Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 22018P0925(01)

Usnesení Parlamentního shromáždění Euronest o bezpečnostních výzvách v zemích Východního partnerství a posílení úlohy EU při jejich řešení

Úř. věst. C 343, 25.9.2018, pp. 1–7 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

25.9.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 343/1


Usnesení Parlamentního shromáždění Euronest o bezpečnostních výzvách v zemích Východního partnerství a posílení úlohy EU při jejich řešení

(2018/C 343/01)

PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ EURONEST,

s ohledem na ustavující listinu Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 3. května 2011,

s ohledem na společné prohlášení summitu Východního partnerství konaného v Bruselu dne 24. listopadu 2017 a na jeho předchozí prohlášení,

s ohledem na globální strategii pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie z června 2016 nazvanou „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa“,

s ohledem na společný pracovní dokument Komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 9. června 2017 nazvaný „Východní partnerství – 20 výstupů do roku 2020: Zaměření se na hlavní priority a hmatatelné výsledky“ (SWD(2017)0300),

s ohledem na společnou zprávu Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. května 2017 o provádění přezkumu evropské politiky sousedství (JOIN(2017)0018),

s ohledem na doporučení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017 (1),

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2016 o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany (2),

s ohledem na dvoustranné usnesení gruzínského parlamentu ze dne 21. března 2018 o závažném porušování lidských práv v okupované Abcházii a regionu Cchinvali a na Otchozoriho-Tatunašviliho seznam,

s ohledem na závěry šestého plenárního zasedání parlamentního shromáždění Euronest, které se konalo v Kyjevě ve dnech 31. října a 1. listopadu 2017, zejména s ohledem na otázku kybernetické bezpečnosti;

A.

vzhledem k tomu, že EU a země Východního partnerství mají zásadní zájem na zajištění míru a bezpečnosti v Evropě, což je hlavní podmínkou jejich stability, prosperity a rozvoje;

B.

vzhledem k tomu, že vnitřní bezpečnost, stabilita a mír v EU a v zemích Východního partnerství vyžadují respektování a podporu mezinárodního práva a řádu, svrchovanosti a základních hodnot demokracie a právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod;

C.

vzhledem k tomu, že Východní partnerství usiluje o společné cíle, kterými jsou podpora stability, budování důvěry a spolupráce, podpora demokratických reforem, posilování a upevňování demokratických institucí, dobrých sousedských vztahů, mírového řešení konfliktů a regionální spolupráce, posilování mezilidských kontaktů a rozvoj obchodu, a to s cílem prohloubit politický dialog, přidružení a hospodářskou spolupráci a integraci; vzhledem k tomu, že vedle zásady diferenciace se každé partnerské zemi nabízí příležitost posílit své politické a hospodářské vztahy s EU do té míry, v jaké to odpovídá její ambici; vzhledem k tomu, že podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a v souladu s Římským prohlášením učiněným dne 25. března 2017 může kterýkoli evropský stát požádat o členství v Evropské unii, pokud splní kodaňská kritéria a respektuje zásady demokracie, ctí základní svobody a lidská práva, včetně práv menšin, a dodržuje zásady právního státu;

D.

vzhledem k tomu, že všichni východoevropští partneři by se měli jako svrchované státy svobodně rozhodnout o směřování své zahraniční a bezpečnostní politiky bez vnějšího tlaku nebo vystavení riziku vojenských či hospodářských represí, jak to vyžaduje mezinárodní právo;

E.

vzhledem k tomu, že na summitu Východního partnerství v Bruselu v roce 2017 účastníci zdůraznili úlohu Východního partnerství při posilování odolnosti států a hospodářské a společenské odolnosti v sousedství EU, jak je také uvedeno v globální strategii pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU a přezkumu evropské politiky sousedství;

F.

vzhledem k tomu, že řádná správa věcí veřejných a pokrok směřující k demokracii, právní stát a dodržování lidských práv, jakož i udržitelný hospodářský rozvoj a snižování chudoby jsou důležitými prvky pro zajištění stability a posílení vnitřní bezpečnosti a odolnosti partnerských zemí, jež jim napomáhají při vytváření prostředí příznivého pro rozvoj odolnějších a konkurenceschopnějších ekonomik; vzhledem k tomu, že živá a nezávislá občanská společnost stejně jako nezávislé sdělovací prostředky mají zásadní význam pro vytváření odolných společností;

G.

vzhledem k tomu, že se v Evropě objevily bezprecedentní bezpečnostní problémy, které zahrnují jak konvenční, tak i hybridní válku, extremismus a radikalizaci, kyberkriminalitu, terorismus a organizovanou trestnou činnost, a nelze je vyřešit bez sdílené odpovědnosti a spolupráce;

H.

vzhledem k tomu, že EU obnovila svůj závazek podporovat stabilizaci a odolnost svých partnerů a vyčlenila pro tento účel další zdroje v rámci politiky východního sousedství; vzhledem k tomu, že EU zařadila mezi své priority v oblasti bezpečnosti boj proti kyberkriminalitě a korupci a soudní spolupráci v trestních věcech; vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité zabezpečit, aby víceletý finanční rámec EU pro období po roce 2020 zachoval samostatný finanční nástroj pro sousedství jako jasný důkaz politického významu, který EU připisuje tomuto regionu, a zajistit dlouhodobý konkrétní dopad reforem;

I.

vzhledem k tomu, že jak v EU, tak v zemích Východního partnerství se občané, podniky a správní orgány značně spoléhají na informační a komunikační technologie, a jsou proto stále zranitelnější vůči kyberkriminalitě; vzhledem k tomu, že reakce na kybernetické bezpečnostní incidenty vyžaduje schopnosti, odborné znalosti, technologie a zpravodajství, které je třeba v členských státech EU a v zemích Východního partnerství rozvíjet; vzhledem k tomu, že je zřejmé, že ruská vláda je odpovědná za kybernetické útoky proti několika státům EU a partnerským zemím;

J.

vzhledem k tomu, že Komise se od listopadu roku 2017 zapojuje do konzultace o otázkách spojených s šířením nepravdivých informací v rámci tradičních a sociálních médií a o nejlepších možných prostředcích k jejich potírání;

K.

vzhledem k tomu, že EU založila v září 2015 pracovní skupinu pro východní strategickou komunikaci (East StratComm) jako nástroj proti ruské propagandě a dezinformacím, která je stále nedostatečně financována;

L.

vzhledem k tomu, že nevyřešené konflikty týkající se Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie a Moldavska a pokračující ruská vojenská agrese na východní Ukrajině způsobily vážné ztráty na životech a zůstávají velkou výzvou, pokud jde o demokratický rozvoj a bezpečnost tohoto regionu;

M.

vzhledem k tomu, že Rusko vytvořilo a udržuje některé z těchto konfliktů jako součást své strategie, kterou je hrát v regionu východní Evropy dominantní úlohu a využívat vojenské přítomnosti jako páky, která vyvíjí tlak na partnerské země, což je v rozporu s jeho mezinárodními závazky dodržovat mezinárodní právní řád; vzhledem k tomu, že Rusko nelegálně udržuje vojenské síly na okupovaných územích Gruzínska a v separatistických regionech Moldavska a poskytuje vedení a personální a vojenské vybavení separatistickým silám na Ukrajině; vzhledem k tomu, že Rusko nelegálně udržuje vojenské síly a značné množství střeliva a vojenského vybavení na okupovaném území a v separatistické oblasti Podněstří v Moldavské republice a uskutečnilo společná vojenská cvičení s vojenskými silami podněsterského režimu;

N.

vzhledem k tomu, že Ruská federace od rusko-gruzínské války v roce 2008 okupuje gruzínské regiony Abcházii a Cchinvali/Jižní Osetii a v roce 2014 anektovala Krymský poloostrov, což jsou tvrdé důkazy nedodržování mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že celková militarizace těchto území okupujícími ruskými orgány představuje významnou hrozbu pro regionální i celoevropskou bezpečnost; vzhledem k tomu, že na okupovaných územích je zjevné zhoršení situace v oblasti lidských práv, zejména zabíjení a politické pronásledování gruzínských a ukrajinských občanů, především krymských Tatarů;

O.

vzhledem k tomu, že EU podporuje úplné a skutečné provedení minských dohod na východní Ukrajině a prodloužení sankcí spojených s jejich plným provedením; vzhledem k tomu, že EU podporuje rozhodnutí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) přijaté v Istanbulu roku 1999, pokud jde o Moldavskou republiku, jakož i přeměnu stávající mírové operace na řece Dněstr na civilní misi s mezinárodním mandátem a úsilí Minské skupiny OBSE a jejích spolupředsedů o vyřešení konfliktu v Náhorním Karabachu, aniž by došlo k jakémukoli novému vypuknutí násilí a vojenských bojů; vzhledem k tomu, že EU trvá na tom, aby Ruská federace plně provedla dohodu o příměří mezi Gruzií a Ruskem, kterou zprostředkovala EU, a podporuje ženevská mezinárodní jednání zavedená s cílem řešit důsledky rusko-gruzínské války z roku 2008 s využitím nástrojů k řešení konfliktů, jako je spolupředsednictví na ženevských mezinárodních jednáních, vyslání pozorovatelské mise EU (EUMM) na okupovaná území Gruzie, poskytování plné podpory politice neuznávání a angažovanosti a zastavení etnických čistek prováděných Ruskou federací;

P.

vzhledem k tomu, že EU provádí opatření na doplnění těchto snah prostřednictvím podpory činností zaměřených na budování důvěry a míru v celé konfliktní oblasti, mimo jiné prostřednictvím pozitivního úsilí zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a prováděním programu „Evropské partnerství pro mírové urovnání sporu o Náhorní Karabach“ (EPNK), jehož cílem je sblížit příslušné občanské společnosti;

Q.

vzhledem k tomu, že nebezpečí, která představují chemické, biologické, radiologické a jaderné materiály, jsou hlavní obavou, pokud jde o bezpečnost obyvatelstva; vzhledem k tomu, že útok nervovým plynem proti bývalému důstojníkovi vojenské rozvědky Sergeji Skripalovi a jeho dceři Julii Skripalové v Salisbury dne 4. března 2018, který provedla ruská vláda, musí být považován za hrozbu pro evropskou bezpečnost jako takovou;

R.

vzhledem k tomu, že jednotnější a pevnější přístup EU a odhodlání hovořit s Ruskou federací jedním hlasem a využít přitom všech nástrojů, které má EU k dispozici, zejména podmíněností a sankcí, mohou zefektivnit kroky, které EU uskutečňuje v zájmu řešení bezpečnostních výzev zemí Východního partnerství;

Zvýšení stability posílením demokratické správy věcí veřejných a hospodářského a sociálního rozvoje zemí Východního partnerství

1.

zdůrazňuje, že pokrok směrem k řádné demokratické správě věcí veřejných, dodržování lidských práv, právní stát, nezávislost soudnictví a omezení korupce v zemích Východního partnerství jsou klíčem k zachování jejich bezpečnosti a snížení zranitelnosti společností vůči vnitřním i vnějším pokusům o destabilizaci; vyzývá země Východního partnerství, aby uskutečňovaly politické reformy nebo zahájily nové na základě demokratických zásad a právního státu a měly při tom na paměti, že tyto reformy jsou zásadní pro budování důvěry občanů ve státní instituce; vyzývá země Východního partnerství, jakož i EU, aby zajistily stejná práva pro všechny občany, včetně národnostních menšin a jejich jazyků;

2.

zdůrazňuje, že dodržování řádné správy věcí veřejných v donucovacích, bezpečnostních a obranných institucích je klíčem k ochraně zemí Východního partnerství před pokusy o destabilizaci; naléhavě vyzývá parlamenty partnerských zemí, aby plně vykonávaly demokratický dohled nad donucovacími orgány a vojenskými a bezpečnostními službami;

3.

zdůrazňuje úlohu organizací zastánců lidských práv, nezávislých sdělovacích prostředků a organizací občanské společnosti, pokud jde o přispívání k demokratizačním procesům a vykonávání občanského dohledu; vyzývá partnerské země, aby si zajistily spolehlivou ochranu; naléhavě žádá partnerské země, aby plně provedly dosud neprovedené rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, zejména ty, které se týkají porušení článku 18 Evropské úmluvy o lidských právech;

4.

podporuje úsilí partnerských zemí o rozvoj nebo transformaci jejich ekonomik, odstranění monopolů a koncentraci vlastnictví v soukromém sektoru, zajištění stabilního hospodářského a právního rámce, podporu mezinárodního obchodu a o jejich zatraktivnění pro zahraniční investory; domnívá se, že partnerské země by měly dát hospodářským reformám nový impuls, aby pokročily ve vytváření dobře fungujících a udržitelných sociálně tržních ekonomik; zdůrazňuje, že je třeba uvažovat o dalších krocích k prohloubení dvoustranné a mnohostranné regionální integrace zemí Východního partnerství a v případě potřeby k posílení regionální infrastruktury, včetně energetické infrastruktury;

5.

vybízí Komisi a vlády partnerských zemí, aby se zapojily do diskusí o možnostech, jak partnerským zemím pomoci pokročit v jejich evropském směřování hledáním nových cest k hlubší integraci, která by mohla – například a v závislosti na intenzitě a rozsahu ambicí jednotlivých partnerů – vést k přistoupení přidružených zemí k celní unii, energetické unii a digitální unii EU, a to v souladu se společnými zájmy;

6.

zdůrazňuje, že finanční podpora EU pro její partnery by měla být podmíněna konkrétními reformními kroky a jejich účinným prováděním a že přístup EU založený na pobídkách bude i nadále přínosem pro ty partnerské země, které se nejvíce zasazují o ambiciózní reformy, a to na základě zásady „více za více“; dále zdůrazňuje, že podpora EU pro jednotlivé partnerské země by měla být individuálně přizpůsobena míře společného zájmu o spolupráci; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby dále posílila programy určené přidruženým zemím, které mají přidruženým parterům poskytovat rozsáhlou pomoc při složitých reformách, zejména podpořit sbližování právních předpisů a úsilí v oblasti odvětvové integrace;

7.

doporučuje, aby poslanci a státní úředníci z ústředních správních a soudních orgánů partnerských zemí při procesu přizpůsobování vnitrostátních právních předpisů a norem kvality tak, aby odpovídaly právním předpisům a normám kvality členských států EU, co nejvíce využívali nástroj Komise pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX);

Posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany

8.

vyzývá, aby byl tam, kde je to vhodné, zintenzivněn dialog v oblasti bezpečnosti a obrany mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a zeměmi Východního partnerství na straně druhé, a k další spolupráci v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky/společné bezpečnostní a obranné politiky (SZBP/SBOP); vítá, že se EU na základě hodnot zasazuje o řadu misí společné bezpečnostní a obranné politiky, například o misi EUMM v Gruzii a misi EU pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny (EUBAM) na Ukrajině; vítá příspěvky partnerských zemí, zejména Gruzie, Moldavska a Ukrajiny, ke společné bezpečnostní a obranné politice;

9.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad používáním chemických, biologických, radiologických a jaderných zbraní a nad účastí Ruska na útoku proti bývalému důstojníkovi vojenské rozvědky Sergeji Skripalovi a jeho dceři Julii Skripalové dne 4. března 2018; vyzývá Rusko, aby respektovalo svůj závazek v rámci Úmluvy o chemických zbraních z roku 1997, která zakazuje výrobu, skladování a používání chemických zbraní a jejich prekurzorů; vyzývá EU, aby posílila spolupráci se svými partnery s cílem zmírnit rizika vyplývající z chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů a souvisejících technologických odborných znalostí;

Pokrok na cestě k mírovému urovnání regionálních konfliktů

10.

opakuje, že svrchovanost, nezávislost a mírové urovnání sporů jsou klíčové zásady evropského bezpečnostního řádu; zdůrazňuje, že řešení konfliktů ve východní Evropě je nezbytné pro posílení bezpečnosti a stability evropského kontinentu jako celku; domnívá se, že tyto konflikty jsou nadále závažnou hrozbou pro nezávislost a svrchovanost partnerských zemí, pro bezpečnost v regionu i mimo něj a potenciálním zdrojem nestability pro celou Evropu; nadále důrazně podporuje zásadu územní celistvosti partnerských zemí v rámci jejich mezinárodně uznávaných hranic; zastává názor, že zásady zakotvené v Chartě OSN, v Helsinském závěrečném aktu z roku 1975 a v Pařížské chartě OBSE z roku 1990 představují základní kameny mírového evropského kontinentu;

11.

je toho názoru, že EU by měla za řešení bezpečnostních krizí ve svém sousedství převzít větší odpovědnost; vyzývá ke zvýšení úsilí EU v procesech mediace zaměřených na urovnávání sporů, a to v té podobě, v níž se již těchto procesů účastní; je přesvědčen, že EU, zejména místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, by měla hrát při řešení konfliktů a budování míru aktivnější a účinnější úlohu jako aktér; důrazně podporuje pomoc EU partnerským zemím při budování jejich kapacit a zvyšování odolnosti, a to i ve vztahu k boji proti terorismu, ke strategické komunikaci, kybernetické obraně, skladování střeliva a reformě bezpečnostního sektoru; požaduje, aby nadcházející jednání o finančních nástrojích EU po roce 2020 vyčleněných na evropskou politiku sousedství řádně zohlednila potřeby v této souvislosti;

12.

odsuzuje ruskou zahraniční politiku, jejímž cílem je udržet si vliv na tvorbu politik svých sousedů prostřednictvím povzbuzování a podpory faktických orgánů separatistických regionů na Ukrajině a v Moldavsku a okupovaných území Gruzie, čímž podkopává obnovení jejich svrchovanosti nad těmito oblastmi a jejich územní celistvosti a brání bezpečnému a důstojnému návratu vnitřně vysídlených osob; považuje pokračující ruskou vojenskou agresi na východní Ukrajině za nejdůležitější výzvu pro bezpečnost v Evropě; znovu vyjadřuje svou podporu plnému provedení minských dohod, je však zklamán nedostatečným pokrokem; bere na vědomí probíhající rozhovory mezi americkými a ruskými zvláštními představiteli o možném zahájení mírové operace pod záštitou OSN na východní Ukrajině; vyzývá vedoucí představitele normandského formátu, aby vstoupili do diskuse o této možnosti a aby se chopili nové iniciativy; nadále podporuje veškeré úsilí o zajištění trvalého mírového řešení, které respektuje jednotu, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, zejména zahájením – se souhlasem ukrajinských orgánů – mise na budování a udržování míru na celém území Ukrajiny; vyzývá k bezpečnému a neomezenému přístupu pro mezinárodní sledování na ukrajinsko-ruské hranici;

13.

vítá skutečnost, že politika EU, která neuznává gruzínská a ukrajinská území okupovaná Ruskou federací, je i nadále neústupná; vyzývá všechny politické subjekty ze zemí EU i partnerských zemí, aby se nezapojovaly do žádných iniciativ, které by mohly politiku neuznávání oslabovat;

14.

domnívá se, že prodloužení sankcí vůči jednotlivcům a subjektům v Rusku je nevyhnutelným důsledkem neúspěchu při provádění minských dohod, a i nadále považuje provedení minských dohod všemi stranami za základ pro udržitelné politické řešení konfliktu způsobeného ruskou vojenskou agresí na východě Ukrajiny; trvá na tom, že by EU měla ponechat otevřenou možnost dalšího postupného uplatňování sankcí, pokud bude Rusko nadále porušovat mezinárodní právo na úkor svých sousedů; zdůrazňuje, že anexe Krymu k Ruské federaci je podle mezinárodního práva nelegální; vyzývá mezinárodní společenství, aby vytvořilo mezinárodní formát jednání o ukončení okupace poloostrova (v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 16. března 2017 (3)); v této souvislosti důrazně odsuzuje systematické porušování lidských práv občanů Gruzie představiteli okupačních sil Ruské federace, včetně jejich vražd, mučení a únosů, přičemž vítá přijetí dvoustranného usnesení gruzínského parlamentu ze dne 21. března 2018 o závažném porušování lidských práv v okupované Abcházii a regionu Cchinvali a Otchozoriho-Tatunašviliho seznam, což je černá listina osob odpovědných za tyto případy porušení práv nebo osob, které je kryly, a vyzývá členské státy a Radu, aby daly na černou listinu – prostřednictvím vnitrostátních a celounijních sankcí – osoby, které se v současnosti nacházejí na Otchozoriho-Tatunašviliho seznamu nebo se na něm objeví v budoucnosti;

15.

odsuzuje nepřetržité porušování základních lidských práv, včetně svobody pohybu a pobytu a práva na vlastnictví a vzdělání v mateřském jazyce, ze strany faktických orgánů Podněstří;

16.

vyzývá EU, aby zvýšila své diplomatické úsilí v ženevských mezinárodních jednáních o důsledcích konfliktu mezi Ruskem a Gruzií a ve formátu 5 + 2 pro proces urovnání konfliktu v Podněstří; vítá veškeré úsilí o mírové řešení konfliktů a iniciativy zaměřené na usnadnění smíření, budování důvěry a zapojení společností rozdělených konfliktními a okupačními liniemi, a to prostřednictvím poskytování více příležitostí pro obchod a zajištěním vzdělávání a lepších životních podmínek;

17.

odsuzuje další posilování vojenské přítomnosti Ruské federace na okupovaných územích Gruzie, opevnění okupační linie prostřednictvím instalace plotů z ostnatého drátu a jiných umělých bariér, pokračující porušování základních lidských práv, včetně porušování práva na život, svobodu pohybu a pobytu, majetek a vzdělání v rodném jazyce, jakož i svévolná zadržování a únosy; odsuzuje zabití Archila Tatunašviliho ve vazbě v Cchinvali dne 22. února 2018 a vraždu dalšího gruzínského občana Gigy Otchozoriho na abchazské okupační linii v roce 2016; zdůrazňuje, že stovky tisíc vnitřně vysídlených osob a uprchlíků jsou stále zbaveny práva na bezpečný a důstojný návrat do svých domovů a etničtí Gruzínci na okupovaných územích Gruzie jsou nadále cílem posílené politiky etnické diskriminace;

18.

vyzývá Ruskou federaci, aby zrušila uznání tzv. nezávislosti gruzínských regionů Abcházie a Cchinvali/Jižní Osetie a aby plnila své mezinárodní závazky, a to i v rámci dohody o příměří mezi Ruskem a Gruzií ze dne 12. srpna 2008, kterou zprostředkovala EU, a to mimo jiné tak, že stáhne své vojenské síly z území Gruzie; naléhavě vyzývá Ruskou federaci, aby bezodkladně poskytla pozorovatelské misi EU (EUMM) neomezený přístup do gruzínských regionů Abcházie a Cchinvali/Jižní Osetie;

19.

domnívá se, že urovnání konfliktu v Náhorním Karabachu by mělo být založeno na mezinárodním právu a na základních zásadách spolupředsedů Minské skupiny OBSE z roku 2009, jež vycházejí ze zásad Helsinského závěrečného aktu; naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se soustředily na jednání na nejvyšší úrovni s cílem vymezit plán konkrétních kroků pro řešení konfliktu; vyzývá strany konfliktu, aby zachovaly příměří, zmírňovaly napětí na kontaktní linii a prováděly opatření k budování důvěry;

20.

vyzývá k užší spolupráci a další koordinaci mezi EU, OBSE a Rozvojovým programem OSN (UNDP) při provádění terénních činností zaměřených na dosažení mírového urovnání konfliktů ve východní Evropě;

21.

poznamenává, že hospodářství okupovaných území Gruzie a separatistických regionů Moldavska nadále silně závisí na Rusku; domnívá se, že EU by měla usnadnit hospodářské, kulturní a sociální vazby mezi těmito regiony a dotčenými partnerskými zeměmi tím, že navrhne zvláštní obchodní dohody, které by byly v souladu se zásadami a ustanoveními prohloubených a komplexních zón volného obchodu EU s Gruzií a Moldavskem, a že nalezne způsoby, jak je zahrnout do některých programů EU;

22.

chválí úsilí Evropského parlamentu spojit mladé vedoucí představitele a zástupce nevládních organizací z Arménie a Ázerbájdžánu s cílem usnadnit dialog, podpořit vzájemné porozumění a připravit půdu pro mírové řešení konfliktu v Náhorním Karabachu; je toho názoru, že by taková iniciativa měla být pořádána pravidelně a že by měly být zahájeny podobné iniciativy, a to i v souvislosti s dlouhotrvajícími konflikty v Gruzii a Moldavsku;

Překonání informační války

23.

znovu opakuje, že odsuzuje podvratnou politiku propagandy, dezinformace a infiltraci do sociálních médií, jejichž cílem je oslabit demokratické společnosti pomocí diskreditace institucí, manipulace veřejným míněním, šíření falešných zpráv, rozdmýchávání sociálního napětí a podpory všeobecné nedůvěry ke sdělovacím prostředkům; v této souvislosti odsuzuje informační válku, kterou vede Rusko se svými sousedy, jež při tom využívá sdělovací prostředky ovládané státem k úmyslnému vytváření falešných zpráv s cílem ovlivňovat domácí politiku cílových zemí, včetně voleb, a oslabovat Východní partnerství;

24.

chválí snahy pracovní skupiny pro východní strategickou komunikaci (East StratComm) vysvětlovat a analyzovat ruské dezinformační zprávy a zvyšovat povědomí v tomto ohledu; vyzývá EU a její členské státy, aby pracovní skupině přidělily více lidských a finančních zdrojů a zvýšily tak její schopnost shromažďovat a analyzovat údaje a poskytovat příslušným vnitrostátním orgánům členských států EU a partnerských zemí své odborné znalosti v oblasti boje proti dezinformacím;

25.

naléhavě žádá ESVČ a delegace EU, aby zintenzivnily úsilí v boji proti šíření nepravdivých informací v partnerských zemích, a to prostřednictvím podpory místních sdělovacích prostředků a sdělování informací podložených fakty v reakci na odhalené lži;

26.

bere na vědomí návrhy Komise na nové politické iniciativy zaměřené na potírání falešných zpráv („fake news“) a šíření dezinformací na internetu v návaznosti na veřejnou konzultaci a odborný přezkum na vysoké úrovni; vyzývá Komisi, aby sdílela získané poznatky a odborné znalosti s příslušnými orgány v partnerských zemích;

27.

vyzývá partnerské země, aby přijaly opatření k boji proti ruským dezinformačním kampaním a propagandě prostřednictvím konkrétních politických opatření a legislativních kroků; v této souvislosti zastává názor, že je třeba proti dezinformacím bojovat účinným způsobem, chránit svobodu projevu a nepřipustit cenzuru a rovněž chránit svobodu sdělovacích prostředků a zvyšovat jejich odolnost vůči vnějším tlakům; vyzývá EU a její partnery, aby zavedly strukturovanou spolupráci v oblasti legislativních a regulačních záležitostí týkajících se sdělovacích prostředků a sociálních platforem, včetně postihů podle trestních právních předpisů, které mohou trestat dezinformační praktiky a jejich pachatele; domnívá se v této souvislosti, že postihy podle trestních právních předpisů by se měly přednostně zaměřit na platformy, které prezentují obsah s nenávistnými projevy, a na jejich sponzory;

28.

navrhuje, aby byly nové sankce uloženy ruským oligarchům, kteří ukrývají a perou nelegální finanční prostředky v členských státech, čímž pomáhají Rusku provádět jeho antidemokratické činnosti, a kteří financují, kryjí a řídí operace za mnoho miliard eur, například vměšování do voleb, kybernetické útoky, falešné zprávy a propagandistické kampaně;

29.

naléhavě vyzývá partnerské země, aby vytvářely vzdělávací programy a kampaně zaměřené na širokou veřejnost a zvyšovaly povědomí o praktikách nepřátelské manipulace názorů a o tom, jak identifikovat propagandistické sdělovací prostředky;

Budování obrany kybernetické bezpečnosti

30.

zdůrazňuje stále agresivnější povahu a propracovanost nepřátelských kybernetických útoků na informační systémy, jejichž cílem je destabilizace veřejných a soukromých komunikačních infrastruktur;

31.

vítá balíček opatření Komise v oblasti kybernetické bezpečnosti přijatý dne 13. září 2017, jehož cílem je dále zvýšit kybernetickou odolnost EU a její schopnost reakce; oceňuje její vnější rozměr, včetně cíle zavést „dialogy o kyberprostoru“ se zeměmi, které nejsou členy EU, v zájmu usnadnění spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti; domnívá se, že vstoupení do „dialogů o kyberprostoru“ s partnerskými zeměmi by mělo být prioritou;

32.

podporuje rámec pro společnou diplomatickou reakci EU na nepřátelské činnosti – soubor nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky; vítá rozvoj Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) ze strany EU s cílem podporovat kybernetickou kulturu a řádné fungování digitálního vnitřního trhu, jakož i zřízení evropského střediska excelence pro boj proti hybridním hrozbám v rámci spolupráce mezi EU a NATO;

33.

vítá různé další iniciativy na mezinárodní úrovni zaměřené na snižování rizika kybernetických útoků a posílení vnitrostátních kybernetických schopností, zejména vytvoření skupiny vládních odborníků OSN zabývající se vývojem v informační a telekomunikační oblasti v kontextu mezinárodní bezpečnosti a opatření OBSE na budování důvěry (CBM) s cílem podpořit diplomacii v oblasti kybernetiky;

34.

naléhavě žádá EU, její členské státy a jejich partnery, aby posilovali kybernetickou bezpečnost a odolnost a za tím účelem vytvořili nové kapacity pro zmírnění kybernetických hrozeb, odrazovali potenciální agresory, analyzovali kybernetické incidenty a útoky a investovali do výzkumu nových nástrojů kybernetické obrany; doporučuje, aby Komise zorganizovala nebo rozvíjela činnosti spolupráce s partnerskými zeměmi v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to i prostřednictvím účinného využívání agentury ENISA a evropského střediska excelence, s cílem rozvíjet společné odborné znalosti, mechanismy reakce a interoperabilitu v případě kybernetických útoků;

35.

je znepokojen tím, že do nepřátelských činností v kyberprostoru za účelem dosažení politických, ekonomických nebo bezpečnostních cílů, k nimž patří útoky na životně důležitou infrastrukturu, kybernetická špionáž, dezinformační kampaně a omezování přístupu k internetu, jsou zapojeny různé státy, například Rusko; zdůrazňuje, že tyto činnosti by mohly podle mezinárodního práva představovat nepřátelský akt a mohly by vést ke společné reakci EU, například k použití souboru nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky;

36.

pověřuje své spolupředsedy, aby toto usnesení předali předsedovi Evropského parlamentu, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise a vysoké představitelce Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, komisaři pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření, Evropské službě pro vnější činnost a vládám a parlamentům členských států Evropské unie a zemí Východního partnerství.

(1)  Přijaté texty, P8_TA(2017)0440.

(2)  Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 58.

(3)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. března 2017 o ukrajinských vězních v Rusku a o situaci na Krymu. Přijaté texty, P8_TA(2017)0087.


Top