Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32002R0658

    Nařízení Rady (ES) č. 658/2002 ze dne 15. dubna 2002 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska

    Úř. věst. L 102, 18.4.2002, p. 1–11 (ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV)

    Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání (CS, ET, LV, LT, HU, MT, PL, SK, SL, BG, RO, HR)

    Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 18/03/2008

    ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2002/658/oj

    32002R0658



    Úřední věstník L 102 , 18/04/2002 S. 0001 - 0011


    Nařízení Rady (ES) č. 658/2002

    ze dne 15. dubna 2002

    o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska

    RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

    s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], (dále jen "základní nařízení"), a zejména na čl. 11 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení,

    s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

    vzhledem k těmto důvodům:

    A. POSTUP

    1. Předchozí šetření

    (1) V květnu 1994, přijala Komise rozhodnutím č. 94/293/ES [2] závazky související s dovozem dusičnanu amonného pocházejícího z Litvy a Ruska, jako následek regionálního antidumpingového řízení ohledně dovozu do Spojeného království. Závazek přijatý ruskými orgány byl ovšem porušen již v prvním roce své existence.

    (2) V červnu 1994, poté, co Asociace evropských výrobců hnojiv (EFMA) vznesla stížnost, bylo v celém Společenství zahájeno antidumpingové šetření vztahující se k dusičnanu amonnému pocházejícímu z Litvy a Ruska. Rozhodnutím Komise č. 95/344/ES [3] bylo řízení ukončeno ve vztahu k dovozu z Litvy a v srpnu 1995 uvalila Rada svým nařízením (ES) č. 2022/95 [4] konečné antidumpingové clo na dovozy dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska. Opatření vztahující se na dovozy pocházející z Ruska se skládají z proměnného cla rovnajícího se rozdílu mezi hodnotou 102,9 ECU za čistou tunu výrobku ("minimální dovozní cena") a čistou cenou CIF k hranici Společenství před celním odbavením, a to ve všech případech, kdy byla druhá cena nižší.

    (3) Na základě dalšího šetření, během kterého bylo zjištěno, že tato opatření byla absorbována, byla opatření v březnu 1998 změněna nařízením (ES) č. 663/98 [5] na clo v konkrétní hodnotě 26,3 ECU za tunu.

    2. Šetření týkající se dalších zemí

    (4) V říjnu 1999 bylo zahájeno antidumpingové šetření týkající se dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Litvy, Polska a Ukrajiny do Společenství [6]. Toto šetření odhalilo, že dovozy dusičnanu amonného pocházejícího z Polska a Ukrajiny byly uskutečňovány za dumpingové ceny a způsobily výrobnímu odvětví Společenství značné škody, zatímco dovozy pocházející z Litvy za dumpingové ceny realizovány nebyly. Následně byla nařízením (ES) č. 132/2001 [7] zavedena konečná antidumpingová opatření ve vztahu k dovozům dusičnanu amonného pocházejícího z Polska a Ukrajiny a řízení ve věci dovozů pocházejících z Litvy bylo ukončeno. Uvalená cla měla podobu konkrétní výše cla za tunu, aby tak byla zajištěna účinnost opatření a aby bylo zabráněno všem cenovým manipulacím.

    3. Současné šetření

    3.1 Žádost o přezkum

    (5) Po zveřejnění oznámení o hrozícím vypršení platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovozy dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska dne 24. února 2000 [8] obdržela Komise žádost o přezkum ukončení platnosti a předběžný přezkum v souladu s čl. 11 odst. 2 a 3 základního nařízení, kterou podala Asociace evropských výrobců hnojiv jménem výrobců zajišťujících rozhodující část výroby dusičnanu amonného ve Společenství ("výrobci ze Společenství předkládající žádost"). Žádost o přezkum ukončení platnosti uváděla, že negativní dopady dumpingu vývozů pocházejících z Ruska by se pravděpodobně projevovaly i nadále nebo by se opět vyskytly, pokud by bylo povoleno ukončení platnosti opatření. Žádost výrobců o předběžný přezkum vycházela ze skutečnosti, že stávající opatření se nezdála být dostatečná k tomu, aby vyrovnala negativní dopady dumpingu.

    3.2 Oznámení o zahájení přezkumu

    (6) Po konzultaci s Poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důvody pro zahájení přezkumu, a zahájila šetření v souladu s čl. 11 odst. 2 a 3 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropských společenství [9].

    3.3 Prošetřované období

    (7) Prošetřované období, ve kterém mělo být prověřeno trvání a opakující se výskyt dumpingu a negativních dopadů, zahrnovala dobu od 1. července 1999 do 30. června 2000. Prověření tendencí relevantních pro vyhodnocení trvání a/nebo opakujícího se výskytu negativních dopadů pokrývalo dobu od 1. ledna 1996 do konce prošetřovaného období ("sledované období").

    3.4 Strany, kterých se šetření týkalo

    (8) Komise oficiálně informovala o zahájení přezkumu výrobce ze Společenství předkládající žádost, vyvážející výrobce z Ruska, dovozce, uživatele a asociace, o kterých bylo známo, že se jich záležitost týká, a zástupce příslušných vyvážejících zemí. Komise zaslala dotazníky vyvážejícím výrobcům, výrobcům ze Společenství, dovozcům, uživatelům a asociacím, o kterých bylo známo, že se jich záležitost týká, a subjektům, které se do termínu uvedeného v oznámení o zahájení přezkumu přihlásily.

    (9) V zájmu umožnění toho, aby ruští vyvážející výrobci mohli předložit žádost o tržně ekonomický přístup nebo o individuální přístup, budou-li si to přát, zaslala Komise vyvážejícím výrobcům, o kterých bylo známo, že se jich daná záležitost týká, formuláře žádosti.

    (10) Dotazník vyplnilo devět výrobců ze Společenství, jeden výrobce z podobné země, dva dovozci, jedna asociace dovozců a dvě asociace spotřebitelů. Z příslušné vyvážející země reagoval na dotazník pouze jeden subjekt.

    3.5 Ověření obdržených informací

    (11) Komise ověřila veškeré informace, které považovala za nutné pro účely stanovení trvání či opakujícího se výskytu dumpingu a negativních dopadů a zájmu Společenství. Komise dala taktéž příslušným stranám možnost, aby písemně zveřejnily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

    (12) V prostorách následujících společností byly uskutečněny ověřovací návštěvy:

    výrobci ze Společenství:

    - Grande Paroisse SA, Francie,

    - Hydro Agri France, Francie,

    - Kemira Ince Ltd, Spojené království,

    - Terra Nitrogen, Spojené království;

    výrobce z podobné země:

    - Mississippi Chemical Corporation, Yazoo City, USA.

    B. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

    1. Dotyčný výrobek

    (13) Výrobek, kterého se šetření týká, je stejný jako v předchozím šetření, tzn. dusičnan amonný (také "dotyčný výrobek"), pevné dusíkaté hnojivo hojně používané v zemědělství. Vyrábí se z amoniaku a kyseliny dusičné v podobě krystalů nebo granulí a obsah dusíku přesahuje 28 % hmotn.

    (14) Dotyčný výrobek v současné době spadá pod kódy kombinované nomenklatury (KN) 31023090 (dusičnan amonný, ne ve vodném roztoku).

    2. Obdobný výrobek

    (15) Předchozí šetření i šetření týkající se dalších zemí ukázala, že dusičnan amonný je prostou komoditou a jeho základní chemické vlastnosti jsou srovnatelné bez ohledu na zemi původu. Existují dva rozdílné druhy dusičnanu amonného – granulovaný a krystalický. Granulovaný dusičnan amonný má větší průměr částic, a tudíž i lepší rozmetací vlastnosti. Šetření ukázalo, že dusičnan amonný dovážený z Ruska je krystalický a že převážné množství dusičnanu amonného vyráběného ve Společenství má formu granulovanou. Avšak vzhledem k tomu, že granulovaný i krystalický dusičnan amonný mají stejné chemické vlastnosti i konečné použití a jsou spotřebiteli vnímány jako zaměnitelné výrobky, měly by být považovány za dva rozdílné druhy stejného výrobku.

    (16) Výrobek vyráběný a prodávaný ve Společenství výrobci ze Společenství předkládajícími žádost je proto považován za výrobek podobný výrobku vyráběnému v Rusku a prodávanému v této zemi či vyváženému do Společenství. Stejně je tomu v případě dusičnanu amonného prodávaného na domácím trhu podobné země.

    C. DUMPING A PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ DUMPINGU

    (17) V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení je nutné prověřit, zda je pravděpodobné, že by skončení platnosti opatření vedlo k pokračování či opakovanému výskytu dumpingu.

    (18) Při prověřování toho, zda je pravděpodobné pokračování či opakovaný výskyt dumpingu, je nutné ověřit, zda dumping v současné době existuje a zda je pravděpodobné, že by se tento dumping vyskytoval i nadále.

    1. Dumping během prošetřovaného období

    1.1 Objem vývozů do Společenství během prošetřovaného období

    (19) Vývozy dusičnanu amonného z Ruska dosáhly během prošetřovaného období výše 282000 tun, tedy kolem 20 % celkových dovozů dusičnanu amonného do Společenství, a přibližně 5 % spotřeby dusičnanu amonného ve Společenství. Hodnota těchto dovozů mírně poklesla ve srovnání s předchozím prošetřovaným obdobím, tzn. obdobím od dubna 1993 do března 1994, kdy činila 340000 tun.

    1.2 Tržně ekonomický přístup a individuální přístup

    (20) Žádosti o tržně ekonomický přístup a/nebo individuální přístup předložili tři vyvážející výrobci. Vzhledem k tomu, že dvě z těchto společností později v přiměřené lhůtě nepředložily své reakce na dotazník Komise, bylo uznáno za vhodné jejich žádosti o tržně ekonomický přístup nebo individuální přístup dále nezpracovávat. Žádosti nemohly být brány v potaz v situaci, kdy chybějí potřebné údaje pro provedení výpočtu dumpingu. Tyto společnosti byly proto považovány za firmy nespolupracující při šetření a následně jim bylo oznámeno, že zjištění budou v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházet z dostupných informací.

    (21) U třetí společnosti, která předložila žádost o tržně ekonomický přístup nebo individuální přístup, bylo zjištěno, že během prošetřovaného období neuskutečnila žádné vývozy dotyčného výrobku do Společenství. S ohledem na naprostý nedostatek jakýchkoli údajů o prodejích realizovaných v zahraničí v prošetřovaném období nebylo možné vypočítat dumping ani v rámci přezkumu ukončení platnosti, ani předběžného přezkumu. V důsledku toho nemohl být zvažován tržně ekonomický přístup ani individuální přístup.

    1.3 Podobná země

    (22) Jelikož dovozy z Ruska spadají pod čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení s výjimkou případů, kdy je schválen tržně ekonomický přístup, běžná hodnota musí být určena na základě informací získaných z třetí země, která funguje podle principů tržní ekonomiky. V oznámení o zahájení přezkumu navrhla Komise použít jako podobné země Polsko, neboť bylo jako podobná země použito i v jiných šetřeních týkajících se stejného výrobku; výrobní proces a přístup k surovinám jsou navíc srovnatelné s Ruskem.

    (23) Asociace evropských dovozců hnojiv (EFIA) předložila námitky proti této volbě. Jejich hlavní námitkou bylo to, že v Polsku jsou vzhledem ke značné míře ochrany před dovozem hnojiv velmi vysoké ceny domácích hnojiv a že Polsko má díky monopolu státního distribučního systému nejvyšší ceny plynu ve střední Evropě. Asociace EFIA navrhuje stanovit jako podobnou zemi Litvu, která má podobné výrobní podmínky jako Rusko, nejsou v ní prováděny barterové obchody a jediný litevský výrobce nakupuje plyn od ruského dodavatele, který zajišťuje dodávky i pro ruské výrobce za ceny lišící se v závislosti na zveřejněných cenách CIF za amoniak platných v severní Evropě.

    (24) Žádný ze známých polských výrobců ani jediný litevský výrobce však nebyli ochotni přistoupit na spolupráci.

    (25) Komise poté na doporučení Asociace evropských výrobců hnojiv oslovila výrobce v Austrálii a v USA. Jelikož z každé z těchto zemí byl ochoten spolupracovat pouze jeden výrobce, byl proveden další rozbor významnosti jejich konkrétních domácích tržeb s ohledem na podíl na domácím trhu a reprezentativnosti jejich tržeb realizovaných na domácím trhu ve srovnání s ruskými vývozy do Společenství. Z tohoto rozboru vyplynulo, že oba výrobci vykazují reprezentativní domácí tržby, ale australský výrobce nemusí na domácím trhu čelit žádné vážnější konkurenci. Přestože výrobce z USA také vykazoval vysoké domácí tržby, musel se vyrovnávat s cenovou konkurencí domácích i zahraničních společností. Jako nejvhodnější podobná země byly proto vybrány Spojené státy americké.

    (26) Tržby výrobce z USA z prodeje dusičnanu amonného na domácím trhu byly prověřeny a uznány v porovnání s tržbami Ruska z prodeje dusičnanu amonného ve Společenství za reprezentativní.

    (27) Po zveřejnění výsledků asociace EFIA namítla, že odmítnutí spolupráce ze strany jediného litevského výrobce nemělo Komisi zabránit v použití Litvy jako podobné země, neboť Komise měla k dispozici potřebné informace ze svého posledního antidumpingového řízení spojeného s dovozy dusičnanu amonného z Litvy, Ukrajiny a Polska [10]. V případě obou řízení se prošetřovaná období skutečně časově překrývala. Překrývala se však jen o první tři měsíce prošetřovaného období ze současného řízení. V souladu s čl. 6 odst. 1 základního nařízení by mělo v zájmu zajištění reprezentativních výsledků pokrývat prošetřované období obvykle dobu šesti měsíců bezprostředně předcházejících zahájení řízení. Za těchto okolností bylo rozhodnuto, že údaje z prvních tří měsíců prošetřovaného období by nebyly pro sezónně fungující a nestálý trh s dusičnanem amonným dostatečně reprezentativní. Dále by mělo být zdůrazněno, že použití informací získaných v rámci určitého řízení pro konkrétní účel při jiném řízení a pro jiný účel, kdy dotčená strana navíc neprojevila ochotu spolupracovat při druhém šetření, by bylo v rozporu s ustanoveními čl. 19 odst. 6 základního nařízení. Námitka proto byla zamítnuta.

    1.4 Běžná hodnota

    (28) Jak již bylo uvedeno výše, běžná hodnota byla vypočítána na základě údajů ověřených v prostorách společnosti z USA, která při šetření náležitě spolupracovala.

    (29) Aby bylo možné určit, zda tržby z prodejů na trhu s obdobným výrobkem v USA byly realizovány v rámci běžné obchodní činnosti, byla domácí prodejní cena na úrovni EXW porovnána s celkovými náklady výroby (tzn. náklady na vyrobení výrobku plus výdaje na dopravu a administrativu). Jelikož vážený průměr prodejní ceny byl vyšší než vážený průměr jednotkových nákladů, byla běžná hodnota stanovena na základě váženého průměru domácí prodejní ceny za prošetřované období.

    (30) Asociace EFIA a spolupracující ruský vývozce namítali, že vzhledem k vysokým cenám plynu placeným výrobcem z USA měla být u vykonstruované běžné hodnoty provedena úprava směrem dolů. Nejprve je třeba poznamenat, že běžná hodnota nebyla vykonstruována, ale určena na základě prodejních cen na trhu v USA. Za druhé – přestože cena plynu hraje při výrobě dusičnanu amonného významnou roli, bylo uvedeno, že domácí trh s dusičnanem amonným v USA řídí hospodářská soutěž a že jsou vykazovány značné dovozy. Jako takové jsou domácí ceny dusičnanu amonného do velké míry určovány trhem, nikoli výší nákladů. V souvislosti s rozsahem, do jakého by vyšší ceny plynu v USA měly vliv na domácí prodejní ceny dusičnanu amonného během prošetřovaného období, nebyly získány žádné důkazy. I kdyby bylo uznáno, že vysoké ceny plynu mohou mít dopad na domácí prodejní ceny dusičnanu amonného do velké míry, nemělo by to žádný vliv na konečné clo, neboť zjištěné dumpingové rozpětí by nekleslo pod rozpětí škod. Za těchto okolností byla námitka zamítnuta.

    1.5 Vývozní cena

    (31) Jelikož jediný spolupracující vyvážející výrobce neuskutečnil během prošetřovaného období žádné vývozy dotyčného výrobku do Společenství, byla vývozní cena určena na základě dostupných údajů, v tomto případě cen CIF na hranice Společenství dle statistik Eurostat, a to v souladu s článkem 18 základního nařízení.

    1.6 Srovnání

    (32) Běžná hodnota byla porovnána s vývozní cenou na základě EXW (ze závodu). Tato metoda byla použita proto, aby byly zohledněny rozdíly v interních nákladech na dopravu v zemích s tržní ekonomikou a s plánovaným hospodářstvím, které vznikají zvláště u volně ložených výrobků, jako je dotyčný výrobek, u něhož tvoří náklady na dopravu značnou část prodejní ceny. Vývozní cena CIF byla proto odpovídajícím způsobem upravena s ohledem na náklady na dopravu ze závodu do přístavu, na služby využité v přístavu, pojištění a dopravné na místo určení.

    (33) Bylo zjištěno, že náklady na dopravu u dusičnanu amonného byly v USA určovány trhem a že mezi dopravními společnostmi panuje silná konkurence. Vzhledem k tomu, že na trhu v USA panuje konkurence, byly náklady na železniční dopravu zjištěné během šetření u dotyčného výrobku v USA poměrným způsobem aplikovány na vážený průměr vývozní ceny k hranicím Společenství ruského vyvážejícího výrobce na základě vzdálenosti od hranice Společenství a stanovené pro všechny ruské výrobce "zaměřující se na vývoz" (viz bod odůvodnění č. 37).

    1.7 Dumpingové rozpětí

    (34) V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo celoplošné dumpingové rozpětí určeno na základě porovnání váženého průměru běžné hodnoty a váženého průměru vývozní ceny EXW. Celoplošné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento "ceny CIF na hranice Společenství" činí 115,8 %.

    2. Pravděpodobnost trvání dumpingu

    (35) Jak bylo uvedeno v bodě odůvodnění č. 34, bylo zjištěno, že vývozy do Společenství probíhaly během prošetřovaného období za uměle snížené ceny. Zjištěné dumpingové rozpětí bylo navíc mnohem vyšší než rozpětí z předchozího šetření.

    (36) Při prověřování toho, zda je pravděpodobné, že by dumping pokračoval ve výrazné míře a ve vztahu k výraznému množství výrobku, bylo podrobeno rozboru několik zdrojů informací. Nejprve bylo použito informací, které poskytl jediný spolupracující ruský výrobce. Tento výrobce ovšem, přestože vyvážel do třetích zemí, neuskutečnil žádné vývozy do Společenství. Za druhé, s ohledem na absenci jakékoli spolupracující společnosti, která by vyvážela na trh Společenství, vycházel rozbor v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení také z údajů Eurostat i z informací uvedených v žádosti o přezkum, díky kterým mohly být připraveny prognózy pravděpodobných budoucích objemů vývozů do Společenství.

    (37) Celková kapacita výroby dusičnanu amonného v Rusku je odhadována na 8900000 tun (tzn. 1,6krát převyšující spotřebu Společenství v prošetřovaném období), z toho výrobní kapacita výrobců "zaměřených na vývoz" (tzn. obecně těch, kteří mají snadný přístup k přístavu) činí dle odhadů nejméně 4500000 tun. Přestože míry využití kapacity se u jednotlivých společností a v jednotlivých letech značně liší, odhaduje se místní spotřeba na pouhých 2200000 tun. Je-li přihlédnuto k současné úrovni ruských vývozů do ostatních třetích zemí (tedy 2189000 tun v roce 1999), znamená to, že je k dispozici stále dosti velká kapacita pro výrobu na vývoz, které by mohlo být, potenciálně využito k dalšímu navýšení stávajících vývozů do Společenství v případě ukončení platnosti opatření.

    (38) Dále je třeba připomenout, že v roce 1996 tvořily ruské vývozy do Společenství 40 % celkových ruských vývozů [11] dotyčného výrobku. Tato skutečnost spolu s tím, že některé třetí země (USA, Austrálie, Polsko a Maďarsko) přijaly opatření na ochranu obchodu před dovozy z Ruska, že Čína od roku 1997 aktivně uplatňuje strategii nahrazování dovozů domácí výrobou a že domácí spotřeba v Rusku zůstane zřejmě v blízké budoucnosti na relativně nízké úrovni, znamená, že ruští výrobci se pravděpodobně budou snažit uplatnit veškerou další výrobu na trhu Společenství.

    (39) S ohledem na současné úrovně cen na trhu Společenství je pravděpodobné, že ruští vyvážející výrobci budou i nadále používat uměle snižované ceny, aby si vynahradili ztracené podíly na trhu. To potvrzuje i chování ruských vývozců ve vztahu k cenám na jejich nejdůležitějších vývozních trzích mimo Společenství a USA.

    (40) I když podle předpovědí má světová spotřeba hnojiv do roku 2004 vzrůst, má být největší zvýšení spotřeby zaznamenáno v Asii, především v Číně a Indii. Obě tyto země však vybudovaly obrovské kapacity na výrobu hnojiv, aby snížily potřebu dovozu. Čína navíc uvalila zákaz na dovoz dusíkatých hnojiv, včetně dusičnanu amonného.

    (41) Jak bylo zmíněno v bodě odůvodnění č. 21, jediný vyvážející výrobce, který během šetření spolupracoval, neuskutečnil během prošetřovaného období žádné vývozy do Společenství. Přestože tento výrobce vykazoval během prošetřovaného období vysokou výrobní kapacitu, jeho nevyužitá kapacita byla omezená, a tudíž jakékoli navýšení výroby na vývoz do Společenství v případě ukončení platnosti opatření by nutně vyvolalo potřebu omezení prodeje na jiné trhy. S ohledem na výrazný objem vývozů a dumpingové rozpětí i během prošetřovaného období u ostatních vývozců by ani skutečnost, že by tento vývozce mohl po ukončení platnosti opatření prodávat do Společenství za uměle nesnížené ceny, nezměnila nic na zjištění týkajícím se pravděpodobnosti pokračování dumpingu u země jako celku.

    (42) Asociace EFIA namítala, že od nedávných teroristických útoků v USA všechny související náklady, jako je pojištění, náklady na dopravu, na vykládku, uskladnění a manipulaci, rostou a že tato skutečnost se odrazí ve vyšších cenách dovážených hnojiv, neboť dovozci musejí tyto náklady získat zpět. Tato námitka však byla neopodstatněná, jelikož nebyly přeloženy žádné důkazy, že by tato situace měla na vývozní ceny z Ruska větší vliv než na domácí ceny v USA. Vývoj po prošetřovaném období může být navíc brán v potaz pouze tehdy, lze-li prokázat, že tento vývoj by vedl k tomu, že výsledky šetření by byly nevyhovující a plánované uvalení antidumpingového cla by bylo jednoznačně nevhodné. Tak tomu ovšem v tomto případě nebylo a námitka byla tudíž zamítnuta.

    3. Závěr

    (43) Během šetření nebyla objevena žádná skutečnost, která by nasvědčovala tomu, že by dumpingové rozpětí zaniklo či že by se objem vývozů za uměle snížené ceny zjištěný v prošetřovaném období snížil, jestliže by bylo povoleno ukončení platnosti opatření. Navíc bylo zjištěno, že ruští výrobci mají značné rezervy v kapacitě a že odstranění opatření by zřejmě vedlo k dalším vývozům do Společenství za uměle snížené ceny. Byl proto učiněn závěr, že bude-li ukončena platnost opatření, bude se velmi pravděpodobně nadále vyskytovat dumping ve značné míře a ve vztahu k velkému množství výrobku.

    D. VYMEZENÍ VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

    (44) Z 11 výrobců ze Společenství předkládajících žádost jeden nereagoval na dotazník (Sefanitro) a jeden nepředložil dostatečné informace (Chemical Industries Of Northern Greece). V důsledku toho byly oba tito výrobci považováni za nespolupracující, a nebyli proto uznáni za součást výrobního odvětví Společenství. Během šetření bylo zjištěno, že zbývajících 9 spolupracujících výrobců představovalo v prošetřovaném období více než 85 % výroby Společenství v oblasti dusičnanu amonného. Tito výrobci tedy představují výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

    E. ROZBOR SITUACE NA TRHU SPOLEČENSTVÍ

    1. Úvodní poznámka

    (45) Zavedení antidumpingových opatření na dovozy dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska v roce 1995 v první fázi výrazně zlepšilo hospodářskou situaci výrobců ze Společenství předkládajících žádost, zvláště jejich finanční výsledky, díky nárůstu cen v období 1995 až 1996.

    2. Spotřeba

    (46) Spotřeba Společenství byla určena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, který byl uveden v dotazníku, objemu prodeje na trhu Společenství ostatních výrobců ze Společenství (nespolupracujících i nepatřících mezi výrobce předkládající žádost), který byl uveden ve stížnosti, a objemů dovozu do Společenství z příslušné země a ze všech dalších třetích zemí podle údajů Eurostat.

    Podle výše uvedených údajů spotřeba Společenství poklesla mezi rokem 1996 a prošetřovaným obdobím o 13 %, tedy ze 6328000 tun v roce 1996 na 5525000 tun v prošetřovaném období. Spotřeba se nejvýrazněji snížila mezi lety 1996 a 1997 a poté zůstala do konce prošetřovaného období relativně stálá.

    3. Dovozy z příslušné země

    3.1 Objem a podíl na trhu

    (47) Celkové dovozy dusičnanu amonného do Společenství postupně během sledovaného období klesaly (-28 %), přestože mezi rokem 1999 a prošetřovaným obdobím mírně vzrostly.

    Objem ruských dovozů během sledovaného období výrazně poklesl, především od roku 1997. Tato tendence se zdá být důsledkem obnovení šetření v roce 1997, jehož závěry zveřejněné v roce 1998 vedly ve stejném roce k úpravě antidumpingových opatření, a výrazného zvýšení dovozů z některých dalších třetích zemí, které těžily z uvalení antidumpingových opatření na ruské dovozy. Mezi rokem 1996 a koncem prošetřovaného období se ruské dovozy snížily o 74 %, zatímco ostatní dovozy vzrostly o 30 %.

    (48) Podíl dovozů z Ruska na trhu poklesl během sledovaného období o 12 procentních bodů. Během prošetřovaného období však tento podíl stále představoval 5 % spotřeby Společenství a výraznou část celkových dovozů, konkrétně 20 %.

    3.2 Ceny

    (49) Po zavedení opatření v roce 1995 průměrné ceny příslušných dovozů podle údajů Eurostat klesly mezi rokem 1996 a prošetřovaným obdobím o 45 %.

    3.3 Porovnání cen

    (50) Komise prověřila, zda vyvážející výrobci v příslušné zemi neprodávali za nižší ceny než byly během prošetřovaného období ceny výrobního odvětví Společenství. Pro účely tohoto rozboru byly ceny CIF vyvážejících výrobců náležitě upraveny na úroveň ceny na hranice Společenství DEQ a porovnány u stejného objemu obchodu s cenami výrobců ze Společenství EXW, a to v obou případech u pytlovaných výrobků. Důvodem k tomuto postupu byla skutečnost, že dovážené výrobky jsou vždy baleny do pytlů, zatímco výrobní odvětví Společenství prodává své výrobky také volně ložené. Proto byly provedeny náležité úpravy. Šetření také ukázalo, že výrobky v podobě granulí byly prodávány v průměru za vyšší cenu než výrobky ve formě krystalické. Pro účely porovnání cen tedy byla stanovena odchylka ve výši 3,1 EUR za tunu. Tato částka představuje průměrný rozdíl ceny mezi granulovanou a krystalickou formou dusičnanu amonného, kterou výrobní odvětví Společenství účtovalo během sledovaného období.

    (51) Asociace EFIA namítla, že formou úpravy měla být zohledněna nižší kvalita výrobku dováženého z Ruska. Během šetření však bylo zjištěno, že kvalita dotyčného výrobku pocházejícího z Ruska se v posledních letech zlepšila a dostala se na vyšší evropský standard. Námitka byla proto zamítnuta.

    (52) Zjištěný rozdíl v celoplošné ceně vyjádřený jako procento cen výrobců ze Společenství činí 27,7 %. Tento rozdíl stále dosahuje i po přičtení antidumpingového cla k vývozní ceně výše 3,2 %. Ceny výrobního odvětví Společenství se navíc snížily, neboť výrobní odvětví zaznamenalo ztráty ve výši 18 %.

    4. Hospodářská situace výrobního odvětví Společenství

    4.1 Výroba

    (53) Výroba výrobního odvětví Společenství poklesla mezi rokem 1996 a prošetřovaným obdobím o 17 %, tzn. ze 4713000 tun na 3903000 tun. Mírný růst byl zaznamenán mezi lety 1997 a 1998, ale v roce 1999 se výroba opět snížila.

    4.2 Kapacita a její využití

    (54) Je nutné zdůraznit, že bylo zjištěno, že kapacita a její využití nepatří u tohoto druhu výroby a výrobního odvětví k důležitým ukazatelům, neboť je ovlivněna skutečností, že na stejném výrobním zařízení jsou vyráběny ještě další výrobky. Na základě amoniaku získaného ze zemního plynu se skutečně vyrábějí na stejné výrobní lince různé výrobky. Celková výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství byla během daného období relativně stálá. Využití kapacity pokleslo z 56 % v roce 1996 na 46 % v roce 1997 a poté zůstalo stabilní.

    4.3 Prodeje ve Společenství

    (55) Objem prodejů výrobního odvětví Společenství se snížil ze 4238000 tun v roce 1996 na 3766000 tun během prošetřovaného období, tzn. o 11 %. Pokles byl nejvýraznější v letech 1996 a 1997, kdy prodeje klesly o 15 %.

    4.4 Zásoby

    (56) Úroveň zásob není s ohledem na sezónní povahu prodejů a skutečnost, že dusičnan amonný je částečně skladován samotnými výrobci a částečně zemědělskými družstvy, považována za relevantní ukazatel negativního dopadu.

    4.5 Podíl na trhu

    (57) Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se mezi lety 1996 a 1997 snížil a poté vzrostl na rozdíl 1,2 procentního bodu mezi rokem 1996 a prošetřovaným obdobím. V prošetřovaném období dosáhl výše 68,2 % ve srovnání s 67 % v roce 1996.

    4.6 Ceny a faktory ovlivňující ceny

    (58) Průměrná čistá prodejní cena výrobců ze Společenství poklesla ze 133 ECU za tunu v roce 1996 na 99 ECU za tunu během prošetřovaného období, tedy o 25 %. Pokles byl zvláště výrazný mezi roky 1996 a 1999 (-28 %). Kromě negativního dopadu příslušných dovozů patřilo mezi další faktory, jež mohly k poklesu přispět, snížení poptávky na trhu Společenství mezi lety 1996 a 1997, dovozy ze zemí, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 132/2001, a čínský zákaz dovozu dusíkatých hnojiv uvalený v roce 1997.

    4.7 Ziskovost a návratnost investic

    (59) Hodnota váženého průměru ziskovosti výrobního odvětví Společenství se mezi rokem 1996 a prošetřovaným obdobím zhoršila o 37 procentních bodů z 18,6 % na –18,0 %. Tento vývoj musí být vnímán ve světle vývoje cen, který byl podobný, a s přihlédnutím k cenám zemního plynu, které od třetího čtvrtletí roku 1999 rostly.

    Během sledovaného období se návratnost investic vyvíjela podobně jako ziskovost.

    4.8 Peněžní tok

    (60) Peněžní tok vytvořený průmyslem Společenství ve vztahu k prodeji dusičnanu amonného se vyvíjel velmi podobným způsobem jako ziskovost.

    4.9 Schopnost získávání kapitálu

    (61) S ohledem na strukturu společností, které podaly stížnost, tedy na skutečnost, že výrobci hnojiv jsou součástí velké chemické skupiny zabývající se dalšími výrobky, nebylo možné určit schopnost získat kapitál pouze na dotyčný výrobek a bylo proto rozhodnuto, že tento ukazatel není při určování rozsahu negativního dopadu důležitý.

    4.10 Zaměstnanost a mzdy

    (62) Zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství mezi rokem 1996 a prošetřovaným obdobím poklesla z 1986 na 1608 zaměstnanců, což znamená snížení o 19 %. Celkové mzdy zaznamenaly podobný pokles jako počet pracovníků.

    4.11 Investice

    (63) Hodnoty investic zůstaly během daného období relativně neměnné. Hodnoty investic zahrnují investice vztahující se k výrobním krokům předcházejícím výrobě dusičnanu amonného. Nejdůležitější investicí mezi rokem 1996 a prošetřovaným obdobím byly investice do výrobního zařízení pro výrobu kyseliny dusičné, což je surovina používaná při výrobě dusičnanu amonného, která však může být využita také pro jiné účely, např. k výrobě roztoků močoviny a dusičnanu amonného.

    4.12 Výše dumpingového rozpětí

    (64) Dopad výše skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství nemůže být s ohledem na objem a ceny dovozů z daných zemí považován za zanedbatelný.

    5. Závěr

    (65) Jak bylo vysvětleno v bodě odůvodnění č. 45, zavedení antidumpingových opatření na dovozy dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska v roce 1995 v první fázi výrazně zlepšilo hospodářskou situaci výrobců ze Společenství předkládajících žádost. Od roku 1997 se však situace opět zhoršovala. S výjimkou podílů na trhu, které díky snížení cen mírně vzrostly, se všechny ostatní ukazatele negativního dopadu, tzn. výroba, objemy prodeje, ceny, ziskovost, návratnost investic, peněžní tok a zaměstnanost, vyvíjely negativně. Zvláště záporný dopad na ziskovost výrobního odvětví Společenství mělo prudké snížení prodejních cen. Jak bylo potvrzeno nařízením (ES) č. 132/2001, tento vývoj musí být vnímán ve světle rostoucího podílu na trhu Společenství dovozů z třetích zemí, které získaly více než polovinu podílů na ruském trhu a výrazně negativně ovlivnily ceny výrobního odvětví Společenství.

    (66) V této souvislosti by mělo být poznamenáno, že ruské ceny, na základě údajů Eurostat a bez konkrétního cla uvaleného v roce 1998, byly během celého sledovaného období nižší než prodejní ceny Polska a Ukrajiny (o 27 % během prošetřovaného období), s výjimkou roku 1997, kdy dosáhly stejné úrovně.

    F. PRAVDĚPODOBNOST OPAKOVANÉHO VÝSKYTU NEGATIVNÍCH DOPADŮ

    1. Změny spojené s dumpingem a situace výrobního odvětví Společenství

    1.1 Změna okolností spojených s dumpingem

    (67) Šetření ukázalo, že dumpingové rozpětí v porovnání s dumpingovým rozpětím vypočítaným během předchozího šetření, které vedlo k zavedení opatření, výrazně vzrostlo. Dumpingové rozpětí vypočítané během předešlého šetření činilo 41,9 %, což je hodnota výrazně nižší než hodnota vypočítaná v rámci současného šetření (115,8 %).

    1.2 Změna okolností spojených se situací výrobního odvětví Společenství

    (68) Šetření prokázalo, že výrobnímu odvětví Společenství vznikly mezi rokem 1998 a prošetřovaným obdobím značné ztráty. Situace je dokonce horší než během šetření, které vyústilo v zavedení platných opatření, neboť např. ztráty byly během prošetřovaného období v rámci současného šetření téměř třikrát vyšší než ztráty během prošetřovaného období v rámci předchozího šetření provedeného v souladu s nařízením (ES) č. 2022/95.

    (69) Téměř po celou dobu uplatňování cla na dovozy z Ruska docházelo k výraznému negativnímu ovlivňování cen. V březnu 1998 muselo být proměnné clo nahrazeno konkrétním pevným clem, protože opatření se ukázala být neúčinnými. Od července 1998 byly navíc vývozní ceny na úrovni zaplaceného cla (tzn. včetně konkrétního cla) pod úrovní nepoškozující ceny výrobního odvětví Společenství, což bylo zjištěno během původního šetření a na základě čehož byla stanovena výše cla.

    2. Pravděpodobnost opakovaného výskytu negativních dopadů

    (70) V zájmu určení pravděpodobného dopadu ukončení platnosti zavedených opatření byly zváženy následující záležitosti.

    (71) Chování ruských vyvážejících výrobců v oblasti cen, jak dokládají nízké ceny na trzích třetích zemí a na trhu Společenství, ve spojení s jejich schopností dodávat další velké objemy dusičnanu amonného, by mělo v případě odvolání opatření pravděpodobně obecně negativní dopad na ceny na trhu s touto komoditou velmi citlivou na pohyb cen. Ruští vyvážející výrobci by s vysokou pravděpodobností převzali od výrobního odvětví Společenství významné podíly na trhu. To by pak vedlo k opakovanému výskytu negativních dopadů dovozů pocházejících z Ruska v podobě klesajících prodejních cen výrobního odvětví Společenství, snižujících se objemů prodeje a podílů na trhu i následného vlivu na ziskovost.

    (72) Výrobní odvětví Společenství je v obtížné situaci především z pohledu jeho ziskovosti. Přestože situace výrobního odvětví Společenství se po zavedení daných opatření v prvním roce jejich uplatňování výrazně zlepšila, poté se opět zhoršovala, zvláště od roku 1997, v důsledku umělého snižování cen dovozů z ostatních zemí, jak je uvedeno v nařízení (ES) č. 132/2001. V současné době je situace ještě horší. Za těchto okolností by situace výrobního odvětví Společenství v případě odvolání opatření proti Rusku nejen byla dále ohrožena, ale výhody, které by měla výrobnímu odvětví Společenství přinášet zavedená opatření proti ostatním zemím, by byly zmenšeny či dokonce zrušeny.

    (73) Asociace EFIA vznesla námitku, že snižování cen, k němuž docházelo na trhu Společenství od roku 1997, je způsobeno celou řadou faktorů, mezi nimi čínským zákazem dovozu dusíkatých hnojiv, a nemůže být tedy připisován ruskému chování ve vztahu k cenám. I když pokles cen mohl být vyvolán i dalšími faktory, jako byla menší poptávka na trhu Společenství v letech 1996 a 1997 a čínská strategie, ruské ceny poklesly mnohem více než ceny všech ostatních vývozců a byly výrazně nižší než ostatní dovozní ceny ze zemí jako Litva, Egypt a Bulharsko, které nebyly uměle sníženy. Tento stav může být vysvětlen skutečností, že Rusko ztratilo jeden ze svých nejvýznamnějších vývozních trhů, neboť ruské vývozy do Číny v roce 1996, tedy rok před vyhlášením zákazu, přesáhly 1000000 tun, tzn. 90 % čínských dovozů dusičnanu amonného.

    (74) Stejná asociace dovozců také tvrdila, že zhoršování situace ve výrobním odvětví Společenství nemůže být připisováno pouze dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska, neboť za jeho příčinu bylo již označeno Polsko a Ukrajina v rámci jiného šetření, které vedlo k uvalení antidumpingových opatření. V této souvislosti by mělo být připomenuto, že úkolem přezkumu ukončení platnosti je analyzovat situaci na trhu Společenství při předpokladu, že po odvolání zavedených opatření bude pokračovat umělé snižování cen a negativní dopad. Ve vztahu ke stávajícímu přezkumu ukončení platnosti nemá skutečnost, že za příčinu zhoršení situace ve výrobním odvětví Společenství již v konkrétním období byla v rámci jiného antidumpingového řízení označena přítomnost jiných třetích zemí, tedy Polska a Ukrajiny, vliv na rozbor budoucího chování ruských vývozců na trhu Společenství a jeho pravděpodobný vliv na situaci ve výrobním odvětví Společenství.

    (75) Asociace EFIA konečně namítala, že snížení ziskovosti výrobního odvětví Společenství bylo zapříčiněno především zvýšením cen zemního plynu a že nepoškozující cena by měla být upravena tak, aby zohledňovala tuto skutečnost.

    Jak bylo zmíněno v bodě odůvodnění č. 59, skutečnost, že toto navýšení ceny zemního plynu mohlo mít vliv na ziskovost, byla vzata v potaz. Ziskovost je ovšem jen jednou z částí analýzy situace ve výrobním odvětví Společenství a, jak bylo vysvětleno v bodě odůvodnění č. 65, ve sledovaném období došlo k negativnímu vývoji mnoha dalších ukazatelů. Bylo proto konstatováno, že vývoj cen zemního plynu by měl být považován spíše za negativní faktor, nikoli za příčinu zhoršujícího se stavu, protože zjištěný cenový tlak nedovoloval výrobnímu odvětví Společenství kompenzovat navýšení prostřednictvím svých prodejních cen.

    Rozbor vývoje cen zemního plynu ve Společenství za poslední roky ukazuje, že se jedná o vývoj velmi proměnlivý a v souvislosti s budoucím vývojem nelze učinit žádné závěry. Bylo proto konstatováno, že na trhu Společenství neexistují žádné zvláštní okolnosti, které by úpravu ospravedlňovaly.

    (76) Na základě výše uvedeného byl učiněn závěr, že v případě odvolání zavedených opatření dojde pravděpodobně opět k výskytu negativních vlivů.

    G. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

    1. Úvod

    (77) V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise prověřila, zda by prodloužení platnosti a pozměnění stávajících antidumpingových opatření šlo proti zájmům Společenství jako celku. Stanovení zájmu Společenství vycházelo z vyhodnocení všech relevantních zájmů, tzn. zájmů výrobního odvětví Společenství, dovozců/obchodníků i spotřebitelů dotyčného výrobku. Aby bylo možno posoudit pravděpodobný dopad prodloužení, či naopak ukončení platnosti opatření, vyžádala si Komise informace od všech zainteresovaných stran zmíněných výše.

    (78) Je nutno připomenout, že během předchozího šetření nebylo přijetí opatření považováno za akt odporující zájmu Společenství. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem, v jehož rámci je prováděn rozbor situace, kdy antidumpingová opatření již byla zavedena, by umožňovala vyhodnocení veškerých negativních dopadů stávajících antidumpingových opatření na strany, kterých se daná situace týká.

    (79) Na základě těchto skutečností bylo prověřeno, zda i přes závěry o pravděpodobnosti opětovného umělého snížení cen, které by mělo negativní dopad, existují závažné důvody podporující závěr, že prodloužení platnosti zavedených opatření v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství.

    2. Zájem výrobního odvětví Společenství

    (80) Pokud nebude prodloužena platnost zavedených antidumpingových opatření, je pravděpodobné, že dojde opět k umělému snižování cen s negativními dopady a že situace ve výrobním odvětví Společenství, která se během sledovaného období zhoršila, by se dále zhoršovala.

    (81) Výrobní odvětví Společenství dokazuje, že jeho struktura z něho činí životaschopné odvětví, které se umí přizpůsobit měnícím se podmínkám na trhu. Tato schopnost byla potvrzena zvláště zisky výrobního odvětví dosaženými do roku 1997 a jeho investicemi do nejmodernějších výrobních kapacit. Úspěch těchto snah do značné míry závisí na existenci korektní hospodářské soutěže na trhu Společenství.

    (82) Lze s určitostí očekávat, že výrobní odvětví Společenství bude moci využívat výhod vyplývajících ze zavedení opatření dle nařízení (ES) č. 132/2001 za podmínky, že fungování těchto opatření nebude narušeno jiným zdrojem nebezpečného dumpingu. Jak již bylo uvedeno výše, je v zájmu Společenství prodloužit platnost opatření zavedených na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska, neboť opětovný výskyt umělého snižování cen u dovozu z Ruska je velmi pravděpodobný.

    3. Zájem dovozců

    (83) Dotazníky a informace byly poskytnuty asociací EFIA (zastupující 24 dovozců) a dvěma dovozci (ze 48, kterým byly dotazníky zaslány).

    (84) Odpovědi, které byly získány od dvou spolupracujících dovozců, potvrdily pokles cen od roku 1998 i skutečnost, že výrobci ze Společenství byli nuceni se tomuto trendu v zájmu zajištění konkurenceschopnosti přizpůsobit. Jeden z nich také zdůraznil nutnost podporovat evropskou infrastrukturu, aby bylo možné zaručit dobré podmínky pro zásobování evropského trhu, zatímco asociace byla proti prodloužení platnosti zavedených opatření.

    (85) S ohledem na nízkou míru spolupráce a na skutečnost, že dusičnan amonný je pouze jedním z široké škály hnojiv, s nimiž dovozci pracují, bylo konstatováno, že žádný negativní dopad prodloužení platnosti zavedených opatření na dovoz by nebyl závažným důvodem pro neprodloužení platnosti těchto opatření.

    4. Zájem spotřebitelů

    (86) Spotřebiteli dotyčného výrobku jsou zemědělci. Komise zaslala dotazníky šesti asociacím spotřebitelů na úrovni evropské i vnitrostátní. Odpověď na dotazník vypracovaly dvě z nich. Obě jsou v zásadě proti prodloužení platnosti zavedených opatření.

    (87) Jedna asociace spotřebitelů namítla, že rozbor zájmu spotřebitelů by měl být úzce propojen se zájmem britských spotřebitelů, neboť Spojené království vykazuje nejvyšší míru spotřeby dusičnanu amonného ve Společenství. Během šetření však bylo zjištěno, že během prošetřovaného období dovozy do Spojeného království představovaly pouze 16 % objemu dovozů dotyčného výrobku z Ruska do Společenství, zatímco dovozy do Francie tvořily 47 % ruských dovozů dusičnanu amonného do Společenství. Námitka musí být proto zamítnuta.

    (88) Stejná asociace navíc namítala, že prodloužení platnosti zavedených opatření by snížilo výnosy britských zemědělců a výrazně zhoršilo jejich hospodářskou situaci. Jak bylo v této spojitosti uvedeno v nařízení (ES) č. 132/2001, hnojiva představují v průměru 6 % celkových výrobních nákladů zemědělců. Vzhledem k tomu, že dovoz z dané země tvořil během prošetřovaného období 5 % spotřeby dusičnanu amonného na trhu Společenství a že pouze část výsledného navýšení dovozní ceny bude pravděpodobně přeneseně hrazena spotřebiteli, budou veškerá případná zvýšení výrobních nákladů zemědělců zřejmě zanedbatelná. Pokud by navíc Společenství mělo navýšit nejen objem prodeje, ale také ceny, byl by tento nárůst cen s ohledem na existenci dalších zdrojů dodávek omezený. 37 % všech dovozů dusičnanu amonného do Společenství totiž antidumpingovým opatřením nepodléhá.

    (89) Asociace EFIA a jedna z asociací spotřebitelů namítly, že antidumpingová opatření omezují možnosti zemědělců využívat náhradní zdroje dusičnanu amonného za příznivé ceny, protože antidumpingovým opatřením nepodléhá jen 37 % všech dovozů dusičnanu amonného do Společenství.

    Na jedné straně se připomíná, že účelem antidumpingových opatření není omezit dodávky, ale znovu nastolit korektní hospodářskou soutěž na trhu Společenství.

    Na druhé straně by mělo být poznamenáno, že údaj 37 % je částečně podhodnocený, protože dodávky dusičnanu amonného na trh Společenství ze zemí, které uměle nesnižují prodejní ceny, nejsou z důvodu silného cenového tlaku vyvíjeného Ruskem, Polskem a Ukrajinou příliš zajímavé. Je proto nanejvýš pravděpodobné, že v případě opětovného nastolení korektní hospodářské soutěže rozšíří země, které nepraktikují umělé snižování cen, svou přítomnost na trhu Společenství.

    (90) Na základě výše uvedených skutečností bylo konstatováno, že pravděpodobný dopad na zemědělce nepředstavuje dostatečný důvod proti prodloužení platnosti zavedených opatření, jelikož případný negativní vliv na zemědělce by zřejmě nepřevýšil kladný dopad na výrobní odvětví Společenství.

    5. Závěr týkající se zájmu Společenství

    (91) Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn závěr, že z pohledu zájmu Společenství neexistují žádné závažné důvody proti prodloužení platnosti zavedených opatření.

    H. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

    (92) Předkladatelé žádosti uvedli, že podle jistých náznaků se objevují nové formy dusičnanu amonného, tzn. sloučeniny dusičnanu amonného s jinými výrobky, jejichž jediným účelem je obejít případná antidumpingová opatření vztahující se na dusičnan amonný. Na tuto záležitost jsou upozorňovány i celní orgány.

    (93) S ohledem na závěry učiněné ve vztahu k dumpingu a negativním vlivům a na možnou existenci názoru, že stávající opatření nevedou k zamýšleným výsledkům při odstraňování negativních dopadů, byl učiněn závěr, že v zájmu prevence pokračujícího výskytu negativních dopadů by měla být prodloužena platnost zavedených antidumpingových opatření a že úroveň opatření by měla být upravena.

    (94) Při určování úrovně cla bylo přihlédnuto k zjištěné výši dumpingového rozpětí a hodnotě cla nutné k odstranění negativního dopadu na výrobní odvětví Společenství. Na základě pravidla nižšího cla byla ke stanovení výše cla, které má být zavedeno, použito rozpětí škod.

    (95) Asociace evropských výrobců hnojiv namítla, že dvojí mechanismus (konkrétní clo spolu s minimální dovozní cenou) by byl vzhledem k velmi nízkým cenám zemního plynu určovaným státem, které platí ruští výrobci, účinnější. Bylo však konstatováno, že konkrétní clo je dostatečné, neboť vychází ze zjištění přezkumného šetření, a že podoba opatření, tedy konkrétní clo, zabrání manipulacím s cenami a absorpci cel. Žádost Asociace evropských výrobců hnojiv byla proto zamítnuta.

    (96) V zájmu stanovení výše cla potřebného k odstranění negativních vlivů způsobených umělým snižováním cen bylo vypočítáno rozpětí škod. Potřebné navýšení cen bylo určeno na základě porovnání váženého průměru dovozní ceny s nepoškozující cenou dusičnanu amonného, za kterou tento výrobek prodává výrobní odvětví Společenství na trhu Společenství, při stejném objemu obchodu.

    (97) Nepoškozující cena byla získána přičtením ziskového rozpětí, kterého by mohlo být pravděpodobně dosaženo v případě absence dumpingu s negativními dopady, k celkovým jednotkovým výrobním nákladům. Přihlédnuto při tom bylo k toleranci související s rozdílem mezi dusičnanem amonným ve formě granulí a krystalů započtené už u výpočtů negativního dopadu dumpingu. Při tomto výpočtu bylo použito ziskové rozpětí ve výši 8 %. Rozdíl vyplývající ze srovnání dovozní ceny zjištěné jako vážený průměr s nepoškozující cenou výrobního odvětví Společenství byl poté vyjádřen jako procento celkové dovozní ceny CIF.

    (98) Předkladatelé žádosti uvedli, že má-li být ziskové rozpětí odpovídající, mělo by dosáhnout výše 15 % návratnosti vloženého kapitálu. Namítali, že tato míra návratnosti je nutná k dalšímu dlouhodobému investování a k dosažení náležité návratnosti vlastního kapitálu akcionářů. Za stávajících podmínek je ovšem nutné přihlížet k přiměřenému zisku, kterého by mohlo dosáhnout výrobní odvětví Společenství, pokud by nedocházelo k výskytu dumpingu s negativními dopady, což se neshoduje s koncepcí zisku požadovaného podílníky. S ohledem na zjištění v bodě odůvodnění č. 56 nařízení (ES) č. 132/2001 a na skutečnost, že neexistují žádné další připomínky, se zdá být 8 % obratu přiměřeným ziskem. V zájmu zajištění účinnosti opatření a zabránění cenovým manipulacím, ke kterým v minulosti docházelo, je považováno za správné zavedení cla v podobě konkrétní hodnoty za tunu.

    (99) Na základě výše uvedených skutečností se hodnota cla musí rovnat pevné částce za jednu tunu dusičnanu amonného dle tabulky uvedené níže:

    Země | Pevná výše cla (v eurech za jednu tunu) |

    Rusko | 47,07 |

    PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

    Článek 1

    1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu dusičnanu amonného kódů KN 31023090 a 31024090 pocházejícího z Ruska.

    2. Výše uplatnitelného cla za jednu tunu výrobku je stanovena jako pevná částka za jednu tunu dusičnanu amonného dle tabulky uvedené níže:

    Země | Pevná výše cla (v eurech za jednu tunu) |

    Rusko | 47,07 |

    3. V případech, kdy dojde k poškození zboží před zařazením do volného oběhu a skutečně uhrazená cena nebo splatná cena je tudíž pro účely stanovení výše cla v souladu s článkem 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 [12] poměrně rozdělena, musí být hodnota antidumpingového cla zmíněná v odstavci 2 snížena o procento, které odpovídá poměrnému rozdělení ceny skutečně uhrazené nebo splatné.

    4. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

    Článek 2

    Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

    V Lucemburku dne 15. dubna 2002.

    Za Radu

    Předseda

    J. Piqué I Camps

    [1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2238/2000 (Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 2).

    [2] Úř. věst. L 129, 21.5.1994, s. 24.

    [3] Úř. věst. L 198, 23.8.1995, s. 27.

    [4] Úř. věst. L 198, 23.8.1995, s. 1.

    [5] Úř. věst. L 93, 26.3.1998, s. 1.

    [6] Úř. věst. C 311, 29.10.1999, s. 3.

    [7] Úř. věst. L 23, 25.1.2001, s. 1.

    [8] Úř. věst. C 52, 24.2.2000, s. 3.

    [9] Úř. věst. C 239, 23.8.2000, s. 10.

    [10] Úř. věst. L 23, 25.1.2001, s. 1.

    [11] Zdroj:Eurostat – Comext "Ruské vývozy".

    [12] Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 993/2001 (Úř. věst. L 141, 28.5.2001, s. 1).

    --------------------------------------------------

    Top