This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 22018P0925(01)
Resolution by the Euronest Parliamentary Assembly on security challenges in the Eastern Partnership countries and enhancing the role of the EU in addressing them
Usnesení Parlamentního shromáždění Euronest o bezpečnostních výzvách v zemích Východního partnerství a posílení úlohy EU při jejich řešení
Usnesení Parlamentního shromáždění Euronest o bezpečnostních výzvách v zemích Východního partnerství a posílení úlohy EU při jejich řešení
Úř. věst. C 343, 25.9.2018, pp. 1–7
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
25.9.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 343/1 |
Usnesení Parlamentního shromáždění Euronest o bezpečnostních výzvách v zemích Východního partnerství a posílení úlohy EU při jejich řešení
(2018/C 343/01)
PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ EURONEST,
|
— |
s ohledem na ustavující listinu Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 3. května 2011, |
|
— |
s ohledem na společné prohlášení summitu Východního partnerství konaného v Bruselu dne 24. listopadu 2017 a na jeho předchozí prohlášení, |
|
— |
s ohledem na globální strategii pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie z června 2016 nazvanou „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa“, |
|
— |
s ohledem na společný pracovní dokument Komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 9. června 2017 nazvaný „Východní partnerství – 20 výstupů do roku 2020: Zaměření se na hlavní priority a hmatatelné výsledky“ (SWD(2017)0300), |
|
— |
s ohledem na společnou zprávu Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. května 2017 o provádění přezkumu evropské politiky sousedství (JOIN(2017)0018), |
|
— |
s ohledem na doporučení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017 (1), |
|
— |
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2016 o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany (2), |
|
— |
s ohledem na dvoustranné usnesení gruzínského parlamentu ze dne 21. března 2018 o závažném porušování lidských práv v okupované Abcházii a regionu Cchinvali a na Otchozoriho-Tatunašviliho seznam, |
|
— |
s ohledem na závěry šestého plenárního zasedání parlamentního shromáždění Euronest, které se konalo v Kyjevě ve dnech 31. října a 1. listopadu 2017, zejména s ohledem na otázku kybernetické bezpečnosti; |
|
A. |
vzhledem k tomu, že EU a země Východního partnerství mají zásadní zájem na zajištění míru a bezpečnosti v Evropě, což je hlavní podmínkou jejich stability, prosperity a rozvoje; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že vnitřní bezpečnost, stabilita a mír v EU a v zemích Východního partnerství vyžadují respektování a podporu mezinárodního práva a řádu, svrchovanosti a základních hodnot demokracie a právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že Východní partnerství usiluje o společné cíle, kterými jsou podpora stability, budování důvěry a spolupráce, podpora demokratických reforem, posilování a upevňování demokratických institucí, dobrých sousedských vztahů, mírového řešení konfliktů a regionální spolupráce, posilování mezilidských kontaktů a rozvoj obchodu, a to s cílem prohloubit politický dialog, přidružení a hospodářskou spolupráci a integraci; vzhledem k tomu, že vedle zásady diferenciace se každé partnerské zemi nabízí příležitost posílit své politické a hospodářské vztahy s EU do té míry, v jaké to odpovídá její ambici; vzhledem k tomu, že podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a v souladu s Římským prohlášením učiněným dne 25. března 2017 může kterýkoli evropský stát požádat o členství v Evropské unii, pokud splní kodaňská kritéria a respektuje zásady demokracie, ctí základní svobody a lidská práva, včetně práv menšin, a dodržuje zásady právního státu; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že všichni východoevropští partneři by se měli jako svrchované státy svobodně rozhodnout o směřování své zahraniční a bezpečnostní politiky bez vnějšího tlaku nebo vystavení riziku vojenských či hospodářských represí, jak to vyžaduje mezinárodní právo; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že na summitu Východního partnerství v Bruselu v roce 2017 účastníci zdůraznili úlohu Východního partnerství při posilování odolnosti států a hospodářské a společenské odolnosti v sousedství EU, jak je také uvedeno v globální strategii pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU a přezkumu evropské politiky sousedství; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že řádná správa věcí veřejných a pokrok směřující k demokracii, právní stát a dodržování lidských práv, jakož i udržitelný hospodářský rozvoj a snižování chudoby jsou důležitými prvky pro zajištění stability a posílení vnitřní bezpečnosti a odolnosti partnerských zemí, jež jim napomáhají při vytváření prostředí příznivého pro rozvoj odolnějších a konkurenceschopnějších ekonomik; vzhledem k tomu, že živá a nezávislá občanská společnost stejně jako nezávislé sdělovací prostředky mají zásadní význam pro vytváření odolných společností; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že se v Evropě objevily bezprecedentní bezpečnostní problémy, které zahrnují jak konvenční, tak i hybridní válku, extremismus a radikalizaci, kyberkriminalitu, terorismus a organizovanou trestnou činnost, a nelze je vyřešit bez sdílené odpovědnosti a spolupráce; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že EU obnovila svůj závazek podporovat stabilizaci a odolnost svých partnerů a vyčlenila pro tento účel další zdroje v rámci politiky východního sousedství; vzhledem k tomu, že EU zařadila mezi své priority v oblasti bezpečnosti boj proti kyberkriminalitě a korupci a soudní spolupráci v trestních věcech; vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité zabezpečit, aby víceletý finanční rámec EU pro období po roce 2020 zachoval samostatný finanční nástroj pro sousedství jako jasný důkaz politického významu, který EU připisuje tomuto regionu, a zajistit dlouhodobý konkrétní dopad reforem; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že jak v EU, tak v zemích Východního partnerství se občané, podniky a správní orgány značně spoléhají na informační a komunikační technologie, a jsou proto stále zranitelnější vůči kyberkriminalitě; vzhledem k tomu, že reakce na kybernetické bezpečnostní incidenty vyžaduje schopnosti, odborné znalosti, technologie a zpravodajství, které je třeba v členských státech EU a v zemích Východního partnerství rozvíjet; vzhledem k tomu, že je zřejmé, že ruská vláda je odpovědná za kybernetické útoky proti několika státům EU a partnerským zemím; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že Komise se od listopadu roku 2017 zapojuje do konzultace o otázkách spojených s šířením nepravdivých informací v rámci tradičních a sociálních médií a o nejlepších možných prostředcích k jejich potírání; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že EU založila v září 2015 pracovní skupinu pro východní strategickou komunikaci (East StratComm) jako nástroj proti ruské propagandě a dezinformacím, která je stále nedostatečně financována; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že nevyřešené konflikty týkající se Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie a Moldavska a pokračující ruská vojenská agrese na východní Ukrajině způsobily vážné ztráty na životech a zůstávají velkou výzvou, pokud jde o demokratický rozvoj a bezpečnost tohoto regionu; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že Rusko vytvořilo a udržuje některé z těchto konfliktů jako součást své strategie, kterou je hrát v regionu východní Evropy dominantní úlohu a využívat vojenské přítomnosti jako páky, která vyvíjí tlak na partnerské země, což je v rozporu s jeho mezinárodními závazky dodržovat mezinárodní právní řád; vzhledem k tomu, že Rusko nelegálně udržuje vojenské síly na okupovaných územích Gruzínska a v separatistických regionech Moldavska a poskytuje vedení a personální a vojenské vybavení separatistickým silám na Ukrajině; vzhledem k tomu, že Rusko nelegálně udržuje vojenské síly a značné množství střeliva a vojenského vybavení na okupovaném území a v separatistické oblasti Podněstří v Moldavské republice a uskutečnilo společná vojenská cvičení s vojenskými silami podněsterského režimu; |
|
N. |
vzhledem k tomu, že Ruská federace od rusko-gruzínské války v roce 2008 okupuje gruzínské regiony Abcházii a Cchinvali/Jižní Osetii a v roce 2014 anektovala Krymský poloostrov, což jsou tvrdé důkazy nedodržování mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že celková militarizace těchto území okupujícími ruskými orgány představuje významnou hrozbu pro regionální i celoevropskou bezpečnost; vzhledem k tomu, že na okupovaných územích je zjevné zhoršení situace v oblasti lidských práv, zejména zabíjení a politické pronásledování gruzínských a ukrajinských občanů, především krymských Tatarů; |
|
O. |
vzhledem k tomu, že EU podporuje úplné a skutečné provedení minských dohod na východní Ukrajině a prodloužení sankcí spojených s jejich plným provedením; vzhledem k tomu, že EU podporuje rozhodnutí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) přijaté v Istanbulu roku 1999, pokud jde o Moldavskou republiku, jakož i přeměnu stávající mírové operace na řece Dněstr na civilní misi s mezinárodním mandátem a úsilí Minské skupiny OBSE a jejích spolupředsedů o vyřešení konfliktu v Náhorním Karabachu, aniž by došlo k jakémukoli novému vypuknutí násilí a vojenských bojů; vzhledem k tomu, že EU trvá na tom, aby Ruská federace plně provedla dohodu o příměří mezi Gruzií a Ruskem, kterou zprostředkovala EU, a podporuje ženevská mezinárodní jednání zavedená s cílem řešit důsledky rusko-gruzínské války z roku 2008 s využitím nástrojů k řešení konfliktů, jako je spolupředsednictví na ženevských mezinárodních jednáních, vyslání pozorovatelské mise EU (EUMM) na okupovaná území Gruzie, poskytování plné podpory politice neuznávání a angažovanosti a zastavení etnických čistek prováděných Ruskou federací; |
|
P. |
vzhledem k tomu, že EU provádí opatření na doplnění těchto snah prostřednictvím podpory činností zaměřených na budování důvěry a míru v celé konfliktní oblasti, mimo jiné prostřednictvím pozitivního úsilí zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a prováděním programu „Evropské partnerství pro mírové urovnání sporu o Náhorní Karabach“ (EPNK), jehož cílem je sblížit příslušné občanské společnosti; |
|
Q. |
vzhledem k tomu, že nebezpečí, která představují chemické, biologické, radiologické a jaderné materiály, jsou hlavní obavou, pokud jde o bezpečnost obyvatelstva; vzhledem k tomu, že útok nervovým plynem proti bývalému důstojníkovi vojenské rozvědky Sergeji Skripalovi a jeho dceři Julii Skripalové v Salisbury dne 4. března 2018, který provedla ruská vláda, musí být považován za hrozbu pro evropskou bezpečnost jako takovou; |
|
R. |
vzhledem k tomu, že jednotnější a pevnější přístup EU a odhodlání hovořit s Ruskou federací jedním hlasem a využít přitom všech nástrojů, které má EU k dispozici, zejména podmíněností a sankcí, mohou zefektivnit kroky, které EU uskutečňuje v zájmu řešení bezpečnostních výzev zemí Východního partnerství; |
Zvýšení stability posílením demokratické správy věcí veřejných a hospodářského a sociálního rozvoje zemí Východního partnerství
|
1. |
zdůrazňuje, že pokrok směrem k řádné demokratické správě věcí veřejných, dodržování lidských práv, právní stát, nezávislost soudnictví a omezení korupce v zemích Východního partnerství jsou klíčem k zachování jejich bezpečnosti a snížení zranitelnosti společností vůči vnitřním i vnějším pokusům o destabilizaci; vyzývá země Východního partnerství, aby uskutečňovaly politické reformy nebo zahájily nové na základě demokratických zásad a právního státu a měly při tom na paměti, že tyto reformy jsou zásadní pro budování důvěry občanů ve státní instituce; vyzývá země Východního partnerství, jakož i EU, aby zajistily stejná práva pro všechny občany, včetně národnostních menšin a jejich jazyků; |
|
2. |
zdůrazňuje, že dodržování řádné správy věcí veřejných v donucovacích, bezpečnostních a obranných institucích je klíčem k ochraně zemí Východního partnerství před pokusy o destabilizaci; naléhavě vyzývá parlamenty partnerských zemí, aby plně vykonávaly demokratický dohled nad donucovacími orgány a vojenskými a bezpečnostními službami; |
|
3. |
zdůrazňuje úlohu organizací zastánců lidských práv, nezávislých sdělovacích prostředků a organizací občanské společnosti, pokud jde o přispívání k demokratizačním procesům a vykonávání občanského dohledu; vyzývá partnerské země, aby si zajistily spolehlivou ochranu; naléhavě žádá partnerské země, aby plně provedly dosud neprovedené rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, zejména ty, které se týkají porušení článku 18 Evropské úmluvy o lidských právech; |
|
4. |
podporuje úsilí partnerských zemí o rozvoj nebo transformaci jejich ekonomik, odstranění monopolů a koncentraci vlastnictví v soukromém sektoru, zajištění stabilního hospodářského a právního rámce, podporu mezinárodního obchodu a o jejich zatraktivnění pro zahraniční investory; domnívá se, že partnerské země by měly dát hospodářským reformám nový impuls, aby pokročily ve vytváření dobře fungujících a udržitelných sociálně tržních ekonomik; zdůrazňuje, že je třeba uvažovat o dalších krocích k prohloubení dvoustranné a mnohostranné regionální integrace zemí Východního partnerství a v případě potřeby k posílení regionální infrastruktury, včetně energetické infrastruktury; |
|
5. |
vybízí Komisi a vlády partnerských zemí, aby se zapojily do diskusí o možnostech, jak partnerským zemím pomoci pokročit v jejich evropském směřování hledáním nových cest k hlubší integraci, která by mohla – například a v závislosti na intenzitě a rozsahu ambicí jednotlivých partnerů – vést k přistoupení přidružených zemí k celní unii, energetické unii a digitální unii EU, a to v souladu se společnými zájmy; |
|
6. |
zdůrazňuje, že finanční podpora EU pro její partnery by měla být podmíněna konkrétními reformními kroky a jejich účinným prováděním a že přístup EU založený na pobídkách bude i nadále přínosem pro ty partnerské země, které se nejvíce zasazují o ambiciózní reformy, a to na základě zásady „více za více“; dále zdůrazňuje, že podpora EU pro jednotlivé partnerské země by měla být individuálně přizpůsobena míře společného zájmu o spolupráci; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby dále posílila programy určené přidruženým zemím, které mají přidruženým parterům poskytovat rozsáhlou pomoc při složitých reformách, zejména podpořit sbližování právních předpisů a úsilí v oblasti odvětvové integrace; |
|
7. |
doporučuje, aby poslanci a státní úředníci z ústředních správních a soudních orgánů partnerských zemí při procesu přizpůsobování vnitrostátních právních předpisů a norem kvality tak, aby odpovídaly právním předpisům a normám kvality členských států EU, co nejvíce využívali nástroj Komise pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX); |
Posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany
|
8. |
vyzývá, aby byl tam, kde je to vhodné, zintenzivněn dialog v oblasti bezpečnosti a obrany mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a zeměmi Východního partnerství na straně druhé, a k další spolupráci v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky/společné bezpečnostní a obranné politiky (SZBP/SBOP); vítá, že se EU na základě hodnot zasazuje o řadu misí společné bezpečnostní a obranné politiky, například o misi EUMM v Gruzii a misi EU pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny (EUBAM) na Ukrajině; vítá příspěvky partnerských zemí, zejména Gruzie, Moldavska a Ukrajiny, ke společné bezpečnostní a obranné politice; |
|
9. |
vyjadřuje hluboké znepokojení nad používáním chemických, biologických, radiologických a jaderných zbraní a nad účastí Ruska na útoku proti bývalému důstojníkovi vojenské rozvědky Sergeji Skripalovi a jeho dceři Julii Skripalové dne 4. března 2018; vyzývá Rusko, aby respektovalo svůj závazek v rámci Úmluvy o chemických zbraních z roku 1997, která zakazuje výrobu, skladování a používání chemických zbraní a jejich prekurzorů; vyzývá EU, aby posílila spolupráci se svými partnery s cílem zmírnit rizika vyplývající z chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů a souvisejících technologických odborných znalostí; |
Pokrok na cestě k mírovému urovnání regionálních konfliktů
|
10. |
opakuje, že svrchovanost, nezávislost a mírové urovnání sporů jsou klíčové zásady evropského bezpečnostního řádu; zdůrazňuje, že řešení konfliktů ve východní Evropě je nezbytné pro posílení bezpečnosti a stability evropského kontinentu jako celku; domnívá se, že tyto konflikty jsou nadále závažnou hrozbou pro nezávislost a svrchovanost partnerských zemí, pro bezpečnost v regionu i mimo něj a potenciálním zdrojem nestability pro celou Evropu; nadále důrazně podporuje zásadu územní celistvosti partnerských zemí v rámci jejich mezinárodně uznávaných hranic; zastává názor, že zásady zakotvené v Chartě OSN, v Helsinském závěrečném aktu z roku 1975 a v Pařížské chartě OBSE z roku 1990 představují základní kameny mírového evropského kontinentu; |
|
11. |
je toho názoru, že EU by měla za řešení bezpečnostních krizí ve svém sousedství převzít větší odpovědnost; vyzývá ke zvýšení úsilí EU v procesech mediace zaměřených na urovnávání sporů, a to v té podobě, v níž se již těchto procesů účastní; je přesvědčen, že EU, zejména místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, by měla hrát při řešení konfliktů a budování míru aktivnější a účinnější úlohu jako aktér; důrazně podporuje pomoc EU partnerským zemím při budování jejich kapacit a zvyšování odolnosti, a to i ve vztahu k boji proti terorismu, ke strategické komunikaci, kybernetické obraně, skladování střeliva a reformě bezpečnostního sektoru; požaduje, aby nadcházející jednání o finančních nástrojích EU po roce 2020 vyčleněných na evropskou politiku sousedství řádně zohlednila potřeby v této souvislosti; |
|
12. |
odsuzuje ruskou zahraniční politiku, jejímž cílem je udržet si vliv na tvorbu politik svých sousedů prostřednictvím povzbuzování a podpory faktických orgánů separatistických regionů na Ukrajině a v Moldavsku a okupovaných území Gruzie, čímž podkopává obnovení jejich svrchovanosti nad těmito oblastmi a jejich územní celistvosti a brání bezpečnému a důstojnému návratu vnitřně vysídlených osob; považuje pokračující ruskou vojenskou agresi na východní Ukrajině za nejdůležitější výzvu pro bezpečnost v Evropě; znovu vyjadřuje svou podporu plnému provedení minských dohod, je však zklamán nedostatečným pokrokem; bere na vědomí probíhající rozhovory mezi americkými a ruskými zvláštními představiteli o možném zahájení mírové operace pod záštitou OSN na východní Ukrajině; vyzývá vedoucí představitele normandského formátu, aby vstoupili do diskuse o této možnosti a aby se chopili nové iniciativy; nadále podporuje veškeré úsilí o zajištění trvalého mírového řešení, které respektuje jednotu, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, zejména zahájením – se souhlasem ukrajinských orgánů – mise na budování a udržování míru na celém území Ukrajiny; vyzývá k bezpečnému a neomezenému přístupu pro mezinárodní sledování na ukrajinsko-ruské hranici; |
|
13. |
vítá skutečnost, že politika EU, která neuznává gruzínská a ukrajinská území okupovaná Ruskou federací, je i nadále neústupná; vyzývá všechny politické subjekty ze zemí EU i partnerských zemí, aby se nezapojovaly do žádných iniciativ, které by mohly politiku neuznávání oslabovat; |
|
14. |
domnívá se, že prodloužení sankcí vůči jednotlivcům a subjektům v Rusku je nevyhnutelným důsledkem neúspěchu při provádění minských dohod, a i nadále považuje provedení minských dohod všemi stranami za základ pro udržitelné politické řešení konfliktu způsobeného ruskou vojenskou agresí na východě Ukrajiny; trvá na tom, že by EU měla ponechat otevřenou možnost dalšího postupného uplatňování sankcí, pokud bude Rusko nadále porušovat mezinárodní právo na úkor svých sousedů; zdůrazňuje, že anexe Krymu k Ruské federaci je podle mezinárodního práva nelegální; vyzývá mezinárodní společenství, aby vytvořilo mezinárodní formát jednání o ukončení okupace poloostrova (v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 16. března 2017 (3)); v této souvislosti důrazně odsuzuje systematické porušování lidských práv občanů Gruzie představiteli okupačních sil Ruské federace, včetně jejich vražd, mučení a únosů, přičemž vítá přijetí dvoustranného usnesení gruzínského parlamentu ze dne 21. března 2018 o závažném porušování lidských práv v okupované Abcházii a regionu Cchinvali a Otchozoriho-Tatunašviliho seznam, což je černá listina osob odpovědných za tyto případy porušení práv nebo osob, které je kryly, a vyzývá členské státy a Radu, aby daly na černou listinu – prostřednictvím vnitrostátních a celounijních sankcí – osoby, které se v současnosti nacházejí na Otchozoriho-Tatunašviliho seznamu nebo se na něm objeví v budoucnosti; |
|
15. |
odsuzuje nepřetržité porušování základních lidských práv, včetně svobody pohybu a pobytu a práva na vlastnictví a vzdělání v mateřském jazyce, ze strany faktických orgánů Podněstří; |
|
16. |
vyzývá EU, aby zvýšila své diplomatické úsilí v ženevských mezinárodních jednáních o důsledcích konfliktu mezi Ruskem a Gruzií a ve formátu 5 + 2 pro proces urovnání konfliktu v Podněstří; vítá veškeré úsilí o mírové řešení konfliktů a iniciativy zaměřené na usnadnění smíření, budování důvěry a zapojení společností rozdělených konfliktními a okupačními liniemi, a to prostřednictvím poskytování více příležitostí pro obchod a zajištěním vzdělávání a lepších životních podmínek; |
|
17. |
odsuzuje další posilování vojenské přítomnosti Ruské federace na okupovaných územích Gruzie, opevnění okupační linie prostřednictvím instalace plotů z ostnatého drátu a jiných umělých bariér, pokračující porušování základních lidských práv, včetně porušování práva na život, svobodu pohybu a pobytu, majetek a vzdělání v rodném jazyce, jakož i svévolná zadržování a únosy; odsuzuje zabití Archila Tatunašviliho ve vazbě v Cchinvali dne 22. února 2018 a vraždu dalšího gruzínského občana Gigy Otchozoriho na abchazské okupační linii v roce 2016; zdůrazňuje, že stovky tisíc vnitřně vysídlených osob a uprchlíků jsou stále zbaveny práva na bezpečný a důstojný návrat do svých domovů a etničtí Gruzínci na okupovaných územích Gruzie jsou nadále cílem posílené politiky etnické diskriminace; |
|
18. |
vyzývá Ruskou federaci, aby zrušila uznání tzv. nezávislosti gruzínských regionů Abcházie a Cchinvali/Jižní Osetie a aby plnila své mezinárodní závazky, a to i v rámci dohody o příměří mezi Ruskem a Gruzií ze dne 12. srpna 2008, kterou zprostředkovala EU, a to mimo jiné tak, že stáhne své vojenské síly z území Gruzie; naléhavě vyzývá Ruskou federaci, aby bezodkladně poskytla pozorovatelské misi EU (EUMM) neomezený přístup do gruzínských regionů Abcházie a Cchinvali/Jižní Osetie; |
|
19. |
domnívá se, že urovnání konfliktu v Náhorním Karabachu by mělo být založeno na mezinárodním právu a na základních zásadách spolupředsedů Minské skupiny OBSE z roku 2009, jež vycházejí ze zásad Helsinského závěrečného aktu; naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se soustředily na jednání na nejvyšší úrovni s cílem vymezit plán konkrétních kroků pro řešení konfliktu; vyzývá strany konfliktu, aby zachovaly příměří, zmírňovaly napětí na kontaktní linii a prováděly opatření k budování důvěry; |
|
20. |
vyzývá k užší spolupráci a další koordinaci mezi EU, OBSE a Rozvojovým programem OSN (UNDP) při provádění terénních činností zaměřených na dosažení mírového urovnání konfliktů ve východní Evropě; |
|
21. |
poznamenává, že hospodářství okupovaných území Gruzie a separatistických regionů Moldavska nadále silně závisí na Rusku; domnívá se, že EU by měla usnadnit hospodářské, kulturní a sociální vazby mezi těmito regiony a dotčenými partnerskými zeměmi tím, že navrhne zvláštní obchodní dohody, které by byly v souladu se zásadami a ustanoveními prohloubených a komplexních zón volného obchodu EU s Gruzií a Moldavskem, a že nalezne způsoby, jak je zahrnout do některých programů EU; |
|
22. |
chválí úsilí Evropského parlamentu spojit mladé vedoucí představitele a zástupce nevládních organizací z Arménie a Ázerbájdžánu s cílem usnadnit dialog, podpořit vzájemné porozumění a připravit půdu pro mírové řešení konfliktu v Náhorním Karabachu; je toho názoru, že by taková iniciativa měla být pořádána pravidelně a že by měly být zahájeny podobné iniciativy, a to i v souvislosti s dlouhotrvajícími konflikty v Gruzii a Moldavsku; |
Překonání informační války
|
23. |
znovu opakuje, že odsuzuje podvratnou politiku propagandy, dezinformace a infiltraci do sociálních médií, jejichž cílem je oslabit demokratické společnosti pomocí diskreditace institucí, manipulace veřejným míněním, šíření falešných zpráv, rozdmýchávání sociálního napětí a podpory všeobecné nedůvěry ke sdělovacím prostředkům; v této souvislosti odsuzuje informační válku, kterou vede Rusko se svými sousedy, jež při tom využívá sdělovací prostředky ovládané státem k úmyslnému vytváření falešných zpráv s cílem ovlivňovat domácí politiku cílových zemí, včetně voleb, a oslabovat Východní partnerství; |
|
24. |
chválí snahy pracovní skupiny pro východní strategickou komunikaci (East StratComm) vysvětlovat a analyzovat ruské dezinformační zprávy a zvyšovat povědomí v tomto ohledu; vyzývá EU a její členské státy, aby pracovní skupině přidělily více lidských a finančních zdrojů a zvýšily tak její schopnost shromažďovat a analyzovat údaje a poskytovat příslušným vnitrostátním orgánům členských států EU a partnerských zemí své odborné znalosti v oblasti boje proti dezinformacím; |
|
25. |
naléhavě žádá ESVČ a delegace EU, aby zintenzivnily úsilí v boji proti šíření nepravdivých informací v partnerských zemích, a to prostřednictvím podpory místních sdělovacích prostředků a sdělování informací podložených fakty v reakci na odhalené lži; |
|
26. |
bere na vědomí návrhy Komise na nové politické iniciativy zaměřené na potírání falešných zpráv („fake news“) a šíření dezinformací na internetu v návaznosti na veřejnou konzultaci a odborný přezkum na vysoké úrovni; vyzývá Komisi, aby sdílela získané poznatky a odborné znalosti s příslušnými orgány v partnerských zemích; |
|
27. |
vyzývá partnerské země, aby přijaly opatření k boji proti ruským dezinformačním kampaním a propagandě prostřednictvím konkrétních politických opatření a legislativních kroků; v této souvislosti zastává názor, že je třeba proti dezinformacím bojovat účinným způsobem, chránit svobodu projevu a nepřipustit cenzuru a rovněž chránit svobodu sdělovacích prostředků a zvyšovat jejich odolnost vůči vnějším tlakům; vyzývá EU a její partnery, aby zavedly strukturovanou spolupráci v oblasti legislativních a regulačních záležitostí týkajících se sdělovacích prostředků a sociálních platforem, včetně postihů podle trestních právních předpisů, které mohou trestat dezinformační praktiky a jejich pachatele; domnívá se v této souvislosti, že postihy podle trestních právních předpisů by se měly přednostně zaměřit na platformy, které prezentují obsah s nenávistnými projevy, a na jejich sponzory; |
|
28. |
navrhuje, aby byly nové sankce uloženy ruským oligarchům, kteří ukrývají a perou nelegální finanční prostředky v členských státech, čímž pomáhají Rusku provádět jeho antidemokratické činnosti, a kteří financují, kryjí a řídí operace za mnoho miliard eur, například vměšování do voleb, kybernetické útoky, falešné zprávy a propagandistické kampaně; |
|
29. |
naléhavě vyzývá partnerské země, aby vytvářely vzdělávací programy a kampaně zaměřené na širokou veřejnost a zvyšovaly povědomí o praktikách nepřátelské manipulace názorů a o tom, jak identifikovat propagandistické sdělovací prostředky; |
Budování obrany kybernetické bezpečnosti
|
30. |
zdůrazňuje stále agresivnější povahu a propracovanost nepřátelských kybernetických útoků na informační systémy, jejichž cílem je destabilizace veřejných a soukromých komunikačních infrastruktur; |
|
31. |
vítá balíček opatření Komise v oblasti kybernetické bezpečnosti přijatý dne 13. září 2017, jehož cílem je dále zvýšit kybernetickou odolnost EU a její schopnost reakce; oceňuje její vnější rozměr, včetně cíle zavést „dialogy o kyberprostoru“ se zeměmi, které nejsou členy EU, v zájmu usnadnění spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti; domnívá se, že vstoupení do „dialogů o kyberprostoru“ s partnerskými zeměmi by mělo být prioritou; |
|
32. |
podporuje rámec pro společnou diplomatickou reakci EU na nepřátelské činnosti – soubor nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky; vítá rozvoj Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) ze strany EU s cílem podporovat kybernetickou kulturu a řádné fungování digitálního vnitřního trhu, jakož i zřízení evropského střediska excelence pro boj proti hybridním hrozbám v rámci spolupráce mezi EU a NATO; |
|
33. |
vítá různé další iniciativy na mezinárodní úrovni zaměřené na snižování rizika kybernetických útoků a posílení vnitrostátních kybernetických schopností, zejména vytvoření skupiny vládních odborníků OSN zabývající se vývojem v informační a telekomunikační oblasti v kontextu mezinárodní bezpečnosti a opatření OBSE na budování důvěry (CBM) s cílem podpořit diplomacii v oblasti kybernetiky; |
|
34. |
naléhavě žádá EU, její členské státy a jejich partnery, aby posilovali kybernetickou bezpečnost a odolnost a za tím účelem vytvořili nové kapacity pro zmírnění kybernetických hrozeb, odrazovali potenciální agresory, analyzovali kybernetické incidenty a útoky a investovali do výzkumu nových nástrojů kybernetické obrany; doporučuje, aby Komise zorganizovala nebo rozvíjela činnosti spolupráce s partnerskými zeměmi v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to i prostřednictvím účinného využívání agentury ENISA a evropského střediska excelence, s cílem rozvíjet společné odborné znalosti, mechanismy reakce a interoperabilitu v případě kybernetických útoků; |
|
35. |
je znepokojen tím, že do nepřátelských činností v kyberprostoru za účelem dosažení politických, ekonomických nebo bezpečnostních cílů, k nimž patří útoky na životně důležitou infrastrukturu, kybernetická špionáž, dezinformační kampaně a omezování přístupu k internetu, jsou zapojeny různé státy, například Rusko; zdůrazňuje, že tyto činnosti by mohly podle mezinárodního práva představovat nepřátelský akt a mohly by vést ke společné reakci EU, například k použití souboru nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky; |
|
36. |
pověřuje své spolupředsedy, aby toto usnesení předali předsedovi Evropského parlamentu, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise a vysoké představitelce Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, komisaři pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření, Evropské službě pro vnější činnost a vládám a parlamentům členských států Evropské unie a zemí Východního partnerství. |
(1) Přijaté texty, P8_TA(2017)0440.
(2) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 58.
(3) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. března 2017 o ukrajinských vězních v Rusku a o situaci na Krymu. Přijaté texty, P8_TA(2017)0087.