, aby regulované trhy vytvořily mechanismy nezbytné k pravidelnému prošetřování, zda finanční nástroje, které přijímají k obchodování, splňují požadavky pro přijetí k obchodování.

5. Převoditelný cenný papír, který byl přijat k obchodování na regulovaném trhu, lze následně přijmout k obchodování na jiných regulovaných trzích, a to i bez souhlasu emitenta a v souladu s odpovídajícími ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES [23]. Tento jiný regulovaný trh uvědomí emitenta o tom, že jeho cenné papíry jsou na něm obchodovány. Emitent není povinen poskytovat informace požadované podle odstavce 3 přímo kterémukoli regulovanému trhu, který přijal jeho cenné papíry k obchodování bez jeho souhlasu.

6. K zajištění jednotného uplatňování odstavců 1 až 5 přijme Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 prováděcí opatření, která

a) stanoví znaky různých tříd nástrojů, které musí regulovaný trh brát v úvahu při posuzování toho, zda je nástroj emitován v souladu s podmínkami stanovenými v odst. 1 druhém pododstavci, aby mohl být přijat k obchodování na různých segmentech trhu, které regulovaný trh provozuje;

b) objasní opatření, která má regulovaný trh činit, aby byla jeho povinnost ověřit, že emitent převoditelného cenného papíru plní své povinnosti podle právních předpisů Společenství týkající se počátečního, průběžného nebo jednorázového účelového informování, považována za splněnou;

c) objasní mechanismy, které má regulovaný trh vytvořit podle odstavce 3, aby svým členům usnadnil přístup k informacím, které byly zveřejněny za podmínek stanovených právními předpisy Společenství.

Článek 41

Pozastavení obchodování s nástroji a stažení nástrojů z obchodování

1. Aniž je dotčeno právo příslušných orgánů podle čl. 50 odst. 2 písm. j) a k) požadovat pozastavení obchodování s nástrojem nebo stažení nástroje z obchodování, může organizátor regulovaného trhu pozastavit obchodování s finančním nástrojem nebo stáhnout z obchodování finanční nástroj, který již nesplňuje pravidla regulovaného trhu, pokud není pravděpodobné, že by takový krok způsobil závažnou škodu zájmům investorů nebo řádnému fungování trhu.

Bez ohledu na možnost organizátorů regulovaných trhů informovat přímo organizátory jiných regulovaných trhů vyžadují členské státy, aby organizátor regulovaného trhu, který pozastaví obchodování s finančním nástrojem nebo stáhne finanční nástroj z obchodování, toto rozhodnutí zveřejnil a sdělil související informace příslušnému orgánu. Příslušný orgán uvědomí příslušné orgány ostatních členských států.

2. Příslušný orgán, který požaduje pozastavení obchodování s finančním nástrojem nebo stažení finančního nástroje z obchodování na jednom nebo více regulovaných trzích, své rozhodnutí ihned zveřejní a uvědomí o něm příslušné orgány ostatních členských států. S výjimkou případů, kdy by to mohlo způsobit závažnou škodu zájmům investorů nebo řádnému fungování trhu, požádají příslušné orgány ostatních členských států o pozastavení obchodování s tímto finančním nástrojem nebo stažení tohoto finančního nástroje z obchodování na regulovaných trzích a MTF, jež jsou provozovány pod jejich dohledem.

Článek 42

Přístup na regulovaný trh

1. Členské státy vyžadují, aby regulovaný trh stanovil a dodržoval transparentní a nediskriminační pravidla založená na objektivních kritériích upravující přístup na regulovaný trh nebo členství v něm.

2. Tato pravidla stanoví veškeré povinnosti členů nebo účastníků vyplývající

a) z vytvoření a správy regulovaného trhu,

b) z pravidel pro transakce na trhu,

c) z profesionálních norem vztahujících se na zaměstnance investičních podniků nebo úvěrových institucí působících na trhu,

d) z podmínek stanovených podle odstavce 3pro členy nebo účastníky jiné než investiční podniky a úvěrové instituce,

e) z pravidel a postupů pro zúčtování a vypořádání transakcí uzavřených na regulovaném trhu.

3. Regulované trhy mohou přijmout za členy nebo účastníky investiční podniky, úvěrové instituce povolené podle směrnice 2000/12/ES a jiné osoby, které

a) jsou vhodné a náležitě způsobilé;

b) mají dostatečnou úroveň schopností a způsobilost k obchodování;

c) mají případně vhodnou organizační strukturu;

d) mají dostatečné zdroje pro úlohu, kterou mají plnit, s přihlédnutím k různým finančním mechanismům, které může regulovaný trh vytvořit, aby zaručil vhodné vypořádání transakcí.

4. Členské státy zajistí, aby u transakcí uzavřených na regulovaném trhu nebyli členové a účastníci povinni vzájemně uplatňovat povinnosti stanovené v článcích 19, 21 a 22. Členové nebo účastníci regulovaného trhu však povinnosti stanovené v článcích 19, 21 a 22 uplatňují vůči svým klientům, pokud na jejich účet provádějí na regulovaném trhu jejich příkazy.

5. Členské státy zajistí, aby pravidla pro přístup na regulovaný trh nebo členství v něm stanovila přímou nebo dálkovou účast investičních podniků a úvěrových institucí.

6. Členské státy bez dalších právních nebo správních požadavků umožní regulovaným trhům z jiných členských států vytvořit na jejich území vhodné systémy usnadňující přístup na tyto trhy nebo obchodování na nich dálkovým členům nebo účastníkům usazeným na jejich území.

Regulovaný trh sdělí příslušnému orgánu svého domovského členského státu, ve kterém členském státě hodlá takové systémy vytvořit. Příslušný orgán domovského členského státu tuto informaci sdělí do jednoho měsíce členskému státu, ve kterém daný regulovaný trh hodlá takové systémy vytvořit.

Příslušný orgán domovského členského státu regulovaného trhu sdělí na žádost příslušného orgánu hostitelského členského státu a v přiměřené lhůtě totožnost členů nebo účastníků regulovaného trhu usazených v tomto členském státě.

7. Členské státy vyžadují, aby organizátor regulovaného trhu pravidelně předával příslušnému orgánu regulovaného trhu seznam členů a účastníků regulovaného trhu.

Článek 43

Sledování, zda jsou dodržována pravidla regulovaného trhu a další právní povinnosti

1. Členské státy vyžadují, aby regulované trhy stanovily a udržovaly účinná opatření a postupy pro pravidelné sledování toho, zda jejich členové či účastníci dodržují pravidla regulovaného trhu. Regulované trhy sledují transakce prováděné jejich členy či účastníky v rámci jejich systémů, aby odhalili porušování těchto pravidel, jakékoli obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo jakékoli chování, které by mohlo svědčit o zneužívání trhu.

2. Členské státy vyžadují, aby organizátoři regulovaných trhů ohlašovali příslušnému orgánu regulovaného trhu významná porušení svých pravidel nebo jakékoli obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo jakékoli chování, které by mohlo svědčit o zneužívání trhu. Členské státy také vyžadují, aby organizátor regulovaného trhu podával neprodleně související informace orgánu pověřenému vyšetřováním a stíháním zneužití trhu na regulovaném trhu a poskytoval tomuto orgánu veškerou pomoc při vyšetřování a stíhání zneužití trhu, ke kterému došlo na regulovaném trhu nebo prostřednictvím jeho systémů.

Článek 44

Požadavky na transparentnost pro regulované trhy před uskutečněním obchodu

1. Členské státy vyžadují, aby regulované trhy zveřejňovaly alespoň aktuální kupní či prodejní ceny a intenzitu obchodních zájmů na těchto cenách, sdělované prostřednictvím jejich systémů pro akcie přijaté k obchodování. Členské státy kromě toho požadují, aby byly tyto informace poskytovány veřejnosti za přiměřených obchodních podmínek a průběžně během obvyklé doby obchodování.

Regulované trhy mohou za přiměřených obchodních podmínek a na nediskriminačním základě umožnit investičním podnikům, které jsou povinny zveřejňovat své ceny akcií podle článku 27, přístup k mechanismům, jež využívají ke zveřejňování informací podle prvního pododstavce.

2. Členské státy zmocní příslušné orgány, aby mohly regulovaným trhům prominout povinnost zveřejňovat informace uvedené v odstavci 1 na základě tržního modelu nebo druhu a velikosti příkazů v případech vymezených v souladu s odstavcem 3. Příslušné orgány mohou tuto povinnost prominout zejména u transakcí, které jsou rozsahem větší než obvyklý tržní objem pro dané akcie nebo daný druh akcií.

3. K zajištění jednotného uplatňování odstavců 1 a 2, přijme Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 prováděcí opatření týkající se

a) rozsahu zveřejňovaných kupních a prodejních cen nebo kotací určených tvůrců trhu a intenzity obchodních zájmů na těchto cenách;

b) velikosti a druhu příkazů, pro které lze zveřejnění informací před uskutečněním obchodu podle odstavce 2 prominout;

c) tržního modelu, u kterého lze zveřejnění informací před uskutečněním obchodu podle odstavce 2 prominout, a zejména možnosti uplatňování této povinnosti na metody obchodování používané regulovanými trhy, které v rámci svých pravidel uzavírají transakce odkazem na ceny stanovené mimo regulovaný trh nebo periodickou aukcí.

Článek 45

Požadavky na transparentnost pro regulované trhy po uskutečnění obchodu

1. Členské státy vyžadují, aby regulované trhy zveřejňovaly alespoň cenu, objem a čas transakcí provedených s akciemi přijatými k obchodování. Členské státy vyžadují, aby byly o těchto transakcích zveřejňovány podrobnosti, a to za přiměřených obchodních podmínek a v okamžiku co nejbližšímu reálnému času.

Regulované trhy mohou za přiměřených obchodních a podmínek a na nediskriminačním základě umožnit investičním podnikům, které jsou povinny zveřejňovat své ceny akcií podle článku 28, přístup k mechanismům, jež využívají ke zveřejňování informací podle prvního pododstavce.

2. Členské státy zmocní příslušný orgán, aby mohl povolit regulovaným trhům odložit zveřejnění podrobností o transakcích na základě druhu nebo objemu těchto transakcí. Příslušné orgány mohou povolit odklad zveřejnění zejména u transakcí, které jsou rozsahem větší než obvyklý tržní objem pro dané akcie nebo daný druh akcií. Členské státy vyžadují, aby regulované trhy získaly předem souhlas příslušného orgánu k navrhovanému opatření na odklad zveřejnění obchodu, a dále vyžadují, aby byla tato opatření jasně sdělena účastníkům trhu a investorům obecně.

3. K zajištění účinného a řádného fungování finančních trhů a jednotného uplatňování odstavců 1 a 2 přijme Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 prováděcí opatření týkající se

a) rozsahu a obsahu informací, které mají být zveřejňovány;

b) podmínek, za kterých může regulovaný trh stanovit odklad zveřejnění obchodů, a kritéria uplatňovaná při rozhodování o transakcích, u kterých je z důvodu jejich objemu nebo druhu použitých akcií povolen odklad zveřejnění.

Článek 46

Ustanovení o ústřední protistraně a o zúčtování a vypořádání

1. Členské státy nebrání regulovaným trhům v uzavírání vhodných dohod s ústřední protistranou nebo zúčtovacím střediskem a systémem vypořádání jiného členského státu za účelem zúčtování nebo vypořádání některých nebo všech obchodů uzavřených účastníky trhů v jejich systémech.

2. Příslušný orgán regulovaného trhu nesmí bránit využívání ústřední protistrany, zúčtovacích středisek nebo systémů vypořádání v jiném členském státě, pokud to není prokazatelně nezbytné pro udržení řádného fungování daného regulovaného trhu a s ohledem na podmínky pro systémy vypořádání stanovené v čl. 34 odst. 2.

Aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojení kontroly, přihlíží příslušný orgán i k dohledu nebo dozoru nad systémy zúčtování a vypořádání, který již vykonávají národní centrální banky jako orgány dohledu nad systémy vypořádání nebo jiné orgány dohledu nad těmito systémy.

Článek 47

Seznam regulovaných trhů

Každý členský stát vypracuje seznam regulovaných trhů, pro které je domovským členským státem, a předá tento seznam ostatním členským státům a Komisi. Podobné sdělení se uskuteční při každé změně tohoto seznamu. Komise seznam všech regulovaných trhů zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně jednou ročně jej aktualizuje. Komise seznam rovněž zveřejní na své internetové stránce a aktualizuje jej vždy, když jí členské státy sdělí změny svých seznamů.

HLAVA IV

PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY

KAPITOLA I

URČENÍ, PRAVOMOCI A POSTUPY PRO ZJEDNÁVÁNÍ NÁPRAVY

Článek 48

Určení příslušných orgánů

1. Každý členský stát určí příslušné orgány pověřené plněním určitých úkolů podle jednotlivých ustanovení této směrnice. Členské státy sdělí Komisi a příslušným orgánům ostatních členských států, které příslušné orgány jsou pověřené plněním těchto úkolů a jak jsou tyto úkoly mezi ně rozděleny.

2. Příslušné orgány uvedené v odstavci 1 jsou orgány veřejné moci, aniž je tím dotčena možnost případně přenést úkoly na jiné subjekty, pokud to výslovně umožňují čl. 5 odst. 5, čl. 16 odst. 3, čl. 17 odst. 2 a čl. 23 odst. 4.

Žádné přenesení úkolů na subjekty jiné než orgány uvedené v odstavci 1 nesmí zahrnovat výkon veřejné moci nebo využití pravomocí volného rozhodování. Členské státy vyžadují, aby před přenesením úkolů přijaly příslušné orgány veškerá přiměřená opatření, aby zajistily, že subjekt, na který mají být úkoly přeneseny, má schopnosti a zdroje nezbytné k účinnému plnění všech úkolů a že k přenesení úkolů dojde pouze tehdy, pokud byl vytvořen jasně vymezený a dokumenty podložený rámec pro výkon kteréhokoli z přenesených úkolů, který uvádí úkoly, jež mají být plněny, a podmínky, za nichž mají být prováděny. Tyto podmínky zahrnují ustanovení zavazující dotčený subjekt jednat a být organizován tak, aby se předešlo střetu zájmů a aby informace získané při provádění svěřených úkolů nebyly využity nečestně nebo nebránily hospodářské soutěži. V každém případě spočívá konečná odpovědnost za dohled nad dodržováním této směrnice a prováděcích předpisů k ní na příslušném orgánu nebo orgánech určených v souladu s odstavcem 1.

Členské státy uvědomí Komisi a příslušné orgány ostatních členských států o všech ujednáních uzavřených v souvislosti s přenesením úkolů, včetně přesných podmínek tohoto přenesení.

3. Komise nejméně jednou ročně zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie seznam příslušných orgánů uvedených v odstavci 1 a 2 na své internetové stránce a průběžně jej aktualizuje.

Článek 49

Spolupráce mezi orgány ve stejném členském státě

Jestliže členský stát určí k vymáhání některého ustanovení této směrnice více než jeden příslušný orgán, musí být úkoly každého z těchto orgánů jasně vymezeny a orgány musí úzce spolupracovat.

Každý členský stát vyžaduje, aby tato spolupráce rovněž probíhala mezi příslušnými orgány pro účely této směrnice a příslušnými orgány pověřenými v daném členském státě dohledem nad úvěrovými a jinými finančními institucemi, penzijními fondy, SKIPCP, zprostředkovateli pojištění a zajištění a pojišťovnami.

Členské státy vyžadují, aby si příslušné orgány vyměňovaly informace nezbytné nebo užitečné pro výkon svých úkolů a funkcí.

Článek 50

Pravomoci příslušných orgánů

1. Příslušné orgány musí mít veškeré dohlížecí a vyšetřovací pravomoci, které jsou pro výkon jejich úkolů nezbytné. V mezích stanovených vnitrostátním právem vykonávají tyto pravomoci

a) přímo, nebo

b) ve spolupráci s dalšími orgány, nebo

c) v rámci své odpovědnosti přenesením na subjekty, na které byly úkoly přeneseny podle čl. 48 odst. 2, nebo

d) prostřednictvím dožádání u příslušných soudních orgánů.

2. Pravomoci uvedené v odstavci 1 jsou vykonávány v souladu s vnitrostátním právem a zahrnují přinejmenším právo

a) mít přístup k jakémukoli dokumentu v jakékoli formě a obdržet jeho kopii;

b) požadovat informace od kterékoli osoby a v případě nutnosti osobu předvolat a vyslechnout ji za účelem získání informací;

c) provádět kontroly na místě;

d) požadovat existující telefonní záznamy a existující záznamy o datovém provozu;

e) vyžadovat ukončení jakéhokoli jednání, které je v rozporu s předpisy přijatými k provedení této směrnice;

f) požádat o zmrazení nebo obstavení aktiv;

g) požádat o dočasný zákaz profesionální činnosti;

h) požadovat, aby auditoři povolených investičních podniků a regulovaných trhů poskytovali informace;

i) přijmout jakýkoli druh opatření k zajištění toho, že investiční podniky a regulované trhy budou nadále splňovat právní požadavky;

j) požadovat pozastavení obchodování s finančním nástrojem;

k) požadovat stažení finančního nástroje z obchodování na regulovaném trhu nebo z jiného systému obchodování;

l) postoupit věci k trestnímu stíhání;

m) umožnit auditorům nebo odborníkům provádět kontrolu či šetření.

Článek 51

Správní sankce

1. Aniž jsou dotčeny postupy pro odnětí povolení nebo právo členských států ukládat tresty, zajistí členské státy v souladu se svým vnitrostátním právem, aby mohla být přijata vhodná správní opatření nebo aby mohly být ukládány správní sankce osobám za porušení předpisů přijatých k provedení této směrnice. Členské státy zajistí, aby tato opatření byla účinná, přiměřená a odrazující.

2. Členské státy stanoví sankce za neposkytnutí spolupráce při vyšetřování podle článku 50.

3. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán mohl zveřejnit jakékoli opatření nebo jakoukoli sankci, která bude uložena za nedodržení předpisů přijatých při provádění této směrnice, ledaže by toto zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo neúměrnou škodu dotčeným osobám.

Článek 52

Opravné prostředky

1. Členské státy zajistí, aby každé rozhodnutí na základě právních a správních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí bylo řádně odůvodněno a aby bylo možné proti němu podat opravný prostředek k soudu. Právo na podání opravného prostředku platí rovněž v případě, že do šesti měsíců od podání žádosti o povolení obsahující všechny požadované informace není vydáno žádné rozhodnutí.

2. Členské státy stanoví, že jeden nebo více níže uvedených orgánů určených vnitrostátním právem může v zájmu spotřebitelů a v souladu s vnitrostátním právem podat žalobu u soudů nebo příslušných správních orgánů, aby zajistil uplatňování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice:

a) orgány veřejné moci nebo jejich zástupci,

b) organizace spotřebitelů s oprávněným zájmem na ochraně spotřebitelů,

c) profesní organizace s oprávněným zájmem na ochraně svých členů.

Článek 53

Mimosoudní mechanismy pro stížnosti investorů

1. Členské státy podporují zavedení účinných postupů vyřizování stížností a zjednávání nápravy pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů v souvislosti s investičními a doplňkovými službami, které poskytují investiční podniky, popřípadě s využitím stávajících subjektů.

2. Členské státy zajistí, aby těmto subjektům právní předpisy nebránily v účinné spolupráci při řešení přeshraničních sporů.

Článek 54

Služební tajemství

1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány, všechny osoby, které pro příslušné orgány pracují nebo pracovaly, nebo subjekty, na které jsou přeneseny pravomoci podle čl. 48 odst. 2, jakož i auditoři a experti pověření příslušnými orgány, byli vázáni povinností zachovat služební tajemství. Nesmějí sdělit žádné osobě ani žádnému orgánu žádné důvěrné informace, které se dozvědí při plnění svých povinností, s výjimkou souhrnné či celkové formy tak, aby nebylo možno určit totožnost jednotlivých investičních podniků, organizátorů trhu, regulovaných trhů nebo jiné osoby, aniž jsou dotčeny případy, na něž se vztahuje trestní právo nebo jiná ustanovení této směrnice.

2. Byl-li však na investiční podnik, organizátora trhu nebo regulovaný trh vyhlášen konkurs nebo nařízena likvidace, lze důvěrné informace, které se netýkají třetích osob, sdělit v občanském soudním řízení, jestliže je to nutné k tomu, aby se řízení uskutečnilo.

3. Aniž jsou dotčeny případy upravené trestním právem, mohou příslušné orgány, subjekty nebo fyzické či právnické osoby jiné než příslušné orgány, které získají důvěrné informace podle této směrnice, tyto informace použít v případě příslušných orgánů v rámci působnosti této směrnice pouze k plnění svých povinností a výkonu svých funkcí nebo v případě jiných orgánů, subjektů nebo fyzických či právnických osob k účelu, ke kterému jim byly poskytnuty, nebo v rámci správních nebo soudních řízení, která s výkonem těchto funkcí konkrétně souvisejí. Pokud s tím však příslušný orgán nebo jiný orgán, subjekt nebo osoba sdělující informace souhlasí, může orgán, který je obdržel, tyto informace použít pro jiné účely.

4. Veškeré důvěrné informace přijaté, vyměněné nebo předané podle této směrnice podléhají služebnímu tajemství podle tohoto článku. Tento článek však nebrání příslušným orgánům ve výměně nebo předávání důvěrných informací v souladu s touto směrnicí nebo jinými směrnicemi vztahujícími se na investiční podniky, úvěrové instituce, penzijní fondy, SKIPCP, zprostředkovatele pojištění a zajištění, pojišťovny, regulované trhy nebo organizátory trhů či jiné subjekty se souhlasem příslušného orgánu nebo jiného orgánu, subjektu, fyzické či právnické osoby, které informace poskytly.

5. Tento článek nebrání příslušným orgánům, aby si v souladu s vnitrostátním právem vyměňovaly nebo předávaly důvěrné informace, které neobdržely od příslušného orgánu jiného členského státu.

Článek 55

Vztahy s auditory

1. Členské státy zajistí alespoň, aby každá osoba oprávněná ve smyslu osmé směrnice Rady 84/253/EHS ze dne 10. dubna 1984 o schvalování osob pověřených prováděním povinného auditu účetních dokumentů [24], která v investičním podniku plní úkol uvedený v článku 51 čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěrkách některých forem společností [25], článku 37 směrnice 83/349/EHS nebo článku 31 směrnice 85/611/EHS nebo jiný úkol stanovený právními předpisy, byla povinna bezodkladně sdělit příslušným orgánům každou skutečnost nebo rozhodnutí týkající se daného podniku, jež zjistí při plnění tohoto úkolu a jež by mohly

a) představovat závažné porušení právních nebo správních předpisů, které stanoví podmínky pro povolení nebo které výslovně upravují výkon činnosti investičních podniků;

b) narušit pokračování činnosti investičního podniku;

c) způsobit, že bude odmítnuto ověření účtů nebo k nim budou vysloveny výhrady.

Tato osoba má rovněž povinnost oznámit veškeré skutečnosti a rozhodnutí, jež zjistí při plnění jednoho z úkolů podle prvního pododstavce v podniku, který je v úzkém propojení s investičním podnikem, v němž tato osoba plní svůj úkol.

2. Sdělí-li osoby oprávněné ve smyslu směrnice 84/253/EHS v dobré víře příslušným orgánům jakékoli skutečnosti nebo rozhodnutí uvedené v odstavci 1, nepovažuje se to za porušení jakéhokoli omezení v poskytování informací, jak je stanoví smlouva nebo právní či správní předpis, a těmto osobám nevzniká žádná odpovědnost.

KAPITOLA II

SPOLUPRÁCE MEZI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY RŮZNÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 56

Povinnost spolupracovat

1. Příslušné orgány různých členských států vzájemně spolupracují, kdykoli je to nezbytné pro účely plnění jejich úkolů podle této směrnice, a využívají své pravomoci stanovené v této směrnici nebo ve vnitrostátním právu.

Každý příslušný orgán poskytuje pomoc příslušným orgánům ostatních členských států. Zejména si vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování nebo činnostech dohledu.

K usnadnění a urychlení spolupráce, a zejména výměny informací, určí členské státy jediný příslušný orgán jako kontaktní místo pro účely této směrnice. Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům názvy orgánů, které určí k přijímání žádostí o výměnu informací nebo o spolupráci podle tohoto odstavce.

2. Pokud s přihlédnutím k situaci na trhu cenných papírů v hostitelském členském státě činnost regulovaného trhu, který v hostitelském členském státě vytvořil určité mechanismy, nabude značného významu pro fungování trhů cenných papírů a ochranu investorů v tomto v hostitelském členském státě, zavedou příslušné orgány regulovaného trhu domovského a hostitelského státu přiměřenou úpravu spolupráce.

3. Členské státy přijmou veškerá správní a organizační opatření, aby usnadnily pomoc stanovenou v odstavci 1.

Příslušné orgány mohou využít pro účely spolupráce svých pravomocí i v případech, kdy vyšetřované jednání nezakládá porušení předpisu platného v daném členském státě.

4. Pokud má příslušný orgán závažné důvody se domnívat, že subjekty, které nespadají pod jeho dohled, na území jiného členského státu jednají nebo jednaly v rozporu s touto směrnicí, informuje o tom co nejkonkrétněji příslušný orgán jiného členského státu. Ten pak přijme vhodná opatření. Vyrozumí rovněž informující příslušný orgán o výsledku opatření a v rámci možností o významném vývoji, k němuž došlo v mezidobí. Tímto odstavcem nejsou dotčeny pravomoci příslušného orgánu, který informace předal.

5. K zajištění jednotného uplatňování odstavce 2, může Komise postupem podle čl. 64 odst. 2 přijmout prováděcí opatření, aby stanovila kritéria, podle nichž by bylo možné považovat činnost regulovaného trhu v hostitelském členském státě za činnost se značným významem pro fungování trhů cenných papírů, a aby stanovila ochranu investorů v tomto v hostitelském členském státě.

Článek 57

Spolupráce při dohledu, kontrole na místě nebo vyšetřování

Příslušný orgán jednoho členského státu může požádat o spolupráci příslušného orgánu jiného členského státu při dohledu nebo kontrole na místě nebo vyšetřování. U investičních podniků, které jsou dálkovými členy regulovaného trhu, se může příslušný orgán regulovaného trhu rozhodnout je oslovit přímo, a v tom případě o tom uvědomí příslušný orgán domovského členského státu dálkového člena.

Pokud příslušný orgán obdrží žádost o kontrolu na místě nebo o vyšetřování, v rámci svých pravomocí

a) kontrolu nebo vyšetřování provede sám, nebo

b) umožní provést kontrolu nebo vyšetřování žádajícímu orgánu, nebo

c) umožní provést kontrolu nebo vyšetřování auditorům nebo odborníkům.

Článek 58

Výměna informací

1. Příslušné orgány členských států, které byly pro účely této směrnice v souladu s čl. 56 odst. 1 určeny jako kontaktní místa, si ihned vzájemně poskytnou informace vyžadované pro účely plnění úkolů příslušných orgánů určených v souladu s čl. 48 odst. 1 a stanovené v předpisech přijatých na základě této směrnice.

Příslušné orgány, které si podle této směrnice vyměňují informace s jinými příslušnými orgány, mohou v okamžiku sdělení informací uvést, že tyto informace nesmějí být bez jejich výslovného souhlasu zveřejněny, a v tom případě lze výměnu těchto informací provádět výhradně pro účely, pro které tyto orgány daly souhlas.

2. Příslušný orgán určený jako kontaktní místo může předávat informace získané podle odstavce 1 a článků 55 a 63 orgánům uvedeným v článku 49. Jiným orgánům nebo fyzickým či právnickým osobám předá tyto informace pouze s výslovným souhlasem příslušných orgánů, které informace poskytly, a výhradně pro účely, pro které tyto orgány daly souhlas, s výjimkou řádně odůvodněných okolností. V tom případě kontaktní místo ihned informuje kontaktní místo, které informace zaslalo.

3. Orgány uvedené v článku 49 a jiné orgány nebo fyzické či právnické osoby, které obdrží důvěrné informace podle odstavce 1 tohoto článku nebo podle článků 55 a 63, mohou tyto informace použít pouze při plnění svých úkolů, zejména

a) ke kontrole plnění podmínek, jimiž se řídí přístup k činnosti investičních podniků, a k usnadnění dohledu nad výkonem této činnosti na bázi jednotlivých podniků či na konsolidované bázi, a to zvláště s ohledem na požadavky kapitálové přiměřenosti uložené směrnicí 93/6/EHS, správní a účetní postupy a mechanismy vnitřní kontroly;

b) ke sledování řádného fungování obchodních míst;

c) k ukládání sankcí;

d) při správních opravných prostředcích proti rozhodnutím příslušných orgánů;

e) při soudních řízeních zahájených podle článku 52; nebo

f) v mimosoudním mechanismu pro stížnosti investorů podle článku 53.

4. Komise může postupem podle čl. 64 odst. 2 přijmout prováděcí opatření týkající se postupů pro výměnu informací mezi příslušnými orgány.

5. Tento článek a články 54 a 63 nebrání příslušnému orgánu, aby předával centrálním bankám, Evropskému systému centrálních bank a Evropské centrální bance jako měnovým orgánům a případě jiným orgánům veřejné moci příslušným pro dohled nad platebními systémy a systémy vypořádání důvěrné informace určené k plnění jejich úkolů; podobně mohou tyto orgány nebo instituce předávat příslušným orgánům informace, které mohou příslušné orgány potřebovat pro účely plnění svých funkcí podle této směrnice.

Článek 59

Odmítnutí spolupráce

Příslušný orgán může odmítnout vyhovět žádosti o spolupráci při provádění vyšetřování, kontroly na místě nebo dohledu podle článku 57 nebo o výměnu informací podle článku 58 pouze v případech, kdy

a) by takové vyšetřování, kontrola na místě či dohled nebo výměna informací mohly nepříznivě ovlivnit svrchovanost, bezpečnost nebo veřejný pořádek dožádaného státu;

b) již bylo zahájeno soudní řízení ve věci stejných činů a proti stejným osobám před orgány dožádaného členského státu;

c) v dožádaném členském státě již bylo ve vztahu ke stejným osobám za stejné činy vydáno pravomocné rozhodnutí.

V případě takového odmítnutí o něm příslušný orgán vyrozumí dožadující orgán a poskytne co nejpodrobnější informace.

Článek 60

Konzultace mezi příslušnými orgány před vydáním povolení

1. Příslušné orgány členského státu jsou konzultovány před vydáním povolení investičnímu podniku, který je

a) dceřiným podnikem investičního podniku nebo úvěrové instituce povolené v dotyčném členském státě; nebo

b) dceřiným podnikem mateřského podniku investičního podniku nebo úvěrové instituce povolené v dotyčném členském státě; nebo

c) kontrolován týmiž fyzickými či právnickými osobami jako investiční podnik nebo úvěrová instituce povolená v dotyčném členském státě.

2. Příslušný orgán členského státu příslušný pro dohled nad úvěrovými institucemi nebo pojišťovnami je konzultován před vydáním povolení investičnímu podniku, který je:

a) dceřiným podnikem úvěrové instituce nebo pojišťovny povolené ve Společenství; nebo

b) dceřiným podnikem mateřského podniku úvěrové instituce nebo pojišťovny povolené ve Společenství; nebo

c) kontrolován stejnou fyzickou nebo právnickou osobou jako úvěrová instituce nebo pojišťovna povolená ve Společenství.

3. Příslušné orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 se vzájemně konzultují při posuzování vhodnosti akcionářů nebo členů a pověsti a zkušenosti osob, které skutečně řídí danou činnost a které se podílejí na vedení jiného subjektu ve stejné skupině. Vyměňují si veškeré informace o vhodnosti akcionářů nebo členů a o pověsti a zkušenosti osob, které skutečně řídí danou činnost, jež jsou významné pro jiné dotčené příslušné orgány, pro vydávání povolení i pro průběžné hodnocení toho, zda jsou dodržovány provozní podmínky.

Článek 61

Pravomoci hostitelských členských států

1. Hostitelské členské státy mohou pro statistické účely vyžadovat ode všech investičních podniků s pobočkami na jejich území, aby jim o činnosti těchto poboček podávaly pravidelné zprávy.

2. Při výkonu svých pravomocí podle této směrnice mohou hostitelské členské státy od poboček investičních podniků vyžadovat, aby poskytovaly informace nezbytné ke kontrole dodržování norem hostitelského členského státu, které se na ně vztahují v případech stanovených v čl. 32 odst. 7. Tyto požadavky nesmějí být přísnější než povinnosti, které za účelem sledování toho, jak jsou dodržovány stejné normy, ukládá tento členský stát podnikům usazeným na jeho území.

Článek 62

Bezpečnostní opatření přijímaná hostitelskými členskými státy

1. Pokud má příslušný orgán hostitelského členského státu jasné a prokazatelné důvody se domnívat, že investiční podnik činný na jeho území v rámci volného pohybu služeb porušuje povinnosti vyplývající z předpisů přijatých na základě této směrnice nebo že investiční podnik, který má na jeho území pobočku, porušuje povinnosti vyplývající z předpisů přijatých na základě této směrnice, které nesvěřují pravomoc příslušnému orgánu hostitelského členského státu, postoupí tato zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu.

Pokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nebo proto, že se tato opatření ukáží jako nepřiměřená, jedná investiční podnik i nadále způsobem, který jasně poškozuje zájmy investorů hostitelského členského státu nebo řádné fungování trhů, přijme příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co uvědomí příslušný orgán domovského členského státu, veškerá vhodná opatření nezbytná k ochraně investorů a k řádnému fungování trhů. To zahrnuje možnost zabránit investičním podnikům, které se chovají protiprávně, v zahájení jakékoli další transakce na jeho území. Komise je o takových opatřeních neprodleně informována.

2. Pokud příslušné orgány hostitelského členského státu zjistí, že investiční podnik, který má na jeho území pobočku, nedodržuje právní nebo správní předpisy přijaté v dotyčném státě na základě této směrnice, které svěřují pravomoc příslušným orgánům hostitelského členského státu, vyžadují, aby dotyčný investiční podnik tuto protiprávní situaci ukončil.

Pokud dotyčný investiční podnik nepodnikne potřebné kroky, přijmou příslušné orgány hostitelského členského státu veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že dotyčný investiční podnik uvedenou protiprávní situaci ukončí. Povaha těchto opatření je sdělena příslušným orgánům domovského členského státu.

Pokud i přes opatření přijatá hostitelským členským státem investiční podnik nadále porušuje právní nebo správní předpisy uvedené v prvním pododstavci platné v hostitelském členském státě, může tento hostitelský stát poté, co uvědomí příslušné orgány domovského členského státu, přijmout opatření nezbytná k tomu, aby zabránil dalšímu protiprávnímu jednání nebo za ně uložil sankce, a pokud je nutné, aby zabránil investičnímu podniku zahájit na jeho území další transakce. Komise je o těchto opatřeních neprodleně informována.

3. Pokud má příslušný orgán hostitelského členského státu regulovaného trhu nebo MTF jasné a prokazatelné důvody se domnívat, že tento regulovaný trh nebo MTF porušuje povinnosti vyplývající z předpisů přijatých na základě této směrnice, postoupí tato zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu regulovaného trhu nebo MTF.

Pokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nebo proto, že se taková opatření ukáží jako nepřiměřená, jedná dotyčný regulovaný trh nebo MTF i nadále způsobem, který jasně poškozuje zájmy investorů nebo řádné fungování trhů hostitelského členského státu, přijme příslušný orgán hostitelského členského státu poté, co uvědomí příslušný orgán domovského členského státu, veškerá vhodná opatření nezbytná k ochraně investorů a k řádnému fungování trhů. To zahrnuje možnost zabránit dotyčnému regulovanému trhu nebo MTF ve zpřístupnění jejich mechanismů dálkovým členům nebo účastníkům usazeným v hostitelském členském státě. Komise je o těchto opatřeních neprodleně informována.

4. Každé opatření přijaté podle odstavců 1, 2 nebo 3, jež zahrnuje sankce nebo omezení činnosti investičního podniku nebo regulovaného trhu, musí být řádně odůvodněno a sděleno dotyčnému investičnímu podniku nebo dotyčnému regulovanému trhu.

KAPITOLA III

SPOLUPRÁCE SE TŘETÍMI ZEMĚMI

Článek 63

Výměna informací se třetími zeměmi

1. Členské státy mohou s příslušnými orgány třetích zemí uzavírat dohody o spolupráci upravující výměnu informací pouze tehdy, pokud je s ohledem na sdělované informace zaručena ochrana služebního tajemství alespoň na stejné úrovni jako podle článku 54. Výměna informací musí být určena k plnění úkolů těchto příslušných orgánů.

Členské státy mohou do třetí země předávat osobní údaje v souladu s kapitolou IV směrnice 95/46/ES.

Členské státy mohou dohody o spolupráci upravující výměnu informací uzavírat rovněž s orgány, subjekty a fyzickými nebo právnickými osobami třetích zemí příslušnými pro

i) dohled nad úvěrovými institucemi, jinými finančními institucemi, pojišťovnami a finančními trhy;

ii) likvidaci a konkurs investičních podniků a i jiná podobná řízení;

iii) provádění povinných auditů účetnictví investičních podniků a jiných finančních institucí, úvěrových institucí a pojišťoven při výkonu dohledu nebo při plnění jejich úkolů v oblasti správy systémů odškodnění;

iv) dozor nad orgány, které se účastní likvidace a konkursu investičních podniků a podobných řízení;

v) dozor nad osobami pověřenými výkonem povinných auditů pojišťoven, úvěrových institucí, investičních podniků a jiných finančních institucí,

pouze tehdy, pokud je s ohledem na sdělované informace zaručena ochrana služebního tajemství alespoň na stejné úrovni jako podle článku 54. Výměna informací musí být určena k plnění úkolů těchto orgánů, subjektů nebo fyzických či právnických osob.

2. Pokud informace pocházejí z jiného členského státu, smějí být poskytovány jen s výslovným souhlasem příslušného orgánu, který tyto informace předal, a případně pouze pro účely, pro které dal souhlas. Totéž platí i pro informace poskytnuté příslušnými orgány třetí země.

HLAVA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 64

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry, zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES [26] (dále jen "výbor").

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí, pokud prováděcí opatření přijatá tímto postupem nemění základní ustanovení této směrnice.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Aniž jsou dotčena již přijatá prováděcí opatření, pozastaví se po uplynutí lhůty čtyř let po vstupu této směrnice v platnost uplatňování těch ustanovení směrnice, která vyžadují přijetí technických pravidel a rozhodnutí podle odstavce 2. Na návrh Komise mohou Evropský parlament a Rada dotyčná ustanovení postupem podle článku 251 Smlouvy prodloužit, a k tomu účelu je před uplynutím uvedené lhůty přezkoumají.

Článek 65

Zprávy a přezkum

1. Do 30. dubna 2006 Komise na základě veřejné konzultace a po projednání s příslušnými orgány předá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o možném rozšíření oblasti působnosti této směrnice, pokud jde o povinnosti související s transparentností před uskutečněním obchodu a po něm na transakce v jiných třídách finančních nástrojů než akcie .

2. Do 30. dubna 2007 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování článku 27.

3. Do 30. října 2007 Komise na základě veřejné konzultace a po projednání s příslušnými orgány předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o

a) vhodnosti zachování výjimky podle čl. 2 odst. 1 písm. k) pro podniky, jejichž hlavní činností je obchodování komoditními deriváty na vlastní účet;

b) obsahu a formě vhodných požadavků na povolování investičních podniků jako investičních podniků ve smyslu této směrnice a na dohled nad nimi;

c) vhodnosti pravidel týkajících se využívání smluvních zástupců při provádění investičních služeb nebo činností, zejména pokud jde o dohled nad nimi;

d) vhodnosti zachování výjimky podle čl. 2 odst. 1 písm. i).

4. Do 30. října 2007 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o odstraňování překážek, které by mohly na evropské úrovni bránit konsolidaci údajů, jež musí systémy obchodování zveřejňovat.

5. Na základě zpráv uvedených v odstavcích 1 až 4 může Komise předložit návrhy na odpovídající změny této směrnice.

6. Do 30. dubna 2005 Komise po projednání s příslušnými orgány předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vhodnosti zachování požadavků na pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání, které zprostředkovatelům ukládají právní předpisy Společenství.

Článek 66

Změna směrnice 85/611/EHS

V článku 5 směrnice 85/611/EHS se odstavec 4 nahrazuje tímto:

"4. Ustanovení čl. 2 odst. 2 a články 12, 13 a 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů [27] se použijí na poskytování služeb uvedených v odstavci 3 tohoto článku správcovskými společnostmi."

Článek 67

Změna směrnice 93/6/EHS

Směrnice 93/6/EHS se mění takto:

1) V článku 2 se bod 2 se nahrazuje tímto:

"2. investiční podniky jsou veškeré instituce, které odpovídají definici v čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES [28] ze dne21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů [29] a které podléhají požadavkům stanoveným v téže směrnici, s výjimkou

a) úvěrových institucí,

b) místních podniků podle definice v bodě 20 a

c) podniků, které mají povolení pouze poskytovat investiční poradenství nebo přijímat a předávat příkazy od investorů, aniž přitom drží peníze nebo cenné papíry patřící jejich klientům, a které z toho důvodu nemohou nikdy být dlužníky svých klientů;"

2) V článku 3 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

"4. Podniky uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b) mají počáteční kapitál ve výši 50000 EUR, pokud požívají svobody usazování nebo volného pohybu služeb podle článku 31 nebo 32 směrnice 2004/39/ES."

3) V článku 3 se vkládají nové odstavce, které znějí:

"4a. Než bude provedena revize směrnice 93/6/ES, mají podniky uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. c)

a) počáteční kapitál ve výši 50000 EUR; nebo

b) pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání, které pokrývá celé území Společenství, nebo jinou podobnou záruku proti odpovědnosti z porušení povinné péče při výkonu povolání, v hodnotě nejméně 1000000 EUR na jednu pojistnou událost a souhrnně 1500000 EUR na všechny pojistné události dohromady za jeden rok; nebo

c) kombinaci počátečního kapitálu a pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání, ze které vyplývá rovnocenná výše krytí jako podle písmen a) nebo b).

Komise pravidelně přezkoumává částky uvedené v tomto odstavci, aby zohlednila změny evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem v souladu a současně s úpravami podle čl. 4 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění [30].

4b. Pokud je investiční podnik uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. c) registrován i podle směrnice 2002/92/ES, musí splňovat požadavek stanovený čl. 4 odst. 3 této směrnice, a kromě toho musí mít

a) počáteční kapitál ve výši 25000 EUR; nebo

b) pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání, které pokrývá celé území Společenství, nebo jinou podobnou záruku proti odpovědnosti z porušení povinné péče při výkonu povolání, v hodnotě nejméně 500000 EUR na jednu pojistnou událost a souhrnně 750000 EUR na všechny pojistné události dohromady za jeden rok; nebo

c) kombinaci počátečního kapitálu a pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání, ze které vyplývá rovnocenná výše krytí jako podle písmen a) nebo b)."

Článek 68

Změna směrnice 2000/12/ES

Příloha I směrnice 2000/12/ES se mění takto:

V příloze I se doplňuje nová věta, která zní:

"Služby a činnosti uvedené v oddílech A a B přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, pokud odkazují na finanční nástroje uvedené v oddíle C přílohy I uvedené směrnice, podléhají vzájemnému uznání podle této směrnice."

Článek 69

Zrušení směrnice 93/22/EHS

Směrnice 93/22/EHS se zrušuje s účinkem od 30. dubna 2006. Odkazy na směrnici 93/22/EHS se považují za odkazy na tuto směrnici. Odkazy na pojmy definované ve směrnici 93/22/EHS nebo na její články se považují za odkazy na odpovídající pojmy definované v této směrnici nebo na odpovídající články této směrnice.

Článek 70

Provedení

Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. dubna 2006. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 71

Přechodná ustanovení

1. Investiční podniky, které ve svých domovských členských státech obdržely povolení k poskytování investičních služeb před 30. dubnem 2006, jsou považovány za podniky povolené i pro účely této směrnice, jestliže právní předpisy dotyčných členských států stanoví, že tyto podniky musí k zahájení takové činnosti vyhovět podmínkám srovnatelným s podmínkami stanovenými v článcích 9 až 14.

2. Regulovaný trh nebo organizátor trhu, který ve svém domovském členském státě obdržel povolení před 30. dubnem 2006, je považován za povolený i pro účely této směrnice, jestliže právní předpisy dotyčného členského státu stanoví, že regulovaný trh resp. organizátor trhu musí vyhovět podmínkám srovnatelným s podmínkami stanovenými v hlavě III.

3. Smluvní zástupci zapsaní ve veřejném rejstříku před 30 dubnem 2006 jsou považováni za registrované i pro účely této směrnice, jestliže právní předpisy dotyčných členských států stanoví, že smluvní zástupci musí vyhovět podmínkám srovnatelným s podmínkami stanovenými v článku 23.

4. Informace sdělené před 30. dubnem 2006 pro účely článků 17, 18 nebo 30 směrnice 93/22/EHS jsou považovány za sdělené pro účely článků 31 a 32 této směrnice.

5. každý existující systém, spadající do definice MTF provozovaného organizátorem regulovaného trhu, je povolen jako MTF na žádost organizátora regulovaného trhu za předpokladu, že splní pravidla rovnocenná pravidlům, která pro povolení a provozování MTF vyžaduje tato směrnice, a za předpokladu, že dotyčná žádost je podána před 30. říjnem 2007.

6. Investiční podniky mohou stávající profesionální klienty i nadále považovat za profesionální, pokud tuto kategorizaci investiční podnik provedl na základě vhodného posouzení odborných schopností, zkušeností a znalostí klienta, které vzhledem k povaze předpokládaných transakcí nebo služeb poskytne přiměřenou záruku toho, že klient je schopen činit vlastní investiční rozhodnutí a chápe související rizika. Tyto investiční podniky informují své klienty o podmínkách stanovených ve směrnici pro kategorizaci klientů.

Článek 72

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 73

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 21. dubna 2004.

Za Evropský parlament

předseda

P. Cox

Za Radu

předseda

D. Roche

[1] Úř. věst. C 71, 25.3.2003, s. 62.

[2] Úř. věst. C 220, 16.9.2003, s. 1.

[3] Úř. věst. C 144, 20.6.2003, s. 6.

[4] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 25. září 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 8. prosince 2003 (Úř. věst. C 60 E, 9. 3. 2004, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 30. března 2004 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 7. dubna 2004.

[5] Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).

[6] Úř. věst. 56, 4.4.1964, s. 878/64. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 1972.

[7] Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2002/87/ES.

[8] Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1.

[9] Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2002/87/ES.

[10] Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2002/87/ES.

[11] Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3.

[12] Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43.

[13] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[14] Úř. věst. L 184, 6.7.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).

[15] Úř. věst. L 115, 17.4.1998, s. 31.

[16] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[17] Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

[18] Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/108/ES (Úř. věst. L 41, 13.2.2001, s. 35).

[19] Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16).

[20] Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22.

[21] Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.

[22] Úř. věst. L 166, 28.6.1991, s. 77. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/97/ES (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 76).

[23] Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.

[24] Úř. věst. L 126, 12.5.1984, s. 20.

[25] Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16).

[26] Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45.

[27] Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

[28] Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

[29] Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3.

[30] Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

SEZNAM SLUŽEB, ČINNOSTÍ A FINANČNÍCH NÁSTROJŮ

Oddíl A

Investiční služby a činnosti

1) Přijímání a předávání příkazů týkajících se jednoho nebo více finančních nástrojů.

2) Provádění příkazů jménem klientů.

3) Obchodování na vlastní účet.

4) Správa portfolií.

5) Investiční poradenství.

6) Upisování finančních nástrojů nebo umisťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí.

7) Umisťování finančních nástrojů bez pevného závazku převzetí.

8) Provozování mnohostranných systémů obchodování.

Oddíl B

Doplňkové služby

1) Úschova a správa finančních nástrojů na účet klientů včetně svěřenské správy a souvisejících služeb, jako je správa hotovosti nebo zajištění.

2) Poskytování úvěrů nebo půjček investorovi za účelem umožnění transakce s jedním nebo více finančními nástroji v případech, kdy je společnost poskytující úvěr nebo půjčku do této transakce zapojena.

3) Poradenská činnost podnikům v oblasti struktury kapitálu, průmyslové strategie a souvisejících záležitostí a poradenství a služby týkající se fúzí a nákupu podniků.

4) Devizové služby, pokud jsou spojeny s poskytováním investičních služeb.

5) Investiční výzkum a finanční analýza nebo jiné formy obecných doporučení týkajících se transakcí s finančními nástroji.

6) Služby související s upisováním emisí.

7) Investiční služby a činnosti i doplňkové služby typu uvedeného v oddíle A nebo B přílohy 1 související s podkladovým aktivem derivátů uvedených v oddíle C bodech 5, 6, 7 a 10, pokud jsou spojeny s poskytováním investičních nebo doplňkových služeb.

Oddíl C

Finanční nástroje

1) Převoditelné cenné papíry.

2) Nástroje peněžního trhu.

3) Podílové jednotky subjektů kolektivního investování.

4) Opce, futures, swapy, dohody o budoucích úrokových sazbách a jakékoli jiné derivátové smlouvy týkající se cenných papírů, měn, úrokových sazeb či výnosů nebo jiné derivátové nástroje, finanční indexy nebo finanční míry, které lze vypořádat fyzicky nebo v hotovosti.

5) Opce, futures, swapy, dohody o budoucích úrokových sazbách a jakékoli jiné derivátové smlouvy týkající se komodit, které musejí být vypořádány v hotovosti nebo mohou být vypořádány v hotovosti na žádost jedné ze stran (jinak než v případě neplnění nebo z jiného důvodu ukončení).

6) Opce, futures, swapy a jakékoli jiné derivátové smlouvy týkající se komodit, které lze vypořádat fyzicky za předpokladu, že jsou obchodovány na regulovaném trhu nebo MTF.

7) Opce, futures, swapy, forwardy a jakékoli jiné derivátové smlouvy týkající se komodit, které lze vypořádat fyzicky, neuvedené jinak v oddíle C odstavci 6 a neurčené k obchodním účelům, které mají znaky jiných derivátových finančních nástrojů, mimo jiné s ohledem na to, zda jsou zúčtovány a vypořádány prostřednictvím uznávaných zúčtovacích středisek nebo pomocí výzvy k dodatkové úhradě.

8) Derivátové nástroje k převodu úvěrového rizika.

9) Finanční rozdílové smlouvy.

10) Opce, futures, swapy, dohody o budoucích úrokových sazbách a jakékoli jiné derivátové smlouvy týkající se klimatických proměnných, sazeb přepravného, povolenek na emise nebo měr inflace či jiných oficiálních ekonomických statistických údajů, které musejí být vypořádány v hotovosti nebo mohou být vypořádány v hotovosti na žádost jedné ze stran (jinak než v případě neplnění nebo z důvodu jiného ukončení), i další derivátové smlouvy týkající se majetku, práv, závazků, indexů a měr neuvedených jinde v tomto oddílu, které mají znaky jiných derivátových finančních nástrojů, mimo jiné s ohledem na to, zda jsou obchodovány na regulovaném trhu nebo MTF, zúčtovány a vypořádány prostřednictvím uznávaných zúčtovacích středisek nebo pomocí výzvy k dodatkové úhradě.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

PROFESIONÁLNÍ KLIENTI PRO ÚČELY TÉTO SMĚRNICE

Profesionální klient je klient, který má zkušenosti, znalosti a odborné schopnosti k tomu, aby činil vlastní investiční rozhodnutí a řádně vyhodnocoval rizika, která podstupuje. Aby byl považován za profesionálního klienta, musí splňovat tato kritéria:

I. Kategorie klientů považovaných za profesionální

Následující subjekty by měly být považovány za profesionální klienty pro účely této směrnice v souvislosti se všemi investičními službami, činnostmi a finančními nástroji.

1) Subjekty, které musí mít pro činnost na finančních trzích povolení nebo musí podléhat regulaci. Níže uvedený seznam by měl být chápán jako seznam obsahující všechny povolené subjekty vykonávající charakteristické činnosti uvedených subjektů, ať již jsou členským státem povolené podle některé směrnice, nebo povolené či regulované členským státem bez odkazu na některou směrnici nebo povolené či regulované nečlenským státem:

a) úvěrové instituce

b) investiční podniky

c) jiné povolené nebo regulované finanční instituce

d) pojišťovny

e) subjekty kolektivního investování a správcovské společnosti takových subjektů

f) penzijní fondy a správcovské společnosti takových fondů

g) obchodníci s komoditami a komoditními deriváty

h) místní orgány

i) jiní institucionální investoři.

2) Velké podniky splňující dva z následujících požadavků na velikost podle jednotlivé společnosti:

–bilanční suma: | 20000000 EUR, |

–čistý obrat: | 40000000 EUR, |

–vlastní kapitál: | 2000000 EUR. |

3) Celostátní a regionální vlády, veřejnoprávní orgány pověřené správou veřejného dluhu, centrální banky, mezinárodní a nadnárodní instituce jako Světová banka, MMF, ECB, EIB a jiné podobné mezinárodní instituce.

4) Jiní institucionální investoři, jejichž hlavní činnost spočívá v investování do finančních nástrojů, včetně subjektů, které provádějí zajištění závazků cennými papíry nebo jiné finanční transakce.

Výše uvedené subjekty se považují za profesionální. Musí však mít možnost požádat o zacházení jako s neprofesionálním klientem a investiční podniky mohou souhlasit s tím, že jim poskytnou vyšší stupeň ochrany. Pokud je výše uvedený subjekt klientem investičního podniku, musí jej investiční podnik před poskytnutím jakýchkoli investičních služeb informovat o tom, že na základě informací, které má podnik k dispozici, je klient považován za profesionálního klienta a bude k němu takto přistupováno, pokud se podnik a klient nedohodnou jinak. Podnik musí klienta rovněž informovat o tom, že klient může požádat o změnu podmínek dohody, aby získal vyšší stupeň ochrany.

Pokud se klient, který je považován za profesionálního klienta, domnívá, že není schopen řádně vyhodnotit nebo řídit příslušná rizika, je jeho povinností požádat o vyšší stupeň ochrany.

Tento vyšší stupeň ochrany bude poskytnut, pokud klient považovaný za profesionálního klienta uzavře s investičním podnikem písemnou dohodu o tom, že pro účely uplatňovaného režimu podnikání nebude považován za profesionálního klienta. Tato dohoda by měla uvést, zda se toto ujednání vztahuje na jednu nebo více konkrétních služeb či transakcí nebo na jeden nebo více druhů produktů či transakcí.

II. Klienti, s nimiž může být na požádání zacházeno jako s profesionálními klienty

II.1. Identifikační kritéria

Klienti jiní než ti, kteří jsou uvedeni v oddíle I, včetně orgánů veřejného sektoru a jednotlivých soukromých investorů, se mohou rovněž vzdát některých stupňů ochrany, které jim poskytují pravidla jednání.

Investiční podniky by proto měly mít možnost přistupovat k jakýmkoli z těchto klientů jako k profesionálním za předpokladu, že budou splněny příslušná níže uvedená kritéria a příslušné níže uvedené postupy. Tito klienti by však neměli být považováni za klienty, kteří mají v souvislosti s trhem znalosti a zkušenosti srovnatelné se znalostmi a zkušenostmi klientů uvedených v oddíle I.

Jakékoli takové vzdání se ochrany zajištěné standardními pravidly jednání se považuje za platné pouze tehdy, pokud vhodné posouzení odborných schopností, zkušeností a znalostí klienta provedené investičním podnikem dává vzhledem k předpokládaným transakcím nebo službám přiměřenou jistotu toho, že klient je schopen činit vlastní investiční rozhodnutí a chápe související rizika.

Za příklad hodnocení odborných schopností a zkušeností by mohla být považována zkouška způsobilosti používaná pro manažery a vedoucí pracovníky subjektů s licencí podle směrnic z finanční oblasti. U malých subjektů by měla být hodnocena osoba, která je oprávněna jménem subjektu provádět transakce.

Při uvedeném hodnocení by měla být splněna nejméně dvě z následujících kritérií:

- v minulých čtyřech čtvrtletích provedl klient na příslušném trhu transakce ve značném objemu a s průměrnou frekvencí 10 transakcí za čtvrtletí;

- velikost klientova portfolia finančních nástrojů definovaného jako hotovostní vklady a finanční nástroje přesahuje 500000 EUR;

- klient pracuje nebo pracoval ve finančním sektoru po dobu nejméně jednoho roku v profesionální pozici, která vyžaduje znalost předpokládaných transakcí nebo služeb.

II.2. Postup

Výše definovaní klienti se mohou vzdát výhody z podrobných pravidel jednání pouze při dodržení tohoto postupu:

- musí učinit písemné prohlášení pro investiční podnik, že chtějí, aby se s nimi zacházelo jako s profesionálním klientem, a to obecně, nebo pro určitou investiční službu nebo transakci nebo druh transakce či produktu;

- investiční podnik jim musí vydat jasné písemné upozornění o stupních ochrany a právech na odškodnění investora, která tak mohou ztratit;

- musí v samostatném dokumentu odděleném od smlouvy písemně prohlásit, že jsou si vědomi důsledků ztráty těchto stupňů ochrany.

Než se investiční podniky rozhodnou žádost o vzdání se ochrany přijmout, musí být povinny provést veškeré přiměřené kroky k zajištění toho, že klient žádající o to, aby se s ním zacházelo jako s profesionálním klientem, splňuje příslušné požadavky stanovené v oddíle II.1.

Pokud však již klienti byli zařazeni mezi klienty profesionální na základě kritérií a postupů podobných výše uvedeným kritériím a postupům, jejich vztahy s investičními podniky by neměly být ovlivněny jakýmikoli novými pravidly přijatými podle této přílohy.

Podniky musí zavést vhodné písemné vnitřní strategie a postupy ke kategorizaci klientů. Profesionální klienti jsou povinni informovat podnik o jakékoli změně, která by mohla ovlivnit jejich aktuální zařazení do určité kategorie. Pokud se však investiční podnik dozví, že klient již nesplňuje původní podmínky, na základě kterých s ním mohlo být zacházeno jako s profesionálním klientem, musí investiční podnik přijmout příslušné opatření.

--------------------------------------------------